European Union law can determine which court handles a case when both parties to a dispute initiate proceedings in different EU countries.
For example, after a traffic accident between two persons living in Germany and France, respectively, it could be that they sue one another for damages in the Member State of their own domicile.
European Union (EU) law determines which courts of which Member States should hear the case, to avoid conflicting decisions. The general rule is that a person should be sued in the State where s/he is domiciled. Furthermore, other jurisdictional rules may be invoked as alternative in specific cases, for example, the person failing in performance of the contract can be sued at the place of performance of the obligation in question (e.g., in the place where the purchased goods should have been delivered). Special rules exist to protect groups such as consumers, workers and insured persons.
In family law, EU rules exist to determine where a dispute relating to divorce, parental responsibility or maintenance should be heard.
Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.
When you have determined the right Member State on the basis of the jurisdiction rules, then you need to find the competent court in practice.
The European Judicial Atlas in civil matters contains the names and addresses of all courts in the Member States competent in civil and commercial matters (courts of first instance, court of appeals, etc.) and geographical areas in which they have jurisdiction.
This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.
Nepoužije se.
Úvod
S ohledem na zvláštnosti belgického právního systému je nutné pro přehlednost pojednat o otázkách 1 a 2.1 zároveň.
Nejdříve je třeba odlišit věcnou a místní příslušnost.
Každé řízení před soudem zahrnuje nějaký předmět a často se vztahuje také na peněžní částku. Zákonodárce určuje oblast věcné příslušnosti tím, že specifikuje charakter a hodnotu, na něž se vztahuje žaloba, s níž je možné se na soud obrátit.
V této informační složce je věcná příslušnost popsána v odpovědi na otázky 1 a 2.1.
Soudy nejsou příslušné pro celé belgické území. Zákon rozdělil naši zemi na soudní obvody (kantony, okrsky ...). Každý soud je příslušný pouze na svém území. Toto se nazývá místní příslušností, která se popisuje v odpovědi na otázku 2.2.
Plná příslušnost: soud prvního stupně (tribunal de première instance).
Soud prvního stupně má „plnou příslušnost“. Jinak řečeno, na rozdíl od jiných soudních orgánů, může soud prvního stupně rozhodovat o všech věcech, tedy i o těch, které spadají do pravomoci jiných soudních orgánů.
Článek 568 soudního řádu (Code judiciaire) stanoví, že soud prvního stupně vezme v úvahu všechny žaloby s výjimkou těch, které se předkládají přímo odvolacímu soudu a kasačnímu soudu. Soud prvního stupně však má plnou příslušnost podmíněnou tím, že se žalovaný může dovolávat nepříslušnosti na základě zvláštní příslušnosti jiného soudu. Navíc soud prvního stupně má rovněž určitý počet výlučných pravomocí. Tomuto soudu se předkládají různé druhy sporů, a to včetně těch, kdy je sporná částka nižší než 2 500 EUR, jako je tomu například ve sporech týkajících se osobního stavu.
Ostatní soudy
Zde je seznam ostatních soudních orgánů s krátkým popisem jejich věcné příslušnosti:
a) smírčí soudce (juge de paix)
Podle článku 590 soudního řádu smírčí soudce obecně příslušný pro všechny žaloby, jejichž částka je nižší než 2 500 EUR, ledaže tyto žaloby spadají výslovně ze zákona do příslušnosti jiného soudu. Kromě této obecné příslušnosti disponuje smírčí soud také několika zvláštními příslušnostmi (viz články 591, 593 a 594 soudního řádu) a výlučnými příslušnostmi (články 595 a 597 soudního řádu), ať už je částka žaloby jakákoli. Tyto zvláštní příslušnostmi existují například ve věcech nájmů, spoluvlastnictví, služebností a výživného. Je rovněž příslušným soudem ve věcech souvisejících s osvojením a s uznáním otcovství. Do výlučné pravomoci smírčího soudu spadají také naléhavá vyvlastnění a úřední zapečetění majetku.
b) policejní soud (tribunal de police)
Podle článku 601 a soudní řádu rozhoduje policejní soud o každé žalobě týkající se škody vyplývající z dopravní nehody, ať už je její výše jakákoli. Jedná se o jeho výlučnou příslušnost.
c) obchodní soud (tribunal de commerce)
Podle článku 573 soudního řádu rozhoduje obchodní soud v prvním stupni spory mezi podnikateli, tedy mezi všemi osobami, které trvale sledují hospodářský cíl, jedná-li se o jednání uskutečněné za tímto účelem a nespadá-li do zvláštní příslušnosti jiných soudních orgánů.
Je také možné, aby si žalobce, který není podnikatelem a který podává žalobu na nějaký podnik, zvolil, že předloží svou věc obchodnímu soudu. Kromě toho obchodní soud projednává spory týkající se cizích a vlastních směnek.
Mimo tuto obecnou příslušnost má obchodní soud určitý počet zvláštních a výlučných příslušností. Zvláštní příslušnosti popisuje článek 574 soudního řádu. Vztahují se zejména na spory týkající se obchodních společností a na žaloby týkající se námořní plavby a vnitrozemské lodní dopravy. V čl. 574 bodu 2 soudního řádu se popisuje výlučná příslušnost obchodního soudu: žaloby a spory, které vyplývají přímo z konkurzů a z řízení o soudní reorganizaci podle toho, co je stanoveno zákonem ze dne 8. srpna 1997 o konkurzech a zákonem ze dne 31. ledna 2009 o kontinuitě podniků, a jejichž řešení spočívá v konkrétní právní úpravě, která se vztahuje na systém konkurzů a řízení soudních reorganizací.
d) pracovní soud (tribunal de travail)
Pracovní soud je hlavním mimořádným soudem a disponuje převážně zvláštní příslušností. Mezi tyto příslušnosti, jež jsou popsány v článcích 578 a násl. soudního řádu, spadají:
Pracovní soud má výlučnou příslušnost, co se týče uplatňování správních sankcí stanovených zákony a řády uvedenými v článcích 578 až 582 a zákonem o správních pokutách v případě porušení některých sociálních zákonů, i co se týče žalob ve věci kolektivního vyrovnání dluhů.
e) předsedové soudů – řízení o předběžných opatřeních
Články 584 až 589 soudního řádu stanoví, že předsedové soudů (soudu prvního stupně, obchodního soudu a pracovního soudu) mohou ve všech naléhavých případech přijmout předběžná opatření o věcech spadajících do pravomoci jejich soudu. Je nezbytné, aby věc byla naléhavá a aby rozhodnutí bylo pouze prozatímní, aniž by jím byla dotčena žaloba ve věcí samé. Například: nařízení znaleckého posudku, vyžádání si výslechu svědka, ...
f) exekuční soud (juge des saisies) (viz článek 1395 soudního řádu)
Všechny žaloby, které se týkají zajišťovacího zabavení, výkonu rozhodnutí a vedlejšího účastenství Úřadu pro pohledávky výživného, uvedeného v zákoně ze dne 21. února 2003, jímž se vytváří Úřad pro pohledávky výživného v rámci Federálního ministerstva financí (SPF Finances – loi du 21 février 2003 créant un Service des créances alimentaires au sein du SPF Finances), se předkládají exekučnímu soudu.
g) soud pro mladistvé (tribunal de la jeunesse)
I když společenství (tedy samosprávné celky belgického federálního státu) jsou příslušné ve věcech ochrany mládeže, organizace soudů pro mladistvé představuje federální pravomoc, která se řídí federálním zákonem o ochraně mládeže ze dne 8. dubna 1965. Soud pro mladistvé je sekcí soudu prvního stupně, která se věnuje opatřením, jež se týkají ochrany mládeže.
h) soud v rodinných věcech (tribunal de la famille)
Tento soud je příslušný, aby rozhodoval o všech sporech rodinného charakteru. Je především příslušný (článek 572a soudního řádu) k rozhodnutí:
Belgický právní systém se zakládá na svobodné volbě žalobce. Obecné pravidlo je stanoveno v čl. 624 bodu 1 soudního řádu. Běžně žalobce předkládá věc soudu v bydlišti žalovaného nebo jednoho ze žalovaných.
Co se stane, pokud je tento žalovaný právnickou osobou? Bydlištěm právnického osoby je místo jejího sídla, tedy správní sídlo, odkud je podnik řízen.
V určitých případech má žalobce právo předložit věc jinému soudu. Tuto možnost popisuje zejména čl. 624 bod 2 až 4 soudního řádu. Kromě soudu v bydlišti žalovaného nebo jednoho ze žalovaných si žalobce může zvolit:
Navíc judikatura připouští, že v případě řízení o předběžném opatření je místní příslušný předseda soudu v místě, kde je rozhodnutí vykonatelné.
Co se týče výživného, článek 626 soudního řádu stanoví, že žaloby týkající se výživného ve spojení s nárokem na sociální výpomoc mohou být předloženy soudu v bydlišti žalobce (tedy rodiče majícího právní nárok na výživné).
Pravidla v článcích 624 a 626 mají nicméně doplňující charakter a účastníci se mohou od nich odchýlit. Účastníci mohou tedy během každého sporu uzavřít dohodu o příslušnosti soudu, na jejímž základě může být eventuální spor předložen pouze některým soudů prvního stupně.
Nicméně existuje několik výjimek z obecné zásady svobodné volby.
Zákonodárce popisuje určitý počet případů, kdy žalobce nemá možnost výběru. Tyto případy jsou zachyceny zejména v článcích 627 až 629 soudního řádu. Například:
Nicméně ani v těchto případech není svobodná volba zcela omezena. Článek 630 soudního řádu totiž stanoví, že po vzniku sporu se mohou účastníci odchýlit od právních opatření na základě dohody. Dohody uzavřené před vznikem sporu jsou absolutně neplatné.
V některých případech, zejména v těch, které se popisují v článcích 631 až 633 soudního řádu je místně příslušný výlučně jediný soud. Žalobce tedy nemá na výběr a není možná žádná dohoda, která by určila příslušnost ani před vznikem sporu, ani po jeho vzniku. Mezi tyto případy mimo jiné patří:
Jak už bylo vysvětleno výše, pravidla v článcích 624 a 626 mají doplňující právní charakter a účastníci se mohou od nich odchýlit. Účastníci mohou u každého sporu uzavřít dohodu o příslušnosti soudu, na jejímž základě může být eventuální spor předložen pouze některým soudům prvního stupně.
V případech uvedených v článcích 627 až 629 soudního řádu nemůže být uzavřena žádná dohoda o příslušnosti před vznikem sporu. Podle článku 630 jsou tyto dohody povoleny po vzniku sporu.
V případech popsaných v článcích 631 až 633 soudního řádu není dovoleno uzavřít dohody ohledně soudní příslušnosti.
Odpověď na tuto otázku se nachází v odpovědi na otázky 1 a 2.
Citované články soudního řádu: Service public fédéral Justice
* klikněte na „Justice de A à Z“ (justice od A do Z)
* zvolte: „Cours: Compétence“(Soudy: příslušnost)
Pomoc k nalezení příslušného soudu z hlediska místní příslušnosti: Service public fédéral Justice
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V občanskoprávním řízení obecné soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní otázky vyplývající z občanskoprávních vztahů (§ 14 odst. 1 občanského soudního řádu (Graždanski protsesualen kodeks) („OSŘ“)). Některé velké krajské soudy mají samostatné obchodní úseky, které jsou odděleny od trestních a občanskoprávních úseků.
Výjimku z tohoto pravidla představují žaloby na náhradu škody, kterou fyzickým nebo právnickým osobám způsobily svým protiprávním jednáním, úkony či opomenutím výkonné orgány a jejich úředníci při výkonu správních činností nebo v souvislosti s výkonem těchto činností. Tyto případy spadají v prvním stupni do pravomoci správních soudů, které projednávají všechny správní věci týkající se vydávání, změny, rušení nebo prohlášení správních aktů a správních smluv za neplatné a ochrany před protiprávním jednáním a opomenutím ze strany správních orgánů, s výjimkou případů spadajících do pravomoci Nejvyššího správního soudu (Varhoven administrativen sad). V oblasti občanského práva nebyly žádné jiné specializované soudy zřízeny.
Podle bulharského práva může oběť trestného činu uplatnit nárok na náhradu škody, která jí byla způsobena, v rámci občanskoprávního i trestního řízení zahájeného proti obviněnému. Občanskoprávní nárok lze v trestním řízení uplatnit vůči žalovanému i vůči jiným osobám, které mají občanskoprávní odpovědnost za újmu způsobenou trestným činem. Je třeba mít na paměti, že soud může projednání občanskoprávního nároku v trestním řízení odmítnout. V tomto případě může oběť podat žalobu a uplatnit svá práva v rámci běžného občanskoprávního řízení.
Okresní soud (rajonen sad) je hlavním soudem, který je v prvním stupni příslušný pro občanskoprávní věci, jež v prvním stupni nespadají do pravomoci krajského soudu (okražen sad) (§ 103 OSŘ).
Podle § 104 OSŘ jsou krajské soudy příslušné rozhodovat v prvním stupni ve věcech týkajících se:
určení či popření rodičovství, zrušení osvojení, soudní prohlášení o nesvéprávnosti nebo zrušení této nesvéprávnosti,
vlastnictví nebo věcných práv k majetku, je-li hodnota vašeho nároku vyšší než 50 000 BGN,
občanského nebo obchodního sporu týkajícího se částky přesahující 25 000 BGN (ledaže se spor týká výživného, pracovněprávního nároku nebo pohledávek vyplývajících z dluhů),
návrhů na prohlášení nesprávnosti nebo neplatnosti zápisu v rejstříku nebo jeho neexistence, v případech stanovených zákonem,
nároků, bez ohledu na jejich hodnotu, spojených do jednoho návrhu s nárokem v příslušnosti krajského soudu, mají-li být posouzeny v rámci téhož řízení,
sporu, který podle jiných právních předpisů spadá do příslušnosti krajského soudu.
Podle obchodního zákoníku (Targovski Zakon) projednává žaloby podané podle tohoto zákona za účelem obrany práv společníka obchodní společnosti, napadení rozhodnutí valné hromady společnosti, docílení zrušení společnosti, docílení likvidace společnosti nebo zahájení insolvenčního řízení krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo dotyčné společnosti. Příslušným insolvenčním soudem je krajský soud příslušný pro obvod, v němž se nachází ústředí podnikatele v době podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
Správní soudy jsou v prvním stupni příslušné pro věci týkající se náhrady škody způsobené protiprávními předpisy, úkony nebo opomenutím ze strany správních orgánů a úředníků.
Občanskoprávní nárok uplatněný v trestním řízení projednává soud příslušný pro spáchaný trestný čin.
Žaloby by měly být podány soudu, který je příslušný pro okres (rajon), v němž má žalovaný bydliště nebo sídlo či ústředí.
Žaloby na právnické osoby musí být podány soudu příslušnému pro jejich sídlo. Ve sporech vyplývajících z přímého jednání s odděleními nebo pobočkami právnických osob lze žaloby alternativně podat soudu, který je příslušný pro místo, kde se nacházejí dotyčná oddělení nebo pobočky.
Žaloby na stát a státní instituce, včetně jejich oddělení a poboček, musí být podány soudu, do jehož pravomoci spadá právní vztah, z něhož spor vznikl. Jestliže tento právní vztah vznikl v cizině, musí být žaloba podána příslušnému soudu v Sofii.
Žaloba na osobu, jejíž adresa není známa, se musí podat soudu, který je příslušný pro místo bydliště jejího zmocněnce nebo právního zástupce, nebo není-li to možné, pro místo bydliště žalobce. To platí i v případě, nemá-li žalovaný bydliště v Bulharsku. Nemá-li bydliště v Bulharsku ani žalobce, je nutno podat žalobu příslušnému soudu v Sofii.
Žaloby na nezletilé osoby nebo osoby nezpůsobilé k právům a právním úkonům je třeba podat soudu, který je příslušný pro místo bydliště jejich zákonného zástupce.
Žaloby týkající se dědictví, zrušení závěti v celém rozsahu nebo částečně, rozdělení dědictví nebo zrušení dobrovolného rozdělení je třeba podat soudu v místě, kde bylo dědické řízení zahájeno. Pokud byl zůstavitel bulharským občanem, dědické řízení je však zahájeno mimo Bulharsko, musí být žaloba podána soudu příslušnému podle posledního místa bydliště zůstavitele v Bulharsku, nebo podle místa, kde se nachází dotyčný majetek.
Žaloby týkající se uhrazení peněžitých pohledávek ze smlouvy lze podat soudu příslušnému pro současné místo bydliště žalovaného.
Žaloby na pohledávky výživného lze podat rovněž soudu, který je příslušný pro místo bydliště žalobce.
Pracovníci mohou podat žalobu na zaměstnavatele i v místě obvyklého výkonu práce.
Pro pracovněprávní spory mezi zahraničními osobami, společnostmi nebo společnými podniky se sídlem v Bulharsku na straně jedné a zahraničními zaměstnanci pracujícími pro ně v Bulharsku na straně druhé jsou příslušné soudy v místě sídla zaměstnavatele, pokud se strany nedohodly jinak.
Pro pracovněprávní spory mezi zaměstnanci, kteří jsou bulharskými státními příslušníky a pracují v zahraničí pro bulharské zaměstnavatele, jsou příslušné soudy v Sofii, je-li žaloba podána na zaměstnavatele, a soudy v místě bulharského bydliště zaměstnance v případě, je-li žaloba podána na zaměstnance.
Žaloby na náhradu způsobené škody lze podat soudům v místě vzniku škody.
Žaloby na osoby s bydlištěm v různých soudních obvodech nebo v souvislosti s majetkem nacházejícím se ve více než jednom soudním obvodu lze podat soudu v jednom z těchto obvodů podle volby žalobce.
Žaloby týkající se věcných práv k nemovitosti, rozdělení spoluvlastnictví nebo stanovení mezí či obnovení vlastnických práv k nemovitosti je třeba podat soudům v místě, kde se daná nemovitost nachází. Žaloby týkající se veřejné listiny potvrzující věcná práva k nemovitosti nebo odstoupení či zrušení smlouvy o věcných právech k nemovitosti nebo jejího prohlášení za neplatnou se rovněž podávají soudu, který je příslušný pro danou nemovitost.
Žaloby podané spotřebiteli a na spotřebitele je nutné podat soudu příslušnému pro současnou adresu spotřebitele, a není-li takové adresy, pro místo trvalého bydliště spotřebitele.
Žaloby o náhradu škody podle zákona o pojišťovnictví (Kodeks za zastrahovaneto), které poškozená osoba podá na pojistitele, Záruční fond (Garantsionen fond) a Národní kancelář pojistitelů motorových vozidel (Natsionalno bjuro na balgarskite avtomobilni zastrahovateli), musí být předloženy soudu příslušnému pro místo trvalého bydliště nebo sídlo žalobce v době, kdy došlo k pojistné události, nebo pro místo, kde pojistná událost nastala.
Žalobu o náhradu škody vzniklé v důsledku trestného činu je nutno podat k současnému projednání v trestním řízení u soudu, u něhož byla vznesena obžaloba.
Příslušnost danou zákonem nelze zpravidla změnit dohodou stran.
Strany sporu týkajícího se majetku se mohou od pravidel pro místní příslušnost odchýlit uzavřením dohody o příslušnosti určitého soudu. To však není možné v případě, že se žaloba týká věcných práv k nemovitosti, rozdělení spoluvlastnictví, stanovení mezí či obnovení vlastnických práv k nemovitosti, veřejné listiny potvrzující věcná práva k nemovitosti nebo odstoupení či zrušení smlouvy o věcných právech k nemovitosti nebo jejího prohlášení za neplatnou, jelikož v těchto případech stanoví místní příslušnost soudů zákon.
V případě žalob týkajících se ochrany spotřebitele nebo pracovního práva jsou dohody stran ohledně příslušnosti určitého soudu platné pouze tehdy, byly-li uzavřeny až poté, co spor vznikl.
Strany majetkového sporu mohou uzavřít dohodu o příslušnosti rozhodčího soudu, netýká-li se spor věcných práv nebo vlastnictví nemovitosti, výživného či pracovního práva. K zahájení rozhodčího řízení musí všechny dotčené strany uzavřít zvláštní procesní dohodu (arbitražno sporazumenie neboli rozhodčí dohodu). Rozhodčí soud může použít jakékoli příslušné zdroje mezinárodního práva a zvláštní bulharský zdroj: zákon o mezinárodním rozhodčím řízení v obchodních věcech (Zakon za meždunarodnija targovski arbitraž).
Podle zákona o mezinárodním rozhodčím řízení rozhodčí dohoda znamená, že všechny dotčené strany žádají rozhodčí soud u urovnání části či všech sporů, které mezi nimi mohou vzniknout či vznikly v rámci daného smluvního či mimosmluvního vztahu. Dohoda může mít podobu rozhodčí doložky v jiné smlouvě nebo samostatné dohody. Rozhodčí dohoda musí být vyhotovena písemně. Rozhodčím soudem může být stálá instituce, nebo tento může být ustaven k řešení konkrétního sporu. Rozhodčí soud může zasedat mimo Bulharsko, pobývá-li jedna ze stran mimo Bulharsko nebo má-li tam podle stanov své sídlo nebo ústředí.
Jedinými specializovanými soudy v Bulharsku, které jsou příslušné pro občanskoprávní spory, jsou správní soudy.
Žaloby na výkonné orgány týkající se náhrady škody lze podat správnímu soudu příslušnému pro místo, kde k újmě došlo, nebo pro místo současného bydliště nebo sídlo poškozené strany, a pokud jsou tyto žaloby spojeny s napadením samotného správního aktu, musí být podány soudu, který je příslušný pro bydliště nebo sídlo navrhovatele (§ 133 odst. 5 správního řádu (Administrativno protsesualen kodeks)).
Správní soudy jsou příslušné pro veškeré správní věci s výjimkou záležitostí, pro něž je v prvním stupni příslušný Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud rozhoduje v prvním stupni o žalobách týkajících se: předpisu vydaného jiným orgánem veřejné správy, než je obecní zastupitelstvo, předpisu Rady ministrů, předsedy vlády nebo ministrů, rozhodnutí Nejvyšší soudní rady, předpisu vydaného Bulharskou národní bankou nebo jiného předpisu, u něhož zákon stanoví, že příslušný v prvním stupni je Nejvyšší správní soud.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
České občanské právo procesní neupravuje specializované soudy, které by projednávaly věci určitého druhu. Obecný soud má tedy v zásadě pravomoc v občanském soudním řízení rozhodovat spory ve všech soukromoprávních věcech. Ty jsou věcně vymezeny tak, že se v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva (§ 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění). Dále od 1.1. 2014 je v České republice platný a účinný nový zákon, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Podle tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy právní věci stanovené v tomto zákoně.
V některých případech zvláštní právní předpisy svěřují pravomoc rozhodovat o soukromoprávních věcech správním úřadům. V takovém případě však rozhodnutí správního úřadu může být vždy následně přezkoumáno civilním soudem v řízení podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (§ 244 a násl.).
Civilními soudy prvního stupně jsou v České republice okresní a krajské soudy a v ojedinělých případech Nejvyšší soud ČR.
1. V prvním stupni jsou k řízení věcně příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon výslovně, že jsou věcně příslušné krajské soudy nebo Nejvyšší soud ČR.
2.
a) Krajské soudy jsou dle zákona č. 99/1963 Sb. v prvním stupni věcně příslušné v následujících případech:
b) Krajské soudy jsou dle zákona č. 292/2013 Sb. v prvním stupni věcně příslušné v následujících případech:
3. Nejvyšší soud ČR je v prvním a jediném stupni věcně příslušný k řízení o uznání cizího rozhodnutí ve věcech uznání rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky, a to dle § 51 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Tento postup se však neuplatní při uznávání rozhodnutí z jiného členského státu EU, je-li aplikováno nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, případně je-li aplikována dvoustranná či mnohostranná mezinárodní smlouva, která stanoví jiný postup než české právo.
Dále je Nejvyšší soud příslušný ve věcech uznání cizího rozhodnutí o určení a popření rodičovství dle § 55 č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.
Pro určení věcné příslušnosti (viz otázka 2.1) a místní příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu jsou v okamžiku zahájení řízení. Případné pozdější změny těchto okolností (např. změna bydliště žalovaného) jsou až na výjimky (přenesení příslušnosti ve věcech péče o nezletilé, v opatrovnickém řízení a v řízení o svéprávnosti) nerozhodné.
Místní příslušnost je soud dle § 105 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, oprávněn přezkoumávat v zásadě pouze na počátku řízení – do skončení přípravného jednání, nebo pokud soud neprovedl přípravné jednání, dokud nezačne jednat ve věci samé, tj. do doby, než při prvním jednání vyzve žalobce k přednesu žaloby, nebo než vydá rozhodnutí v případě, že rozhoduje bez jednání. Později může místní příslušnost zkoumat pouze tehdy, jestliže nebylo provedeno přípravné jednání a účastník namítl místní nepříslušnost při prvním procesním úkonu, který mu příslušel. Není vyloučeno, že v některých případech bude místně příslušných několik soudů. Žalobce si může vybrat mezi obecným soudem a soudy určenými v § 87 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (např. dle pracoviště, u náhrady škody dle místa, kde nastala škodná událost). Svůj výběr může žalobce uskutečnit nejpozději při podání žaloby - příslušný bude soud, u něhož bude řízení zahájeno dříve.
Místní příslušnost je speciálně pro vymezené právní věci stanovena v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
Základní pravidla místní příslušnosti jsou obsažena v § 84 až 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a v § 4 zákona č. 292/2013 Sb. Je však třeba vzít v úvahu, že v některých případech může být místní příslušnost upravena i přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem (viz některá ustanovení nařízení č. 44/2001, která neupravují pouze mezinárodní, ale také místní příslušnost), nelze tedy použít pravidla místní příslušnosti podle českého práva.
Základním pravidlem v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, je, že místně příslušný je obecný soud žalovaného. Obecným soudem je vždy okresní soud. Je-li věcně příslušný v prvním stupni krajský soud (viz otázka 2.1), je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu se nachází obecný (okresní) soud účastníka. Směřuje-li návrh proti několika žalovaným, je místně příslušný obecný soud kteréhokoliv z nich.
Obecným soudem fyzické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má své bydliště, a nemá-li je, pak je jím soud, v jehož obvodu se zdržuje. Bydlištěm se rozumí místo, kde osoba bydlí v úmyslu zdržovat se zde trvale (není vyloučeno, aby takových míst bylo několik, a pak jsou obecným soudem všechny tyto soudy).
Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo (sídlem je adresa zapsaná ve veřejném rejstříku); nemá-li sídlo, okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Kritériem pro určení obecného soudu právnické osoby je její sídlo (viz § 136 – 137 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
Speciální pravidla platí pro obecný soud státu (soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo), obce (soud, v jehož obvodu má obec své území) a vyššího územně samosprávního celku (soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány).
Nemá-li žalovaný, který je státním občanem České republiky, obecný soud vůbec nebo jej nemá v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možné uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Proti zahraniční osobě lze podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
Ustanovení § 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, stanoví, že pro řízení je příslušný obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná, nestanoví-li tento zákon jinak. Obecným soudem nezletilého účastníka, který není plně svéprávný, je soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.
Vedle místní příslušnosti dané obecným soudem žalovaného existuje ještě zvláštní místní příslušnost, a to a) zvláštní místní příslušnost daná na výběr (viz níže otázka 2.2.2.1) a b) zvláštní místní příslušnost výlučná (viz níže otázka 2.2.2.2). V obchodních věcech je možná tzv. prorogační dohoda (viz níže otázka 2.2.2.3).
Dále dle § 5 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, je soudu umožněno, změní-li se v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech opatrovnických a v řízení o svéprávnosti okolnosti, podle nichž se posuzuje příslušnost, přenést svoji příslušnost na jiný soud, je-li to v zájmu nezletilého, opatrovance nebo osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Přenesení příslušnosti dle tohoto paragrafu se však děje po úvaze soudu.
Jedná se o tzv. zvláštní místní příslušnost danou na výběr, kterou upravuje § 87 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobce si může vybrat, zda žalobu podá u obecného soudu žalovaného, nebo u jiného místně příslušného soudu. Musí přitom respektovat pravidla věcné příslušnosti – pokud je v prvním stupni věcně příslušný krajský soud, musí žalobce podat žalobu u krajského soudu. Jakmile je žaloba doručena soudu, nemůže již žalobce svou volbu změnit. Je-li místní příslušnost upravena přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem (viz některá ustanovení nařízení č. 44/2001, která neupravují pouze mezinárodní, ale také místní příslušnost), nelze použít pravidla místní příslušnosti dané na výběr podle českého práva.
Žalobce si namísto obecného soudu žalovaného může zvolit soud, v jehož obvodu:
Jedná se o tzv. zvláštní místní příslušnost výlučnou, kterou upravuje § 88 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a některá ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Je-li pro nějakou věc upravena výlučná místní příslušnost, nelze místní příslušnost určit ani podle obecného soudu žalovaného, ani podle soudu na výběr daného.
Pravidla výlučné místní příslušnosti podle českého práva nelze použít v případě, že je místní příslušnost upravena přímo použitelným předpisem EU, který se použije přednostně před národním právem (viz některá ustanovení nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, která neupravují pouze mezinárodní, ale také místní příslušnost).
Výlučná místní příslušnost je dle § 88 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, stanovena zejména pro následující řízení:
Zvláštní místní příslušnost je v zákoně 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, stanovena zejména pro následující řízení:
Možnost sjednat si odlišnou místní příslušnost, než stanoví zákon (tzv. prorogační dohoda), mají účastníci podle § 89a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, pouze ve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti a pouze za předpokladu, že pro danou věc není stanovena výlučná místní příslušnost podle § 88 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (viz výše). Prorogační dohoda musí mít písemnou formu. Pokud žalobce podá žalobu u zvoleného soudu a prorogační dohody se dovolává, je vhodné, aby dohodu (v hodnověrné podobě – nejlépe originál či ověřený opis) k žalobě přiložil, i když to podle současné právní úpravy není nezbytná podmínka.
V České republice nejsou specializované soudy (viz otázka 1).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Mezinárodní příslušnost německých soudů je určena podle příslušných právních aktů Evropské unie nebo prostřednictvím autonomních mezinárodních pravidel týkajících se občanskoprávního řízení, což zahrnuje také mezinárodní úmluvy. Dotazník se týká pouze otázek vnitrostátní příslušnosti.
Pro občanskoprávní spory existují v Německu dvě různé soustavy soudů: občanské soudy (Zivilgerichte) a pracovní soudy (Arbeitsgerichte).
Pracovní soudy jsou příslušné pro všechny občanskoprávní spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a spory mezi sociálními partnery. Ostatní povinnosti pracovních soudů vyplývají z § 2 a § 2a zákona o pracovních soudech (Arbeitsgerichtsgesetz, ArbGG). Podle § 5 odst. 1 druhé věty zákona o pracovních soudech jsou tyto soudy příslušné rovněž pro spory mezi osobami v situaci srovnatelné se zaměstnanci a jejich zákazníky. Všechny ostatní občanskoprávní spory spadají do příslušnosti občanských soudů, které jsou součástí obecných soudů.
Občanskými soudy prvního stupně jsou okresní (Amtsgericht) a zemské (Landgericht) soudy.
1. Okresní soudy jsou příslušné zpravidla pro občanskoprávní spory, jejichž hodnota nepřesahuje 5 000 EUR a které nespadají do výlučné příslušnosti zemského soudu (§ 23 bod 1 zákona o organizaci soudů (Gerichtsverfassungsgesetz, GVG).
Bez ohledu na hodnotu předmětu sporu mají okresní soudy výlučnou příslušnost rovněž v níže uvedených věcech (§ 23 a § 23a zákona o organizaci soudů).
Okresní soudy jsou příslušné pro spory ohledně nároků vyplývajících z nájemního vztahu k obytným prostorám nebo ohledně trvání takového nájemního vztahu (§ 23 bod 2a zákona o organizaci soudů).
Okresní soudy mají dále výlučnou příslušnost v rodinných věcech a obecně v nesporných věcech (§ 23a odst. 1 první věta bod 1 a 2 zákona o organizaci soudů).
Další oblasti spadající do výlučné příslušnosti okresních soudů vyplývají z ustanovení § 23 bodu 2 písm. b) až d) a g) zákona o organizaci soudů.
2. Zemské soudy jsou v prvním stupni příslušné pro všechny občanskoprávní spory, pro něž nejsou příslušné okresní soudy. To se týká především věcí s hodnotou sporu vyšší než 5 000 EUR.
Bez ohledu na hodnotu sporu mají zemské soudy výlučnou příslušnost podle § 71 odst. 2 zákona s ohledem na:
– nároky vůči daňovým orgánům na základě právních předpisů o státní službě,
– nároky založené na nepravdivých, zavádějících veřejných informacích o kapitálových trzích nebo na neposkytnutí těchto informací, na použití nepravdivých nebo zavádějících veřejných informací o kapitálových trzích nebo ne neinformování veřejnosti o tom, že tyto veřejné informace o kapitálových trzích jsou nepravdivé či zavádějící,
– spory týkající se práva objednatele na vydání příkazu a z toho plynoucího nároku zhotovitele na úpravu odměny v případě smluv o dílo ve smyslu § 650a občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, BGB)
– a nároky vztahující se na odpovědnost úředních osob.
Zemské soudy mohou zřídit senáty pro obchodní věci (§ 93 zákona o organizaci soudů). Tyto senáty jsou mimo jiné příslušné pro občanskoprávní nároky vůči podnikatelům a také pro spory v rámci směnečného a šekového práva. Taxativní výčet příslušností senátů pro obchodní věci je uveden v § 95 zákona o organizaci soudů. O projednání věci senátem pro obchodní věci musí žalobce požádat ve své žalobě (§ 96 odst. 1 zákona).
V Německu platí podle pravidel občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung, ZPO) o obecné soudní příslušnosti (§ 12–§ 18) základní zásada, že se místně příslušný soud určuje podle bydliště žalovaného. Jedná-li se o osobu, která nemá žádné trvalé bydliště, je určujícím místo jejího přechodného pobytu v Německu, a není-li známo ani toto místo, pak místo jejího posledního trvalého bydliště (§ 16 občanského soudního řádu). V případě právnické osoby je určující její sídlo (§ 17 ZPO).
U některých druhů žalob má žalobce možnost zvolit si příslušnost (zvláštní, avšak nikoli výlučnou) jiného soudu, než je soud v místě bydliště žalovaného. Příklady:
* V případě sporů vyplývajících ze smluvního vztahu a sporů týkajících se existence smlouvy se lze obrátit i na soud v místě, v němž má být splněn sporný závazek (zvláštní příslušnost podle místa plnění, § 29 odst. 1 občanského soudního řádu). K dohodě o místě plnění se z hlediska řízení přihlíží pouze tehdy, patří-li smluvní strany mezi kategorie osob, které jsou podle § 38 odst. 1 občanského soudního řádu oprávněny uzavřít dohodu o volbě soudu, viz bod 2.2.2.3.
Pojem „smluvní vztah“ zahrnuje bez ohledu na druh závazku všechny smlouvy upravené závazkovým právem. Pokud jsou příslušné pracovní soudy, použije se toto ustanovení obdobně.
* Pro žaloby z mimosmluvní odpovědnosti je příslušný také soud, v jehož obvodu k jednání došlo (§ 32 občanského soudního řádu).
* Podle § 20 zákona o silničním provozu (Straßenverkehrsgesetz, StVG) je pro nároky založené na tomto zákoně příslušný soud, v jehož obvodu došlo ke škodné události, tj. dopravní nehodě.
* Oběť trestného činu může v rámci trestního řízení uplatnit peněžní nároky vzniklé v důsledku trestného činu u soudu, u kterého byla podána obžaloba (adhezní řízení podle § 403 a násl. trestního zákoníku (Strafprozessordnung, StPO)).
* Místní příslušnost v případě řízení o rozvodu manželství je upravena v § 122 zákona o řízení v rodinných a nesporných věcech (Gesetz über das Verfahren in Familiensachen und in den Angelegenheiten der freiwilligen Gerichtsbarkeit, FamFG). V souladu s tím je místně příslušný výhradně soud pro rodinné záležitosti (Familiengericht, oddělení okresního soudu), v jehož obvodu má obvyklý pobyt (ve smyslu střediska životních zájmů) jeden z manželů se všemi společnými nezletilými dětmi. Pokud v době zahájení řízení (tj. doručení návrhu na zahájení řízení) takovéto místo obvyklého pobytu se všemi společnými nezletilými dětmi neexistuje, má výlučnou příslušnost soud pro rodinné záležitosti, v jehož obvodu má obvyklý pobyt jeden z manželů spolu s některými ze společných nezletilých dětí za předpokladu, že žádné ze společných dětí nemá obvyklý pobyt u druhého manžela.
Není-li příslušný soud určen podle výše uvedeného, má výlučnou příslušnost soud pro rodinné záležitosti, v jehož obvodu měli manželé poslední společný obvyklý pobyt, pokud tam jeden z manželů v době zahájení řízení (viz výše) dosud pobývá. Není-li příslušný soud určen ani podle tohoto, je rozhodující místo obvyklého pobytu odpůrce, ledaže tento účastník řízení nemá místo pobytu v Německu. V tomto případě je určující obvyklé místo pobytu žalobce.
Není-li příslušnost určena ani tím, pak má výlučnou příslušnost soud pro rodinné záležitosti při okresním soudu v Berlíně-Schönebergu.
* Místní příslušnost pro věci týkající se výživného je upravena v § 232 zákona o řízení v rodinných a nesporných věcech. Soud, u něhož jsou nebo byly v prvním stupni projednávány žaloby ve věcech manželských, má výlučnou příslušnost s ohledem na výživné pro manžele a pro děti, pokud tato řízení dosud probíhají.
Jestliže již řízení ve věcech manželských neprobíhá, má s ohledem na záležitosti týkající se výživného pro nezletilé dítě nebo pro dítě se stejným postavením výlučnou příslušnost soud, v jehož obvodu má obvyklý pobyt dítě nebo rodič, který je oprávněn jednat jménem nezletilého dítěte. To neplatí v případě, má-li dítě nebo rodič obvyklý pobyt v zahraničí.
Ve všech ostatních záležitostech týkajících se výživného (výživné pro manžele nebo děti, na něž se nevztahují výše uvedená ustanovení, avšak rovněž výživné pro vnuky, rodiče nebo matky-samoživitelky) jsou i nadále platné obecné předpisy, tj. přednost má místo obvyklého pobytu odpůrce. V některých zvláštních případech existuje rovněž možnost volby soudu podle § 232 odst. 3 druhé věty zákona o řízení v rodinných a nesporných věcech.
* V řízení o rodičovské zodpovědnosti nebo o právu na styk platí stejná pravidla podle § 152 zákona, tj. pokud probíhá řízení o rozvodu manželství, zůstává příslušným daný soud. Neprobíhá-li řízení ve věcech manželských, je rozhodující místo obvyklého pobytu dítěte. Pro stanovení příslušnosti soudu je rozhodující okamžik, kdy je daná věc postoupena soudu.
Pokud zákon výslovně označuje příslušnost za výlučnou, má dané místo přednost před všemi ostatními místy určujícími příslušnost, tzn., že žalobu lze podat (je přípustná) pouze u soudu s výlučnou příslušností. Výlučná příslušnost vyplývá především z občanského soudního řádu, avšak rovněž jako důsledek zvláštních předpisů (např. § 122 zákona o řízení v rodinných a nesporných věcech).
Pokud se žaloba týká pozemku nebo obdobného práva (např. dědičné právo stavby), je v určitých případech výlučně příslušný soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází; to se týká žalob vyplývajících z vlastnictví nebo věcného břemene, sporů o zrušení věcného břemene, žalob z držby, žalob o vymezení hranic, žalob o rozdělení pozemků (§ 24 občanského soudního řádu).
Pro spory vyplývající z nájemních nebo pachtovních vztahů k prostorám nebo z existence takových vztahů je výlučně příslušný soud, v jehož obvodu se nájemní nebo pachtovní prostor nachází (§ 29a odst. 1 občanského soudního řádu). Toto ustanovení se však nepoužije v případě nájemních vztahů týkajících se bytových prostor k přechodnému používání (prázdninové byty, hotelové pokoje atd.), zařízených prostor pro jednotlivé nájemníky nebo domů a prostor určených k veřejným účelům (§ 29a odst. 2 občanského soudního řádu).
Pro žaloby proti vlastníkovi provozovny umístěné v Německu, jimiž se uplatňuje nárok na náhradu škody na životním prostředí, je výlučně příslušný soud, v jehož obvodu měla dotyčná provozovna nepříznivý vliv na životní prostředí (§ 32a občanského soudního řádu).
V případě řízení o náhradě škody způsobené nepravdivými nebo zavádějícími veřejnými informacemi o kapitálových trzích nebo neposkytnutím těchto informací veřejnosti nebo řízení týkajícího se plnění smlouvy na základě nabídky podle zákona o nabývání cenných papírů a převzetí (Wertpapiererwerbs- und Übernahmegesetz) má výlučnou příslušnost soud, v jehož obvodu má sídlo dotyčný emitent, dotyčný subjekt nabízející jiné kapitálové investice nebo cílová společnost, pokud se toto sídlo nachází v Německu a stížnost směřuje přinejmenším mimo jiné také proti emitentovi, nabízejícímu nebo cílové společnosti (§ 32b).
V řízení o platebním rozkazu (Mahnverfahren) je výlučně příslušný okresní soud, který je pro žalobce obecně místně příslušný, jinými slovy soud v místě, v němž má žalobce bydliště, nebo v případě právnických osob sídlo (§ 689 odst. 2 první věta občanského soudního řádu). Nemá-li žalobce příslušný obecný soud v Německu, má výlučnou příslušnost okresní soud Wedding v Berlíně. To platí i tehdy, je-li v jiných právních předpisech stanovena jiná výlučná příslušnost.
V řízení o výkonu rozhodnutí je výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodu se výkon rozhodnutí má uskutečnit, nebo se uskutečnil (§ 764 odst. 2 a § 802 občanského soudního řádu). V případě vymáhání pohledávek a jiných majetkových práv je příslušný okresní soud v místě pobytu dlužníka (§ 828 odst. 2). Pro nucenou dražbu nebo nucenou správu pozemků je jako exekuční soud výlučně příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází dotyčný pozemek (§ 1 odst. 1 a § 146 zákona o nucené dražbě a správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und die Zwangsverwaltung (ZVG)) a § 802 a § 869 občanského soudního řádu).
Uplatní-li třetí strana nárok na předmět výkonu rozhodnutí, který brání jeho zcizení, má výlučnou příslušnost soud, v jehož obvodu výkon rozhodnutí probíhá (§ 771 občanského soudního řádu).
Procesní soud prvního stupně (Prozessgericht des ersten Rechtszugs) je příslušný pro vymáhání určitého jednání, jeho strpění nebo ukončení v případě nezastupitelných úkonů (§ 894, § 895, § 888, § 890 občanského soudního řádu). Procesní soud prvního stupně je příslušný rovněž pro žaloby vyplývající z námitky proti nároku stanovenému v rozsudku (§ 767 občanského soudního řádu).
a) Dohody
Občanský soudní řád umožňuje dohody o volbě soudu. Podle § 38 odst. 1 občanského soudního řádu se výslovnou nebo tacitní dohodou mezi stranami původně nepříslušný soud prvního stupně stává soudem příslušným; tuto dohodu je možné uzavřít pouze tehdy, jsou-li účastníky řízení podnikatelé, právnické osoby veřejného práva nebo zvláštní veřejnoprávní fondy. Příslušnost soudu prvního stupně si lze rovněž dohodnout v případě, kdy alespoň jedna ze smluvních stran nemá v Německu obecný soud (§ 38 odst. 2 občanského soudního řádu). V takovém případě musí být tato dohoda písemná nebo – pokud je učiněna ústně – musí být písemně potvrzena. Pokud jeden z účastníků řízení spadá do obecné působnosti soudu v Německu, pak může být v Německu zvolen pouze soud, který je obecným soudem tohoto účastníka, případně zvláštní soud se stanovenou příslušností v dané věci.
Podle § 38 odst. 3 občanského soudního řádu je dohoda o volbě soudu přípustná pouze tehdy, pokud je uzavřena výslovně a písemně po vzniku sporu nebo pokud je uzavřena pro případ, že budoucí žalovaný po ukončení smlouvy přesune své trvalé bydliště nebo obvyklý pobyt do zahraničí, nebo pro případ, že v okamžiku podání žaloby není jeho trvalé bydliště nebo místo jeho obvyklého pobytu známo.
Dohoda o volbě soudu se musí vždy týkat určitého právního vztahu a právních sporů, které s ním souvisejí; v opačném případě je neúčinná (§ 40 odst. 1 občanského soudního řádu). Dohoda o volbě soudu je nepřípustná také tehdy, pokud se týká nemajetkových nároků, o nichž rozhoduje okresní soud bez ohledu na hodnotu předmětu sporu. Dohoda o volbě soudu není přípustná v případě, kdy výlučnou příslušnost stanovuje zákon (§ 40 odst. 2 občanského soudního řádu).
Platná dohoda o volbě soudu je pro soudy závazná; to, zda je sjednána výlučná soudní příslušnost, záleží na obsahu sjednané dohody.
b) Nezpochybnění příslušnosti
Příslušnost soudu prvního stupně bude založena i tím, že žalovaný při ústním jednání ve věci samé nevznesl námitku nepříslušnosti soudu (§ 39 občanského soudního řádu). Probíhá-li řízení u okresního soudu, vzniká tento právní důsledek pouze tehdy, pokud soud na tuto skutečnost upozornil (§ 504 občanského soudního řádu).
Nepříslušnost soudu ovšem nelze zhojit nepodáním námitek v jednání ve věci samé, jestliže dohoda o volbě soudu není přípustná (viz výše, to se týká případů nemajetkových sporů a případů výlučné soudní příslušnosti).
Specifičnost vyplývá ze zvláštní pravomoci pracovních soudů nejen s ohledem na věcnou příslušnost podle § 2–§ 3 zákona o pracovních soudech (Arbeitsgerichtsgesetz, ArbGG).
Zvláštnosti existují také s ohledem na místní příslušnost. Pokud jde o řízení vedoucí k rozsudku ve smyslu § 2 zákona o pracovních soudech, odkazuje se nejprve na obecná pravidla občanského soudního řádu podle § 12–§ 40 (§ 46 odst. 1 občanského soudního řádu). V § 48 odst. 1a zákona o pracovních soudech je však stanovena zvláštní příslušnost (viz oddíl 2.2.2.1) soudu podle místa pracoviště, u nějž lze rovněž podat žalobu. Na dohody o volbě soudu se vztahují obecná pravidla uvedená v odpovědi na otázku 2. Je však třeba uvést, že v případě určitých sporů mohou sociální partneři podle § 48 odst. 2 zákona stanovit příslušnost soudu bez místní příslušnosti, aniž by byla dodržena ustanovení § 38 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu.
U řízení vedoucích k usnesení ve smyslu § 2a zákona o pracovních soudech je v § 82 odst. 1 zákona stanovena výlučná příslušnost podle provozovny nebo sídla podniku.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
K projednávání občanských věcí jsou příslušné okresní soudy (maakohus). Okresní soudy jako soudy prvního stupně projednávají občanské věci. Občanské věci tvoří široká škála oblastí a zahrnují spory vyplývající z různých smluv a závazků, rodinných a dědických záležitostí, práv k nemovitostem, záležitostí souvisejících s činností a řízením podniků a neziskových organizací, úpadku a pracovněprávních záležitostí. K zahájení občanskoprávního řízení je nutno podat u okresního soudu žalobní návrh. V žalobním návrhu, který se podává u soudu, je nutno uvést žalovaného, předmět žaloby, žalobní důvody (například právní základ) a důkazy dokládající nárok.
Vedení řízení v občanských věcech upravuje občanský soudní řád.
Jelikož v Estonsku neexistují specializované soudy, mohou se některými spory před uplatněním práva obrátit se na soud zabývat mimosoudní orgány.
Pracovněprávní spory řeší například Komise pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon). Komise pro pracovněprávní spory je nezávislý orgán, který řeší individuální pracovněprávní spory před zahájením soudního řízení. Mohou se na ni obrátit zaměstnanci i zaměstnavatelé, přičemž jsou osvobozeni od kolkovného. Řešení pracovněprávních sporů komisí pro pracovněprávní spory upravuje zákon o řešení pracovněprávních sporů. Postup komise pro pracovněprávní spory nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, které je pravomocné, je pro strany závazné. Na komisi pro pracovněprávní spory se lze obrátit za účelem řešení následujících sporů vyplývajících z pracovněprávních vztahů: 1) pracovněprávní spor vyplývající z pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem registrovaným v Estonsku nebo zahraničním zaměstnavatelem působícím v Estonsku prostřednictvím pobočky a z přípravy na takový pracovněprávní vztah (individuální pracovněprávní spor); 2) pracovněprávní spor vyplývající z článku 7 zákona o pracovních podmínkách zaměstnanců vyslaných do Estonska mezi zaměstnancem vyslaným do Estonska a jeho zaměstnavatelem (individuální pracovněprávní spor); 3) kolektivní pracovněprávní spor vyplývající z plnění kolektivní smlouvy (kolektivní pracovněprávní spor). Komise pro pracovněprávní spory neřeší spory o náhradu škody způsobené újmou na zdraví, úrazem nebo smrtí v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. V návrhu předloženém komisi pro pracovněprávní spory je nutno uvést okolnosti, které jsou pro spor důležité. Napadá-li se zrušení pracovní smlouvy, je například nutné uvést okamžik a důvod zrušení. Je třeba popsat povahu sporu mezi stranami, tj. to, co zaměstnanec nebo zaměstnavatel neučinil nebo učinil protiprávně. Veškerá prohlášení a nároky je nutno doložit a z tohoto důvodu je nutno připojit veškeré listinné důkazy (pracovní smlouvu, vzájemné dohody nebo korespondenci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem atd.) nebo odkaz na jiné důkazy a svědky. Tyto listinné důkazy, které dokládají nárok zaměstnance nebo zaměstnavatele, musí být k návrhu připojeny při jeho podání. Pokud navrhovatel považuje za nutné přizvat na zasedání svědka, je nutno v návrhu uvést jméno a adresu svědka. Nároky vyplývající ze smlouvy mezi spotřebitelem a obchodníkem může řešit Komise pro spotřebitelské spory (tarbijakaebuste komisjon). Řešení spotřebitelských sporů touto komisí upravuje zákon o ochraně spotřebitele. Komise pro spotřebitelské spory je příslušná pro urovnávání sporů zahájených domácími nebo zahraničními spotřebiteli vyplývajících ze smluv mezi spotřebiteli a obchodníky, pokud je jednou stranou obchodník usazený v Estonsku. Komise pro spotřebitelské spory je příslušná rovněž k urovnávání sporů souvisejících se škodami, které byly způsobeny vadným výrobkem, pokud lze určit výši škody. Jestliže bylo zjištěno, že byla způsobena škoda, její přesnou výši však nelze určit (například v případě jiné než peněžní škody nebo budoucí škody), stanoví výši odškodnění soud. Komise se nezabývá spory, které souvisejí s poskytováním jiných než hospodářských služeb obecného zájmu, vzdělávacích služeb poskytovaných veřejnoprávní právnickou osobou, zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem posouzení a ochrany jejich zdraví nebo jejich uzdravení nebo předepsání či výdej léčiv a léčivých přípravků. Komise se nezabývá ani řešením sporů, pokud nárok vznikl v důsledku smrti, zranění nebo újmy na zdraví, nebo sporů, pro něž je postup pro jejich řešení stanoven v jiných právních předpisech. Tyto spory urovnává příslušná instituce nebo soud. Postup komise pro spotřebitelské spory nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Seznam podnikatelů, kteří nedodrželi rozhodnutí komise, je zveřejněn na internetových stránkách Úřadu pro ochranu spotřebitele a technickou regulaci. Pokud strany nesouhlasí s rozhodnutím komise nebo ho nedodrží, mohou stejný spor předložit k projednání okresnímu soudu.
Spory ohledně nájemného mohou být urovnány v komisi pro řešení sporů týkajících se nájemného, přičemž postupy jsou stanoveny v zákoně o řešení sporů týkajících se nájemného (üürivaidluse lahendamise seadus). Komise pro řešení sporů týkajících se nájemného může být zřízena jako nezávislý orgán místního samosprávného orgánu, který řeší nájemní spory. Komise pro řešení sporů týkajících se nájemného neřeší spory týkající se finančních nároků přesahujících 3 200 EUR. Postup komise pro řešení sporů týkajících se nájemného nepředstavuje povinný postup před zahájením soudního řízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí komise pro řešení sporů týkajících se nájemného nemohou strany podat žalobu na stejném základě u soudu a rozhodnutí komise pro řešení sporů týkajících se nájemného, které je pravomocné, je pro strany závazné.
K určení soudu, který je příslušný k projednání dané věci, je důležité znát zásady soudní příslušnosti. Příslušnost je rozdělena do tří oblastí: 1) obecná příslušnost, která se řídí místem bydliště dotčené osoby; 2) volitelná soudní příslušnost; 3) výlučná soudní příslušnost (viz oddíl 2.2).
Soudy nižšího a vyššího stupně se liší, jelikož estonský soudní systém má tři stupně.
Okresní soudy (maakohus) projednávají jako soudy prvního stupně všechny občanskoprávní věci. Zákon může stanovit, že určité druhy záležitostí jsou projednávány pouze určitými okresními soudy, pokud to urychlí projednání dané věci či jinak zajistí větší efektivnost řízení.
Oblastní soud (ringkonnakohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech okresními soudy v jeho územní působnosti, a to na základě opravných prostředků podaných proti rozsudkům a usnesením. Oblastní soud rozhoduje rovněž o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona.
Nejvyšší soud (Riigikohus) přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech oblastními soudy, a to na základě kasačních opravných prostředků a odvolání proti soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud rozhoduje rovněž o návrzích na přezkum platných soudních rozhodnutí, v případech stanovených zákonem určí soud příslušný k projednání dané věci a rozhoduje o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona. Nejvyšší soud slouží také jako Ústavní soud Estonska.
Danou věc nejprve projedná a rozsudek vynese okresní soud jako soud prvního stupně. Shledá-li dotčená osoba, že rozsudek soudu prvního stupně je vydaný na základě porušení zákonného ustanovení nebo že s ohledem na okolnosti a důkazy, které je třeba vzít v úvahu v rámci řízení o opravném prostředku, by v rámci řízení o opravném prostředku měl být vydán jiný rozsudek než ten, který byl vydán u soudu prvního stupně, je ze zákona oprávněna odvolat se k vyššímu soudu, tj. oblastnímu soudu. Oblastní soudy jsou soudy druhého stupně, a proto na základě odvolání přezkoumávají rozhodnutí okresních a správních soudů. Oblastní soud rozhoduje o občanských věcech v senátu – o odvolání rozhoduje senát tří soudců.
Nejvyšší soud je soudem nejvyššího stupně. Nejvyšší soud přezkoumává rozhodnutí vydaná v občanských věcech oblastními soudy, a to na základě kasačních opravných prostředků a odvolání proti soudním rozhodnutím. Nejvyšší soud rovněž rozhoduje o návrzích na přezkoumání platných soudních rozhodnutí. V případech stanovených zákonem určí soud s příslušnou pravomocí ve věci rozhodnout a dále rozhoduje o jiných věcech, pro něž je příslušný podle zákona. Kasace znamená podání opravného prostředku proti rozsudku soudu, který dosud nenabyl právní moci, a to pouze s ohledem na právní aspekty věci a přezkoumání dotyčného rozsudku soudem vyššího stupně, aniž by se znovu posuzovala skutková podstata věci. Přezkum soudních rozhodnutí znamená nové přezkoumání rozhodnutí, která již nabyla právní moci, v případech, kdy se objevily nové skutečnosti, a to na žádost účastníka řízení.
Účastník řízení o opravném prostředku se může odvolat proti rozsudku oblastního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud oblastní soud zásadně porušil ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil ustanovení hmotného práva. V řízení na základě žaloby podané k Nejvyššímu soudu může účastník řízení provádět procesní úkony a podávat návrhy a žádosti pouze prostřednictvím advokáta. V řízení o návrhu podaném k Nejvyššímu soudu může účastník řízení provádět procesní úkony a podávat návrhy a žádosti osobně nebo prostřednictvím právního zástupce. Nejvyšší soud kasační opravný prostředek připustí, pokud kasační opravný prostředek splňuje požadavky zákona, byl podán ve lhůtě a pokud:
1) oblastní soud zjevně ve svém rozsudku uplatnil ustanovení hmotného práva nesprávně a nesprávné uplatnění tohoto ustanovení mohlo vést k vynesení nespravedlivého rozsudku;
2) oblastní soud v rozsudku zásadně porušil ustanovení procesního práva, což mohlo vést k vynesení nespravedlivého rozsudku.
Nejvyšší soud jej připustí rovněž tehdy, má-li řízení o kasačním opravném prostředku zásadní význam pro zaručení právní jistoty a vytvoření jednotné soudní praxe nebo pro další rozvoj práva.
Příslušnost je právo a povinnost určité osoby vykonávat svá procesní práva u určitého soudu. Soudní příslušnost je obecná, volitelná nebo výlučná.
Obecná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, nestanoví-li zákon, že žalobu lze podat nebo určitý úkon učinit u jiného soudu.
Volitelná příslušnost určuje soud, u něhož lze podat žalobu na určitou osobu nebo učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony nad rámec obecné příslušnosti. To znamená, že například žaloba týkající se majetkového nároku vůči fyzické osobě může být podána u příslušného soudu podle dlouhodobějšího místa pobytu. Má-li dotyčná osoba bydliště v jiném státě, lze žalobu týkající se majetkového nároku vůči této osobě podat rovněž u příslušného soudu podle místa, kde se nachází majetek, jehož se nárok týká, nebo u příslušného soudu podle místa, kde se nachází jiný majetek dotyčné osoby.
Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na nějž se lze obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci. Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak. Výlučnou příslušnost může určovat například místo, kde se nachází nemovitý majetek, sídlo právnické osoby atd.
Žalobu na fyzickou osobu lze podat u příslušného soudu podle místa bydliště této osoby a žalobu na právnickou osobu lze podat u příslušného soudu podle sídla právnické osoby. Není-li bydliště fyzické osoby známo, lze žalobu na tuto osobu podat u příslušného soudu podle posledního známého místa bydliště.
Žalobu na občana Estonské republiky žijícího v cizím státě, na nějž se vztahuje zásada exteritoriality, nebo na občana Estonské republiky pracujícího v zahraničí, který je státním zaměstnancem, lze podat u příslušného soudu podle posledního místa bydliště dotyčné osoby v Estonsku. Neměla-li tato osoba bydliště v Estonsku, lze žalobu podat u Okresního soudu v Harju (Harju Maakohus). Žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy lze podat u příslušného soudu podle sídla dotyčného státního orgánu nebo orgánu místní samosprávy. Nelze-li státní orgán určit, podává se žaloba u Okresního soudu v Harju. Nelze-li určit orgán místní samosprávy, podává se žaloba u příslušného soudu podle sídla obecního nebo městského zastupitelstva.
Žalobce může rovněž podat žalobu na orgán Estonské republiky nebo na orgán místní samosprávy u příslušného soudu podle svého místa bydliště či sídla.
V zákonem stanovených případech může být zvolen soud, u nějž lze podat žalobu na určitou osobu a učinit s ohledem na určitou osobu jiné procesní úkony, a to nehledě na obecnou příslušnost.
Jestliže daná věc spadá současně do příslušnosti několika estonských soudů, může si žalobce zvolit soud, u něhož podá návrh. V těchto případech v dané věci rozhoduje soud, který návrh obdržel jako první.
Je-li žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného nebo u soudu s výlučnou příslušností, je záležitost projednána soudním pracovištěm, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo sídlo žalovaného nebo místo, podle něhož je určena výlučná příslušnost. Pokud se několik míst použitých k určení příslušnosti nachází v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, zvolí si žalobce soudní pracoviště, které má danou věc projednat. Pokud si žalobce soudní pracoviště nezvolí, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.
Přesnější zeměpisné oblasti a obvody soudů jsou stanoveny v zákoně o soudech.
Zákon stanovuje případy, kdy je příslušnost výlučná. Výlučná příslušnost určuje jediný soud, na nějž se lze obrátit za účelem rozhodnutí v občanské věci.
1. Příslušnost podle místa, kde se nachází nemovitý majetek – žaloba týkající se níže uvedených záležitostí se podává u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitý majetek:
Žaloba týkající se služebnosti, věcného břemene nebo předkupního práva u určité nemovitosti se podává u příslušného soudu podle místa, kde se nachází nemovitost, u níž byla zřízena služebnost nebo věcné břemeno.
2. Žaloba na ukončení používání standardních obchodních podmínek – žaloba na ukončení používání nespravedlivých standardních obchodních podmínek nebo zrušení či odvolání doporučení dané podmínky ze strany osoby, která používání této podmínky doporučila (článek 45 zákona o závazkovém právu), se podává u příslušného soudu podle místa podnikání žalovaného, nebo pokud takovéto místo neexistuje, u příslušného soudu podle místa bydliště nebo sídla žalovaného. Nemá-li žalovaný místo podnikání, bydliště ani sídlo v Estonsku, podává se žaloba u soudu, v jehož územní působnosti byla dotyčná standardní smluvní podmínka uplatňována.
3. Příslušnost ve věci týkající se zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo určení jeho neplatnosti – žaloba na zrušení rozhodnutí orgánu určité právnické osoby nebo na určení jeho neplatnosti se podává u příslušného soudu podle sídla dotyčné právnické osoby.
4. Příslušnost ve věcech manželských
Manželské věci se považují za občanské věci a o žalobě je rozhodnuto v případě, že se týká:
Estonský soud je příslušný rozhodnout v manželské věci, pokud:
Ve věcech manželských, o nichž má rozhodnout estonský soud, se žaloba podává u soudu, v jehož obvodu se nachází společné bydliště manželů, nebo v případě, že takové bydliště neexistuje, u soudu, v jehož obvodu se nachází bydliště žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště v Estonsku, je žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště společného nezletilého dítěte a v případě, že manželé nemají společné nezletilé dítě, u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.
Pokud bylo zřízeno opatrovnictví ve vztahu k majetku osoby nepřítomné z důvodu jejího pohřešování nebo pokud byl osobě ustanoven opatrovník z důvodu omezené způsobilosti k právním úkonům nebo pokud byl osobě uložen trest odnětí svobody, žalobu na rozvod manželství s touto osobou lze rovněž podat u soudu příslušného podle místa bydliště žalobce.
5. Příslušnost ve věcech týkajících se určení otcovství a výživného – věc týkající se určení otcovství představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na určení otcovství nebo o žalobě týkající se námitky proti zapsání rodiče v rodném listě dítěte nebo v matrice. Estonský soud může ve věci určení otcovství rozhodnout v případě, je-li alespoň jedna ze stran občanem Estonské republiky nebo má-li alespoň jedna ze stran bydliště v Estonsku. Aby mohl ve věci určení otcovství rozhodnout estonský soud, musí být žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště dítěte. Nemá-li dítě bydliště v Estonsku, je žaloba podána u příslušného soudu podle místa bydliště žalovaného. Jestliže odpůrce nemá bydliště v Estonsku, podává se žaloba u příslušného soudu podle místa bydliště žalobce.
Tyto předpisy se vztahují rovněž na věci týkající se výživného. Věc týkající se výživného představuje občanskou věc, kdy se rozhoduje o žalobě na:
6. Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu
Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu je výlučná, nestanoví-li zákon jinak.
Zrychlené řízení o platebním rozkazu – zrychlené řízení o platebním rozkazu vede Soudní pracoviště v Haapsalu při Okresním soudu v Pärnu (Pärnu Maakohtu Haapsalu kohtumaja). K zahájení zrychleného řízení o platebním rozkazu s ohledem na nárok na výživné nebo nárok na uhrazení pohledávky lze za účelem kontaktování oddělení okresního soudu pro platební rozkazy použít internetové stránkyhttps://www.e-toimik.ee/. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nevztahuje na nároky přesahující 6 400 EUR (pohledávky); tato částka zahrnuje nároky týkající se jistiny i příslušenství. Zrychlené řízení se stejně tak nepoužije v případě, je-li požadované výživné vyšší než 1,5násobek minimální míry podpory. 1,5násobek minimální míry podpory v roce 2020 činí 438 EUR měsíčně. Zrychlené řízení o platebním rozkazu se nepoužije v případě, kdy dlužník není zapsán v rodném listě dítěte jako jeho rodič.
Prohlášení za mrtvého a určení okamžiku úmrtí – estonský soud může osobu prohlásit za mrtvou a určit okamžik jejího úmrtí, pokud: 1) v době, kdy se o pohřešované osobě naposledy slyšelo, byla občanem/občankou Estonské republiky nebo v té době měla bydliště v Estonsku; 2) estonský soud má jiný právní zájem na prohlášení osoby za mrtvou nebo na určení okamžiku jejího úmrtí.
Návrh na prohlášení osoby za mrtvou a určení okamžiku jejího úmrtí se podává u soudu posledního bydliště pohřešované osoby. Pokud se osoba pohřešuje v souvislosti s vrakem lodi registrovaným v Estonsku, podává se návrh u soudu příslušného podle místa domovského přístavu lodi. V ostatních případech se návrh na prohlášení osoby za mrtvou nebo na určení okamžiku jejího úmrtí podává u soudu příslušného podle místa bydliště nebo sídla navrhovatele. Pokud bydliště nebo sídlo navrhovatele není v Estonsku, podá se návrh u Okresního soudu v Harju. Návrh na změnu okamžiku úmrtí nebo zrušení prohlášení za mrtvého se podává u soudu, který určil okamžik úmrtí nebo osobu prohlásil za mrtvou.
Záležitosti ve věcech opatrovnictví – záležitost ve věcech opatrovnictví je záležitost související s ustanovením opatrovníka pro určitou osobu nebo jiná záležitost související s opatrovnictvím. Estonský soud je příslušný rozhodnout v opatrovnické věci, pokud: 1) osoba, která potřebuje opatrovníka, nebo osoba, která již opatrovníka má, je občanem/občankou Estonské republiky nebo má bydliště v Estonsku; 2) osoba, která potřebuje opatrovníka, nebo osoba, která již opatrovníka má, potřebuje ochranu estonského soudu z jiného důvodu, včetně případů, kdy se majetek této osoby nachází v Estonsku.
Opatrovník nemusí být ustanoven v Estonsku, pokud jsou estonský soud a soud cizího státu stejně příslušné k ustanovování opatrovnictví a opatrovník již byl ustanoven v cizím státě nebo pokud cizí soud vede řízení o ustanovení opatrovnictví, pokud lze předpokládat, že rozhodnutí cizího soudu bude v Estonsku uznáno a že ustanovení opatrovníka v Estonsku je v zájmu osoby, která opatrovníka potřebuje.
O záležitosti ve věcech opatrovnictví rozhoduje soud příslušný podle místa bydliště osoby, která opatrovníka potřebuje. O ustanovení opatrovníka pro dítě před jeho narozením rozhoduje soud příslušný podle bydliště matky. Pokud je třeba zajistit opatrovníka pro bratry nebo sestry, kteří mají bydliště nebo pobyt v územní působnosti několika soudů, je opatrovník ustanoven soudem, který je příslušný podle místa bydliště nejmladšího dítěte. Pokud v tomto případě již řízení o opatrovnictví před soudem probíhá, rozhodne o opatrovnictví tento soud. Nemá-li osoba, která potřebuje opatrovníka, v Estonsku bydliště nebo pokud bydliště nelze zjistit, může o věci rozhodnout soud, v jehož územní působnosti je potřeba ustanovit opatrovníka této osobě nebo ve vztahu k jejímu majetku, nebo Okresní soud v Harju. Ve věcech týkajících se osoby, která má ustanoveného opatrovníka, nebo jejího majetku rozhoduje soud, který opatrovníka ustanovil. O takové věci může z oprávněného důvodu rozhodnout také soud příslušný podle místa bydliště osoby, která má ustanoveného opatrovníka, nebo soud příslušný podle místa, kde se nachází majetek této osoby.
Umístění osoby do ústavního zařízení – o otázce umístění osoby do ústavního zařízení rozhoduje soud, který ustanovil opatrovníka takové osobě, nebo soud, který řízení ve věci opatrovnictví vede. V ostatních případech o těchto věcech rozhoduje soud příslušný podle místa, kde se ústavní zařízení nachází. O věci může rozhodnout rovněž soud, který rozhodl o předběžné právní ochraně.
Předběžnou právní ochranu v daném případě může uplatnit jakýkoli soud, v jehož územní působnosti musí být příslušné opatření uplatněno. O dalších věcech souvisejících s umístěním osoby do ústavního zařízení, včetně otázek přerušení nebo ukončení umístění osoby do takového zařízení a věcí týkajících se změn doby, po kterou zde má být osoba umístěna, rozhoduje soud, který o umístění osoby do ústavního zařízení rozhodl.
Zřízení správy majetku nepřítomné osoby – otázky spojené se zřízením správy majetku nepřítomné osoby jsou posuzovány soudem příslušným podle místa bydliště nepřítomné osoby. Nemá-li nepřítomná osoba bydliště v Estonsku, rozhodne o zřízení správy majetku nepřítomné osoby soud příslušný podle místa, kde se nachází majetek, pro nějž je správa požadována. O dalších věcech souvisejících se zřízením správy majetku nepřítomné osoby, včetně zrušení této správy a změny správce a jeho povinností, rozhoduje soud, který správce jmenoval.
Osvojení – ve věcech týkajících se osvojení může rozhodnout estonský soud, pokud je osvojitel, jeden z manželů, který si osvojení přeje, nebo dotyčné dítě občanem Estonské republiky nebo pokud se bydliště osvojitele, jednoho z manželů, který si osvojení přeje, nebo bydliště dítěte nachází v Estonsku. Návrh na osvojení se podává u soudu příslušného podle místa bydliště osvojence. Pokud osvojenec nemá bydliště v Estonské republice, návrh se podává u Okresního soudu v Harju. O otázce prohlášení osvojení za neplatné rozhoduje soud, který o osvojení rozhodl.
Rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby – o otázce rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby může rozhodnout estonský soud, pokud je nezletilá osoba občanem Estonské republiky nebo má bydliště v Estonsku. Návrh na rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby nebo návrh na zrušení rozhodnutí o rozšíření způsobilosti k právním úkonům nezletilé osoby se podává u soudu příslušného podle místa bydliště nezletilé osoby. Pokud nemá nezletilá osoba bydliště v Estonské republice, návrh se podává u Okresního soudu v Harju.
Určení rodičovství a zpochybnění záznamu týkajícího se rodiče po smrti osoby – pokud osoba usiluje o určení svého rodičovství vůči osobě, která je mrtvá, nebo je určitou osobou zpochybněn záznam týkající se rodičovství v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel po úmrtí osoby zapsané v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel jako rodič, lze návrh v tomto smyslu podat u soudu příslušného podle místa posledního bydliště osoby, u které se žádá o určení rodičovství nebo o které je záznam v evidenci narozených obyvatel nebo v evidenci obyvatel zpochybněn. Pokud poslední známé bydliště dané osoby nebylo v Estonsku nebo pokud bydliště není známo, je žaloba podána u Okresního soudu v Harju.
Další rodinné věci zahájené na návrh – ustanovení týkající se opatrovnických věcí se vztahují i na další rodinné věci zahájené na návrh, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud to nevyplývá z povahy věci. O návrhu týkajícím se právního vztahu mezi manželi nebo rozvedenými manželi rozhoduje soud příslušný podle místa společného bydliště manželů nebo posledního společného bydliště manželů. Pokud manželé neměli v Estonsku společné bydliště nebo pokud žádný z manželů v současné době nemá bydliště v působnosti soudu, který by byl příslušný podle místa jejich posledního společného bydliště, rozhodne o věci soud bydliště manžela, jehož práva by byla omezena požadovaným rozhodnutím. Pokud bydliště tohoto manžela není v Estonsku nebo jej nelze zjistit, rozhoduje o něm soud podle místa bydliště navrhovatele. Nelze-li příslušnost určit, podává se žaloba o Okresního soudu v Harju. Předběžnou právní ochranu ve věci rodinných záležitostí zahájených na návrh může uplatnit jakýkoli soud, v jehož územní působnosti musí být příslušné opatření uplatněno.
Uplatňování opatření týkajících se správy pozůstalosti – estonský soud může uplatnit opatření týkající se správy pozůstalosti na pozůstalost nacházející se v Estonsku bez ohledu na stát, jehož právo se uplatní v případě dědictví, a stát, jehož orgán nebo úředník je obecně příslušný k řízení o pozůstalosti. Opatření týkající se správy pozůstalosti uplatňuje soud příslušný podle místa, kde bylo zahájeno dědické řízení. Pokud je řízení o dědictví zahájeno v cizím státě a sídlo se nachází v Estonsku, může soud použít opatření týkající se správy pozůstalosti v místě, kde se pozůstalost nachází.
Příslušnost týkající se cenných papírů – návrh na prohlášení neplatnosti cenného papíru se podává u soudu příslušného podle místa vyplacení cenného papíru, a pokud místo vyplacení neexistuje, v souladu s pravidly pro obecnou příslušnost, která se uplatní ve vztahu k emitentovi cenného papíru. Návrh na zahájení povolávacího řízení týkajícího se vyloučení práv majitele nemovitosti podává majitel nemovitosti podle ustanovení článku 124 zákona o majetku (asjaõigusseadus) u soudu příslušného podle místa, kde se nemovitost nachází.V případě uvedeném v článku 13 zákona o námořním majetku podává oprávněná osoba návrh na zahájení povolávacího řízení s cílem vyloučit práva majitele lodi u Okresního soudu v Harju. Návrh na zahájení povolávacího řízení s cílem vyloučit práva neznámého hypotečního věřitele (článek 331 zákona o majetku) podává vlastník zatížené nemovitosti u soudu příslušného podle místa, kde se zatížená nemovitost nachází. Návrh na vyloučení práv neznámého námořního hypotečního věřitele nebo zástavního věřitele podává vlastník zatížené lodi nebo vlastník zastaveného objektu zatíženého zaknihovanými cennými papíry na movité věcí podle článku 59 zákona o námořním majetku u Okresního soudu v Harju.
Příslušnost ve věcech týkajících se návrhu v souvislosti s právnickými osobami, které se řídí soukromým právem – věci (s výjimkou věcí v oblasti zápisů do rejstříku) zahájené na návrh, které souvisejí s činností společnosti, neziskového sdružení a nadace, včetně záležitostí týkajících se jmenování náhradního člena správní rady nebo dozorčí rady, auditora, auditora zvláštního auditu a likvidátora, jakož i věci týkající se stanovení výše náhrady společníkům nebo akcionářům společnosti rozhoduje soud příslušný podle místa sídla společnosti právnické osoby nebo pobočky zahraniční společnosti.
Věci týkající se vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytu – o návrhu týkajícím se vlastnictví nebo spoluvlastnictví bytu rozhoduje soud podle místa, kde se nemovitost nachází.
Věci týkající se přístupu k veřejné komunikaci a strpění nepravých příjemců systémů pozemkových úprav a inženýrských sítí – záležitosti týkající se přístupu k veřejné komunikaci a strpění nepravých příjemců systémů úpravy půdy a inženýrských sítí jsou rozhodovány soudem příslušným podle místa, kde se nachází nemovitost, z níž je potřeba zajistit přístup k veřejné komunikaci nebo pro kterou je vyžadována budova nepravého příjemce systému pozemkových úprav nebo na níž se nachází inženýrské sítě.
Věci týkající se uznání, prohlášení o vykonatelnosti a výkonu rozhodnutí soudů cizích států – návrh na uznání a prohlášení o vykonatelnosti rozhodnutí soudu cizího státu, návrh na odmítnutí uznání nebo výkonu nebo na odklad výkonu nebo další návrh ve vykonávacím řízení se podává podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo u soudu, v jehož územní působnosti je vedení vykonávacího řízení požadováno, pokud zákon nebo mezinárodní dohoda nestanoví jinak.
Věci, v jejichž rámci se prohlašuje dohoda o narovnání, které bylo dosaženo v důsledku smírčího řízení, za vykonatelnou – dohodu o narovnání dosaženou v důsledku smírčího řízení uvedeného v čl. 14 odst. 1 smírčího zákona (lepitusseadus) prohlašuje za vykonatelnou soud, v jehož územní působnosti bylo vedeno smírčí řízení.
Věci týkající se uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčích soudů – návrhy na uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčích soudů vydané v Estonsku nebo rozhodnutí rozhodčích soudů cizích států a návrhy na odmítnutí uznání nebo výkonu těchto rozhodnutí se podávají u Okresního soudu v Pärnu (Pärnu Maakohus). Návrh na odklad výkonu rozhodnutí rozhodčího soudu cizího státu nebo jiný návrh ve vykonávacím řízení se podává podle místa bydliště nebo sídla dlužníka nebo u soudu, v jehož územní působnosti je vedení vykonávacího řízení vyžadováno, pokud není stanoveno zákonem nebo mezinárodní dohodou jinak. Pokud je jednou ze stran dohody v rozhodčím řízení spotřebitel, podává se návrh na uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí rozhodčího soudu nebo návrh na odmítnutí uznání nebo výkonu rozhodnutí rozhodčího soudu u soudu, v jehož územní působnosti je vedeno rozhodčí řízení.
Věci týkající se návrhu jsou projednávány soudním pracovištěm, v jehož územní působnosti se nachází místo, podle kterého se určí příslušnost. Jestliže se různá místa určující příslušnost nacházejí v územní působnosti jednoho okresního soudu, avšak v obvodech různých soudních pracovišť, rozhodne o tom, kde bude dotyčná věc projednána, soud.
Přesnější zeměpisné oblasti a obvody soudů jsou stanoveny v zákoně o soudech.
Soud může rovněž projednat věc podle příslušnosti v případech, kdy je příslušnost tohoto soudu stanovena dohodou mezi stranami a spor se týká hospodářských nebo odborných činností obou stran nebo se spor týká hospodářských nebo odborných činností jedné strany a druhou stranou je stát, místní úřad nebo jiná veřejnoprávní právnická osoba nebo pokud jsou obě strany veřejnoprávními právnickými osobami.
Dohodu o příslušnosti lze uzavřít také v případě, že bydliště nebo sídlo jedné nebo obou stran není v Estonsku.
Bez ohledu na výše uvedené platí dohoda o příslušnosti také v případě, že:
1. takové dohody bylo dosaženo po vzniku sporu;
2. příslušnost byla sjednána v případě, kdy se žalovaný po uzavření dohody usadí nebo převede místo podnikání nebo sídlo do cizího státu nebo pokud bydliště, místo podnikání nebo sídlo žalovaného není v době podání žaloby známo.
Příslušnost určená dohodou je výlučnou příslušností, pokud se strany nedohodly jinak.
Soud prvního stupně může usnesením postoupit věc jinému soudu prvního stupně, pokud strany předloží v tomto smyslu společný návrh před prvním zasedáním soudu nebo v písemném řízení před uplynutím lhůty pro podání vyjádření.
V Estonsku nejsou žádné specializované soudy.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Občanskoprávní soudy v Irsku jsou příslušné k projednávání věcí, které zahrnují spory mezi fyzickými osobami, právnickými osobami nebo státem. Tyto spory se mohou týkat jakékoli záležitosti, od újmy způsobené automobilovou nehodou po neregulérní převzetí podniku. V občanskoprávních věcech žalobce žaluje žalovaného o kompenzaci způsobené újmy. Tato kompenzace mívá obvykle formu peněžité náhrady škody.
Soudy prvního stupně jsou okresní (District Court), obvodní (Circuit Court) a Vrchní (High Court) soud. Nejvyšší soud (Supreme Court) je příslušný projednávat pouze odvolání, s výjimkou určitých ústavních věcí. Odvolací soud je příslušný pouze k projednávání odvolání.
Obvodní a okresní soudy jsou soudy místně a omezeně příslušnými, tj. mohou řešit pouze věci, jejichž hodnota nepřevyšuje určitý limit a pokud strany mají místo bydliště nebo sídlo v dané zeměpisné lokalitě nebo pokud v dané zeměpisné lokalitě došlo k uzavření smlouvy. Odvolání proti rozhodnutí okresního soudu projednává obvodní soud a odvolání proti rozhodnutí obvodního soudu projednává Vrchní soud.
Soud pro drobné nároky je součástí okresního soudu, který řeší spory týkající se spotřebitelů, kdy požadovaná částka nepřesahuje 2 000 EUR. Příslušné řízení mohou využít i podnikatelé při sporu s jinými podnikateli.
Okresní soud projednává věci, které zahrnují pohledávky o hodnotě nepřesahující 15 000 EUR. Obvodní soud řeší nároky, které nepřesahují částku 75 000 EUR (60 000 EUR v případě žalob týkajících se újmy na zdraví). Je příslušný také pro řízení ve věcech rodinného práva, včetně rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné. Vrchní soud projednává nároky, které přesahují částku 75 000 EUR (60 000 EUR v případě žalob týkajících se újmy na zdraví).
Spory týkající se pracovního práva řeší odvolací soud pro pracovněprávní spory (Employment Appeals Tribunal), který je nezávislým orgánem. Projednává široké spektrum sporů týkajících se zaměstnaneckých práv. V některých případech se může kterákoli strana odvolat k obvodnímu soudu, a to do šesti týdnů od rozhodnutí tohoto specializovaného soudu. Jestliže není k obvodnímu soudu podáno žádné odvolání a zaměstnavatel rozhodnutí neuplatní, může ministr práce, podnikání a inovací zahájit řízení u obvodního soudu jménem zaměstnance. Proti rozhodnutí vynesenému tímto specializovaným soudem se může kterákoli ze stran rovněž odvolat k Vrchnímu soudu, avšak jen z právních důvodů.
Obchodní soud (Commercial Court), který byl založen v roce 2004, je specializovanou divizí Vrchního soudu a řídí se zejména nařízením 63A řádu vyšších soudů. Řeší obchodní spory, kdy je hodnota nároku alespoň 1 milion EUR, spory týkající se duševního vlastnictví a odvolání proti soudnímu přezkumu regulačních rozhodnutí. Projednává také další věci, které soudce považuje za vhodné. Na projednání sporu Vrchním soudem není automatické právo. Závisí na uvážení soudce obchodního soudu. Soud využívá podrobný systém řízení věcí, který je navržen tak, aby racionalizoval přípravu přelíčení, eliminoval zbytečné náklady a zdržovací taktiku a zajišťoval úplné zveřejnění před přelíčením.
Příslušný soud, u něhož se má nárok uplatnit v prvním stupni, se stanovuje dle povahy nároku (vyplývající ze smlouvy, občanskoprávního deliktu atd.) a hodnoty (viz výše).
Země rozdělena na 24 okresů a každému z nich je trvale přidělen alespoň jeden soudce. V případě dvou největších měst, tj. Dublinu a Corku, vyžaduje objem činnosti trvalé přidělení většího počtu soudců. Pokud jde o obvodní soudy, země je rozdělena na osm obvodů. Ke každému obvodu je přidělen jeden soudce obvodního soudu, s výjimkou obvodů Dublin a Cork, kterým je vzhledem k objemu činnosti přidělen větší počet soudců. Vrchní soud sídlí v Dublinu a řeší původní žaloby. Ve vymezeném období roku projednává rovněž žaloby ve věci újmy na zdraví a zranění s následkem smrti v několika provinčních lokalitách. Vrchní soud dále zasedá v provinčních oblastech, aby projednával odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu ve věcech občanského a rodinného práva.
Okresní soud je příslušný projednávat věci týkající se smluv, některých občanskoprávních deliktů, smluv o koupi na splátky a o prodeji na splátky, pronájmu, jako je vystěhování z důvodu neplacení nájemného a žaloby pro neoprávněné zadržení zboží, kdy hodnota nároku přesahuje limit 15 000 EUR. Okresní soud má rovněž širokou škálu pravomocí, pokud jde o vynucování rozhodnutí jakéhokoli soudu ohledně dluhu, udělení licencí, například licencí na prodej alkoholických nápojů, a rodičovské péče a vyživovacích povinností.
Obvodní soud je příslušný ve věcech smluvní nebo občanskoprávní odpovědnosti, v probačních záležitostech a ve věcech žalob na správu nemovitostí, žalob na majetek, opatření ve věci vystěhování nebo žádostí o nové smlouvy o pronájmu v případech založených na smlouvách o koupi na splátky a o prodeji na splátky, kdy hodnota této pohledávky nepřesahuje 75 000 EUR (60 000 EUR v případě žalob týkajících se újmy na zdraví). Obvodní soud má příslušnost pro řízení v oblasti rodinného práva (včetně rozluky, rozvodu a prohlášení manželství za neplatné) a příslušnost projednávat odvolání proti rozhodnutím rozhodců ve věci sporů, pokud jde o pronájem půdy podle právních předpisů týkajících se nájemních vztahů.
Občanskoprávní věci rozhoduje u obvodního soudu samosoudce bez poroty. Odvolání proti rozhodnutím okresního soudu se projednávají formou opětovného slyšení a rozhodnutí obvodního soudu je konečné a nelze proti němu podat další opravný prostředek.
Podle ústavy má Vrchní soud plnou originární příslušnost pro veškeré záležitosti, a to právní i faktické. To znamená, že je příslušný řešit všechny občanskoprávních věcí, ve kterých je žalovaný rezidentem v dané zemi, ve kterých byla v této zemi uzavřena údajná smlouva, ve kterých byl v této zemi spáchán údajný delikt nebo ve kterých se nemovitost, jež je předmětem řízení, nachází v dané zemi. Vrchní soud projednává odvolání proti rozhodnutím obvodního soudu a vykonává dohled nad obvodním soudem a ostatními nižšími soudy. Odvolání proti rozhodnutím Vrchního soudu projednává odvolací soud a nejvyšší soud, pokud nejvyšší soud uzná, že se jedná o záležitost obecného zájmu nebo v zájmu spravedlnosti. Proti rozhodnutí odvolacího soudu se lze odvolat k nejvyššímu soudu, pokud nejvyšší soud uzná, že se jedná o záležitost v obecném zájmu nebo v zájmu spravedlnosti. Odvolání není projednáváno formou opětovného slyšení, ale vychází z přepisu důkazů v řízení v prvním stupni a z právních argumentů.
Příslušný okresní nebo obvodní soud, u něhož se má občanskoprávní spor zahájit, se stanovuje podle místa, kde mají žalovaný nebo žalovaní obvyklé bydliště nebo kde vykonávají profesi, podnikání či povolání. Ve většině případů týkajících se smluv je příslušným okresem nebo obvodem okres či obvod, kde byla smlouva údajně uzavřena, v případě občanskoprávní odpovědnosti okres či obvod, kde byl údajný delikt spáchán, v případě řízení v rodinných věcech okres či obvod, kde má žalobce bydliště a v případech týkajících se pronájmu nebo vlastnického práva k nemovitosti okres či obvod, kde se nacházejí prostory či pozemky, jež jsou předmětem tohoto řízení.
Neuplatňuje se
Neuplatňuje se
Neuplatňuje se
Na internetové stránce Soudní služby Irska - Courts Service of Ireland je uvedeno souhrnné vysvětlení soustavy soudů v této zemi. Pro účely informování veřejnosti byla také vydána informační brožura s názvem Explaining the Courts. Podrobnější údaje o soustavě soudů lze získat od úřadu Citizens Information Board, což je zákonem vytvořený subjekt podporující poskytování informací, rad a pomoci veřejnosti ohledně široké škály veřejných a sociálních služeb. Tento úřad provozuje internetovou stránku, telefonní linku a rozsáhlou síť poradenských středisek v celé zemi.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Pro projednávání většiny občanskoprávních a obchodních sporů jsou v Řecku příslušné obecné civilní soudy. Ve výjimečných případech jsou v rámci civilních soudů ve velkých městech na základě zvláštních zákonů zřízeny specializované komory, které mají výlučnou příslušnost projednávat konkrétní spory v závislosti na své právní specializaci. Těmito komorami jsou: komory pro spory z ochranných známek Společenství v Aténách a Soluni a komora pro spory v oblasti námořního práva v Piraeu.
Ve většině případů se příslušnost soudů stanoví podle hodnoty předmětu sporu. Při odhadování hodnoty předmětu sporu se bere v úvahu nárok uvedený v podané žalobě bez ohledu na případné vedlejší nároky. Pokud je v rámci jedné žaloby uplatněno vícero nároků, jsou sečteny.
Věci, v kterých jsou příslušné civilní soudy, projednávají v prvním stupni okresní civilní soudy, které jsou jinak známy jako soudy pro drobné nároky (Irinodikia), samosoudci soudu prvního stupně (Monomeli Protodikia) a vícečlené senáty soudy prvního stupně (Polymeli Protodikia).
Příslušnost soudů pro drobné nároky se týká zejména a) všech sporů, které lze vyjádřit v peněžních jednotkách, kde hodnota sporu nepřekračuje dvacet tisíc eur (20 000 EUR), b) všechny spory bez ohledu na to, zda jsou hlavní nebo vedlejší, vyplývající z nájemní smlouvy, a to ve všech případech za předpokladu, že sjednaná výše měsíčního nájmu nepřekračuje šest set eur (600 EUR).
Příslušnost soudů pro drobné nároky se bez ohledu na hodnotu sporu vztahuje rovněž na většinu sporů týkajících se zemědělství, prodeje zvířat, majetkových sporů se sousedy, sporů vyplývajících ze smluv s provozovateli hotelů a podnikatelů v dopravě, nároky uplatněné spolky a družstvy vůči vlastním členům a naopak, nároky uplatněné advokáty za jejich služby u soudů prvního stupně a policejních soudů (Ptaismatodikia), stejně jako na práva, odměny nebo náklady svědků, tlumočníků, úředně stanovených správců nebo poručníků, kteří vypovídali u soudu nebo jím byli ustanoveni.
Samosoudce soudu prvního stupně je příslušný ve všech sporech, které lze vyjádřit v peněžních jednotkách, kde hodnota sporu překračuje dvacet tisíc eur (20 000 EUR), ale nepřekračuje dvě stě padesát tisíc eur (250 000 EUR).
Samosoudce soudu prvního je rovněž příslušný v těchto sporech, jejichž hodnota překračuje dvě stě padesát tisíc eur (250 000 EUR): spory vyplývající z nájemních smluv, pracovněprávní spory týkající se zaměstnanců nebo práce či předmětů vyrobených podnikateli nebo řemeslníky, spory vyplývající z kolektivních smluv mezi organizacemi sociálního zabezpečení a pojištěnými osobami, spory týkající se poplatků za právní služby, odměnu a náklady kromě výše uvedených, které se projednávají u soudů pro drobné nároky, spory týkající se osob zaměstnaných v právnické, lékařské nebo zdravotnické pozici nebo jako inženýři, chemici nebo makléři/zprostředkovatelé, nebo těch, kteří jsou jmenováni justičním orgánem, jako jsou soudní znalci, soudní rozhodci, odhadci, rozhodci, vykonavatelé závětí, správci pozůstalostí, správci podstaty, spory týkající se všech druhů nároků na odškodnění vyplývajících ze škod způsobených vozidlem, včetně nároků vyplývajících z pojistek vozidel, a všechny spory týkající se soudního napadnutí držby nebo užívání movitého či nemovitého majetku.
Samosoudce soudu prvního stupně je příslušný vždy bez ohledu na hodnotu, pokud jde o spory týkající se manželství, prohlášení manželství za neplatné, uznání existence či neexistence manželství, manželských vztahů v průběhu manželství a vyplývajících z manželství, včetně popírání otcovství, uznání existence či neexistence rodičovského vztahu nebo rodičovské odpovědnosti, uznání otcovství nemanželského dítěte, uznání existence či neexistence dobrovolného uznání nemanželského dítěte, zda je toto uznání neplatné nebo zda má dítě stejný status jako manželské dítě vzhledem k nastávající svatbě jeho rodičů a také včetně námitek proti dobrovolnému uznání, uznání existence nebo neexistence osvojení nebo jeho zrušení, a zda existuje nebo neexistuje poručenství. Taktéž se jedná o spory týkající se vyživovací povinnosti na základě manželství, rozvodu nebo příbuzenského vztahu, výkonu rodičovské odpovědnosti, rozporu mezi rodiči při jejich společném výkonu rodičovských práv, stejně jako komunikace mezi rodiči a ostatními příbuznými ve vzestupné linii s dítětem, organizace užívání společné domácnosti a rozdělení movitého majetku mezi manžely v případě ukončení sdílení společné domácnosti, spory týkající se vlastnictví podlaží v budově a spory týkající se zrušení rozhodnutí učiněných valnou hromadou spolku nebo družstva.
Vícečlenný senát soudu prvního stupně je příslušný ve všech sporech, ve kterých nejsou příslušné soudy pro drobné nároky nebo samosoudce soudu prvního stupně.
Místně příslušný je soud, v jehož obvodě má žalovaný bydliště.
Pokud nemá žalovaný bydliště v Řecku ani v zahraničí, bude příslušný soud, v jehož obvodě žalovaný přechodný pobyt. Není-li místo pobytu žalovaného známo, je příslušný soud, v jehož obvodě měl žalovaný své poslední bydliště v Řecku nebo – v případě absence bydliště – své poslední místo přechodného pobytu.
Stát spadá do příslušnosti soudu, v jehož obvodě má sídlo příslušný orgán, který má ze zákona zastupovat stát před soudem.
Pro právnické osoby, které jsou způsobilé být účastníky řízení, je příslušný soud, v jehož obvodě se nachází jejich sídlo nebo pobočka, pokud se spor týká této pobočky.
Je-li příslušných více soudů, má žalobce právo výběru. Přednost mezi těmito soudy se stanovuje podle data podání žaloby.
Nemá-li soud věcnou či místní příslušnost, rozhodne se soud sám z moci úřední a určí, který soud je příslušný, a postoupí věc danému soudu. Právní důsledky podané žaloby se zachovají.
Smluvní spory
Spory týkající se existence nebo platnosti právní listiny sepsané během života osoby a všech z toho vyplývajících práv mohou být taktéž předloženy buď soudu v regionu, kde byla právní listina vyhotovena, nebo v regionu, kde má proběhnout plnění. Stejnému soudu mohou být předloženy spory týkající se náhrady škody vzniklé v důsledku neplnění druhé strany (záporný úrok) a náhrady škody vzniklé v důsledku pochybení při jednání.
Delikt
Spory vyplývající z deliktního jednání mohou být také předloženy soudu v místě, kde došlo nebo má dojít k události vedoucí ke vzniku škody.
Civilní žaloba
Civilní žalobu na náhradu škody a odškodnění za trestný čin a kompenzaci za nemajetkovou újmu nebo duševní újmu lze podat k trestnímu soudu jednajícím ve věci samé.
Záležitosti týkající se výživného, rozvodu a rodičovských práv a povinností
Manželské spory (spory týkající se vyživovací povinnosti na základě manželství, rozvodu nebo příbuzenského vztahu, výkonu rodičovské odpovědnosti, rozporů mezi rodiči při jejich společném výkonu rodičovské odpovědnosti, stejně jako komunikace mezi rodiči a ostatními příbuznými ve vzestupné linii s dítětem, organizace užívání společné domácnosti a rozdělení movitého majetku mezi manžely v případě ukončení sdílení společné domácnosti) lze také předložit soudu, v jehož obvodě se nachází poslední společné bydliště manželů.
Spory týkající se nároků na výživné lze také předložit soudu v místě bydliště nebo pobytu příjemce výživného.
Spory týkající se věcných práv k nemovitostem a spory vyplývající z nájmu nemovitostí spadají do výlučné příslušnosti soudu, v jehož obvodě se nemovitost nachází.
(Pokud se nemovitost nachází v obvodě s více než jedním soudem, má žalobce právo volby.)
Spory týkající se správy vykonávané na základě soudního příkazu spadají do výlučné příslušnosti soudu, který příkaz vydal.
Spory týkající se dědění spadají do výlučné příslušnosti soudu, v jehož obvodě měl zůstavitel bydliště nebo – v případě absence bydliště – přechodný pobyt v době úmrtí.
Pokud je s hlavní věcí spojená vedlejší věc, zejména vedlejší nárok nebo návrh na uplatnění záruky, budou tyto intervence a ostatní podobné návrhy spadat do výlučné příslušnosti soudu, který projednává hlavní věc.
Hlavní věci, které spolu souvisí, spadají do výlučné příslušnosti soudu, který projednával první věc.
Vícečlenný senát soudu prvního stupně, který projednává hlavní věc, je příslušný ve všech vedlejších věcech, které spadající do příslušnosti samosoudce soudu prvního stupně a okresního civilního soudu, a samosoudce soudu prvního stupně, který projednává hlavní věc, je příslušný ve všech vedlejší věcech, které spadají do příslušnosti okresního civilního soudu.
Obecný soud prvního stupně, který nemá místní příslušnost, může na základě výslovné nebo tacitní dohody stran sporu nabýt příslušnosti, pokud se dané spory netýkají majetku. Výslovné dohody je nutné dosáhnout ve sporech, pro které platí výlučná příslušnost.
Tacitní dohoda se předpokládá, pokud se žalovaný dostaví k jednání a včas nevznese námitku nepříslušnosti.
Dohoda mezi stranami, na základě níž se obecný soud stane příslušným pro budoucí spory, je platná pouze tehdy, jestliže je učiněna písemně a odkazuje se na konkrétní právní vztah, z nějž budou spory vyplývat.
Pokud jde o speciální komory s pravomocí v oblasti ochranných známek Společenství a námořního práva: věcná příslušnost se stanovuje v souladu s pravidly obecných civilních soudů. Pokud jde o místní příslušnosti, a) komora úseku pro ochranné známky Společenství v Aténách je místně příslušná pro obvody odvolacích soudů v Aténách, Egejského moře, Dodekanech, na Korfu, na Krétě, v Lamii, Nafpliu, Patras a Piraeu, b) komora pro ochranné známky Společenství v Soluni je místně příslušná pro obvody odvolacích soudů v Soluni, západní Makedonii, Thrákii, Ioannině a Larisse, a c) komora pro námořní právo v Piraeu je příslušná pro celý kraj Attika.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Zásadou, na níž stojí organizace soudů ve Španělsku, je justiční jednota. Jedinou výjimkou jsou vojenské soudy v době války a výjimečného stavu a ústavní soud (Tribunal Constitucional) jako poslední záruka základních práv a svobod prostřednictvím stížnosti na porušení základních práv a svobod (recurso de amparo).
Soudní pravomoc je však rozdělena mezi čtyři druhy soudů: civilní soudy, trestní soudy, správní soudy a soudy pro sociální věci.
Základem civilních soudů je soud prvního stupně (Juzgado de Primera Instancia), který projednává občanskoprávní spory v prvním stupni a řízení, která nejsou výslovně přiděleny jinému soudu. Soud prvního stupně lze proto popsat jako obecný nebo obvyklý soud.
Mezi civilní soudy patří rodinné soudy (Juzgados de Familia), které jsou soudy prvního stupně. Pokud jsou k dispozici rodinné soudy (obecně v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel), projednávají sporů týkajících rodinného práva, např. prohlášení manželství za neplatné, rozluky a rozvodu, vztahů mezi rodiči a dětmi a ochrany osob s omezenou způsobilostí k právním úkonům. Je-li proti jedné ze stran vedeno trestní řízení před soudem zabývajícím se násilím na ženách (Juzgado de Violencia sobre la Mujer), bude mít tento soud také příslušnost pro související občanskoprávní nároky.
Do civilní oblasti také patří specializované obchodní soudy (Juzgados de lo Mercantil) a soudy zabývající se ochrannými známkami EU (Juzgados de Marca Comunitaria).
Soudy pro sociální věci (Juzgados de lo Social) projednávají spory týkajících se pracovního práva. Patří mezi to individuální spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ohledně pracovních smluv, spory týkající se kolektivního vyjednávání, žaloby týkající se sociálního zabezpečení a žaloby na stát v souvislosti s jeho povinnostmi v rámci pracovního práva.
Trestní soudy projednávají trestní věci.
Zvláštností španělského práva je to, že občanskoprávní nároky vyplývající z trestného činu lze spojit s trestním řízením. V těchto případech trestní soud rozhodne o výši náhrady škody splatné v souvislosti s trestným činem. Pokud poškozená strana nepodá civilní žalobu (neuplatní občanskoprávní nárok), podá ji jejím jménem státní zástupce, pokud se poškozená strana nevzdala svého práva na podání žaloby v trestněprávní věci.
A konečně, správní soudy dohlíží na zákonnost jednání orgánů veřejné moci a projednávají finanční nároky vznesené proti nim.
Viz níže uvedené odpovědi.
Ve Španělsku neexistují rozdíly mezi různými soudy prvního stupně z hlediska výše nároku nebo závažnosti případů, které mohou řešit, a žádný soud prvního stupně neprojednává odvolání proti rozhodnutím jiných soudů prvního stupně. Odvolání v občanskoprávním řízení vždy projednávají provinční soudy (Audiencias Provinciales).
Pro soudní účely je Španělsko geograficky rozděleno na obce, okresy, provincie a autonomní oblasti. Okres je územní jednotka sestávající z jedné nebo více sousedících obcí v rámci jedné provincie. Jedná se o nejdůležitější územní rozdělení, protože je to oblast, v níž má příslušnost soud prvního stupně. (Podrobné informace jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti na adrese mjusticia.gob.es.)
Je-li to nezbytné k projednání velkého počtu případů, existuje více než jeden soud stejného druhu v okrese. Tak je tomu nyní ve většině měst. Soudy jsou postupně číslovány podle toho, kdy byly zřízeny.
Všechny tyto soudy mají v zásadě stejnou příslušnost a práce se mezi ně rozděluje podle interních správních pravidel pro přidělování. Za určitých okolností lze však pravidla pro přidělování případů použít k přidělování jiného druhů věcí různým soudům ve stejném okresu.
Neexistuje-li dohoda ani závazné normy pravidla, základním pravidlem je to, že příslušnost náleží soudu prvního stupně v okresu, kde má žalovaný bydliště nebo – v případě absence bydliště – své místo pobytu. Pokud žalovaný nemá bydliště ani místo pobytu ve Španělsku, bude mít příslušnost soud prvního stupně v okresu, kde se žalovaný zdržuje nebo kde se zdržoval naposledy. Neuplatní-li se žádné z těchto kritérií, může navrhovatel podat žalobu u soudu prvního stupně v okresu svého bydliště.
Pro tyto účely:
Stávající španělský procesní systém nedává navrhovateli možnost volby místní příslušnosti. K tomu dochází pouze v těchto případech:
- žaloby in rem týkající buď několika nemovitostí, nebo jedné nemovitosti nacházející se v různých okresech. V těchto případech může navrhovatel podat žalobu v kterémkoli z okresů s příslušností.
- žaloby týkající se předložení a schválení účtů od těch, kteří jsou odpovědní za správu cizího majetku, pokud nebylo určeno místo, kde mají být účty předloženy. V těchto případech si mohou navrhovatelé vybrat mezi bydlištěm žalovaného a místem, kde je majetek spravován.
- dědické spory: žalobci si mohou zvolit mezi soudy posledního bydliště zůstavitele ve Španělsku a soudy, kde se nachází většina pozůstalosti.
- žaloby týkající se duševního vlastnictví: žalobci si mohou vybrat mezi těmito místy: kde došlo k porušení práv, kde existují důkazy prima facie toho, že k porušení došlo, nebo kde se vyskytují nezákonné kopie.
- případy nekalosoutěžního jednání, pokud žalovaný nemá pobočku, bydliště ani místo pobytu ve Španělsku. V těchto případech si mohou žalobci zvolit buď místo, kde k nekalosoutěžnímu jednání došlo, nebo kde byly pocítit jeho účinky.
- žaloby týkající se výlučně svěření nezletilých dětí do péče nebo pohledávek z výživného podané jedním rodičem proti druhému jménem dítěte, pokud má každý rodič bydliště v jiném soudním obvodu. V těchto případech si mohou žalobci zvolit buď soud podle bydliště žalovaného, nebo soud bydliště dítěte.
- obecně řečeno, žaloby týkající se výkonu individuálních spotřebitelských nebo uživatelských práv může projednávat soud, v jehož obvodu má bydliště spotřebitel, uživatel nebo žalovaný, a to dle volby spotřebitele.
V následujících případech existují závazné normy, které vyžadují, aby žalobce podal žalobu k jinému soudu, než je soud v místě bydliště žalovaného. V těchto případech se nemohou strany rozhodnout podřídit příslušnosti konkrétního soudu, a to výslovně ani konkludentně:
- věcná práva nebo práva obdržet nájemné ve vztahu k nemovitosti a záležitosti týkající se spoluvlastnictví nemovitosti (propiedad horizontal): příslušnost náleží soudům v okresu, v němž se nemovitost nachází.
- dědické záležitosti: příslušnost se určí buď podle posledního místa bydliště zůstavitele ve Španělsku, nebo podle toho, kde se nachází většina pozůstalosti, a to dle volby žalobce.
- případy týkající se pomoci osobám zbavených svéprávnosti nebo jejich zastupování: ty budou projednány soudem v místě, kde dotyčná osoba pobývá.
- ochrana základních práv prostřednictvím civilních soudů: tyto případy budou projednány soudem v místě bydliště navrhovatele nebo v případě, že navrhovatel nemá své bydliště ve Španělsku, v místě, kde došlo k jednání porušujícímu dané právo.
- žaloby na náhradu škody týkající se použití motorových vozidel: příslušnost bude mít soud v místě, kde škoda vznikla.
- napadnutí rozhodnutí orgánů společnosti: místní příslušnost se určí podle místa sídla společnosti.
- žaloby na prohlášení, že určité všeobecné obchodní podmínky nejsou součástí smlouvy nebo že není platné určité ustanovení: příslušným je soud v místě bydliště žalobce.
- určovací žaloby na zrušení standardních smluvních podmínek nebo odstoupení od nich, pokud nemá žalovaný ve Španělsku žádnou pobočku ani bydliště: v těchto případech je příslušným soud v místě, kde byla standardní smlouva uzavřena.
- žaloby na zrušení standardních smluvních podmínek v zájmu obrany kolektivních nebo společných zájmů spotřebitelů nebo uživatelů, pokud nemá žalovaný ve Španělsku žádnou pobočku ani bydliště: v těchto případech má příslušnost soud v místě bydliště žalobce.
- žaloby na vynucení povinnosti těchto osob: pojišťovna, někdo, která jiné osobě prodala osobní majetek na splátky, nebo která financovala jeho koupi; osoba, která učinila veřejnou nabídku týkající se osobního majetku nebo služby, kterou druhá osoba přijala. V těchto případech má příslušnost soud v místě bydliště žalobce.
- žaloby třetích stran proti zabavení majetku: příslušným bude soud v místě sídla subjektu, který zabavení nařídil.
- návrhy na rozluku, neplatnost manželství nebo rozvod: příslušnost náleží rodinnému soudu – není-li zřízen rodinný soud, pak náleží soudu prvního stupně v místě společné domácnosti. Pokud manželé společnou domácnost nemají, náleží příslušnost soudu buď v místě poslední společné domácnosti, nebo v místě pobytu druhého z manželů. Pokud neexistuje nic z toho, příslušným bude soud v místě bydliště navrhovatele. Je-li návrh podán na základě vzájemné dohody oběma manželi, příslušným bude soud v místě poslední společné domácnosti nebo v místě bydliště kteréhokoli z manželů.
- žaloby týkající se výlučně svěření nezletilého dítěte do péče nebo pohledávek na výživném podané jedním rodičem proti druhému jménem dítěte: v těchto případech bude příslušným soud v místě poslední sdílené domácnosti rodičů. Pokud rodiče žijí v odlišných soudních obvodech, může si žalobce vybrat mezi soudem podle bydliště žalovaného a soudem v místě bydliště dítěte.
Obecně je pravidlem, že místní příslušnost lze ve Španělsku změnit, což znamená, že se strany sporu mohou výslovně nebo konkludentně podřídit soudům v konkrétním okresu za předpokladu, že mají dané soudy věcnou příslušnost řešit daný spor.
K výslovnému podřízení dojde, když dotyčné strany uzavřou výslovnou dohodu s uvedením konkrétního okresu, jehož soudům se chtějí svůj spor podřídit.
Ke konkludentnímu (tacitnímu) podřízení dojde za těchto okolností:
- v případě žalobce na základě pouhé skutečnosti, že se obrátí na soudy v konkrétním okrese a podá žalobu nebo návrh či žádost, které je nutné podat k soudu s příslušností věc projednat.
- v případě žalovaného k tomu dojde, pokud vyjádří souhlas a následně provede jakýkoli procesní krok kromě včasného a formálně správného podání námitky na nepříslušnost daného soudu.
Případné změny bydliště stran, umístění sporného předmětu nebo účelu řízení, k nimž dojde po zahájení řízení, nepovedou ke změně příslušnosti, která bude určena podle situace zjištěné na začátku řízení (Perpetuatio Iurisdictionis).
Platí však, že:
výslovné podřízení se soudu nesmí být součástí standardních smluv, smluv, do nichž jedna ze stran začlenila všeobecné obchodní podmínky, ani spotřebitelských/uživatelských smluv. V těchto případech je však možné konkludentní podřízení se soudu.
Žádný způsob podřízení není možný v případě, kdy zákon stanoví závazná pravidla místní příslušnosti.
Žádný způsob podřízení není povolen ve zrychleném řízení, v řízení o platebním rozkazu nebo exekučním řízení.
Mezi specializované soudy ve Španělsku patří níže uvedené soudy.
Rodinné soudy, které jsou soudy prvního stupně. Jsou-li rodinné soudy k dispozici (obecně v oblastech s větší koncentrací obyvatel), mají výhradní a výlučnou příslušnost v rodinných záležitostech. Konkrétně projednávají případy týkající se:
Pravidla místní příslušnosti jsou stejná jako pravidla, která se uplatňují na soudy prvního stupně, které řeší záležitosti rodinného práva v případě absence specializovaného rodinného soudu v daném okrese.
Soudy pro sociální věci projednávají věci z oblasti pracovního práva. Mezi ně patří individuální spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli ohledně pracovních smluv, spory týkající se kolektivního vyjednávání, žaloby týkající se sociálního zabezpečení a žaloby na stát v souvislosti s jeho povinnostmi v rámci pracovního práva.
Obecným pravidlem je to, že místní příslušnost náleží soudu v místě, kde pracovník poskytuje své služby, nebo v místě bydliště žalovaného, a to dle volby žalobce.
Obchodní soudy působí na úrovni provincie a zabývají se obchodními spory.
Tyto soudy projednávají věci související platební neschopností, s výjimkou věcí, kdy se platební neschopnost týká jiné osoby, než je podnikatel: v těchto případech mají příslušnost obecné soudy prvního stupně.
Tyto soudy projednají rovněž související věci týkající se těchto záležitostí:
- občanské finanční žaloby proti majetku osob v platební neschopnosti s výjimkou žalob v řízeních týkajících se způsobilosti k právním úkonům, rodičovství, manželství a nezletilých dětí.
- podnikové žaloby o hromadné ukončení, změnu nebo pozastavení platnosti pracovních smluv, pokud je zaměstnavatel úpadcem, nebo žaloby na pozastavení platnosti či ukončení smluv vyššího vedení.
- všechny opatření v rámci výkonu rozhodnutí nebo předběžná opatření vůči majetku úpadce a jeho hospodářským právům bez ohledu na to, který soud příkaz vydal.
- žaloby týkající se občanskoprávní odpovědnosti proti ředitelům společností, auditorům nebo správcům podstaty v souvislosti se škodami a ztrátami, které během insolvenčního řízení utrpěl úpadce.
- žaloby týkající se:
Příslušnost zahájit a projednat insolvenční řízení náleží obchodnímu soudu, v jehož obvodě má dlužník středisko svých zájmů. Pokud má dlužník rovněž své bydliště ve Španělsku a jeho bydliště a středisko hlavních zájmů se nachází na odlišných místech, bude mít obchodní soud v místě bydliště dlužníka taktéž příslušnost případ projednat, a to dle volby věřitele, který návrh na zahájení řízení podal.
Je-li dlužníkem právnická osoba, předpokládá se, že její sídlo je střediskem jejích hlavních zájmů. Pro tyto účely se nebude zohledňovat případná změna sídla, k níž došlo během šesti měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení.
Obchodní soudy v Alicante fungují jako soudy zabývající se ochrannými známkami EU, pokud vykonávají svoji výlučnou pravomoc projednat v prvním stupni jakýkoli spor, který je jim předložen podle nařízení Rady č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství a nařízení Rady č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství.
Při výkonu své pravomoc v těchto záležitostech mají soudy zabývající se ochrannými známkami příslušnost pro celé území země.
Kromě těchto specializovaných soudů může ze zákona Generální rada soudní moci (Consejo General del Poder Judicial) rozhodnout, že tam, kde je vícero soudů stejného druhu, bude jeden nebo více z nich výlučně příslušný projednat určité kategorie sporů nebo dohlížet na provádění zákona v dané právní oblasti.
Generální radu tuto pravomoc již na několika místech uplatnila, zejména v souvislosti se svéprávností a nucenou ústavní léčbou z důvodu duševní nemoci v případech, kdy se zpravidla příslušnost udělila rodinným soudům.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Francouzská struktura soudů zahrnuje koexistenci soustavy dvou druhů soudů: správních soudů a obecných soudů.
Každá kategorie se skládá ze třístupňové soustavy.
V první kategorii tedy rozsudky vynáší obecné správní soudy (tribunaux administratifs) a různé specializované správní soudní orgány, tato rozhodnutí je možné napadnout před správními odvolacími soudy (cours administratives d'appel). Nakonec mohou být rozsudky odvolacích správních soudů předmětem přezkumu Státní radou (Conseil d’Etat).
V druhé kategorii vynáší rozsudky v prvním stupni obecné soudy prvního stupně (tribunaux de grande instance), spolu s dalšími soudy, jejichž jurisdikci stanoví zákon. Tato rozhodnutí mohou lze napadnout u odvolacích soudů složených z několika komor (občanskoprávní (civile), pro sociální záležitosti (sociale), obchodní (commerciale), trestní (criminelle)). Rozsudky odvolacích soudů lze napadnout opravným prostředkem u Kasačního soudního dvůra (ten se skládá z několika komor strukturovaných kolem oblastí působnosti odvolacích soudů).
Kategorie soudů jsou členěny takto:
Správní soudy:
Obecné soudy:
Věcná příslušnost obecných soudů je:
Rozdělení příslušnosti mezi krajské soudy, okresní soudy a místní soudy (juridictions de proximité) je uvedeno výše, přičemž poznamenáváme, že pokud není příslušnost přesně určena jinému soudnímu orgánu, pak je obecným soudem krajský soud.
V zásadě je příslušným soudem soud v místě, kde pobývá žalovaný. Účelem tohoto pravidla je chránit žalovaného, neboť se předpokládá, že se bude hájit snadněji před soudem, který je nejblíže jeho bydlišti.
Pokud je žalovaný fyzickou osobou, pak soudem je soud v místě jeho bydliště nebo v jeho místě pobytu. U právnické osoby (společnosti, sdružení) je to místo, kde je zřízena, obecně místo sídla společnosti. Stává se, že souzená hlavní provozovna je oddělena od sídla společnosti. V takovém případě je možné se obrátit na soud v místě sídla hlavní provozovny. U velkých společností, které mají několik poboček, se lze obrátit na soud, který je v místě jedné z těchto poboček.
Všechny specializované soudy mají výlučnou příslušnost a otázku příslušnosti musí soud zkoumat z úřední povinnosti. Jediná možnost obrátit se na soud, který by nebyl běžně příslušný, existuje mezi krajským soudem a okresním soudem ve věcech, v nichž nemají výlučnou příslušnost.
V zásadě každé ujednání ve smlouvě, které se odchyluje od místní a věcné příslušnosti, je neplatné, ledaže by šlo o smlouvy uzavřené mezi dvěma podnikateli za podmínky, že toto ujednání je nepochybné.
Související odkazy
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Žaloba se podává k soudu s místní nebo věcnou příslušností, který daný případ projedná, a v případě zvláštního sporu specializovanému soudu. Pouze město Záhřeb (Grad Zagreb) má městský civilní soud (Općinski građanski sud) a městský pracovní soud (Općinski radni sud) jako soudy specializované na tyto záležitosti, zatímco jinde mají příslušnost zpravidla městské soudy (Općinski sudovi).
Pravidla týkající se určení příslušnosti soudu naleznete v občanském soudním řádu.
Přesněji řečeno, žaloba se podává k soudu s obecnou místní příslušností ve vztahu k žalovanému, tj. s obecnou místní příslušností založenou na adrese dočasného nebo trvalého pobytu nebo sídla žalovaného, pokud jde o právnickou osobu. Pokud je spor veden proti státu, městu Záhřeb, městům nebo obcím, je určen soud s obecnou místní příslušností podle toho, kde má sídlo jejich zastupující orgán.
V případě sporů proti Chorvatské republice se však určí soud s obecnou místní příslušností podle toho, kde má v Chorvatsku žalobce svůj adresy trvalého pobytu nebo sídla. Pokud žalobce nemá v Chorvatsku trvalý pobyt nebo sídlo, soudem s obecnou místní příslušností pro spory proti Chorvatské republice bude soud s příslušností v oblasti, v níž se nachází chorvatský parlament (Hrvatski Sabor).
Rozlišuje se mezi soudy nižšího a vyššího stupně. Městské soudy (Općinski sudovi) a obchodní soudy (Trgovački sudovi) jsou soudy prvního stupně, a župní soudy (Županijski sudovi) a Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky (Visoki trgovački sud RH) jsou odvolací soudy. Přesněji řečeno, župní soudy rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím městských soudů a Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím obchodních soudů.
Pouze v konkrétně stanovených případech mohou být župní soudy a Vrchní obchodní soud Chorvatské republiky soudy prvního stupně, přičemž v takovém případě se lze proti jejich rozhodnutí odvolat k Nejvyššímu soudu Chorvatské republiky (Vrhovni sud RH).
Vyšší soudy jsou tedy příslušné rozhodovat ve věci odvolání pouze ve výjimečných případech, kdy nižší soudy prohlásí, že nemají příslušnost, a předají případ k dalšímu zvážení.
Určení, který soud je příslušný rozhodovat v konkrétním případě, závisí na několika okolnostech, avšak zpravidla bude příslušným soudem soud s obecnou místní příslušností v obvodě žalovaného.
Základním pravidlem místní příslušnosti je adresa trvalého nebo přechodného pobytu žalovaného nebo sídla žalovaného v případě právnických osob.
Odchylně od základního pravidla obecné místní příslušnosti stanoví občanský soudní řád (v § 50–66) případy zvláštní místní příslušnosti, které se týkají účastníků, sporů o zákonnou vyživovací povinnost, sporů o náhradu škody, manželských sporů, sporů o určení nebo popření otcovství nebo mateřství, sporů o nemovité věci a sporů týkajících se zasahování do vlastnických práv, sporů o letadla a plavidla, určování příslušnosti v případě osob, na které se nevztahuje žádná obecná místní příslušnost v Chorvatské republice, příslušnosti podle místa, kde se nachází pobočka právnické osoby, příslušnosti podle místa, kde se nachází obchodní zastoupení zahraniční osoby v Chorvatské republice, příslušnosti ve sporech vyplývajících ze vztahů s organizačními jednotkami ozbrojených sil Chorvatské republiky, příslušnosti ke sporům vyplývajícím ze vztahů podle dědického práva, příslušnosti ke sporům v exekučním a konkurzním řízení, příslušnosti podle místa platby, příslušnosti v pracovněprávních sporech a vzájemné příslušnosti ve věcech žalob proti cizím státním příslušníkům.
Ve výše uvedených případech žalobce vždy může, ale nikdy nemusí, zvolit jiný soud, než je soud, v jehož obvodě žalovaný žije, který byl určen podle základního pravidla.
A konečně, podle § 70 občanského soudního řádu se mohou strany dohodnout na místní příslušnosti jiného soudu s věcnou příslušností, ale pouze tehdy, jestliže se nejedná o soud s výlučnou příslušností.
V závislosti na tom, zda se jedná o občanskoprávní nebo obchodní spor, lze podat žádost k městskému soudu (Općinski sud) nebo obchodnímu soudu (Trgovački sud), a ve městě Záhřebu ji lze podat k městskému pracovnímu soudu (Općinski radni sud) v případě pracovněprávních sporů.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V italském právním řádu jsou zpravidla příslušné obecné soudy, neboť tyto soudy mají konkrétní pravomoc rozhodovat spory týkající se osobnostních práv a nároků. Mezi obecné soudní orgány patří smírčí soudce (Giudice di Pace), soud (Tribunale) a odvolací soud (Corte di Appello). Soudem posledního stupně je Nejvyšší kasační soud (Suprema Corte di Cassazione), zatímco ústavními věcmi se zabývá Ústavní soud (Corte Costituzionale). Kromě systému obecných soudů existuje také systém správního soudnictví. Správní soudy mají pravomoc projednávat spory týkající se oprávněných zájmů a ve zvláštních oblastech stanovených zákonem spory zahrnující osobní práva týkající se výkonu nebo zanedbání výkonu správních pravomocí ve vztahu k opatřením, úkonům, dohodám nebo jednáním, jež zahrnují výkon těchto pravomocí, ze strany orgánů veřejné moci. Úkony nebo opatření přijatá vládou při výkonu politické moci nesmějí být napadeny před soudy. Pravomoc ve správních věcech vykonávají regionální správní soudy (Tribunali Amministrativi Regionali, TAR) a Státní rada (Consiglio di Stato) v souladu s ustanoveními správního řádu. Soudem poslední instance je Nejvyšší kasační soud, avšak pouze z důvodů týkajících se příslušnosti. Existuje rovněž další zvláštní soud – daňový soud (tributario). Pravomoc v daňových věcech vykonávají provinční daňové soudy (Commissioni Tributarie Provinciali, CTP) a regionální daňové soudy (Commissioni Tributarie Regionali, CTR). Daňové soudy mají pravomoc projednávat všechny spory týkající se daní jakéhokoli druhu a jakkoli pojmenovaných, včetně regionálních, provinčních a obecních daní a příspěvků hrazených do italského státního zdravotního systému, daňových přirážek a dodatečných daní, souvisejících sankcí a úroků a jakýchkoli jiných vedlejších poplatků. V italském právním řádu existuje řada „specializovaných“ sekcí v rámci systému obecných soudů. Mezi nejdůležitější specializované sekce patří: a) sekce specializující se na záležitosti přistěhovalectví, mezinárodní ochrany a volného pohybu občanů EU; b) sekce specializující se na podnikové záležitosti; c) sekce specializující se na zemědělské záležitosti. Existují také specializované soudy, jako je soud pro mladistvé (Tribunale per i Minorenni) nebo Tribunale di Sorveglianza (soud dohlížející na výkon trestů). Pracovněprávní spory se předkládají obecným soudům, z nichž některé zahrnují zvláštní sekce (pracovněprávní sekce). Technicky řečeno se však nejedná o specializované sekce, ale spíše o organizační modely v rámci soudů.
Soud má zpravidla pravomoc ve všech věcech, které nespadají do pravomoci ostatních soudů. Soud má rovněž výlučnou pravomoc ve všech věcech týkajících se daní a poplatků (které nebyly předloženy daňovým soudům), ve všech věcech týkajících se stavu a způsobilosti osob a čestných práv, v žalobách zahrnujících podvod, ve věcech nuceného výkonu a obecně v jakékoli věci neurčité hodnoty.
Smírčí soudce má pravomoc ve věcech týkajících se movitého majetku v hodnotě do 50 000 EUR, pokud tyto spory podle právních předpisů nespadají do pravomoci jiného soudu. Od 31. října 2021 se tato částka mění na 30 000 EUR. Smírčí soudce má rovněž pravomoc ve všech záležitostech týkajících se sporů uvedených v článku 7 občanského soudního řádu.
Kritériem pro určení soudu, kterému se spor předloží, je „soudní příslušnost“. V italském právním řádu soudní příslušnost obecně znamená soubor pravomocí a funkcí, které může právní subjekt vykonávat. Existují různé druhy soudní příslušnosti: – podle předmětu sporu, – podle místa, – podle instance; – podle hodnoty. Pokud jde o občanské řízení, příslušnost udává úroveň oprávnění přidělenou každému soudnímu subjektu, a tedy rozsah, v jakém jsou rozhodovací pravomoci daného subjektu odůvodněné. Tato příslušnost je vymezena z „technického hlediska“ a právně je upravena v článku 7 a násl. občanského soudního řádu. Na základě daných pravidel představuje procesní povaha soudní příslušnosti předběžnou otázku, a může být tedy předmětem rozhodnutí v rámci sporu. V případě porušení kteréhokoli z pravidel, kterými se řídí soudní příslušnost, může orgán provádějící přezkum oprávněně vydat zejména rozhodnutí o nepříslušnosti (viz článek 38 občanského soudního řádu). Soudní příslušnost v technickém slova smyslu se liší od tzv. „vnitřní příslušnosti“, tj. přidělování věcí v rámci příslušného soudního orgánu. Tato podoba soudní příslušnosti, která se rovněž nazývá „tabulková“, závisí na způsobu, jakým je soud strukturován: například ustanovením interních sekcí (občanskoprávní sekce č. 1) nebo zřízením subjektů zaměřených na konkrétní témata (pracovněprávní sekce) nebo jinak vytvořením samostatných subjektů. Nedodržení ustanovení, kterými se řídí přidělování věcí, nezakládá procesní problém týkající se příslušnosti, ale jednoduše spíše organizační problém, pokud jde o přidělení věci v rámci soudního orgánu.
Pokud jde o místo, v němž musí být spor veden, nestanoví-li zákon jinak, je příslušný soud podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalovaného; pokud nejsou známa, pak podle místa pobytu žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště, trvalý pobyt či místo pobytu v Itálii, nebo není-li místo pobytu známo, je příslušným soudem soud podle místa bydliště žalobce. Pravidla, kterými se řídí místní příslušnost, jsou obsažena v článku 18 a násl. občanského soudního řádu.
Systém obecných soudů je rozdělen do dvou částí: trestní soudy, které rozhodují o tom, zda obžaloby podané státním zástupcem proti určité osobě nebo subjektu jsou či nejsou odůvodněné, a civilní soudy, jejichž cílem je právní ochrana práv, která jsou nedílnou součástí vztahů mezi soukromými osobami nebo mezi soukromou osobou a orgánem veřejné moci nebo v případech, kdy orgán veřejné moci při plnění svých povinností zasáhne do osobnostních práv a nároků jiných osob. V případě trestních soudů plní soudní zaměstnanci povinnosti spojené s rozhodováním a stíháním, přičemž rozhodování zahrnuje vynášení rozsudků, zatímco v rámci stíhání se provádí vyšetřování (pod záštitou státního zastupitelství). Jakmile je vyšetřování skončeno, zaměstnanci podílející se na stíhání buď zahájí trestní řízení, nebo podají návrh na zastavení stíhání, podpoří obžalobu u soudu a plní povinnosti v rámci trestního stíhání v dalších instancích. V souladu s posledním odstavcem článku 107 italské Ústavy zahajují trestní řízení před soudem členové státního zastupitelství (i když jsou součástí obecných soudů). Během tohoto trestního řízení může poškozená strana podat občanskoprávní žalobu s cílem získat náhradu škody, která jí vznikla; rovněž může podat samostatnou žalobu k civilnímu soudu. Občanskoprávní a trestní řízení se řídí dvěma samostatnými soubory procesních pravidel: občanským soudním řádem a trestním řádem. Obecnou pravomoc vykonávají „profesionální“ soudci a „čestní soudci“, přičemž obě skupiny jsou součástí soudní moci.
V první instanci jsou v občanských i trestních věcech příslušné tyto orgány:
V první instanci vykonává povinnosti spojené s trestním stíháním:
Ve druhé instanci jsou příslušné tyto orgány:
Ve druhé instance vykonává povinnosti spojené s trestním stíháním státní zástupce u odvolacího soudu. V otázkách oprávněnosti rozsudků je příslušný Nejvyšší kasační soud; v řízeních před soudem vykonává povinnosti spojené s trestním stíháním státní zástupce u Nejvyššího kasačního soudu. V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že orgány činné v trestním stíhání v Itálii rovněž zahrnují Národní ředitelství pro boj proti mafii a terorismu (Direzione Nazionale Antimafia e Antiterrorismo), které v souladu s legislativním dekretem č. 160/06 vykonává povinnosti v oblasti trestního stíhání koordinované na vnitrostátní úrovni.
Nestanoví-li zákon jinak, je příslušný soud podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalovaného; pokud nejsou známa, pak podle místa pobytu žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště, trvalý pobyt či místo pobytu v Itálii, nebo není-li místo pobytu známo, je příslušným soudem soud podle místa bydliště žalobce. Existují však zvláštní pravidla pro určení místa, v němž musí být spor veden: obecná a zvláštní pravidla jsou obsažena v článku 18 a násl. občanského soudního řádu. Existují však odlišná pravidla obsažená ve zvláštních právních předpisech, kterými se řídí například věci týkající se rodiny nebo dětí, výkon rozsudků nebo práva spotřebitelů.
U fyzických osob, nestanoví-li zákon jinak, je příslušný soud podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalovaného; pokud nejsou známa, pak podle místa pobytu žalovaného. Nemá-li žalovaný bydliště, trvalý pobyt či místo pobytu v Itálii, nebo není-li místo pobytu známo, je příslušným soudem soud podle místa bydliště žalobce.
Pokud jde o právnické osoby, nestanoví-li zákon jinak, pokud je žalovaný právnickou osobou je příslušný soud podle sídla právnické osoby. Pokud má právnická osoba jiné prostory nebo zástupce oprávněného předstoupit v souvislosti s návrhem před soud, je příslušný rovněž soud podle místa, v němž se nachází uvedený zástupce nebo uvedené prostory. Pro účely příslušnosti mají společnosti bez právní subjektivity, neregistrovaná sdružení a výbory své sídlo v místě, kde obvykle vykonávají svou činnost.
Ve věcech zahrnujících nároky proti konkrétním osobám (diritti di obbligazione) je příslušný rovněž soud podle místa, kde takováto povinnost vznikla nebo má být splněna.
Soud pro věci týkající se dětí (Foro per le cause relative a bambini)
V případě příkazů, které mají zasáhnout v oblasti rodičovské odpovědnosti, je klíčovým kritériem obvyklé bydliště dítěte v okamžiku podání návrhu. Obvyklé bydliště dítěte musí být určeno na základě objektivních kritérií; pokud je dítě převezeno, nezakládá to příslušnost soudu podle jeho nového bydliště, pokud neuplynula minimální, nezanedbatelná doba, s přihlédnutím k věku dítěte.
Soud pro manželské věci (Foro per le cause relative al matrimonio)
Rozluka. V případech rozluky se návrh podává k soudu podle místa, kde manželé naposledy společně bydleli, nebo pokud nikdy společně nebydleli, podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalovaného manžela. Pokud žalovaný manžel bydlí v zahraničí nebo není možné jej zastihnout, návrh se podává k soudu podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalobce; pokud tento manžel rovněž bydlí v zahraničí, lze žalobu podat u kteréhokoli soudu v Itálii.
Rozvod. Soudem příslušným k projednávání návrhů na rozvod civilního manželství nebo ukončení občanskoprávních účinků manželství uzavřeného podle konkordátu [katolický ritus] je soud podle místa bydliště nebo trvalého pobytu žalovaného manžela, bez ohledu na jiná kritéria pro určování příslušnosti alternativně nabízená stejným právním ustanovením. Společné návrhy však mohou být podány k soudu podle místa bydliště nebo trvalého pobytu kteréhokoli z manželů.
Soud pro pracovněprávní věci (Foro per le cause relative al lavoro)
V první instanci spadají pracovněprávní spory do příslušnosti soudu, který jedná jako pracovněprávní soud. Místně příslušným je soud podle místa, kde pracovněprávní vztah vznikl nebo kde se nachází společnost nebo její pobočka, do které byl zaměstnanec přidělen, nebo kde zaměstnanec poskytoval své služby v okamžiku ukončení pracovněprávního vztahu. Tato příslušnost zůstává zachována po přemístění společnosti nebo uzavření společnosti nebo její pobočky za předpokladu, že je návrh podán do šesti měsíců od takového přemístění nebo uzavření. Místně příslušný k projednávání sporů týkajících se pracovněprávních vztahů v úřadech orgánů veřejné správy je soud podle místa pracoviště, do kterého byl zaměstnanec přidělen nebo v němž byl přidělen v okamžiku ukončení pracovněprávního vztahu. Ve sporech, v nichž je jednou ze stran státní správa, nesmí soud jednat jako foro erariale (soud zabývající se otázkami veřejných financí).
Soud pro věci týkající se práv k nemovitostem a soudního vystěhování nebo zpětného převzetí do vlastnictví (Foro per le cause relative a diritti reali e ad azioni possessorie)
Ve věcech týkajících se práv k nemovitému majetku, věcech týkajících se pronájmu a bezplatných výpůjček (commodatum) budov a nájmu podniků a také ve věcech týkajících se uplatňování podmínek a dodržování vzdáleností stanovených právními, správními nebo celními předpisy, které upravují výsadbu stromů a živých plotů, je příslušný soud podle místa, kde se budova nebo obchodní majetek nacházejí. Pokud se budova rozkládá ve více než jednom soudním obvodu, je příslušný soud obvodu, v němž daná strana platí většinu státních daní; pokud strana žádné daně neplatí, je příslušný kterýkoli soud obvodu, v němž se nachází část budovy. Pokud jde o soudní vystěhování nebo zpětné převzetí do vlastnictví a oznámení týkající se nových prací a potenciální škody, je příslušný soud podle místa, v němž k jednání, které je předmětem sporu, došlo.
Soud pro dědické věci (Foro per le cause ereditarie)
Příslušný je soud podle místa, v němž bylo zahájeno dědické řízení, ve věcech:
1) týkajících se dědických nároků nebo dělení pozůstalosti nebo jakékoli jiné věci mezi spoludědici, jejímž cílem je rozdělení pozůstalosti;
2) týkajících se zrušení rozdělení pozůstalosti a zajištění podílů za předpokladu, že je řízení zahájeno do dvou let od rozdělení pozůstalosti;
3) týkajících se půjček poskytnutých zemřelému nebo odkazů, jejichž předmět má dědic vydat, za předpokladu, že byly zahájeny před rozdělením pozůstalosti a v každém případě do dvou let od zahájení dědického řízení;
4) namířených proti vykonavateli pozůstalosti za předpokladu, že je řízení zahájeno ve lhůtě stanovené v předchozím bodě.
Soudy pro věci mezi obchodními partnery a mezi obyvateli bytových domů ve společném vlastnictví (Foro per le cause tra soci a tra condomini)
Ve věcech mezi obchodními partnery je příslušný soud podle místa, kde má společnost své ústředí; ve věcech mezi obyvateli bytových domů ve společném vlastnictví a samotného bytového domu je příslušný soud obvodu, v němž se nacházejí společné prostory (nebo jejich většina).
Soud pro věci zahrnující orgány veřejné správy (Foro della pubblica amministrazione)
Ve věcech, v nichž je jednou ze stran státní správa, je (v souladu se zvláštními právními předpisy, které upravují zastupování a obhajobu státu před soudem, a v případech v nich uvedených) příslušný soud podle místa úřadu pro zastupování státu (Ufficio dell‘Avvocatura dello Stato), v jehož obvodu se nachází soud, který by byl příslušný podle obecných pravidel. Pokud je správní orgán žalovanou stranou, určí se tento obvod s ohledem na soud podle místa, kde závazek vznikl nebo musí být splněn nebo kde se nachází movitý nebo nemovitý majetek, který je předmětem návrhu.
Soud nuceného výkonu (Foro dell‘Esecuzione Forzata)
Pro nucený výkon v souvislosti s movitým nebo nemovitým majetkem je příslušný soud podle místa, kde se tento majetek nachází. Pro nucený výkon v souvislosti s motorovými vozidly a přívěsy je příslušný soud podle místa bydliště, trvalého pobytu, pobytu nebo sídla dlužníka. Pro nucený výkon v souvislosti s povinnostmi provést nebo neprovést určitý úkon je příslušný soud podle místa, v němž musí být tato povinnost splněna.
Spotřebitelský soud (Foro del Consumatore)
Ve věcech zahrnujících spotřebitele je příslušný soud podle místa bydliště nebo skutečného pobytu spotřebitele. Příslušnost tohoto soudu je výlučná a povinná, ledaže by strany začaly vyjednávat o zapojení jiných soudů. Procesní jednání spotřebitele, které jednoznačně nastane po zahájení soudního řízení, nemůže mít stejnou hodnotu jako vyjednávání a nemůže být důvodem k odchýlení se od spotřebitelského soudu.
V některých věcech je možné spor předložit několika různým soudům, které se označují jako alternativní soudy. Tento scénář se týká zejména věcí zahrnujících nároky vůči konkrétním osobám: v tomto případě, pokud jde o soud podle místa, kde má žalovaný trvalý pobyt, je rovněž příslušný soud podle místa, kde povinnost vznikla nebo má být splněna.
Soud podle místa bydliště žalovaného není příslušný v případě, že italské právní předpisy stanoví výlučnou příslušnost jiného soudu. V tomto ohledu si prostudujte kapitolu 2.2.2 („Výjimky ze základního pravidla“).
Neexistuje-li povinná příslušnost (příslušnost, od níž se nelze odchýlit dohodou), mohou se strany společně dohodnout na jiném soudu (článek 20 občanského soudního řádu).
Pokud je příslušným soudem specializovaný soud, použijí se kritéria pravomoci stanovená v příslušných zvláštních předpisech.
Správní soudy. Ve sporech týkajících se opatření, úkonů, dohod nebo jednání orgánů veřejné správy je vždy příslušný regionální správní soud podle obvodu, v němž mají uvedené orgány sídlo. V každém případě je regionální správní soud vždy příslušný k projednávání jakýchkoli sporů týkajících se opatření, úkonů, dohod nebo jednání orgánů veřejné správy, jejichž přímé účinky jsou omezeny na území regionu, v němž má soud sídlo. Pokud jde o spory týkající se státních úředníků, je vždy příslušný soud, v jehož obvodu příslušný úřad sídlí. V ostatních případech je ve věcech státních úkonů vždy příslušný Regionální správní soud pro Lazio (se sídlem v Římě) a ve věcech úkonů supra-regionálních veřejnoprávních osob regionální správní soud regionu, v němž se nachází jejich sídlo.
Daňové soudy. Do pravomoci provinčních daňových soudů spadají všechny stížnosti podané proti daňovým orgánům a správcům daně v jejich obvodu. Pokud je podána stížnost proti kterémukoli oddělení finančního úřadu (Agenzia delle Entrate), do jehož pravomoci spadá celá Itálie nebo její část, je k jejímu projednání příslušný provinční daňový soud, v jehož obvodu se nachází kancelář pověřená povinnostmi stanovenými ve sporné zprávě.
►Italská Ústava (EN)
https://www.senato.it/sites/default/files/media-documents/COST_INGLESE.pdf
►Italské právní předpisy (IT)
https://www.normattiva.it/?language=en
►Italský občanský soudní řád (IT)
http://www.altalex.com/documents/codici-altalex/2015/01/02/codice-di-procedura-civile
►Správní řád (EN)
https://www.giustizia-amministrativa.it/cdsintra/wcm/idc/groups/public/documents/document/mday/mzk3/~edisp/nsiga_4276977.pdf
►Code de justice administrative (FR)
► Italienische Verwaltungsprozessordnung (DE)
► Systém soudní moci Itálie (EN)
► Daňový řád (IT)
► Ministerstvo spravedlnosti (IT)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
K projednání většiny občanských věcí jsou příslušné běžné civilní soudy (v kyperském právním systému nazývané okresní soudy).
V případě zvláštního soudního sporu byste však měli podat žalobu specializovanému soudu, který je příslušný k projednání dané věci.
Rodinné spory (tj. rozvod, výživné, rodičovská zodpovědnost, styk s nezletilými dětmi, majetkové spory atd.) například projednávají rodinné soudy Kyperské republiky.
V případě pracovněprávních sporů (vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, např. neoprávněné propuštění, propuštění pro nadbytečnost atd.) musíte žalobu podat soudu pro pracovněprávní spory v okrese, v němž spor vznikl, nebo případně v okrese, v němž má žalobce své obvyklé nebo trvalé bydliště. K projednání věcí, v nichž požadovaná náhrada škody přesahuje mzdu za dva (2) roky, jsou však příslušné běžné civilní soudy (okresní soudy), žalobu proto musíte podat u těchto soudů.
V případě sporů týkajících se pronajatých nemovitostí (např. zvýšení nájemného, vyklizení nemovitosti) musíte žalobu podat soudu pro věci regulovaného nájemného v okrese, v němž se nachází předmětná nemovitost.
Viz odpověď na otázku č. 2.2.
V kyperském právním systému se mezi obecnými civilními soudy prvního stupně nerozlišuje. Rozlišuje se však mezi soudci okresních soudů s ohledem na jejich funkci (předsedající soudce okresního soudu, vyšší soudce okresního soudu, soudce okresní soudu) a jejich příslušnost projednávat určité věci závisí na této funkci.
Okresní soud (obecný civilní soud) je příslušný rozhodnout spor, pokud:
Pokud se žaloba týká charitativní organizace nebo patentu či ochranné známky, pro něž je příslušný okresní soud podle § 7 a seznamu zákona č. 29/1983, lze žalobu podat kterémukoli okresnímu soudu.
Pokud v případech uvedených v bodě 2.2.1 existuje jiná místní příslušnost nebo v případech uvedených v bodě 2.2.2.
V případě výlučné příslušnosti pro nemovitý majetek (viz poslední bod v odpovědi na otázku č. 2.2.1).
Ne.
Řízení obvykle zahajuje zmocněný advokát, jemuž je známo, na který soud se obrátit. Pokud právní zástupce neexistuje, můžete se obrátit na registrační oddělení Nejvyššího soudu, které vám poskytne příslušné informace.
Kyperský Nejvyšší soud
Charalambou Mouskou,
1404 Nicosia, Kypr
Tel. č.: +357 22865741
Fax: +357 22304500
e-mail: chief.reg@sc.judicial.gov.cy
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Občanský soudní řád (Civilprocesa likums) zaručuje, aby každá osoba, fyzická i právnická, měla právo na soudní ochranu svých občanských práv, jsou-li její práva porušována nebo zpochybňována, a na soudní ochranu veškerých zákonem zaručených zájmů. Obecně jsou všechny občanskoprávní spory projednávány soudem v řádném soudním řízení. Ve výjimečných případech, a pouze pokud to specifikují právní předpisy, lze občanskoprávní spory rozhodovat v jiném, mimosoudním řízení. Stanoví-li to právní předpisy, projedná soud rovněž žaloby podané fyzickými a právnickými osobami, které svou povahou nezakládají občanskoprávní spor. Ve všech případech však o přidělení sporu rozhoduje soud nebo soudce. Jestliže soud nebo soudce shledá, že spor nespadá do působnosti určitého soudu, uvede ve svém rozhodnutí subjekt, který je za rozhodnutí daného sporu odpovědný.
Z obecných pravidel soudní příslušnosti však existují určité výjimky, které stanoví stupeň soudu, jenž je příslušný projednat danou věc v prvním stupni.
V Lotyšsku funguje ode dne 31. března 2021 specializovaný soud pro obchodní věci, který projednává některé druhy občanskoprávních a trestních věcí.
Okresní soudy (rajona tiesa) a městské soudy (pilsētas tiesa) plní v občanskoprávních sporech úlohu soudů prvního stupně. Vidzemský městský soud v Rize (Rīgas pilsētas Vidzemes priekšpilsētas tiesa) se zabývá případy, které se týkají státního tajemství, a rovněž případy, které se týkají ochrany patentů, topografie polovodičových výrobků, ochranných známek a označení zeměpisného původu. Katastrální oddělení okresního (městského) soudu se zabývá návrhy na nesporné vymáhání pohledávek (bezstrīdus piespiedu izpildīšana) a vymáhání pohledávek s výzvou (saistību piespiedu izpildīšanu brīdinājuma kārtība), jakož i návrh na potvrzení veřejné dražby (izsoles aktu apstiprināšana), kromě jejich potvrzování ve věcech týkajících se insolvenčního řízení.
Soud vyššího stupně nemůže zjišťovat skutkový stav věci, jestliže věc nebyla projednána soudem nižšího stupně. Soudem prvního stupně u občanskoprávních věcí je okresní nebo městský soud nebo krajský soud (apgabaltiesa). V občanskoprávních řízeních ve věci projednává a rozhoduje místně a věcně příslušný soud prvního stupně.
Občanskoprávní věci se na prvostupňové projednávání přidělují soudům na různých úrovních podle předmětu řízení, tj. věci se třídí podle kategorie nebo povahy žaloby/návrhu. Nicméně i tak mají soudy na stejné úrovni svou vlastní místní příslušnost.
Podle obecně platných postupů, jimiž se řídí určování místní příslušnosti soudu, se žaloba na fyzickou osobu podává k soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště dané osoby (§ 26 občanského soudního řádu). Žaloba na právnickou osobu se podává k soudu, v jehož obvodu se nachází sídlo dané právnické osoby. Příslušnost soudu prvního stupně je tudíž určena předmětem sporu a pravidly, jimiž se řídí místní příslušnost soudů.
Občanský soudní řád rovněž vymezuje výjimky z obecných pravidel pro určování místní příslušnosti v občanskoprávních věcech, kdy si žalobce může zvolit, zda podá žalobu podle obecných ustanovení o místní příslušnosti soudů, tedy k soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště nebo sídlo žalované strany, nebo zda podá žalobu u jiného soudu prvního stupně na stejné úrovni, v právních předpisech označovaného jako soud alternativní.
Žaloba podaná proti osobě, která nemá žádné ohlášené bydliště, se podává k soudu určeného podle skutečného místa pobytu žalované osoby.
Pokud skutečné bydliště žalované osoby není známo nebo pokud žalovaná osoba nemá trvalé bydliště v Lotyšsku, podává se žaloba k soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitý majetek žalované osoby nebo její poslední známé bydliště.
V některých zákonem vymezených případech má žalobce určitá práva, která mu umožňují, aby si sám zvolil, zda podá žalobu k soudu, který je určen ohlášeným bydlištěm žalované strany či jejím sídlem, nebo k jinému soudu.
Pravidla týkající se volby příslušnosti soudu ze strany žalobce stanoví § 28 občanského soudního řádu, kde je uveden podrobný seznam typů sporů i seznam alternativních soudů, k nimž lze žalobu podat:
Jestliže žalobce podávající žalobu ve výše uvedených věcech nemá ohlášené bydliště, lze žalobu podat k soudu, v jehož obvodu se nachází místo skutečného pobytu žalobce.
Existuje také ustanovení o výlučné soudní příslušnosti v občanskoprávních věcech, která má přednost nejen před obecnou místní příslušností soudů, ale i před všemi ostatními formami místní příslušnosti soudů. V níže uvedených věcech se příslušnost soudu určuje podle druhu žaloby:
Výlučná soudní příslušnost může být stanovena i v jiných právních předpisech.
Níže uvedená ustanovení se vztahují také na věci, u nichž se uplatňují zvláštní soudní řízení:
Návrh na schválení osvojení musí být podán u soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště osvojitele, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště osvojitele; návrh na prohlášení osvojení za neplatné musí být podán u soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště navrhovatele, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště navrhovatele.
Návrh na schválení osvojení, který podává cizí státní příslušník nebo osoba žijící v zahraničí, musí být podán k soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště osvojence, pokud však je osvojenec v mimorodinné péči, musí být návrh podán k soudu, v jehož obvodu je taková mimorodinná péče poskytována (§ 259 odst. 2 občanského soudního řádu).
Návrh na omezení svéprávnosti z důvodu duševní poruchy nebo jiného zdravotního postižení se podává k soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště dané osoby, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště osoby; jestliže je osoba umístěna v léčebném zařízení, návrh se podává k soudu, v jehož obvodu se dané léčebné zařízení nachází (§ 264 občanského soudního řádu);
Věci týkající se nesporného vymáhání pohledávek (saistību bezstrīdus piespiedu izpildīšana):
Věci týkající se vymáhání pohledávek s výzvou (saistību piespiedu izpildīšana brīdinājuma kārtībā):
Návrh na vymáhání pohledávky s výzvou se podá u katastrálního oddělení okresního nebo městského soudu, v jehož obvodu se nachází ohlášené bydliště dlužníka, a pokud takové bydliště neexistuje, pak skutečné bydliště nebo sídlo dlužníka (§ 406 odst. 2 občanského soudního řádu).
Ano, tato možnost existuje: lotyšské právní předpisy umožňují stranám, aby si pro svůj případ zvolily soud s místní příslušností na základě vzájemné dohody. Při uzavírání smlouvy mohou strany určit soud prvního stupně, u kterého mají být řešeny veškeré budoucí spory týkající se smlouvy nebo plnění smluvních podmínek. Strany však nemohou měnit věcnou příslušnost danou předmětem sporu, tedy úroveň soudu, který má věc projednat v prvním stupni (§ 25 občanského soudního řádu), a nemohou měnit ani výlučnou příslušnost soudů (§ 29 občanského soudního řádu). Příslušnost soudu stanovená dohodou podléhá dvěma omezením:
Podle lotyšských právních předpisů projednávají obecné soudy jak občanskoprávní, tak trestněprávní věci. Lotyšsko nemá specializované soudy, například rodinné soudy, nebo soudce specializované na určité právní otázky, jako tomu je v jiných zemích.
Jak je vysvětleno výše, skutkový stav občanskoprávního sporu projednává soud prvního stupně a soud vyššího stupně nemůže skutkový stav posuzovat dříve, než je věc projednána soudem nižšího stupně. Soudem prvního stupně je u občanskoprávních věcí okresní (nebo městský) soud, do jehož působnosti daná věc spadá. Obecně platí, že všechny občanskoprávní spory spadají do působnosti soudů, které se při jejich projednávání řídí postupy řádného soudního řízení.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V § 12 zákona o soudech (Lietuvos Respublikos teismų įstatymas) je zakotvená jednotná soustava soudů, která se skládá ze soudů s obecnou příslušností a specializovaných soudů.
Soudy s obecnou příslušností (soudy prvního stupně – okresní a krajské soudy) projednávají všechny občanskoprávní věci související s občanským, rodinným, pracovním právem, duševním vlastnictvím, úpadky, restrukturalizací nebo jiných soukromých vztahů. Tyto soudy rovněž projednávají věci v mimořádném soudním řízení a rozhodují o návrzích týkajících se přijetí a vykonání rozsudků zahraničních soudů a rozhodčích soudů v Litevské republice (§ 22 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas).
Specializované soudy, tj. správní soudy (krajské správní soudy), projednávají správní spory vyplývající z právních vztahů správní povahy.
Navrhovatel může podat žalobu k soudu podle vlastního výběru, a to v souladu s těmito podmínkami:
Občanskoprávní věci projednávají okresní a krajské soudy v prvním stupni (§ 25 občanského soudního řádu).
Na základě obecného pravidla zakotveného v tomto řádu projednávají všechny občanskoprávní věci okresní soudy. Existuje také výjimka z tohoto obecného pravidla, že určité věci spadají do příslušnosti krajských soudů nebo do výlučné příslušnosti Krajského soudu ve Vilniusu.
To závisí na hodnotě sporného nároku, na základě které občanskoprávní věci týkající se nároků převyšujících částku 150 000 LTL – s výjimkou věcí souvisejících s rodinnými a pracovněprávními vztahy a věcí souvisejících s náhradami za nemajetkovou újmu – projednávají krajské soudy.
Příslušnost nezávisí pouze na sporném nároku.
Krajské soudy projednávají v prvním stupni také tyto občanskoprávní věci:
věci týkající se právních vztahů vyplývajících z autorského práva;
věci týkající se právních vztahů vyplývajících z veřejných soutěží;
věci týkající se úpadku nebo restrukturalizace, s výjimkou věcí týkajících se úpadku fyzických osob;
věci, kde je jedna ze stran cizím státem;
věci založené na nárocích týkajících se povinného prodeje akcií (podílů, účastí);
věci založené na nárocích týkajících se vyšetřování činnosti právnické osoby;
věci týkající se náhrady za majetkovou a nemajetkovou újmu vyplývající z uznávaných práv pacientů;
9) ostatní občanskoprávní věci, které podle zvláštních zákonů musí projednat krajské soudy v prvním stupni.
Krajský soud ve Vilniusu má výlučnou příslušnost jako soud prvního stupně v těchto občanskoprávních věcech:
věci týkající se sporů podle zákona o patentech (Lietuvos Respublikos patentų įstatymas);
věci týkající se sporů podle zákona o ochranných známkách (Lietuvos Respublikos prekių ženklų įstatymas);
věci týkající se osvojení občana Litvy s místem pobytu v Litevské republice na základě žádosti cizích státních příslušníků;
jiné občanskoprávní věci, které podle zvláštních zákonů spadají do výlučné příslušnosti Krajského soudu ve Vilniusu jako soudu prvního stupně.
Žaloba se podává k soudu podle místa pobytu žalovaného. Žaloba proti právnické osobě se podává k soudu podle sídla právnické osoby uvedeného v Rejstříku právnických osob. Je-li žalovaným stát nebo obec, žaloba se podává k soudu podle sídla instituce, která zastupuje stát nebo obec.
Navrhovatel má právo si vybrat mezi několika soudy příslušnými rozhodovat v dané věci.
Strany se také mohou dohodnout, ke kterému soudu by měla být žaloba podána. Podle ustanovení § 32 občanského soudního řádu strany mohou změnit místní příslušnost své věci na základě vzájemné dohody, ale na základě dohody stran nelze změnit výlučnou příslušnost soudu nebo skutkovou podstavu věci.
Jak je uvedeno v § 30 občanského soudního řádu, navrhovatel si může vybrat, který soud je příslušným v těchto věcech:
žalobu proti žalovanému, jehož místo pobytu je neznámé, lze podat soudu podle místa, kde se nachází jeho majetek, nebo jeho posledního známého místa pobytu;
žalobu proti žalovanému, který nemá místo pobytu v Litevské republice, lze podat soudu podle místa, kde se nachází jeho majetek, nebo soudu podle posledního známého místa pobytu v Litevské republice;
žalobu týkající se činnosti pobočky právnické osoby lze také podat soudu podle sídla pobočky;
žalobu o přiznání výživného nebo určení otcovství lze taktéž podat soudu podle místa pobytu navrhovatele;
žalobu na náhradu škody za újmu na zdraví, včetně zabití, lze podat soudu podle místa pobytu navrhovatele nebo místa, kde k újmě došlo;
žalobu o náhradu škody na majetku lze podat podle místa pobytu (sídla) navrhovatele nebo místa, kde došlo ke vzniku škody;
žalobu na náhradu škody způsobené v důsledku nezákonného odsouzení, neoprávněného uplatňování opatrovnických opatření, neoprávněného omezování osobní svobody, neoprávněného uplatňování procesních omezujících prostředků nebo nezákonné vazby jako zajišťovacího institutu, nezákonného zadržení či uplatnění donucovacích prostředků nebo nezákonného potrestání správního deliktu, jakož i v z důvodu újmy, který vznikla v důsledku protiprávního jednání soudce nebo při projednávání občanskoprávního sporu, lze podat soudu podle místa pobytu navrhovatele;
žalobu na náhradu škody způsobené v důsledku kolize lodí a vymáhání náhrady za pomoc a záchranu na moři, včetně veškerých dalších sporů vyplývajících z právních vztahů v oblasti námořní dopravy, lze také podat soudu v místě, kde se nachází plavidlo nebo přístav registrace plavidla žalovaného;
žalobu týkající se dohody/smlouvy, která specifikuje místo plnění, lze také podat soudu podle místa plnění uvedeného v této dohodě/smlouvě;
žalobu týkající se jednání ve funkci poručníka, opatrovníka nebo správce majetku lze také podat soudu podle místa pobytu (sídla) poručníka, opatrovníka nebo správce majetku;
žalobu týkající se spotřebitelských smluv lze také podat soudu podle místa pobytu spotřebitele;
Kromě toho může být žaloba proti několika žalovaným s místem pobytu nebo nacházejícím se na různých místech podána soudu podle místa pobytu nebo sídla jednoho z žalovaných, a to dle volby navrhovatele (§ 33 odst. 1 občanského soudního řádu).
Žalobu týkající se dohody/smlouvy uvádějící místo plnění lze také podat soudu podle místa pobytu nebo sídla jednoho žalovaného nebo soudu podle místa plnění této dohody/smlouvy, a to dle volby navrhovatele. Žalobu týkající se spotřebitelských smluv lze podat soudu podle místa pobytu nebo sídla žalovaného nebo spotřebitele.
Žalobu týkající se přiznání výživného lze podat soudu podle místa pobytu nebo sídla žalovaného nebo navrhovatele, a to dle volby navrhovatele.
Občanskoprávní žalobu na náhradu škody v trestní věci lze podat k projednání v souladu s pravidly pro příslušnost uvedenými v občanském soudním řádu, pokud nárok nebyl uplatněn nebo vyřízen v rámci trestního řízení.
V § 31 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu jsou stanoveny následující výjimky z obecného pravidla místní příslušnosti, které jsou pro závazné pro navrhovatele, který zahajuje soudní řízení:
pro žaloby týkající se věcných práv k nemovitostem, užívání nemovitosti, kromě návrhů na vypořádání majetkových vztahů manželů v rozvodovém řízení, a zrušení zajištění nemovitosti nemovitostí je příslušný soudu v místě, kde se nemovitost nebo její hlavní část nachází.
Pro žaloby věřitelů v případě dědění podané dříve, než dědici přijmou své dědictví je příslušný soud v místě, kde se nachází pozůstalost nebo její hlavní část.
Je také nutné poznamenat, že v souladu s § 33 odst. 2 až 4 občanského soudního řádu Litevské republiky:
protižalobu, bez ohledu na to, kde je v daném případě příslušnost, je nutné podat u soudu, který projednával původní žalobu. Pokud se zvýšila hodnota žalobního nároku, došlo ke změně předmětu řízení nebo pokud podání protižaloby povede ke změně soudu s příslušností na základě předmětu sporu, musí soud, který projednával původní žalobu rozhodnout o všech otázkách souvisejících s žalobou (protižalobou) a rozhodnout celý případe ve věci samé.
Pokud má být některá z žalob navrhovatele podána podle pravidel výlučné příslušnosti, musí být celá žaloba podána v souladu s těmito pravidly.
Pokud některá z žalob navrhovatele spadá do příslušnosti krajského soudu, celou žalobu musí projednat krajský soud.
Strany sporu mohou změnit místní příslušnost věci na základě vzájemné písemné dohody. Strany však nemohou na základě dohody změnit působnost soudu, která se určila na základě pravidel výlučné příslušnosti pro předmět věci (§ 32 občanského soudního řádu).
Příslušnost projednat případ může být ve výjimečných případech odůvodněna účastí žalovaného.
Soud může věc postoupit jinému soudu, pokud si žalovaný, jehož místo pobytu nebylo známo, požádá o postoupení věci soudu v místě jeho bydliště (§ 34 odst. 2 bod 2 občanského soudního řádu).
Specializované správní soudy v Litevské republice neprojednávají občanskoprávní, obchodní ani rodinné spory. Projednávají věci vyplývající z právních vztahů v oblasti správního práva.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V občanských a obchodních věcech se v Lucemburském velkovévodství za obecný soud považuje obvodní soud (tribunal d’arrondissement). Soudní obvody jsou dva: Lucemburk a Diekirch, a v každém z nich sídlí obvodní soud.
Obvodní soud je příslušný ve všech občanských a obchodních věcech, u nichž není zákonem stanovena příslušnost jiného soudu.
Na rozdíl od některých jiných zemí neexistuje žádný specializovaný soud pro obchodní věci. Obchodní věci projednávají specializované senáty obvodního soudu, tyto věci jsou však projednávány ve zjednodušeném řízení.
Specializované soudy jsou příslušné zejména v těchto věcech:
V občanských a obchodních věcech s hodnotou sporu (bez úroků a nákladů) nepřevyšující 15 000 EUR rozhoduje smírčí soudce. Spory týkající se vyšších částek rozhodují obvodní soudy.
Obvodní soudy rozhodují vždy ve věcech, jejichž hodnotu nelze vyčíslit penězi, například v rodinných věcech.
Základním pravidlem je, že příslušným soudem je soud v místě bydliště žalovaného. Toto pravidlo má chránit žalované, neboť je pro ně snazší hájit se u soudu, který se nachází co nejblíže místu jejich bydliště.
Je-li žalovaným fyzická osoba, příslušným soudem je soud v místě jejího bydliště nebo pobytu.
Na společnosti, sdružení atd. je možné podat žalobu nejen k soudu v místě jejich sídla, nýbrž také k soudu v místě, v němž mají pobočku nebo kancelář, za předpokladu, že v těchto případech je v daném místě přítomen zástupce, který je způsobilý jednat s třetími osobami, a že spor souvisí s činností, jíž se daná pobočka nebo kancelář zabývá.
1. návrhy na povolení uzavřít manželství v případě nezletilých osob, návrhy na prohlášení manželství za neplatné, návrhy na zrušení nebo obnovení odkladu uzavření manželství, podání námitek proti uzavření manželství a návrhy na zrušení těchto námitek;
2. návrhy týkající se manželských smluv a úpravy majetkových poměrů v manželství a návrhy na rozdělení společného jmění manželů;
3. návrhy týkající se příslušných práv a povinností manželů a příspěvků na náklady spojené s manželstvím nebo registrovaným partnerstvím;
4. zrušení registrovaného partnerství;
5. žaloby o výživné;
6. žaloby týkající se výkonu práva na styk, úpravy bydlení a příspěvku na podporu a výchovu dětí;
7. žaloby týkající se výkonu rodičovské zodpovědnosti, přičemž návrhy na odnětí rodičovské zodpovědnosti jsou vyloučeny;
8. rozhodnutí týkající se právní správy majetku nezletilých a rozhodnutí o opatrovnictví nezletilých osob;
9. návrhy na zákaz návratu osob vystěhovaných z domova podle § 1 odst. 1 pozměněného zákona ze dne 8. září 2003 o domácím násilí (loi modifiée du 8 septembre 2003 sur la violence domestique), návrhy na rozšíření tohoto zákazu podle § 1 odst. 2 téhož zákona a opravné prostředky podané proti těmto opatřením;
není-li stanoveno jinak, místně příslušným obvodním soudem je:
1. soud v místě bydliště rodiny;
2. pokud rodiče žijí odděleně, soud v místě bydliště rodiče, u něhož mají nezletilé děti obvyklé bydliště, je-li rodičovská odpovědnost vykonávána společně, nebo soud v místě bydliště rodiče, který vykonává rodičovskou odpovědnost sám;
3. v ostatních případech soud v místě bydliště osoby, která soudní řízení nezahájila.
V případě společných návrhů si strany zvolí soud v místě bydliště jedné z nich.
Pokud se však spor týká pouze výživného mezi manžely, příspěvku na podporu a výchovu dětí, příspěvku na náklady spojené s manželstvím nebo bezodkladných a předběžných opatření v případě zrušení registrovaného partnerství, může být příslušný soud v místě bydliště manžela/manželky či bývalého partnera/partnerky, jimž je vypláceno výživné, nebo rodiče, který vykonává hlavní péči o děti, a to i v případě, jsou-li dospělé.
Místní příslušnost se určuje podle místa bydliště ke dni podání žaloby, nebo ve věcech týkajících se rozvodu ke dni podání návrhu na zahájení řízení.
Lucemburské právo uznává platnost „doložky o volbě soudní příslušnosti“, která smluvním stranám umožňuje určit soud, jenž bude rozhodovat případný spor mezi nimi.
Takovéto doložky jsou obzvláště užitečné v případě sporů mezi stranami, které sídlí v různých členských státech, jelikož umožňují předem určit, před kterým soudem bude řešen případný spor. Podmínky platnosti těchto doložek v členských státech Evropské unie upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012.
Strany se mohou dohodnout rovněž na příslušnosti soudu v případě čistě vnitrostátních sporů. V takovémto případě mohou strany spor postoupit smírčímu soudci, který by za běžných okolností nebyl pro řešení daného sporu příslušný s ohledem na jeho hodnotu nebo pravidla místní příslušnosti. Strany se mohou buď výslovně dohodnout, nebo může shoda vyplynout ze skutečnosti, že se žalovaný dostaví k jednání a začne se obhajovat, aniž by před podáním žalobní odpovědi vznesl námitku nepříslušnosti soudu projednávajícího danou věc. Strany si však nemohou zvolit obvodní soud, který projedná jejich věc, jelikož pravidla příslušnosti podle hodnoty sporu představují nepominutelnou podmínku řízení.
Doložka o volbě soudní příslušnosti je platná pouze pod podmínkou, že s ní obě strany skutečně souhlasily. Tento souhlas musí být prokázán podle pravidel obecného práva.
Možnost stran zvolit si soud je v některých případech omezena zákonem. Například zákon o ochraně spotřebitele (loi sur la protection juridique du consommateur) stanoví, že doložky, jejichž cílem je zabránit spotřebiteli v přístupu k obecným soudům, jsou neplatné.
Specializované soudy, které existují v lucemburském právním řádu – pracovní soud, smírčí soud projednávající věci týkající se nájemních smluv, správní soud prvního stupně (tribunal administratif), rozhodčí rada pro sociální zabezpečení –, projednávají v prvním stupni všechny věci spadající do jejich příslušnosti bez ohledu na hodnotu sporu.
Například pro smírčí soud, který má podle obecného práva příslušnost pouze v případě sporů s hodnotou nižší než 15 000 EUR, toto omezení neplatí, jedná-li se o spor týkající se nájemních smluv.
Místní příslušnost:
Ačkoliv příslušným soudem je v zásadě soud v místě bydliště žalovaného, v případě specializovaných soudů existují výjimky.
Například příslušným pracovním soudem není zpravidla soud v místě bydliště některého z účastníků řízení, nýbrž soud v místě, kde se nachází pracoviště. Obdobně musí být spor týkající se nájemní smlouvy předložen soudu v místě, kde se nachází pronajatá nemovitost.
Tato otázka nevyvstává v případě správního soudu prvního stupně nebo rozhodčí rady pro sociální zabezpečení, jelikož jejich místní příslušnost pokrývá celé území Lucemburského velkovévodství.
Příslušnost specializovaných soudů je dána a účastníci řízení si zpravidla nemohou zvolit jiný soud, než jaký určuje zákon.
Obecně řečeno, příslušnost v tomto ohledu bývá považována za nepominutelnou podmínku řízení (například v oblasti pracovního práva), což znamená, že soud je povinen i v případě, že strany nevznesou proti příslušnosti námitku, přezkoumat svou příslušnost. Jak je objasněno výše, výjimka z této zásady se týká smírčího soudce v případě, že hodnota sporu přesáhne částku, pro kterou je příslušný, a mezi stranami existuje výslovná nebo tichá dohoda. V tomto případě nemůže smírčí soudce převzetí příslušnosti odmítnout.
https://justice.public.lu/fr.html
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Podle zákona o uspořádání a správě soudů působí v Maďarsku pouze jeden typ specializovaného soudu: správní a pracovní soud, který se zabývá pracovněprávními a správními věcmi. Jiné než pracovněprávní a správní věci projednávají obecné soudy.
Nestanoví-li zákon jinak, projednávají se správní spory ve správním řízení. Správní spor se týká zákonnosti jednání či nečinnosti správního orgánu, jejichž účelem nebo cílem je změnit právní situaci subjektu, jenž se řídí správním právem nebo jehož se správní právo týká. Ke správním sporům patří také spory týkající se zaměstnání ve veřejné správě a administrativních smluv.
Správní věci projednává v prvním stupni správní a pracovní soud, nebo v případech stanovených zákonem krajský soud (törvényszék) či Nejvyšší soud Maďarské republiky (Kúria).
Správní a pracovní soudy jsou příslušné pro správní a jiná řízení u správních soudů, kdy není podle právních předpisů dána příslušnost krajských soudů nebo Nejvyššího soudu Maďarské republiky.
Nestanoví-li zákon jinak, jsou krajské soudy příslušné ve věcech týkajících se správních úkonů nezávislých regulačních orgánů, samostatných orgánů státní správy a vládních úřadů podle zákona o ústředních orgánech státní správy, správy železnic, leteckého úřadu a Maďarské národní banky, s výjimkou případů týkajících se zaměstnání ve veřejné správě.
Krajské soudy rozhodují v řízení o určení správních orgánů, v soudních řízeních týkajících se výkonu práva na shromažďování, v řízeních týkajících se přístupu k utajovaným informacím a ve správních sporech týkajících se povinných profesních organizací.
Nejvyšší soud Maďarské republiky je příslušný v řízeních za účelem posouzení rozporu mezi vyhláškou místní samosprávy a ostatními právními předpisy, v řízeních týkajících se neplnění povinnosti místní samosprávy přijímat právní předpisy a v řízeních o stanovení procesních prostředků k řešení ústavní stížnosti.
Pracovněprávní spory zahrnují žaloby vyplývající z právních vztahů podle zákona o zákoníku práce, pracovního poměru ve veřejném sektoru, zaměstnání ve veřejné správě, nestanoví-li zákon jinak, účasti ve veřejných systémech zaměstnanosti, pracovních smluv uzavřených podle zákona o sportu, smluv o učňovské přípravě uzavřených v rámci odborné přípravy, smluv o studentské stáži podle zákona o vysokoškolském vzdělávání, pracovního poměru člena sociálního družstva nebo zaměstnaneckého družstva a žaloby na vymáhání jiných nároků podle pracovního práva, jak je stanoveno v zákoně o zákoníku práce. Pracovněprávní spor existuje jako takový i v případě, dojde-li u některého účastníka ke změně osoby v důsledku postoupení pohledávky, převzetí dluhu, nástupnictví zaměstnavatele nebo změny v osobě zaměstnavatele. Má-li zaměstnanec peněžitou pohledávku vůči zaměstnavateli v platební neschopnosti, která vyplývá z pracovního práva a souvisí s majetkem, jenž je součástí konkurzní podstaty, a která byla insolvenčním správcem popřena, může zaměstnanec po zahájení insolvenčního řízení podat na zaměstnavatele pracovněprávní žalobu.
Podle zákona o uspořádání a správě soudů vynášejí rozsudky v prvním stupni okresní soudy (járásbíróság) a krajské soudy. Krajské soudy rozhodují v prvním stupni ve věcech, pro které nejsou ze zákona příslušné okresní soudy. Okresní soudy jsou příslušné v těchto věcech:
a) žaloby týkající se majetkových práv, pokud hodnota majetku nepřesahuje 30 milionů HUF nebo pokud není možné stanovit hodnotu nároku na základě majetkového práva, s výjimkou
aa) žalob týkajících se autorského práva a souvisejících práv a práv duševního vlastnictví,
ab) žalob o náhradu škody způsobené při výkonu úřední pravomoci a žalob o odškodnění,
ac) žalob podaných z důvodu veřejného zájmu,
ad) žalob týkajících se založení a zákonné činnosti právnické osoby,
ae) sporů mezi právnickými osobami a jejich současnými nebo bývalými společníky a sporů mezi současnými nebo bývalými členy vyplývajících z členství,
b) žalob týkajících se osobního stavu,
c) žalob na výkon rozhodnutí.
Krajské soudy nejenže projednávají věci v prvním stupni, nýbrž ve druhém stupni rozhodují také o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů a správních a pracovních soudů.
Krajské odvolací soudy (ítélőtábla) rozhodují o zvláštních opravných prostředcích proti rozhodnutím vyneseným krajskými soudy a projednávají jiné věci v rámci své příslušnosti.
Nejvyšším soudním orgánem v Maďarsku je Nejvyšší soud (Kúria). V případech stanovených v právních předpisech rozhoduje Nejvyšší soud o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů a krajských odvolacích soudů, posuzuje žádosti o soudní přezkum, rozhoduje o rozporech mezi vyhláškami místní samosprávy a ostatními právními předpisy a v případě potřeby takovéto vyhlášky zrušuje, přezkoumává, zda orgány místní samosprávy neporušily svou zákonnou povinnost týkající se přijímání právních předpisů, a projednává další věci, pro něž je příslušný.
Ve všech případech, kdy není dána výlučná příslušnost jiného soudu, je příslušným soudem soud, v jehož obvodu má bydliště žalovaný.
Nemá-li žalovaný bydliště v Maďarsku, řídí se příslušnost podle místa pobytu žalovaného v Maďarsku. Není-li místo pobytu žalovaného známé nebo nachází-li se v zahraničí, přihlíží se k místu jeho posledního bydliště v Maďarsku. Nelze-li toto místo zjistit, nebo jestliže žalovaný místo pobytu neměl, bude příslušnost určena podle místa bydliště žalobce v Maďarsku, nebo není-li takového místa, podle místa jeho pobytu v Maďarsku. Není-li žalobcem fyzická osoba, určí se příslušnost podle sídla v Maďarsku.
Není-li místo pracoviště žalovaného a místo jeho bydliště stejné, soud na žádost žalovaného podanou nejpozději v rámci jeho písemné žalobní odpovědi postoupí věc k projednání a rozhodnutí soudu příslušnému pro místo pracoviště.
Je-li podána žaloba na jinou než fyzickou osobu, závisí obecná soudní příslušnost nejen na sídle dotyčné osoby, nýbrž také na místě, kde vykonává činnost orgán či organizační jednotka, jež je oprávněna tuto osobu zastupovat a jednat v případě právního sporu. V případě pochybností se za sídlo musí považovat místo podnikání. Jestliže se sídlo jiné než fyzické osoby nachází v Budapešti, její činnost však zasahuje až na území Pešťské župy, projedná danou věc soud, který je příslušný pro Pešťskou župu.
Nemá-li jiná než fyzická osoba sídlo v Maďarsku, bude příslušnost s ohledem na žaloby podané maďarským žalobcem, který není fyzickou osobou, stanovena podle sídla nebo místa výkonu činnosti žalobce. Je-li žalobcem maďarská fyzická osoba, bude příslušnost stanovena podle místa bydliště žalobce, nebo není-li takového místa, podle místa jeho pobytu.
Není-li dána výlučná příslušnost jiného soudu, může se žalobce rozhodnout, že podá žalobu u jiného soudu, než je soud s obecnou soudní příslušností s ohledem na žalovaného. Konkrétně, žalobu na uložení zákonem stanovené vyživovací povinnosti lze podat soudu příslušnému podle místa bydliště žalobce; žalobu v souvislosti s vlastnictvím či držbou nemovitosti nebo věcným právem k nemovitosti lze podat příslušnému soudu v místě, kde se nachází dotyčná nemovitost; žalobu na vymáhání smluvního nároku lze podat soudu příslušnému pro místo, kde byla transakce uzavřena nebo kde má být služba poskytnuta; žalobu na vymáhání smluvního nároku spotřebitele vůči podniku lze podat soudu příslušnému pro místo bydliště žalobce v Maďarsku, nebo není-li takového místa, pro místo jeho pobytu v Maďarsku a žalobu s ohledem na mimosmluvní závazkové vztahy lze podat soudu příslušnému pro místo, kde byla škoda způsobena nebo kde k ní došlo.
Není-li v případě majetkového sporu stanoven soud s výlučnou příslušností, je dána rovněž příslušnost soudu, v jehož obvodu pobývá žalovaný po předvídatelně dlouhou dobu (např. jako zaměstnanec nebo student). Příslušnost nelze z těchto důvodů určit v případě žalovaných, kteří nemají procesní způsobilost být účastníkem řízení.
Žalobu týkající se majetku lze na zahraniční osobu, která není fyzickou osobou, podat rovněž soudu příslušnému pro místo bydliště osoby pověřené správou záležitostí zahraniční osoby, která není fyzickou osobou. V případě takovýchto majetkových sporů je dána rovněž příslušnost soudu, který je příslušný pro sídlo maďarské pobočky nebo obchodního zastoupení zahraniční osoby, která není fyzickou osobou.
Na vedlejšího dlužníka a hlavního dlužníka lze podat společnou žalobu u soudu, který je z jakékoli důvodu příslušný pro žalobu na hlavního dlužníka.
Příslušnost v případě žaloby na svěření do opatrovnictví má rovněž soud, v jehož obvodu je žalovaný umístěn v ústavu sociální péče nebo je dlouhodobě hospitalizován nebo má obvyklé bydliště.
Ve věcech manželských je příslušný také soud v místě posledního společného obvyklého bydliště manželů.
Žaloby týkající se určení rodičovství, výkonu rodičovské zodpovědnosti, umístění dítěte u třetí osoby, zbavení rodičovské zodpovědnosti, zrušení osvojení nebo výživného na nezletilé dítě lze podat také soudu příslušnému pro místo bydliště či místo pobytu dotčeného nezletilého dítěte.
Pokud právní předpisy stanoví, že v dané věci má výlučnou příslušnost konkrétní soud. Platí to například v níže uvedených případech.
Nestanoví-li zákon, závazný právní akt Evropské unie nebo mezinárodní úmluva jinak, má soud v místě bydliště žalovaného v Maďarsku výlučnou příslušnost v případě žalob podaných podnikem na spotřebitele za účelem vymáhání nároku vyplývajícího ze smluvního vztahu. Nemá-li žalovaný bydliště v Maďarsku, řídí se výlučná příslušnost podle místa pobytu žalovaného v Maďarsku. Není-li místo pobytu žalovaného známé nebo nachází-li se v zahraničí, je rozhodujícím kritériem místo jeho posledního bydliště v Maďarsku. Nelze-li toto místo zjistit, musí být příslušnost stanovena podle obecných pravidel.
Může-li poškozená osoba podle právních předpisů týkajících se smluv o pojištění odpovědnosti požadovat náhradu škody nebo odškodnění i od jiné třetí osoby, než je osoba, která škodu způsobila, spadá žaloba na třetí osobu do výlučné příslušnosti soudu v místě bydliště žalobce v Maďarsku, nestanoví-li zákon, závazný právní akt Evropské unie nebo mezinárodní úmluva jinak. Nemá-li žalobce bydliště v Maďarsku, má výlučnou příslušnost soud v místě pobytu žalobce v Maďarsku. Je-li žalobcem jiná než fyzická osoba, určí se soud s výlučnou příslušností podle jejího sídla v Maďarsku. Nemá-li žalobce bydliště, pobyt ani sídlo v Maďarsku, musí být příslušnost určena podle obecných pravidel.
Žaloba na zrušení nebo omezení výkonu rozhodnutí spadá do výlučné příslušnosti okresního soudu, který výkon rozhodnutí nařídil. Pokud výkon rozhodnutí nenařídil okresní soud, je dána příslušnost okresního soudu v místě bydliště dlužníka.
Žaloba na vydání neprávem odňaté věci (na zrušení neoprávněného zabavení) spadá do výlučné pravomoci okresního soudu, v jehož obvodu k zabavení došlo.
Návrh na povolení účastnit se řízení o výkonu rozhodnutí spadá do výlučné příslušnosti soudu, který zamítl žádost zástavního věřitele v soudním řízení o výkonu rozhodnutí.
Žaloba na změnu rozhodnutí úředníka místní samosprávy ve věci držby spadá do výlučné příslušnosti soudu v místě sídla místní samosprávy zaměstnávající úředníka, který dotyčné rozhodnutí přijal.
V majetkoprávních věcech se mohou strany dohodnout na příslušnosti konkrétního soudu pro urovnání jejich stávajícího sporu či budoucího sporu, který může vyplynout z konkrétního právního vztahu, nestanoví-li zákon jinak. Dohodu o volbě příslušnosti lze učinit písemně, ústně s písemným potvrzením, ve formě, která je v souladu s obchodními zvyklostmi stran, nebo v případě mezinárodního obchodu formou, která je v souladu s obchodními zvyklostmi, jež jsou nebo by měly být stranám známy a jež jsou v dané oblasti obchodu všeobecně známy a pravidelně používány stranami, které uzavírají takovéto dohody.
Příslušnost jiného soudu nelze zvolit v případech, kdy je zákonem dána výlučná příslušnost konkrétního soudu. Nestanoví-li zákon nebo dohoda stran sporu jinak, má výlučnou příslušnost zvolený soud. Dohoda o volbě příslušnosti platí i pro právní nástupce. Dohoda o volbě příslušnosti nesmí spotřebitelům bránit ve vymáhání smluvních nároků vůči podniku u soudu v místě bydliště spotřebitele v Maďarsku, nebo není-li takového místa, v místě pobytu spotřebitele v Maďarsku.
V majetkoprávních věcech si strany nemohou zvolit pro své právní spory nebo budoucí spor vyplývající z určitého právního vztahu příslušnost Krajského soudu hlavního města Budapešti nebo Krajského soudu pro okolí Budapešti pro záležitosti spadající do pravomoci krajských soudů nebo Ústředního okresního soudu v Pešti pro záležitosti spadající do působnosti okresních soudů.
Jedinými specializovanými soudy v Maďarsku jsou správní a pracovní soudy.
Příslušnost pro pracovněprávní spory se v zásadě řídí obecnými pravidly popsanými v bodě 2.2.1. Zaměstnanec podávající žalobu si může zvolit mezi soudem s obecnou soudní příslušností s ohledem na žalovaného a správním a pracovním soudem, který je příslušný pro místo bydliště zaměstnance, nebo není-li takového místa, pro místo jeho pobytu v Maďarsku, nebo správním a pracovním soudem příslušným pro místo, kde zaměstnanec dlouhou dobu pracoval nebo pracuje. Jestliže jeden spolužalobce nebo nárok spadají do působnosti soudu příslušného pro pracovněprávní spory, zatímco druhý spolužalobce nebo nárok spadají do působnosti okresního či krajského soudu, je pro řízení příslušný pracovní soud, je-li podle právních předpisů přípustné spojení stran nebo sloučení žalob.
Správní žaloby je nutno podat soudu, v jehož obvodu je vykonávána správní činnost, která je předmětem sporu, nestanoví-li zákon výlučnou příslušnost jiného soudu. Byl-li správní úkon, který je předmětem sporu, proveden v rámci řízení ve více stupních, spadá daná věc do místní příslušnosti soudu v místě, kde byl správní úkon proveden v prvním stupni.
V případě práv, povinností a právních vztahů souvisejících s nemovitým majetkem je místem výkonu správní činnosti místo, kde se nachází dotyčný nemovitý majetek. V případě oznámení nebo povolení určité činnosti to je místo, kde činnost je nebo má být vykonávána. S výjimkou výše zmíněných dvou případů je místem výkonu správní činnosti krajského orgánu státní správy s celostátní působností místo bydliště nebo pobytu žalobce nebo v případě právnických osob a subjektů bez právní subjektivity sídlo subjektu, nebo není-li takového sídla, sídlo správního orgánu. Pešťská župa je místem výkonu správních činností prováděných v místě sídla orgánu státní správy, jenž má své sídlo v Budapešti, jeho působnost však zahrnuje především Pešťskou župu nebo její část. V případě nečinnosti je místem výkonu správní činnosti sídlo správního orgánu, s výjimkou prvních tří výše uvedených případů.
Určité správní a pracovní soudy mají místní příslušnost pro konkrétní oblast. Jedná se o Správní a pracovní soud hlavního města Budapešti, Správní a pracovní soud pro okolí Budapešti, Správní a pracovní soud v Debrecínu, Správní a pracovní soud v Györu, Správní a pracovní soud v Miškovci, Správní a pracovní soud v Pécsi, Správní a pracovní soud v Segedínu, Správní a pracovní soud ve Veszprému.
Pro žaloby týkající se sociálního zabezpečení, sociální ochrany nebo ochrany dětí a dávek nebo podpory poskytovaných veřejnou službou zaměstnanosti je příslušný správní a pracovní soud v místě bydliště žalobce, nebo je-li žalobcem právnická osoba či subjekt bez právní subjektivity, v místě sídla žalobce, nebo není-li takového sídla, v místě sídla správního orgánu.
Žaloby týkající se administrativních smluv je nutno podat příslušnému krajskému soudu, v jehož obvodu byla smlouva uzavřena. Soud, který je z jakéhokoli důvodu příslušný pro hlavního dlužníka, bude příslušný i pro žalobu na vedlejšího dlužníka.
Byla-li správní činnost provedena v zahraničí, spadá žaloba do výlučné příslušnosti Správního a pracovního soudu hlavního města Budapešti.
Nestanoví-li zákon jinak, strany administrativní smlouvy mohou přijmout individuálně sjednanou doložku o volbě příslušnosti, podle níž je pro případné budoucí právní spory vzniklé mezi nimi v souvislosti s administrativní smlouvou příslušný správní a pracovní soud, který je místně příslušný pro stanovenou oblast. Není-li zákonem stanoveno nebo nedohodnou-li se strany jinak, má zvolený soud výlučnou příslušnost pro veškeré žaloby týkající se administrativní smlouvy. Dohoda o volbě soudu se vztahuje i na právní nástupce.
Stanoví-li právní předpisy výlučnou příslušnost konkrétního soudu, nelze stanovit příslušnost jiného soudu.
Strany nemohou s ohledem na své budoucí spory vyplývající z administrativní smlouvy stanovit příslušnost Správního a pracovního soudu hlavního města Budapešti.
Žaloby v souvislosti se zaměstnáním ve veřejné správě je nutno podat soudu, který je místně příslušný pro místo výkonu pracovní činnosti. Je-li žalobcem fyzická osoba, může být žaloba podána rovněž soudu, který je příslušný pro místo bydliště žalobce.
Krajský soud hlavního města Budapešti má výlučnou příslušnost pro projednání opravných prostředků proti rozhodnutím správních a pracovních soudů a žalob spadajících do působnosti krajských soudů.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Volba soudu záleží na povaze vaší věci. Naprostá většina občanskoprávních a obchodních věcí spadá do jurisdikce obecných občanskoprávních soudů, protože obchodní soud na Maltě neexistuje. Je zde několik zvláštních soudů, k nimž patří:
Průmyslový soud (Tribunal Industrijali) – projednává věci týkající se nezákonného ukončení pracovního poměru a diskriminačního nebo nezákonného zacházení na pracovišti.
Rada pro úpravu nájmů (Bord tal-Kera) projednává věci týkající se změn podmínek nájemního vztahu, včetně zvýšení nájmu a ukončení nájmu. Tyto věci se musí týkat nájemních smluv uzavřených před 1. červnem 1995.
Rada pro pozemkovou arbitráž (Bord tal-Arbitraġġ dwar Artijiet) – projednává věci související s klasifikací vyvlastňování půdy a výší náhrad vyplácených vlastníkům.
Všechny tyto instituce zasedají ve městě Valletta ve stejné budově, ve které sídlí obecné soudy.
Viz také odpověď na otázku číslo 4 oddílu „Podání žaloby“.
Pro určení soudu, ke kterému soudu podat žalobu, je důležité prostudovat kapitolu 12 Sbírky zákonů Malty (Code of Organization and Civil Procedure).
Ano, rozlišuje se mezi vyššími a nižšími soudy. Nižší soudy mohou rozhodovat věci čistě občanskoprávní povahy týkající se všech nároků do výše 15 000 EUR. Vyšší soudy naproti tomu rozhodují věci čistě občanskoprávní povahy týkající se všech nároků, které přesahují hodnotu 15 000 EUR, a všechny věci (bez ohledu na hodnotu nároku), které se týkají nemovitostí nebo s nimi souvisejících věcných břemen, služebností či jiných práv spojených s nemovitostmi včetně veškerých nároků na vyklizení nemovitosti, ať už městské, nebo venkovské, kterou užívají nebo obsazují osoby, které v nich mají bydliště nebo obvyklý pobyt. Viz také odpověď na otázku číslo 4 oddílu „Podání žaloby“.
Základním pravidlem pro určení místní příslušnosti je místo, kde má žalovaný bydliště. Na Maltě je soudní příslušnost rozdělena a mezi ostrovy Malta a Gozo. Soudy nejsou spojeny s jednotlivými městy. Osoby, které mají své bydliště nebo obvyklý pobyt na Maltě, musí podat žalobu u soudu na Maltě. Naopak osoby, které mají své bydliště nebo obvyklý pobyt na ostrově Gozo musí podat žalobu na tomto ostrově.
Viz odpověď na otázku číslo 2.2.
Výjimkou ze základního pravidla jsou případy, kdy má být závazek splněn na konkrétním ostrově. Pokud například žalovaný žije na ostrově Gozo, ale závazek, který je předmětem žalobního nároku, má být splněna na ostrově Malta, jsou příslušné soudy na Maltě a všechny žaloby musí být podány u nich i přesto, že má žalovaný bydliště na ostrově Gozo.
Pravidlo pro místní příslušnost podle maltských právních předpisů účastníkům řízení neposkytuje možnost zvolit si soud.
To je třeba provést, pokud má být závazek splněn na konkrétním ostrově.
Pro tuto otázku neexistuje žádné právní ustanovení. Podle maltských právních předpisů se účastníci řízení nemohou rozhodnout, že jejich spor bude rozhodovat soud, který by jinak nebyl příslušný, ani v případě, že by se dohodli. Otázku příslušnosti může posuzovat sám soud, neboť jde o otázku / pravidlo veřejného pořádku.
Internetová stránka https://judiciary.mt/il-qrati/ přináší některé informace o tom, ke kterému soudu je třeba podat žalobu. Dále lze využít stránku https://legislation.mt/, kde jsou k dispozici právní předpisy Malty a informace o tom, kam podat žalobu. Poradenství je třeba hledat u advokátů či právních zmocněnců, kteří podání k soudu podepisují. Pokud jde o zvláštní soudy, jejich příslušnost a kompetence jsou vysvětleny v právních předpisech, jež je zřizují.
http://www.justice.gov.mt English
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V nizozemském občanském právu procesním neexistují žádné specializované soudy, jako je např. obchodní soud nebo pracovněprávní soud. Okresní soud má příslušnost v zásadě ve všech občanskoprávních řízeních.
Soudy prvního stupně projednávají všechny občanskoprávní věci s výjimkou případů stanovených zákonem. Občanskoprávní soud řeší spory mezi dvěma stranami (fyzické nebo právnické osoby). Občanskoprávní soud nemá příslušnost ve sporech, kde byla stanovena příslušnost správního soudu. V nich se jedná o spory se správními orgány (orgány veřejné moci). Nizozemská soustava soudů rozlišuje mezi třemi druhy soudů v oblasti soukromého práva: okresní soudy (rechtbanken), odvolací soudy (gerechtshoven) a Nejvyšší soud Nizozemska (Hoge Raad Nederlanden).
Od 1. dubna 2013 je Nizozemsko rozděleno na deset soudních obvodů, přičemž každý má svůj vlastní soud: jedenáct soudů příslušných konat ve čtyřech oblastech. Kromě toho existují čtyři odvolací soudy a jeden Nejvyšší soud Nizozemska.
V rámci okresních soudů byly zřízeny organizační jednotky známé jako „úseky“. Jedná se o podokresní, správní, občanskoprávní a trestní úseky. Soud má jednoduchou komoru (samosoudce) a složenou komoru (soudní senát). Soudní senát sestává ze tří soudců. Základním principem je to, že soudní spory na nižší než okresní úrovni, jednoznačné spory a urgentní spory projedná samosoudce. Samosoudce řeší také mnohé rodinné věci. Příkladem jednoduché komory se samosoudcem je soud pro mladistvé. Právně složité věci projednává soudní senát.
Soudní řízení obvykle začíná u okresního soudu. Existují čtyři druhy okresních soudů:
Odvolací soudy
Odvolat se může každý, kdo nesouhlasí s rozsudkem soudu prvního stupně. Trestní a občanskoprávní věci se předkládají jednomu ze čtyř odvolacích soudů. Ve správních věcech mohou odvolání v závislosti na předmětu projednat tyto soudy:
Nejvyšší soud
Nejvyšší soud Nizozemska je nejvyšším soudním orgánem v Nizozemsku v oblasti občanského, trestního a daňového práva. Nejvyšší soud může zrušit rozsudky zejména odvolacích soudů (to se nazývá kasace). Nejvyšší soud je také odpovědný za zachování právní jednotnosti a usměrňování vývoje nizozemského práva.
V Nizozemsku jsou okresní soudy (arrondissementsrechtbanken) soudy prvního stupně. Odvolání lze k odvolacímu soudu podat proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Kromě toho je důležitá „místní příslušnost“, co se týče otázky, který z deseti okresních soudů má příslušnost: např. okresní soud v Amsterodamu nebo okresní soud v Leeuwardenu – územní příslušnost soudu, který má ve vaší věci konat.
V mezinárodních sporech, tj. sporech s přeshraničním prvkem, platí, že jakmile se určí, že příslušnost má nizozemský soud, místní příslušnost se určí podle nizozemského práva, pokud pravidlo stanovující mezinárodní příslušnost neurčí rovněž místní příslušnost soudu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1) nebo 3) nařízení Brusel I (nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech).
Základním pravidlem v řízení zahájeném na základě soudního předvolání v prvním stupni je to, že příslušnost má soud, v jehož obvodě má žalovaný bydliště (§ 99 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)). Není-li v Nizozemsku známo žádné místo pobytu, má příslušnost soud, v jehož obvodě se žalovaný skutečně zdržuje (v Nizozemsku).
Soud v soudním obvodu, který je příslušný konat ve věci na podokresní úrovni, se může určit na základě přílohy k vyhlášce o vedlejších místech soudních jednání (soudů) (Besluit nevenvestigings- en nevenzittingsplaatsen) ze dne 10. prosince 2001 ( http://www.overheid.nl/).
Pravidla týkající se místní příslušnosti okresních soudů se uplatňují obdobně.
Základním pravidlem v řízení zahájeném na základě návrhu v prvním stupni je to, že příslušný je soud, v jehož obvodu má bydliště pobytu navrhovatel (nebo jeden z navrhovatelů nebo jedné ze zúčastněných stran uvedených v návrhu) (§ 262 občanského soudního řádu). Není-li známo žádné bydliště v Nizozemsku, má příslušnost soud, v jehož obvodu se navrhovatel fakticky zdržuje (v Nizozemsku). Je-li návrh spojen s řízením zahájeným na základě soudního předvolání, má příslušnost soud projednávající věci zahájenou na základě předvolání.
Pravidla v níže uvedených bodech 2.2.2.1, 2.2.2.2 a 2.2.2.3 se týkajíc především řízení zahájených na základě soudního předvolání.
V řízeních zahájených na základě návrhu, kde má obecně příslušnost soud navrhovatele, se na návrhy na změnu výživného vztahují odlišná pravidla.
Návrh na změnu výživného partnera musí navrhovatel podat u soudu v místě pobytu povinné osoby. Povinná osoba, která si přeje podat návrh na změnu, se musí obrátit na okresní soud v místě pobytu oprávněné osoby.
Pokud jde o řízení zahájené na základě soudního předvolání, nizozemské procesní právo obsahuje řadu ustanovení, v nichž je určitý soud označen za příslušný spolu se soudem příslušným podle základního pravidla (soud, v jehož obvodu je bydliště žalovaného nebo v jehož obvodu se žalovaný fakticky zdržuje). Jde tedy o alternativní příslušnost. Navrhovatel si muže vybrat mezi soudem podle základního pravidla a soudem podle alternativního pravidla. Toto alternativní pravidlo je uvedeno níže s použitím slova „také“.
V řízeních zahájených na základě soudního předvolání se uplatní tato pravidla:
V těchto věcech má příslušnost také soud, v jehož obvodu je obvyklé místo výkonu práce (§ 100 občanského soudního řádu).
Ve spotřebitelských sporech má příslušnost také soud, v jehož obvodu se nachází bydliště spotřebitele, nebo v případě, že takové není, soud, v jehož obvodu se spotřebitel skutečně zdržuje (§ 101 občanského soudního řádu).
V případech týkajících se mimosmluvní odpovědnosti, deliktu nebo kvazideliktu má příslušnost také soud, v jehož obvodu došlo škodné události (§ 102 občanského soudního řádu).
V těchto věcech má příslušnost také soud, v jehož obvodu se nemovitost nebo její větší část nachází (§ 103 občanského soudního řádu). U pronájmu obytných nebo komerčních prostor má výlučnou příslušnost podokresní soud, v jehož obvodu se pronajímaná nemovitost nebo její větší část nachází.
V těchto věcech má příslušnost také soud, v jehož obvodu bylo poslední bydliště zůstavitele (§ 104 občanského soudního řádu).
V záležitostech týkajících se právnických osob (např. zrušení právnických osob, zrušení nebo potvrzení rozhodnutí právnických osob, práv a povinností společníků nebo partnerů) má příslušnost také soud, v jehož obvodu se nachází sídlo nebo místo zřízení právnické osoby nebo společnosti.
Ve věcech souvisejících s uplatňováním zákonných ustanovení upravujících úpadek, pozastavení plateb a změnu plánu splácení dluhu fyzických osob má příslušnost také soud, jehož součástí je konkurzní soudce, nebo v případě, že takový soudce nebyl ustanoven, soud, který rozhodl o pozastavení plateb (§ 106 občanského soudního řádu). Konkurzní zákon (Faillissementswet) rovněž obsahuje zvláštní pravidla týkající se příslušnosti, a ta mají přednost před pravidly o příslušnosti uvedenými v občanském soudním řádu.
Ve smlouvě si strany někdy určí soud jiný než soud příslušný podle zákonných ustanovení (§ 108 odst. 1 občanského soudního řádu). Existují výjimky z této svobodné volby práva (§ 108 odst. 2 občanského soudního řádu) v souvislosti se spotřebitelskými záležitostmi, záležitostmi pronájmu a pracovními smlouvami. V těchto případech soud přezkoumá, zda existuje platné ustanovení o volbě soudu (§ 110 občanského soudního řádu).
Pokud nemůže být podle výše uvedených ustanovení týkajících se místní příslušnosti určen v Nizozemsku žádný příslušný soud, § 109 občanského soudního řádu stanoví, že ve výjimečných případech může mít příslušnost soud, v jehož obvodu se nachází bydliště navrhovatele. Může nastat situace, kdy si zaměstnanec přeje předvolat zahraničního zaměstnavatele před soud v Nizozemsku, přičemž práce není omezena na konkrétní místo, ale provádí se po celé zemi. Pokud ani tímto způsobem nelze určit soud s příslušností, bude věc postoupena okresnímu soudu v Haagu.
V souvislosti s rozvodem je nutné zdůraznit:
Místní příslušnost rozvodového soudu se řídí § 262 občanského soudního řádu. Základním pravidlem je: příslušnost má soud, v jehož obvodu je bydliště navrhovatele (nebo jednoho z navrhovatelů nebo jedné ze zúčastněných stran uvedených v návrhu), a pokud tato osoba nemá žádné známé bydliště v Nizozemsku, půjde o soud, v jehož obvodu se tato osoba fakticky zdržuje (v Nizozemsku).
Nizozemské procesní právní předpisy obsahují několik zvláštních pravidel týkajících se místní příslušnosti, která se od základního pravidla odchylují. Tato zvláštní pravidla mají přednost. V níže popsaných případech je nutné zvolit jiný soud než soud, v jehož obvodu je bydliště žalovaného.
V záležitostech týkajících se nezletilých osob nebo v případě neexistence bydliště v Nizozemsku má příslušnost soud, v jehož obvodu se nezletilá osoba fakticky zdržuje (§ 265 občanského soudního řádu).
Nejedná se o alternativu, ale o alternativní pravidlo, které nahrazuje základní pravidlo. Příslušnost nemá soud, v jehož obvodu je bydliště nebo aktuální výskyt navrhovatele (základní pravidlo pro řízení zahájené na základě žaloby), ale soud, v jehož obvodu je bydliště nebo – v případě neexistence bydliště v Nizozemsku – se nezletilá osoba fakticky zdržuje. Pokud toto pravidlo nepovede ke konkrétnímu soudu, má příslušnost okresní soud v Haagu.
V záležitostech týkajících se doplnění, zápisu, zrušení nebo úpravy matričních rejstříku nebo osvědčení, která do nich mají být nebo již byla zapsána, má příslušnost soud, v jehož obvodu bylo nebo má být osvědčení zapsáno (§ 263 občanského soudního řádu). Ve věcech týkajících se osvědčení, která mají být nebo již byla zapsána do matričních rejstříků ve městě Haagu v souladu s první částí občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek), bude mít příslušnost okresní soud v Haagu.
Ve věcech týkajících se postavené nemovitosti nebo její části má příslušnost soud, v jehož obvodu se pronajatá nemovitost nachází (§ 264 občanského soudního řádu).
Ve věcech týkajících se poručenství dospělé osoby, svěřenecké správy majetku jménem dospělých osob a opatrovnictví má příslušnost soud, v jehož obvodu se nachází bydliště osoby, nebo v případě, že daná osoba nemá bydliště v Nizozemsku, v jehož obvodu se osoba, o jejíž poručenství, majetek nebo opatrovnictví se jedná, fakticky zdržuje (§ 266 občanského soudního řádu).
Ve věcech týkajících se dědictví má příslušnost soud, v jehož obvodu se nachází poslední bydliště zůstavitele (§ 268 odst. 1 občanského soudního řádu).
Ve věcech týkajících se nepřítomných nebo pohřešovaných osob má příslušnost soud, v jehož obvodu se nachází opuštěné bydliště. Co se týče prohlášení za mrtvého, příslušnost má okresní soud v Haagu (§ 269 občanského soudního řádu). Ustanovení § 269 občanského soudního řádu tedy slouží jako určitá pojistka.
Podle § 108 občanského soudního řádu si mohou účastníci písemně provést volbu soudu. Volba soudu je možná pouze v souvislosti s právními vztahy, které si účastníci mohou libovolně upravit. Proto volba soudu není možná ve věcech souvisejících s veřejným pořádkem. Příkladem jsou některé spory v oblasti rodinného práva a úpadkem a pozastavením plateb. Ve věcech na podokresní úrovni je volba soudu omezená. Volba soudu například není možná u žalobních nároků do 25 000 EUR (bez ohledu na povahu nároku).
V zásadě platí, že soud, který je příslušný na základě volby, má výlučnou příslušnost. Účastnicí se mohou výslovně dohodnout na vyloučení výlučné příslušnosti předem.
Ve věcech rozvodu (rozvod, rozluka, zrušení registrovaného partnerství, zrušení manželství po rozluce) se použije zvláštní pravidlo stanovené v § 270 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle tohoto ustanovení obecně postoupí soud bez místní příslušnosti věc soudu, který má místní příslušnost. Podle § 270 odst. 2 občanského soudního řádu k tomu dochází v rozvodových věcech pouze tehdy, jestliže žalovaný (manžel / manželka, proti kterému / které je řízení vedeno) zpochybní příslušnost soudu. Existuje tacitní volba soudu, jestliže se dostaví všechny předvolané zainteresované strany a nenapadnou nedostatek příslušnosti, nebo v případě, že se nedostaví druhý z manželů.
V nizozemském procesním právu neexistují žádné specializované soudy.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V občanskoprávních věcech jsou k řízení v prvním stupni příslušné zásadně okresní soudy (Bezirksgerichte) a zemské soudy (Landesgerichte). Mimo Vídeň rozhodují okresní a zemské soudy také ve věcech obchodních; zemské soudy mimo to rozhodují ve věcech vyplývajících z pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Pouze Vídeň má samostatný okresní soud zabývající se obchodními věcmi, samostatný obchodní soud (Handelsgericht) a samostatný pracovní a sociální soud (Arbeit- und Socialgericht).
Další podrobnosti k vymezení věcné příslušnosti okresních a zemských soudů a soudů rozhodujících ve věcech obchodních a pracovněprávních a ve věcech týkajících se sociálního zabezpečení je možno nalézt v informačním listu k organizaci soudnictví.
Základní vymezení soudní příslušnosti je prováděno zásadně podle druhu sporu, ve všech ostatních záležitostech, které nejsou okresním nebo zemským soudům přiděleny tímto způsobem, v závislosti na výši hodnoty sporu. Soudní příslušnost založená podle druhu sporu má vždy přednost před soudní příslušností podle výše hodnoty sporu.
Příslušnost založená podle druhu sporu je u okresních soudů dána například ve většině rodinných věcí nebo věcech týkajících se nájmu a pachtu. U zemských soudů je dána například ve věcech vyplývajících ze zákona o odpovědnosti za atomovou energii, zákona o odpovědnosti veřejné správy, zákona o ochraně údajů a ve sporech vyplývajících z práva hospodářské soutěže a z autorského práva. Příslušnost okresních soudů založená podle výše hodnoty sporu je dána tehdy, pokud je hodnota sporu nižší než částka 15 000 EUR, příslušnost zemských soudů, pokud je hodnota sporu vyšší než částka 15 000 EUR.
Každá osoba má svou obecnou soudní příslušnost, která je založena na vztahu této osoby k určitému soudnímu okresu. Žaloba se zásadně podává u obecného soudu příslušného pro žalovaného. Obecným soudem příslušným pro fyzickou osobu se zpravidla rozumí soud, v jehož okrese má bydliště, nebo soud, v jehož okrese se obvykle zdržuje; jedna fyzická osoba může mít i několik obecných příslušných soudů. Obecným soudem příslušným pro právnickou osobu je zpravidla soud, v jehož okrese má své sídlo.
V řadě sporů může být žaloba podána nejenom u obecného soudu příslušného pro žalovaného, ale příslušným může být i jiný soud na základě volby žalobce – příslušnost daná na výběr. Podle rakouských právních předpisů týkajících se soudní příslušnosti existuje jenom v oblasti civilního procesu více než dvacet různých příslušností daných na výběr v otázkách smluvních závazkových vztahů a závazků ze zákona, různých věcněprávních nároků a příslušnost daná na výběr procesního charakteru. Jsou to například příslušnost podle místa plnění, podle adresy uvedené na faktuře, podle polohy věci, příslušnost podle místa, kde se nachází předmět sporu, podle místa, kde došlo ke vzniku škody, a příslušnost podle místa, kde byl podán protinávrh. Úprava místní příslušnosti se může někdy významně lišit od srovnatelných úprav podle evropského a vnitrostátního práva jiných členských států.
K projednání a rozhodnutí níže uvedených nároků jsou podle rakouského práva například místně příslušné následující soudy:
Pro nároky plynoucí ze smluv (s výjimkou nároků plynoucích z pracovních smluv): žaloby o určení platnosti nebo neplatnosti smlouvy, žaloby na plnění ze smlouvy nebo na zrušení smlouvy, jakož i žaloby na náhradu za neplnění nebo jen dílčí plnění smlouvy mohou být podány u soudu v místě, kde se od žalovaného, podle dohody smluvních stran, vyžaduje plnění (soudní příslušnost podle místa plnění). Toto ujednání musí být doloženo v písemné formě.
Pro nároky na výživné: viz „Nároky na výživné – Rakousko“.
Pro nároky na náhradu škody: spory o náhradu škody za zabití nebo ublížení na zdraví jedné nebo několika osob, náhradu škody z omezování osobní svobody nebo za poškození hmotného majetku mohou být také projednávány u soudu, v jehož okrese došlo k jednání, které vedlo ke vzniku škody (soudní příslušnost podle místa jednání, které vedlo ke vzniku škody). Navíc mohou být nároky na náhradu škody na základě trestných činů rovněž uplatňovány v rámci trestního řízení vedeného proti pachateli (adhezní řízení).
Pro žaloby nebo návrhy na rozvod: viz „Rozvod – Rakousko“.
Pro návrhy na svěření dítěte do péče: viz „Rodičovská zodpovědnost – Rakousko“.
V některých případech je dána zvláštní místní příslušnost, kdy žaloba musí být podána u určitého soudu, a která vylučuje jak obecnou místní příslušnost, tak příslušnost danou na výběr. V případě, že se není možno od takovéto výlučné příslušnosti odchýlit ani na základě prorogační dohody o místně příslušném soudu (což musí být výslovně nařízeno), jedná se o povinnou místní příslušnost. Výlučná místní příslušnost je dána především ve věcech manželského a rodinného práva, ale neomezuje se pouze na ně. Výlučně místně příslušné jsou například soudy rozhodující spory vyplývající z manželských vztahů či registrovaných partnerství nebo v pozůstalostních věcech. Povinná místní příslušnost je dána například také ve sporech z podílových fondů nebo ze vztahů ve sdružení. Úprava místní příslušnosti se může někdy významně lišit od srovnatelných úprav podle evropského a vnitrostátního práva jiných členských států.
Nejedná-li se o povinnou místní příslušnost (viz k tomu výše bod 2.2.2.2), mohou strany uzavřít výslovnou prorogační dohodu ve prospěch jednoho nebo více soudů prvního stupně s určením konkrétního místa nebo naopak místně příslušný soud z projednávání a rozhodování věci vyloučit. Tato prorogační dohoda se musí týkat buď konkrétního právního sporu, nebo právních sporů vyplývajících z konkrétního právního sporu nebo právního vztahu. Prorogační dohoda o místní příslušnosti nemusí být povinně uzavřena v písemné formě. Musí však být možné tuto dohodu důkazně doložit pro případ, že by byla v průběhu řízení rozporována.
Účastníci řízení tak mají možnost změnit příslušnost vyplývající z právních předpisů (věcnou a/nebo místní). Prorogační dohoda o soudní příslušnosti může být uzavřena před zahájením soudního řízení, ale je přípustné, aby byla uzavřena dokonce i na začátku řízení. Změna věcné soudní příslušnosti na základě dohody o místní příslušnosti je možná tehdy, pokud se věc přesouvá ze soudu prvního stupně k okresnímu soudu, za předpokladu, že je tento soud prvního stupně příslušný na základě výše hodnoty sporu. Toto pravidlo platí jak pro obecnou místní příslušnost, tak i pro soudní příslušnost v obchodních věcech.
Dohoda o změně místní soudní příslušnosti je přípustná tehdy, pokud není výslovně zakázána. V případě, že právní předpisy nepřipouští změnu místní příslušnosti, jedná se o povinnou místní příslušnost. Změna místní příslušnosti je například nepřípustná, nebo přípustná jen v omezeném rozsahu, tehdy, pokud je soudní příslušnost určena podle § 14 zákona na ochranu spotřebitele (Konsumentenschutzgesetz, KschG), § 83a a 83b zákona o organizaci soudnictví (Jurisdiktionsnorm, JN), § 532 občanského soudního řádu (Zivilprozeßordnung, ZPO), § 9 zákona o pracovních a sociálních soudech (Arbeits- und Sozialgerichtsgesetz, ASGG), § 51 exekučního řádu (Exekutionsordnung, EO) nebo podle § 253 insolvenčního zákona (Insolvenzordnung, IO).
Pouze ve Vídni existují specializované soudy pro obchodní věci: okresní soud pro obchodní věci (Bezirksgericht für Handelssachen) a obchodní soud ve Vídni (Handelsgericht Wien). Rovněž pouze ve Vídni je i specializovaný pracovní a sociální soud (Arbeits- und Sozialgericht Wien). Ve všech ostatních okresech probíhá řízení v obchodních věcech a ve věcech vyplývajících z pracovního a sociálního práva u obecných soudů. Úprava místní příslušnosti v obchodních věcech a ve věcech týkajících se pracovního a sociálního práva je proto v zásadě stejná jako úprava podle předpisů pro obecné civilní řízení.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Občanskoprávní věci v Polsku projednávají obecné soudy (sądy powszechne) a Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy) (viz Systém soudní moci – Polsko), pokud nespadají do působnosti specializovaných soudů.
Ustanovení týkající se příslušnosti soudu jsou stanovena v občanském soudním řádu (OSŘ, Kodeks Postępowania Cywilnego), v § 16 až 18 a 27 až 46.
U okresních soudů (sądy rejonowe) projednávají občanskoprávní spory tato oddělení:
Občanskoprávní,
rodinné a pro nezletilé osoby (rodinné soudy, sądy rodzinne) – věci týkající se rodinného práva a poručenství; věci týkající se ohrožování mravní výchovy nezletilých osob a trestných činů, které páchají; věci související s povinnou léčbou osob závislých na alkoholu, drogách nebo psychotropních látkách; jakož i věci, které v souladu s jinými právními předpisy spadají do působnosti poručnického soudu,
pracovní a pro sociální zabezpečení (pracovní soudy, sądy pracy) – pro věci v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení,
obchodní (obchodní soudy, sądy gospodarcze) pro spory z oblasti obchodního a občanského práva občanskoprávní mezi podnikatelskými subjekty, které se týkají jejich podnikatelské činnosti; věci týkající se podnikových vztahů nebo vztahů mezi společníky; věci proti členům řídících orgánů společnosti týkající se návrhů vyplývajících z nepravdivých prohlášení, které Národnímu soudnímu rejstříku předložili členové řídících orgánů; věci vedené proti podnikatelským subjektům týkající se vydání příkazu k zastavení škod na životním prostředí, a věci úpadkového práva,
katastru nemovitostí – pro vedení katastru nemovitostí a řešení občanskoprávních záležitostí souvisejících s řízením u katastru nemovitostí,
krajské soudy (sądy okręgowe) mají v Polsku stejná oddělení s výjimkou oddělení katastru nemovitostí a oddělení rodinného a pro nezletilé osoby. Na krajských soudech se nacházejí občanskoprávní oddělení pro rodinné právo, které jsou příslušné projednávat rozvod, rozluku a ukončení rozluky, prohlášení manželství za neplatné, určení existence či neexistence manželství, a rovněž vyhlašují vykonatelnost rozsudků zahraničních soudů v rodinných věcech.
Krajský soud ve Varšavě má kromě toho tyto další útvary, které působí jako oddělení:
soud pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitelů (Sąd Ochrony Konkurencji i Konsumentów), do jehož působnosti spadá projednávání věcí týkajících se předcházení monopolistickým praktikám a věci související s energetickou regulací,
soud pro ochranné známky a průmyslové vzory Společenství (Sąd Wspólnotowych Znaków Towarowych i Wzorów Przemysłowych), který projednává věci týkající se porušení, hrozícího porušení nebo neexistence porušení průmyslových vzorů a ochranných známek, zneplatnění (průmyslového) vzoru Společenství, uplynutí doby platnosti nebo zneplatnění ochranné známky a účinků porušení ochranné známky.
Dále byl dne 1. ledna 2010 okresní soud v Lublinu určen jako příslušný soud k projednávání věcí týkajících se platebního rozkazu, které spadají do působnosti ostatních okresních soudů, podaných elektronickými prostředky.
Obecně platí, že okresní soudy jsou v občanskoprávním řízení příslušné v prvním stupni. Okresní soudy mají příslušnost ve všech věcech s výjimkou věcí vyhrazených zákonem (§ 16 a 507 OSŘ) pro krajské soudy.
Krajské soudy mají příslušnost v prvním stupni ve věcech uvedených v § 17 OSŘ, konkrétně mají příslušnost:
1) ve věcech nemajetkových práv a majetkových nároků uplatňovaných společně s těmito právy s výjimkou věcí týkajících se určení nebo popření rodičovství dítěte, případů zrušení uznání otcovství a zrušení osvojení;
2) ve věcech ochrany autorských práv a práv souvisejících, stejně jako ve věcech vynálezů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, ochranných známek, zeměpisného označení a topografií integrovaného obvodu, a ve věcech týkajících se ochrany jiných práv souvisejících s nehmotným majetkem;
3) ve věci žalob podle tiskového zákona;
4) ve věcech vlastnických práv, kde hodnota předmětu sporu převyšuje částku 75 tisíc zlotých, s výjimkou výživného, porušení vlastnictví, určení rozdělení majetku manželů, sladění obsahu katastru nemovitostí se skutečným právním stavem a věcí projednávaných v elektronickém řízení týkajících se platebního rozkazu;
5) ve věcech vynesení rozsudku namísto usnesení o rozdělení družstva;
6) ve věcech zrušením, prohlášení za neplatné či stanovení neexistence usnesení řídících orgánů právnických osob nebo organizačních jednotek, které nejsou právnickými osobami, ale byla jim ze zákona udělena právní subjektivita;
7) ve věcech týkajících se předcházení nekalé soutěži a boje proti ní;
8) ve věcech odškodnění za škody způsobené vynesením protiprávního pravomocného rozsudku.
9) ve věcech žalob týkajících se porušení práv vyplývajících z pravidel ochrany osobních údajů.
Kromě toho mají krajské soudy příslušnost projednávat například:
1) omezování svéprávnosti;
2) spory týkajících se provozu státních podniků: mezi orgány podniku a ředitelem podniku, řídícími orgány podniku a jeho zakladatelskými orgány a mezi jeho řídícími orgány a orgánem vykonávajícím dohled nad podnikem;
3) uznávání rozsudků zahraničních soudů a rozhodování o jejich vykonatelnosti (§ 11481 a 11511 OSŘ).
Ve věcech týkajících se vlastnických práv je navrhovatel povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu, není-li předmětem sporu konkrétní finanční částka.
Ve věcech týkajících se peněžitých nároků platí, že i pokud je žaloba podána jako alternativa k jinému nároku, představuje uvedená částka hodnotu předmětu sporu.
V ostatních majetkových věcech je navrhovatel povinen určit hodnotu předmětu sporu uvedením peněžní částky v žalobním nároku v souladu s § 20 až 24 OSŘ.
Viz odst. 2.
V polském občanském soudním řádu se rozlišují čtyři druhy soudní příslušnosti: obecná (§ 27 až 30), alternativní (§ 31 až 37), výlučná (§ 38 až 42) a zvláštní (§ 43 až 46).
Místní příslušnost je podrobně popsána v bodech 2.2.1 až 2.2.3.
Obecná místní příslušnost
Žaloby se podávají k soudu prvního stupně, který je příslušný podle místa bydliště žalovaného (§ 27 OSŘ).
V souladu s § 25 občanského zákoníku je bydlištěm fyzické osoby obec/město, kde se daná osoba zdržuje s úmyslem trvalého pobytu. Pokud žalovaný nepobývá v Polsku, obecná příslušnost se určí podle místa, kde se zdržuje. Není-li toto místo známo nebo je mimo Polsko, musí být žaloba podána podle místa posledního pobytu v Polsku.
Žaloby proti ministerstvu financí se podávají k soudu příslušnému v místě sídla organizační jednotky, které se spor týká. Pokud ministerstvo financí zastupuje Nejvyšší státní zastupitelství Polské republiky (Prokuratoria Generalna Rzeczypospolitej Polskiej), je nutné žalobu podat k soudu příslušnému podle sídla složky státního zastupitelství odpovědné za organizační útvar, kterého se žaloba týká.
Žaloby proti jiným právnickým osobám nebo jiným subjektům, které nejsou fyzickými osobami, se podávají k soudu příslušnému podle místa jejich sídla (§ 30 OSŘ).
Viz odst. 2.2.2.1.
Alternativní místní příslušnost umožňuje navrhovateli si v určitých případech zvolit soud. Navrhovatel poté může podat žalobu k obecnému soudu nebo jinému soudu uvedenému v § 32 až 371 OSŘ.
Alternativní místní příslušnost je možná v těchto případech:
Výlučná příslušnost soudu znamená, že věc může projednat pouze soud uvedený v OSŘ. Výlučná příslušnost platí v těchto případech:
Zvláštní příslušnost znamená, že příslušnost soudu lze stanovit odlišně v případech uvedených ve zvláštních právních předpisech:
Právo volby soudu se uděluje navrhovateli (žalobci).
Pokud je odůvodněna příslušnost několika soudů nebo pokud je žaloba vedena proti několika osobám, pro které mají příslušnost různé soudy podle právních předpisů o obecné příslušnosti. To stejné platí, pokud se nemovitost, jejíž umístění je základem pro určení příslušnosti soudu, nachází v několika soudních obvodech.
Právo volby soudu se uděluje oběma stranám na základě jejich dohody nebo společné žádosti.
Strany se mohou písemně dohodnout na předání stávajícího sporu nebo sporů, které mohou z určitého právního vztahu vyplynout v budoucnu, soudu prvního stupně, který ze zákona nemá místní příslušnost. Tento soud potom bude mít výlučnou příslušnost, pokud se strany nedohodly jinak nebo pokud navrhovatel neuplatnil žalobní nárok v elektronickém řízení prostřednictvím platebního rozkazu. Strany mohou také na základě písemné dohody omezit právo navrhovatele zvolit si z několika soudů příslušných k projednání daných sporů.
Strany však nemohou změnit výlučnou příslušnost.
Dohody o soudní příslušnosti musí mít písemnou formu. Mohou tvořit součást hmotněprávní dohody (ustanovení o příslušnosti) nebo být vtěleny do samostatné dohody.
Ve věcech týkajících se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení může příslušný soud na společnou žádost stran předat věc k projednání jinému soudu na stejné úrovni, který se věcmi týkajícími se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení zabývá, pokud je postoupení opodstatněné z důvodu účelnosti.
Příslušný soud je určen soudem vyššího stupně nebo Nejvyšším soudem.
Pokud příslušný soud nemůže případ projednat nebo nemůže přijmout další opatření z důvodu překážky, soud vyššího stupně určí soud jiný. Důvodem může být pouze překážka, která brání projednání případu, např. vyloučení soudce nebo vyšší moc.
Nejvyšší soud je povinen určit soud, na který se podá žaloba, pokud místní příslušnost nelze určit podle OSŘ na základě okolností případu (§ 45 OSŘ).
Specializovanými soudy jsou správní soudy (sądy administracyjne) a vojenské soudy (sądy wojskowe).
Působení vojenských soudů se řídí zákonem o organizaci vojenských soudů ze dne 21. srpna 1997. Obecně tyto soudy projednávají trestní věci týkající se polských ozbrojených sil. Ostatní věci lze postoupit do jejich příslušnosti pouze na základě zákona.
Působení správních soudů se řídí zákonem o organizaci správních soudů ze dne 25. července 2002. Správní soudy vykonávají spravedlnost tím, že monitorují činnost orgánů veřejné správy a řeší spory ohledně působnosti a příslušnosti mezi orgány místní samosprávy a státními správy. Nelze vyloučit, že ve výjimečných případech může správní soud v rámci svých dozorčích povinností vůči činnosti orgánů státní správy rozhodovat v občanskoprávní věci.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Nejprve je třeba poznamenat, že odpovědi uvedené v tomto informačním přehledu se týkají pouze obecných soudů (v Portugalsku běžně označovaných jako tribunais comuns). Kromě obecných soudů existují i další kategorie soudů: Ústavní soud, správní soudy, Účetní dvůr (Tribunal de contas). Existují také smírčí soudy (Julgados de Paz) a rozhodčí soudy (Tribunais arbitrais).
Pro zjištění, který soud je příslušný, platí následující pravidlo: obecné soudy jsou příslušné ve věcech, které nejsou přiděleny jiné kategorii soudů.
V kategorii obecných soudů navíc obecný soud pro občanskoprávní věci nepředstavuje protějšek specializovaného soudu. Protějškem specializovaného soudu je soud s obecnou příslušností. Volba mezi specializovanou soudní sekcí (juízo) nebo soudem a sekcí nebo soudem s obecnou příslušností závisí na předmětu žaloby, a v určitých případech, které jsou uvedeny níže, také na částce, která je předmětem řízení.
Platí následující zákony:
Soudy prvního stupně jsou zpravidla rozčleněny na soudy s rozšířenou místní působností (Tribunais de competência territorial alargada) a na okresní soudy (Tribunais de comarca) (článek 33 zákona č. 62/2013).
Abyste zjistili, na který soud prvního stupně byste se měli obrátit, je třeba zohlednit rovněž níže uvedené body.
Ve zvláštních případech existují určitá řízení, která musí být zahájena a projednána u jiných orgánů než obecných soudů. V závislosti na konkrétním případě se tato řízení v určitých fázích předávají příslušnému soudu: je tomu tak v případě zpochybnění, odvolání nebo potřeby schválení určitých rozhodnutí. Jedná se o následující řízení:
Pro tyto účely se místními obecnými soudy pro občanskoprávní věci rozumí místní soudní sekce pro občanskoprávní věci a soudní sekce s obecnou příslušností při okresních soudech. Příslušnost těchto soudů je vymezena implicitně, jinými slovy jsou příslušné, pokud není příslušná jiná sekce nebo specializovaný soud. Tyto soudy jsou příslušné rovněž v případech s nízkou hodnotou částky, která je předmětem sporu.
Na místní soudní sekci pro občanskoprávní věci nebo v případě, že neexistuje, na místní soudní sekci s obecnou příslušností při okresním soudu byste se tedy měli obrátit v následujících případech:
Chcete-li zjistit, zda se obrátit na místní soudní sekci pro občanskoprávní věci nebo na místní soudní sekci s obecnou příslušnosti, nebo na ústřední specializovanou soudní sekci, viz rovněž odpověď na otázku 3 níže: Pokud je dána příslušnost specializovaných soudů, jak zjistím, na který z nich se mám obrátit?
Podle pravidel soudní příslušnosti z hlediska hierarchie se obecné soudy dělí na soudy prvního stupně, odvolací soudy (Tribunais da Relação) (nebo soudy druhého stupně) a Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça), který je obecným soudem nejvyššího stupně (článek 42 zákona č. 62/2013).
Zákon stanoví případy, kdy je přípustnost opravného prostředku závislá na mezní hodnotě stanovené pro dané soudy:
Žaloby musí být podány a řízení zahájeno u soudů prvního stupně. Soudy prvního stupně jsou dále příslušné pro projednávání odvolání proti rozhodnutím notářů, rejstříků a proti jiným zákonem stanoveným rozhodnutím. Aby bylo možné určit, který soud prvního stupně je příslušný, je nezbytné použít pravidla příslušnosti podle dané věci, hodnoty a území, která budou uvedena v odpovědích na následující otázky.
Odvolací soudy v zásadě projednávají pouze opravné prostředky proti rozhodnutí soudů prvního stupně. Zákon jim výjimečně přiznává příslušnost projednávat určité věci v prvním stupni. Odvolací soudy projednávají rovněž kompetenční spory mezi soudy prvního stupně a stížnosti proti příkazům vydaným v prvním stupni a přezkoumávají rozsudky zahraničních soudů v občanských a obchodních věcech.
Nejvyšší soud projednává opravné prostředky proti rozsudkům vydaným odvolacími soudy. Ve zvláštních případech stanovených zákonem projednává i opravné prostředky proti rozsudkům vydaným v prvním stupni. Zákon mu výjimečně přiznává rovněž příslušnost projednávat určité případy jako první a jediná instance. Nejvyšší soud také projednává případy týkající se kompetenčních sporů mezi odvolacími soudy a mimořádné opravné prostředky za účelem standardizace judikatury.
Soudy prvního stupně
V Portugalsku existuje 23 okresních soudů (tribunais judiciais de comarca):
(článek 33 zákona č. 62/2013)
Kromě těchto soudů existují soudy s rozšířenou územní působností, z nichž následující tři mají také občanskoprávní a obchodní působnost:
(článek 83 zákona č. 62/2013)
Odvolací soudy
Ve druhém stupni existuje pět odvolacích soudů označených názvem obce, ve které se nacházejí:
(příloha I uvedená v čl. 32 odst. 1 zákona č. 62/2013)
Nejvyšší stupeň
(článek 31 zákona č. 62/2013)
Nejvyšší soud je příslušný pro celé území Portugalska. Odvolací soudy a soudy prvního stupně jsou příslušné ve svých soudních obvodech, které jsou vymezeny v zákoně o organizaci soudního systému (zákon č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013). Aby bylo možné zjistit, zda je příslušný soud města A, nebo města B, je nutno nahlédnout do příloh I, II a III výše uvedeného zákona o organizaci soudního systému.
Fyzické osoby
Příslušným soudem je soud v místě bydliště žalovaného, pokud zvláštní právní předpis nebo pravidla uvedená níže nestanoví jinak (článek 80 občanského soudního řádu):
Právnické osoby a společnosti
Je-li žalovaným stát, přechází ve věcech, kdy by byl příslušný soud bydliště žalovaného, soudní příslušnost na soud podle místa bydliště žalobce (článek 81 občanského soudního řádu).
Je-li žalovaným jiná právnická osoba nebo společnost, bude příslušným soud místa, kde má žalovaný sídlo nebo pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce, v závislosti na tom, zda je žaloba podána na právnickou osobu nebo na jeden z uvedených subjektů.
Žaloby na zahraniční právnické osoby nebo společnosti, které mají pobočku, kancelář, dceřinou společnost, zmocněnce nebo zástupce v Portugalsku, však lze podat u soudu v místě, kde se nachází sídlo tohoto subjektu, a to i v případě, je-li žaloba podána k doručení do sídla společnosti.
Více žalovaných a kumulace žalob (článek 82 občanského soudního řádu)
Pokud je ve stejném případě více než jeden žalovaný, musí být žaloba proti všem předložena soudu v místě, kde má bydliště většina z nich. Pokud je počet žalovaných v různých místech bydliště stejný, může žalobce zvolit soud příslušný podle bydliště kteréhokoli ze žalovaných.
Pokud žalobce podává více žalob, pro které by byly územně příslušné různé soudy, může si pro podání žaloby zvolit kterýkoli z těchto soudů.
Jedinou výjimkou jsou situace, kdy je soud schopen z vlastního podnětu posoudit, že není příslušný pro žádnou z těchto žalob z důvodu územního rozsahu, výše sporné částky nebo dohody o soudní příslušnosti. Pokud soud takovou žalobu nepřijme, musí být žaloba podána u soudu, který je ve věci dané žaloby příslušný. Je tomu tak například v určitých případech, kdy příslušnost projednávat jednu z uvedených žalob závisí na umístění nemovitosti nebo na místě plnění povinnosti. Platí to rovněž pro případy zahrnující ochranná opatření (providência cautelar) nebo předběžná opatření (diligência antecipada) a případy, kdy jsou stranami sporu soudci nebo někteří jejich příbuzní, pro některé výkony rozhodnutí, pro případy, které je nutno spojit s jinými případy, pro případy, kdy rozhodnutí nepředchází předvolání žalovaného, nebo pro případy, kdy soud není příslušný vzhledem k hodnotě, která je předmětem sporu.
Pokud existuje více žalob, mezi nimiž existuje vztah závislosti nebo subsidiarity, musí být věc předložena soudu, který je příslušný pro projednávání hlavní žaloby.
Případy, kdy je některá ze stran soudcem, manželem/manželkou soudce nebo je k soudci v určitém příbuzenském vztahu (článek 84 občanského soudního řádu)
K projednávání žaloba týkajících se soudce, manžela/manželky soudce, kteréhokoli z příbuzných soudce v sestupné nebo vzestupné linii nebo osoby, se kterou soudce žije ve společné domácnosti, které musí být podány v soudním obvodu, kde má daný soudce soudní příslušnost, bude příslušný hlavní soud soudního obvodu, který je nejblíže soudnímu obvodu daného soudce.
Je-li podána žaloba řízení v soudním obvodu, kde má příslušnost soudce, na jehož straně je překážka, nebo do tohoto obvodu takový soudce přidělen v době, kdy je daná věc již projednávána, je toto řízení postoupeno nejbližšímu soudnímu obvodu.
Výše uvedená pravidla se nevztahují na soudní obvody, v nichž působí více než jeden soudce, protože v takovém žaloba je věc přidělena nebo postoupena jinému soudci ve stejném soudním obvodu.
Projednávání opravných prostředků
Opravné prostředky je třeba předložit soudu, který je hierarchicky nadřazen soudu, jehož rozhodnutí je předmětem opravného prostředku (článek 83 občanského soudního řádu).
Následující odpověď je společná pro všechny tyto tři otázky.
Příslušnost podle místa, kde se nachází majetek
Žaloby týkající se věcných nebo osobních práv k nemovitému majetku, rozdělení majetku ve společném vlastnictví, vystěhování, předkupního práva a zabavení nemovitosti a rovněž žaloby ve věci refinancování, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy k nemovitosti musí být předloženy soudu příslušnému podle místa, kde se dotyčná nemovitost nachází.
Žaloby týkající se refinancování, nahrazení, snížení nebo zrušení zástavy k plavidlům nebo letadlům se však podávají u soudu v soudním obvodu podle příslušného místa registrace. Pokud se zástavní právo vztahuje na plavidla nebo letadla zaregistrovaná ve více soudních obvodech, může si žalobce zvolit kterýkoli z nich.
Je-li předmětem žaloby soubor movitých věcí patřících jedné osobě a určených k jednomu účelu nebo movité a nemovité věci nacházející se v různých soudních obvodech, podává se daná žaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází nemovitost s nejvyšší hodnotou. Za tímto účelem se použijí hodnoty uvedené v katastru nemovitostí. Pokud se nemovitý majetek, který je předmětem žaloby, nachází ve více než jednom soudním obvodu, může žalobce podat žalobu v kterémkoli z nich (článek 70 občanského soudního řádu).
Příslušnost u plnění závazku
Žaloby na vymáhání závazku, náhradu škody za nesplnění závazku nebo neúplné plnění závazku a odstoupení od smlouvy z důvodu nesplnění závazku se podávají u soudu místa bydliště žalovaného.
Věřitel si však může zvolit soud v místě, kde měl být závazek splněn, je-li žalovaným právnická osoba nebo pokud se bydliště věřitele nachází v metropolitních oblastech Lisabonu nebo Porta a žalovaný má bydliště v téže metropolitní oblasti.
V případě žaloby na určení občanskoprávní odpovědnosti na základě protiprávního jednání nebo rizika je příslušným soudem soud v místě, kde k jednání došlo (článek 71 občanského soudního řádu).
Rozvod a rozluka
Příslušným soudem ve věcech týkajících se rozvodu manželství a rozluky je soud v místě trvalého nebo obvyklého bydliště navrhovatele (článek 72 občanského soudního řádu).
Žaloby na uhrazení poplatků
Pokud jde o uhrazení poplatků právním zástupcům nebo znalcům a inkasa částek, které byly klientovi vyplaceny předem, je příslušným soudem soud v místě, kde byla daná služba poskytnuta. Žaloby na uhrazení poplatků se spojují s případem, v jehož rámci byla daná služba poskytnuta.
Pokud byl případ, v jehož rámci byla daná služba poskytnuta, předložen u odvolacího soudu nebo u Nejvyššího soudu, musí být žaloba na vrácení poplatků projednána u okresního soudu v místě bydliště dlužníka (článek 73 občanského soudního řádu).
Stanovení a rozdělení nákladů v případě společné havárie
Pro stanovení a rozdělení nákladů v souvislosti se společnou havárií je příslušný soud přístavu, do něhož byl nebo měl být dodán náklad z plavidla, které tuto společnou havárii utrpělo (článek 74 občanského soudního řádu).
Ztráta a škoda v důsledku srážky plavidel
Žalobu ve věci ztráty a škody v důsledku srážky plavidel lze podat u soudu v místě, kde došlo k nehodě, soudu v místě bydliště majitele plavidla, které srážku způsobilo, soudu v místě, kde je toto plavidlo zaregistrováno nebo v němž se nachází, nebo soudu v místě prvního přístavu, do kterého poškozené plavidlo vpluje (článek 75 občanského soudního řádu).
Odměny za záchranu plavidel nebo pomoc plavidlům
Návrhy na nařízení úhrady odměn za záchranu plavidel nebo pomoc plavidlům lze podat u soudu v místě, kde k události došlo, soudu v místě bydliště majitele zachráněných objektů nebo soudu v místě, kde je zachráněná loď zaregistrována nebo kde se nachází (článek 76 občanského soudního řádu).
Zánik zadržovacích práv k plavidlům
Žaloba na určení, že na lodi získané bezplatně nebo za úplatu neváznou žádná zadržovací práva, se podává u soudu přístavu, kde loď v okamžiku nabytí kotví (článek 77 občanského soudního řádu).
Předběžná opatření a přípravné úkony
Návrh na zabavení a zadržení majetku lze podat u soudu, u něhož má být podána příslušná žaloba, nebo u soudu, v jehož obvodu se dotyčný majetek nachází, nebo pokud se tento majetek nachází v několika obvodech, pak v kterémkoli z nich.
Pokud jde o ochranné opatření směřující k okamžitému pozastavení nových stavebních prací (embargo de obra nova), je příslušný soud v místě, kde mají být práce provedeny.
K přijetí ostatních předběžných opatření je příslušný soud, u kterého se má podat odpovídající žaloba.
O přípravné úkony za účelem zajištění důkazních prostředků se žádá u soudu, u něhož mají být provedeny.
Řízení týkající se předběžných opatření a přípravných úkonů za účelem zajištění důkazních prostředků se připojí k odpovídající žalobě a v případě potřeby se předají soudu, u něhož byla daná žaloba podána (článek 78 občanského soudního řádu).
Soudní oznámení
Návrhy na soudní oznámení se podávají u soudu v obvodu bydliště osoby, které má být oznámení doručeno (článek 79 občanského soudního řádu).
Výkon rozhodnutí (článek 89 občanského soudního řádu)
Zpravidla platí, že pro výkon rozhodnutí je příslušný soud v místě trvalého bydliště dlužníka, pokud zvláštní právní ustanovení nebo níže uvedená pravidla nestanoví jinak.
Strana, která podává návrh na výkon rozhodnutí, se může rozhodnout pro soud v místě, kde má být závazek splněn, pokud strana, proti níž je výkon požadován, je právnickou osobou nebo pokud se bydliště strany, která podává návrh na výkon rozhodnutí, nachází v metropolitní oblasti Lisabonu nebo Porta a strana, proti níž se žádá o výkon rozhodnutí, má bydliště v téže metropolitní oblasti.
Pokud se však ve vykonávacím řízení výkon týká vrácení zboží nebo zaplacení dluhu zajištěného zástavním právem k věci, je příslušným soudem soud v místě, kde se nachází zatížený majetek.
Je-li třeba zahájit vykonávací řízení u soudu v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden, a tato strana nemá bydliště v Portugalsku, má zde však majetek, je pro účely vykonávacího řízení příslušný soud podle místa, kde se majetek nachází.
Soud v místě, kde se předmětný majetek nachází, je příslušný i v případě, že návrh na zahájení vykonávacího řízení musí být podán u portugalského soudu, neboť se vztahuje k platnosti založení/likvidace společností / jiných právnických osob se sídlem v Portugalsku nebo k platnosti rozhodnutí jejich řídících orgánů, a nenastane žádná z uvedených situací uvedených v předchozích nebo následujících pravidlech vykonávacího řízení.
V případech zahrnujících několik vykonávacích řízení, která spadají do místní příslušnosti různých soudů, je příslušným soud v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden.
V případě výkonu rozhodnutí vydaného portugalskými soudy se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podává v rámci řízení, v němž bylo toto rozhodnutí vydáno, a zaznamenává se ve stejném soudním spisu. Je-li k nařízení výkonu rozhodnutí příslušné specializované oddělení, eviduje se výkon formou ověřeného opisu. Je-li k nařízení výkonu rozhodnutí příslušné specializované oddělení, musí být tomuto specializovanému oddělení neprodleně nejdříve zaslán opis soudního rozhodnutí, návrhu na zahájení vykonávacího řízení a souvisejících dokladů.
Pokud rozhodnutí vydali rozhodci v rozhodčím řízení, které se uskutečnilo v Portugalsku, je příslušným soudem ve věci výkonu rozhodnutí okresní soud v místě, kde se toto rozhodčí řízení konalo (článek 85 občanského soudního řádu).
Pokud byla žaloba podána u odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, je příslušným soudem soud v místě bydliště strany, proti níž je výkon veden. Je-li stranou, proti níž je výkon veden, soudce nebo osoby v určitém příbuzenském poměru k soudci, použijí se pravidla uvedená výše v části Případy, kdy je některá ze stran soudcem, manželem/manželkou soudce nebo je k soudci v určitém příbuzenském vztahu. V každém případě se soudní spis týkající se nalézacího řízení nebo jeho kopie zašle příslušnému soudu za účelem výkonu rozhodnutí (článek 86 občanského soudního řádu).
V řízeních o výkonu rozhodnutí vztahujícího se k nákladům, pokutám nebo náhradám splatným v důsledku sporu ve zlé víře je příslušným soudem soud, u něhož probíhalo řízení, které vedlo k oznámení příslušného vyúčtování nebo vyrovnání. Vykonávací řízení týkající se nákladů, pokut nebo náhrad se spojují s odpovídajícím případem.
Pokud byl rozsudek o úhradě nákladů, pokut nebo náhrad vynesen u odvolacího soudu nebo u Nejvyššího soudu, koná se vykonávací řízení u soudu prvního stupně příslušného pro oblast, kde se konalo hlavní řízení (články 87 a 88 občanského soudního řádu).
V případě výkonu rozhodnutí zahraničního soudu je příslušným soudem soud v místě bydliště dlužníka (článek 86, podle článku 90 občanského soudního řádu).
V případě evropského platebního rozkazu (nařízení (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006 ve znění rozhodnutí (EU) 2015/2421) je příslušným soudem okresní soud v Portu, ústřední orgán, první soudní sekce pro občanskoprávní věci.
Pracovní právo
Obecným pravidlem je, že žaloby musí být předloženy soudu podle místa bydliště žalovaného. U zaměstnavatelů, pojišťoven a institucí sociálního zabezpečení se má rovněž za to, že mají sídlo v místě, kde se nachází jejich pobočka, kancelář, zmocněnec nebo zástupce (článek 13 zákona o pracovních soudech).
Žaloby týkající se pracovní smlouvy, které podá zaměstnanec na zaměstnavatele, mohou být podány u soudu v místě, kde je dotyčná práce vykonávána, nebo v místě, kde má zaměstnanec bydliště.
V případě několika žalobců je příslušným soudem soud v místě, kde je vykonávána dotyčná práce, nebo v místě, kde má bydliště jeden ze žalobců.
Je-li práce vykonávána na více místech, lze žaloby týkající se pracovního poměru podat u soudu ve kterémkoli z daných míst (článek 14 zákona o pracovních soudech).
Žaloby ve věcech pracovních úrazů a nemocí z povolání musí být podány u soudu v místě, kde došlo k úrazu nebo kde nemocná osoba naposledy vykonávala pracovní činnost, která pravděpodobně nemoc způsobila.
Dojde-li k úrazu v zahraničí, musí být žaloba podána v Portugalsku, a to u soudu podle místa bydliště oběti.
V případě několika oprávněných osob je příslušným soudem soud v místě, kde má bydliště nejvyšší počet navrhovatelů, nebo pokud je v různých místech stejný počet navrhovatelů, v místě, kde žije osoba, která podala návrh jako první.
Je-li osoba, která utrpěla úraz, nemocná osoba nebo oprávněná osoba zaevidovaná jako námořník nebo člen letecké posádky a dojde-li k úrazu či k zjištění nemoci během cesty, je v dané věci příslušný rovněž soud v prvním místě, kde plavidlo nebo letadlo přistane na státním území, nebo v místě, kde je plavidlo nebo letadlo zaregistrováno (článek 15 zákona o pracovních soudech).
V případně hromadného propouštění musí být návrhy na vydání předběžných opatření a námitky podány u soudu v místě, kde se nachází provozovna, v níž je práce vykonávána.
Jestliže se hromadné propuštění týká pracovníků z několika provozoven, je příslušným soudem soud v místě, kde se nachází provozovna s nejvyšším počtem propuštěných pracovníků (článek 16 zákona o pracovních soudech).
Insolvence
V případě insolvenčního řízení je příslušným soudem soud v místě sídla nebo bydliště dlužníka nebo zůstavitele k datu úmrtí v závislosti na konkrétním případě.
Příslušný je i soud v místě, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka. Tím se rozumí místo, kde dlužník tyto zájmy obvykle vykonává způsobem, který je obvyklý a pro třetí strany určitelný (článek 16 zákona o insolvenci a ozdravení podniků).
Zveřejnění zahraničního rozhodnutí a jeho zápis do veřejného rejstříku podle článků 21 a 22 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 musí být vyžádány u portugalského soudu v místě, kde se nachází provozovna dlužníka. Nemá-li dlužník provozovnu v Portugalsku, je nutno podat žádost u soudní sekce pro obchodní věci v Lisabonu, pokud je součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení i společnost. Pokud součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení žádná společnost není, je příslušným soudem soudní sekce pro občanskoprávní věci v Lisabonu.
Výše uvedené pravidlo příslušnosti se vztahuje na uznání prohlášení insolvence v řízení vedeném v zahraničí (článek 288 zákona o insolvenci a ozdravení podniků).
Dědické řízení
Informace o příslušnosti v případě dědického řízení viz informační přehled týkající se dědictví.
Výživné pro zletilé a nezletilé osoby a určení rodičovské odpovědnosti
Informace o příslušnosti nalézacích řízení týkajících se úhrady výživného pro zletilé a nezletilé osoby, jejich vymáhání a žalob týkajících se určení rodičovské odpovědnosti viz informační přehled o výživném.
Ano, do určité míry.
Na vnitrostátní úrovni se mohou strany na základě výslovné dohody rozhodnout, že se odchýlí od pravidel místní příslušnosti. Jedná se o tzv. dohodu o soudní příslušnosti (competência convencional) (článek 95 občanského soudního řádu).
Dohodu o soudní příslušnosti nelze uzavřít v případech, kdy soud může z vlastního podnětu prohlásit, že není místně příslušný. K tomu dochází například v případech, kdy soudní příslušnost závisí na tom, kde se nachází nemovitý majetek, na místě, kde má dojít k plnění povinnosti, nebo kdy daný případ zahrnuje ochranné opatření nebo přípravné úkony. Je tomu tak rovněž u případů, kdy jsou stranami sporu soudci nebo jejich příbuzní, u některých vykonávacích řízení, u případů, které musí být spojeny s jinými případy, a případů, kdy rozhodnutí nepředchází předvolání žalovaného. V těchto případech se nelze od územní příslušnosti odchýlit dohodou.
Od pravidel příslušnosti z hlediska věcné působnosti, hierarchie a výše částky, která je předmětem sporu, se nelze nikdy odchýlit na základě volného uvážení stran.
Soudní příslušnost založená na dohodě, pokud je přípustná, je stejně závazná jako příslušnost vyplývající ze zákona. Tato dohoda musí splňovat formální požadavky týkající se smlouvy, která je zdrojem daného závazku. V každém případě musí dohoda mít písemnou formu a musí specifikovat otázky, na které se vztahuje, a kritérium pro určení soudu, který bude příslušný.
V mezinárodním měřítku se strany mohou dohodnout, který soud bude příslušný k vyřešení určitého sporu nebo sporů, jež mohou vyplývat z určitého právního vztahu, souvisí-li daná věc s více než jedním právním řádem. Jedná se o soukromé dohody o soudní příslušnosti (pactos privativos e atributivos de jurisdição) (článek 94 občanského soudního řádu).
Určení soudní příslušnosti dohod může zahrnovat přiznání výlučné příslušnosti nebo pouze alternativní příslušnosti k příslušnosti portugalských soudů, pokud existuje. V případě pochybností se má za to, že příslušnost je výlučná.
Volba soudní příslušnosti je platná pouze v případě, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Jak v případě dohodnuté soudní příslušnosti (vnitrostátní), tak v případě soukromých dohod o soudní příslušnosti (mezinárodních) se za písemnou dohodu považuje jakýkoli dokument, který je podepsán oběma stranami nebo který vyplývá z výměny dopisů, dálnopisů, telegramů či jiných komunikačních prostředků zanechávajících písemný doklad, bez ohledu na to, zda tyto dokumenty obsahují dohodu, nebo zda obsahují doložku odkazující na jinou písemnost, v níž je dohoda obsažena.
U pracovních soudů jsou dohody nebo doložky o vyloučení místní příslušnosti podle podmínek uvedených v zákoně absolutně neplatné (článek 19 zákona o pracovních soudech).
Jak již bylo uvedeno, v Portugalsku jsou specializovanými soudy prvního stupně ústřední soudní sekce u každého okresního soudu, místní soudní sekce pro občanskoprávní věci a soudy s rozšířenou působností.
Níže uvádíme věcnou příslušnost jednotlivých soudů, aby bylo zřejmé, na který z nich je třeba se obrátit v závislosti na předmětu sporu. Jak již bylo uvedeno, řízení je zpravidla zahájeno u soudů prvního stupně a vyšším soudům je postoupeno pouze v případě opravného prostředku.
Ústřední soudní sekce pro občanskoprávní věci (článek 117 zákona č. 62/2013):
Ústřední soudní sekce pro rodinné záležitosti a mladistvé
(Osobní stav jednotlivců a rodiny) (článek 122 zákona č. 62/2013):
(Nezletilé a zletilé děti) (článek 123 zákona č. 62/2013):
(Opatrovnictví nezletilých v oblasti vzdělávání a ochrany) (článek 124 zákona č. 62/2013):
Poznámka
Příslušnost ústředních soudních sekcí pro rodinné záležitosti a mladistvé ve vztahu k výchovnému a ochrannému opatrovnictví zaniká, pokud: je v trestním řízení za trestný čin spáchaný nezletilou osobou ve věku 16 až 18 let vynesen pravomocný rozsudek, jímž je uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, případně pokud nezletilá osoba dosáhne 18 let před datem vydání rozhodnutí v prvním stupni.
Ústřední soudní sekce pro pracovněprávní věci
(občanskoprávní věci) (článek 126 zákona č. 62/2013):
(Pokud jde o správní přestupky)
Ústřední soudní sekce pro obchodní věci (článek 128 zákona č. 62/2013):
Ústřední soudní sekce pro výkon rozhodnutí (Juízos centrais de execução) (článek 129 zákona č. 62/2013):
SOUDY S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Soud pro otázky duševního vlastnictví (Tribunal da propriedade intelectual) (článek 111 zákona č. 62/2013):
(Soud pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled)(Tribunal da concorrência, regulação e supervisão) (článek 112 zákona č. 62/2013):
Námořní soud (Tribunal marítimo) (článek 113 zákona č. 62/2013):
SOUDY VYŠŠÍ INSTANCE
Odvolací soudy (článek 67 zákona č. 62/2013):
Ve druhém stupni odvolací soudy zahrnují sekce pro občanskoprávní věci, pro trestní věci a pro sociální věci, rodinné záležitosti a mladistvé, pro obchodní věci, pro duševní vlastnictví a pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled. Vytvoření sekcí pro sociální věci, rodinné záležitosti a mladistvé, pro obchodní věci, pro otázky duševního vlastnictví a pro věci hospodářské soutěže, regulace a dohledu však závisí na objemu a složitosti dané služby.
Nejvyšší soud (Supremo Tribunal de Justiça) (článek 47 zákona č. 62/2013):
Nejvyšší soud v posledním stupni zahrnuje sekce pro občanskoprávní věci, pro trestní věci a pro sociální věci.
Příslušné právní předpisy
zákon o insolvenci a ozdravení podniků
Informace uvedené v tomto informačním přehledu nejsou pro kontaktní místa, soudy ani jiné subjekty a úřady závazné. Je třeba rovněž sledovat platné právní texty a jejich následné změny.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V Rumunsku existují vedle obecných soudů specializované úseky či senáty pro řešení sporů týkajících se určitých záležitostí.
V souladu s ustanoveními zákona č. 304/2004 o organizaci justice má Vrchní kasační soud (Înalta Curte de Casaţie şi Justiţie) čtyři úseky – občanskoprávní úsek I, občanskoprávní úsek II, trestní úsek, správní a daňový úsek – senát složený z devíti soudců a společné úseky, každý se svou vlastní příslušností. Odvolací soudy, tribunály, popř. okresní soudy mají specializované úseky nebo senáty pro občanskoprávní věci, trestní věci, věci týkající se nezletilých a rodinných záležitostí, věci týkající se správních a daňových sporů, věci týkající se pracovněprávních sporů a sociálního zabezpečení, společností, obchodního rejstříku, insolvence, nekalé soutěže, věci týkající se námořního a říčního práva. Specializované tribunály se mohou zřizovat podle potřeby k projednání výše uvedených záležitostí.
V občanském soudním řádu se stanovují běžné postupy pro občanskoprávní řízení. Jeho ustanovení se vztahují rovněž na jiné spory, pokud právní předpisy, které je upravují, nestanoví jinak.
Věcnou příslušnost občanskoprávních soudů upravují články 94 až 97 občanského soudního řádu.
Okresní soudy jako soudy prvního stupně projednávají následující žaloby, respektive návrhy, které lze (případně nelze) vyjádřit v penězích:
Okresní soudy projednávají odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů veřejné moci a jiných příslušných orgánů. Okresní soudy taktéž projednávají ostatní žaloby, ve kterých jsou ze zákona příslušné jednat.
Tribunály projednávají:
Odvolací soudy projednávají:
Vrchní kasační soud projednává:
Rumunská soustava občanskoprávních soudů rozlišuje mezi nižšími a vyššími soudy s věcnou příslušností, která se mezi různě postavenými soudy určuje podle funkčních (druh povinnosti) a procesních kritérií (hodnota, předmět nebo povaha sporu).
Občanský soudní řád zavedl změny týkající se příslušnosti a tribunály se staly soudy plně příslušnými projednávat ve věci samé v prvním stupni. Okresní soudy jsou příslušné rozhodovat o drobných anebo méně složitých nárocích, které jsou v praxi velmi časté.
Odvolací soudy jsou především příslušné projednávat odvolání, zatímco Vrchní kasační soud je obecným soudem vykonávajícím přezkum, který zajišťuje jednotný výklad a uplatňování práva na vnitrostátní úrovni.
Pravidla rumunského soudního systému týkající se místní příslušnosti jsou stanovena v článku 107 a násl. občanského soudního řádu.
Obecným pravidlem je, že se žaloba podává k soudu, v jehož obvodě má žalovaný (odpůrce) bydliště nebo sídlo.
Existují zvláštní pravidla místní příslušnosti, např.:
Rumunský občanský soudní řád stanoví pravidla alternativní příslušnosti (články 113 až 115). Místní příslušnost mají tedy taktéž následující soudy:
Pokud žalovaný pravidelně vykonává profesní činnost (zemědělskou, obchodní, průmyslovou nebo podobnou činnost) mimo místo svého bydliště, lze žalobu podat také u soudu, v jehož obvodu činnost vykonává v souvislosti se vznikajícími peněžitými závazky nebo v jehož obvodu se má činnost vykonávat.
Pokud jde o pojištění, žalobu o náhradu škody lze podat také u soudu, v jehož obvodu se nachází místo bydliště nebo sídlo pojištěné osoby, v jehož obvodu se nachází pojištěný majetek nebo v jehož obvodu došlo k pojistné události.
Volba příslušnosti na základě dohody se bude považovat za neplatnou, pokud je provedena před vznikem nároku na náhradu škody, přestože v souvislosti se záležitostmi týkajícími se povinného pojištění občanské odpovědnosti může poškozená třetí strana přímo zahájit řízení také u soudu, v jehož obvodu má své bydliště/sídlo.
Soud příslušný podle místa bydliště/pobytu chráněné osoby rozhodne o místní příslušnosti pro žaloby týkající se ochrany fyzických osob, pro které je podle občanského zákoníku příslušný opatrovnický a rodinný soud. V případě návrhů na souhlas opatrovnického a rodinného soudu s určitými právními úkony (v souvislosti s nemovitostmi) má příslušnost také soud, v jehož obvodu se nemovitost nachází. V tomto případě předá opatrovnický a rodinný soud, který rozsudek vynesl, kopii rozsudku opatrovnickému a rodinnému soudu v místě bydliště/pobytu chráněné osoby.
Pro žaloby o rozvod manželství je příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nacházela poslední společná domácnost manželů. Pokud manželé nemají společnou domácnost nebo ani jeden z nich již nebydlí na místě, kde má daný okresní soud příslušnost a kde se nachází společná domácnost, bude příslušný okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo pobytu žalovaného. Pokud žalovaný nežije v Rumunsku a rumunské soudy mají mezinárodní příslušnost, bude mít příslušnost soud, v jehož obvodu se nachází místo pobytu žalobce. Pokud v Rumunsku nežije žalobce ani žalovaný, mohou se strany dohodnout na příslušnosti kteréhokoli okresního soudu v Rumunsku. Pokud se na něm nedohodnou, podává se žaloba o rozvod u okresního soudu v Bukurešti pro 5. okres (článek 915 občanského soudního řádu).
Žaloby ve věcech individuálních pracovněprávních sporů se podávají u tribunálu, v jehož obvodu se nachází bydliště/pracoviště navrhovatele (článek 269 zákona č. 53/2003 – zákoník práce).
Pravidla, která stanoví výlučnou místní příslušnost, jsou uvedena v článcích 117 až 121 občanského soudního řádu. Tedy:
Strany se mohou písemně dohodnout nebo – v případě probíhajícího sporu – učinit ústní prohlášení před soudem, že věci týkající se majetkových, popř. jiných práv by neměly projednat místně příslušné soudy, pokud tyto soudy nemají výlučnou příslušnost. Ve sporech týkajících se ochrany práv spotřebitelů a v jiných případech stanovených zákonem se mohou strany dohodnout na příslušnosti soudu až po vzniku práva na náhradu škody, přičemž každá dohoda uzavřená v rozporu s tímto pravidlem se bude považovat za neplatnou (článek 126 občanského soudního řádu).
Vedlejší, doplňkové a související žaloby se podávají u soudu příslušného k projednání hlavní žaloby, i pokud spadají do věcné příslušnosti nebo místní příslušnosti jiného soudu, s výjimkou žalob týkajících se insolvence nebo vyrovnání s věřiteli. Tato ustanovení se použijí také v případě, že zákon udělil příslušnost k projednání hlavní žaloby specializovanému úseku nebo senátu. Má-li soud výlučnou příslušnost ve vztahu k některé ze stran, bude mít tento soud výlučnou příslušnost ve vztahu ke všem stranám (článek 123 občanského soudního řádu).
Dále v souladu s ustanoveními článku 124 občanského soudního řádu platí, že soud, který je příslušný k rozhodování o hlavní žalobě, bude také rozhodovat o obraně a námitkách, a to s výjimkou těch, které jsou předběžnými otázkami a spadají do výlučné příslušnosti jiného soudu, zatímco procesní překážky v jednání projedná soud, na kterém se vyskytly.
Námitku celkové nepříslušnosti soudu mohou strany nebo soudce vznést v každé fázi řízení. Námitku pro nedostatek věcné příslušnosti a místní příslušnosti v souvislosti s veřejným pořádkem je nutné vznést na prvním jednání, k němuž byly strany řádně předvolány soudem prvního stupně, zatímco otázku nedostatku příslušnosti v souvislosti se soukromoprávní věcí může vznést pouze žalovaný prostřednictvím obrany nebo v případě, že obrana není povinná, nejpozději na prvním jednání, k němuž byly strany řádně předvolány soudem prvního stupně. Pokud nedostatek příslušnosti nesouvisí s veřejným pořádkem, nebude moci strana, která podala žalobu u soudu, který není příslušný, namítnout nedostatek příslušnosti (článek 130 nového občanského soudního řádu).
V občanskoprávních sporech s přeshraničním prvkem ve věcech týkajících se práv volně dostupných stranám podle rumunského práva, pokud se strany platně dohodly, že rumunský soud je příslušný rozhodovat ve stávajících nebo potenciálních sporech týkajících se těchto práv, budou rumunské soudy jedinými soudy příslušnými rozhodovat o těchto záležitostech. Nestanoví-li zákon jinak, rumunský soud, k němuž je žalovaný předvolán, bude příslušný rozhodovat o žalobě, pokud se žalovaný dostaví před soud a předloží obranu týkající se věci samé, aniž by vznesl námitku proti nedostatku příslušnosti nejpozději do konce dokazování v řízení soudu prvního stupně. Ve dvou výše uvedených případech může rumunský soud zamítnout žalobu, pokud je podle všech okolností případu zřejmé, že spor není podstatným způsobem spojen s Rumunskem (článek 1067 nového občanského soudního řádu).
Viz odpovědi na otázky 1, 2, 2.1, 2.2, 2.2.2.1, 2.2.2.2.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ve Slovinsku jsou pro občanské spory v případě žalob projednávaných v prvním stupni příslušné okresní soudy (okrajna sodišča) a krajské soudy (okrožna sodišča). Tyto soudy jsou příslušné rozhodovat ve všech běžných občanských věcech a sporech (přiznání náhrady škody, majetkové spory, rodinné spory atd.). Vymezení příslušnosti okresních a krajských soudů je projednáno níže.
Ve věcech obchodního práva jsou k projednávání a rozhodování v prvním stupni naproti tomu příslušné pouze krajské soudy. Obchodními spory jsou spory, v nichž obě strany občanského soudního řízení jsou korporace, instituce (včetně veřejných institucí), družstvo, stát nebo samosprávná územní jednotka. Obchodními spory jsou rovněž spory týkající se právních vztahů mezi podnikateli v souvislosti s jejich výdělečnou činností a společností, institucí (včetně veřejných institucí), družstvem, státem nebo samosprávnou územní jednotkou.
K projednávání pracovních sporů jsou ze zákona příslušné soudy pro věci pracovní (delovna sodišča) a soudy pro věci sociálního zabezpečení (socialna sodišča), a to i v případě, kdy se daná věc týká občanského sporu. Pracovní spory se týkají vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které představují porušení práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních poměrů. Soudy pro věci pracovní jsou příslušné rozhodovat individuální pracovní spory (spory vyplývající z pracovněprávních vztahů, spory týkající se majetkových práv, které s těmito vztahy souvisejí), kolektivní pracovní spory (spory, v nichž jsou jednou ze stran obvykle odbory nebo jiná institucionální forma zastoupení zaměstnanců), spory týkající se zákonnosti stávek a spory týkající se práva zaměstnanců na spoluúčast ve vedení společnosti, které je zakotveno ve slovinském právním řádu. Soudy pro věci sociální rozhodují o nárocích vyplývajících z pojištění pro případ invalidity a důchodového pojištění, zdravotního pojištění a pojištění v nezaměstnanosti a o nároku na rodinné a sociální dávky.
Jelikož otázka příslušnosti vyvstává teprve v okamžiku, kdy jsou žaloba nebo nárok podány k soudu (soud před projednáním a rozhodnutím dané věci, nejprve stanoví, zda je příslušný), doporučuje se tuto záležitost konzultovat nejdříve s právníkem, aby nedošlo k zbytečnému prodlení. Soud musí v jakémkoli řízení, které vede, vždy věnovat pozornost otázce své příslušnosti a zajistit, aby daná věc nespadala do věcné příslušnosti jiného orgánu (např. správního orgánu). Pokud zjistí, že tomu tak skutečně je, musí soud žalobu žalobce odmítnout; to vede k zbytečné ztrátě času a vyšším nákladům dotyčné strany.
Informace o organizaci, umístění a příslušnosti soudů jsou k dispozici rovněž na oficiálních internetových stránkách Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko (Vrhovno sodišče Republike Slovenije): http://www.sodisce.si/
Žalobu je možné podat u kteréhokoli soudu Republiky Slovinsko, každý, kdo žalobu podává, však musí věnovat pozornost věcné příslušnosti (který soud je věcně příslušný) a místní příslušnosti. Základní informace, včetně adres všech okresních a krajských soudů v Republice Slovinsko, jsou k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu Republiky Slovinsko: http://www.sodisce.si/
Ve Slovinsku je věcná příslušnost v prvním stupni nebo možnost soudu rozhodnout o konkrétní žalobě určité strany rozdělena mezi okresní a krajské soudy. Při určování, který soud bude danou věc rozhodovat, jsou směrodatná dvě kritéria: hodnota nároku (předmět sporu) a právní základ sporného vztahu (obsah a předmět sporu).
Obecným pravidlem je, že krajský soud rozhoduje důležitější spory, kdy má předmět sporu vysokou hodnotu a kdy mají spory značný význam pro život některé ze stran, nebo o právně složitějších sporech, kdy musí soudy při svém rozhodování uplatňovat zákony upravující složité a citlivé právní otázky (např. rozvod, výživné na dítě).
Vrchní soudy (višja sodišča) s obecnou příslušností, které jsou ve Slovinsku čtyři, rozhodují ve druhém stupni. Žalobu nelze podat přímo tomuto soudu. Vrchní soudy rozhodují o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních a krajských soudů; rozhodují rovněž spory týkající se příslušnosti okresních a krajských soudů spadajících do jejich územní působnosti.
Nejvyšší soud Republiky Slovinsko rozhoduje o opravných prostředcích proti rozsudkům vrchních soudů, zejména rozhodnutím týkajícím se přezkumu a žádostí o ochranu zákonnosti. Jsou-li podány mimořádné opravné prostředky, musí být zúčastněné straně nápomocen právní zástupce; podle zákona mohou specifické procesní úkony u Nejvyššího soudu činit pouze kvalifikovaní právníci.
Jak bylo uvedeno v předchozím bodě, příslušnost v prvním stupni je rozdělena mezi okresní a krajské soudy; tyto dva soudy však nejsou ve vztahu přísné podřízenosti a nadřízenosti. Příslušnost soudů je stanovena zákonem, obecně však platí, že krajské soudy projednávají věci, které jsou právně i věcně komplikovanější.
Občanský soudní řád (Zakon o pravdnem postopku, ZPP) stanoví, že okresní soudy, kterých je ve Slovinsku celkem 44, jsou příslušné rozhodovat tyto věci:
Okresní soudy projednávají rovněž věci týkající se právní pomoci, pro něž není podle zákona příslušný žádný jiný soud, a jiné věci stanovené zákonem.
Krajské soudy, kterých je ve Slovinsku jedenáct, jsou příslušné rozhodovat tyto věci:
Rozhodování o právech duševního vlastnictví v prvním stupni spadá do výlučné místní příslušnosti krajského soudu v Lublani. Krajské soudy jsou příslušné rovněž pro žádosti o mezinárodní právní pomoc a právní pomoc v řízeních o uznání cizích rozhodnutí a k projednávání jiných věcí stanovených zákonem.
Žalobu lze v zásadě podat kterémukoli soudu prvního stupně ve Slovinsku zmíněnému ve výše uvedených bodech. Soud, k němuž strana podává žalobu, musí před zahájením řízení rozhodnout o své příslušnosti k projednání dané věci. Pokud soud zjistí, že není v dané věci místně příslušný, může prohlásit, že není příslušný a postoupit věc jinému soudu; může tak však učinit pouze v případě, pokud byla protistrana uvědomena o tom, že soud je nepříslušný. Soud musí žalobu postoupit, pokud výlučná místní příslušnost v dané věci náleží jinému soudu. Bez ohledu na to však existují pro určení místní příslušnosti soudů určitá obecná pravidla, jejichž smyslem je omezení nákladů na minimum a co nejrychlejší ukončení řízení.
ZPP obsahuje pravidlo týkající se obecné a zvláštní místní příslušnosti; ta je určena ve vztahu k předmětu sporu a jeho stranám. Podrobnosti obsahují následujících body.
Toto pravidlo stanoví, že žaloba na fyzickou nebo právnickou osobu musí být podána u soudu, v jehož obvodu má žalovaný trvalé bydliště nebo právnická osoba sídlo. V případě žaloby na cizí fyzickou nebo právnickou osobu je soudem s obecnou místní příslušností soud, v jehož obvodu má fyzická osoba bydliště ve Slovinsku nebo právnická osoba svou pobočku.
V určitých případech přiznává ZPP stranám sporu možnost podat žalobu k jinému soudu, nikoli k soudu s obecnou místní příslušností. V konkrétně vymezených případech (s ohledem na předmět nebo obsah sporu) může strana podat žalobu pouze soudu, který je výlučně příslušný rozhodnout v dané věci; v tomto případě se odkazuje na výlučnou místní příslušnost.
Pokud žalobce podá žalobu u soudu, který není místně příslušný, je tento prohlášen za nepříslušný a věc je postoupena jinému příslušnému soudu, u něhož projednávání dané věci pokračuje, jako kdyby bylo zahájeno zde u tohoto soudu.
Jak bylo uvedeno, v určitých případech mohou být místně příslušné dva soudy souběžně. V takovém případě si může strana zvolit, u kterého soudu žalobu podá (příslušnost daná na výběr).
Příslušnost tohoto typu je vymezena v článcích 49 až 65 občanského soudního řádu; níže jsou proto uvedeny pouze nejdůležitější případy a případy s největším významem pro život zúčastněných stran.
Ve sporech týkajících se výživného mezi manžely je příslušný nejen soud s obecnou místní příslušností, nýbrž rovněž soud, v jehož obvodu má žalobce (osoba s nárokem na výživné) trvalé bydliště. Možnost zvolit si soud je stranám dostupná rovněž v manželských sporech (ve věcech rozvodu manželství). V tomto případě je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé naposledy společné trvalé bydliště. Ve sporech týkajících se určení nebo popření otcovství či mateřství je příslušný rovněž soud, v jehož obvodu má trvalé bydliště nebo dočasný pobyt dítě, které může podle slovinských právních předpisů podat žalobu. Je-li v těchto sporech příslušný soud ve Slovinsku, tj. z toho důvodu, že žalobce má ve Slovinsku trvalé bydliště, má soud, v jehož obvodu má žalobce trvalé bydliště, rovněž místní příslušnost. Ve sporech o náhradu škody z mimosmluvní odpovědnosti (nejčastěji se jedná o případy související s dopravními nehodami) je příslušný soud, v jehož obvodu došlo ke škodné události (tj. místo dopravní nehody), nebo soud, v jehož obvodu nastaly důsledky škody, spolu se soudem s obecnou místní příslušností. Dojde-li ke škodné události, která měla za následek ztrátu na životě nebo vážné zranění, je příslušný rovněž soud, v jehož obvodu má žalobce trvalé bydliště nebo dočasný pobyt. Ve sporech vyplývajících ze závazkových vztahů mezi stranami je příslušný rovněž soud, jehož obvod je určen jako místo plnění smluvních povinností; podobné ujednání existuje taktéž ve vztahu ke sporům týkajícím se směnek nebo šeků (soud v místě proplacení).
Kromě toho se příslušnost daná na výběr uplatňuje také ve sporech týkajících se spotřebitelských závazkových vztahů, v nichž je žalobcem spotřebitel (výlučně fyzická osoba). V těchto případech je vedle soudu s obecnou místní příslušností příslušný také soud, v jehož obvodu má spotřebitel trvalé bydliště nebo dočasný pobyt. Pokud je ve sporu týkajícím se spotřebitelských závazkových vztahů žalobcem podnik, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má spotřebitel trvalé bydliště nebo dočasný pobyt. Jiná místní příslušnost je možná pouze tehdy, pokud spotřebitel a podnik uzavřou dohodu po vzniku sporu, nebo dohodu, která dodatečně spotřebiteli umožňuje začít řízení u jiných soudů. Ve sporech týkajících se pojistných vztahů, v nichž je žalovanou stranou pojišťovna, je vedle soudu s obecnou místní příslušností a soudu, v jehož obvodu má pobočka pojišťovny sídlo, příslušný také soud, v jehož obvodu má žalobce trvalé bydliště nebo dočasný pobyt nebo sídlo. Ve sporech týkajících se pojistných vztahů může pojišťovna podat žalobu pouze u soudu, v jehož obvodu má žalovaná strana, kterou je pojistník, pojištěný nebo osoba oprávněná z pojistné smlouvy, trvalé bydliště nebo dočasný pobyt nebo sídlo. Jiná místní příslušnost je možná pouze tehdy, pokud strany uzavřou dohodu po vzniku sporu, nebo dohodu, která dodatečně pojistníkovi, pojištěnému nebo osobě oprávněné z pojistné smlouvy umožňuje začít řízení u jiných soudů.
Další případy příslušnosti dané na výběr jsou stanoveny v občanském soudním řádu.
Ve specifických případech zákon stanoví zvláštní místní příslušnost a určuje soud, který je jako jediný příslušný rozhodovat. To se označuje jako výlučná místní příslušnost, která se použije v těchto případech:
Slovinské právní předpisy stranám ve zvláštním případě umožňují dohodnout se na příslušnosti soudu prvního stupně (dohoda o místní příslušnosti). Vzájemnou dohodou mohou strany změnit místní příslušnost danou ze zákona, je však třeba zdůraznit, že se strany nemohou dohodnout na určení věcné příslušnosti; tu určuje pouze zákon (viz vysvětlení výše).
Strany se mohou dohodnout, že jejich věc může projednat soud prvního stupně, který jinak není místně příslušný. Základní podmínkou, kterou musí strany splnit, je, aby zvolený soud měl věcnou příslušnost rozhodovat spor (viz rozdělení příslušnosti mezi okresní a krajské soudy) Dohoda není přípustná rovněž v případech, kdy zákon určitému soudu přiznává výlučnou místní příslušnost (viz předchozí bod).
Dohoda stran musí mít písemnou formu a musí se vztahovat na konkrétní spor nebo budoucí spor, který vyplývá nebo může vyplynout z jejich zvláštního právního vztahu. Dohoda musí být připojena k žalobě, kterou se zahajuje řízení u dotyčného soudu. Dohodu o místní příslušnosti nelze uzavřít v průběhu řízení – to znamená v době, kdy již byla u soudu podána žaloba bez připojené dohody.
Ve slovinské soustavě soudů nejsou specializované soudy v oblasti občanského a obchodního práva (např. zvláštní rodinné soudy pro řešení manželských sporů nebo sporů mezi rodiči a dětmi), jelikož všechny občanské spory řeší okresní soudy s krajské soudy nebo jejich oddělení pro občanské a obchodní věci. Soudy mají zřízena oddělení (pro věci občanské, rodinné, obchodní, exekuční, nesporné, pozůstalostní). Specializovaní soudci v těchto odděleních rozhodují spory a vynášejí soudní rozsudky.
Zvláštní soudy jsou zřízeny pouze pro spory v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení, přičemž jejich příslušnost a organizace je objasněna v úvodu.
Související odkazy
http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
K řízení v občanských věcech v prvním stupni je zásadně příslušný obecný soud, kterým je ve většině případů okresní soud (okresný súd) [§ 12 občanského sporného řádu (Civilný sporový poriadok, CSP)] a ve výjimečných případech krajský soud (krajský súd) (§ 31 CSP). V určitých případech je třeba se obrátit na specializovaný soud (viz odpověď na otázku č. 3).
Věcnou příslušností se obecně rozumí vymezení působnosti soudu rozhodovat věci v prvním stupni mezi soudy různého druhu. To znamená určit, zda je k rozhodování věci v prvním stupni příslušný okresní nebo krajský soud. Okresní soudy mají obecně pravomoc projednávat občanskoprávní věci v prvním stupni (§ 12 CSP). V určitých případech stanovených zákonem rozhodují krajské soudy jakožto soudy prvního stupně (§ 31 CSP). Základním kritériem pro určení pravomoci soudu je povaha věci.
Jednání před soudy prvního stupně jsou základem řízení před soudem. Každou věc musí nejprve projednat soud prvního stupně. Pro určení věcné příslušnosti jsou rozhodující okolnosti, které existují v okamžiku zahájení jednání, tedy v den, kdy soud obdrží žalobu / návrh na zahájení řízení. Změna okolností v průběhu řízení nemá vliv na již jednou založenou věcnou příslušnost.
Věcná příslušnost je jednou ze základních procesních podmínek, které se týkají soudu. Její splnění zkoumá soud z moci úřední ve všech fázích soudního řízení a na všech stupních, tudíž není třeba vznášet námitku věcné nepříslušnosti. Zjistí-li soud, že je věcně nepříslušný, je povinen věc postoupit věcně příslušnému soudu. O tom soud žalobce / navrhovatele vyrozumí. Byla-li žaloba / návrh již doručena žalovanému / odpůrci, musí soud o postoupení věci věcně příslušnému soudu vyrozumět také tuto stranu. Spor o věcnou příslušnost může vyvstat pouze mezi okresním a krajským soudem, neboť Nejvyšší soud (Najvyšší súd) nemůže být věcně příslušný k řízení v prvním stupni. Spor o věcnou příslušnost mezi okresním a krajským soudem rozhodne Nejvyšší soud, který je oběma soudům nadřízen při rozhodování o věcné příslušnosti.
Soustava soudů Slovenské republiky je třístupňová: okresní soudy, krajské soudy a Nejvyšší soud. Okresní soudy jsou příslušné k projednávání občanskoprávních věcí v prvním stupni (§ 12 CSP). Krajské soudy jsou příslušné k projednávání věcí ve druhém stupni, což znamená, že opravné prostředky proti rozhodnutím okresních soudů jsou vždy projednávány soudy krajskými. Výjimkou jsou spory z abstraktní kontroly ve spotřebitelských věcech, kdy krajské soudy (Krajský soud v Bratislavě, Krajský soud v Banské Bystrici a Krajský soud v Košicích) rozhodují ve svých obvodech jako soudy prvního stupně (§ 31 CSP).
Místní příslušnost je upravena občanským sporným řádem a občanským nesporným řádem (Civilný mimosporový poriadok, CMP). Ustanovení o místní příslušnosti stanoví, který soud prvního stupně, tedy který konkrétní soud ze všech věcně příslušných soudů, bude věc projednávat a rozhodovat. Platná právní úprava rozlišuje mezi obecnou místní příslušností a zvláštní místní příslušností. Při určování místní příslušnosti soudu je zvláštní místní příslušnost nadřazena. Pokud není zvláštní místní příslušnost určena, použije se obecná místní příslušnost. Místní příslušnost může rovněž být volitelná (alternativní / fakultativní) nebo výlučná. Pokud je místní příslušnost volitelná, navrhovatel si může zvolit, jestli podá návrh u obecného soudu odpůrce nebo u jiného soudu uvedeného v CSP. U výlučné příslušnosti jsou taxativně vyjmenovány věci, v nichž je místně příslušný jiný soud než obecný soud odpůrce. To znamená, že určitý soud je příslušný bez ohledu na to, že obecným soudem odpůrce je jiný soud, a není možnost výběru soudu v dané věci dle vlastního uvážení.
Sporné věci
Podle ustanovení CSP je vždy místně příslušný obecný soud odpůrce, pokud není stanoveno jinak (§ 13 CSP).
Obecným soudem fyzické osoby je soud, v jehož obvodu má fyzická osoba adresu trvalého pobytu (§ 14 CSP).
Obecným soudem právnické osoby je soud, v jehož obvodu má právnická osoba adresu sídla (§ 15 odst. 1 CSP). Obecným soudem zahraniční právnické osoby je soud, v jehož obvodu má zahraniční právnická osoba organizační složku v Slovenské republice (§ 15 odst. 2 CSP).
Pokud obecný soud nelze takto určit, je obecným soudem soud, v jehož obvodu měla fyzická osoba nebo právnická osoba poslední adresu trvalého pobytu nebo adresu sídla v Slovenské republice; pokud takový soud není, pak je příslušným ten soud, v jehož obvodu se nachází majetek osoby (§ 16 CSP).
Obecným soudem státu je soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo (§ 17 CSP).
Nesporné věci
V nesporných věcech (§ 3 CMP) je místně příslušný soud, o kterém to stanoví zákon. Pokud místní příslušnost nelze takto určit, je místně příslušný obecný soud navrhovatele.
Alternativní příslušnost soudu (volitelná příslušnost) odráží právo navrhovatele vybrat si namísto obecného soudu odpůrce soud příslušný podle § 19 CSP. Kromě obecného soudu odpůrce je rovněž místně příslušný i soud, v jehož obvodu:
a) je místo výkonu práce žalovaného podle jeho pracovní smlouvy,
b) nastala skutečnost zakládající nárok na náhradu škody,
c) je umístěna organizační složka žalovaného právního subjektu, pokud se spor týká této složky,
d) má navrhovatel, který je spotřebitelem, adresu trvalého pobytu, pokud jde o spotřebitelský spor nebo pokud se řízení týká sporů souvisejících se spotřebitelským rozhodčím řízením,
e) má navrhovatel adresu trvalého pobytu nebo sídla, anebo v případě zahraniční právnické osoby, kde má svou organizační složku, pokud jde o antidiskriminační spor.
Výlučná příslušnost ve sporných věcech znamená povinnost žalujícího zvolit namísto obecného soudu žalovaného soud příslušný podle § 20 CSP. To znamená, že v následujících případech je místně příslušným k projednávání věci soud:
a) v jehož obvodu leží nemovitost, pokud jde o spor týkající se věcného práva k ní,
b) v jehož obvodu probíhá dědické řízení, pokud jde o spor v souvislosti s tímto řízením,
c) v jehož obvodu probíhá exekuční řízení, pokud jde o spor vzešlý ze zvláštní povahy tohoto řízení,
d) v jehož obvodu probíhá úpadkové nebo restrukturalizační řízení, pokud jde o spor vzešlý ze zvláštní povahy tohoto řízení, s výjimkou řízení týkajících se vypořádání společného jmění manželů,
e) v jehož obvodu se nachází místo rozhodčího řízení, pokud se spor týká rozhodčího řízení, s výjimkou spotřebitelského rozhodčího řízení; pokud se místo rozhodčího řízení nachází mimo území Slovenské republiky, bude věc projednávat soud, v jehož obvodu má odpůrce adresu trvalého pobytu nebo sídla nebo organizační složku; pokud odpůrce nemá adresu trvalého pobytu nebo v případě zahraniční právnické osoby adresu sídla nebo organizační složku na území Slovenské republiky, bude k projednávání věci příslušný ten soud, v jehož obvodu má navrhovatel adresu trvalého pobytu nebo sídla nebo organizační složku.
Výlučná příslušnost v nesporných věcech znamená, že namísto obecného soudu je příslušný následující soud:
Místně příslušný ve věcech rozvodu manželství je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště za předpokladu, že alespoň jeden z nich má stále bydliště v obvodu soudu. Jinak je místně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal. Pokud příslušnost nelze určit tímto způsobem, příslušným bude obecný soud navrhovatele (§ 92 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se určení neplatnosti nebo neexistence manželství je soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště za předpokladu, že alespoň jeden z nich má stále bydliště v obvodu soudu. Jinak je místně příslušný obecný soud toho z manželů, který návrh nepodal. Pokud příslušnost nelze určit tímto způsobem, příslušným bude obecný soud jednoho z manželů (§ 101 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se soudní ochrany nezletilých je soud, v jehož obvodu měla nezletilá osoba bydliště určené dohodou rodičů či jinak v souladu se zákonem (§ 112 odst. 1 CMP) na počátku řízení.
Místně příslušný v řízeních týkajících se osvojení je soud, v jehož obvodu mělo dítě na počátku řízení bydliště určené dohodou rodičů či jinak v souladu se zákonem. Pokud takový soud není, bude příslušným k projednání věci soud, v jehož obvodu se dítě zdržuje (§ 136 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se způsobilosti k právním úkonům je soud, v jehož obvodu má osoba, o jejíž způsobilost jde, bydliště (§ 232 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se přípustnosti umístění do zdravotnického zařízení a držení ve zdravotnickém zařízení je soud, v jehož obvodu se zdravotnické zařízení nachází (§ 252 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se ustanovení opatrovníka je soud, v jehož obvodu má bydliště fyzická osoba, jíž se řízení týká; pokud takový soud není, tak soud, v jehož obvodu má tato osoba majetek (§ 273 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se prohlášení za mrtvého je obecný soud osoby, jež má být prohlášena za mrtvou (§ 220 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se dědictví je soud, v jehož obvodu:
a) měl zůstavitel adresu trvalého pobytu v době smrti,
b) se nacházel zůstavitelův majetek, pokud příslušnost soudu nebyla určena podle písmene a),
c) zůstavitel zemřel, pokud příslušnost soudu nebyla určena podle písmene a) nebo b) (§ 158 CMP).
K dodatečnému řízení o dědictví je místně příslušný soud, který dědické řízení ukončil (§ 159 CMP).
Pokud v souvislosti s dědickým řízením musí být schválen úkon nezletilého dědice, místně příslušným soudem k tomuto schválení je soud, u kterého probíhá dědické řízení (§ 160 odst. 1 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se notářských úschov bude soud, v jehož obvodu má sídlo notář, který má peníze, věci nebo cenné papíry v úschově (§ 334 CMP).
Místně příslušný v řízeních týkajících se umoření cenného papíru vystaveného tuzemskou bankou nebo pobočkou zahraniční banky bude soud, v jehož obvodu má banka nebo pobočka banky sídlo. Obecný soud navrhovatele je jinak místně příslušný k řízení o umoření listin. Pokud navrhovatel nemá obecný soud na území Slovenské republiky, je místně příslušný soud, v jehož obvodu je platební místo (§ 311 CMP).
Ne.
Příslušnost specializovaných soudů je upravena v §§ 22 – 33 CMP; konkrétně jsou zde uvedeny zvláštní soudy s příslušností k:
a) sporům ze směnek a šeků,
b) pracovněprávním sporům,
c) úpadkovému a restrukturalizačnímu řízení,
d) sporům z průmyslového vlastnictví,
e) sporům z nekalé soutěže a k autorskoprávním sporům,
f) sporům z hospodářské soutěže,
g) sporům týkajícím se rozhodčího řízení,
h) sporům z burzovních obchodů,
i) sporům týkajících se určení neplatnosti smlouvy, koncesní pracovní smlouvy nebo rámcové dohody,
j) sporům z abstraktní kontroly ve spotřebitelských věcech,
k) sporům o náhradu jaderné škody,
l) věcem týkajícím se ochranných opatření nařízených v občanskoprávních řízeních jiným členským státem EU.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ve Finsku řeší občanskoprávní žaloby obecné soudy. Specializované soudy pak představují buď odvolací instanci, nebo se zabývají jinými věcmi než věcmi, s nimiž se na soudy obracejí jednotliví občané.
Obecným soudem první instance příslušným pro občanskoprávní žaloby je ve Finsku okresní soud (käräjäoikeus). Odvolací instancí jsou obecně odvolací soudy (hovioikeus).
Základním pravidlem je, že se žaloba podává u obecného soudu první instance v místě bydliště žalovaného. To se týká i situací, kdy je žalovanou stranou právnická osoba. Jen malá menšina žalob se řeší jinde.
Je to možné v následujících věcech:
Žaloby týkající se rozvodu, ukončení nemanželského svazku nebo platnosti manželství nebo rozdělení jmění za okolností jiných, než je úmrtí jednoho z manželů, lze podat u soudu první instance, v jehož obvodu má bydliště nebo pobyt jeden z manželů.
Žalobu týkající se aktivit poboček, oddělení, zastoupení nebo jiných obdobných provozoven právnické osoby nebo aktivit provozovny podnikající fyzické osoby, v nichž je tato právnická nebo fyzická osoba žalovanou stranou, lze také podat u soudu první instance, v jehož obvodu se dotčená provozovna nachází.
Žalobou podanou spotřebitelem proti obchodníkovi na základě právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele se rovněž může zabývat soud první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo pobyt dotčeného spotřebitele.
Obchodní soud (markkinaoikeus) je soudem první instance, který projednává spory, návrhy a žaloby týkajících se práv průmyslového vlastnictví a autorských práv.
Žalobu týkající se pracovních smluv je také možné podat u soudu první instance, v jehož obvodu se práce, která je předmětem dané smlouvy, obvykle vykonává. V případech, kdy se práce obecně nevykonává v témže obvodu, v němž se nachází dotčená provozovna zaměstnavatele, může žalobu podanou proti zaměstnavateli zaměstnancem projednat i soud první instance v soudním, v jehož obvodu se nachází tato provozovna.
Žaloby týkající se náhrady škody a deliktní odpovědnosti lze rovněž podat u soudu první instance, v jehož obvodu došlo k protiprávnímu jednání nebo nedbalosti, na jejímž základě se žaloba podává, nebo kde v důsledku tohoto jednání vznikla škoda. Uvedené typy žalob lze rovněž podat u soudu první instance v soudním obvodu, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo pobyt žalobce, a to pokud se žaloba opírá o zákon o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (liikennevakuutuslaki), zákon o újmě způsobené nesprávným lékařským zákrokem (potilasvahinkolaki), zákon o odpovědnosti za výrobky (tuotevastuulaki), zákon o pojištění proti škodám na životním prostředí (laki ympäristövahinkovakuutuksesta) nebo zákon o odpovědnosti z provozu železniční dopravy (raideliikennevastuulaki).
Žalobu týkající se nemovitého majetku je rovněž možné podat u soudu první instance, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází.
Žalobu týkající se výživného lze také podat u soudu první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště či pobyt žalobce nebo vyživované osoby.
Pro přeshraniční věci mohou platit pravidla soudní příslušnosti stanovená v právních předpisech EU nebo mezinárodních smlouvách.
Soud v místě bydliště žalovaného není příslušným soudem vždy. Uvést lez například následující případy:
Žalobu týkající se určení otcovství je třeba podat u soudu první instance, v jehož obvodě se nachází bydliště nebo pobyt matky dítěte nebo dotčeného dítě samotného. Žalobu týkající se zrušení otcovství je třeba podat u soudu první instance, v jehož obvodě má bydliště dotčené dítě.
Žaloba týkající se svěření dítěte do péče a práva na styk s ním jen nutné podat u soudu první instance, v jehož obvodě se nachází bydliště dotčeného dítěte.
Žaloba ve věci výkonu rozhodnutí týkajících se svěření dítěte do péče a práva na styk s ním musí být podána u soudu první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo dočasný pobyt dotčeného dítěte nebo žalovaného.
Žaloba týkající se ustanovení opatrovníků či ukončení opatrovnictví nebo omezení způsobilosti k právním úkonům či zrušení nebo úpravy takovýchto omezení musí být podána u soudu první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště osoby, jejíž způsobilost k právním úkonům se omezuje.
Žaloba týkající se potvrzení adopce musí být podána u soudu první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo pobyt dotčeného adoptivního rodiče.
Žaloba týkající se dědictví a pozůstalosti musí být podána u soudu první instance, v jehož obvodu se nachází bydliště nebo pobyt dotčeného zůstavitele osoby.
V případě sporný občanskoprávních řízení (nikoliv však u řízení nesporných) si mohou účastníci řízení za určitých podmínek zvolit jiný soud než ten, který by byl za normálních okolností příslušný (soud první instance).
Právo spotřebitelů, zaměstnanců či vyživovaných osob či osob, které si výživné nárokují, podat žalobu u soudu příslušného podle občanského soudního řádu (oikeudenkäymiskaari) nelze omezit žádnými dohodami o příslušnosti soudů, a to s výjimkou případů, kdy k takovéto dohodě dojde až poté, co ke sporu došlo.
Dohoda o příslušnosti musí být písemná, přičemž tato dohoda se může týkat pouze konkrétního sporu, nebo se vztahovat na všechny případné další spory vyplývající z daného právního vztahu.
Obchodní soud je jako soud první instance příslušný projednávat spory, návrhy a žaloby týkajících se práv průmyslového vlastnictví a autorských práv. V ostatních případech se soustava speciálních soudů ve Finsku pro soudní spory využívá pouze ve výjimečných případech.
Finské soudy (anglicky)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Občanskoprávní spory zpravidla rozhodují obecné soudy. Žádost o zahájení řízení se podává u příslušného soudu.
Existují dva specializované soudy, které projednávají určité spory občanskoprávní povahy, Švédský pracovní soud (Arbetsdomstolen) a Švédský obchodní soud (Marknadsdomstolen). Kromě toho některé okresní soudy projednávají určité typy věcí. Informace o příslušnosti těchto soudů se nacházejí pod otázkou 3 níže.
Více informací o obecných soudech se nachází zde a o specializovaných soudech se dozvíte zde.
Některé občanskoprávní spory projednávají orgány, které ne soudy v pravém slova smyslu. Ve zjednodušeném řízení v rámci zkráceného řízení mohou jednotlivé úřady Švédského exekučního orgánu (Kronofogdemyndigheten) uložit účastníkovi, aby zaplatil částku nebo učinit jiná opatření. Rozhodnutí úřadu lze napadnout u okresního soudu. Určité typy sporů v oblasti nájmů nebo poskytnutí pozemku k užívání projednávají tribunály pro nájmy (hyresnämnd) nebo poskytnutí pozemku k užívání (arrendenämnd).
Prakticky veškeré občanskoprávní věci se zahajují u soudu nejnižšího stupně, okresního soudu (tingsrätt).
Základním pravidlem je, že se žaloba (návrh na zahájení řízení) podává v místě bydliště žalovaného. Bydlištěm fyzické osoby se rozumí místo, kde je tato osoba vedena v evidenci obyvatel. Informace o tom, kde je určitá osoba vedena v evidenci obyvatel, může poskytnout Švédský daňový úřad (Skatteverket, tel: +46 (0)8 56 48 51 60). Sídlo právnické osoby se obvykle určuje podle sídla.
Je rovněž možné žalovat někoho u švédského soudu, i když žalovaný ve Švédsku nebydlí. Pokud žalovaný nemá žádné bydliště, lze podat žalobu tam, kde se daná osoba zdržuje, nebo v určitých případech tam, kde měla daná osoba poslední bydliště nebo kde se naposledy zdržovala. V některých občanskoprávních věcech lze žalobu podat ve Švédsku, i pokud je bydliště žalovaného v zahraničí. Rozhodující pro vznik příslušnosti je, že se ve Švédsku nachází majetek nebo byla ve Švédsku uzavřena smlouva.
Pokud jde o mezinárodní vztahy, je třeba vědět, že švédská ustanovení o příslušnosti soudů lze použít pouze tehdy, kdy existuje švédská jurisdikce. Švédská jurisdikce existuje nejčastěji tehdy, pokud je švédský soud příslušný podle mezinárodních ustanovení o příslušnosti soudů. V této souvislosti je rovněž nutné mít na zřeteli existující mezinárodní nástroje. Pro Švédsko jsou nejdůležitější Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva, jež upravují příslušnost soudů, pokud má žalovaný bydliště v zemi, na niž se nařízení nebo úmluvy vztahují. Tyto úmluvy také zvláště zdůrazňují, že důvod pro příslušnost, který znamená, že lze žalobu na zaplacení určité částky podat tam, kde má žalovaný majetek, nelze použít proti osobě, která má bydliště v členském státě, nebo ve státě, který je stranou jedné z úmluv.
Existuje několik pravidel pro příslušnost, která znamenají, že žalobu lze podat i u jiného soudu než v místě bydliště žalovaného. Zároveň existují odchylná pravidla příslušnosti v různých mezinárodních nástrojích, jako jsou Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva.
Zde jsou nejdůležitější švédské odchylky od obecné příslušnosti:
Švédské právo obsahuje řadu pravidel o výlučné příslušnosti, která znamenají, že žalobu je nutné podat k určitému soudu. Kromě toho existují pravidla výlučné příslušnosti v různých mezinárodních nástrojích, jako jsou Nařízení Brusel I, Bruselská úmluva a Luganská úmluva. Pokud je žaloba, na kterou se vztahuje některé z těchto pravidel, podána k jinému soudu než k soudu s výlučnou příslušností, nesmí tento soud věc projednat.
Zde jsou uvedena nejdůležitější švédská pravidla výlučné příslušnosti:
Procesní strany mohou uzavřít dohodu, že spor smí nebo musí být projednán určitým soudem, tzv. prorogační dohodu. Dohoda musí být písemná. Dohoda může obnášet výlučnou příslušnost pouze jednoho soudu. Rovněž je možné sjednat si příslušnost jiného soudu, než jaká plyne z obvyklých pravidel příslušnosti. Procesní strany mohou také jako příslušné označit více soudů.
Soud, který si procesní strany zvolily jako příslušný, je v zásadě povinen projednat věc, která byla u tohoto soudu zahájena. To však neplatí, pokud je dohoda v rozporu s některým z pravidel výlučné příslušnosti. Pokud některá ze stran namítne, že je prorogační dohoda neplatná, musí ji soud také přezkoumat, což může mít za následek, že tento soud nebude příslušným.
Soud, který jinak není příslušný, se stane příslušným, pokud žalovaný nenamítne, že žaloba byla podána u nesprávného soudu, jedná se o tzv. tichou prorogaci. To však neplatí, pokud existují pravidla výlučné příslušnosti, která musí soud automaticky přezkoumávat. Soud naopak nemusí z vlastního podnětu přezkoumat, zda je návrh na zahájení řízení podán v rozporu s hlavním pravidlem, odchylnými pravidly příslušnosti nebo prorogační dohodou. Námitka nepříslušnosti soudu musí být přednesena v souvislosti s prvním vyjádřením účastníka ve věci. Pokud se žalovaný ve věci vůbec nevyjádří a soud má vynést rozsudek pro zmeškání, musí soud přezkoumat svou příslušnost.
Existují dva specializované soudy, které projednávají spory občanskoprávní povahy, Švédský pracovní soud (Arbetsdomstolen) a Švédský obchodní soud (Marknadsdomstolen). Švédský pracovní soud projednává pracovní spory, tedy spory týkající se vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Švédský obchodní soud projednává věci a záležitosti týkající se otázek práva obchodní soutěže a trhu.
Existují určité okresní soudy, které projednávají zvláštní druhy občanskoprávních věcí. Pět okresních soudů funguje jako soudy pro pozemkové a environmentální otázky (mark- och miljödomstolar). Projednávají věci podle zákona o životním prostředí (miljöbalken) a věci týkající se vyvlastnění a dělení pozemků. Otázky v oblasti námořního práva projednává sedm okresních soudů, jež jsou soudy pro námořní právo (sjörättsdomstolar). Existují zvláštní ustanovení pro spory v oblasti duševního vlastnictví, zvláště patentů, pro něž má výlučnou příslušnost Okresní soud ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
O soudu nebo tribunálu, který je příslušný pro daný spor, rozhoduje povaha sporu. Občanskoprávní řízení je obvykle zahájeno buď u soudu hrabství (County Court), nebo u vrchního soudu (High Court); rozhodujícími faktory jsou hodnota nároku a složitost sporu. Spory mezi státem a jednotlivcem, jakož i některé samostatné oblasti (např. pracovněprávní předpisy) jsou zpravidla projednávány tribunály. Informace o jednotlivých tribunálech jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Některá střediska pro slyšení soudů hrabství mají jednu příslušnost pro veškeré občanskoprávní věci, zatímco jiná mají „specializovanou příslušnost“, což jim umožňuje zabývat se věcmi týkajícími se ekvity, obchodních záležitostí nebo technologického a stavebního práva. Vrchní soud, který má obvyklé sídlo v Londýně, má v mnoha oblastech země okresní rejstříky. Okresní rejstříky umožňují, aby byly věci, pro něž je příslušný vrchní soud, projednány mimo Londýn soudcem s vhodnou kvalifikací. Správní soud má v některých regionálních centrech vrchní soud s plnou pracovní dobou.[1] Podrobnější popis vrchního soudu je uveden níže.
Jelikož otázka příslušnosti není často jednoduchá – například některé otázky pracovního práva jsou projednávány u soudu hrabství, a nikoli u pracovního soudu, je vhodné před zahájením soudního řízení požádat o radu. Další informace lze získat také na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
[1] Cardiff, Bristol, Birmingham, Leeds a Manchester
Procesní pravidla pro občanskoprávní řízení, tzv. občanský soudní řád (OSŘ), která jsou podporována praktickými pokyny k výkladu pravidel. Praktický pokyn k části 7 OSŘ objasňuje, u kterého soudního stupně by mělo být řízení zahájeno. Hlavní rozdíl mezi příslušností soudu hrabství a vrchního soudu spočívá v hodnotě nároku a složitosti dané věci. Základním limitem je to, že nárok s hodnotou nižší než 100 000 GBP projednává soud hrabství, zatímco nároky s vyšší hodnotou se zabývá vrchní soud. V části 8 OSŘ je stanoveno řízení pro jiné nároky než peněžité pohledávky; o příslušném režimu rozhoduje předmět a složitost dané věci.
Peněžité pohledávky jsou přidělovány jednotlivým „režimům“, takže pohledávky do hodnoty 10 000 GBP jsou přidělovány režimu řízení o drobných nárocích (Small Claims Track), zatímco pohledávka s hodnotou od 10 000 GBP do 25 000 GBP bude přidělena režimu zrychleného řízení (Fast Track); pohledávky, které nespadají ani do jednoho z těchto režimů, jsou zařazeny do režimu komplexního řízení (Multi Track). Je třeba poznamenat, že zařazování do jednotlivých režimů je funkcí soudu, a nic z výše uvedeného soudci nebrání, aby využil své pravomoci v oblasti řízení věcí k tomu, aby přidělil věci konkrétnímu režimu a k projednání u konkrétního soudu. Podrobnější vysvětlení je uvedeno zde.
V rámci vrchního soudu existují tři oddělení, která se zabývají různými druhy věcí:
Oddělení královniny lavice (Queen's Bench Division) – zabývá se širokým spektrem občanskoprávních věcí, což zahrnuje žaloby o náhradu škody vzniklé porušením smluvních povinností, občanskoprávní delikty, veřejné pomluvy a hanobení, dále obchodní spory a námořní případy (občanskoprávní žaloby týkající se lodí, jako jejich srážky, škody na nákladu a záchrana); nyní navíc zahrnuje rozhodčí soud (Official Referees Court) pod záštitou soudu pro technologie a konstrukce (Technology and Construction Court). Prostřednictvím správního soudu vykonává rovněž dohled nad širokou škálou soudů, tribunálů a orgánů nebo jednotlivců vykonávajících veřejné funkce (včetně vládních ministrů), a to v rámci procesu známého jako soudní přezkum, který zajišťuje, aby rozhodnutí těchto orgánů nebo jednotlivců byla přijata řádně a v souladu s právními předpisy a nepřekračovala pravomoci, které jim svěřil parlament.
Kancléřské oddělení (Chancery Division) – zaměřuje se zejména na majetkové záležitosti, včetně správy pozůstalostí, na výklad závětí, na patenty a práva duševního vlastnictví, úpadek a platební neschopnost a dále na spory týkající se obchodních společností a sdružení. Do příslušnosti kancléřského oddělení spadá rovněž nově zřízený soud pro podnikání s duševním vlastnictvím (Intellectual Property Enterprise Court) #_ftn1[1].
Rodinné oddělení (Family Division) – zabývá se rozvody a manželskými záležitostmi, případy souvisejícími s dětmi, jako je osvojení, nespornými závěťmi a rozdělením pozůstalosti osob, které nezanechaly závěť.
Podrobné informace o vrchním soudu jsou k dispozici rovněž na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Pokud máte jakékoli pochybnosti o tom, který soud je správným soudem, měli byste si vyžádat právní poradenství nebo prostudovat internetové stránky Ministerstva spravedlnosti.
Jak je uvedeno výše, žaloby k soudům hrabství jsou nyní podávány centrálně a poté jsou zasílány příslušným střediskům pro slyšení, vyžaduje-li se soudní jednání. Část 26 § 2A odst. 2 OSŘ stanoví, že by věc měla být předána středisku soudu hrabství, které je příslušné pro místo, kde má žalovaný bydliště nebo kde vykonává podnikatelskou činnost, kterákoli ze stran však může požádat, aby byla věc projednána u konkrétního střediska pro slyšení. S ohledem na otázku specializované soudní příslušnosti se může stát, že se přidělené středisko pro slyšení nebude nacházet v místě ani jedné ze stran, a to kvůli potřebě specializovaných soudců.
Mimoto existují konkrétní druhy žalob, které jsou omezeny na dané místo; například nároky týkající se vlastnictví pozemku nebo nároky podle zákona o spotřebitelském úvěru nebo nárok na vrácení zboží. Řízení musí být zahájeno v místě, kde žije nebo kde vykonává podnikatelskou činnost osoba, která drží danou věc. Více informací o těchto výjimkách lze nalézt v částech 55 a 7 občanského soudního řádu pro Anglii a Wales.
Výjimkou ze základního pravidla je to, že věc bude projednána u soudu, který je pro řešení této záležitosti nejvhodnější vzhledem k povaze případu, dostupným soudcům a vyjádření stran, pokud jde o vhodné místo konání.
Základním pravidlem je, že věc bude postoupena středisku pro slyšení soudu hrabství v místě, kde má žalovaný bydliště nebo kde vykonává podnikatelskou činnost, vyžaduje-li se soudní jednání. Při podávání formuláře dotazníku si však strany mohou zvolit, který soud by měl věc projednat; rozhodnutí je na soudu. Některé žaloby podané u vrchního soudu v Londýně mohou být projednány u jednoho z různých okresních rejstříků. Více informací o postupování věcí je uvedeno v části 30 občanského soudního řádu.
Jak je uvedeno výše, obecným rozhodujícím faktorem, pokud jde o úroveň soudu, bude hodnota nebo složitost nároku. I když se strany mohou v dotazníku vyjádřit k místu konání, konečné rozhodnutí přísluší soudu. Žalobce si nemůže zvolit soud, u něhož řízení zahájí. Podle části 2.7 občanského soudního řádu má navíc soud naprostou volnost, pokud jde o projednání případů, jež považuje za vhodné. Více informací je uvedeno v občanském soudním řádu.
Nikoli.
Povinnosti jednotlivých oddělení vrchního soudu a podrobné údaje o soudech zabývajících se rodinnými věcmi jsou popsány výše.
Více informací je k dispozici na internetových stránkách soudů hrabství a v případě vrchního soudu na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Související odkazy
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Většina občanských nebo obchodních věcí je projednávána u vrchního soudu (High Court) Severního Irska nebo soudu hrabství (County Court). Nižší/smírčí soudy (Magistrates' Court) se zabývají některými občanskými věcmi, jako je vymáhání drobných nároků a rodinné a soukromé věci.
Existuje řada zákonných tribunálů, které se zabývají různými záležitostmi, jako je přistěhovalectví, daně, duševní zdraví, sociální dávky a doprava. Některé tribunály jsou příslušné pro celé Spojené království a informace o nich jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service). Jiné tribunály, například tribunály pro spravedlivé zaměstnávání a pracovní soudy, které se zabývají některými záležitostmi v oblasti zaměstnání, jsou příslušné pouze pro Severní Irsko.
Otázka příslušnosti není často jednoduchá. Před zahájením soudního řízení se proto vždy doporučuje obrátit se na právníka.
Pokud jde o otázku správného soudu, u něhož je třeba zahájit řízení, měli byste si vždy vyžádat právní radu.
Je-li hodnota vašeho nároku nižší než 30 000 GBP a jedná-li se o náhradu škody způsobené nedbalostí nebo porušení smlouvy, mělo by být řízení zahájeno u soudu hrabství, není-li vám doporučeno postupovat jinak. Nároky s hodnotou vyšší než 30 000 GBP by měly být předloženy vrchnímu soudu.
Určité nároky s hodnotou nižší než 3 000 GBP může projednat soud hrabství v řízení o drobných nárocích, které umožňuje jednoduchý a neformální způsob řešení sporů, často bez účasti právního zástupce. Informační leták o řízení o drobných nárocích je k dispozici na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska.
Rodinné a soukromé věci mohou být projednány u nižších/smírčích soudů, soudu hrabství nebo vrchního soudu, a to podle povahy dané věci.
Nižší/smírčí soudy a soud hrabství jsou příslušné pro celé Severní Irsko. Obvod, pro nějž jsou tyto soudy obvykle příslušné, je určen s odkazem na tři oddělení správního soudu. Průvodce správním soudem (Administrative Court Guide) si lze stáhnout na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska http://www.courtsni.gov.uk/en-GB/Documents/Single%20Jurisdiction%20Internet%20Info%20Agreed.pdf
Vrchní soud je příslušný pro celé Severní Irsko.
Řízení by mělo být obvykle zahájeno u soudu, v jehož obvodu má žalovaný bydliště nebo vykonává podnikatelskou činnost, nebo u soudu, v jehož obvodu došlo k události, která vedla k soudnímu řízení (ačkoli technicky je lze zahájit u kteréhokoli oddělení).
Smluvní věci – místo konání soudního řízení bude záviset na povaze smlouvy. Například sporem týkajícím se pracovní smlouvy se může zabývat soud hrabství nebo pracovní soud.
Rodinné a soukromé věci, například záležitosti týkající se rodičovské zodpovědnosti, bude projednávat nižší/smírčí soud, soud hrabství nebo vrchní soud v závislosti na povaze dané věci.
Žaloby založené na deliktní odpovědnosti jsou projednávány podle obecného pravidla příslušnosti stejně jako občanskoprávní žaloby vyplývající z trestního řízení. Existuje však rovněž program pro odškodnění obětí trestného činu a více informací je uvedeno na internetových stránkách úřadů pro odškodnění (viz odkaz níže).
Žádný takovýto požadavek neexistuje. Řízení lze zahájit u kteréhokoli oddělení správního soudu bez ohledu na předmět (obvykle je však zahájeno u oddělení příslušného pro oblast, v níž má žalovaný bydliště nebo vykonává podnikatelskou činnost, nebo pro oblast, v níž nastala událost vedoucí k soudnímu řízení).
Strany si nemohou zvolit soud.
Informace o tribunálech příslušných pro celé Spojené království jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby Anglie a Walesu a Ministerstva spravedlnosti.
Informační letáky týkající se soudů a většiny tribunálů v Severním Irsku jsou k dispozici na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska.
Informace o příslušnosti pracovních soudů a tribunálů pro spravedlivé zaměstnávání jsou uvedeny na internetových stránkách pracovních soudů a tribunálů pro spravedlivé zaměstnávání.
Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)
Tribunály (Soudní služba Jejího veličenstva (Her Majesty's Court Service) – Anglie a Wales)
Tribunály (Ministerstvo spravedlnosti)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Dvěma hlavními občanskoprávními soudy ve Skotsku jsou Sheriff Court (včetně odvolacího soudu) a Court of Session. Existují však některé specializované soudy, které jsou příslušné pro konkrétní druhy žalob. K nim patří: Soud Lorda Lyona (Court of the Lord Lyon), daňový soud (Court of Exchequer), volební soud (Election Petition Court), soud hrabství projednávající případy újmy na zdraví (Sheriff Personal Injury Court) a Skotský pozemkový soud (Scottish Land Court). Existuje také řada zákonných tribunálů.
Tribunály
Zákon o soudech, tribunálech a výkonu rozhodnutí (Tribunals, Courts and Enforcement Act) z roku 2007 vytvořil pro většinu tribunálů ve Spojeném království jednotnou strukturu, která je rozdělena na tribunál prvního stupně (First-tier Tribunal) a vrchní tribunál (Upper Tribunal). Tribunál prvního stupně i vrchní tribunál mají samostatné senáty zabývající se různými předměty řízení, které spojují podobné jurisdikce. Podrobnosti o tribunálech jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby Jejího veličenstva (Her Majesty’s Courts and Tribunals Service).
Existuje také řada tribunálů, které jsou převedeny do Skotska. Většinu pravomocí tribunálů řídí samostatný vedoucí nebo předseda a každý má různé donucovací pravomoci. Pravomoci sahají od odvolání proti pokutám za parkování až po soudem nařízenou léčbu a detenci pacientů se závažnými mentálními chorobami. Opravné prostředky proti rozhodnutím skotských tribunálů projednávají občanskoprávní soudy ve Skotsku a může se jimi zabývat Sheriff Court i Court of Session.
Skotský zákon o tribunálech (Tribunals (Scotland) Act) z roku 2014 zřizuje pro decentralizované tribunály jeden tribunál prvního stupně pro Skotsko a jeden vrchní tribunál pro Skotsko. V čele skotských tribunálů stojí nejvyšší soudce ve Skotsku, vrchní soudce (Lord President), který delegoval na předsedu skotských tribunálů různé funkce, což je obdobou výše popsaného modelu Spojeného království. Vrchní tribunál pro Skotsko odpovídá za projednání většiny opravných prostředků proti rozhodnutím tribunálu prvního stupně, což je vyjímá z pravomoci soudů. První tribunály mají přejít na novou strukturu v prosinci 2016. Správu tribunálu prvního stupně pro Skotsko a vrchního tribunálu pro Skotsko bude vykonávat Skotská soudní služba (Scottish Courts and Tribunals Service).
Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby a skotské vlády.
Soud Lorda Lyona (Court of the Lord Lyon)
Lord Lyon King of Arms je jedním ze státních úředníků Skotského království a poradcem královny ve věcech heraldických, genealogických a ceremoniálních. Vykonává veškerou jurisdikci koruny ve věcech heraldických, prosazuje heraldické právo a rozhoduje v otázkách jména, zastupování rodiny a náčelnících klanů.
Daňový soud (Court of Exchequer)
Court of Session zasedá ve Skotsku jako Court of Exchequer v případě projednávání daňových sporů. Jeho činnost spočívá především v projednávání opravných prostředků týkajících se právních otázek, které byly podány proti rozhodnutí zvláštních komisařů pro daň z příjmů o otázkách daňové povinnosti.
Volební soud (Election Petition Court)
Tento soud sestává ze dvou soudců Court of Session a zabývá se žalobami na zvolení poslanců parlamentu a skotského parlamentu z důvodu nezákonnosti nebo nepřípustných praktik.
Skotský pozemkový soud (Scottish Land Court)
Tento soud se zabývá především spory týkajícími se zemědělských nájmů a drobné držby (tzv. crofting). Jeho předseda a místopředseda mají právnickou kvalifikaci a další dva členové jsou zemědělci z praxe. Může být požádán o stanovení nájemného pro zemědělská hospodářství a drobnou držbu a projednává opravné prostředky proti rozhodnutím orgánu, který reguluje drobnou držbu. Projednává rovněž opravné prostředky proti rozhodnutím skotské vlády o uložení sankcí zemědělcům, kteří pobírají platby v rámci režimu společné zemědělské politiky EU, a odvolání v některých záležitostech týkajících se životního prostředí.
Pozemkový tribunál pro Skotsko (Lands Tribunal for Scotland)
Tribunál má předsedu a tři členy, kteří mají odborné znalosti v oblasti práva a zeměměřičství. Předseda tribunálu je rovněž předsedou skotského pozemkového soudu.
Hlavními oblastmi práce jsou:
Soud hrabství projednávající případy újmy na zdraví (Sheriff Personal Injury Court)
Soud hrabství projednávající případy újmy na zdraví je národním centrem odborných znalostí v případech týkajících se újmy na zdraví. Žaloby o náhradu újmy na zdraví mohou být podány specializovanému soudu pro případy újmy na zdraví v Edinburghu v případě, je-li požadovaná částka vyšší než 5 000 GBP. Strany mají rovněž možnost podat žaloby týkající se újmy na zdraví s jakoukoli hodnotou místnímu Sheriff Court. Pro pracovní úrazy platí zvláštní ustanovení: žaloby s hodnotou vyšší než 1 000 GBP lze podat přímo soudu hrabství projednávajícímu případy újmy na zdraví, zatímco žaloby o náhradu v souvislosti s pracovními úrazy, kdy je hodnota nároku nižší než 1 000 GBP, mohou být postoupeny soudu, pokud se místně příslušný soudce hrabství domnívá, že jsou dostatečně významné nebo složité. Court of Session již neprojednává žaloby o náhradu újmy na zdraví, je-li částka, která je předmětem sporu, nižší než 100 000 GBP.
Ve Skotsku působí jako soudy prvního stupně v občanskoprávním řízení jak Sheriff Court (soud nižšího stupně), tak i Outer House of the Court of Session (vrchní soud).
Občanskoprávní příslušnost Sheriff Court je široká a vztahuje se na veškeré žaloby týkající se dluhu nebo náhrady škody, aniž by byl stanoven horní finanční limit. Žaloby v případech, kdy hodnota nároku bez úroků a nákladů nepřesahuje 100 000 GBP, musí být podány u Sheriff Court. Od září 2015 byla výlučná příslušnost Sheriff Court zvýšena z 5 000 GBP na 100 000 GBP.
K věcem, které jsou vyňaty z příslušnosti Sheriff Court a jsou vyhrazeny pro Court of Session, patří soudní přezkumy správních rozhodnutí, žaloby na přisouzení nároku (zřízení práva na zajištění vlastnictví), snížení (avšak pouze ve vztahu k zrušení platnosti nařízení) a návrh na likvidaci společností, jejichž splacený kapitál převyšuje 120 000 GBP. U Court of Session jsou projednávány věci podle Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí.
Sheriff Court může věc na návrh účastníka řízení postoupit Court of Session, pokud se soudce hrabství domnívá, že to je vhodné vzhledem k významu nebo složitosti věci. Court of Session může povolit, aby mu bylo řízení postoupeno „z oprávněných důvodů“.
Court of Session může obdobně vrátit některé věci Sheriff Court.
Ve většině občanskoprávních řízení se otázky příslušnosti řídí zákonem o občanské příslušnosti a rozsudcích (Civil Jurisdiction and Judgments Act) z roku 1982. Hlavní zásadou skotských pravidel pro určení příslušnosti je to, že právnické i fyzické osoby musí být žalovány u soudů v místě, kde mají bydliště nebo sídlo.
Kromě výše uvedeného základního pravidla může být také možné zvolit si soud, u něhož bude řízení zahájeno.
Například:
Smlouva
Osoba může být žalována rovněž u soudu v místě plnění dotyčné smluvní povinnosti.
Deliktní nebo kvazideliktní odpovědnost
Osoba může být žalována rovněž u soudu v místě, kde došlo nebo kde může dojít ke škodné události.
Výživné
Soud je příslušný ve věcech týkajících se vyživovací povinnosti tehdy, jedná-li se o soud v místě, kde má oprávněný z výživného bydliště nebo místo obvyklého pobytu, nebo souvisí-li pohledávka výživného s řízením, které je vedeno u dotyčného soudu a které se týká stavu dotyčné osoby, je-li příslušný pro toto řízení.
Spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny
V těchto případech je příslušný soud v místě, kde se nachází daná pobočka/zastoupení.
Rodinné právo
Záležitosti, jako je rozvod, styk s dětmi a jejich bydliště a povinnosti a práva rodičů, se obecně řídí pravidly pro místní příslušnost ve Skotsku, tj. věc bude projednána v místě, kde má dítě bydliště, obvykle u „Sheriff Court“. Mohou však existovat odchylky od tohoto pravidla, zejména pokud jedna nebo obě strany mají vztah k jiné jurisdikci, než je Skotsko. Jestliže se domníváte, že se vás to týká, měli byste vždy uvážit možnost právního poradenství ohledně otázek soudní příslušnosti.
Újma na zdraví
Od září 2015 platí pro Sheriff Personal Injury Court, Sheriff Court a Court of Session nové předpisy o soudní příslušnosti. Podrobnosti viz informace uvedené jinde v tomto informativním přehledu.
U určitých druhů řízení má soud výlučnou příslušnost bez ohledu na bydliště či sídlo nebo jakékoli jiné pravidlo týkající se soudní příslušnosti. Jedná se o:
Příslušnost může být rozšířena, pokud určitá osoba předloží soudu buď výslovnou dohodu, nebo toto uvede v žalobní odpovědi, aniž by uplatnila námitku nepříslušnosti.
Ve Skotsku je využívání specializovaných soudů velmi omezené a odpověď na otázku č. 1 uvádí, o jaké druhy řízení se jedná. V mnoha případech bude občanskoprávní žaloba projednána buď u Sheriff Court, nebo u Court of Session. Každopádně se doporučuje vyžádat si právní radu ohledně podání žaloby soudu, včetně toho, zda je vhodné obrátit se na specializovaný soud.
Obecné informace o soudech ve Skotsku jsou k dispozici na internetových stránkách skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service).
Skotská soudní služba (Scottish Courts and Tribunals Service)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Většina řízení v občanských nebo obchodních věcech by měla být zahájena u Nejvyššího soudu Gibraltaru (Supreme Court of Gibraltar). Nejvyšší soud je rozdělen na různé jurisdikce, avšak vzhledem k velikosti Gibraltaru existuje pouze jedna podatelna. (Nižší/smírčí soud (Magistrates Court) má omezenou pravomoc v některých rodinných věcech.)
V případě některých záležitostí týkajících se pracovního práva může být žaloba podána u pracovního soudu. Jiné specializované tribunály jsou zřízeny například v oblastech, jako je duševní zdraví, odvolání proti vyměření daně z příjmů a odvolání proti rozhodnutím týkajícím se sociálního zabezpečení.
Další informace lze získat na Nejvyšším soudu: Supreme Court Registry, 277 Main Street, Gibraltar, tel. č. (+350) 200 75608.
Občanské věci v zásadě projednává pouze Nejvyšší soud Gibraltaru. (Nižší/smírčí soud má omezenou pravomoc v některých rodinných věcech.)
Vzhledem k velikosti Gibraltaru otázka místní příslušnosti nevyvstává.
Na Gibraltaru existuje pouze jeden Nejvyšší soud.
Na Gibraltaru existuje pouze jeden Nejvyšší soud.
Na Gibraltaru existuje pouze jeden Nejvyšší soud.
Specializované tribunály jsou zřízeny zákonem. Pokud zvažujete podání žaloby specializovanému tribunálu, měli byste si vyžádat radu od místního právního zástupce v poradně pro občany.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.