Zmrazování majetku a zajišťování důkazů

Zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii může být požadováno, aby bylo možné jeho využití v trestním řízení nebo s cílem jeho konfiskace. Lze ho provádět na základě rámcového rozhodnutí Rady, které stanoví pravidla, podle nichž členský stát uznává a vykonává na svém území příkaz k zajištění vydaný justičním orgánem jiného členského státu v rámci trestního řízení.

Co je to „příkaz k zajištění“?

Pro účely přeshraničního řízení znamená „příkaz k zajištění“ jakékoli opatření přijaté justičním orgánem členského státu, aby se zabránilo zničení, pozměnění, přemístění apod. majetku. Důkazním prostředkem se rozumí předměty, listiny nebo údaje, které mohou být předloženy jako důkazy v trestním řízení. Členské státy účastnící se tohoto řízení jsou: „vydávající stát“ (stát, který vydal, schválil nebo jiným způsobem potvrdil příkaz k zajištění) a „vykonávající stát" (stát, na jehož území se nachází majetek nebo důkazní prostředky).

Výkon rozhodnutí bez ověření oboustranné trestnosti

Jako výjimka z obecného pravidla je na základě uvedeného rámcového rozhodnutí možné u některých trestných činů neprovádět ověřování oboustranné trestnosti (také označované jako dvojí trestnost), tj. zda je dané chování trestné v obou dotčených členských státech. Takový postup se vztahuje pouze na nejzávažnější trestné činy uvedené v článku 3 rámcového rozhodnutí, lze-li za jejich spáchání ve vydávajícím státě uložit trest odnětí svobody s horní hranicí ve výši nejméně tři roky (tj. účast na zločinném spolčení, terorismus, korupce, podvod, obchodování s lidmi, znásilnění).

Postup při výkonu příkazu k zajištění

Při výkonu příkazu k zajištění předává osvědčení justiční orgán, který příkaz vydal, přímo příslušnému justičnímu orgánu k výkonu ve druhém členském státě. Příslušné justiční orgány vykonávajícího státu musí příkaz k zajištění uznat, aniž by vyžadovaly jakékoli další formální náležitosti, a přijmout opatření nezbytná pro jeho bezprostřední výkon. Při výkonu příkazu k zajištění musí vykonávající stát musí rovněž dodržet formální náležitosti a postupy výslovně uvedené příslušným justičním orgánem vydávajícího státu.

Důvody k odmítnutí uznání nebo výkonu

Příslušné justiční orgány vykonávajícího státu mohou odmítnout uznání nebo výkon příkazu k zajištění pouze za určitých okolností Těmito okolnostmi jsou například: nebylo předloženo osvědčení, imunita či výsada, kterou požívá daná osoba, o stejné věci již bylo pravomocně rozhodnuto.

Odložení výkonu

Za určitých okolností může příslušný justiční orgán vykonávajícího státu odložit výkon předaného příkazu k zajištění, např. pokud by výkon mohl narušit probíhající vyšetřování trestného činu nebo pokud byl na dotčený majetek nebo důkazní prostředky v průběhu trestního řízení již vydán příkaz k zajištění.

Procesní práva

Členské státy musí zajistit, aby všechny zúčastněné strany včetně třetích stran mohly podávat opravné prostředky bez odkladného účinku proti příkazu zajištění.

Poslední aktualizace: 22/01/2019

Tyto stránky spravuje Evropská komise. Informace na této stránce nemusí nezbytně vyjadřovat oficiální stanovisko Evropské komise. Komise neodpovídá ani neručí za informace nebo údaje, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Pokud jde o předpisy v oblasti autorských práv pro webové stránky EU, viz právní upozornění.