Příručka

1.Tento průvodce popisuje využívání zařízení pro videokonference v přeshraničních soudních řízeních v Evropské unii. Zabývá se organizačními, technickými a právními aspekty využití technologie pro videokonference. Dále provádí analýzu používání zařízení v soudních síních a prostorách pro svědky a použití přenosného zařízení. Tento průvodce se použije v případech, kdy je videokonference využívána pro jakoukoli část soudního řízení, zejména pro dokazování ze vzdálených míst v jiných členských státech EU.

2.Tento průvodce obsahuje rady a pokyny pro profesionální právníky, soudní úředníky a technické zaměstnance. Zabývá se praktickými doporučeními v souvislosti s využíváním zařízení pro videokonference, která mají zvláštní význam pro profesionální právníky a soudní zaměstnance, a poté se zabývá technickými aspekty, které mají konkrétní význam pro technické zaměstnance. Příloha k průvodci uvádí podrobnosti k právnímu rámci pro přeshraniční využívání videokonferencí v trestních, jakož i občanských a obchodních věcech. Další přílohy uvádějí technické normy, které mají být zohledněny, a poskytují souhrn klíčových kroků v postupu pro využití videokonference v přeshraničním soudním řízení. Cílem tohoto dokumentu je pomoci uživatelům prostřednictvím poradenství a pokynů. Nenahrazuje podrobné pracovní pokyny ani podrobné provozní instrukce.

3.Tento dokument se zabývá zejména využíváním videokonferencí při řízeních u trestních, občanskoprávních a obchodních soudů. Nicméně mnoho technických aspektů ohledně využívání videokonferencí lze použít obecněji v rámci širší justiční komunity. Výslech svědků a znalců se nekoná vždy na soudech a videokonferenční spojení je možné navázat mezi soudy a jinými místy, jako jsou konzulární a diplomatická zastoupení, věznice, nemocnice a azylová střediska. Jako takový lze tento dokument použít jako základ pro využívání videokonferencí v jiných řízeních.

4.Obvykle existují v přeshraničních občanskoprávních řízeních dvě možné situace, kdy mohou být svědci a znalci vyslechnuti prostřednictvím videokonference:

• nepřímé dokazování, kdy soud v dožádaném státě vede výslech např. svědka (za určitých podmínek s účastí zástupců dožadujícího soudu),
• přímé dokazování, kdy dožadující soud vyslýchá svědka v jiném členském státě přímo prostřednictvím videokonference.

5.V přípravném řízení by mohl vyšetřující soudce nebo státní zástupce rozhodnout o výslechu svědka, který je v ohrožení, nebo svědka či znalce, kteří pobývají v zahraničí, prostřednictvím videokonference nebo jakýchkoli jiných prostředků audiovizuální komunikace na dálku se souhlasem svědka, není-li pro něj možné či vhodné dostavit se k soudu osobně.

6.Dostupnost výpovědi znalce byla stanovena jako jedna z příčin zpoždění jak v občanskoprávních věcech (např. dostupnost soudního lékaře a psychologa v případě opatrovnictví a péče o dítě), tak i v trestních věcech (např. dostupnost soudních znalců nebo počítačových odborníků). Využívání videokonferenčního zařízení soudům umožní větší flexibilitu v případech, kdy jsou požadovány výpovědi znalců z jiných členských států. Při výslechu znalců se doporučuje kontaktovat znalce již před výslechem, aby se zjistilo, jaký druh technického zařízení by mohl být během výslechu potřebný.

7.V případě ohrožených nebo zastrašovaných svědků může videokonference napomoci zmírnění stresu a nepohody, kterou by mohla způsobit namáhavá cesta k zahraničnímu soudu. V případě dokazování pro zahraniční soud může být oddělená místnost pro svědky praktičtější než soudní síň.