Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina
Swipe to change

Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Španělsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Primárním zdrojem předběžných (ochranných) opatření je občanské právo procesní (občanský soudní řád (Ley de Enjuiciamiento Civil) – LEC), další opatření však upravují zvláštní hmotněprávní normy.

LEC (§ 727) stanoví například následující opatření:

  1. Ochranné obstavení (el embargo preventivo de bienes), jehož cílem je zajištění vykonatelnosti soudních rozhodnutí nařizujících vydání finančních částek nebo výnosů, nájemného a spotřebního zboží, u nichž lze odhadnout finanční hodnotu na základě pevných cen.
  2. Soudní dohled nebo soudem nařízená nucená správa výrobních prostředků (la intervención o la administración de bienes productivos), směřující k vydání soudního rozhodnutí, které nařizuje jejich vydání z titulu vlastníka, uživatele nebo z jakéhokoli jiného titulu, jenž předpokládá oprávněný zájem na udržení nebo zlepšení produktivity nebo v případě, kdy má zajištění produktivity zásadní význam pro účinnost soudního rozhodnutí, které má být vyneseno.
  3. Zadržení movité věci (el depósito de cosa mueble), když je podán návrh na příkaz k vydání dotčené věci, která je v držení žalovaného.
  4. Vypracování soupisu majetku (la formación de inventarios de bienes) v souladu s podmínkami stanovenými soudem.
  5. Zajišťovací zápis nároků (la anotación preventiva de demanda), pokud se týkají majetku nebo práv, které podléhají zápisu do veřejných rejstříků.
  6. Jiné zápisy do rejstříků (otras anotaciones registrales) v případech, kdy může veřejná povaha rejstříku přispět k dosažení uspokojivého výsledku.
  7. Soudní příkaz nařizující dočasné ukončení činnosti (la orden judicial de cesar provisionalmente en una actividad), tj. příkaz dočasně se zdržet určitého způsobu chování nebo přechodný zákaz pozastavující nebo ukončující poskytování určité služby.
  8. Zabavení a konfiskace výnosů (la intervención y depósito de ingresos) získaných z činnosti považované za nezákonnou, jejíž zákaz nebo ukončení jsou v žalobě požadovány, jakož i zadržení nebo zabavení částek vymáhaných jako náhrada za duševní vlastnictví.
  9. Dočasná konfiskace děl nebo předmětů (el depósito temporal de ejemplares de las obras u objetos), které byly údajně vytvořeny v rozporu s právní úpravou duševního a průmyslového vlastnictví, jakož i zabavení materiálu použitého pro jejich výrobu.
  10. Pozastavení sporných podnikových rozhodnutí (la suspensión de acuerdos sociales), kdy žalobce nebo žalobci představují nejméně 1 nebo 5 %základního kapitálu v závislosti na tom, zda žalovaná společnost vydala cenné papíry, které byly v okamžiku vzniku sporu přijaty k obchodování na oficiálním sekundárním trhu, či nikoli.

Společně s výše uvedenými opatřeními umožňuje poslední odstavec § 727 LEC, aby soud odsouhlasil i jiná než výše uvedená opatření, což znamená, že tento seznam není taxativní (např. opatření stanovená v § 762 LEC):

  1. Jakákoli jiná opatření výslovně stanovená zákonem, která mají sloužit k ochraně určitých práv nebo která jsou považována za nezbytná pro zajištění účinnosti soudní ochrany, o níž může být rozhodnuto v rozsudku, který bude případně vynesen v daném soudním řízení.

Mimo tento obecný systém existují i jiné právní předpisy upravující předběžnou ochranu, mezi které patří například:

  1. Řízení o způsobilosti osob k právním úkonům: § 762 LEC umožňuje soudu oficiálně přijímat opatření, která považuje za nezbytná pro ochranu osoby, u níž předpokládá, že není způsobilá k právním úkonům, případně jejího majetku.
  2. Řízení týkající se rodičovství, otcovství a mateřství: § 768 LEC stanoví opatření, jejichž cílem je ochrana osob a majetku v péči osoby, která má postavení rodiče, a poskytování prozatímního výživného žalobci, a to v naléhavých případech i bez předchozího projednání.
  3. Ochrana pozůstalosti po zemřelé osobě: kromě jiných opatření může být nezbytné zajistit majetek v pozůstalosti a dokumenty zemřelého, spravovat pozůstalost nebo zjistit příbuzné zemřelého (§ 790 až 796 LEC).

Existují rovněž specifická předběžná opatření stanovená zvláštními předpisy, k nimž mimo jiné patří:

  1. Zákon o duševním vlastnictví (Ley Propiedad Intelectual), královské legislativní nařízení 1/1996 ze dne 12. dubna 1996, § 138 a 141 (zabavení a konfiskace výnosů z nezákonné činnosti, pozastavení činností týkajících se rozmnožování, šíření a zveřejňování, konfiskace vyprodukovaných předmětů, zajištění vybavení, přístrojů a hmotných nosičů atd.).
  2. Zákon o ochranných známkách (Ley de Marcas), zákon 17/2001 ze dne 7. prosince 2001, § 61 (zajišťovací zápis nároku v rejstříku ochranných známek).
  3. Zákon o patentech (Ley de Patentes), zákon 24/2015 ze dne 24. července 2015, § 11 (pozastavení řízení o udělení patentu) a § 117 a 127 a násl. (ukončení jednání, které by mohlo porušovat práva navrhovatele, zajištění a zabavení zboží, které údajně porušuje práva držitele patentu, záruka případné náhrady za škody a zápis do rejstříku).
  4. Insolvenční zákon (Ley Concursal), zákon 22/2003 ze dne 9. července 2003, § 48b (zajištění majetku členů řídícího orgánu společnosti) a § 17 (mimo jiné záruka nezcizitelnosti majetku).
  5. Zákon o námořní plavbě (Ley de Navegación Marítima), zákon 14/2014 ze dne 24. července 2014, § 43 a 470 a násl. (zadržení námořních plavidel).
  6. Zákon o společném vlastnictví (Ley de Propiedad Horizontal), zákon 49/1960 ze dne 21. července 1960, § 7 (ukončení zakázaného jednání) a § 18 (pozastavení dohod přijatých sdruženími vlastníků).

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Tato opatření může vydat věcně nebo místně příslušný soudce nebo soud. Jedná se o soudce nebo soud, který vede řízení ve věci samé, nebo pokud nebylo toto řízení dosud zahájeno, o soudce nebo soud, který by byl k tomuto řízení příslušný.

Návrh na nařízení předběžných opatření lze podat před podáním žaloby, pokud to povaha těchto opatření nevylučuje (například v případě prozatímního zápisu nároku), a za předpokladu, že zákon nevyžaduje, aby byl návrh podán současně se žalobou (například v případě ukončení zakázaných činností, případně pozastavení dohod společenství vlastníků v případech sporů týkajících se majetku společenství vlastníků). Vzhledem k jejich výjimečné povaze (obvykle by byla řešena pouze žaloba jako taková) musí být současně splněna podmínka nezbytnosti a naléhavosti. Mohou být přijata bez vyslechnutí protistrany v řízení (aniž by bylo dotčeno její právo vznést námitku proti těmto opatřením poté, co budou nařízena), avšak zaniknou, pokud nebude příslušná žaloba podána do 20 dnů od jejich nařízení.

Jak je nicméně uvedeno výše, obvyklejší je podat návrh na tato opatření současně s podáním žaloby. V takovém případě nařídí soudce nebo soud založení samostatného spisu pro předběžné opatření, který se bude projednávat zároveň s řízením ve věci samé a u něhož lze navrhovat a předkládat důkazy s cílem prokázat, že byly splněny podmínky pro poskytnutí předběžné ochrany. Před přijetím předběžných opatření bývají strany sporu zpravidla předvolány k jednání. Při tomto jednání jsou předneseny argumenty a je možno předložit důkazy ohledně otázky, zda mají být předběžná opatření přijata, či nikoli. Pokud je to vhodné, zvažuje se, zda má být od strany, která podala návrh na předběžné opatření, požadováno složení jistoty pro případ zamítnutí žaloby. Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti může strana, která podala návrh na vydání tohoto opatření, požadovat jeho přijetí bez vyslechnutí druhé strany, pokud předloží důkazy o jeho naléhavosti nebo o tom, že by slyšení mohlo ohrozit úspěšnost tohoto opatření, například pokud existuje nebezpečí zatajení majetku dlužníka nebo jeho prodej pod cenou. V takovém případě může poškozená strana po přijetí daného opatření vznést námitky.

Návrh na přijetí opatření lze podat rovněž po podání žaloby nebo v průběhu odvolání, tento návrh však musí být podložen skutečnostmi nebo okolnostmi, které odůvodňují jeho načasování.

V případech, kdy je vyžadována účast právního zástupce a státního zástupce, je jejich účast nutná i při podání návrhu na přijetí předběžných opatření. V případě naléhavých opatření, která je nutno přijmout před podáním žaloby, není právní zastoupení nutné (§ 23 a 31 LEC).

2.2 Hlavní podmínky

K tomu, aby soud nařídil kterékoli z výše uvedených opatření, musí být splněny následující požadavky:

  1. Nebezpečí z prodlení neboli periculum in mora: jedná se o riziko újmy, kterou by žalobce mohl utrpět v důsledku časových průtahů v průběhu řízení, které by mohly zmařit výkon soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí, kterým se uzavírá řízení. Strana, která podává návrh na toto opatření, musí prokázat, že pokud nebudou navrhovaná opatření přijata, mohlo by v průběhu řízení dojít k situacím, které by bránily účinnosti ochrany, která by mohla být poskytnuta v případě kladného soudního rozhodnutí, případně by ji omezovaly. V každém případě není vhodné nařídit toto opatření v případě, že navrhovatel podstupuje dané riziko již po dlouhou dobu, ledaže by předložil důkazy objasňující, proč o toto opatření nepožádal již dříve.
  2. Zjevná opodstatněnost nároku neboli případ fumus boni iuris: Navrhovatel musí soudu předložit důvody, které mu umožní vytvořit si předběžný úsudek týkající se právní odůvodněnosti žaloby. Tento požadavek znamená, že navrhovatel musí předložit veškeré údaje, argumenty a listinné důkazy, na jejichž základě si může soud, aniž by předem posuzoval skutkovou podstatu věci (protože ve Španělsku přijímá předběžná opatření tentýž soud, který je příslušný k řízení ve věci samé) utvořit předběžný a orientační úsudek o tom, že jeho rozhodnutí ve věci samé bude kladné, viz § 728 odst. 2 LEC. Vedle listinných důkazů jsou přípustné i jiné druhy důkazů (výpovědi svědků a znalců, prohlášení stran).
  3. Jistota: není-li výslovně stanoveno jinak, musí navrhovatel, který podává návrh na dané opatření, složit jistotu (kauci), jejíž výše postačuje na zajištění rychlé a účinné náhrady škody, která by v důsledku nařízení předběžného opatření mohla vzniknout na majetku žalovaného (odpůrce). Soud musí určit její výši s přihlédnutím k: a) povaze a obsahu nároku, b) vlastnímu posouzení podloženosti návrhu na dané opatření, c) důvodům její vhodnosti nebo přiměřenosti s ohledem na vyčíslení škody, kterou by daná opatření mohla způsobit.
  4. Proporcionalita: tento požadavek není v LEC výslovně uveden, ale obecně se má za to, že ostatní požadavky doplňuje vzhledem k tomu, že soud by nařídil pouze opatření nezbytně nutná k dosažení účelu, tj. zajištění řízení, v jehož rámci je předběžné opatření vydáváno. Vychází z principů právního státu a minimálních zásahů do svobody jednotlivce. Těmito zásadami se prostřednictvím ústavy řídí celý právní systém.
  5. Doplňkovost: předběžná opatření jsou závislá na povaze původního řízení, s nímž souvisejí.
  6. Variabilita: předběžná opatření lze pozměnit, pokud jsou namítnuty a prokázány skutečnosti nebo okolnosti, které nebylo možné zohlednit v době, kdy byla tato opatření nařízena, nebo ve lhůtě pro podání opravného prostředku proti nim.

3 Účel a povaha opatření?

Záměrem předběžných opatření je řešit nebo zohlednit možnost, že během stávajícího nebo budoucího řízení žalovanému nastane povinnost buď zdržet se provádění některých úkonů se svým majetkem, nebo s ním naopak provádět úkony jiné. Cílem je zabránit žalovanému v provádění úkonů, které by vedly k zamezení přístupu k jeho majetku a právům, způsobily nebo umožnily poškození tohoto majetku, případně odstranily některý majetek z dosahu práva tím, že by způsobily platební neschopnost s cílem zabránit vykonatelnosti případného soudního rozhodnutí.

Podle španělských právních předpisů může předběžná opatření přijímat pouze soud. Nemohou je přijímat rozhodci ani mediátoři, není stanoven jejich konkrétní neměnný počet, jsou dispozitivní povahy (mohou být přijata pouze na základě návrhu jedné strany), týkají se majetku, protože mají vliv na majetek a práva žalovaného (odpůrce), jejich účelem je zajistit vymahatelnost případného kladného soudního rozhodnutí a mají zásadní význam pro rozhodnutí, které má být vyneseno v původním řízení.

Mohou být přijímána ve vztahu jak ke hmotnému, tak k nehmotnému majetku. Nejsou jen hospodářské povahy – předběžná opatření lze přijmout i za účelem omezení osobních práv.

Umožňují přijímat příkazy a zákazy, takže mohou přikazovat, aby daná osoba něco vykonala nebo se něčeho zdržela.

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

  1. Předběžná opatření mohou být uložena ve vztahu ke konkrétnímu a určitému majetku a mohou se týkat veškerého majetku, jehož hodnotu lze vyčíslit v penězích, jako jsou například výrobky, nájemné a výnosy z věcí.

    Lze požádat o obstavení tohoto zboží s cílem získat právo na vymáhání dluhu z obecné povinnosti, v rámci kterého se dlužné věci neřeší individuálně, ale nahrazují se prostřednictvím jednoduchých matematických operací určitou hodnotou, kterou lze vyjádřit v penězích.

    Zvláštní movitý majetek je uložen u vhodného depozitáře, kterého určí soud.

    Existuje také možnost zabavení, zajištění a konfiskace peněžních částek. Existuje rozdíl mezi zabavením a konfiskací výnosů z trestné činnosti a zabavením a konfiskací výnosů z legální činnosti, například z duševního vlastnictví.
  2. Další skupinu opatření, která lze přijmout, tvoří úkony, jež může soud nařídit ohledně nároku uvedeného v návrhu, který nemá vliv na konkrétní aktivum.

Existuje proto možnost zabavení nebo soudem nařízené nucené správy výrobních prostředků, kdy je cílem dosáhnout soudního rozhodnutí, které nařídí jejich vydání majiteli, pachtýři nebo jakékoli jiné osobě z jiného titulu zahrnujícího oprávněný zájem.

Lze rovněž požádat o soupis majetku v souladu s podmínkami stanovenými soudem.

Zajišťovací zápis nároků je přípustný, pokud se týká majetku nebo práva podléhajícího zápisu do veřejných rejstříků, případně jiných zápisů do rejstříku v případech, kdy veřejná povaha tohoto rejstříku může přispět k dosažení uspokojivého výsledku.

A konečně může soud nařídit dočasné ukončení činnosti, tj. vydat příkaz dočasně se zdržet určitého způsobu chování nebo dočasný zákaz pozastavující nebo ukončující poskytování určité služby.

  1. Poslední skupina věcí, na kterou se tato opatření mohou vztahovat, jsou materiály a předměty spojené s výlučným režimem (de facto se jedná o soudem nařízenou nucenou správu nebo zabavení majetku používaného při vytváření práv průmyslového a duševního vlastnictví).

U jakéhokoli typu obchodní společnosti lze rovněž pozastavit korporátní rozhodnutí.

  1. A konečně španělské právo umožňuje přijmout soubor nespecifikovaných opatření na ochranu určitých práv, která stanoví zákon nebo která jsou považována za nezbytná pro zajištění účinnosti soudní ochrany. Není specifikováno, čeho se mohou týkat, a mohou být jakékoli povahy za předpokladu, že budou nezbytná.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

  1. Ochranné obstavení majetku, peněz, příjmů a výrobků, jejichž hodnotu lze vyčíslit, se používá pro zajištění zůstatku, který by umožnil žalovanému nést náklady jakéhokoli rozhodnutí, jež bude vydáno, a to zejména v případech, kdy soudní rozhodnutí nebude splněno dobrovolně.
  2. O zadržení movitého majetku může být rozhodnuto pouze tehdy, pokud se návrh týká vydání konkrétního předmětu, který je v držení žalovaného.
  3. Při stanovení soudního dohledu nebo nucené správy je záměrem zabezpečit zejména výrobní prostředky s cílem zabránit tomu, aby došlo ke snížení nebo zániku jejich produktivních výnosů v důsledku špatné správy.
  4. Uvalení soudního dohledu na investiční majetek předpokládá kontrolu soudu, ale nezbavuje žalovaného možnosti majetek spravovat, na rozdíl od nucené správy, která s sebou přináší další krok, kdy nucený správce nahradí žalovaného i při správě daného majetku.
  5. Žádosti o soupis majetku lze vyhovět v jakémkoli řízení bez ohledu na jeho účel – jediným požadavkem je, aby byl tento soupis nezbytný pro zajištění kladného soudního rozhodnutí. Soud musí jednoznačně stanovit údaje, které musí tento soupis obsahovat, a způsob, jakým by měly být získány.
  6. Účinky zajišťovacího zápisu nároků se vztahují i na procesní oblast související s řízením, v rámci kterého byl přiznán. Jejich cílem je pozastavit ochranu poskytovanou veřejnou povahou rejstříků a důvěru, kterou by mohly vzbudit vůči držiteli daného aktiva nebo práva, aby třetí strana nemohla namítat neznalost, pokud jde o dopad této žaloby na tuto třetí stranu. Tento zajišťovací zápis může být nařízen u všech typů řízení, která poskytují ochranu v jakémkoli veřejném rejstříku, jako je například katastr nemovitostí nebo obchodní rejstřík.
  7. Dočasné omezení jednání žalovaného: tuto oblast upravují samostatné zvláštní právní předpisy. Měla by proto být přijímána v souladu s ustanoveními příslušných zákonů. Jejich účinky se vztahují i na vydání příkazu k dočasnému ukončení činnosti žalovaného, příkazu dočasně se zdržet určitého způsobu chování nebo dočasného zákazu, který pozastavuje nebo ukončuje poskytování určité služby, jež byla až doposud poskytována.
  8. Zabavení, zadržení a konfiskace finančních částek: jedná se jednoznačně o ochranné opatření, které představuje zajišťovací obstavení vzhledem k tomu, že zabezpečuje plnění nároku s konkrétním ekonomickým obsahem. Toto opatření umožnuje nařídit zabavení a konfiskaci výnosů z trestné činnosti. Nelze přijmout jen jedno z těchto opatření samostatně, a proto je nezbytné nařídit jak zabavení, tak konfiskaci. Pokud je záměrem nařídit pouze jedno z nich, je nutno uplatnit obecná opatření popsaná výše. Toto opatření lze přijmout i v případě zadržení nebo konfiskace peněžních částek nárokovaných jako protihodnota za duševní vlastnictví. Jedná se o právo autorů získat určitou finanční částku za své dílo, která spočívá v poměrném podílu z příjmů za různé veřejné prezentace, jež jsou stanoveny zákonem o duševním vlastnictví.
  9. Zabavení materiálu nebo předmětů obstavených ve výlučném režimu: jedná se o zajišťovací opatření, které má původ v oblasti ochrany práv na výlučné užívání, jež podle zvláštních právních předpisů týkajících se duševního a průmyslového vlastnictví náleží držitelům práv. Jedná se o soudem nařízenou nucenou správu speciálně pro předmět, k němuž se příkaz vztahuje, předměty nebo materiály potřebné pro výrobu.
  10. Pozastavení podnikových rozhodnutí: specifikace tohoto opatření závisí na požadavcích nezbytných pro podání návrhu na dané opatření: 1 % základního kapitálu v případě, že společnost vydala akcie, které jsou v době podání žaloby přijaty k obchodování na oficiálním sekundárním trhu, nebo 5 % základního kapitálu v ostatních případech. Lze je uplatnit u všech typů obchodních společností.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Zajišťovací opatření jsou obvykle přijata po vyslechnutí žalovaného (odpůrce). Pokud o to navrhovatel požádá a doloží, že se jedná o naléhavý případ, může je soud nařídit bez dalších formalit, přičemž do pěti dnů musí uvést důvody, proč žalovaného (odpůrce) nevyslechl. Již přijatá opatření lze pozměnit, pokud jsou namítnuty a prokázány skutečnosti nebo okolnosti, které nebylo možné zohlednit v době, kdy byla tato opatření nařízena, nebo ve lhůtě pro podání námitek vůči jejich přijetí.

Pokud soud žalobu navrhovatele zamítne, musí okamžitě nařídit zrušení tohoto opatření, pokud není podán návrh proti tomuto kroku s přihlédnutím k okolnostem případu a po předchozím navýšení jistoty.

Pokud je ve věci samé částečně vyhověno, musí soud po vyslechnutí namítající strany rozhodnout, zda toto opatření zruší nebo zachová.

Je-li žaloba pravomocným rozsudkem zamítnuta, musí soud tato opatření zrušit z moci úřední a strana, která jimi byla dotčena, může uplatnit nárok na náhradu vzniklé škody (to platí i v případě nepodání žaloby nebo jejím zpětvzetí ze strany žalobce).

Dalším případem, kdy lze předběžná opatření změnit, je situace, kdy byl návrh na toto opatření vznesen před podáním žaloby a přijat bez vyslechnutí žalovaného. V takovém případě platí, že pokud navrhovatel nepodá žalobu v zákonem stanovené lhůtě 20 dnů a tato lhůta marně uplyne, je třeba toto opatření okamžitě zrušit a nahradit žalovanému škodu, přičemž navrhovatel je povinen uhradit náklady řízení.

Obdobně není možné ponechat opatření v platnosti, pokud je případ pozastaven na dobu delší než šest měsíců z důvodů na straně navrhovatele.

Pokud je vydán příkaz k předběžnému výkonu soudního rozhodnutí, musí být veškerá nařízená předběžná opatření, která mají vztah k tomuto výkonu, zrušena a nahrazena opatřeními výkonu, a to takovým způsobem, že dojde ke změně povahy opatření, která byla původně přijata jako předběžná.

A konečně žalovaný může požádat soud, aby nahradil dané předběžné opatření dostatečnou jistotou, která zajistí účinné plnění rozsudku. K tomu je příslušný soud, který dané opatření přijal, a může stanovit jistotu buď v hotovosti, nebo ve formě záruky.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Procesní pravidla umožňují odvolání k vyššímu soudu.

Existuje tedy možnost odvolat se proti rozhodnutí, které nařizuje daná opatření, odvolání však nemá opatřením odkladný účinek. Odvolat se lze i proti rozhodnutí o zamítnutí opatření.

Společně s touto možností odvolání však navrhovatel může každopádně podat návrh znovu, pokud se změní okolnosti, které panovaly v době podání původního návrhu.

Neexistuje právo na odvolání vůči rozhodnutí nařizujícímu předběžné opatření bez předchozího vyslechnutí žalovaného (odpůrce), protože správný postup v tomto případě je podání námitky soudci, jenž dané předběžné opatření přijal. Žalovaný může podat proti příkazu, kterým se tato námitka zamítá, odvolání, to však nemá odkladný účinek. Navrhovatel, který podal návrh na předběžné opatření, má rovněž právo podat odvolání, pokud je námitce žalovaného (odpůrce) vyhověno, a to buď zcela, nebo částečně.

Na rozdíl od výše uvedených možností neexistuje právo na odvolání v případě, že je nařízena nebo zamítnuta jistota.

Příprava a zdůvodnění odvolání se řídí obecnými pravidly (§ 458). Pokud se odvolává více osob, lhůty pro každou z nich jsou stanoveny individuálně.

Jak již bylo uvedeno výše, odvolání nemá v řízení o předběžném opatření odkladný účinek: soudce bude i nadále vydávat veškeré příkazy, které bude považovat za nezbytné pro přijetí daného předběžného opatření.

Rozhodnutí, kterým se opatření zamítají, mají u odvolacího soudu přednost; termíny k projednání, hlasování a vyhlášení soudního rozhodnutí musí být stanoveny co nejdříve.

NÁKLADY NA PŘEDBĚŽNÉ OPATŘENÍ

Náklady se obecně řídí pravidlem, podle kterého strana, která měla ve věci úspěch, může požadovat náhradu nákladů, jež vynaložila, od protistrany, jejíž návrhové žádání (směřující na zachování či odmítnutí opatření) je uvedeno v rozhodnutí o předběžném opatření. V § 736 LEC se konkrétně stanoví, že navrhovatel je povinen nahradit náklady řízení, je-li věc zamítnuta (zásada „kdo prohrál, platí“). Neexistuje však obdobné ustanovení, které by uložilo náhradu nákladů řízení žalovanému, jestliže předběžné opatření uloženo je. Na to, jak postupovat u náhrady nákladů v takovém případě, existují v právní literatuře a judikatuře různé názory.

Poslední aktualizace: 30/03/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.