Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Chorvatsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Exekuční zákon (Ovršni zakon) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16 a 73/17; dále jen OZ) ve třetí části nazvané: Zajištění předběžnými opatřeními (Osiguranje) stanoví následující opatření:

• zajištění povinným zřízením zástavního práva k nemovitosti – hlava 28,

• soudní a notářské zajištění zástavním právem na základě dohod mezi stranami – hlava 29,

• soudní a notářské zajištění převodem vlastnictví statků a převodem práv – hlava 30,

• zajištění předběžnou vykonatelností – hlava 31,

• zajištění předběžnými opatřeními – hlava 32,

• prozatímní opatření – hlava 33.

Podle OZ mohou být jako ochranná opatření použita pouze opatření, která jsou definovaná v tomto nebo jiném zákoně. Ochranná opatření nejsou povolena u statků a práv, která podle OZ nemohou být předmětem exekuce, nestanoví-li daný zákon jinak.

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Jako (dlouhodobé) opatření ve smyslu nuceného zajištění pohledávek umožňuje OZ zajištění povinným zřízením zástavního práva na nemovité a movité věci (např. peněžní pohledávky, příjem – plat, důchod atd., bankovní účet, cenné papíry a akcie) a zajištění převodem vlastnictví věci a převodem práv. Zajištění zřízením zástavního práva může být dobrovolné nebo povinné, zatímco zajištění převodem vlastnického práva ke statkům a převodem práv může být pouze dobrovolné, a to v řízení před soudem nebo notářem.

Ostatní opatření, která jsou upravena v OZ, jsou zajištění prostřednictvím předběžného výkonu, předběžnými opatřeními a prozatímními opatřeními. Tato opatření ve formě nucených opatření může uložit pouze soud, a to buď na žádost strany, nebo z moci úřední.

Městské soudy mají pravomoc nařídit a vykonat zajištění, pokud tato pravomoc nebyla zákonem svěřena jinému soudu, přičemž obchodní soudy mají pravomoc nařídit a vykonat zajištění v případech, kdy mají pravomoc nařídit exekuci.

Příslušnost nařídit a vykonat zajištění z moci úřední přísluší soudu, který je příslušný rozhodovat o návrhu zajištěného věřitele, nestanoví-li zákon jinak.

Příslušnost rozhodovat o návrzích na zajištění peněžních pohledávek nuceným zřízením zástavních práv k nemovitostem přísluší soudu, který vede katastr nemovitostí, do nějž se má provést zápis na základě exekučního titulu určujícího peněžní pohledávku. Účelem nařízení tohoto opatření je zajištění peněžní pohledávky zřízením zástavního práva k nemovitosti jeho zápisem. Účinek zápisu zástavního práva je takový, že exekuci této nemovitosti lze vykonat také vůči třetím osobám, které tuto nemovitost následně nabydou.

Soud může na základě dohody mezi stranami v společném návrhu zajištěného věřitele a zajištěného dlužníka nařídit soudní zajištění peněžní pohledávky zřízením zástavního práva ke konkrétní věci za účelem zajištění peněžní pohledávky. Místní příslušnost rozhodovat o návrzích na zajištění peněžních pohledávek zajištěného věřitele na věci a práva zajištěného dlužníka a na vykonání zajištění se určuje přiměřeným uplatněním ustanovení OZ o místní příslušnosti soudu v exekučním řízení na vymáhání peněžních pohledávek u jednotlivých druhů předmětů exekuce. Zápis ze soudního jednání se zaeviduje dohoda stran o existenci pohledávky a době její splatnosti, jakož i dohoda stran o zajištění této pohledávky zřízením zástavního práva. Podepsaná dohoda má účinky soudního smíru.

Notářské zajištění peněžní pohledávky zřízením zástavního práva na základě souhlasu stran je možné na základě dohody věřitele a dlužníka uzavřené v podobě notářského zápisu nebo ověřené soukromé listiny, která také obsahuje prohlášení dlužníka, v němž souhlasí se zřízením zástavního práva k některé z jeho věcí.

Soudní zajištění převodem vlastnictví věcí a převodem práv je možné na základě souhlasu stran s tím, že v zápisu z jednání uvede dohoda stran o převodu vlastnictví (některých věcí zajištěného dlužníka na zajištěného věřitele pro účely zajištění konkrétní peněžní pohledávky zajištěného věřitele) nebo na převodu některých práv zajištěného dlužníka (na zajištěného věřitele pro ty samé účely). Lze zajistit i budoucí pohledávky. Taková dohoda má účinky soudního smíru. Místně příslušný soud, který rozhoduje o návrzích na zajištění peněžních pohledávek převodem vlastnictví věcí a převodem práv, se určí přiměřeným uplatněním ustanovení OZ o místní příslušnosti soudu v exekučním řízení na vymáhání peněžních pohledávek u jednotlivých druhů předmětů exekuce.

Notářské zajištění převodem vlastnictví věcí a převodem práv, tj. převodem akcií, podílů a účastí, je možné na základě dohody mezi věřitelem a dlužníkem vyhotovené v podobě notářského zápisu nebo ověřené soukromé listiny. Oprávnění notáře vykonat jednotlivé úkony při zajištění se určuje v souladu s pravidly pro sídlo a územní působnost notářů.

Místní příslušnost rozhodovat o návrzích na předběžnou vykonatelnost a vykonání exekuce náleží soudu, který by byl příslušný ve věci exekuce na základě exekučního titulu. Zajištění předběžnou vykonatelností nařizuje a vykonává soud. Na základě rozsudku v občanskoprávním řízení nařizuje soud předběžnou vykonatelnost s cílem zajistit nepeněžní pohledávku, kterou nelze zajistit předběžným zápisem do veřejného rejstříku, pokud oprávněný věřitel prokáže, že existuje pravděpodobné riziko vyplývající z odložení výkonu až do nabytí právní moci rozsudku, přičemž se výkon stane nemožným nebo podstatně složitější, a pokud věřitel složí jistotu za škodu, která může dlužníkovi v důsledku exekuce vzniknout.

Místní příslušnost rozhodovat o návrzích na zajištění předběžnými opatřeními a jejich vykonání náleží soudu, který by byl příslušný ve věci exekuce na základě exekučního titulu, ve smyslu kterého bylo zajištění nařízeno. Předpokladem pro nařízení předběžných opatření je, aby zajištěný věřitel prokázal, že existuje pravděpodobné riziko, že bez těchto opatření bude splnění pohledávky nemožné nebo podstatně složitější. V určitých případech může soud podmínit předběžné opatření složením jistoty na zajištění škod, které mohou zajištěnému dlužníkovi vzniknout v důsledku nařízení opatření. Odůvodněné usnesení nařizující předběžné opatření musí zahrnovat informaci o hodnotě zajišťované pohledávky, včetně úroku a nákladů, o opatření použitém k zajištění pohledávky a dobu, na kterou je nařízeno (nejdéle 15 dnů od splnění podmínek pro exekuci).

Před zahájením soudního sporu nebo jakéhokoli jiného soudního řízení týkajícího se pohledávky, která je zajišťována, náleží místní příslušnost rozhodovat o návrzích na zajištění prozatímními opatřeními soudu, který by jinak měl příslušnost rozhodovat o návrzích na exekuci. Pro vykonání prozatímních opatření je místně příslušný soud, který by jinak příslušný vykonat exekuci. Po zahájení řízení náleží příslušnost rozhodovat o návrzích na zajištění prozatímními opatřeními soudu, u nějž bylo řízení zahájeno. Pokud to odůvodňují okolnosti konkrétní věci, návrh lze rovněž podat u soudu s místní příslušností vykonat exekuci. Soud, který by byl příslušný rozhodovat o návrhu na nařízení exekuce na základě exekučního titulu předloženého ve správním řízení, bude rovněž příslušný rozhodovat o návrzích na nařízení prozatímních opatření po ukončení takového řízení. Prozatímní opatření nařizuje soud na základě návrhu podaného před zahájením nebo v průběhu soudního nebo správního řízení a po ukončení těchto řízení až do provedení exekuce. Usnesení o nařízení prozatímních opatření mají právní sílu exekučního příkazu. Druhy prozatímních opatření závisí na skutečnosti, zda dané prozatímní opatření zajišťuje peněžní nebo nepeněžní pohledávku. Soud může v případě nutnosti v závislosti na okolnostech věci nařídit několik prozatímních opatření.

Zatížení, práva či zákazy týkající se movitého majetku, akcií, podílů či účastí se zapisují na základě usnesení soudu, tj. notářského zápisu nebo ověřené soukromé listiny, do rejstříku pohledávek věřitelů, které jsou předmětem soudního a notářského zajištění (Rejstřík zástavních práv) (Upisnik založnih prava), který vede Finanční agentura a který je jedinou databází zapsaných zatížení, práv či zákazů, přičemž zástavní práva nebo změny vlastnických práv k nemovitostem se zapisují do katastru nemovitostí.

2.2 Hlavní podmínky

Při nařízení zajištění nuceným zřízením zástavního práva k nemovitosti soud rozhodne o návrhu na zajištění peněžních pohledávek na základě exekučního titulu, kterým byla pohledávka stanovena. Pro nařízení zajištění neexistují žádné zvláštní požadavky a soud na základě návrhu nařídí zajištění, zapíše zástavní právo zajištěného věřitele k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí a uvede, že pohledávka je vykonatelná. V případě, že zajištěný dlužník není v katastru nemovitostí uveden jako vlastník nemovitosti, zajištěný věřitel předloží společně s návrhem příslušný dokument nutný k zápisu vlastnického práva zajištěného dlužníka.

Zajištěný věřitel a zajištěný dlužník mohou pro účely zajištění peněžní pohledávky zajištěného věřitele zřízením zástavního práva ke konkrétním věcem společně požádat soud o nařízení a provedení zápisu zástavního práva k nemovitosti, movitým věcem, peněžní pohledávce a jiným statkům a právům zajištěného dlužníka ve prospěch zajištěného věřitele, nebo se mohou dohodnout ve formě notářského zápisu nebo soukromé listiny obsahující prohlášení dlužníka o souhlasu s vytvořením zástavního práva k jeho věcem či právům.

Podepsaný soudní záznam, tj. notářský zápis nebo ověřená soukromá listina, má také účinek soudního smíru vůči osobě, která souhlasila s tím, že bude k jeho věci nebo právu zřízeno zástavní právo, a na základě těchto dokumentů se může přímo navrhnout exekuce proti této osobě na věc či právo, k nimž bylo zřízeno zástavní právo za účelem zajištění pohledávky.

Strany mohou společně požádat soud, aby stanovil jednání a uvedl v zápisu z tohoto jednání jejich dohodu o převodu vlastnického práva k některým věcem zajištěného dlužníka na zajištěného věřitele pro účely zajištění konkrétní peněžní pohledávky zajištěného věřitele nebo s převodem některého práva zajištěného dlužníka na zajištěného věřitele pro stejné účely. Lze zajistit i budoucí pohledávky. Tuto dohodu lze podepsat jako notářský zápis nebo ověřenou soukromou listinu. Tato dohoda by měla obsahovat ustanovení o splatnosti zajištěné pohledávky a o tom, jak se splatnost stanoví. Zajištěným dlužníkem může být také osoba, která není dlužníkem zajišťované pohledávky zajištěného věřitele, tj. třetí strana, která souhlasí se zajištěním daného druhu pohledávek. Tato dohoda se může vztahovat rovněž na zajištění nepeněžních pohledávek, avšak v takovém případě musí dohoda uvádět peněžní hodnotu pohledávky. Pohledávka musí být určená nebo určitelná. Do takové dohody lze přidat prohlášení o souhlasu zajištěného dlužníka, kterým povolí zajištěnému věřiteli, aby přímo dle zápisu navrhnul exekuci vůči dlužníkovi s cílem odevzdat předmět zajištění splatnosti zajišťované pohledávky. Zápis obsahující takové prohlášení je exekučním titulem. Pokud bude na základě dohody převedeno vlastnické právo k nemovitosti zapsané do katastru nemovitostí, měla by tato dohoda obsahovat prohlášení zajištěného dlužníka o jeho souhlasu, že se převod může vykonat přímo na základě dohody a že zápisem do katastru nemovitostí se převede vlastnické právo k nemovitosti na zajištěného věřitele, s poznámkou, že se převod vykonal pro účely zajištění konkrétní pohledávky zajištěného věřitele. Není-li ujednáno jinak, je zajištěný dlužník oprávněn i nadále používat věc, jejíž vlastnictví bylo převedeno na zajištěného věřitele, respektive vykonávat právo převedené na zajištěného věřitele, zatímco zajištěný věřitel je oprávněn prodat převedený majetek nebo právo po uplynutí splatnosti jeho pohledávky nebo zatížit nemovitost hypotékou.

Zajištění předběžnými opatřeními se může nařídit na zajištění peněžních pohledávek na základě rozhodnutí soudu nebo správního orgánu, které ještě nenabylo právní moci, a to na základě smíru dosaženého před soudem nebo správním orgánem, pokud pohledávka v něm určená ještě není splatná, nebo na základě notářského rozhodnutí nebo notářského zápisu, pokud pohledávka v něm uvedená ještě není splatná. Soud na základě těchto dokumentů nařídí předběžné opatření, pokud zajištěný věřitel prokáže pravděpodobné riziko, že bez zajištění pohledávky by se znemožnila nebo podstatně ztížila realizace pohledávky. Riziko se považuje za pravděpodobné, pokud bylo nařízení předběžného opatření navrženo na základě platebního příkazu nebo exekučního příkazu založeného na veřejné listině nebo notářsky ověřené listiny, směnky nebo šeku, vůči němuž byla včas vznesena námitka, na základě rozsudku vyneseného v trestním řízení v případě majetkoprávních nároků, kde je možná obnova řízení, na základě rozhodnutí, který se má vykonat v zahraničí, na základě rozsudku na základě uznání, proti kterému bylo podáno odvolání, na základě smíru, který je napaden zákonem stanoveným způsobem, na základě notářského rozhodnutí nebo zápisu, pokud v něm uvedená pohledávka není dosud splatná, který je napaden zákonem stanoveným způsobem. Soud zamítne návrh na zajištění předběžným opatřením, respektive zruší předběžné opatření a řízení pozastaví, pokud zajištěný dlužník prokáže, že riziko pravděpodobně neexistuje nebo již bylo odstraněno.

Zajištění prozatímním opatřením lze navrhnout před zahájením nebo v průběhu soudního nebo správního řízení a po ukončení těchto řízení až do provedení exekuce. V návrhu na nařízení prozatímního opatření musí zajištěný věřitel uvést žádost, v níž přesně uvede pohledávku, kterou si přeje zajistit, určí druh opatření, kterého se domáhá, a dobu jeho trvání a v případě potřeby zajišťovací prostředky, jimiž bude prozatímní opatření povinně vykonáno, a předmět zajištění. V návrhu se musí uvést skutečnosti, na nichž je žádost o nařízení prozatímního opatření založena, a poskytnout důkazy, které tato prohlášení dokládají. Je-li to možné, zajištěný věřitel je povinen tyto důkazy k návrhu přiložit. Prozatímní opatření lze nařídit pro účely zajištění pohledávek, které nejsou dosud splatné nebo jsou podmíněné, přičemž není přípustné v případě, že byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření, pomocí nějž lze dosáhnout stejného účinku zajištění. Prozatímní opatření pro účely zajištění peněžní pohledávky lze nařídit, pokud zajištěný věřitel prokáže pravděpodobnou existenci pohledávky a rizika, že bez daného opatření by zajištěný dlužník bránil nebo podstatně ztížil vymáhání pohledávky tím, že by svůj majetek zcizil, ukryl nebo s ním naložit nějakým jiným způsobem. Zajištěný věřitel nemusí prokázat riziko, pokud ukáže, že je pravděpodobné, že by navrhované opatření způsobilo zajištěnému dlužníkovi pouze zanedbatelnou škodu, a má se za to, že riziko bylo prokázáno, pokud se má pohledávka vykonat v zahraničí. Pro účely zajištění nepeněžní pohledávky lze nařídit prozatímní opatření, prokáže-li zajištěný věřitel, že existence jeho pohledávky je pravděpodobná, a prokáže-li pravděpodobné riziko, že zajištěný dlužník by bez tohoto opatření bránil nebo podstatně ztížil vymáhání pohledávky, a to zejména změnou současných poměrů, nebo prokáže-li, že dané opatření je pravděpodobně nezbytné k zabránění násilí nebo vzniku nenapravitelné škody. Zajištěný věřitel dále nemusí prokázat, že existuje riziko, pokud ukáže, že je pravděpodobné, že by navrhované opatření způsobilo zajištěnému dlužníkovi pouze zanedbatelnou škodu, a má se za to, že riziko bylo prokázáno, pokud se má pohledávka vykonat v zahraničí. Soud může nařídit prozatímní opatření na návrh zajištěného dlužníka i v případě, že neprokázal pravděpodobnost existence pohledávky a rizika, pokud již dříve ve lhůtě stanovené soudem složil jistotu na škodu, která by zajištěnému dlužníkovi mohla vzniknout v případě nařízení a vykonání prozatímního opatření. Pokud zajištěný věřitel nesloží jistotu ve stanovené lhůtě, soud zamítne návrh na zajištění. Soud může v případě potřeby s přihlédnutím k okolnostem věci nařídit několik prozatímních opatření. Pokud je v daném případě možné nařídit několik prozatímních opatření, soud nařídí opatření, které je nejvhodnější k dosažení účelu zajištění (a pokud jsou všechna stejně vhodná, soud nařídí opatření, které zajištěného dlužníka nejméně omezí).

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Předmětem zajišťovacích opatření a prozatímních opatření může být jakákoliv věc nebo právo zajištěného dlužníka, např. nemovitosti, movité věci, peněžní pohledávky, důchody, dávky v invaliditě, hotovostní vklady na bankovních účtech nebo spořicích účtech a jiná majetková práva, pokud se nejedná o položky nepostihnutelné exekucí ze zákona nebo pokud neexistuje žádné právní omezení na výkon u těchto věcí či práv (např. věci, které nejsou v oběhu, zemědělské pozemky a hospodářské budovy zemědělců v rozsahu nezbytném k zajištění živobytí a živobytí členů nejbližší rodiny a jiných osob, které mají zákonnou vyživovací povinnost atd.).

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Zajištění nemovitosti zřízením zástavního práva (dobrovolné nebo nucené, soudní nebo notářské) vzniká zápisem zástavního práva do katastru nemovitostí, v němž je nemovitost zapsána.

Prostřednictvím soudního a notářského zajištění, které zahrnuje převod vlastnictví věcí a převod práv, se zajištěný věřitel stává majitelem věci nebo práva na základě zápisu do zákonem požadovaných veřejných knih a rejstříků. Zajištěný věřitel a zajištěný dlužník mohou pro účely poskytnutí zajištění získáním zástavního práva k určitým věcem souhlasně požádat soud, aby nařídil a vykonal ve prospěch zajištěného věřitele:

1. registraci zástavního práva k nemovitosti zajištěného dlužníka;

2. uložení dohody stran o zřízení zástavního práva k nemovitosti, která není zapsaná v katastru nemovitostí, na katastrálním soudu;

3. zápis zástavního práva k movitým věcem zajištěného dlužníka;

4. zápis zástavního práva k peněžní pohledávce zajištěného dlužníka;

5. zápis zástavního práva k části příjmu zajištěného dlužníka na základě pracovní smlouvy nebo služby;

6. zápis zástavního práva k důchodu, dávkám v invaliditě nebo náhradě ušlého výdělku;

7. zápis zástavního práva k pohledávce zajištěného dlužníka vůči bankovnímu účtu nebo spořicí knížce;

8. zápis zástavního práva k nároku na odevzdání nebo dodání movitých věcí nebo odevzdání nemovitostí;

9. zápis zástavního práva k jinému majetku nebo majetkovým právům;

10. zápis zástavního práva k podílovým listům a jiným cenným papírům a jejich předání do úschovy;

11. zápis zástavního práva k akciím, pro které nebyly emitovány podílové listy, a k podílům a účastem ve společnostech;

12. zápis zástavního práva k cenným papírům uloženým u depozitáře (Depozitno društvo).

Zajištění předběžnou vykonatelností: Za účelem zajištění nepeněžního výkonu, který nemůže být zajištěn podmíněným zápisem do veřejné knihy, může soud na základě rozsudku vyneseného v občanskoprávním řízení nařídit předběžnou vykonatelnost a exekuci.

Zajištění předběžnými opatřeními: soud může nařídit tato předběžná opatření:

1. registrace zástavního práva k nemovitosti zajištěného dlužníka nebo k právu k nemovitosti;

2. uložení dohody stran o zřízení zástavního práva k nemovitosti, která není zapsaná do katastru nemovitostí, na katastrálním soudu;

zápis zástavního práva k movitým věcem zajištěného dlužníka;

4. zápis zástavního práva k peněžní pohledávce zajištěného dlužníka;

5. zápis zástavního práva k části příjmu zajištěného dlužníka na základě pracovní smlouvy nebo služby;

6. zápis zástavního práva k důchodu, dávkám v invaliditě nebo náhradě ušlého výdělku;

7. zápis zástavního práva k pohledávce zajištěného dlužníka vůči bankovnímu účtu nebo spořicí knížce;

8. zápis zástavního práva k nároku na odevzdání nebo dodání movitých věcí nebo odevzdání nemovitostí;

9. zápis zástavního práva k jinému majetku nebo majetkovým právům;

10. zápis zástavního práva k podílovým listům a jiným cenným papírům a jejich předání do úschovy;

11. zápis zástavního práva k akciím, pro které nebyly emitovány podílové listy, a k podílům a účastem ve společnostech;

12. zápis zástavního práva k cenným papírům uloženým u depozitáře (Depozitno društvo);

13. zákaz, aby banka vyplatila z účtu zajištěného dlužníka nebo třetí strany částku, na kterou bylo nařízeno předběžné opatření.

Zajištěný věřitel si může získat zástavní právo na předmět zajištění na základě předběžného opatření. Byl-li nařízen zákaz plateb na částku peněžních prostředků zajištěného dlužníka uložených v bance, danou částku nelze převést z účtu po dobu trvání zákazu s výjimkou uhrazení zajištěné pohledávky.

Prozatímní opatření

– Pro účely zajištění peněžní pohledávky lze nařídit jakékoli opatření, které daného účelu dosáhne, a to zejména tato:

1. zakázat zajištěnému dlužníkovi zcizit nebo zatížit movité věci, zabavit tyto předměty a svěřit je zajištěnému věřiteli nebo třetí straně do úschovy;

2. zabavit a uložit hotovost, cenné papíry apod. u soudu nebo notáře;

3. zakázat zajištěnému dlužníkovi zcizit nebo zatížit nemovitosti nebo věcná práva, která jsou k nemovitostem zapsána v jeho prospěch, s uvedením poznámky o tomto zákazu v katastru nemovitostí;

4. zakázat dlužníkovi zajištěného dlužníka dobrovolně svůj závazek vůči zajištěnému dlužníkovi a zakázat zajištěnému dlužníkovi přijmout plnění této povinnosti, tj. vyloučení jeho pohledávek;

5. nařídit bance odmítnout platbu z účtu zajištěného dlužníka zajištěnému dlužníkovi nebo třetí straně na žádost zajištěného dlužníka v částce, na kterou bylo prozatímní opatření nařízeno.

– Pro účely zajištění nepeněžní pohledávky lze nařídit jakékoli opatření, které daného účelu tohoto zajištění dosáhne, a to zejména tato:

1. zákaz zcizit a zatížit movité věci, vůči nimž se pohledávka uplatňuje, jejich zabavení a svěření zajištěnému věřiteli nebo třetí straně do úschovy;

2. zákaz zcizit a zatížit akcie, podíly nebo účasti, vůči nimž se pohledávka uplatňuje, s vyznačením zákazu do registru akcií a v případě potřeby do zápisu ze soudního jednání, zakázat užívat nebo vykonávat práva na základě těchto akcií nebo podílů, účastí, svěřit akcie, podíly nebo účasti do správy třetí strany, zřídit prozatímní správní radu ve společnosti;

3. zákaz zcizit a zatížit jiná práva, vůči nimž se pohledávka uplatňuje, a svěřit správu těchto práv třetí straně;

4. zákaz zcizit a zatížit nemovitostí, vůči nimž se pohledávka uplatňuje, nebo věcných práv k nemovitostem, vůči nimž se pohledávka uplatňuje, s vyznačením zákazu do katastru nemovitostí, zabavit nemovitost a svěřit ji zajištěnému věřiteli nebo třetí straně do úschovy;

5. zakázat dlužníkovi zajištěného dlužníka, aby odevzdal předmět, převedl právo nebo splnil vůči zajištěnému dlužníkovi jakýkoli jiný nepeněžitý závazek, vůči nimž se pohledávka uplatňuje;

6. zakázat zajištěnému dlužníkovi podniknout jakékoli kroky, které by mohly zajištěnému věřiteli způsobit škodu, a zakázat jakékoli změny předmětu, vůči nimž se pohledávka uplatňuje;

7. nařídit zajištěnému dlužníkovi podniknout určité kroky nezbytné k ochraně movitých věcí nebo nemovitostí nebo k zachování současný stav věcí;

8. povolit zajištěnému věřiteli, aby si ponechal věci zajištěného dlužníka, které má v úschově a vůči nimž se pohledávka uplatňuje, dokud nebude spor vyřešen;

9. povolit zajištěnému věřiteli, aby podnikl určité kroky nebo získal určité statky sám nebo prostřednictvím zástupce, a to zejména pro účely obnovení předchozího stavu věcí;

10. dočasně vrátit zaměstnance do práce, uhradit náhradu mzdy v průběhu pracovního sporu, pokud je to nezbytné pro jeho živobytí a živobytí osob, vůči kterým má zákonnou vyživovací povinnosti.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

Soudní a notářské zajištění zástavním právem nebo převodem vlastnictví věcí nebo převodem práv jsou zpravidla platná až do pravomocného ukončení řízení.

Rozhodnutí nařizující předběžné opatření musí obsahovat informaci o hodnotě zajišťované pohledávky, včetně úroku a nákladů, opatření, kterým bude pohledávka zajištěna a době, na níž se nařizuje. Doba, na níž se předběžné opatření nařizuje, nesmí překročit 15 dnů od splnění podmínek pro exekuci. Pokud tato lhůta uplyne před tím, než se rozhodnutí, na základě kterého bylo předběžné opatření nařízeno, se právně vykonatelným, soud na žádost zajištěného věřitele předloženou soudu před uplynutím lhůty, na níž bylo předběžné opatření nařízeno, tuto lhůtu prodlouží, pakliže se nezměnily okolnosti, za nichž bylo původní opatření nařízeno.

Rozhodnutí nařizující prozatímní opatření také stanoví dobu trvání tohoto opatření a v případě, že bude opatření nařízeno před podáním žaloby nebo zahájením nějakého jiného řízení, taktéž stanoví lhůtu, během níž musí zajištěný věřitel podat žalobu, tj. návrh na zahájení jiného řízení, za účelem zdůvodnění opatření. Soud na návrh zajištěného věřitele prodlouží dobu trvání prozatímního opatření za předpokladu, že se nezměnily okolnosti, za nichž bylo toto opatření nařízeno.

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

Proti rozhodnutí soudu prvního stupně lze podat odvolání do osmi dnů ode dne jeho doručení, nestanoví-li OZ jinak. Odvolání zpravidla nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí. O odvolání rozhoduje odvolací soud.

Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na nařízení prozatímního opatření se neodesílá protistraně na vyjádření a odvolací soud doručí své rozhodnutí o odvolání do třiceti dnů od jeho přijetí.

Neexistuje dostupný soudní opravný prostředek proti notářskému zápisu nebo ověřené soukromé listině, dlužník však může uplatnit své námitky vůči notářskému zajištění ve zvláštním sporu, v němž dohody napadne. Třetí strany mohou uplatnit své námitky vůči notářskému zajištění v řízení před soudem v souladu s pravidly, která se uplatňují na námitky vůči soudnímu zajištění.

V zajišťovacím řízení je přezkum přípustný pouze tehdy, pokud rozsudek vydaný na druhém stupni závisí na vyřešení hmotněprávní nebo procesní otázky, která je zásadní pro zajištění jednotného uplatňování práva a rovnosti všech stran při jeho uplatňování, v souladu s pravidly soudního řízení. Obnova řízení není povolena a obnovení předchozího stavu je povoleno pouze z důvodu zmeškání lhůty pro podání odvolání nebo námitek.

Poslední aktualizace: 25/09/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.