Jak funguje

Jedná se o žádost justičního orgánu jedné země EU o to, aby jiná země EU na svém území zatkla vyžádanou osobu a předala ji za účelem výkonu trestu odnětí svobody či ochranného opatření spojeného se zbavením svobody uloženého v první zemi. Tento mechanismus vychází ze zásady vzájemného uznávání soudních rozhodnutí. Je zaveden ve všech zemích EU.

Funguje na základě přímého kontaktu mezi justičními orgány.

Při uplatňování evropského zatýkacího rozkazu musí odpovědné orgány respektovat procesní práva podezřelých nebo obviněných osob, jako je např. právo na informace, právo na právního zástupce a tlumočníka a na právní asistenci, jak stanoví právo v zemi, kde byly tyto osoby zatčeny.

Jak se liší od tradičního vydávání?

1. Striktní lhůty
   Stát, ve kterém je osoba zatčena, musí pravomocně rozhodnout o výkonu evropského zatýkacího rozkazu do 60 dnů od zatčení dané osoby.
   Souhlasí-li zatčená osoba s předáním, musí být rozhodnutí o předání přijato do 10 dnů.
   Vyžádaná osoba je předána co nejdříve v den, který dohodnou dotyčné orgány, a nejpozději do 10 dnů po přijetí pravomocného rozhodnutí o výkonu evropského zatýkacího rozkazu.
2. Prověřování oboustranné trestnosti činu již není nutné u 32 kategorií trestných činů
   U 32 kategorií trestných činů není nutné ověření oboustranné trestnosti daného činu v dotčených státech. Jediným požadavkem je, aby trestný čin bylo možno ve vystavujícím členském státě potrestat trestem odnětí svobody s horní hranicí sazby v délce nejméně tři roky.
   U jiných trestných činů může být předání podmíněno tím, že jednání představuje trestný čin podle práva vykonávajícího státu.
3. Absence politické účasti
   Rozhodnutí činí výlučně justiční orgány, bez jakýchkoli politických ohledů.
4. Předávání státních příslušníků
   Státy EU již nemohou odmítnout předání svých vlastních státních příslušníků, ledaže by samy převzaly provedení výkonu trestu odnětí svobody hledané osoby.
5. Záruky
   Stát, který vykonává evropský zatýkací rozkaz, může požadovat záruky, že:
   a. po určité době bude mít zatčená osoba právo požádat o přezkoumání, jestliže byla potrestána doživotním trestem odnětí svobody;
   b. hledaná osoba může podstoupit výsledný trest odnětí svobody ve vykonávajícím státě, je-li státním příslušníkem tohoto státu nebo zde má trvalé bydliště.

• vyžádaná osoba již byla souzena za tentýž trestný čin (ne bis in idem),
• nezletilost osoby (osoba nedosáhla věkové hranice trestní odpovědnosti platné ve vykonávajícím státu),
• amnestie (stát, v němž byla osoba zadržena, by ji mohl stíhat, a na daný trestný čin se v tomto státě vztahuje amnestie).

Příručka k vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu

Evropská Komise zveřejnila Příručku k vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu  (2002 Kb)  s cílem usnadnit a zjednodušit práci dotčených justičních orgánů. Příručka obsahuje podrobné pokyny ohledně procesních kroků při vydávání a výkonu evropského zatýkacího rozkazu. Příručka rovněž uvádí úplné vysvětlení zásadních rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, která poskytují výklad určitých ustanovení rámcového rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu.

Uvedená příručka je k dispozici ve všech jazycích zde: BG  (2700 Kb) , CS  (1854 Kb) , DA  (1766 Kb) , DE  (1659 Kb) , ET  (1783 Kb) , EL  (2439 Kb) , ES  (1649 Kb) , FR  (1892 Kb) , HR  (1789 Kb) , IT  (2141 Kb) , LV  (2158 Kb) , LT  (1865 Kb) , HU  (1908 Kb) , MT  (2560 Kb) , NL  (2047 Kb) , PL  (2200 Kb) , PT  (1968 Kb) , RO  (1926 Kb) , SL  (1797 Kb) , SK  (1977 Kb) , FI  (2172 Kb) , SV  (1591 Kb) .

Statistické údaje o používání evropského zatýkacího rozkazu

Průměrná doba předání hledaných osob v roce 2017:

• se souhlasem – do 15 dnů
• bez souhlasu – do 40 dnů

Odpovědi na dotazník o evropském zatýkacím rozkazu: 2014 | 2015 | 2016 | 2017

Ačkoli nejsou k dispozici údaje ze všech zemí, údaje o vydaných EZR jsou úplné pro roky 2015, 2016 a 2017.

Projekty financované v rámci programu Spravedlnost

Výzkumný projekt InAbsentiEAW je srovnávací právní studie evropských zatýkacích rozkazů (EZR) týkajících se osob, s nimiž se vedlo řízení v nepřítomnosti, jehož výsledkem bylo odsouzení (soudní řízení v nepřítomnosti neboli in absentia). Z praxe vyplývá, že v takových případech při vydávání a vykonávání EZR nastávají často problémy. Cílem výzkumného projektu bylo analyzovat příčiny těchto problémů a formulovat společné normy pro vydávání takových EZR za účelem zajištění jejich hladkého a řádného výkonu. Výzkum byl prováděn prostřednictvím případových studií z Belgie, Irska, Maďarska, Nizozemska, Polska a Rumunska.

Související odkazy

Rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu