Upozorňujeme, že výchozí portugalština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina
Swipe to change

Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Portugalsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Předběžná a preventivní opatření mají za účel ochranu určitých právních okolností, přičemž může jít o: a) předběžná opatření v rozsahu právního rámce pro doprovázené dospělé upraveného zákonem č. 49/2018 ze dne 14. srpna 2018; b) dočasná správa majetku nepřítomné osoby (článek 1021 občanského soudního řádu); c) jmenování opatrovníka ad litem (pro účely řízení) (článek 17 občanského soudního řádu) nebo d) opatření nezbytná k ochraně majetku v ležící pozůstalosti (článek 938 občanského soudního řádu).

Smyslem zajišťovacích opatření (např. opatření upravená článkem 362 a násl. občanského soudního řádu) je vyloučit riziko vážné nebo nenapravitelné újmy vůči nároku, zatímco probíhá řízení (periculum in mora), a zajistit, že konečné rozhodnutí bude vykonáno (článek 2 občanského soudního řádu).

S výjimkou případu, kdy soud nařídí přechod povinnosti podat žalobu zahajující hlavní řízení (inversão do contencioso), závisí řízení o zajišťovacím opatření na žalobě směřující k zjištění nároku chráněného daným zajišťovacím opatřením (článek 364 občanského soudního řádu); tato opatření chrání nebo předběžně předjímají účinky konečného rozhodnutí, přičemž platí předpoklad, že rozhodnutí vydané v hlavním řízení bude příznivé pro navrhovatele.

Hrozba újmy (periculum in mora) opravňuje soud předběžně a neprodleně zvážit základní právní vztah, který pak musí být podroben hlubšímu a delšímu šetření. Jestliže toto předběžné posouzení svědčí ve prospěch navrhovatele, jsou nařízena opatření za účelem ochrany před uvedeným rizikem.

Zajišťovací opatření mají za cíl zajistit praktický výsledek žaloby, tedy předejít závažné škodě nebo předjímat výkon daného práva, při současném dosažení rovnováhy mezi zájmy rychlosti a právní jistoty v co nejvyšší míře.

Portugalské občanské právo procesní stanoví dva druhy zajišťovacích opatření:

a) obecná zajišťovací opatření (články 362 až 376 občanského soudního řádu);

b) zvláštní zajišťovací opatření (články 377 až 409 občanského soudního řádu).

První druh se řídí článkem 362 občanského soudního řádu, který stanoví, že pokud určitá osoba projeví odůvodněnou obavu, že jiná osoba může jejímu nároku způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu a pokud se na danou věc nevztahuje žádné ze zajišťovacích opatření stanovených zákonem, může daná osoba požádat o odpovídající preventivní nebo předběžné opatření s cílem zajistit výkon ohroženého práva (čl. 362 odst. 1 občanského soudního řádu). Nárok navrhovatele se může zakládat na existujícím právu nebo na právu stanoveném soudem v řízení, které probíhá nebo bude zahájeno (čl. 362 odst. 2 občanského soudního řádu). Obecná zajišťovací opatření nelze použít v případech, kdy je záměrem chránit před rizikem újmy, které je výslovně kryto kterýmkoli ze zvláštních opatření (čl. 362 odst. 3 občanského soudního řádu).

Zvláštní zajišťovací opatření jsou opatření výslovně stanovená v občanském soudním řádu nebo v samostatném právním předpisu.

V portugalském občanském soudním řádu jsou stanovena tato zvláštní zajišťovací opatření:

a) předběžné navrácení vlastnictví (článek 377 občanského soudního řádu);

b) pozastavení rozhodnutí společnosti (článek 380 občanského soudního řádu);

c) předběžné výživné (článek 384 občanského soudního řádu);

d) předběžná náhrada škody (článek 388 občanského soudního řádu);

e) zabavení (článek 391 občanského soudního řádu);

f) zákaz nových prací (článek 397 občanského soudního řádu);

g) zmrazení majetku (článek 403 občanského soudního řádu).

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

Jestliže někdo projeví odůvodněnou obavu, že jiná osoba může jejím právům způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu, může daná osoba požádat o odpovídající preventivní nebo předběžné opatření s cílem zajistit účinnost ohroženého práva (čl. 362 odst. 1 občanského soudního řádu). Nárok navrhovatele se může zakládat na existujícím právu nebo na právu stanoveném soudem v řízení, které probíhá nebo bude zahájeno (čl. 362 odst. 2 občanského soudního řádu).

Opatření tohoto druhu jsou nařizována, je-li vysoce pravděpodobné, že dané právo je skutečné, a existuje-li dostatečně dobře odůvodněné riziko jeho porušení (čl. 368 odst. 1 občanského soudního řádu). Soud však může opatření zamítnout, jestliže by škoda na straně žalovaného, vyplývající z jeho uplatnění, podstatně přesáhla škodu, které chce navrhovatel využitím opatření zabránit (čl. 368 odst. 2 občanského soudního řádu).

Obecná zajišťovací opatření lze uplatnit jen tehdy, neexistuje-li žádné zvláštní zajišťovací opatření vhodné vzhledem ke skutečnostem v daném případu (čl. 362 odst. 3 občanského soudního řádu).

Pro nespecifikovaná preventivní opatření uvedená v článku 362 občanského soudního řádu tedy platí následující zákonné požadavky:

a) zjevná existence práva;

b) dobře odůvodněná obava, že jiná osoba může způsobit vážnou a nenapravitelnou právům osoby (periculum in mora);

c) praktická vhodnost preventivního či předběžného opatření pro zajištění účinnosti ohroženého práva;

d) opatření, kterého má být dosaženo, nesmí být zahrnuto v jiných zajišťovacích postupech.

Aby soud mohl zajišťovací opatření nařídit, postačuje zjištění na základě spěšného šetření, že existují přesvědčivé důkazy svědčící pro uplatněné právo (fumus bonis juris) a dále důvodná obava, že doba potřebná k dosažení konečného rozhodnutí ve sporu může způsobit nenapravitelnou nebo obtížně napravitelnou škodu (periculum in mora). Soudce musí být dostatečně přesvědčen, že výsledek hlavní věci bude ve prospěch navrhovatele, neboť zajišťovací opatření jsou jasným zásahem do právní situace žalovaného (čl. 368 odst. 1 občanského soudního řádu).

Pokud jde o zvláštní zajišťovací opatření:

a) Předběžné navrácení vlastnictví: V případě násilné loupeže může vlastník požadovat, aby mu byl majetek předběžně vrácen, a argumentovat skutečnostmi, které zakládají vlastnictví, loupež a násilí. Soudce může nařídit navrácení majetku, aniž by lupiče předvolal nebo vyslechl, jestliže se na základě posouzení důkazů domnívá, že navrhovatel měl majetek a byl o něj násilně oloupen (články 377, 378 a 379 občanského soudního řádu).

b) Pozastavení rozhodnutí společnosti: Jestliže sdružení nebo společnost jakéhokoli druhu přijme usnesení v rozporu se zákonem nebo stanovami sdružení, může kterýkoli společník do deseti dnů (od data schůze, během níž bylo dané usnesení přijato, nebo data, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl, jestliže nebyl na schůzi řádně pozván), požadovat pozastavení provádění takového usnesení. Navrhovatel musí doložit své postavení společníka a prokázat, že provedení daných usnesení může způsobit značnou škodu. K návrhu je nutné předložit kopii zápisu o přijetí usnesení, a není-li schůze vyžadovaná zákonem, nahradí se uvedený zápis listinným důkazem usnesení (články 380 až 383 občanského soudního řádu).

c) Předběžné výživné: Osoba, která má nárok na výživné, může požádat o stanovení měsíční částky, kterou by měla dostávat v podobě předběžného výživného, za předpokladu, že dosud nebyla provedena první, s konečnou platností stanovená platba. Jakmile soud obdrží návrh na stanovení předběžného výživného, je určeno datum jednání a strany jsou vyrozuměny, že se k němu musí osobně dostavit, nebo musí být zastoupeny zástupcem se zvláštní plnou mocí se věc vyřešit. Během jednání samého se předkládá odpověď na návrh a soudce se snaží dosáhnout dohody o stanovení výživného, které pak potvrdí rozsudkem (články 384 až 387 občanského soudního řádu).

Jestliže se některá ze stran nedostaví nebo je-li pokus o dosažení dohody neúspěšný, soudce nařídí dokazování před vydáním ústního rozsudku, pro který musí být uvedeny stručné důvody (čl. 385 odst. 3 občanského soudního řádu).

d) Předběžná náhrada škody: V souvislosti s nároky na odškodnění za úmrtí nebo tělesnou újmu může poškozená strana a osoby, které od ní případně mají nárok na výživné, jakož i osoby, které oběť vyživovala v souladu s přirozeným závazkem, žádat o přiznání určité peněžní částky v podobě měsíční platby jako předběžnou náhradu za újmu. Soudce schválí požadované opatření, jestliže existují důkazy o jeho potřebě v důsledku utrpěné újmy a důkazy o povinnosti žalovaného poskytnout odškodnění. Předběžné vypořádání, které bude zohledněno v konečném vypořádání náhrady škody, spravedlivě určí soud. To platí i pro případy, kdy se nárok na náhradu škody zakládá na zranění, které může závažně ohrozit živobytí nebo podmínky bydlení poškozené strany. Výše uvedené body týkající se předběžného výživného obdobně platí i pro zpracování tohoto opatření (články 388 až 390 občanského soudního řádu).

e) Zabavení: Zabavení umožňuje věřiteli, který se důvodně obává ztráty majetku, jímž je zaručena jeho pohledávka, dosáhnout soudního zabavení majetku. Navrhovatel zabavení předkládá skutečnosti na podporu nároku a odůvodnění tvrzeného rizika tak, že uvede seznam majetku, který má být zabaven, spolu s veškerými informacemi nezbytnými k provedení zabavení. Žádá-li se zabavení vůči kupci majetku dlužníka a jestliže se neprokáže, že nákup byl soudně napaden, navrhovatel i nadále předkládá skutečnosti, které směřují k pravděpodobnému úspěchu takového napadení (články 391 až 396 občanského soudního řádu).

Po posouzení důkazů se zabavení nařídí bez vyslechnutí druhé strany, a to za předpokladu, že se právní požadavky považují za splněné (čl. 393 odst. 1 občanského soudního řádu).

V případě zabavení lodí nebo jejich nákladu je navrhovatel vedle splnění obecných požadavků povinen prokázat, že je zabavení přípustné vzhledem k povaze pohledávky (čl. 394 odst. 1 občanského soudního řádu). V tomto případě k zabavení nedojde, jestliže dlužník okamžitě poskytne věřiteli přijatelné zajištění nebo jestliže soudce do dvou dnů rozhodne o vhodnosti zákazu odplutí plavidla do doby, než bude poskytnuto zajištění (čl. 394 odst. 2 občanského soudního řádu).

f) Zákaz nových prací: Každá osoba, která se domnívá, že její užívací nebo vlastnické právo z výhradního vlastnictví nebo spoluvlastnictví či jiného věcného či závazkového práva je porušeno v důsledku nových prací nebo nové služby, která této osobě způsobuje nebo pravděpodobně způsobí ztrátu, může do 30 dnů od data, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, požádat o okamžité pozastavení prací nebo služby. Navrhovatel může rovněž uložit zákaz přímo, mimosoudní cestou, kdy developerovi, a není-li to možné, osobě pověřené jej zastupovat, v přítomnosti dvou svědků oznámí zastavení prací. Tento mimosoudní zákaz je neplatný, jestliže do pěti dnů není vyžádáno jeho potvrzení soudem (články 397 až 402 občanského soudního řádu).

g) Zmrazení majetku: Jestliže existuje důvodná obava ze ztráty, ukrytí nebo zmizení movitého či nemovitého majetku nebo listin, lze požádat o zmrazení majetku. Tato žádost závisí na řízení o určení majetku nebo důkazu vlastnictví práv ke zmrazovanému majetku (články 403 až 409 občanského soudního řádu).

O toto opatření může žádat jakákoli osoba, která má zájem na zachování majetku nebo listin, ačkoliv věřitelé o něj mohou žádat pouze v případech, kdy je nutno zajistit dědictví. Navrhovatel je povinen neprodleně prokázat právo související s daným majetkem a dále skutečnosti, na nichž se zakládá obava z jejich ztráty nebo zmizení. Jestliže právo související s daným majetkem závisí na probíhajícím řízení nebo řízení, které má být zahájeno, musí navrhovatel soud přesvědčit o pravděpodobné oprávněnosti dotčeného návrhu. Jakmile je předložen požadovaný důkaz, soud opatření schválí, domnívá-li se, že bez nich by byl zájem navrhovatele vážně ohrožen.

2.1 Postup

Kromě zákazu nových prací, u nichž lze přistoupit k předběžnému mimosoudnímu opatření, po němž následuje návrh na potvrzení soudem (čl. 397 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu), vycházejí veškerá ostatní zajišťovací opatření z výchozího návrhu podaného soudu, v němž navrhovatel poskytne souhrnné důkazy o ohroženém právu a odůvodní obavu z újmy. V tomto návrhu se uvádí seznam svědků a další požadované důkazy, přičemž svědků může být nejvýše pět, v souladu s článkem 365 občanského soudního řádu.

Na požádání může soudce v rozhodnutí, jímž opatření nařizuje, zprostit navrhovatele povinnosti podat hlavní žalobu, jestliže důkazy získané v řízení podporují pevné přesvědčení, že chráněné právo je skutečné a povaha nařizovaného opatření je vhodná k vyřešení sporu (čl. 369 odst. 1 občanského soudního řádu). O toto zproštění lze žádat do konce závěrečného jednání. V případech, kdy neproběhlo žádné předchozí jednání za účasti stran, může žalovaný současně s napadením nařízeného opatření vznést námitky proti obrácení povinnosti podat žalobu (čl. 369 odst. 2 občanského soudního řádu).

Pravidla pro obrácení povinnosti platí obdobně pro předběžné navrácení vlastnictví, pozastavení rozhodnutí společnosti, předběžné výživné, zákaz nových prací a ostatní opatření stanovená v samostatných právních předpisech, která svou povahou umožňují konečné urovnání sporu (čl. 376 odst. 4 občanského soudního řádu).

Jestliže zákon neupravuje nařízení zajišťovacího opatření bez vyslechnutí žalovaného, soud žalovaného vyslechne, s výjimkou případů, kdy by vyslechnutí vážně ohrozilo cíle nebo účinnost opatření (čl. 366 odst. 1 občanského soudního řádu).

Jestliže je žalovaný vyslýchán před nařízením opatření, je do deseti dnů předvolán proto, aby podal námitky. Jestliže byl žalovaný již předvolán v hlavním řízení, je předvolání nahrazeno oznámením (čl. 366 odst. 2 občanského soudního řádu).

Jestliže lhůta k podání námitek uplynula a žalovaný byl vyslechnut, dle potřeby se provádí dokazování požadované nebo určené soudem (čl. 367 odst. 1 občanského soudního řádu).

Jestliže žalovaný nebyl vyslechnut a opatření se nařídí, je toto rozhodnutí žalovanému oznámeno až po jeho vydání (čl. 366 odst. 6 občanského soudního řádu). Po oznámení je žalovaný obecně oprávněn se proti tomuto nařízení odvolat, jestliže má za to, že s ohledem na skutečnosti nemělo být vydáno. Může rovněž podat námitky, pokud si přeje předložit skutečnosti nebo důkazy, k nimž soud nepřihlédl a které mohou vyvrátit důvody pro zajišťovací opatření nebo vést k jeho omezení (čl. 372 odst. 1 občanského soudního řádu).

Žalovaný může kterýmkoli z výše uvedených prostředků napadnout rozhodnutí o obrácení povinnosti podat žalobu (čl. 372 odst. 2 občanského soudního řádu). Jestliže žalovaný podá námitky, musí soud rozhodnout, zda bude nařízené opatření zachováno, omezeno nebo zrušeno. Proti tomuto rozhodnutí a případně proti zachování či zrušení rozhodnutí o obrácení povinnosti podat žalobu se lze odvolat a dle potřeby je provedeno dokazování, které soud z vlastního podnětu požaduje nebo určí (čl. 372 odst. 3 občanského soudního řádu).

Co se týká místní příslušnosti, článek 78 občanského soudního řádu stanoví, že:

a) návrhy na zabavení a zmrazení majetku lze podávat u soudu, u něhož má být zahájeno související řízení, nebo v místě, kde se majetek nachází, nebo v případě majetku ve více okresech v jednom z těchto okresů (čl. 78 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu);

b) v případě zákazu nových prací je příslušný soud v místě, kde má být práce provedena (čl. 78 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu);

c) u ostatních zajišťovacích opatření je příslušným soudem soud, u něhož má být zahájeno související řízení (čl. 78 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu).

Pokud není obrácena povinnost podat žalobu, připojí se řízení ke spisu, jakmile je žaloba podána; jestliže je žaloba podána u jiného soudu, věc se postoupí k danému soudu a tento soud má v dalších krocích výhradní příslušnost (čl. 78 odst. 2 občanského soudního řádu).

Jestliže se o zajišťovací opatření žádá v průběhu řízení, žádost by měla být podána u soudu, kde probíhá související řízení, ledaže ve věci probíhá odvolací řízení. V takovém případě dojde ke sloučení teprve po skončení řízení nebo při vrácení spisů z hlavního řízení soudu prvního stupně (čl. 364 odst. 3 občanského soudního řádu).

Zastoupení právníkem je povinné v případech, kdy hodnota opatření přesahuje 5 000 EUR nebo kdy je přípustné odvolání, v souladu s články 58 a 1090 občanského soudního řádu ve spojení s čl. 44 odst. 1 zákona o organizaci soudního systému.

Hodnota zajišťovacích opatření se určuje takto:

a) v případě předběžného výživného a předběžné náhrady škody na základě požadované měsíční platby vynásobené dvanácti (čl. 304 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu);

b) v případě předběžného navrácení vlastnictví na základě hodnoty věci, o kterou byl vlastník připraven (čl. 304 odst. 3 písm. b) občanského soudního řádu);

c) v případě pozastavení rozhodnutí společnosti na základě rozsahu ztráty (čl. 304 odst. 3 písm. c občanského soudního řádu);

d) v případě zákazu nových prací a nespecifikovaných zajišťovacích opatření na základě ztráty, které se má zabránit (čl. 304 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu);

e) v případě zabavení na základě částky pohledávky, která má být zajištěna (čl. 304 odst. 3 písm. e) občanského soudního řádu);

f) v případě zmrazení majetku na základě hodnoty dotčeného majetku (čl. 304 odst. 3 písm. f) občanského soudního řádu).

2.2 Hlavní podmínky

Při posuzování kritérií pro nařízení zajišťovacího opatření musí soud vždy zkoumat, zda je obava, které se navrhovatel dovolává, náležitě opodstatněná a rovněž to, jak závažná a obtížná bude náprava případné škody. Soud rovněž posoudí, zda je preventivní nebo předběžné opatření přiměřené konkrétní věci, v níž se vydává, s ohledem na ochranu údajně ohroženého práva. Soud musí dojít k závěru, že existuje riziko spojené s prodlením.

Rovněž prošetří, zda řízení s ohledem na právo chráněné daným opatřením skutečně nebo potenciálně závisí na řízení, které bylo nebo má být zahájeno.

V tomto typu řízení je na soudu, aby souhrnně prokázal (tj. méně přísný požadavek než v hlavním řízení), že právo, které má být chráněno, s velkou pravděpodobností existuje a že obava z jeho porušení je dostatečně odůvodněná.

Všechna zajišťovací opatření se považují za naléhavá, mají přednost před veškerými jinými nenaléhavými soudními úkony (čl. 363 odst. 1 občanského soudního řádu) a musí být o nich v prvním stupni rozhodnuto nejpozději do dvou měsíců nebo do patnácti dnů, není-li nutné předvolávat žalovaného (čl. 363 odst. 2 občanského soudního řádu).

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předmětem zajišťovacích opatření mohou být práva a movitý a nemovitý majetek, který zákon zcela nebo z části nevylučuje.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Vzhledem k tomu, že je nařizuje soud, jsou zajišťovací opatření závazná pro všechny veřejné a soukromé subjekty a mají přednost před opatřeními přijatými jakýmkoli jiným orgánem (čl. 205 odst. 2 Ústavy Portugalské republiky). Každé osobě, která poruší nařízené zajišťovací opatření, bude uložena sankce za kvalifikované neuposlechnutí zákona, bez ohledu na vymáhací opatření (článek 375 občanského soudního řádu).

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Bez ohledu na to, zda je navrhovatel zbaven povinnosti podat hlavní žalobu, článek 373 občanského soudního řádu stanoví, že řízení o zajišťovacím opatření skončí a každé nařízené opatření zanikne, jestliže:

a) navrhovatel nepodá žalobu, na které opatření závisí, do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že rozhodnutí o nařízení opatření nabylo právní moci (čl. 373 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu);

b) po podání žaloby bylo řízení přerušeno na více než 30 dnů v důsledku nedbalosti navrhovatele (čl. 373 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu);

c) žaloba je pravomocným rozhodnutím zamítnuta (čl. 373 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu);

d) žaloba je zamítnuta z procesních důvodů a navrhovatel včas nepodá novou žalobu tak, aby využil účinku předešlé žaloby (čl. 373 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu);

e) zanikne právo, jehož ochrany se navrhovatel domáhá (čl. 373 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu).

Jakmile rozhodnutí, které nařizuje zajišťovací opatření a obrácení povinnosti podat žalobu, nabude právní moci, žalovanému se bez ohledu na pravidla pro rozložení důkazního břemene oznámí, že jakákoli žaloba napadající existenci chráněného práva musí být podána do 30 dnů od oznámení, jinak bude nařízené opatření považováno za konečné vyřešení sporu (čl. 371 odst. 1 občanského soudního řádu).

Totéž ustanovení platí i v případě, že řízení bylo po podání žaloby přerušeno na více než 30 dnů v důsledku nedbalosti navrhovatele nebo žaloba byla zamítnuta z procesních důvodů a navrhovatel včas nepodá novou žalobu tak, aby využil účinků předešlé žaloby (čl. 371 odst. 2 občanského soudního řádu).

Jakmile je vydáno konečné rozhodnutí ve věci, zajišťovací opatření zanikají (čl. 371 odst. 3 občanského soudního řádu).

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Běžné odvolání je přípustné, jestliže hodnota opatření převyšuje hraniční hodnotu pro soud, u něhož se odvolání proti rozhodnutí podává, a napadené rozhodnutí je nepříznivé pro stranu, která odvolání podává, v rozsahu odpovídajícím více než polovině této částky (čl. 629 odst. 1 občanského soudního řádu). Odvolání lze vždy podat proti rozhodnutím týkajícím se hodnoty zajišťovacích opatření z důvodu, že hodnota převyšuje hraniční hodnotu soudu, který přijal napadené rozhodnutí (čl. 629 odst. 3 písm. b) občanského soudního řádu), a proti předběžným zamítnutím původních návrhů na zajišťovací opatření (čl. 629 odst. 3 písm. c) občanského soudního řádu).

Proti rozhodnutím nařizujícím obrácení povinnosti podat žalobu se lze odvolat pouze ve spojení s odvoláním proti rozhodnutí o požadovaném opatření; rozhodnutí, která zamítají obrácení povinnosti, jsou konečná a nelze se proti nim odvolat (čl. 370 odst. 1 občanského soudního řádu).

K Nejvyššímu soudu (Supremo Tribunal de Justiça) nelze podat odvolání proti rozhodnutím nařizujícím zajišťovací opatření, včetně rozhodnutí nařizujících obrácení povinnosti podat žalobu, čímž nejsou dotčeny věci, v nichž je odvolání vždy přípustné (čl. 370 odst. 2 občanského soudního řádu).

Rozhodnutí o zajišťovacím opatření může napadnout:

  • kterákoli ze stran řízení, která ve sporu prohrála (čl. 631 odst. 1 občanského soudního řádu),
  • kdokoli, kdo není účastníkem řízení, ale v jeho důsledku utrpěl přímou a skutečnou újmu (čl. 631 odst. 2 občanského soudního řádu).

Soudem příslušným k projednání odvolání je soud druhého stupně v soudním obvodu sídla soudu, který napadené rozhodnutí vydal.

Lhůta pro podání odvolání je patnáct dnů od oznámení rozhodnutí (čl. 638 odst. 1 občanského soudního řádu). Jestliže se odvolání týká i přehodnocení zaznamenaných důkazů, prodlužuje se lhůta o deset dnů (čl. 638 odst. 7 občanského soudního řádu).

Odvolání podané proti nařízení, kterým se opatření zcela zamítá nebo nenařizuje, má odkladný účinek (čl. 647 odst. 3 písm. d) občanského soudního řádu). V jiných případech má odvolání účinek čistě devolutivní.

Platná právní úprava

zákon č. 41/2013 ze dne 26. června 2013 – občanský soudní řád

zákon č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013 – zákon o organizaci soudního systému

Související odkazy

Další informace lze získat na těchto internetových stránkách:

Portál justice

Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti

Portál CITIUS

Databáze právních dokumentů

portugalský úřední věstník

Poznámka:

Informace uvedené v tomto informačním přehledu nejsou pro kontaktní místa Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Přestože je tento informační přehled pravidelně aktualizován, nenahrazuje potřebu nastudovat příslušné účinné právní předpisy a může podléhat změnám ve výkladu podle judikatury.

Poslední aktualizace: 11/07/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.