Práva obětí trestných činů – podle zemí

Jaký je postup pro vymáhání náhrady škody od pachatele?  (např. trestní řízení, občanskoprávní žaloba, adhezní řízení)

Oběť může uplatnit nárok na náhradu škody po pachateli cestou řízení ve věcech občanskoprávních, může se též připojit s nárokem na náhradu škody k trestnímu stíhání pachatele (tzv. adhezní řízení).

Soud pachateli uložil, aby mi vyplatil náhradu škody. Jak mohu zajistit, aby pachatel skutečně zaplatil?

Pokud pachatel povinnost k náhradě škody uloženou mu soudem dobrovolně neplní, má oprávněný (oběť) právo požádat soud o nařízení exekuce k vymožení dané povinnosti. Od 1.1.2018 bude účinný zákon, dle nějž bude mít oběť trestného činu též možnost požádat, aby stát uspokojil její právo na náhradu škody z prostředků, které vymohl na pachateli jakožto majetkové sankce.

Pokud pachatel nezaplatí, může mi stát vyplatit zálohu?  Za jakých podmínek?

Česká republika neproplácí zálohy na plnění z titulu povinnosti pachatele k náhradě škody způsobené trestným činem. Český právní řád striktně odděluje právo oběti na náhradu škody způsobené pachatelem, které je považováno za závazek z deliktu, a na peněžitou pomoc ve smyslu zákona č. 45/2013, o obětech trestných činů, jež slouží jako peněžitá dávka od státu poskytovaná ke zmírnění sociálních dopadů viktimizace.

Mám nárok na oškodnění od státu?

Jak bylo uvedeno již shora, stát náhradu škody ve striktním slova smyslu neproplácí (nevstupuje do majetkových závazků pachatele, nepřebírá je od něj), nabízí však obětem trestných činů peněžitou pomoc. Na ni mají ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, právo oběti, kterým byla trestným činem způsobena škoda na zdraví v určité zákonem popsané minimální intenzitě, oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, týrané děti a pozůstalí (ze zákonem vyjmenovaného okruhu) po těch, kteří následkem trestného činu zemřeli. Tato pomoc se poskytuje nejčastěji v částkách od 10.000,- Kč (cca 370,- EUR) do 200.000,- Kč (cca 7.400,- EUR) a je kalkulována buď v paušální výši stanovené zákonem, nebo odpovídá výši prokázané ztráty na výdělku a nákladů léčení, případně nákladů odborné terapie využité ke zmírnění utrpěné nemajetkové újmy. O žádostech o proplacení peněžité pomoci rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti, k němuž je třeba žádost podat do 2 let ode dne, kdy se oběť o škodě způsobené trestným činem dozvěděla a ne později, než 5 let ode dne spáchání trestného činu.

Mám nárok na odškodnění v případě, že pachatel není odsouzen?

Nárok na náhradu škody po pachateli (tedy deliktní závazek) nelze uplatnit tehdy, není-li pachatel odsouzen a to prostě z toho důvodu, že buď není znám a pak absentuje osoba povinná, nebo jeho delikt nebyl prokázán či pachatel není za své jednání trestně odpovědný a potom obžalovaný nemůže odpovídat za újmu způsobenou jednání, které nespáchal, které nemělo povahu trestného činu či za nějž obžalovaný neodpovídá. Naopak ovšem platí, že pro vznik práva na peněžitou pomoc od státu (viz výše) není nutné vyčkávat na odsouzení pachatele, toto právo oběti svědčí i tehdy, není-li pachatel znám či je-li za své jednání trestně neodpovědný, pokud není pochyb o tom, že oběti byla způsobena újma jednáním, jež má povahu trestného činu (nebo že příbuzný oběti zemřel v jeho důsledku).

Mám v době, kdy očekávám rozhodnutí o mé žádosti o náhradu škody či odškodnění, nárok na platbu v případě naléhavé potřeby?

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, neumožňuje Ministerstvu spravedlnosti proplácet zálohy na peněžitou pomoc, o níž je rozhodováno, naléhavé životní potřeby obětí jsou řešeny jiným způsobem, ze systému státní sociální péče či podpory.