Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Francie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

  • Předběžná opatření může vždy v naléhavých situacích nařídit soud příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních (juge des référés) (urgentní řízení, zaplacení zálohy, vystěhování, příkaz zdržet se určitého jednání pod hrozbou postihu, uchování důkazního prostředku).

Neexistuje žádný seznam možných předběžných opatření: v rámci řízení o předběžném opatření se lze domoci všech naléhavých opatření, která nejsou závažně zpochybněna a jejich nařízení lze spravedlivě žádat (zaplacení zálohy, vystěhování neoprávněného uživatele, znaleckého posudku nebo zjištění škody…). Kromě toho může soudce příslušný rozhodovat o předběžných opatřeních v naléhavých případech nařídit opatření nezbytná k zamezení bezprostředně hrozící újmě (zejména konsolidační práce) nebo zabránění zjevně protiprávnímu jednání.

  • Zvláštní režim se vztahuje na zajišťující opatření (obstavení majetku a soudní zástavní právo), což jsou opatření umožňující věřiteli, nejčastěji s povolením soudu, zabránit svému dlužníkovi v tom, aby volně nakládal s majetkem nebo jeho částí, případně věřitelovi umožňují zatížit tento majetek zvláštním zástavním právem pro zajištění úhrady budoucí pohledávky, která dosud nebyla přiznaná rozsudkem, jejíž vymahatelnost se však zdá být ohrožena.

Zajišťovací opatření mohou mít dvě formy:

  • obstavení majetku, které umožňuje preventivně obstavit hmotný majetek (nábytek, vozidlo atd.), nehmotný majetek (určitý finanční obnos, práva společníků nebo cenné papíry atd.) nebo pohledávky (bankovní účty, nájemné atd.),
  • zástavní právo k nemovitému majetku, podniku, obchodním podílům nebo cenným papírům (dočasná hypotéka, zástavní právo k obchodním podílům nebo cenným papírům).

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

  • Předběžná opatření: je nutné předvolání k soudci příslušnému rozhodovat o předběžných opatřeních (předvolání k soudu soudním vykonavatelem – convocation en justice par acte d’huissier de justice). Jedná se o urgentní kontradiktorní řízení.
  • Zajišťovací opatření: v zásadě je nutné předchozí schválení soudem. Předchozí schválení není nutné, pokud se věřitel dovolává zajišťovacího opatření ohledně vykonatelného titulu nebo soudního rozhodnutí, které dosud není vykonatelné. Stejně tak je tomu v případě neproplacení přijaté směnky, šeku nebo v případě neuhrazeného nájemného za pronájem nemovitého majetku (existuje-li písemná smlouva).

V případě předběžných opatření závisí určení příslušného soudu na povaze nároku. Obecně je příslušným předseda soudu prvního stupně (tribunal de grande instance). V rámci své věcné příslušnosti však může v řízení o předběžných opatřeních rovněž rozhodovat instanční soud (juge d’instance), předseda obchodního soudu (tribunal de commerce), pracovního soudu (conseil des prud’hommes) a smíšeného soudu pro pronájem zemědělské půdy (tribunal paritaire des baux ruraux).

V případě zajišťovacích opatření je příslušným soudcem soudce příslušný k výkonu rozhodnutí, který je soudcem soudu prvního stupně. Příslušným soudem je soud v místě bydliště dlužníka.

Před soudem příslušným pro výkon rozhodnutí nebo soudem příslušným pro rozhodování o předběžných opatřeních (juge des référés) se účastníci řízení obhajují sami. Mohou si však přizvat na pomoc advokáta nebo se jím nechat zastupovat.

Obstavení provádí soudní vykonavatel. Pro účely zápisu zástavního práva není tato povinnost stanovena. Nicméně vzhledem k právní složitosti zápisu zástavního práva si věřitelé vždy zvou na pomoc právního zástupce.

Náklady na zajišťovací opatření v konečném výsledku hradí dlužník, třebaže věřiteli může být uloženo, aby složil zálohu. Odměna za výkon rozhodnutí je stanovena podle počtu provedených úkonů a zajišťovacích opatření.

Podle vyhlášky č. 96-1080 ze dne 12. prosince 1996 zahrnuje odměna pro soudní vykonavatele paušální částku vyjádřenou – v závislosti na konkrétním případu kumulativně nebo alternativně – v pevných částkách nebo v procentech a je případně doplněna poplatkem za zahájení řízení.

Pokud jde o zajišťovací opatření, percentuálně stanovené poplatky vypočítané na základě vymožených částek se hradí pouze v případě, že jsou soudní vykonavatelé zmocněni k vymáhání dlužných částek. Kromě toho sazebník, který je přílohou výše uvedené vyhlášky, vylučuje možnost účtovat dodatečnou, svobodně sjednanou odměnu, s výjimkou zástavy obchodních podílů a cenných papírů.

2.2 Hlavní podmínky

Soud opatření nečiní, ale povoluje jej. Opatření činí soudní vykonavatel na návrh osoby, v jejíž prospěch je opatření povoleno.

Je-li nutné předběžné povolení soudu, musí pohledávka být považována za „dostatečně důvodná ve své podstatě“.

Pokud jde o zajišťovací opatření, není stanovena výslovná podmínka naléhavosti.

Věřitel musí prokázat, že existují „okolnosti, které by mohly ohrozit vymožení“ pohledávky (například neexistence dobré víry dlužníka, který zatajuje svá aktiva, větší počet věřitelů).

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předmětem obstavení může být veškerý majetek dlužníka, který není zákonem označen za „nezpůsobilý pro obstavení“ (například majetek nezbytný k jeho každodennímu životu nebo k výkonu jeho povolání). Stejně tak je tomu u pohledávek: předmětem zajišťovacích opatření však nemohou nikdy být mzdy (i když mohou být obstaveny na základě soudního rozhodnutí nebo jiného nařízení výkonu rozhodnutí v souladu s postupem pro srážky ze mzdy.)

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

S preventivně obstaveným majetkem nelze volně nakládat. Tento majetek zůstává ve vlastnictví dlužníka, který za něj nese odpovědnost, nesmí jej však zcizit. Pokud s majetkem dlužník nakládá v rozporu s podmínkami obstavením, dopouští se trestného činu, za který se ukládá peněžitý trest a trest odnětí svobody.

Obstavené peněžní částky jsou uloženy na účtu.

Majetek, na nějž se vztahuje zástavní právo, může dlužník prodat, věřitel má však právo na opětný prodej a přednostní úhradu z prodejní ceny tohoto majetku.

Za preventivně obstavený majetek nese odpovědnost dlužník, který je ustaven jeho „správcem“, přičemž účinek obstavení nelze uplatnit vůči třetím osobám. Naproti tomu účinky zástavních práv, která jsou zveřejněna (v obchodních či pozemkových rejstřících), lze uplatnit proti všem osobám.

Bankéř (a obecně každý poddlužník), který obdrží žádost o obstavení prostředků na účtu klienta, je povinen neprodleně informovat soudního vykonavatele o veškerých svých závazcích vůči dlužníkovi (tj. o všech účtech vedených na jméno dlužníka, jakož i o částkách na nich evidovaných). Pokud bankéř tuto informaci neposkytne bez uvedení řádného důvodu, může mu být uložena povinnost uhradit dluh namísto dlužníka.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Zajišťovací opatření musí být přijato do tří měsíců od vydání rozhodnutí soudu, který jej povoluje. V opačném případě pozbývá jeho povolení platnosti.

Pokud věřitel dosud nezahájil řízení s cílem dosáhnout uznání své pohledávky, musí tak učinit v měsíci, kdy je opatření přijato. V opačném případě pozbývá opatření platnosti.

Zajišťovací opatření musí být oznámeno dlužníkovi nejpozději do osmi dnů. Dlužník může u soudu příslušného k výkonu rozhodnutí vydání nebo povolení daného opatření napadnout. Soud může rovněž předem stanovit datum slyšení, ke kterému budou strany předvolány za účelem projednání opatření. Námitka dlužníka je v zásadě přijatelná, pokud se obstavení netransformovalo na obstavení pro účely exekuce poté, co věřitel získal soudní rozhodnutí ve věci jeho pohledávky.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Soudní rozhodnutí může dlužník napadnout současně se samotným opatřením.

Soud příslušný k výkonu rozhodnutí, který je příslušný povolit zajišťovací opatření, rozhoduje rovněž o opravných prostředcích proti těmto rozhodnutím. Proti jeho rozhodnutím se lze odvolat k odvolacímu soudu (cour d’appel).

Vzhledem k tomu, že se dlužník dozví o povolení opatření ve stejnou dobu jako o opatření samotném, platí pro napadnutí rozhodnutí o povolení opatření stejná pravidla jako napadení opatření samotného: napadnout lze, pokud zajišťovací opatření nebylo transformováno na opatření pro účely exekuce.

Podání opravného prostředku neruší účinky zajišťovacího opatření – pokud soudce nerozhodne o zrušení opatření nebo o jeho neplatnosti, jeho účinky trvají.

Internetové odkazy

Internetové stránky Legifrance (Legifrance)

Internetové stránky ministerstva spravedlnosti (Ministère de la justice)

Internetové stránky vnitrostátní komory soudních vykonavatelů (Chambre Nationale des Huissiers de Justice)

Poslední aktualizace: 04/01/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.