Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Lucembursko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Lucemburský právní řád zná několik různých opatření, kterými lze chránit práva účastníků řízení v době, než skončí řízení ve věci samé, jímž bude definitivně rozhodnuto o jejich návrhových žádáních.

Mezi tato opatření patří:

  • Opatření, jež přijímá soud bez předchozího kontradiktorního projednání. V takovémto případě zasedá soud na jednostranný návrh účastníka řízení, který se domáhá přijetí předběžného a zajišťovacího opatření, a vyjádří se pouze na základě informací poskytnutých jediným účastníkem řízení;
  • Opatření, jež přijímá soud po předchozím kontradiktorním projednání. V takovémto případě přijme soud rozhodnutí až po veřejném jednání (nebo, v některých případech, po neveřejném jednání), během něhož mají účastníci řízení příležitost přednést svá stanoviska. V závislosti na zákonem stanovených procesních náležitostech je jednání svoláváno prostřednictvím obsílky (doručené soudním vykonavatelem) nebo prostřednictvím soudní kanceláře.

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

V naléhavých případech může soud, který rozhoduje o přijetí předběžných řízení, nařídit veškerá předběžná opatření, jejichž nařízení není závažným způsobem zpochybněno nebo jejichž důvodnost vyplývá z existence sporu.

Kromě toho může soud pomocí těchto opatření řešit veškeré problémy vyvstávající v souvislosti s výkonem rozhodnutí.

Stejně tak může kdykoliv v rámci řízení o předběžných opatřeních nařídit přijetí nezbytných ochranných opatření nebo opatření k obnovení předchozího stavu, a to buď s cílem předejít bezprostředně hrozícímu vzniku škody, nebo ukončit zjevně neoprávněný stav.

2.1 Postup

Návrh má formu předvolání k jednání, které se za tímto účelem koná v den a hodinu, jež jsou vymezeny pro řízení o předběžných opatřeních.

Vyžadují-li okolnosti rychlejší postup, může předseda, nebo soudce, který jej zastupuje, povolit, aby byly osoby předvolány na určenou hodinu buď k jednání, nebo do jeho kanceláře, a to i ve svátky a v neúřední dny.

V naléhavých případech může předseda obvodního soudu, nebo soudce, který jej zastupuje, nařídit přijetí nezbytných předběžných opatření, jejichž nařízení není závažným způsobem zpochybněno nebo jejichž důvodnost vyplývá z existence sporu. Kromě toho může soud pomocí těchto opatření řešit veškeré problémy vyvstávající v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo jiného exekučního titulu. Pokud jsou předmětem předběžných opatření problémy, jež vyvstaly v souvislosti s výkonem exekučního titulu nebo soudního rozhodnutí, příslušným soudem je soud v místě výkonu.

Předseda, nebo soudce, který jej zastupuje, mohou v rámci řízení o předběžných opatřeních kdykoliv nařídit přijetí nezbytných zajišťovacích (ochranných) opatření nebo opatření k obnovení předchozího stavu, a to buď s cílem předejít bezprostředně hrozícímu vzniku škody, nebo ukončit zjevně protiprávní stav. Aby se předešlo možnému zmaření důkazů, lze nařídit veškerá vhodná dokazování, včetně výslechu svědků.

Existuje mnoho zvláštních právních ustanovení, jimiž jsou upravena předběžná či zajišťující opatření použitelná v konkrétních oblastech (např. v oblasti nájemních smluv, spoluvlastnictví nemovitostí či majetku, dědictví, majetkových poměrů v manželství atd.). Pravidla příslušnosti lze zpravidla vyvodit z konkrétního textu právního předpisu, který opravňuje soud k přijetí předběžného opatření. Pro určení příslušnosti neexistuje obecné pravidlo, s výjimkou pravidla, podle něhož pravomoc k přijímání předběžných opatření zpravidla přísluší předsedovi soudu, který má rozhodnout ve věci samé.

Pokud není stanoveno žádné zvláštní řízení, účastník řízení, který se domáhá nařízení předběžného opatření, se musí obrátit na soud rozhodující o předběžných opatřeních. Podle hodnoty sporu se musí obrátit buď na smírčí soud (do výše 15 000 EUR) nebo na soudce rozhodujícího o předběžných opatřeních u obvodního soudu. Tyto soudy mají obecnou pravomoc nařizovat nezbytná zajišťující opatření nebo opatření k obnovení předchozího stavu, a to buď za účelem vyloučení vzniku bezprostředně hrozící škody, nebo ukončit zjevně protiprávní stav.

Zastoupení advokátem není zpravidla nutné.

2.2 Hlavní podmínky

Výše uvedená opatření může soud přijímat obvykle jen v případech nezbytnosti či naléhavosti, přičemž splnění této podmínky posuzuje soud.

Pokud se věřitel domáhá vydání povolení k obstavení majetku, soud musí na základě předložených důkazů a informací ověřit, zda lze pohledávku alespoň v zásadě považovat za opodstatněnou.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předběžná opatření se mohou týkat veškerého movitého majetku dané osoby. Podle zákona se za nezabavitelné považují pouze některé předměty nezbytné k běžnému životu. Viz rovněž informativní přehled Výkon soudních rozhodnutí – Lucembursko.

Lucemburské právo umožňuje nejen obstavení mezd a příjmů osob, ale i náhrad příjmů (důchodů, rent atd.). Vždy však zůstává určitá část příjmu na pokrytí nezbytných životních nákladů, kterou obstavit nelze.

Obstavení se naopak nemůže týkat nemovitého majetku. Obstavení nemovitého majetku je možné pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Ve většině oblastí náleží přímo soudu, aby určil, jaké účinky bude mít opatření, které nařizuje. Soud může rovněž omezit účinky svého opatření na určitou dobu nebo z něj vyloučit určitý majetek či určité akty.

V případě obstavení, jež povolil soud na návrh jednoho z účastníků řízení bez vyslechnutí protistrany, stanoví zákon lhůty, v nichž musí být soudu podán návrh na potvrzení. Pokud není tento návrh na potvrzení v dané lhůtě podán, obstavení se automaticky stává neplatným.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

O předběžných opatřeních hovoříme v případech, kdy zákon umožňuje soudu zatímně upravit poměry účastníků řízení, než bude v řízení v dané věci přijato definitivní řešení.

Podle definice, kterou poskytl Soudní dvůr Evropské unie, se jedná o „opatření, která jsou přijímána s cílem chránit práva, jejichž uznání je požadováno od soudu rozhodujícího ve věci samé, přičemž je po skutkové i právní stránce zachován status quo“.

Jedná se rovněž o opatření přijímaná za účelem zabránění zhoršení situace.

V praxi tato opatření umožňují věřiteli předejít riziku, že jeho pohledávka bude neuhrazena, přičemž může využít dvou možností: buď lze omezit dlužníka při nakládání s jeho majetkem, nebo lze majetek dlužníka zatížit břemeny, jež věřiteli umožní uplatnit jeho práva i v případě, že tento majetek změní vlastníka.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Proti předběžným opatřením, jež přijme soud na základě kontradiktorního projednání, lze podat odvolání. Lhůta pro podání odvolání však činí pouze 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno.

Proti rozhodnutím, jež přijme soud na základě návrhu bez vyslechnutí protistrany, nelze podat odvolání. Účastník řízení, který má za to, že dané opatření bylo přijato neprávem, se musí obrátit na soud rozhodující o předběžných opatřeních a domáhat se toho, aby tento soud přijal nové zajišťovací opatření, jímž budou zrušeny účinky opatření, jež přijal soud pouze na základě informací jednoho z účastníků řízení.

Související odkazy

http://www.legilux.lu/

Poslední aktualizace: 11/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.