Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Jedná se o vynucení splnění povinnosti uložené exekučním titulem i proti vůli osoby, které byla povinnost uložena. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh k soudu nebo k exekutorovi na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulů, které se vykonávají ve správním nebo daňovém řízení. Oprávněný se tedy v občanských věcech v zásadě vždy může obrátit na soud.

Oprávněný se může obrátit rovněž na exekutora. Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou těchto rozhodnutí:

• rozhodnutí o péči o nezletilé děti;
• rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí;
• rozhodnutí orgánů Evropské unie;
• cizozemské rozhodnutí.

Exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu je upraven v § 251-351a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Na výkon rozhodnutí ve věcech rodinně právních se však vztahují ustanovení § 492-513 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím exekutora upravují zejména ustanovení § 35-73 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění. Soudní exekutor rovněž postupuje, zejména pokud jde o právní úpravu jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí, podle občanského soudního řádu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Obecně platí, že k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí je příslušný obecný soud povinného (§ 252 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění). Výjimky z tohoto pravidla stanoví dále § 252 občanského soudního řádu.

K podrobnostem o obecném soudu povinného viz „Základní pravidla místní příslušnosti“ (oddíl 2.2.1. informačního listu „Příslušnost - Česká republika“).

Exekuci mohou provádět soudy a soudem pověření exekutoři. Věcně příslušným exekučním soudem je dle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění, okresní soud. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu, místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, sídlo a podobně. Blíže je problematika příslušnosti rozvedena ve zmíněném ustanovení exekučního řádu.

Pro další podrobnosti viz též otázka „Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?“

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní výkon rozhodnutí

Řízení může být zahájeno jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. I bez návrhu nařídí soud dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, výkon některých předběžných opatření, např. ve věci ochrany proti domácímu násilí.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí. Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

Při podání návrhu na výkon rozhodnutí nemusí být oprávněný zastoupen advokátem.

V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky je nutné označit konkrétní způsob výkonu rozhodnutí a další náležitosti stanovené zákonem. K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Tímto potvrzením opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Ve vykonávacím řízení se rozhoduje vždy formou usnesení.

Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného.

Soudní řízení v České republice podléhají soudnímu poplatku (viz zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). V odůvodněných případech zákon připouští osvobození od soudních poplatků.

Exekuční řízení

Exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce označí oprávněný. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí. Je zahájeno dnem, kdy tento návrh došel exekutorovi. Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy mu soud vydal pověření a nařídil exekuci.

Exekuční návrh musí obsahovat:

• označení exekutora, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla (seznam exekutorů je dostupný na webových stránkách Exekutorské komory České republiky http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w; exekutoři nemají místně vymezenou působnost – každý exekutor může působit na celém území České republiky);
• označení věci, které se návrh týká a co sleduje;
• označení účastníků, tj. oprávněného, resp. toho, kdo má právo z rozhodnutí, a povinného; u fyzických osob jméno, příjmení, místo trvalého pobytu účastníků, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo;
• přesné označení exekučního titulu;
• uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil;
• popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává;
• podpis;

K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud. Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul ten orgán, který jej vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

3.2 Hlavní podmínky

Výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit na základě exekučního titulu, nebyla-li dobrovolně splněna uložená povinnost.

Exekučním titulem je:

• vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek;
• vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek;
• vykonatelný rozhodčí nález (pozn. Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že rozhodčí nálezy vydané v režimu Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů mohou sice sloužit jako titul k soudnímu výkonu rozhodnutí, a to bez zvláštního řízení, nelze je však použít jako způsobilý exekuční titul (viz usnesení ze dne 12.6.2018, sp. zn. 20 Cdo 1754/2018; usnesení ze dne 16.8.2017, sp. zn. 20 Cdo 5882/2016 a usnesení ze dne 3.11.2016, sp. zn. 20 Cdo 1165/2016));
• notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu;
• vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci;
• jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.

Soudní výkon rozhodnutí

K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku je příslušný obecný soud povinného, nestanoví-li ustanovení § 252 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, jinak.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení (§ 263 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí (§ 264 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekuční řízení

Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou rozhodnutí uvedených výše (bod č. 1).

Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do patnácti dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce. Soud vydá pověření do patnácti dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl, nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.

Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého bydliště nebo místo takového pobytu, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Některé odchylky v místní příslušnosti vyplývají ze zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, např. ustanovení § 511.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkonem rozhodnutí (exekucí) mohou být postiženy věci movité i nemovité, práva a jiné majetkové hodnoty s některými výjimkami.

Výkonem rozhodnutí nemohou být dle § 321-322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, postiženy zejména:

• věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají;
• věci ve vlastnictví povinného, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly (zejména se jedná o běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu, zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník);
• je-li povinný podnikatelem, věci v jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti (to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna);
• technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu;
• věci, které povinný nabyl jako substituční jmění (to neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění).

Oprávněný může vždy navrhnout postižení i shora uvedených věcí, pokud tyto věci nabyl povinný, který úmyslným trestným činem způsobil škodu z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činem, je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činu.

Výkonu rozhodnutí dále nepodléhají:

• pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy;
• peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče;
• pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění; to neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění;
• pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami;
• pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami (to platí obdobně pro pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví).

Tento výčet představuje základní omezení pro postižení majetku výkonem rozhodnutí či exekucí. Občanský soudní řád obsahuje některé další specifické omezení, např. v § 267b.

Způsob postižení společného jmění manželů je zakotven v § 262a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, a v § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Soudní výkon rozhodnutí:

Zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem (§ 258 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů (§ 258 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných a souborů věcí, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv (§ 258 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů stanovených zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhu povinného dosaženo.

Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění.

Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.

Zákaz dispozice s majetkem je upraven v § 44a a § 47 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Nerozhodl-li exekutor jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření trvají, dokud nebyla exekuce zastavena, pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce nebyly vymoženy apod. Zákaz dispozice s majetkem je ukončen rozhodnutím, složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí:

Při soudním výkonu rozhodnutí lze podat odvolání podle obecných ustanovení občanského soudního řádu o opravných prostředcích. Odvolání musí povinný podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud (viz též § 254 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Při výkonu rozhodnutí nelze ze zákonem stanovených důvodů přerušit řízení a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; lze však podat žalobu pro zmatečnost, avšak pouze v případě, že je touto žalobou napadáno pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost (viz též § 229 odst. 4 a § 254 odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění).

Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 občanského soudního řádu.

Právo k majetku, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit, lze uplatnit obdobně takovýmto návrhem (§ 267 odst. 2 občanského soudního řádu).

Návrhem je třeba uplatnit vůči věřiteli rovněž popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí, v zákonem vyjmenovaných způsobech postižení majetku (§ 267a občanského soudního řádu).

Proti některým soudním usnesením může účastník podat námitky. Jedná se například o námitky povinného týkající se soupisu jmění, námitky proti zprávě o výkonu správy závodu nebo námitky proti příklepu.

V neposlední řadě může povinný v rámci vykonávacího a exekučního řízení podat návrh na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) nebo návrh na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) jsou upraveny v občanském soudním řádu i exekučním řádu (zejm. § 266, § 268 a § 269 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění a ustanovení § 54, § 55 a § 55a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění).

Opravné prostředky v exekučním řízení:

Proti rozhodnutím exekutora se lze odvolat v případech, kdy to umožňuje exekuční řád (srov. § 55c).

Proti rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu lze podat návrh na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí této lhůty a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

Proti příkazu k úhradě nákladů řízení může účastník podat námitky do 8 dnů od doručení příkazu.

K návrhu na odklad nebo zastavení exekuce viz výše „Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí.“

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Po nařízení exekuce (§ 44 a násl. exekučního řádu) se zákaz dispozice s majetkem nevztahuje na běžnou obchodní a provozní činnost povinného, uspokojování základních životních potřeb povinného a osob, vůči kterým má povinný vyživovací povinnost, a na udržování a správu majetku. Povinný může dále exekutorovi navrhnout, aby se na část jeho majetku zákaz dispozice nevztahoval; s návrhem musí povinný doložit, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Povinný má dále možnost, aby v reakci na výzvu soudního exekutora, která musí obsahovat poučení o lhůtě pro zaplacení a o případných důsledcích nezaplacení, zaplatil vymáhanou pohledávku i zálohu na snížené náklady. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz dispozice s majetkem (§ 44a odst. 1 a § 46 odst. 6 exekučního řádu). Jinak exekutor provede exekuci.

Povinný je chráněn zejména v situaci, kdy má dojít k vyklizení bytu nebo jiné nemovitosti, v níž žije, a to dle ustanovení § 65 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších novel, ze dne 23. prosince 1991. Zjistí-li totiž vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti, že ten, kdo má být vyklizen, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.

Některé věci dlužníka nemohou být postiženy dle občanského soudního řádu, Viz též otázka „Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?“

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.