Zajištění majetku při nároku v jiné zemi EU

Bulharsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké druhy opatření existují?

Soudní řízení je zpravidla charakterizováno delší nebo kratší dobou trvání. Doba trvání vyplývající z jednotlivých fází a stupňů, jimiž soudní řízení prochází, může někdy vést k neúčinnosti právní ochrany, která měla být jeho účelem, neboť způsobuje opožděné vydání soudního rozhodnutí, a tudíž i k pozdějšímu nabytí jeho účinnosti. Zákonodárce zavedl v tomto ohledu soubor opatření, jejichž cílem je zajistit účinnost požadované soudní ochrany.

Právní úprava zajišťování nároku se řídí ustanoveními § 389–404 občanského soudního řádu (OSŘ).

Podle § 391 OSŘ je zajištění nároku přípustné v případě, kdy by bez takového předběžného opatření bylo pro žalobce nemožné nebo velmi obtížné vykonat práva vyplývající z rozsudku a pokud: a) je nárok doložen průkaznými listinnými důkazy, nebo b) je poskytnuta jistota (kauce) ve výši stanovené soudem podle § 180 a 181 zákona o závazcích a smlouvách. Jistota může být vyžadována i v případě, že existují průkazné listinné důkazy.

Proto je základním předpokladem a nutnou podmínkou pro nařízení předběžných opatření nebezpečí, že žalobce nebude schopen vykonat svá práva vyplývající ze soudního rozhodnutí, které bude potenciálně vydáno ve věci odůvodněného nároku.

Aby bylo možno nárok zajistit, měl by soudce odhadnout, zda jsou splněny následující předpoklady: nutnost zajištění nároku, pravděpodobná oprávněnost nároku a to, zda je předběžné opatření navrhované žalobcem vhodné a přiměřené z hlediska potřeb daného konkrétního případu a právní ochrany, o kterou se výslovně žádá.

Zákon stanoví v § 397 odst. 1 OSŘ následující předběžná opatření:

  1. obstavení nemovitého majetku,
  2. obstavení movitého majetku a pohledávek včetně obstavení podílů ve společnosti,
  3. jiná přiměřená opatření stanovená soudem včetně zabavení motorového vozidla a přerušení výkonu soudního rozhodnutí.

Soud může nařídit i více předběžných opatření až do výše daného nároku.

2 Za jakých podmínek lze tato opatření vydat?

2.1 Postup

Podle ustanovení kapitoly 34 OSŘ lze nárok zajistit:

  1. v souladu s § 389 OSŘ u všech typů nároků v jakékoli fázi řízení před uzavřením soudního projednávání v průběhu odvolacího řízení,
  2. v souladu s § 390 OSŘ lze všechny nároky zajistit předběžným opatřením ještě před podáním žaloby.

Návrh na předběžné opatření týkající probíhající věci:

Tento návrh podává žalobce u soudu příslušného k řízení ve věci samé. Aby bylo možné předběžné opatření nařídit, musí být splněny podmínky stanovené v § 391 OSŘ – pravděpodobná oprávněnost nároku, nutnost zajištění nároku (tj. hrozba, že nebude možno uspokojit nárok žalobce v případě, že mu bude ve věci samé vyhověno), jakož i přiměřenost daného opatření. V souladu s § 391 odst. 2 a 3 OSŘ si může soud dle vlastního uvážení při nedostatku důkazů vyžádat složení peněžní jistoty, jejíž výši sám stanoví.

Zajišťovat lze i nároky v řízeních, která jsou přerušena.

Návrh na předběžné opatření ve věci budoucího nároku:

Návrh se podává v místě, kde má žalobce trvalé bydliště nebo kde se nachází majetek, který bude sloužit pro zajištění nároku. V případě návrhu na předběžné opatření ve přerušení výkonu soudního rozhodnutí musí být návrh podán u místně příslušného soudu dle místa výkonu soudního rozhodnutí.

Jsou-li povolena předběžná opatření ohledně budoucího nároku, soud stanoví lhůtu pro podání žaloby uplatňující tento nárok, která nesmí být delší jednoho měsíce. Základní předpoklady pro nařízení těchto předběžných opatření jsou stejné jako předpoklady týkající se nařízení předběžných opatření v probíhajícím řízení.

Návrh musí konkretizovat požadované předběžné opatření a hodnotu nároku. Musí být podán příslušnému krajskému soudu nebo příslušnému okresnímu soudu v závislosti na místní a věcné příslušnosti v souladu s § 104 OSŘ.

Návrh může podat dotčená osoba nebo její procesní či právní zástupce. Kopie návrhu není nutná, neboť se nepředkládá protistraně.

Předběžná opatření nařízená soudem vykonává v případě:

  • obstavení nemovitého majetku – rejstříkový úřad,
  • obstavení movitého majetku a pohledávek dlužníka – státní nebo soukromý soudní vykonavatel, který vyrozumí i třetí strany, jako například banky a jiné úvěrové instituce,
  • předběžných opatření týkajících se automobilů – příslušné oddělení dopravní policie,
  • předběžného opatření „přerušení výkonu soudního rozhodnutí“ – je nutno předložit kopii rozhodnutí soudu o nařízení tohoto opatření příslušnému soudnímu vykonavateli či exekutorovi, který zahájil řízení o výkonu rozhodnutí,
  • jiných opatření stanovených zákonem – příslušný soudní vykonavatel nebo exekutor, kterého si daná osoba zvolí.

2.2 Hlavní podmínky

Podstatné náležitosti pro nařízení předběžných opatření (jak je uvedeno výše) jsou uvedeny v § 391 OSŘ.

Předběžné opatření ve věci výživného je přípustné i v případě, že nejsou splněny požadavky § 391 OSŘ, a v takovém případě může soud přijmout předběžná opatření z moci úřední.

Je rovněž přípustné částečné zajištění nároku předběžným opatřením, avšak pouze ve vztahu k těm jeho částem, které jsou podloženy dostatečnými důkazy.

3 Účel a povaha opatření?

3.1 Jaké druhy majetku mohou být předmětem takových opatření?

Obecně platí, že předmětem předběžného opatření může být jakýkoli majetek dlužníka. Nelze obstavit pohledávky, které nemohou být předmětem exekuce.

V souladu s § 393 odst. 1 OSŘ nelze obstavit peněžité pohledávky vůči státu, státním institucím a zdravotnickým zařízením dle § 5 odst. 1 zákona o zdravotnických zařízeních.

Tyto druhy majetku či jednání lze postihnout v rámci předběžného opatření:

  • bankovní účty,
  • movitý majetek,
  • nemovitý majetek,
  • automobily, pokud jde o jejich zabavení,
  • činnosti směřující k výkonu rozhodnutí,
  • zvláštní majetek budoucího dlužníka, který spadá do ostatních případů výslovně stanovených zákonem.

3.2 Jaké jsou účinky těchto opatření?

Jakékoli nakládání s daným majetkem ze strany dlužníka je ve vztahu k věřiteli nebo přidruženým věřitelům neplatné. Pokud jde o nemovitý majetek, týká se tato neplatnost pouze nakládání s majetkem poté, co je do rejstříku zapsáno příslušné omezení (plomba) podle § 452 OSŘ.

§ 453 OSŘ upravuje domněnky nevymahatelnosti práv nabytých po zápisu omezení (plomby) do rejstříku a přijetí oznámení o obstavení.

Podle § 401 OSŘ se může zajištěný věřitel žalobou domáhat vůči třetím odpovědným stranám vydání částek nebo majetku, které tyto strany odmítnou vydat dobrovolně.

Náklady řízení o předběžném opatření nese osoba, na jejíž návrh byla předběžná opatření nařízena, jak je uvedeno v § 514 OSŘ s odkazem na § 401 OSŘ, který upravuje předběžná opatření.

3.3 Jaká je platnost těchto opatření?

V případě probíhajícího řízení se předběžné opatření ukládá před rozhodnutím ve věci usnesením, které nabývá právní moci.

Nařizují-li se předběžná opatření ohledně budoucího nároku, stanoví soud lhůtu pro uplatnění tohoto nároku žalobou, která nesmí být delší než jeden měsíc. Není-li doloženo podání žaloby ve stanovené lhůtě, soud zruší předběžná opatření z moci úřední podle § 390 odst. 3 OSŘ.

V případě podání žaloby u nároku, pro který bylo nařízeno předběžné opatření, což je nejobvyklejší situace, zůstává předběžné opatření v platnosti a je účinné až do konečného rozhodnutí ve věci samé.

§ 402 OSŘ upravuje postup zrušení předběžného opatření. Stanoví, že zúčastněná strana musí podat návrh, jehož kopie musí být předána osobě, která o nařízení předběžného opatření požádala. Ta může do tří dnů podat námitku proti návrhu na zrušení předběžného opatření. Soud na neveřejném zasedání předběžné opatření zruší, pokud má plně za to, že důvody, pro které bylo nařízeno, již pominuly, nebo pokud žalovaný složil ve stanovené lhůtě jistotu představující celou částku požadovanou žalobcem (§ 398 odst. 2 OSŘ). Proti rozhodnutí soudu o zrušení předběžného opatření se lze do jednoho týdne odvolat.

Změnu nařízených předběžných opatření podle § 398 OSŘ lze povolit v následujících dvou situacích:

  • podle odstavce 1 – soud může na žádost jedné ze stran poté, co vyrozumí druhou stranu a s přihlédnutím k jejím námitkám předloženým do tří dnů po tomto vyrozumění, nahradit jeden typ předběžného opatření jiným,
  • podle odstavce 2 – v případě zajištění nároku, který lze odhadnout v penězích, může žalovaný kdykoli bez souhlasu druhé strany nahradit nařízené předběžné opatření složením peněz či jiných cenných papírů, jak je stanoveno v § 180 a 181 zákona o závazcích a smlouvách.

V případech stanovených v § 398 odst. 1 a 2 OSŘ se nařízení obstavení majetku ruší.

Zákon nebrání tomu, aby žalovaný žaloval žalobce o náhradu škody, kterou mu předběžné opatření způsobilo, pokud nárok, který byl předmětem nařízení předběžného opatření, zanikl nebo nebyl žalobou uplatněn ve stanovené lhůtě, případně řízení ve věci samé bylo zastaveno (§ 403 OSŘ).

4 Je možné podat proti těmto opatřením opravný prostředek?

V souladu s § 396 OSŘ se lze proti rozhodnutí soudu o předběžném nařízení zajišťujícího nárok odvolat ve lhůtě jednoho týdne. Pro žalobce začíná běh této týdenní lhůty dnem, kdy mu je doručeno rozhodnutí, zatímco pro žalovaného (osobu, proti níž bylo předběžné opatření nařízeno) začíná běh lhůty dnem, kdy mu soudní vykonavatel či exekutor, rejstříkový úřad nebo soud doručí oznámení o nařízení předběžného opatření. Kopie toho opravného prostředku musí být doručena druhé straně, která na ni může do jednoho týdne odpovědět.

V případě odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření se kopie opravného prostředku žalovanému nedoručuje.

V případě, že odvolací soud potvrdil rozhodnutí o nařízení či zamítnutí předběžného opatření, nelze proti tomuto rozhodnutí podat kasační stížnost. V případě, že odvolací soud nařídil předběžná opatření, která soud prvního stupně zamítl, lze proti rozhodnutí odvolacího soudu podat opravný prostředek na základě občanskoprávní stížnosti u Nejvyššího kasačního soudu, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 280 OSŘ.

Podle platného OSŘ se právo na odvolání vztahuje jak na nařízení předběžného opatření, tak na výši jistoty, kterou stanoví soud jako podmínku pro nařízení předběžných opatření. Odvolání k odvolacímu soudu však nemá odkladný účinek na předběžná opatření, dokud nebude vydáno rozhodnutí vyššího soudu ve věci odvolání a nebude rozhodnuto o zrušení nařízeného předběžného opatření.

Poslední aktualizace: 03/01/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.