1 - Moje práva jako oběti trestného činu

Jaké informace mohu obdržet od odpovědných orgánů (např. policie, státní zástupce) poté, co dojde k trestnému činu, avšak ještě předtím, než tento trestný čin oznámím?

Trestní řád nestanoví, jaký má mít obsah informační přehled, který se předává oběti po spáchání trestného činu a před jeho oznámením. Každý má právo a možnost spojit se s úřadem státního zastupitelství, kde může oznámit trestný čin, učinit prohlášení nebo podání v záležitosti, která spadá do pravomoci státního zástupce. Osoba, která se spojí se státním zastupitelstvím, obdrží informace o tom, jak oznámit trestný čin, a další základní informace o svých právech a povinnostech.

Policisté musí zaregistrovat oznámení trestného činu, o němž je pak zahájeno trestní řízení z moci úřední.

Každý má dále nárok na přiměřenou policejní ochranu, pokud existují opodstatněné důvody k jejímu poskytnutí.

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena při sedmi krajských (župních) soudech, poskytují obětem emocionální podporu a informace o jejich právech (včetně technických a praktických informací). Nabízejí rovněž podporu a informace svědkům a členům rodiny oběti i svědků Informace a podpora se poskytují bez ohledu na fázi řízení. Oběť obdrží informace a podporu, i když trestný čin nenahlásí. Tato oddělení rovněž nasměrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializované instituce a organizace občanské společnosti.

Nežiji v zemi EU, ve které k trestnému činu došlo (platí pro občany EU i občany třetích zemí). Jak jsou má práva chráněna?

Ustanovení, kterými se řídí práva obětí a účastníků uplatňujících občanskoprávní nároky, platí bez ohledu na státní příslušnost pro všechny stejně, protože chorvatské trestněprávní předpisy se vztahují na každého, kdo spáchá trestný čin v Chorvatsku. Strany a účastníci řízení mají právo používat svůj mateřský jazyk.

Policie, státní zastupitelství a soudy musí podle trestního řádu a zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) informovat oběti trestných činů o jejich právech podle těchto právních úprav. Znamená to, že státní zastupitelství a soudy musí před zahájením trestního řízení a během každé jeho fáze přezkoumávat možnosti osoby, která má odškodnit účastníka řízení uplatňujícího občanskoprávní nároky za ztráty/újmy utrpěné v důsledku trestného činu, informovat poškozenou stranu ústně v jazyce, kterému oběť rozumí, a písemně v chorvatštině nebo angličtině o jeho právu používat svůj mateřský jazyk a uplatnit majetkoprávní nárok a o právu na náhradu škody). Státní zastupitelství a soudy musí rovněž poskytnout oběti na její žádost obecné pokyny a informace o tom, jak vyplnit žádost o odškodnění a které podklady je nutno dodat. Informační přehledy s informacemi o právu oběti na náhradu škody jsou dostupné v chorvatštině a angličtině, jako např. formulář žádosti o odškodnění. Chorvatskou a anglickou verzi těchto dokumentů si lze stáhnout z internetových stránek Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

Každou oběť, která oznámí trestný čin, informuje o jejích právech policie. Po podání ústních informací oběti jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách ochrany a podpory obětem, včetně služby bezplatné linky podpory pro oběti.

Osobám, které vůbec nerozumějí chorvatsky, jsou v policejních služebnách k dispozici informační přehledy o právech také v jiných jazycích.

Dobrovolníci v Národním call centrupro oběti trestných činů a přestupků (116 006) poskytují emocionální podporu, informace o právech a praktické informace. Nasměrují rovněž oběti na další příslušné poskytovatele služeb a organizace, kde oběť obdrží všechny doplňkové informace a další formy podpory a pomoci. Tato linka pomoci funguje ve všední dny od 8 hodin do 20 hodin a její zaměstnanci jsou schopni vyřizovat volání v chorvatštině a angličtině.

Pokud trestný čin oznámím, jaké informace mi budou poskytnuty?

a) Oběť a poškozená strana mají nárok požádat do dvou měsíců od vznesení obvinění nebo oznámení trestného činu státní zastupitelství o informace o právních krocích podniknutých na základě obvinění/oznámení. O podniknutých právních krocích je bude státní zastupitelství informovat v přiměřené lhůtě ne delší než třicet dní od podání žádosti, s výjimkou případů, kdy by žádost ohrozila účinnost řízení. Rozhodnutí zadržet takové informace se musí sdělit oběti nebo poškozené straně, která podala žádost.

b) Státní zastupitelství rozhodne o zastavení vyšetřování:

  • pokud porušení zákona, z něhož je osoba obviněna, není stíhatelné z moci úřední,
  • pokud okolnosti vylučují vinu obviněné osoby, byl-li protiprávní čin spáchán ve stavu duševní nepříčetnosti,
  • pokud je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání, a
  • pokud neexistují důkazy, že obviněný porušil zákon.

Rozhodnutí o zastavení vyšetřování se zašle poškozené straně a obviněné osobě, která je s okamžitou platností propuštěna, pokud byla umístěna do zajišťovací nebo vyšetřovací vazby. Kromě dopisu s vyrozuměním o rozhodnutí obdrží poškozená strana v souladu s článkem 55 trestního řádu informace o tom, jak může v trestním stíhání pokračovat sama.

c) Po přezkumu oznámení a kontrole údajů v informačním systému státního zastupitelství odloží státní zástupce oznámení odůvodněným rozhodnutím, pokud ze samotného oznámení vyplývá:

  • že porušení zákona nelze stíhat z moci úřední,
  • že je trestný čin promlčen nebo se na porušení zákona vztahuje amnestie či milost nebo o porušení zákona již pravomocně rozhodl soud nebo existují jiné okolnosti, které brání ve stíhání,
  • že okolnosti vinu vylučují,
  • že není nade vší pochyby zjevné, že by obviněná osoba oznámené porušení zákona spáchala, nebo
  • že informace v oznámení svědčí o jeho nedůvěryhodnosti.

Proti rozhodnutí státního zástupce o odložení oznámení nelze podat žádný opravný prostředek.

Není-li v trestním řádu uvedeno jinak, státní zástupce vyrozumí ve lhůtě osmi dnů oběť o svém rozhodnutí oznámení odložit a uvede jí důvody tohoto kroku. Státní zastupitelství jí rovněž poskytne informace, jak jako oběť může v trestním stíhání pokračovat sama. Státní zástupce o svém rozhodnutí odložit oznámení bezodkladně informuje osobu, která oznámení podala, a obviněného, pokud o to jedna ze stran požádala.

Pokud státní zástupce není schopen posoudit důvěryhodnost tvrzení uvedených v samotném oznámení nebo pokud informace uvedené v oznámení neposkytují dostatečné důvody pro rozhodnutí zahájit vyšetřování či shromažďovat důkazy, provede státní zástupce šetření sám nebo vydá pokyn policii, aby tak učinila.

d) Vedoucí vazební věznice propustí s okamžitou platností uvězněnou nebo zadrženou osobu:

  • pokud k tomu dostane pokyn od státního zástupce,
  • pokud zadržená osoba nebyla podrobena výslechu v zákonem stanovené lhůtě, nebo
  • pokud bylo zadržení zrušeno.

e) Státní zástupce předvolá písemně svědka nebo soudního znalce, aby se podíleli na dokazování. Obeslat je může také vyšetřovatel na pokyn státního zástupce. Soud předvolá svědka a soudní znalce, aby podali svědeckou výpověď během důkazního slyšení nebo se účastnili soudního jednání. Příslušný subjekt stanoví předem čas a místo, kde se bude konat dokazování. Předvolaná osoba bude upozorněna na důsledky v případě, že se nedostaví.

Mám nárok na bezplatné tlumočnické nebo překladatelské služby (v případě, že se obrátím na policii či jiné orgány, nebo během vyšetřování a soudního řízení)?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má nárok:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o pomoc tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá.

Jak příslušný orgán zajistí, abych při komunikaci rozuměl a bylo mi rozuměno (v případě dětí nebo zdravotně postižených osob)?

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech dětských svědků do věku 14 let provede vyšetřující soudce. Výslech proběhne bez přítomnosti soudce nebo stran řízení ve stejné místnosti jako dítě a za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborným pomocníkem. Výslechu se zúčastní psycholog, vychovatel nebo jiný odborník. Výslechu se může účastnit rodič nebo opatrovník dítěte, pokud to není v rozporu se zájmy vyšetřování nebo dítěte. Strany mohou dětskému svědkovi klást otázky přes odborníka, kterého musí schválit vyšetřující soudce. Výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Dětský svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností a jeho výslech se řídí stejným postupem.

Není-li uvedeno jinak ve zvláštním právním předpisu, výslech mladistvých svědků ve věku 14 až 18 let provede vyšetřující soudce. S mladistvým, zvláště je-li obětí trestného činu, bude zacházeno uvážlivě, aby výslech neovlivnil nepříznivě jeho psychiku. Zvláštní péče bude věnována ochraně mladistvého.

Svědek, který nemůže vyhovět předvolání z důvodu vysokého věku, nemoci nebo postižení, může být vyslechnut ve svém domově nebo jiném obydlí. Takoví svědci mohou být vyslechnuti za použití audiovizuálního zařízení obsluhovaného odborníkem. Pokud to okolnosti u svědka vyžadují, výslech se provede takovým způsobem, aby mu strany mohly klást otázky, aniž by byly přítomny ve stejné místnosti jako svědek. Je-li to nutné, výslech se zaznamená pomocí audiovizuálního zařízení, záznam bude zapečetěn a připojen k zápisu. Tento postup při výslechu svědků se použije také na žádost oběti trestného činu sexuálního vykořisťování, obchodování s lidmi nebo domácího násilí. Takový svědek může být předvolán k druhému výslechu pouze za mimořádných okolností, pokud to soud uzná za potřebné.

Služby podpory pro oběti

Kdo poskytuje podporu obětem?

Oddělení podpory obětem a svědkům, která byla zřízena sedmi krajskými (župními) soudy (Záhřeb, Osijek, Split, Rijeka, Sisak, Zadar a Vukovar) poskytují podporu obětem a svědkům, kteří svědčí u těchto soudů a u městských (opčinských) soudů těchto měst. Tato oddělení rovněž poskytují podporu u soudů pro přečiny/přestupky ve věcech domácího násilí a směrují oběti a svědky v závislosti na jejich potřebách na specializované instituce a organizace občanské společnosti.

Informace a podpora se poskytují telefonicky a v okamžiku, kdy oběť/svědek vstupuje do budovy soudu. Informace se poskytují také e-mailem.

Více informací naleznete na této internetové stránce Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti Chorvatska.

Bude mě policie o možnostech podpory informovat automaticky?

Při informování oběti o jejích právech jí příslušník policie vydá písemné informace o jejích právech a všech dostupných službách podpory obětem. Zahrnuje to také telefonní číslo bezplatné linky podpory pro oběti. Informační přehled o právech obsahuje kontaktní údaje:

  • příslušného oddělení podpory obětem a svědkům,
  • organizací občanské společnosti v příslušném kraji (župě),
  • Národního call centra pro oběti trestných činů a přestupků (116 006).

Jak je chráněno mé soukromí?

Příslušné orgány smí shromažďovat osobní údaje pouze pro účely stanovené právními předpisy jako součást svých povinností podle trestního řádu.

Osobní údaje se mohou zpracovávat, pouze je-li to povoleno právními či jinými předpisy, a takové zpracování se musí omezit na účely, pro které byly údaje shromážděny. Každé další zpracování takových údajů je povoleno, pokud to není v rozporu s účelem, pro který byly údaje shromážděny, a za podmínky, že příslušné subjekty mají povolení ke zpracování takových údajů pro jiné účely stanovené právními předpisy a že další zpracování je nutné a přiměřené danému jinému účelu.

Osobní údaje týkající se zdraví nebo sexuálního života určité osoby mohou být zpracovávány pouze ve výjimečných případech, kdy trestný čin s trestní sazbou pěti let odnětí svobody nebo přísnější nelze vyšetřovat nebo trestně stíhat jiným způsobem nebo kdy by vyšetřování / trestní stíhání bylo vystaveno neúměrným potížím.

Není povoleno zpracovávat osobní údaje, které se týkají rasové nebo národnostní příslušnosti, politického přesvědčení, náboženské víry, filozofických názorů nebo členství v odborech.

Osobní údaje shromážděné pro účely trestního řízení mohou být předány vládním subjektům v souladu se zvláštním právním předpisem a jiným právnickým osobám pouze v případě, že státní zastupitelství nebo soud usoudí, že takové údaje požadují pro účel stanovený právními předpisy. V případě předání takových údajů je příslušným právnickým osobám připomenuta jejich povinnost chránit údaje osob, kterých se tyto údaje týkají.

V souladu s předpisy lze osobní údaje použít v jiných trestních řízeních, jiných řízeních ve věcech trestných jednání vedených v Chorvatsku, v řízeních v rámci mezinárodní justiční pomoci v trestních věcech a v rámci mezinárodní policejní spolupráce.

Musím trestný čin oznámit ještě před tím, než získám přístup k podpoře pro oběti?

Oběť obdrží informace a podporu od oddělení podpory obětem a svědkům příslušného soudu nebo od organizace občanské společnosti, i když trestný čin neoznámí.

Osobní ochrana v případě, že jsem v nebezpečí

Není-li stanoveno jinak zvláštním právním předpisem, zajistí policie podle článku 99 zákona o úkolech a pravomocích policie po dobu, po kterou existují opodstatněné důvody pro takové opatření, odpovídající ochranu oběti a každé jiné osoby, která poskytla nebo může poskytnout informace důležité pro trestní řízení, nebo každé osoby jim blízké, pokud jim nebo jim blízkým osobám hrozí nebezpečí ze strany pachatele nebo jiných osob zapojených do trestního řízení. Policie poskytuje oběti fyzickou ochranu po 24 hodin denně.

Jaké druhy ochrany jsou k dispozici?

Podle článku 130 zákona o přečinech může policie dočasně a nejdéle na osm dní nařídit ochranné opatření proti osobě důvodně podezřelé ze spáchání trestného činu. V praxi to obvykle probíhá formou nařízení, kterým se podezřelé osobě zakazuje navštěvovat konkrétní místo nebo oblast (vystěhování z domova oběti), přibližovat se k určité osobě nebo navazovat či udržovat kontakt s určitou osobou. Během osmi dnů policie předloží příslušnému soudu pro přečiny obvinění a soud rozhodne, zda iniciované ochranné opatření pozastaví nebo rozšíří. Během řízení o přečinu může k tomu soud podle zákona o domácím násilí (ochraně) nařídit přijetí těchto opatření proti pachateli:

  1. povinné psychosociální léčení;
  2. soudní zákaz pachateli přibližovat se k oběti domácího násilí, obtěžovat ji nebo pronásledovat;
  3. vystěhování ze společně sdílené domácnosti;
  4. povinnou léčbu závislosti na návykových látkách.

Podle zákona o přečinech může soud přistoupit také k dalším ochranným a preventivním opatřením na ochranu oběti před přibližováním se nebo obtěžováním ze strany podezřelé osoby.

V souladu s trestním řádem může dále soud a státní zástupce místo držení obviněného ve vazbě nařídit jedno nebo více preventivních opatření, včetně příkazu, kterým se pachateli zakazuje navštěvovat určité místo nebo oblast, přibližovat se k určité osobě, navazovat nebo udržovat kontakt s určitou osobou, pronásledovat nebo obtěžovat oběť nebo jinou osobu, či nařídit jeho vystěhování z domácnosti oběti.

Kdo mi může ochranu poskytnout?

Oběť může získat od policie informace o všech svých právech, včetně informací o svém právu na ochranu, možných druzích ochrany a opatřeních, která má policie přijmout na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi ze strany pachatele hrozí další nebezpečí?

Po uzavření vyšetřování a předání relevantních podkladů příslušnému subjektu trestního soudnictví přestane policie posuzovat potřeby oběti s výjimkou provádění případných nařízených ochranných a preventivních opatření. V případě ohlášení nových okolností, které upozorňují na obnovené ohrožení ze strany pachatele, přijme policie podle svého posouzení a na základě skutečností věci další opatření na ochranu oběti.

Může někdo posoudit můj případ a zjistit, zda mi hrozí další nebezpečí ze strany systému trestního soudnictví (v průběhu vyšetřování a soudního řízení)?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo institucemi, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jaká ochrana může být poskytnuta velmi zranitelným obětem?

Systém trestního soudnictví (během vyšetřování a soudního řízení) postupuje v souladu s trestním řádem tak, aby respektoval práva oběti a její postavení v trestním řízení. Před výslechem oběti orgán činný v trestním řízení, který vede vyšetřování, posoudí situaci oběti ve spolupráci se subjekty, organizacemi nebo institucemi, které poskytují podporu a pomoc obětem trestných činů. Posuzování situace oběti zahrnuje určení potřeby přijetí zvláštních ochranných opatření ve prospěch oběti. Pokud taková potřeba existuje, orgán činný v trestním řízení určí ochranná opatření, která je nutno uplatnit (zvláštní opatření pro dotazování oběti, použití komunikačních technologií, aby se zabránilo vizuálnímu kontaktu mezi obětí a pachatelem, a jiná opatření stanovená právními předpisy). Pokud je obětí trestného činu dítě, použití zvláštních ochranných opatření se předpokládá a taková opatření budou určena. Posouzení situace oběti zvlášť zohledňuje její osobní charakteristiky, druh a povahu trestného činu a okolnosti, za nichž byl trestný čin spáchán. Zvláštní pozornost bude věnována obětem, které utrpěly výraznou újmu z důvodu závažnosti trestného činu, obětem trestného činu spáchaného z důvodu určitých osobních charakteristik oběti a obětem, jejichž vztah s pachatelem z nich činí zvlášť zranitelné oběti.

Jsem nezletilý – mám nějaká zvláštní práva?

Je-li obětí trestného činu dítě, má vedle obvyklých práv oběti tato dodatečná práva:

  1. právo být zastupováno pověřenou osobou s náklady na takové zastoupení hrazenými ze státního rozpočtu;
  2. právo na důvěrné zpracování svých osobních údajů;
  3. právo na vyloučení veřejnosti.

Za dítě se považuje každá osoba do věku 18 let.

Dětského svědka nebo oběť vyslýchá vyšetřující soudce během důkazního slyšení a předvolání jsou zaslána jeho rodičům nebo zákonnému zástupci.

Člen mé rodiny zemřel v důsledku trestného činu – jaká jsou má práva?

Podle zákona o obětech trestných činů (finančním odškodnění) v případě, že přímá oběť zemře v důsledku násilného trestného činu, má nárok na finanční odškodnění stanovené zákonem o obětech trestných činů (finančním odškodnění) i nepřímá oběť (manžel/ka, partner/ka, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec či nevlastní dítě nebo osoba, která s přímou obětí žila ve svazku osob stejného pohlaví).

Nepřímá oběť, která byla zaopatřována zesnulou (přímou) obětí, má nárok na odškodnění nepřesahující 70 000 HRK za ztrátu zákonem daného výživného a náhradu nepřesahující 5 000 HRK za běžné pohřebné, pokud je zaplatila.

Každá osoba, která ztratila člena rodiny v důsledku trestného činu, má nárok účastnit se trestního řízení jako poškozená strana a vymáhat náhradu škody (v trestním nebo občanskoprávním řízení).

Člen mé rodiny byl obětí trestného činu – jaká jsou má práva?

Za nepřímou oběť se považuje manžel/ka, partner/ka, dítě, rodič, adoptované dítě, pěstoun, nevlastní matka, nevlastní otec nebo nevlastní dítě přímé oběti nebo osoba, která s přímou obětí žila ve svazku osob stejného pohlaví.

Za nepřímou oběť se rovněž považují prarodiče nebo vnuci, pokud jeden z nich je přímou obětí a trvale žili spolu s tím, že prarodiče nahrazovaly rodičovskou péči.

Soužití a svazek osob stejného pohlaví bude vykládán podle chorvatských právních předpisů.

Pokud oběť trestného činu přišla o život, mají nepřímé oběti nárok na odškodnění (z důvodu ztráty zákonem daného výživného a kvůli zohlednění běžného pohřebného).

Mám přístup k mediačním službám? Za jakých podmínek? Bude v průběhu mediace zajištěna má bezpečnost?

Chorvatsko uplatňuje model mediace mezi obětí a pachatelem před zahájením trestního řízení v případě nezletilých a mladistvých pachatelů. Jedná se o součást podmíněně diskrečního systému. Tím dodržuje ustanovení zákona o soudnictví pro mladistvé, kterým se řídí zvláštní povinnost nezletilých a mladistvých pachatelů zapojit se do mediace prostřednictvím mimosoudního vyrovnání. Jinými slovy, pokud nezletilý pachatel splní tuto povinnost, vyhne se soudnímu řízení.

Od roku 2013 vyškolilo Chorvatsko celkem 60 mediátorů v celoročních školeních, která čítala 170 vyučovacích hodin (obsahujících přednášky, úkoly, hraní rolí, cvičení pod odborným vedením a kontroly). Jsou jedinými odborníky v Chorvatsku, kteří smí vykonávat restorativní justici v trestních věcech, přičemž svá osvědčení obdrželi od Ministerstva sociálních věcí a mládeže Chorvatska, Sdružení pro mimosoudní vyrovnání a UNICEF.

Výsledkem je, že ústřední město každé chorvatské župy (kraje) provozuje svou vlastní službu mimosoudního vyrovnání.

Kde se mohu obeznámit s právním předpisem, v němž jsou stanovena má práva?

Odkaz se otevře v novém okně.Trestní řád
Odkaz se otevře v novém okně.Zákon o obětech trestných činů (finanční odškodnění)

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

2 - Oznámení trestného činu a moje práva během vyšetřování nebo soudního řízení

Jak mohu trestný čin oznámit?

Trestné činy lze oznámit příslušnému státnímu zastupitelství písemně, ústně nebo jinými prostředky.

Pokud oznámíte trestný čin ústně, budete upozorněni na důsledky podání nepravdivých trestních oznámení. U oznámení podaných ústně se vyhotovuje písemný záznam, zatímco oznámení podaná telefonicky nebo jinými telekomunikačními prostředky se pokud možno zaznamenávají elektronicky a sepíše se úřední protokol.

Oběti, které trestný čin oznámí, obdrží písemné potvrzení o přijetí trestního oznámení obsahující základní podrobnosti o oznámeném trestném činu. Oběti, které nehovoří jazykem orgánů nebo mu nerozumí, mohou trestný čin oznámit ve svém jazyce a dostane se jim pomoci tlumočníka nebo jiné osoby, která hovoří jak jazykem příslušného orgánu, tak jazykem oběti a rozumí jim. Oběti, které nehovoří jazykem používaným orgány nebo mu nerozumí, mohou požádat, aby potvrzení o přijetí trestního oznámení bylo bezplatně přeloženo do jejich jazyka.

Pokud je trestní oznámení podáno u soudu, policie nebo nepříslušného státního zastupitelství, přijmou ho a okamžitě ho postoupí příslušnému státnímu zastupitelství.

Státní zástupce trestní oznámení okamžitě zaznamená do rejstříku trestních oznámení, s výjimkou případů stanovenými zákonem.

Pokud se státní zástupce o spáchání trestného činu pouze dozví nebo obdrží jeho oznámení od oběti, vypracuje úřední protokol, zaznamená ho do rejstříku trestních věcí a začne činit úkony stanovené právními předpisy.

Pokud trestní oznámení neobsahuje žádné údaje o trestném činu, tj. pokud státní zástupce není schopen kvalifikovat oznámený trestný čin, zaznamená oznámení do rejstříku trestních věcí a požádá osobu, která oznámení podala, aby do 15 dnů poskytla dodatečné informace.

Pokud osoba, která podala trestní oznámení, na žádost o dodatečné informace nereaguje, státní zástupce o tom vypracuje úřední protokol. Po uplynutí lhůty pro předložení dodatečných informací musí o tom státní zástupce vyrozumět do osmi dnů vrchního státního zástupce. Vrchní státní zástupce může nařídit, aby trestní oznámení bylo zaneseno do rejstříku trestních oznámení.

Jak mohu zjistit, jak je daný případ vyřizován?

Dva měsíce po podání trestního oznámení může oběť nebo poškozená strana zaslat státnímu zastupitelství žádost o informace o úkonech, které byly podniknuty v reakci na oznámení. Státní zastupitelství musí odpovědět v přiměřené lhůtě nepřesahující 30 dnů ode dne přijetí písemné žádosti, s výjimkou případů, kdy by taková odpověď mohla ohrozit řízení. Pokud se státní zastupitelství rozhodne neposkytnout tyto informace, musí o tom oběť/poškozenou stranu vyrozumět.

Oběť, která se trestního řízení účastní jako poškozená strana, má právo být informována o výsledcích řízení.

Mám nárok na právní pomoc (během vyšetřování nebo soudního řízení)? Za jakých podmínek?

Vedle výše uvedených práv mají před výslechem oběti trestných činů sexuální povahy a trestného činu obchodování s lidmi právo na bezplatnou konzultaci s právním poradcem a může být přidělen právní zástupce. Náklady na právního poradce/zástupce hradí stát.

Dětské oběti mají všechna výše uvedená práva a rovněž právo na právního zástupce, kterého hradí stát.

Oběti trestných činů mají právo na základní a druhotnou právní pomoc. Tato pomoc je poskytována bezplatně obětem násilných trestných činů za účelem získání odškodnění za ublížení na zdraví, které utrpěly jako oběti trestného činu.

Zákon o bezplatné právní pomoci stanoví pravidla pro poskytování základní a druhotné právní pomoci.

Základní právní pomoc zahrnuje obecné právní informace, právní poradenství, podání u veřejných subjektů, Evropského soudního dvora pro lidská práva a mezinárodních organizací v souladu s mezinárodními smlouvami a interními procesními pravidly, zastupování v řízeních před veřejnými subjekty a právní pomoc při mimosoudních vyrovnáních.

Základní právní pomoc lze poskytnout ve všech právních záležitostech za předpokladu, že:

  • žadatel nemá potřebné znalosti nebo schopnosti k uplatňování svých práv,
  • žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních předpisů,
  • podaná žádost není zjevně neopodstatněná,
  • ekonomická situace žadatele je taková, že hrazení odborné právní pomoci by mohlo ohrozit jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti.

Žadatelé o základní právní pomoc se musí obrátit přímo na poskytovatele základní právní pomoci.

Druhotná právní pomoc zahrnuje právní poradenství, podání v řízení na ochranu práv pracujících před zaměstnavatelem, podání v soudních řízeních, zastupování v soudních řízeních, právní pomoc při smírčích jednání a osvobození od úhrady nákladů řízení a soudních poplatků.

Druhotnou právní pomoc lze poskytnout, pokud:

  1. je řízení složité;
  2. žadatel není schopen se sám zastupovat;
  3. ekonomická situace žadatele je taková, že hrazení odborné právní pomoci by mohlo ohrozit jeho obživu nebo obživu členů jeho domácnosti;
  4. řízení není zjevně neopodstatněné;
  5. žadateli nebyla v posledních šesti měsících jeho žádost odmítnuta z důvodu úmyslného podání nepřesných informací; a
  6. žadatel nezískal právní pomoc podle zvláštních předpisů.

Poskytnutí druhotné právní pomoci je přiznáno bez předchozího posouzení ekonomické situace žadatele, pokud je žadatelem:

  1. dítě jako účastník řízení o výživném;
  2. oběť násilného trestného činu požadující odškodnění za ublížení na zdraví utrpěné v důsledku trestného činu;
  3. příjemce příspěvků na výživu podle zvláštních předpisů o právech sociálního zabezpečení; nebo
  4. příjemce přídavků na životní náklady podle zákona o právech veteránů války za nezávislost Chorvatska a členů jejich rodin a zákona o ochraně vojenských a civilních válečných veteránů.

Žadatelé o druhotnou právní pomoc musí podat svou žádost příslušnému úřadu na zvláštním formuláři.

Mohu požadovat náhradu výdajů (v souvislosti s účastí na vyšetřování / soudním řízení)? Za jakých podmínek?

Obžalovaným, kteří budou uznáni vinnými, soud nařídí uhrazení nákladů řízení, pokud nejsou způsobilí k osvobození v plné či částečné výši.

Je-li trestní řízení zastaveno nebo osvobodí-li soud obžalovaného či upustí-li od obžaloby, musí být v rozhodnutí/rozsudku soudu uvedeno, že náklady na trestní řízení podle čl. 145 odst. 2 body 1 až 5 tohoto zákona, nevyhnutelné výdaje vzniklé obžalovanému a nevyhnutelné výdaje vzniklé advokátovi obhajoby a jeho odměny musí nést stát, pokud není v právních předpisech uvedeno jinak.

Mohu se odvolat, pokud je můj případ uzavřen ještě před tím, než se dostane k soudu?

Oběti, jejichž trestní oznámení bylo odloženo, mohou pokračovat v trestním stíhání samy.

Pokud státní zástupce dospěje k názoru, že neexistuje žádný důvod pro stíhání trestného činu, který lze stíhat z moci úřední, nebo stíhání oznámené osoby, musí o tom vyrozumět oběť do osmi dnů a informovat ji, že může pokračovat ve stíhání sama. To samé musí učinit soud, pokud vydal rozhodnutí o zastavení řízení, protože státní zástupce upustil od stíhání v jiných věcech.

Mohu se účastnit soudního řízení?

Podle tohoto zákona má poškozená strana v trestním řízení právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá,
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení,
  • na právní zastoupení,
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů,
  • účastnit se výslechu svědků,
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení,
  • požádat o přístup ke spisu věci podle čl. 184 odst. 2 tohoto zákona,
  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • podat opravný prostředek,
  • domáhat se obnovení předchozího stavu,
  • být vyrozuměna o výsledcích trestního řízení.

Jaká je má oficiální úloha v soudním systému? Mohu například být (nebo se rozhodnout být): oběť, svědek, poškozený nebo soukromý žalobce?

Oběti trestných činů jsou fyzické osoby, které v přímém důsledku trestného činu utrpěly fyzickou nebo psychickou újmu, škodu na majetku nebo vážné porušení svých základních práv a svobod. Za oběti trestného činu se rovněž považuje manžel/manželka, partner/partnerka, neoficiální životní partner/partnerka a potomek/potomci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu, a při jejich neexistenci přímí předci nebo sourozenci osoby, která zemřela v přímém důsledku trestného činu. Každá osoba, kterou zesnulá osoba legálně zaopatřovala, je rovněž považována za oběť trestného činu.

Poškozenou stranou je oběť trestného činu nebo právnická osoba, která utrpěla v důsledku trestného činu újmu a účastní se v tomto postavení trestního řízení.

Možnost být stranou nebo účastníkem řízení nezávisí na přání takové osoby ale na úloze, kterou tato osoba hrála v konkrétní trestní záležitosti. V závislosti na okolnostech stanovených v právních předpisech se může kdokoliv ocitnout v každé z výše uvedených rolí; Jeho volba se potom týká práv, které si přeje uplatňovat jako poškozená strana nebo jako oběť trestného činu.

Jaká jsou potom má práva a povinnosti?

Oběť trestného činu má právo:

  • na přístup k službám podpory pro oběti trestných činů,
  • na účinnou psychologickou a jinou odbornou pomoc a podporu poskytovanou v souladu s právními předpisy subjekty, organizacemi a zařízeními pro podporu obětí trestných činů,
  • na ochranu před zastrašováním a odvetou,
  • na ochranu své důstojnosti při podávání svědecké výpovědi,
  • být neprodleně vyslyšena po podání trestního oznámení a následně vyslýchána ne častěji, než je naprosto nutné pro účely trestního řízení,
  • být provázena při každém úkonu, na kterém se podílí, osobou, které důvěřuje,
  • postoupit minimálně lékařských vyšetření, a to pouze pokud jsou naprosto zásadní pro účely trestního řízení,
  • podávat návrhy na stíhání nebo podat soukromou obžalobu podle trestního řádu, účastnit se trestního řízení jako poškozená strana, být informována o zamítnutí trestní žaloby (čl. 206 odst. 3 zákona) a o rozhodnutí státního zástupce nepodat obžalobu a pokračovat ve stíhání samostatně bez státního zástupce,
  • být informována státním zastupitelstvím o úkonech učiněných na základě svého trestního oznámení (článek 206a zákona) a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci (článek 206b zákona),
  • požádat a neprodleně obdržet vyrozumění o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých na ochranu oběti,
  • požádat a obdržet vyrozumění o každém konečném rozhodnutí o ukončení trestního řízení,
  • na jiná práva podle právních předpisů.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • používat svůj mateřský jazyk včetně znakového a požádat o tlumočníka, pokud nemluví nebo nerozumí chorvatsky, nebo tlumočníka znakového jazyka, pokud je poškozená strana neslyšící nebo hluchoněmá,
  • podat adhezní žalobu na náhradu škody a podávat návrhy na dočasná soudní nařízení,
  • na právní zastoupení,
  • uvádět skutečnosti a navrhovat doplnění důkazů,
  • účastnit se výslechu svědků,
  • účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení,
  • požádat o přístup ke spisu věci v souladu s trestním řádem,
  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • podat opravný prostředek,
  • domáhat se obnovení předchozího stavu,
  • být vyrozuměna o výsledcích trestního řízení.

Vedle práv obětí podle tohoto zákona mají dětské oběti následující práva:

  1. na bezplatné poskytnutí právního zástupce;
  2. na ochranu osobních údajů;
  3. na vyloučení veřejnosti. (Čl. 44 odst. 1 trestního řádu)

Kromě práv obětí uvedených v článku 43 tohoto zákona mají oběti sexuálních trestných činů a trestného činu obchodování s lidmi následující práva:

  1. na bezplatnou konzultaci před výslechem;
  2. na bezplatného zástupce;
  3. být vyslýchána na policii nebo u státního zastupitelství osobou stejného pohlaví a pokud možno tou samou osobou, pokud se výslech opakuje;
  4. neodpovídat na otázky, které nesouvisejí s trestným činem, ale týkají se soukromého života oběti;
  5. požádat o výslech audiovizuálními prostředky (čl. 292 odst. 4 tohoto zákona);
  6. na ochranu osobních údajů;
  7. na vyloučení veřejnosti z řízení. (Čl. 44 odst. 4 trestního řádu)

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci adhezní žaloby na náhradu škody.

Před zahájením trestního řízení a během všech jeho fází musí státní zastupitelství a soud zvažovat možnost, zda je obžalovaný schopen odškodnit poškozenou stranu za všechny ztráty způsobené trestným činem. Musí rovněž poškozenou stranu informovat o určitých, zákonem daných právech (např. o právu poškozené strany používat svůj mateřský jazyk, právu podat žalobu na náhradu škody atd.).

Osoby, které mohou mít informace o trestném činu, pachateli nebo jiných relevantních skutečnostech, mohou být předvolány jako svědci.

Poškození, poškození jednající jako žalobci a soukromí žalobci mohou být vyslýcháni jako svědci.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Mohu v průběhu soudního řízení učinit vyjádření nebo poskytnout důkazy? Za jakých podmínek?

Podle tohoto zákona má poškozená strana právo:

  1. upozorňovat na skutečnosti a předkládat důkazy;
  2. účastnit se výslechu svědků;
  3. účastnit se řízení, podílet se na dokazování a pronést závěrečné prohlášení (čl. 51 odst. 1 trestního řádu).

Oběť vedoucí stíhání má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu.

Soukromý žalobce má stejná práva jako státní zástupce s výjimkou práv, která náležejí výhradně do pravomoci státu. Na soukromé žalobce se vztahují stejná procesní ustanovení, která se vztahují na poškozené strany a žalobce.

Na jednání hlavní soudce vyzve všechny strany, aby předložily důkazy, které mají v úmyslu předložit při hlavním líčení. Každá strana je vyzvána, aby se vyjádřila k podání druhé strany.

Jaké informace mi budou v průběhu soudního řízení poskytnuty?

Během fáze vyšetřování mohou oběti trestného činu jako soukromí žalobci nebo poškozené strany upozorňovat na všechny skutečnosti a uvádět důkazy, které jsou podstatné pro potvrzení trestného činu, zjištění totožnosti pachatele/pachatelů a kladení jejich nároků v rámci žaloby na náhradu škody.

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má právo:

  • žádat státního zástupce, aby ji informovalo o úkonech učiněných na základě jejího oznámení trestného činu, a podat stížnost vrchnímu státnímu zástupci,
  • být informována, že trestní oznámení bylo odloženo nebo že se státní zástupce rozhodl obžalobu nevznést,
  • obdržet vyrozumění o výsledcích trestního řízení.

Budu moci získat přístup k soudnímu spisu?

Oběť účastnící se trestního řízení jako poškozená strana má přístup ke spisu věci.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

3 - Moje práva po soudním řízení

Mohu proti rozhodnutí soudu podat opravný prostředek?

Oběti účastnící se trestního řízení jako poškozená strana mohou proti rozsudku podat opravný prostředek.

Oprávněné osoby mohou podat opravný prostředek proti rozsudku soudu prvního stupně do 15 dnů od obdržení jeho kopie.

Opravný prostředek může podat každá ze stran sporu, advokát obhajoby nebo poškozená strana.

Poškozená strana může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu o nákladech soudního řízení nebo nároku na náhradu škody. Pokud ale od poškozené strany vystupující jako soukromý žalobce převzal stíhání státní zástupce, může poškozená strana podat opravný prostředek z každého důvodu, jímž se dá rozsudek napadnout.

Jaká jsou má práva po odsouzení pachatele?

Oběti účastnící se trestního řízení jako poškozená strana mohou podat opravný prostředek a domáhat se obnovení předchozího stavu.

Mám po skončení soudního řízení nárok na podporu nebo ochranu? Po jakou dobu?

Oběti a svědci se během trestního (nebo přestupkového) řízení mohou obrátit na specializovaná oddělení krajských (župních) soudů se žádostí o informace a podporu ve všech ohledech, ale musí tak učinit před vynesením rozsudku.

Pokud se oběti nebo svědci obrátí na tato oddělení podpory obětem a svědkům po vynesení rozsudku, dostanou od nich informace v rámci jejich kompetencí a budou odkázáni na jiné organizace a poskytovatele služeb specializované na řešení potřeb obětí nebo svědků.

O propuštění pachatele z vězení (po uplynutí trestu nebo podmíněně) informuje oběti, poškozené strany nebo jejich rodiny nezávislá služba podpory pro oběti a svědky ministerstva spravedlnosti. Tyto informace se poskytují všem obětem vážných trestných činů a poškozeným stranám, které v jejich důsledku utrpěly škodu, jako jsou trestné činy proti životu a zdraví, trestné činy sexuální povahy, násilné trestné činy nebo válečné zločiny.

V mimořádných případech, když služba zjistí, že oběť dlouhotrvajícího domácího násilí nebo násilí na ženách vyžaduje dodatečnou koordinovanou podporu, informuje krajskou (župní) skupinu pro prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí o pohovoru s obětí a potížích, kterým čelí, a požádá ji o přijetí vhodného opatření. Tyto informace jsou případně předány také příslušnému oddělení policie a příslušnému středisku sociální péče, pokud je oběť (dítě/dospělá osoba) nezpůsobilá k právním úkonům, nebo příslušnému probačnímu úřadu, pokud byl pachatel propuštěn podmíněně a musí podávat probačnímu úřadu pravidelné zprávy.

V mimořádných případech, když služba dospěje na základě informací získaných od oběti (jiného trestného činu než výše zmíněných) k závěru, že oběť vyžaduje absolutní dodatečnou podporu a ochranu, může na základě souhlasu oběti požádat příslušné oddělení policie, aby konalo.

Podporu obětem poskytují také organizace občanské společnosti, a to okamžitě po spáchání trestného činu, během trestního řízení a po soudním řízení, tj. po vynesení pravomocného rozsudku. Podpora a pomoc poskytovaná organizacemi občanské společnosti závisí na jejich pracovní náplni.

Jaké informace mi budou poskytnuty, pokud je pachatel odsouzen?

Písemné vyhotovení rozsudku s pokyny ohledně právních opatření se předává žalující straně, obžalovanému, jeho obhájci, poškozené straně (pokud má právo podat opravný prostředek), straně, jejíž majetek byl rozsudkem zabaven, a právnické osobě, jejíž výnosy mají být zabaveny.

Poškozená strana, která nemá právo podat opravný prostředek, obdrží rozsudek způsobem stanoveným právními předpisy spolu s vyrozuměním o jejím právu domáhat se obnovení předchozího stavu. Pravomocný rozsudek obdrží poškozená strana na svou žádost.

Budu informován, pokud bude pachatel propuštěn (včetně předčasného nebo podmíněného propuštění) nebo uprchne z vězení?

Podle trestního řádu bude oběť, která o to požádala, bezodkladně informována policií o ukončení zajišťovací nebo vyšetřovací vazby pachatele, s výjimkou případů, kdy by takové zveřejnění mohlo pachatele ohrozit. Oběť bude rovněž vyrozuměna o opatřeních přijatých na její ochranu, pokud taková opatření byla nařízena.

Káznice a věznice neinformují službu podpory pro oběti a svědky o uprchlých vězních, ale zasílají oznámení o útěku pachatele pouze policii; zákon má být nicméně v brzké době novelizován.

Oběti mají právo být na základě své žádosti bezodkladně informovány o propuštění pachatele ze zajišťovací nebo vyšetřovací vazby, jeho útěku nebo propuštění z vězení a opatřeních přijatých v zájmu bezpečnosti oběti.

Oběti vážných trestných činů, tj. trestných činů proti životu a zdraví, trestných činů sexuální povahy, násilných trestných činů a válečných zločinů, jsou vyrozuměny o propuštění pachatele po uplynutí trestu nebo o jeho podmíněném propuštění.

Budu se moci podílet na rozhodnutí o propuštění nebo podmíněném trestu? Mohu se například vyjádřit nebo podat opravný prostředek?

Při zvažování rozhodnutí, zda případně umožnit pachateli trávení víkendů mimo káznici nebo věznici, se zohledňuje každé vyjádření učiněné obětí násilného trestného činu a ostatní relevantní informace týkající se oběti. Vyjádření oběti je součástí spisu podmíněného propuštění. V současnosti platné předpisy ale nestanoví, že se oběť podílí na rozhodnutí o podmíněném propuštění anebo podání opravného prostředku proti takovému rozhodnutí.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

4 - Náhrada škody

Jaký je postup pro vymáhání náhrady škody od pachatele? (např. trestní řízení, občanskoprávní žaloba, adhezní řízení)

Podle zvláštních předpisů mají oběti trestných činů, za něž lze uložit trest odnětí svobody v délce pěti let a více, které utrpěly vážný duševní otřes nebo byly trestným činem vážně postiženy, právo na právního zástupce dříve, než podávají svědectví v trestním řízení nebo uplatní nárok na náhradu škody; honoráře právního zástupce hradí vláda.

Uplatňovat nárok na náhradu škody mohou v trestním řízení jako zástupci osoby, které jsou oprávněné podávat žalobu na náhradu škody v občanskoprávním řízení.

Oběti trestných činů, které vymáhají náhradu škody, musí uvést, zda již obdržely vyrovnání nebo podaly žalobu na náhradu škody.

Soud pachateli uložil, aby mi vyplatil náhradu škody/odškodnění. Jak mohu zajistit, aby pachatel skutečně zaplatil?

Jakmile se rozhodnutí o nároku na náhradu škody stane pravomocným a vykonatelným, může poškozená strana požádat soud, který přijal rozhodnutí v řízení prvního stupně, aby této straně poskytl ověřenou kopii tohoto rozhodnutí s vyznačením doložky vykonatelnosti.

Pokud není v rozhodnutí stanovena lhůta pro jeho splnění, musí být povinnost uložená rozhodnutím splněna do 15 dnů od okamžiku, kdy se rozhodnutí stalo pravomocným. Po uplynutí této lhůty lze splnění povinnosti vykonat.

Pokud pachatel nezaplatí, může mi stát vyplatit zálohu? Za jakých podmínek?

Oběť úmyslného trestného činu může být odškodněna ze státního rozpočtu zvláštním aktem. Pokud oběť měla úspěch ve věci nároku na náhradu škody, výše odškodnění závisí na částce přiznané náhrady škody; soud při rozhodování o nároku na náhradu škody učiní stejné právní kroky, i když oběť již byla odškodněna ze státního rozpočtu.

Mám nárok na odškodnění od státu?

Oběti úmyslných trestných činů spáchaných v Chorvatsku po 1. červenci 2013 mají nárok na odškodnění:

  • pokud jsou občany nebo rezidenty Chorvatska či jiného členského státu EU;
  • pokud následkem trestného činu utrpěly těžké ublížení na zdraví či závažné zhoršení zdravotního stavu;
  • pokud byl trestný čin oznámen policii či úřadu státního zastupitelství nebo jimi zaregistrován do šesti měsíců od jeho spáchání, a to bez ohledu na to, zda je pachatel znám či neznám;
  • pokud podaly žádost na úředním formuláři spolu s požadovanými podklady (formulář lze získat na každé policejní služebně, v každém úřadu státního zastupitelství, u každého městského (opčinského) či krajského (župního) soudu; lze si ho také obstarat on-line na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, ministerstva vnitra, státního zastupitelství a městských (opčinských) či krajských (župních) soudů).

Oběť má právo na náhradu:

  • výdajů na zdravotní péči v souladu s vnitrostátními stropními hranicemi; toto odškodnění se přiznává pouze v případě, kdy zdravotní výdaje oběti nelze pokrýt v rámci zdravotního pojištění;
  • ztráty příjmu až do výše 35 000 HRK.

Mám nárok na odškodnění v případě, že pachatel není odsouzen?

Oběti může být přiznáno odškodnění i v případě, kdy pachatel zůstal neznámý nebo trestní řízení nebylo zahájeno.

Mám v době, kdy očekávám rozhodnutí o mé žádosti o náhradu škody či odškodnění, nárok na platbu v případě naléhavé potřeby?

Chorvatské právní předpisy nemají ustanovení o platbách v případě naléhavé potřeby.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

5 - Má práva na podporu a pomoc

Jsem oběť trestného činu. Na koho se mohu obrátit s žádostí o podporu a pomoc?

Telefonní linka podpory pro oběti

Vnitrostátní linka podpory obětem závažných a méně závažných trestných činů (116 006) poskytuje emocionální podporu, informace o právech obětí a praktické informace a pokyny, na jaké subjekty a organizace se lze obrátit pro další informace, pomoc a podporu.

Linka pomoci je bezplatná telefonní služba

a je dostupná v chorvatštině a angličtině ve všedních dnech od 8.00 do 20.00 h.

Vnitrostátní linka podpory obětem závažných a méně závažných trestných činů (116 006) je službou obecné podpory.

Další informace jsou k dispozici na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.https://pzs.hr/

Telefonickou podporu a pomoc obětem určitých trestných činů a dětem poskytují také další specializované organizace občanské společnosti. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách chorvatského Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti, kde rovněž najdete seznam těchto organizací podle krajů a informace o organizacích občanské společnosti, které jsou součástí sítě podpory a spolupráce pro oběti a svědky trestných činů (Mreža podrške i suradnje za žrtve i svjedoke kaznenih djela).

Seznam organizací poskytujících celostátní psychosociální a právní pomoc:

116 006

Vnitrostátní linka podpory obětem trestných činů a přestupků

Všední dny 8.00–20.00

116 000

Vnitrostátní linka pro případy pohřešovaných dětí

Středisko pro pohřešované a zneužívané děti

24/7

116 111

Hrabri telefon – linka pomoci dětem

Všední dny 9.00–20.00

0800· 0800

Hrabri telefon – linka pomoci rodičům

Všední dny 9.00–20.00

0800 77 99

Linka tísňového volání – obchodování s lidmi

Každý den 10.00–18.00

0800 55 44

Poradenské centrum pro ženy, které jsou obětí násilí

Záhřebský azylový dům pro ženy

Všední dny 11.00–17.00

0800 655 222

Linka tísňového volání pro ženy a děti, které jsou obětí násilí

Ženska pomoć sada – linka pomoci pro ženy

24/7

0800 200 144

B.a.B.e. – bezplatná právní pomoc obětem domácího násilí

Všední dny 9.00–15.00

01 6119 444

Centrum podpory pro oběti sexuálního násilí

Ženska soba – centrum sexuálních práv

Všední dny 10.00–17.00

01 48 28 888

Psychologická pomoc

TESA – centrum psychologické pomoci

Všední dny 10.00–22.00

01 48 33 888

Plavi telefon – linka pomoci

Všední dny 9.00–21.00

01 4811 320

Bezplatná právní pomoc

Právní poradna Právnické fakulty v Záhřebu

Všední dny 10.00–12.00, středa a čtvrtek 17.00–19.00

Je podpora pro oběti bezplatná?

Ano.

Jaké druhy podpory mi mohou poskytnout státní služby nebo orgány?

Oddělení podpory obětem a svědkům poskytují:

  1. emocionální podporu;
  2. informace o právech;
  3. technické a praktické informace obětem, svědkům a členům jejich rodiny;
  4. doporučení na specializované instituce a organizace občanské společnosti podle potřeb oběti/svědka.

Oddělení podpory obětem a svědkům krajských (župních) soudů poskytují:

ODDĚLENÍ PODPORY OBĚTEM A SVĚDKŮM

Krajský (župní) soud Osijek

Adresa:

Europska avenija 7, 31 000 Osijek, Chorvatsko

Tel.:

031/228 500

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima@zsos.pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Rijeka

Adresa:

Žrtava fašizma 7, 51000 Rijeka, Chorvatsko

Tel.:

051/355 645

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-ri@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Sisak

Adresa:

Trg Ljudevita Posavskog 5, 44000 Sisak, Chorvatsko

Tel.:

044/524 419

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-sk@zssk.pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Split

Adresa:

Gundulićeva 29a, 21000 Split, Chorvatsko

Tel.:

021/387 543

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-st@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Vukovar

Adresa:

Županijska 33, 32000 Vukovar, Chorvatsko

Tel.:

032/452 529

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima-vu@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Zadar

Adresa:

Borelli 9, 23 000 Zadar, Chorvatsko

Tel.:

023/203 640

e-mail:

Odkaz se otevře v novém okně.podrska-svjedocima@pravosudje.hr

Krajský (župní) soud Záhřeb

Adresa:

Trg N.Š. Zrinskog 5, 10 000 Záhřeb, Chorvatsko

Tel.:

01/4801 062


Služba podpory pro oběti a svědky (Služba za podršku žrtvama i svjedocima) Ministerstva spravedlnosti Chorvatska:

Jaké druhy podpory mi mohou poskytnout nevládní organizace?

V závislosti na typu organizace a její náplni práce existují různé druhy pomoci a podpory: podpora psychologická, emocionální, právní, praktická, ubytovací, lékařská, bezpečnostní a při soudním řízení.

Další informace a seznam těchto organizací podle krajů (žup) jsou dostupné na internetových stránkách chorvatského Odkaz se otevře v novém okně.Ministerstva spravedlnosti.

V Chorvatsku se právě zřizuje dvanáct probačních úřadů. Jejich cílem je dodat výkonu trestních sankcí lidský rozměr, zajistit účinnější začlenění pachatelů zpět do společnosti a poskytovat pomoc obětem, poškozeným stranám, rodinám obětí a pachatelům.

Národní probační služba se podílí na začleňování pachatelů do společnosti po jejich propuštění z vězení. To zahrnuje pomoc při hledání ubytování a práce a jejich přípravě – stejně jako obětí, poškozených stran a rodin obětí – na jejich propuštění. Služba rovněž přijímá opatření na poskytování psychosociální podpory obětem, poškozeným stranám a rodinám obětí a pachatele.

Pokud má být propuštěn pachatel, který si odpykává trest za sexuální trestný čin, trestný čin proti životu a zdraví nebo násilný trestný čin, musí probační služba odpovídajícím způsobem a bezodkladně informovat oběti, poškozené strany nebo jejich rodiny.

Kontaktní údaje jednotlivých probačních úřadů a probační sekce Ministerstva spravedlnosti jsou dostupné Odkaz se otevře v novém okně.zde.

Oběti trestného činu se mohou spojit s policií e-mailem zaslaným na adresu Odkaz se otevře v novém okně.policija@mup.hr nebo Odkaz se otevře v novém okně.prevencija@mup.hr, nebo telefonicky na čísle 192 (24/7) nebo +385 1 3788 111.

Poslední aktualizace: 04/10/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.