Obvinění (trestní řízení)

Cyprus

Content provided by:
Cyprus

A. Kde se bude soudní řízení konat?

Pokud se trestní věc týká trestného činu nebo trestných činů, za které lze uložit trest odnětí svobody až na pět let, bude soudní řízení vedeno u samosoudce okresního soudu (Eparchiako Dikastirio). S písemným souhlasem nejvyššího státního zástupce (Genikos Eisaggeleas) může okresní soud projednávat trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody delší než pět let.

Pokud lze za trestný čin uložit trest odnětí svobody na více než pět let, je řízení projednáváno u tříčlenného senátního soudu.

B. Může být obvinění v obžalobě změněno? Pokud ano, mám v této souvislosti právo na informace?

Obvinění lze změnit na začátku nebo v průběhu soudního řízení. Články 83, 84 a 85 trestního řádu, kapitola 155 stanoví postup týkající se změny obvinění a práv obviněného (obžalovaného).

83. – 1) Pokud soud v kterékoli fázi řízení rozhodne na základě důkazů o tom, že má obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu jakékoli věcné nebo formální nedostatky, může soud nařídit, aby byla obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu byla pozměněna, a to buď formou úpravy či nahrazení nebo přidáním nových obvinění, považuje-li to soud za nezbytné k tomu, aby obvinění odrážela skutkové okolnosti daného případu.

2) Je-li obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu takto pozměněna, zaznamená se rozhodnutí, kterým byla nařízena změna, do obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu a tyto dokumenty se použijí pro účely veškerých souvisejících řízení, jako kdyby byly podány v takto pozměněné podobě.

84. – 1) Je-li obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu změněna podle článku 83, soud neprodleně vyzve obžalovaného, aby před soudem předložil obhajobu a uvedl, zda je připraven být souzen na základě obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu v pozměněném znění.

2) Pokud obžalovaný prohlásí, že připraven není, soud přezkoumá předložené důvody a pokud bude mít za to, že okamžité pokračování v řízení pravděpodobně nebude mít nepříznivý dopad na obhajobu obžalovaného nebo na vedení věci ze strany státního zástupce, může soud v řízení pokračovat, jako by řízení bylo zahájeno původní obžalobou nebo obžalobou podanou u senátního soudu.

3) Je-li pozměněná obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu taková, že okamžité pokračování soudního řízení může mít podle názoru soudu nepříznivý dopad na obžalovaného nebo na státního zástupce, může soud nařídit nové projednání, nebo projednání odložit na období, které považuje za nezbytné.

4) Pokud je obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu soudem pozměněna až po zahájení soudního řízení, lze svědectví již podané během soudního řízení použít bez nutnosti nového projednání, ale strany mohou znovu předvolat všechny svědky, kteří již svědčili, a podrobit je výslechu nebo křížovému výslechu v souvislosti s provedenými změnami.

85. – 1) Pokud lze prokázat pouze část obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu a zjištěná část představuje trestný čin, může být obžalovaný odsouzen za trestný čin, kterého se prokazatelně dopustil, aniž by došlo ke změně obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu.

2) Je-li osoba obžalována z trestného činu, může být odsouzena za pokus o spáchání uvedeného trestného činu, aniž by bylo nutné pozměnit obžalobu nebo obžalobu podanou u senátního soudu.

3) Je-li prokázáno, že se osoba dopustila jednání s cílem spáchat trestný čin, z něhož je obviněna, a pokud spáchání tohoto jednání s takovým úmyslem představuje trestný čin, může být uvedená osoba za tento trestný čin odsouzena, aniž by bylo nutné obžalobu nebo obžalobu podanou u senátního soudu pozměnit, pokud ještě nebyla z tohoto trestného činu obžalována.

4) Pokud má soud na konci soudního projednávání za to, že výpovědí bylo prokázáno, že obžalovaný spáchal trestný čin nebo trestné činy, které nejsou zahrnuty v obžalobě nebo obžalobě podané u senátního soudu a na jejichž základě nemůže být obžalovaný odsouzen bez předchozí změny obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu, a že pokud by byl za takové trestné činy odsouzen, nemohl by mu být uložen přísnější trest než ten, který by mohl být uložen, pokud by byl odsouzen na základě obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu, a z toho důvodu by to tedy na obhajobu obžalovaného nemělo nepříznivý dopad, může soud nařídit, aby obžaloba nebo obžaloba podaná u senátního soudu byla doplněna o obvinění týkající se trestného činu nebo trestných činů a soud o nich rozhodne, jako kdyby tato obvinění byla součástí původní obžaloby nebo obžaloby podané u senátního soudu.

C. Jaká mám práva v průběhu jednání u soudu?

i. Je moje přítomnost u soudu povinná? Za jakých podmínek je možné se soudního procesu osobně neúčastnit?

Právo obžalovaného být přítomen u soudu je zaručeno podle ustanovení článků 12 a 30 ústavy a podle ustanovení článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Kromě toho je obžalovaný povinen být přítomen u soudu, pokud jeho nepřítomnost nespadá do výjimek stanovených v čl. 45 odst. 1 a čl. 63 odst. 3 trestního řádu, kapitole 155.

Ustanovení čl. 45 odst. 1

Má se za to, že soudce – nebo v případě určité kategorie trestných činů předseda okresního soudu (Eparchiako Dikastirio) – může prostřednictvím obecného příkazu nebo prostřednictvím zvláštního příkazu v předvolání, jde-li o jmenovaného tajemníka (Protokollitis), rozhodnout, že obžalovaný je zproštěn své povinnosti osobně se dostavit k soudu, a

a) umožní obžalovanému, aby se dostavil a reagoval na obžalobu v zastoupení obhájce, v takovém případě se obžalovaný může dostavit a reagovat tímto způsobem.

Má se za to, že pokud je obžalovaná osoba obviněna pouze jako jednatel nebo tajemník společnosti a není osobně obviněna z žádného trestného činu, nebude se muset dostavit k soudu osobně, aby reagovala na obvinění, nebo v jakékoli další fázi, s výjimkou fáze projednávání věci, ale má právo být zastoupena obhájcem;

b) umožní obžalovanému, pokud si přeje se doznat, aby tuto repliku zaslal soudu, přičemž musí být řádně ověřená a orazítkovaná tajemníkem nebo seržantem (lochias), nebo policejním příslušníkem nebo vyšším policejním úředníkem v souladu se zákonem o policii, nebo úředníkem vydávajícím osvědčení podle zákona o úředních osvědčeních, nebo obhájcem v souladu se zákonem o advokátech, který k tomuto účelu používá své osobní razítko jasně uvádějící jeho celé jméno a adresu, nebo vedoucím komunity (koinotarchis), a to spolu s předvoláním, na které je replika poskytována, přičemž v takovém případě se replika pro účely řízení považuje za přiznání viny.

63. – 1) Obviněný má právo být přítomen u soudu po celou dobu soudního jednání, pokud se chová řádně.

2) Pokud se obžalovaný nechová řádně, může soud podle svého uvážení nařídit, aby byl vyloučen ze soudní síně a zůstal ve vazbě, a může pokračovat v řízení v jeho nepřítomnosti, přičemž učiní

taková opatření, která se podle soudu zdají být dostatečná k tomu, aby byl obžalovaný informován o všem, co se stalo během soudního jednání, a aby připravil svoji obhajobu.

3) Soud může, pokud to považuje za vhodné, umožnit obžalovanému zůstat mimo soudní síň během celého řízení nebo jeho části za podmínek, které uzná za vhodné.

Na základě kyperské judikatury může být soudní řízení vedeno v nepřítomnosti obžalovaných, pokud je to v zájmu spravedlnosti.

ii. Mám právo na tlumočníka a překlady dokumentů?

Právo na tlumočníka je zaručeno jak ústavou, tak zákonem z roku 2014 o právu na překlad a tlumočení během trestního řízení (18 (I)/2014). Kromě toho je právo na tlumočníka upraveno v článku 65 trestního řádu, kapitole 155.

Ustanovení čl. 12 odst. 5 písm. a) a e) ústavy stanoví, že:

Každá osoba obviněná z trestného činu má alespoň následující práva:

a) být bezprostředně a podrobně informována v jazyce, kterému rozumí, o povaze obvinění a jejich důvodech;

e) aby jí byl bezplatně nápomocen tlumočník, pokud nerozumí jazyku, který se používá u soudu, nebo jím nemluví.

Ustanovení čl. 30 odst. 3 ústavy stanoví, že každá obviněná osoba má právo na bezplatné tlumočení, pokud nerozumí jazyku, který se používá u soudu, nebo jím nemluví.

Zákon z roku 2014 o právu na překlad a tlumočení během trestního řízení (18 (I)/2014) stanoví:

Právo na tlumočníka

4. – 1) Příslušný orgán neprodleně zajistí tlumočnické služby podezřelé nebo obviněné osobě, která během trestního řízení před vyšetřujícími nebo justičními orgány neovládá jazyk a/nebo nerozumí jazyku, ve kterém je trestní řízení vedeno, včetně výslechu na policii, všech soudních jednání a veškerých nezbytných průběžných jednání.

2) Soudní orgán odpovědný za výkon evropského zatýkacího rozkazu v souladu s článkem 11 zákona o evropském zatýkacím rozkazu a postupech pro vydávání vyžádaných osob mezi členskými státy Evropské unie neprodleně zajistí poskytování tlumočnických služeb jakékoli vyžádané osobě, která neovládá jazyk, v němž se vede související řízení, a/nebo takovému jazyku nerozumí.

3) Je-li to nezbytné k zajištění spravedlivého procesu, sjedná příslušný orgán tlumočnické služby, aby byla zajištěna komunikace mezi podezřelou, obviněnou nebo vyžádanou osobou a jejím obhájcem, pokud tato komunikace přímo souvisí s výslechem a/nebo jednáním v rámci trestního řízení a/nebo výkonem evropského zatýkacího rozkazu a/nebo podáním odvolání a/nebo jiných procesních nároků, včetně žádosti o kauci.

4) Podle tohoto článku tlumočení:

a) je poskytováno v mateřském jazyce podezřelé, obviněné nebo vyžádané osoby nebo v jakémkoli jiném jazyce, který ovládá nebo kterému rozumí, a

b) zahrnuje případně další pomoc, jako je použití znakového jazyka, aby byly uspokojeny potřeby podezřelých, obviněných nebo vyžádaných osob s poruchami sluchu nebo řeči.

5) Příslušný orgán ověří jakýmkoli způsobem, který považuje za vhodný, zda podezřelá, obviněná nebo vyžádaná osoba ovládá jazyk používaný v trestním řízení nebo v řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu a rozumí mu a zda tato osoba potřebuje pomoc tlumočníka.

6) Tlumočnické služby stanovené v tomto článku musí být dostatečně kvalitní, aby zaručily spravedlivý proces, zejména tím, že zajistí, aby podezřelá, obviněná nebo vyžádaná osoba rozuměla řízení, které je proti ní vedeno tak, aby mohla vykonávat své právo na obhajobu. Za tímto účelem věnuje příslušný orgán zvýšenou pozornost zvláštnostem komunikace s pomocí tlumočníka.

7) V případě potřeby může příslušný orgán zajistit poskytování tlumočnických služeb s využitím komunikačních technologií, například pomocí videokonference, telefonu a/nebo internetu, pokud není pro zajištění spravedlivého procesu vyžadována fyzická přítomnost tlumočníka.

8) Pro účely lepšího provádění ustanovení odstavce 5 může být postup nebo mechanismus ověřování toho, zda podezřelá, obviněná nebo vyžádaná osoba ovládá jazyk používaný v trestním řízení nebo v řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu a rozumí mu, stanoven zvláštními předpisy.

Právo na překlad

5. – 1) Za účelem zajištění toho, aby podezřelá nebo obviněná osoba mohla uplatnit své právo na obhajobu a zajištění spravedlivého procesu, poskytne příslušný orgán v přiměřené lhůtě podezřelé nebo obviněné osobě, která nerozumí jazyku používanému v příslušném trestním řízení, písemný překlad všech podstatných dokumentů.

2) Pro účely tohoto zákona se za podstatné dokumenty považují:

a) ve všech případech zatýkací rozkaz nebo příkaz ke vzetí do vazby, obžaloba a jakékoli soudní rozhodnutí a příkaz týkající se řízení a

b) jakýkoli jiný dokument považovaný příslušným orgánem za nezbytný buď z moci úřední, nebo na základě odůvodněné žádosti podezřelé nebo obviněné osoby nebo obhájce podezřelé nebo obviněné osoby.

3) Příslušné orgány nemusí poskytnout překlad výňatků z podstatných dokumentů, které nepřispívají k tomu, aby podezřelá nebo obviněná osoba porozuměla věci, která je proti ní vedena.

4) Aby byl zajištěn spravedlivý proces, poskytne příslušný orgán v rámci řízení o výkonu evropského zatýkacího rozkazu v přiměřené lhůtě vyžádané osobě, která nerozumí jazyku, v němž byl evropský zatýkací rozkaz vypracován nebo do něhož byl vydávajícím členským státem přeložen, písemný překlad uvedeného dokumentu.

5) Bez ohledu na ustanovení odstavců 1, 2 a 4 může příslušný orgán poskytnout namísto písemného překladu ústní překlad a/nebo ústní shrnutí podstatných dokumentů, pokud tento ústní překlad a/nebo ústní shrnutí nemá vliv na spravedlnost řízení.

6) Podezřelá, obviněná nebo vyžádaná osoba je oprávněna vzdát se práva na získání písemného a/nebo ústního překladu a/nebo ústního shrnutí podle tohoto článku, pokud je příslušnému orgánu poskytnut dostatečný důkaz, že:

a) se dotčená osoba před tím poradila se svým obhájcem nebo si jinak plně uvědomovala důsledky takového vzdání se práva a

b) vzdání se práva je právně platné a dobrovolné.

7) Písemný nebo ústní překlad a/nebo ústní shrnutí stanovené v tomto článku se poskytují v mateřském jazyce podezřelé, obviněné nebo vyžádané osoby nebo v jiném jazyce, který ovládá a/nebo mu rozumí.

8) Písemný nebo ústní překlad a/nebo ústní shrnutí stanovené v tomto článku musí být dostatečně kvalitní, aby zaručily spravedlivý proces, zejména tím, že zajistí, aby podezřelá, obviněná nebo vyžádaná osoba rozuměla řízení, které je proti ní vedeno tak, aby mohla vykonávat své právo na obhajobu.

Ustanovení čl. 65 odst. 1 trestního řádu, kapitola 155 stanoví, že

vypovídá-li se v jazyce, kterému obviněný (respektive obžalovaný) nerozumí, a pokud je přítomen, tlumočí tlumočník obviněnému v rámci veřejného jednání v jazyce, kterému obviněný rozumí.

Má se za to, že pokud má dotčená osoba obhájce, nemusí být tlumočení s jeho souhlasem poskytnuto.

2) Jsou-li dokumenty předkládány jako formální důkazy, je na uvážení soudu, které části jejich obsahu považuje za nezbytné, aby byly tlumočeny.

iii. Mám právo na obhájce?

Podle článku 12¨ ústavy má

každá osoba obviněná z trestného činu má minimálně následující práva:

c) hájit se, a to osobně, nebo prostřednictvím obhájce, kterého si zvolí, nebo pokud si obhájce nemůže dovolit, aby jí v zájmu zajištění spravedlnosti byla poskytnuta bezplatná právní pomoc;

Ustanovení čl. 30 odst. 3 ústavy rovněž stanoví, že:

Každý má právo:

d) mít obhájce podle svého výběru, a aby mu byla bezplatně poskytnuta právní pomoc, pokud je to vyžadováno v zájmu zajištění spravedlnosti a je to v souladu se zákonem.

V souladu se zákonem o právní pomoci, tj. zákonem 165 (Ι)/2002, za předpokladu, že jsou splněny podmínky v něm stanovené, má obviněný během jednání právo na obhájce podle svého výběru a na bezplatnou právní pomoc.

O jakých dalších procesních právech bych měl(a) vědět? (např. předstoupení podezřelých osob před soud)

Předstoupení obviněné osoby před soud

Pokud se obviněný (tj. obžalovaný) ve zkráceném řízení ve stanovenou dobu nedostaví před soud poté, co je předložen důkaz, že mu bylo předvolání doručeno, může soud přistoupit k projednání věci a vydat rozhodnutí v jeho nepřítomnosti, nebo pokud to považuje za vhodné, jednání odročit a vydat zatýkací rozkaz.

Má se za to, že soudce – nebo v případě určité kategorie trestných činů předseda okresního soudu (Eparchiako Dikastirio) – může prostřednictvím obecného příkazu nebo prostřednictvím zvláštního příkazu v předvolání, jde-li o jmenovaného tajemníka (Protokollitis), rozhodnout, že obviněný (respektive obžalovaný) je zproštěn své povinnosti osobně se dostavit k soudu, a

a) umožní obviněnému (respektive obžalovanému), aby se dostavil a reagoval na obvinění v zastoupení obhájce, přičemž v takovém případě se obviněný může dostavit a reagovat tímto způsobem;

b) umožní obviněnému (tj. obžalovanému), pokud si přeje se doznat, aby tuto repliku zaslal soudu, přičemž musí být řádně ověřená a orazítkovaná tajemníkem nebo seržantem (lochias), nebo policejní příslušníkem nebo vyšším policejním úředníkem v souladu se zákonem o policii, nebo úředníkem vydávající osvědčení podle zákona o úředních osvědčeních, nebo obhájcem v souladu se zákona o advokátech, který k tomuto účelu používá své osobní razítko jasně uvádějící jeho celé jméno a adresu, nebo vedoucím komunity (koinotarchis), a to spolu s předvoláním, na které je replika poskytována, přičemž v takovém případě se replika pro účely řízení považuje za přiznání viny.

Má se za to, že pokud je obžalovaná osoba obviněna pouze jako jednatel nebo tajemník společnosti a není osobně obviněna z žádného trestného činu, nebude se muset dostavit k soudu osobně, aby reagovala na obvinění, nebo v jakékoli další fázi, s výjimkou fáze projednávání věci, ale má právo být zastoupena obhájcem.

Vyjádření k obvinění

Je-li obžalovaný vyzván, aby se k obvinění vyjádřil, může, ale nemusí uznat vinu nebo vydat konkrétní obranu, přičemž jeho vyjádření bude soudem zaznamenáno.

Konkrétní obrana vůči obvinění v obžalobě obsahuje následující prohlášení:

a) Soud, který obžalovaného vyzval, aby se před ním vyjádřil k obvinění, není ve věci příslušný, přičemž je ve věci trestného činu, z kterého je dotčená osoba obžalována, příslušný jiný soud. Bude-li toto tvrzení přijato, soud věc postoupí k soudu Kyperské republiky, který je ve vztahu k pachateli nebo ve vztahu k dotčenému trestnému činu příslušný.

b) Dotčená osoba byla již dříve odsouzena nebo případně osvobozena na základě stejných skutkových okolností za stejný trestný čin.

c) Dotčené osobě byla za tento stejný trestný čin udělena milost.

Pokud soud rozhodne, že skutečnosti tvrzené obžalovaným nejsou prokázány nebo že je tvrzení skutečně nepravdivé, musí se obžalovaný k obvinění vyjádřit.

Pokud obžalovaný přizná vinu a soud má dostatečné důkazy o tom, že rozumí povaze své odpovědi, může postupovat, jako by byl obžalovaný odsouzen rozhodnutím soudu.

Pokud obžalovaný nepřizná vinu, přistoupí soud k projednání věci. Pokud obžalovaný odmítne odpovědět, nebo neodpoví bezprostředně, nebo není schopen odpovědět z důvodu tělesného postižení, postupuje soud tak, jako by obžalovaný vinu neuznal.

D. Možné tresty

Okresní soud projednává ve zkráceném řízení trestné činy, za které lze uložit trest odnětí svobody nepřesahující pět let, nebo peněžitý trest nepřesahující 85 000 EUR, nebo obojí.

Senátní soud (Kakourgiodikeio) projednává trestné činy, za něž lze uložit trest odnětí svobody na dobu delší než než pět let.

Poslední aktualizace: 11/03/2024

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.