More and more disputes are being brought to court. As a result, this has meant not only longer waiting periods for disputes to be resolved, but it has also pushed up legal costs to such levels that they can often be disproportionate to the value of the dispute.

Mediation is in most cases faster and, therefore, usually cheaper than ordinary court proceedings. This is especially true in countries where the court system has substantial backlogs and the average court proceeding takes several years.

This is why, despite the diversity in areas and methods of mediation throughout the European Union, there is an increasing interest for in this means of resolving disputes as an alternative to judicial decisions.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Belgie

Než zahajovat soudní proces, proč nevyřešit daný spor pomocí mediace? Jedná se o alternativní způsob řešení sporů, kdy mediátor pomáhá stranám dosáhnout shody. Belgické vládní i odborné kruhy jsou si vědomy výhod mediace.

Na koho se obrátit?

Na Federální komisi pro mediaci.

I když sama tato komise žádnou mediaci neprovádí, zabývá se regulací tohoto povolání a vede seznam autorizovaných mediátorů.

Sekretariát komise podává informace v nizozemštině a francouzštině. Je možné se na něj obrátit prostřednictvím e-mailu nebo na následující adrese:

Federální komise pro mediaci ručí za kvalitu (tím, že schvaluje mediátory) a vývoj mediace.

Seznam mediátorů je k dispozici v nizozemštině a ve francouzštině.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v:

• občanském právu (včetně rodinných sporů);
• obchodním právu;
• pracovním právu;
• existuje rovněž mediace trestní a nápravná, ale tyto oblasti nespadají do působnosti Federální komise pro mediaci.

Nejčastější oblastí, v níž se mediace uplatňuje, je občanské právo, konkrétně rodinné věci.

Jaká jsou pravidla mediace?

Zvolit si mediaci je svobodným rozhodnutím stran, v případě neúspěchu neexistuje žádná sankce.

Podle nedávných ustanovení rodinného práva je soudce povinen informovat strany o existenci mediace a jejích možnostech.

Existuje kodex řádné praxe mediátorů, který je k dispozici v nizozemštině a ve francouzštině.

Informace a vzdělávání

Na internetových stránkách je k dispozici množství informací v nizozemštině a ve francouzštině o různých aspektech mediace (průběh mediace, náklady, adresy…).

Koutek profesionálů

Tato část internetových stránek informuje o kritériích schvalování a podmínkách vzdělávání mediátorů.

Vzdělávání mediátorů upravuje Federální komise pro mediaci, ale zajišťuje ho soukromý sektor.

Program vzdělávání obsahuje společný základ v rozsahu 60 hodin rozdělených na minimálně 25 hodin teoretické výuky a minimálně 25 hodin výuky praktické.

• Společný základ zahrnuje obecné zásady mediace (etiku/filozofii), studium různých alternativních způsobů řešení sporů, platné právo, sociologické a psychologické aspekty a proces mediace.
• Praktická cvičení zahrnují předměty programu a prostřednictvím inscenačních metod rozvíjejí vyjednávací a komunikační dovednosti.

Kromě společného základu existují zvláštní programy pro každý typ mediace (minimálně 30 hodin, které se libovolně dělí mezi teoretickou a praktickou přípravu).

Existují zvláštní programy pro mediaci ve věcech rodinných, občanských, obchodních a sociálních.

Kritéria pro schvalování mediátorů

• kritéria pro schvalování mediátorů
• směrnice pro předkládání dokumentace pro získání osvědčení mediátora na základě zákona ze dne 21. února 2005
• soupis žádostí o jmenování mediátorem (Word)

Kritéria vzdělávání / dalšího vzdělávání

Základní vzdělávání

• Rozhodnutí ze dne 1. února 2007, kterým se stanoví podmínky a postupy schvalování vzdělávacích středisek a vzdělávání autorizovaných mediátorů (pdf)
• Zařízení pro vzdělávání mediátorů, kterým Federální komise pro mediaci udělila osvědčení

Další vzdělávání

• Rozhodnutí ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví povinnosti autorizovaných mediátorů v oblasti dalšího vzdělávání a kritéria schvalování vzdělávacích programů v této oblasti

Kodex řádné praxe

• Kodex řádné praxe autorizovaného mediátora (Word)

Vyřizování stížností

• Rozhodnutí o odebírání osvědčení, o stanovení sankcí, které vyplývají z kodexu řádné praxe, a o uplatňování těchto sankcí

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace se poskytuje za úplatu. Honoráře mediátorů jsou předmětem dohody mezi mediátorem a stranami sporu. Zákon honoráře neupravuje. Obvykle platí strany honorář mediátora napůl.

Strany mají možnost získat finanční pomoc na uhrazení honoráře mediátora, pokud mají nízké příjmy a pokud si vyberou autorizovaného mediátora.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Podle směrnice 2008/52/ES musí být možné požadovat, aby byla písemné dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná. Členské státy oznámí Komisi soudy a jiné orgány příslušné pro přijímání žádostí. Belgie toto oznámení dosud neprovedla.

Podle článků 1733 a 1736 soudního zákoníku je nicméně možné nechat dohodu vyplývající z mediace schválit soudcem, čímž se stane úředně ověřenou a vykonatelnou. Co se týče formy, dohoda se přemění v rozsudek.

Existuje i jiná možnost než soudní ověření. Dohodu vyplývající z mediace je u notáře možné sepsat ve formě notářské listiny. Dohoda se tímto rovněž považuje za ověřenou a vykonatelnou, aniž by bylo nutné se obracet na soud. Tuto možnost lze využít pouze v případě, že s tím všechny strany souhlasí.

Související odkazy

Federální veřejná služba Soudnictví

Federální komise pro mediaci

Na koho se obrátit?

Bulharské ministerstvo spravedlnosti zřídilo rejstřík mediátorů jako součást centrálního rejstříku neziskových právnických osob nabízejících služby veřejného zájmu.

Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti umožňují přístup k:

• seznamu mediátorů
• soukromým organizacím, jež poskytují vzdělávání v oblasti mediace

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v řadě oblastí práva. Tyto oblasti zároveň nejsou regulovány ani omezeny právními předpisy. Většina registrovaných mediátorů se dosud specializovala na hospodářskou a obchodní mediaci.

Jsou dodržována zvláštní pravidla?

Mediace probíhá zcela na dobrovolném základě. Ačkoli mediace představuje alternativní způsob řešení sporů, aniž by byly postoupeny soudu, není předpokladem pro zahájení soudního řízení.

Pro mediátory neexistuje žádný zvláštní kodex chování. Současně jsou ustanovení o etických normách obsažena v zákoně o mediaci a v nařízení č. 2 ze dne 15. března 2007, které stanoví podmínky a postup schvalování organizací, které proškolují mediátory.

Informování a odborná příprava

Organizace nabízející odbornou přípravu v oblasti mediace jsou součástí soukromého sektoru.

Mezi témata seminářů patří soudní řízení a kodexy chování mediátorů a také postupy upravené zákonem o mediaci a nařízením č. 2 ze dne 15. března 2007.

Kolik mediace stojí?

Mediace není bezplatná; platba se stanoví dohodou mezi mediátorem a zúčastněnými stranami.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

V souladu se směrnicí 2008/52/ES (podpora a usnadnění mediace jako alternativní formy přeshraničního řešení sporů v EU) musí být možné požádat o vykonatelnost obsahu písemné dohody dosažené prostřednictvím mediace.

Ustanovení směrnice 2008/52/ES o vykonatelnosti dohod vyplývajících z mediace byla provedena v zákoně o mediaci.

Členské státy sdělí tuto skutečnost soudům a jiným orgánům příslušným k přijímání takových žádostí.

Na koho se obrátit?

Ústředním orgánem pro zprostředkování mediace jako způsobu řešení následků trestného činu mezi pachatelem a obětí v rámci trestního řízení je Probační a mediační služba České republiky. Zodpovědnost za výkon činností této služby nese Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Pokud jde o zprostředkování mediace v netrestních věcech, můžete se obrátit na některého z mediátorů, kteří provedení mediace nabízí. Kontakty na mediátory působící v ČR lze nalézt na nejrůznějších webových stránkách po zadání hesla „mediace“.

Seznam mediátorů lze nalézt např. na webových stránkách Asociace mediátorů ČR, České advokátní komory a Unie pro rozhodčí a mediační řízení ČR. Kontakty na pracoviště Probační a mediační služby ČR působící v rámci místně příslušných okresních soudů lze nalézt na webových stránkách této služby.

Seznam mediátorů zapsaných podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci, který vede Ministerstvo spravedlnosti ČR, je k dispozici zde:https://mediatori.justice.cz.

V oblasti mediace působí také některé další nevládní neziskové organizace (NGO) a jiné subjekty.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná ve všech oblastech práva, s výjimkami stanovenými právními předpisy. To zahrnuje i rodinné právo, obchodní právo a trestní právo. Podle občanského soudního řádu může předseda senátu, je-li to účelné a vhodné, nařídit účastníkům řízení první setkání s mediátorem a to v rozsahu 3 hodin. V těchto případech může řízení přerušit až na 3 měsíce.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Ano, mediaci upravuje jednak zákon č. 202/2012 Sb. o mediaci a dále pak v oblasti trestního řízení pak zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě ČR.

Informace a vzdělávání

Zapsaný mediátor působící podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci musí úspěšně složit odbornou zkoušku před komisí jmenovanou Ministerstvem spravedlnosti ČR. Mediátor působící v rámci Probační a mediační služby ČR podle zákona č. 257/2000 Sb.,o Probační a mediační službě ČR musí úspěšně složit kvalifikační zkoušku.

Vzdělávání mediátorů působících v rámci trestní justice zajišťuje Probační a mediační služba ČR, vzdělávání v oblasti netrestní mediace nabízí řada subjektů a vzdělávacích institucí.

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace zprostředkovaná Probační a mediační službou ČR je prováděna zdarma, respektive náklady na její provedení hradí stát.

Jestliže soud přeruší řízení v netrestní věci a stranám nařídí první setkání s mediátorem, pak jsou první 3 hodiny mediačního setkání hrazeny ve výši stanovené prováděcím právním předpisem (400,- Kč za každou započatou hodinu) a tuto odměnu hradí strany rovným dílem (v případě osvobození účastníků od soudních poplatků ji hradí stát). V případě pokračování mediace nad rámec 3 hodin náklady na její další provedení hradí účastníci rovným dílem, ale ve výši částky dojednané dohodou mezi mediátorem a účastníky mediace, tj. stranami zúčastněnými ve sporu.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES umožňuje osobám zúčastněným ve sporu požadovat, aby byla písemná dohoda plynoucí z mediace učiněna vykonatelnou. Dohoda uzavřená mezi účastníky mediace v netrestní věci může být v rámci dalšího řízení předložena soudu ke schválení. Výsledky mediace zprostředkované v rámci trestního řízení Probační a mediační službou ČR může státní zástupce a soud zohlednit ve svém rozhodnutí v dané věci.

Mediace v občanskoprávních věcech

Kapitola 27 zákona o soudní správě stanoví pravidla pro soudní mediaci v občanskoprávních věcech projednávaných u okresního soudu, vrchního soudu nebo Námořního a obchodního soudu.

Na žádost stran může soud jmenovat soudního mediátora, aby stranám pomohl dosáhnout vyřešení sporu dohodou (soudní mediace).

Cílem tohoto postupu je dát stranám příležitost, je-li to jejich přání, usilovat ve věcech, které se dostanou před soud, o vyřešení sporu jinak než tradičním smírčím řízením před soudem, které je založeno na současných právních normách, nebo soudním rozhodnutím. Soudní mediace může dát stranám příležitost dosáhnout vyřešení sporu dohodou. Tato možnost je považována za uspokojivější pro obě strany, protože řešení sporu mediací může pro strany znamenat možnost více ovlivňovat průběh událostí a může zohlednit jejich základní zájmy, potřeby a budoucnost.

Mediátorem může být soudce nebo úředník dotyčného soudu, který je jmenován do funkce mediátora, nebo právník schválený do funkce mediátora Soudní správou v obvodu dotyčného vrchního soudu.

Mediátor určuje průběh mediace po konzultaci se stranami. Se souhlasem stran může mediátor se stranami vést jednání individuálně.

Nedohodnou-li se strany jinak, nese každá ze stran své vlastní náklady na soudní mediaci.

Pokud mediace vede k vyřešení sporu dohodou, může o tom být sepsán formální záznam a poté může být daná věc zamítnuta.

Podle § 478 odst. 1 a 2 zákona o soudní správě lze vymáhat výkon dohody vzniklé ze smírného vyřešení sporu před soudy nebo jinými orgány, pokud zákon umožňuje vymáhat výkon soudních rozhodnutí.

Podle § 478 odst. 1 a 4 lze vymáhat výkon písemného mimosoudního smírného vyřešení sporu týkajícího se neuhrazených pohledávek, pokud tento smír výslovně stanoví, že může sloužit jako základ pro výkon rozhodnutí.

Zákon o soudní správě lze najít na internetové stránce Informace o právu.

Mediace v trestních věcech

Zákon č. 467 ze dne 12. června 2009 o radách pro řešení sporů v souvislosti s trestnými činy, který nabývá účinnosti dne 1. ledna 2010, zavádí stálý celostátní systém řešení sporů v trestních věcech.

Policejní komisař každého policejního okrsku ustanoví radu pro řešení sporů, v rámci níž se mohou oběť a pachatel společně s neutrálním mediátorem po spáchání trestného činu sejít.

Mediace v rámci rady pro řešení sporů může probíhat pouze v případě, že strany s účastí souhlasí. Děti a mládež do 18 let se však mohou účastnit pouze se souhlasem svého zákonného zástupce. Mediace v rámci rady pro řešení sporů může probíhat pouze v případě, že se pachatel k trestnému činu v podstatě přiznal.

Mediátor stanoví postup rady pro řešení sporů po projednání se stranami. Během řešení sporu bude mediátor stranám pomáhat o trestném činu mluvit a může jim pomoci formulovat dohody, které mohou chtít uzavřít.

Mediace v rámci rady pro řešení sporů nenahrazuje trest ani žádný jiný právní důsledek trestného činu.

Zákon o radách pro řešení sporů v souvislosti s trestnými činy lze najít na internetové stránce Informace o právu.

Na koho se obrátit?

V občanskoprávních věcech se můžete obrátit na soud, který danou věc projednává. Adresu, telefonní číslo a další údaje dotyčného soudu lze najít prostřednictvím internetové stránky Domstolsstyrelsen (Soudní správa).

V trestních věcech se můžete obrátit na policejní okrsek, který danou věc vyšetřuje. Adresu, telefonní číslo a další údaje dotyčného policejního okrsku lze najít prostřednictvím internetové stránky Dánské státní policie.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Viz výše.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Viz výše.

Informace a vzdělávání

Viz výše.

Náklady mediace

Viz výše.

Je dohoda uzavřená v rámci mediace vykonatelná?

Viz výše.

Na koho se obrátit?

Mediační služby poskytuje celá řada organizací. K těm větším z nich patří mimo jiné:

• Spolkové sdružení pro rodinnou mediaci (Bundes-Arbeitsgemeinschaft für Familien-Mediation e.V. (BAFM): Fritschestraße 22, 10585 Berlín, Německo)
• Spolkový svaz pro mediaci (Bundesverband Mediation e.V. (BM): Wittestraße 30K, 13509 Berlín, Německo)
• Spolkový svaz pro mediaci v hospodářském a pracovním prostředí (Bundesverband Mediation in Wirtschaft und Arbeitswelt e.V. (BMWA): Prinzregentenstraße 1, 86150 Augsburg, Německo)
• Centrála pro mediaci (Centrale für Mediation GmbH & Co.KG (CfM): Gustav-Heinemann-Ufer 58, 50968 Kolín nad Rýnem, Německo)
• Německý spolek advokátů (Pracovní skupina pro mediaci při Německém spolku advokátů (Arbeitsgemeinschaft Mediation im Deutschen Anwaltverein), Littenstraße 11, 10179 Berlín, Německo)
• Německá společnost pro mediaci(Deutsche Gesellschaft für Mediation (DGM), Friedrich-Ebert-Straße 10, 59425 Unna, Německo)
• Německé fórum pro mediaci(Deutsches Forum für Mediation (DFfM), Hohe Straße 11, 04107 Lipsko, Německo)
• Mezinárodní mediační centrum pro rodinné konflikty a únosy dětí (Internationales Mediationszentrum für Familienkonflikte und Kindesentführung e.V. (MiKK), Fasanenstraße 12, 10623 Berlín, Německo)

Tato sdružení a spolky pomáhají stranám, které chtějí využít mediačních služeb, při hledání vhodného mediátora.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Obecně vzato je mediace přípustná vždy, když k vyřešení sporu nebo jiných záležitostí není zákonem předepsána soudní cesta. Mediace se nejčastěji využívá v rodinných sporech, sporech o dědictví a v oblasti obchodního práva.

Je třeba dodržovat zvláštní předpisy?

Dne 26. července 2012 v Německu vstoupil v platnost zákon o mediaci (Mediationsgesetz) (článek 1 zákona o podpoře mediace a jiných postupů mimosoudního řešení sporů ze dne 21. července 2012, Federal Law Gazette I (Spolková sbírka zákonů I)¸ s. 1577). Jedná se o první zákonnou úpravu mediačních služeb v Německu. Dotčeným zákonem se navíc do německého práva transponují požadavky evropské směrnice o mediaci (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech, Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3). Oblast působnosti německého zákona o mediaci jde nad rámec požadavků evropské směrnice; zatímco směrnice se omezuje na přeshraniční spory v občanských a obchodních věcech, německý zákon o mediaci se vztahuje na všechny formy mediace v Německu, a to bez ohledu na povahu sporu či místo bydliště dotčených stran sporu.

Německý zákon o mediaci stanoví pouze hlavní zásady, neboť mediátoři a strany sporu by měli mít při výkonu mediace dostatečný manévrovací prostor. V zákoně se v první řadě definují pojmy „mediace“ a „mediátor“, aby se mediace odlišila od jiných forem řešení sporů. Mediace je tedy podle zákona vymezena jako strukturovaný postup, na jehož základe strany sporu dobrovolně a na vlastní zodpovědnost usilují s pomocí jednoho nebo více mediátorů o vyřešení sporu vzájemnou dohodou. Mediátoři jsou nezávislými a nestrannými osobami bez rozhodovací pravomoci, kteří poskytují dotčeným stranám sporu po celou dobu mediace odborné vedení. V zákoně se záměrně nestanoví podrobný etický kodex k výkonu mediační činnosti. Stanoví se v něm však celá řada různých požadavků týkajících se informačních povinností a omezení činnosti, kterými se zaručuje nezávislost a nestrannost mediátorů. Zákon kromě toho upravuje povinnost mlčenlivosti mediátorů a jejich asistentů.

Zákonem se do jednotlivých procesních řádů (např. občanského soudního řádu, Zivilprozessordnung) zahrnují různé stimuly na podporu řešení sporů vzájemnou dohodou. V důsledku toho mají strany sporu v budoucnu při podání obžalovacího spisu u občanského soudu prokázat, zda se pokusili o mimosoudní vyřešení sporu (například cestou mediace) a zda podle jejich názoru existují důvody, které takovému postupu brání. Soud může dále stranám sporu navrhnout, aby spor vyřešily prostřednictvím mediace nebo jiným postupem vedoucím k dosažení mimosoudní dohody. Pakliže strany tuto možnost odmítnou, může soud rozhodnout o pozastavení řízení. V současnosti se nepočítá s pomocí na úhradu nákladů mediace. Podle § 278 odst. 5 občanského soudního řádu může soud pro účely smírčího řízení a pro další pokusy o smírné vyřešení sporu odkázat strany na smírčího soudce (Güterichter), který je určen speciálně pro tento účel a nemá rozhodovací pravomoc. Smírčí soudce může využít všechny způsoby řešení sporů, včetně mediace.

Předložením zprávy ze dne 20. července 2017 Spolková vláda splnila svou právní povinnost, aby Spolkovému sněmu (Bundestag) po pěti letech od vstupu zákona v platnost předložila zprávu o jeho dopadu. Zpráva je k dispozici zde. Ze zprávy vyplývá, že se mediace coby alternativní nástroj řešení sporů v Německu stále nevyužívá v dostatečné míře. Podle zprávy není nutné bezprostředně přijímat legislativní opatření. Spolková vláda však na základě zjištění zprávy přezkoumá možnosti, jak ještě lépe dosáhnout cíle týkajícího se podpory mediace, o který se snaží již zákon o mediaci.

Informace a odborná příprava

Obecné informace jsou k dispozici na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (Bundesministerium der Justiz).

Žádné právní předpisy neupravují profesní profil mediátora. Podobně není omezen ani přístup k profesi mediátora. Mediátor musí na vlastní zodpovědnost zajistit, aby získal požadované znalosti a zkušenosti (absolvováním příslušných kurzů odborné přípravy a dalšího rozvoje), aby mohl strany sporu provádět mediačním procesem. Německý právní řád stanoví všeobecné znalosti, dovednosti a postupy, které by měla odborná příprava zpravidla zprostředkovat. Každý, kdo tato kritéria splní, může pracovat jako mediátor. Není stanovena minimální věková hranice ani minimální úroveň dosaženého vysokoškolského vzdělání mediátora.

Pokud chtějí strany získat záruku, že jejich mediátor má kvalifikované vzdělání a dostatečné zkušenosti v oboru, mohou si vybrat certifikovaného mediátora („zertifizierten“ Mediator). Za tímto účelem využilo Spolkové ministerstvo spravedlnosti své pravomoci k vydání právního aktu a přijalo předpis týkající se odborné přípravy a dalšího vzdělávání certifikovaných mediátorů (Verordnung über die Aus- und Fortbildung von zertifizierten Mediatoren), čímž stanovilo konkrétnější podmínky pro odbornou přípravu k výkonu činnosti certifikovaného mediátora a pro kurzy dalšího vzdělávání pro certifikované mediátory, jakož i požadavky na zařízení určené k odborné přípravě a dalšímu vzdělávání.

Nepředpokládá se zavedení žádného formálního postupu.

Kurzy odborné přípravy pro mediátory v současnosti nabízejí sdružení, organizace, vysoké školy, společnosti i jednotlivci.

Jak drahá je mediace?

Mediace je zpoplatněná služba, přičemž odměna je předmětem dohody mezi soukromým mediátorem a stranami sporu.

Poplatky za mediační služby neupravují žádné právní předpisy a neexistují ani žádné statistiky nákladů na mediaci. Za reálný je možné považovat poplatek ve výši 80 až 250 EUR za hodinu.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vymahatelná?

V zásadě je možné dohodu, která je výsledkem mediace, považovat za vymahatelnou za pomoci advokáta (jako smír podepsaný stranami a jejich advokáty) nebo notáře (jako veřejná notářská listina podle §§ 796a až 796c a § 794 odst. 1 a 5 občanského soudního řádu).

Související odkazy

Spolkové sdružení pro rodinnou mediaci

Spolkový svaz pro mediaci

Spolkový svaz pro mediaci v hospodářském a pracovním prostředí

Centrála pro mediaci

Německý spolek advokátů

Na koho se obrátit?

Smírčí řízení se týká činností smírce nebo smírčího orgánu v občanských věcech. Smír je upraven zákonem o smírčím řízení. Zákon o smírčím řízení byl vypracován za účelem provedení směrnice 2008/52/ES o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech do estonského práva.

Podle zákona o smírčím řízení může být smírcem jakákoli fyzická osoba, kterou strany požádaly, aby vystupovala jako smírce. Jako smírce mohou rovněž vystupovat advokáti a notáři. Podle zvláštního zákona může být role smírce rovněž přidělena orgánu státní správy nebo samosprávy.

Seznam notářů je uveden na internetových stránkách notářské komory.

Seznam advokátů vystupujících jako smírce je uveden na internetových stránkách Estonské advokátní komory.

Můžete kontaktovat tyto nevládní organizace:

• Estonské sdružení mediátorů, které poskytuje informace v estonštině i angličtině.
• Estonskou unii pro blaho dětí, neziskové sdružení, které podporuje práva dětí. V rámci svých činností poskytuje poradenství rodičům, kteří se chtějí rozejít nebo rozvést, a vede je k tomu, aby využili služeb smírců za účelem ochrany zájmů svých dětí. Unie na téma rodinné mediace uspořádala školení.
• Estonské sdružení pojišťoven, které zřídilo pojišťovacího mediátora, který se zabývá spory mezi pojištěnými osobami a pojistiteli nebo pojišťovacími makléři.

Výbor pro autorská práva, zřízený v rámci ministerstva spravedlnosti, je smírčím orgánem ve smyslu článku 19 zákona o smírčím řízení. Výbor se zabývá žádostmi týkajícími se opatření, která mají v určitých případech umožnit volné užití díla chráněného autorským právem nebo předmětu chráněného souvisejícími právy.

Podle zákona o řešení kolektivních pracovních sporů mají strany právo obrátit se na veřejného smírce v případě kolektivního pracovního sporu (sporu o podmínky kolektivní smlouvy). Veřejný smírce je nestranný odborník, který pomáhá stranám pracovního sporu dosáhnout kompromisu. Veřejným smírcem pro kolektivní pracovní spory je Meelis Virkebau – e-mail: meelis.virkebau@riikliklepitaja.ee. Více informací naleznete na internetových stránkách veřejného smírce.

V některých případech může být mediátorem kancléř spravedlnosti. Ačkoli pojem „ombudsman“ se v zákoně o kancléři spravedlnosti nevyskytuje, kancléř spravedlnosti vykonává také funkce veřejného ochránce práv při sledování toho, zda vládní orgány dodržují základní lidská práva a svobody a zásady dobré správy, a při sledování místních samospráv, právnických osob veřejného práva a soukromých subjektů vykonávajících veřejné funkce. Od roku 2011 kancléř spravedlnosti vykonává rovněž funkce veřejného ochránce práv pro děti podle článku 4 Úmluvy o právech dítěte a zabývá se smírčími řízeními pro spory v oblasti diskriminace. Více se dozvíte na internetových stránkách Úřadu kancléře spravedlnosti.

V jaké oblasti je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Smírčí řízení podle zákona o smírčím řízení lze obecně použít k řešení jakéhokoli občanskoprávního sporu, jehož součástí je dosažení smíru. Uplatňuje se v občanských věcech v případech, kdy se spor týká vztahu soukromého práva a je projednáván krajským soudem. I když neexistují žádné srovnávací statistiky, je pravděpodobné, že mediace je běžnější v oblasti rodinného práva.

Kancléř spravedlnosti řeší spory týkající se diskriminace, v nichž jednotlivec předloží prohlášení o tom, že byl diskriminován na základě pohlaví, rasy, národnosti (etnického původu), barvy pleti, jazyka, původu, náboženství, politického nebo jiného smýšlení, finančního nebo sociálního postavení, věku, zdravotního postižení, sexuální orientace nebo jiné charakteristiky stanovené zákonem. Mediátoři mohou rovněž jednat v případě porušení základních práv.

Veřejný smírce vystupuje jako smírce v kolektivních pracovních sporech.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Podle estonského práva je využití smírčího řízení v zásadě dobrovolné. Pravidla upravující smír a podmínky pro vymáhání smírčích dohod jsou stanovena v zákoně o smírčím řízení.

Estonský občanský soudní řád obsahuje zvláštní ustanovení pro smírčí řízení prováděné soudcem v situacích, kdy rodič porušuje nařízení upravující styk s dítětem. Podle článku 563 řádu může soud na návrh jednoho z rodičů předvolat oba rodiče k soudu za účelem smírného urovnání sporu. Soud rodiče předvolá, aby se osobně dostavili, a informuje je o možných právních důsledcích (pokuta nebo zadržení), které nastanou, pokud se nedostaví.

Občanský soudní řád rovněž stanoví, že soud může sporným stranám nařídit, pokud to vzhledem ke skutkovým okolnostem případu a jeho dosavadnímu průběhu považuje v zájmu vyřešení případu za nutné, aby se zúčastnily smírčího řízení podle zákona o smírčím řízení.

Jednací řád pojišťovacího mediátora Estonského sdružení pojišťoven je k dispozici online.

Smír prostřednictvím kancléře spravedlnosti je upraven zákonem o zřízení úřadu kancléře spravedlnosti. Řešení kolektivních pracovních sporů, činnosti veřejného smírce a práva a povinnosti stran účastnících se daného procesu upravuje zákon o řešení kolektivních pracovních sporů.

Konkrétní rysy smírčího řízení prováděného Výborem pro autorská práva jsou stanoveny v zákoně o autorském právu.

Informace a vzdělávání

Informace o smírcích jednajících podle zákona o smírčím řízení, včetně notářů a advokátů, lze nalézt na webových stránkách osob vystupujících jako smírce. Seznam notářů je uveden na internetových stránkách notářské komory. Seznam advokátů vystupujících jako smírce je uveden na internetových stránkách Estonské advokátní komory.

Informace o činnosti kancléře spravedlnosti jako veřejného ochránce práv dětí lze najít na internetových stránkách kancléře spravedlnosti. Informace o smírčím řízení pro spory v oblasti diskriminaci najdete také na internetových stránkách kancléře spravedlnosti.

Informace o činnostech veřejného smírce jako smírce lze najít na internetových stránkách veřejného smírce.

Vzdělávání mediátorů zajišťuje soukromý sektor (např. sdružení mediátorů). Vzdělávání mediátorů neupravuje žádná zvláštní regulace.

Kolik stojí mediace?

Podle zákona o smírčím řízení není smírčí řízení bezplatné; jeho cena je předmětem dohody mezi mediátorem a zúčastněnými stranami.

V případech, kdy soud navrhne, aby se účastníci řízení obrátili na smírce nebo účastníkům řízení nařídí, aby se řídili smírčím řízením stanoveným v zákoně o smírčím řízení, kterákoli strana, která si nemůže dovolit uhradit náklady smírčího řízení nebo si je může dovolit uhradit pouze částečně nebo ve splátkách, může požádat o právní pomoc v podobě částečného nebo úplného osvobození od nákladů smírčího řízení na úkor Estonské republiky.

Pokud jako smírce vystupuje kancléř spravedlnosti, neplatí se žádný poplatek. Se smírčím řízením však mohou souviset další náklady. Kancléř spravedlnosti rozhodne, kdo má tyto náklady nést.

Řešení kolektivních pracovních sporů veřejným smírcem je rovněž bezplatné. Náklady vzniklé při řešení kolektivního pracovního sporu nese viník nebo se rozdělí mezi strany na základě vzájemné dohody.

Pojišťovací mediátor Estonského sdružení pojišťoven si účtuje správní poplatek ve výši 50 EUR a pojišťovací smírce poplatek v maximální výši 160 EUR. Spolu s příspěvky na sociální zabezpečení a příspěvky na pojištění v nezaměstnanosti to činí celkem 214,08 EUR. Je-li smírčí řízení neúspěšné, hradí se pouze polovina poplatku pojišťovacího smírce.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Podle zákona o smírčím řízení je dohoda, která je výsledkem smírčího řízení, vykonatelná poté, co byl na základě žádosti proveden příslušný postup, jímž se prohlásila za vykonatelnou (čl. 627 odst. 1 nebo 2 občanského soudního řádu). Notář může rovněž v souladu s pravidly stanovenými v zákoně o notářích prohlásit za vykonatelnou smírčí dohodu, která je výsledkem smírčího řízení provedeného notářem nebo advokátem. Zvláštní pravidla upravující vykonatelnost dohod o postupu při styku s dítětem jsou stanovena v článku 563 občanského soudního řádu.

Dohody uzavřené ve smírčím řízení schváleném kancléřem spravedlnosti jsou vykonatelné.

Dohoda dosažená prostřednictvím veřejného smírce pro řešení kolektivních pracovních sporu je závazná pro obě strany a je platná ode dne jejího podpisu, není-li dohodnuta jiná lhůta pro nabytí účinnosti. Tento typ dohody však není exekučním titulem.

Zákon o mediaci z roku 2017 nabyl účinnosti dne 1. ledna 2018.  Zákon obsahuje ustanovení o vytvoření komplexního právního rámce, který má podporovat řešení sporů prostřednictvím mediace jako alternativy k soudním řízením. Hlavním cílem zákona je podpořit mediaci jako funkční, účinnou a efektivní alternativu k soudním řízením, čímž se sníží soudní náklady, urychlí řešení sporů a sníží stres a konfliktnost, jež často doprovázejí soudní řízení.

Zákon o mediaci:

• obsahuje obecné zásady pro provádění mediace kvalifikovanými mediátory – články 6 až 8,
• zavádí pravidla správné praxe pro vedení mediace kvalifikovanými mediátory – článek 9,
• stanoví důvěrnost komunikace mezi stranami během mediace – článek 10,
• stanoví možné budoucí zřízení mediační rady pro sledování vývoje v dané oblasti – článek 12,
• ukládá povinnost právním zástupcům (solicitors a barristers) doporučovat stranám sporu, aby zvážily možnost vyřešení sporu pomocí mediace – články 14 a 15,
• stanoví, že soud může z vlastního podnětu nebo z podnětu stran sporu vyzvat strany, aby zvážily možnost vyřešení sporu pomocí mediace – článek 16,
• stanoví účinek mediace na promlčecí a prekluzivní lhůty – článek 18,
• stanoví, že pokud to soud považuje za oprávněné, může při rozhodování o povinnosti nést náklady řízení podle článku 16 tohoto zákona přihlédnout ke skutečnosti, že účastník řízení bezdůvodně odmítl nebo nezvážil možnost využít mediace nebo že po výzvě soudu podle článku 16 takovou mediaci bezdůvodně odmítl nebo se jí neúčastnil – články 20 a 21.

Oblast působnosti tohoto zákona zahrnuje veškerá občanskoprávní řízení, která mohou být zahájena před soudem, s výhradou některých výjimek stanovených v článku 3 tohoto zákona.

Na koho se obrátit?

V Řecku poskytují mediační službu tyto instituce:

• Podle zákona č. 4640/2019 (úřední věstník, série I, č. 190, 2019), který provádí směrnici 2008/52/ES, musí být mediátor a) absolventem vysokoškolského studia nebo držitelem rovnocenného diplomu instituce s uznávaným mezinárodním postavením, b) vyškolen poskytovatelem vzdělávání pro mediátory, který je uznáván Ústřední radou pro mediaci nebo držitelem akreditačního titulu z jiného členského státu Evropské unie, a (c) akreditován Ústřední radou pro mediaci a zapsán v rejstřících pro mediátory. Držitel doktorského titulu nebo rovnocenného zahraničního titulu v oboru mediace nemusí být dále školen poskytovatelem vzdělávání pro mediátory k tomu, aby mohl být akreditován, a může se přímo účastnit akreditačních zkoušek. Osobám, které slouží jako úřední osoby, obecní úředníci a soudci nebo jako zaměstnanci právnických osob a institucí veřejného práva, a soudním úředníkům nebo úředním osobám ve služebním poměru je zakázáno vykonávat povolání mediátora. Úřední osoby a zaměstnanci právnických osob veřejného práva mohou působit jako akreditovaní mediátoři pouze v souvislosti se svojí prací a pro její potřeby.
• Kandidáti na funkci mediátora jsou nejméně dvakrát ročně přezkušováni zkušební komisí jmenovanou Ústřední radou pro mediátory. Zkoušky zahrnují písemné a ústní testy a také posouzení modelového případu.
• Zkušební komise rozhoduje o tom, kde, kdy a jak se budou zkoušky konat. Její rozhodnutí je oznámeno licencovaným poskytovatelům vzdělávání a zveřejněno na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti nejméně 30 dní předem.
• Ústřední rada pro mediátory zpracovává a vede rejstříky mediátorů v elektronické podobě a ty jsou uveřejněny na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti: a) obecný rejstřík mediátorů se seznamem akreditovaných mediátorů v celé zemi v přesném abecedním pořadí a b) zvláštní rejstřík mediátorů se seznamem akreditovaných mediátorů se sídlem v obvodu každého soudu prvního stupně.
• Po úspěšném složení zkoušek jsou mediátoři akreditováni a zapsáni v rejstřících mediátorů Ústřední radou pro mediátory. Mediátoři, kteří byli již akreditováni při vstupu zákona č. 4640/2019 v platnost, jsou i nadále akreditováni.
• Ministerstvo práce, sociálního zabezpečení a sociální péče poskytuje službu státní správy, která zaměstnanci umožňuje požádat o úřední projednání sporu souvisejícího s pracovněprávním vztahem. Toto řízení provádí Oddělení inspekce práce (Epitheorisi Ergasias). Zvláštní inspektor stanoví termín jednání, při kterém zaměstnavatel vysvětlí svůj postoj. Toto jednání není součástí žádného soudního řízení.
• Nezávislým orgánem pro ochranu práv spotřebitele je veřejný ochránce práv spotřebitele (Sinigoros tou Katanaloti), který spadá pod Ministerstvo pro regionální rozvoj a konkurenceschopnost. Veřejný ochránce práv je mimosoudní orgán pro řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím dohody a poradní orgán, který vedle orgánů veřejné moci působí za účelem řešení problémů spadajících do jeho pravomoci. Veřejný ochránce práv dohlíží rovněž na výbory pro smírné řešení sporů (Epitropes Filikou Diakanonismou) v rámci prefekturních rad (Nomarchiakes Aftodioikiseis), a to za předpokladu, že současně neprobíhá žádné soudní řízení.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace se může vztahovat na stávající nebo budoucí občanskoprávní a obchodní spory vnitrostátní nebo přeshraniční povahy za předpokladu, že dotčené strany mají pravomoc vyřešit předmět sporu v souladu s ustanoveními hmotného práva.

Dále podléhají mediačnímu řízení následující soukromoprávní spory, v opačném případě hrozí, že by žaloba nebyla projednána: a) spory mezi vlastníky společných prostor nebo bytů vyplývající z jejich vlastnického vztahu, spory vyplývající z výkonu jednoduchého a složitého vertikálního vlastnictví, spory mezi správci společných prostor a vertikálních nemovitostí a vlastníky společných prostor, bytů a vertikálně rozdělených nemovitostí a spory spadající do oblasti působnosti článků 1003 až 1031 občanského zákoníku, b) spory týkající se nároků na náhradu škody jakéhokoli druhu na vozidle, mezi příjemci náhrady škody nebo jejich nástupci a osobami odpovědnými za náhradu škody nebo jejich nástupci, jakož i nároky vyplývající ze smlouvy o pojištění automobilu mezi pojišťovnami a pojistníky nebo jejich nástupci, pokud škodná událost nezpůsobila smrt nebo ublížení na zdraví, c) spory týkající se poplatků podle článku 22A občanského soudního řádu, d) rodinné spory, s výjimkou sporů stanovených v čl. 592 odst. 1 písm. a), b) a c) občanského soudního řádu, e) spory týkající se nároků na náhradu škody ze strany pacientů nebo jejich příbuzných proti lékařům, které vzniknou při výkonu jejich odborné činnosti, f) spory vyplývající z porušení ochranných známek, patentů, průmyslového designu nebo vzorů, g) spory vyplývající z burzovních smluv.

• Spory v oblasti pracovního práva a řešení spotřebitelských sporů, jak je popsáno výše,
• Spory týkající se obětí domácího násilí (zákon č. 3500/2006),
• Spory v případě určitých trestných činů stanovených v zákoně 3094/2010.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

–Využití mediace pro spory uvedené v zákoně č. 4640/2019 je povoleno v následujících případech:

1. pokud se strany po vzniku sporu na využití mediace dohodnou,
2. jsou-li strany vyzvány, aby mediace využily, a souhlasí s ní,
3. je-li využití mediace nařízeno justičním orgánem jiného členského státu a toto použití nemá vliv na morálku a veřejný pořádek,
4. je-li využití mediačního řízení vyžadováno zákonem,
5. je-li doložka o využití mediace v písemné dohodě mezi stranami.

– Soud, u něhož probíhá soukromoprávní spor, který může být předmětem mediace, může v kterékoli fázi řízení podle potřeby a s přihlédnutím ke všem okolnostem věci zcela na základě svého uvážení strany k využití mediačního řízení k vyřešení sporu vyzvat. Pokud se strany dohodnou, je příslušná písemná dohoda obsažena v zápisu ze soudu. V takovém případě musí soud projednání případu odročit na datum stanovené po uplynutí tří měsíců a nejvýše šesti měsíců, s přihlédnutím k soudním přestávkám. Důsledek je stejný jako v ostatních případech využití mediace, přičemž soudní řízení ve věci stále probíhá. Pokud se strany nebo některá z nich dostaví před soud prostřednictvím zástupce, vztahuje se plná moc také na souhlas s tím, že může být na spor využita mediace.

– Využití mediace v případě sporu podle soukromého práva nevylučuje přijetí předběžného opatření v souladu s ustanoveními občanského soudního řádu. Soudce, který nařizuje předběžné opatření, může podle čl. 693 odst. 1 občanského soudního řádu stanovit lhůtu pro podání žaloby ve věci v původním řízení v délce nejméně tří měsíců.

– Státní zástupce působící u soudu prvního stupně (Eisangeleas Protodikon) je v rámci svých povinností v souladu s čl. 25 odst. 4 písm. a) zákona 1756/1988 (úřední věstník, série I, č. 35, 1988) oprávněn doporučit, aby strany pokud možno využily mediačního řízení.

– Dohoda stran o využití mediačního řízení se řídí ustanoveními hmotného smluvního práva a musí předmět tohoto postupu popisovat.

– Strany se účastní mediačního řízení společně se svými právními zástupci, s výjimkou spotřebitelských sporů a drobných sporů, kde je povolena osobní účast stran. Pokud je to považováno za nutné, může se řízení účastnit také třetí strana, a to po dohodě se stranami a mediátorem.

– Mediátor je jmenován stranami nebo třetí stranou zvolenou všemi stranami, včetně středisek pro mediaci. Mediátor je pouze jeden, pokud se strany písemně nedohodnou, že jich bude více.

– Čas, místo a další procesní podrobnosti mediace stanoví mediátor po dohodě se stranami. Pokud není možné, aby obě strany a mediátor byli fyzicky přítomni na stejném místě a ve stejnou dobu, může být mediace prováděna prostřednictvím telekonference přes počítač nebo jiného telekonferenčního systému, ke kterému mají ostatní strany sporu přístup.

– Mediátoři mohou při plnění svých povinností komunikovat s každou ze stran a setkávat se s nimi samostatně i společně. Mediátor nesmí informace získané během setkání s jednou stranou předat druhé straně bez souhlasu strany, která informace poskytla.

– Mediační postup je v zásadě důvěrný, nevedou se žádné záznamy a musí být veden způsobem, který neporušuje jeho důvěrnost, pokud se strany nedohodnou jinak. Před zahájením řízení se všechny zúčastněné strany musí písemně dohodnout na zachování důvěrnosti mediačního řízení. Stejná povinnost platí také pro všechny třetí strany, které se řízení účastní. Pokud si to strany přejí, mohou se písemně zavázat k zachování důvěrnosti obsahu dohody, která je výsledkem mediace, pokud není v souladu s čl. 8 odst. 4 oznámení o jejím obsahu nezbytné pro provedení této dohody anebo z důvodu zachování veřejného pořádku.

– Pokud bude spor předložen soudu nebo bude předmětem rozhodčího řízení, mediátor, strany, jejich právní zástupci a osoby, které se jakýmkoli způsobem účastnily mediačního řízení, nebudou vyslýcháni jako svědci a nesmí informace, které vznikly v průběhu mediace nebo v souvislosti s ní, nikde předkládat, zejména nesmí na rozhovory, prohlášení a návrhy strany, jakož i na názory mediátora nijak odkazovat, ledaže by to bylo nezbytné z důvodů veřejného pořádku, zejména za účelem zajištění ochrany nezletilých anebo zamezení nebezpečí újmy na fyzickém nebo duševním zdraví osob.

– Při výkonu svých povinností nesou mediátoři občanskoprávní odpovědnost pouze za úmyslné protiprávní jednání.

Praktické uplatňování alternativního řešení sporů

Jediným mechanismem alternativního řešení sporů, který je v Řecku prakticky účinný, je rozhodčí řízení:

Podle článků 99 a násl. řeckého zákona o konkurzu může být za účelem smírčího řízení ustanoven mediátor, poté co fyzická nebo právnická osoba podá u konkurzního soudu (ptocheftiko dikastirio) příslušnou žádost.

Konkurzní soud posoudí platnost žádosti a ustanoví mediátora ze seznamu odborníků. Úkolem mediátora je dosáhnout všemi vhodnými prostředky dohody mezi dlužníkem a věřiteli předkládajícími většinu nároků (procento je stanoveno zákonem), aby se zajistilo další fungování dlužníkovy společnosti.

Mediátor může požádat úvěrové a finanční instituce o jakékoli informace týkající se hospodářské činnosti dlužníka, které by mohly být pro úspěšné mediační řízení užitečné.

Pokud dosažení dohody není možné, mediátor bezodkladně informuje předsedu soudu, který zahájí řízení u konkurzního soudu. V tomto bodě úloha mediátora končí.

Informování a odborná příprava

Ústřední rada pro mediaci je odpovědná za řešení všech otázek souvisejících s provedením institutu mediace.

Ústřední rada pro mediaci může podle svého uvážení zřídit dílčí rady pro rychlé řešení a přezkoumání otázek vyplývajících z použití zákona č. 4640/2019. Výše uvedené dílčí rady jsou složeny z členů Ústřední rady pro mediaci; členství ve více než jedné dílčí radě není zakázáno. Tyto dílčí rady jsou výslovně zmocněny Ústřední radou pro mediaci k dokončení věcí, kterými se zabývají, pokud zákon č. 4640/2019 výslovně nestanoví, že za jejich dokončení je odpovědné plenární zasedání Ústřední rady pro mediaci.

Ústřední rada pro mediaci se musí v každém případě skládat ze čtyř dílčích rad s dvouletým funkčním obdobím a následujícími povinnostmi:

1. «rada pro rejstřík mediátorů», která je odpovědná za vedení rejstříků mediátorů, za veškeré příslušné záležitosti nebo vydávání úkonů týkajících se vedených rejstříků a za shromažďování výročních zpráv o činnosti,
2. «etická a disciplinární kontrolní komise», která odpovídá za dodržování povinností mediátorů vyplývajících ze zákona č. 4640/2019, za uplatňování disciplinárního práva a ukládání disciplinárních sankcí,
3. «rada pro inspekci poskytovatelů vzdělávání», která je odpovědná za veškeré záležitosti týkající se vzdělávacích institucí pro mediátory,
4. «zkušební komise», která je odpovědná za pořádání písemných a ústních zkoušek a za hodnocení mediátorů zkoušených za účelem vydání akreditace.

Poskytovatel vzdělávání (dále jen «poskytovatel») pro mediátory, který vzdělávání poskytuje na základě licence získané zvláštním odůvodněným rozhodnutím Ústřední rady pro mediátory, je:

A. Právnická osoba podle soukromého práva, kterou může zřídit:

1. jedna advokátní komora nebo společně více než jedna advokátní komora,
2. jedno nebo více advokátních sdružení ve spolupráci s vědeckými, vzdělávacími nebo profesními subjekty nebo komorami.

V případech uvedených pod písm. a) a b) je umožněno navázat partnerství s renomovaným, mezinárodně uznávaným zahraničním poskytovatelem vzdělávání se zkušenostmi s poskytováním vzdělávání v oboru mediace a obecněji s alternativními způsoby řešení sporů nebo s vedením mediace.

B. Centrum pro vzdělávání a celoživotní učení (KEDIVIM) vysoké školy, které má příslušné vzdělávací programy a jeho fungování se řídí výlučně aktuálními ustanoveními o fungování vysokých škol, pokud jsou splněny všechny podmínky zákona č.4640/2019 týkající se kvalifikace školitelů při poskytování vzdělávání v oblasti mediace a minimální počet školitelů a účastníků vzdělávání.

C. Fyzická osoba nebo právnická osoba zřízená v souladu s platnými řeckými právními předpisy nebo právními předpisy členského státu, jejichž hlavním účelem je poskytování vzdělávání v oblasti mediace a jiných alternativních způsobů řešení sporů.

Jaké jsou náklady na mediaci?

1. Odměna mediátora je stanovena volně na základě písemné dohody mezi mediátorem a stranami.
2. Neexistuje-li písemná dohoda, je odměna mediátora stanovena takto: a) v případech, kdy je mediace povinná, zaplatí strana usilující o mediaci předem mediátorovi částku 50,00 EUR jako poplatek za povinné počáteční sezení. Tuto částku nesou strany stejným dílem. Je-li spor předložen soudu, straně sporu, která se nezúčastnila mediačního řízení, přestože byla za tímto účelem předvolána podle zákona, nebo která nezaplatila dlužnou částku mediátorovi za povinné počáteční jednání, bude podle článku 176 a násl. občanského soudního řádu nařízeno zaplatit v plné výši částku, kterou za povinné počáteční sezení zaplatila strana usilující o mediaci. Tato částka se považuje za soudní výlohy bez ohledu na výsledek soudního řízení; b) za každou hodinu mediace po povinném počátečním jednání je minimální poplatek stanoven na 80,00 EUR a hradí jej strany rovným dílem. Mediátor musí stranám poskytnout úplné informace o tom, jak je odměňován.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Po ukončení mediace se vyhotoví zápis, který podepíše mediátor, strany a jejich právní zástupci. Pokud je mediace neúspěšná, zápis může podepsat jen mediátor. Kterákoli ze stran může kdykoli zápis o dohodě předložit podatelně soudu, který je věcně a místně příslušný a u kterého probíhá nebo má být zahájen soudní spor. Po uložení zápisu o mediaci u soudu je žaloba pro stejný spor nepřípustná, pokud je její předmět upraven dohodou mezi stranami a jakékoli probíhající soudní řízení bude ukončeno.

Po uložení u příslušného soudu se zápis mediace stává exekučním titulem v souladu s čl. 904 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu, pokud je dohoda vykonatelná. Úřední kopii vydává bezplatně soudce nebo předseda příslušného soudu.

Pokud dohoda obsažená v zápisu obsahuje také ustanovení týkající se právních úkonů, které je podle zákona příslušný vyhotovit notář, budou podle potřeby nezbytné notářské úkony. V takovém případě platí předpisy upravující vyhotovení takových notářských písemností a jejich přepis.

Po uložení na sekretariátu příslušného soudu lze zápis o mediaci v souladu s čl. 293 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu použít jako právní listinu, na jejímž základě si lze zapsat nebo vymazat hypotéku.

Písemné oznámení mediátora stranám o provedení povinného počátečního jednání nebo dohody o dobrovolném využití mediačního postupu podle článku 5 pozastavuje běh promlčecí doby a lhůt pro uplatnění nároků a práv, pokud již tyto lhůty začaly běžet v souladu s ustanoveními hmotného práva, jakož i procesními lhůtami stanovenými v článcích 237 a 238 občanského soudního řádu, a to tak dlouho, dokud mediační řízení trvá.

Aniž jsou dotčena ustanovení článků 261, 262 a 263 občanského zákoníku, pozastavená promlčecí doba a lhůta pro uplatnění nároků a práv podle hmotného práva začíná opět plynout dnem následujícím po vyhotovení zápisu o neúspěšné dohodě nebo dnem kdy bylo prohlášení o odstoupení jedné strany z mediačního řízení doručeno druhé straně a mediátorovi nebo den poté, kdy bylo mediační řízení jakýmkoli způsobem ukončeno.

Související odkazy

Advokátní komora v Athénách

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Veřejný ochránce práv spotřebitelů

Ministerstvo spravedlnosti

Řecké středisko pro mediaci a rozhodčí řízení

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Mediace v zemích EU - Španělsko

Jedním z jevů, s nímž se v posledních letech potýká španělský soudní systém, je rostoucí počet sporů, který negativně ovlivňuje jeho fungování.

Z tohoto důvodu se hledají alternativní způsoby řešení sporů, které by byly efektivnější než způsoby řešení, které nabízí aktuálně platný model soudnictví.

Mediace je jedním z možných způsobů řešení sporů, stejně jako rozhodčí nebo smírčí řízení.

Na koho se obrátit?

Viz vysvětlující informace pro vyhledání mediátora ve Španělsku.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Zákonem 5/2012 ze dne 6. července o mediaci v občanských a obchodních věcech byla do španělského práva začleněna směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008. Zákon stanoví minimální podmínky pro výkon mediace, aniž by byly dotčeny právní předpisy schválené autonomními společenstvími.

Mediace v sociální oblasti

Použití mediace je velmi běžné v oblasti pracovních sporů. V některých případech zákon ukládá povinnost mediace předtím, než se strany obrátí na soud. Mediace se obecně týká kolektivních sporů, ale v některých autonomních společenstvích je možno mediaci použít i v individuálních pracovních sporech.

V autonomních společenstvích působí mediační orgány, které jsou speciálně pověřené řešením pracovních sporů. Na státní úrovni působí ve Španělsku Interkonfederální služba pro mediační a rozhodčí řízení (Servicio Interconfederal de Mediación y Arbitraje, SIMA), která poskytuje bezplatné mediační služby ve sporech, které přesáhnou pravomoci orgánů autonomních společenství.

Zákon 36/2011 o soudnictví v sociální oblasti zavádí skutečnou novinku tím, že jako obecné pravidlo stanoví, že ke každé žalobě musí být přiloženo potvrzení o pokus o předběžný smír či mediaci u příslušného správního orgánu, tj. Mediační, rozhodčí a smírčí služby (Servicio de Mediación, Arbitraje y Conciliación), nebo u orgánů, které vykonávají jeho funkce na základě kolektivní smlouvy. V následujícím článku jsou však vyjmenována řízení, na něž se tento požadavek nevztahuje.

Zákon 36/2011 výslovně odkazuje na mediaci nejen v kontextu smírného řešení sporu před soudním řízením, ale i po jeho zahájení.

Mediace v občanských a rodinných věcech

Zákon 5/2012 o mediaci v občanských a obchodních věcech obsahuje možnost informovat účastníky řízení v předběžném řízení o možnosti využít mediace za účelem vyřešení sporu. Soud může dokonce při projednávání věci samé vyzvat účastníky, aby se pokusili dosáhnout dohody, kterou by se řízení ukončilo. Zákon umožňuje účastníkům řízení požádat o přerušení řízení za účelem mediačního nebo rozhodčího řízení.

Zákon 5/2012 přináší v této oblasti soudnictví podstatnou změnu, neboť zavádí do občanského soudního řádu výslovný odkaz na mediaci jako na jednu z forem mimosoudního ukončení řízení.

Ve španělském právním systému je mediační řízení nejvíce rozpracováno a využíváno v oblasti rodinného práva.

Na státní úrovni představuje podstatný krok vpřed přijetí zákona 15/2005, který považuje mediaci za dobrovolný způsob alternativního řešení rodinných sporů a vyhlašuje svobodu za nejvyšší hodnotu španělského právního systému. Podle zákona mohou účastníci řízení kdykoli požádat soudce o přerušení soudního řízení, aby mohli využít rodinné mediace a pokusili se dospět k vzájemně přijatelnému řešení sporu.

Občanský soudní řád navíc nabízí možnost, aby účastníci řízení požádali po vzájemné dohodě o přerušení soudního řízení za účelem podstoupení mediace. Soudci ale nenařizuje ani nedoporučuje, aby řízení ab initio přerušil a odeslal účastníky řízení na informační setkání.

Služby poskytované v oblasti rodinné mediace se velmi liší nejen v jednotlivých autonomních společenstvích, ale i v rámci jediného autonomního společenství. V některých autonomních společenstvích (například v Katalánsku) zajišťuje mediační službu samo autonomní společenství, zatímco v jiných autonomních společenstvích nabízejí služby v oblasti rodinné mediace obecní úřady (ayuntamientos).

Generální rada soudní moci (Consejo General del Poder Judicial) mediaci podporuje a dohlíží nad mediačními iniciativami, které probíhají v rámci jednotlivých španělských soudů a soudních dvorů za přispění autonomních společenství, vysokých škol, obecních úřadů a sdružení.

Mediace v trestních věcech

Mediace v trestních věcech sleduje dva cíle: resocializaci pachatele a odškodnění oběti trestného činu.

V oblasti soudnictví, které se týká justice mladistvých (14 až 18 let), je mediace výslovně definována jako prostředek úspěšné převýchovy mladistvých. V této oblasti mediaci provádějí pracovníci pomocného aparátu státního zastupitelství pro trestnou činnost mladistvých, ale mediací mohou být pověřeny i orgány autonomních společenství a jiné instituce, jako například sdružení.

Pokud jde o soudnictví v oblasti trestné činnosti zletilých osob, mediace není upravena předpisy. V praxi se nicméně provádí v některých provinciích na základě trestních předpisů a trestního řádu, které připouštějí úpravu a snížení trestu v případě nápravy škody, a použitelných mezinárodních právních norem.

Mediace je zpravidla používaná v méně závažných případech porušení práva, jako je například zavinění z nedbalosti či přečiny, ale může být použita, pokud to okolnosti vyžadují, i v případě trestných činů.

Pokud jde o genderové násilí, organický zákon 1/2004 o ochraně proti genderovému násilí v takovýchto případech mediaci výslovně zakazuje. Stále častěji se však objevují hlasy prosazující využití mediace i v této oblasti právního řádu, s výhradou posouzení vhodnosti mediace v jednotlivých případech. Generální rada soudní moci v této souvislosti ve své zprávě o genderovém násilí v rodině z roku 2001 zdůrazňuje, že méně závažnými případy úmyslného či nedbalostního domácího násilí by se měly zabývat občanskoprávní soudy.

Generální rada soudní moci mediaci podporuje a dohlíží na mediační iniciativy vyšetřujících, trestních a provinčních soudů ve Španělsku. Zatím nejbohatší zkušenosti s mediací v trestním řízení mají Katalánsko a Baskicko.

Mediace v oblasti správního soudnictví

Zákon o správním řízení výslovně nestanoví možnost využití alternativních způsobů řešení sporů za pomoci třetích stran, avšak takové způsoby ani nezakazuje.

Zákon dále stanoví možnost, aby se zákonnost správních činností přezkoumávala jinými prostředky než soudní cestou s cílem zabránit četným zbytečným soudním žalobám a nabídnout levné a rychlé způsoby řešení mnoha sporů.

Portál správního soudnictví obsahuje informace o orgánech občanského, obchodního, trestního, sociálního a rodinného soudnictví poskytujících mediační služby v rámci soudů, jakož i o řadě služeb mimosoudní mediace nabízených různými profesními komorami a sdruženími.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Funkci mediátora obecně vykonává nestranná třetí osoba, která je vázaná mlčenlivostí a důvěrností informací.

Strany se s pomocí svých advokátů mohou dohodnout na zahájení mediačního řízení a oznámit to soudu, nebo je může kontaktovat přímo soud, pokud dospěje k názoru, že spor může být předmětem mediace.

V trestních věcech je obvykle kontaktován jako první pachatel trestného činu. Pokud pachatel souhlasí, je následně kontaktována poškozená osoba, aby mohlo být zahájeno mediační řízení.

Informace a vzdělávání

Podle zákona 5/2012 o mediaci v občanských a obchodních věcech musí mediátor mít uznávaný vysokoškolský titul nebo vyšší odborné vzdělání a před výkonem mediační činnosti musí absolvovat odbornou přípravu ve formě jednoho či několika zvláštních kurzů, které poskytují řádně akreditovaná zařízení a jsou uznávány na celém území státu.

Některá autonomní společenství upravují vzdělávání nutné k výkonu rodinné mediace prostřednictvím zákonů a jejich prováděcích předpisů. Obecně se u mediátorů vyžaduje alespoň tříleté vysokoškolské vzdělání a absolvování zvláštních kurzů zaměřených na mediaci v délce 100 až 300 hodin převážně praktické výuky.

Vzdělávání v oblasti mediace většinou nabízejí vysoké školy a odborná sdružení, jako je psychologická či advokátní komora.

Jaké jsou náklady mediace?

Obecně platí, že mediační řízení navržené soudem je bezplatné.

Při mediaci v oblasti pracovních sporů jsou služby autonomních společenství a SIMA bezplatné.

V oblasti rodinné mediace jsou služby poskytované institucemi, které spolupracují se soudem, zpravidla bezplatné. V Katalánsku je cena mediačního řízení upravena zvláštním předpisem pro osoby, které nemají nárok na bezplatnou právní pomoc.

Pokud jde o mediaci v trestních věcech, mediační řízení navržené veřejnými orgány je bezplatné.

S výjimkou soudem navrženého mediačního řízení rozhodují o použití mediátora a výši jeho odměny strany sporu. K nákladům na mediaci zákon 5/2012 výslovně stanoví, že bez ohledu na to, zda mediace skončila dohodou, nesou strany sporu náklady rovným dílem, není-li smluvně stanoveno jinak.

Aby se podpořilo mimosoudní řešení sporů, podle zákona 10/2012, který stanovuje některé poplatky za úkony prováděné soudní správou a Národním toxikologickým a forenzním ústavem, se vrací poplatek v plné výši, byla-li mimosoudním ukončením sporu uspořena část nákladů na poskytované služby.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, soudně vykonatelná?

Podle zákona 5/2012 mohou strany dohodu dosaženou prostřednictvím mediace zaznamenat formou notářského zápisu.

Jestliže se má dohoda o mediaci vykonat v jiném státě, je kromě notářského zápisu nutné splnit případné požadavky mezinárodních úmluv, jimiž je Španělsko vázáno, a právních předpisů Evropské unie.

V případě dosažení dohody formou mediace až po zahájení soudního řízení musí účastníci řízení požádat soud o schválení této dohody podle občanského soudního řádu.

Možnost vykonání mediační dohody závisí na právech, jakými účastníci řízení v dané věci disponují.

Související odkazy

SERVICIO INTERCONFEDERAL DE MEDIACIÓN Y ARBITRAJE DE ESPAÑA

Na koho se obrátit?

Ve Francii neexistuje ústřední nebo vládní orgán, který by zodpovídal za právní úpravu profese veřejného ochránce práv.

Neexistují žádné celostátní oficiální internetové stránky týkající se mediace. Na adrese www.justice.fr a na internetových stránkách veřejné služby podnikového veřejného ochránce práv je však k dispozici část týkající se mediace: https://www.economie.gouv.fr/mediateur-des-entreprises nebo na internetových stránkách service-public.fr pro mediaci v oblasti veřejné správy.

Každý odvolací soud zveřejňuje seznamy veřejných ochránců práv v občanských, sociálních a obchodních věcech. Tyto seznamy byly stanoveny článkem 8 zákona č. 2016-1547 ze dne 18. listopadu 2016 o modernizaci soudního systému 21. století. Jejich hlavním účelem poskytovat informace soudcům, avšak lze je rovněž jakýmkoli způsobem sdílet s účastníky řízení. Jsou k dispozici na internetových stránkách příslušných odvolacích soudů.

V jaké oblasti je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Strany mohou přistoupit k mediaci kdykoli a v jakékoli oblasti práva vyjma oblastí, které spadají do oblasti působnosti „pravidel veřejné politiky“. Mediaci například nelze využít ve snaze obejít kogentní ustanovení týkající se sňatku nebo rozvodu.

Mediace se uplatňuje v různých oblastech, např.:

• v sousedských sporech
• ve sporech mezi pronajímateli a nájemci,
• v rodinných sporech
• ve sporech v oblasti mezilidských vztahů v organizacích
• ve sporech mezi společnostmi, při plnění smlouvy nebo jiných konfliktních situacích
• ve sporech mezi podniky a bankovním systémem
• ve sporech týkajících se veřejných zakázek nebo sporech se státní správou, veřejnými institucemi nebo místními orgány.

Jaká jsou pravidla?

Využití mediace

Zákon č. 95-125 ze dne 8. února 1995 o organizaci soudů a občanskoprávním, trestním a správním řízení zavedl do francouzského práva občanskoprávní mediaci.

Nařízením č. 2011-1540 ze dne 16. listopadu 2011 se do francouzského práva provedla unijní směrnice 2008/52/ES. Tato směrnice stanoví rámec, který má usnadnit smírné řešení sporů stranami za pomoci třetí strany, veřejného ochránce práv. Nařízení rozšířilo oblast působnosti ustanovení směrnice tak, aby zahrnovala nejen případy přeshraniční mediace, ale i vnitrostátní mediaci, s výjimkou sporů souvisejících s pracovní smlouvou nebo sporů týkajících se správního práva se svrchovanou pravomocí státu.

Toto nařízení ze dne 16. listopadu 2011 také změnilo zákon ze dne 8. února 1995 s cílem stanovit obecný rámec pro mediaci. Zákon vymezil pojem mediace, popsal podmínky, které musí veřejný ochránce práv splnit, a potvrdil zásadu důvěrnosti, jež je nezbytná pro úspěch mediačního procesu.

Podnikový veřejný ochránce práv, jmenovaný dekretem prezidenta republiky a spadající pod ministra hospodářství, financí a obnovy, nabízí od roku 2010 bezplatnou a důvěrnou mediační službu veřejným i soukromým subjektům. Tímto způsobem se veřejný ochránce práv podílí na plnění cíle veřejného zájmu, kterým je rozvoj alternativních metod řešení sporů. Na veřejného ochránce práv se lze obrátit ve sporech mezi podniky, při plnění smlouvy nebo v jiných konfliktních situacích nebo v případě sporů týkajících se veřejných zakázek nebo sporů se státní správou, veřejnými zařízeními nebo místními orgány.

Konečně, soudní řád správní obsahuje oddíl věnovaný správní mediaci na žádost stran nebo soudu (viz článek L. 213-1 a následující).

Mediace na základě dohody:

Strany se mohou samy rozhodnout konzultovat veřejného ochránce práv. Za tím účelem se nemusí obracet na soud.

Strany, které se obrátily na soud, aby rozhodl jejich spor, mohou v každém případě, pokud s tím souhlasí, využít smírný způsob řešení sporu, a to obrátit se na veřejného ochránce práv.

Soudem nařízená mediace:

Pokud byla podána žaloba k soudu: „Soud, který spor projednává, může se souhlasem stran jmenovat třetí stranu, aby zjistila postoje stran a porovnala jejich stanoviska s cílem umožnit jim najít řešení sporu“ (článek 131-1 občanského soudního řádu).

V rodinných věcech, v konkrétních oblastech týkajících se výkonu rodičovské zodpovědnosti nebo předběžných opatření v případech rozvodu, může soud stranám rovněž přikázat, aby se dostavily na informativní setkání o otázkách mediace, které je pro ně bezplatné a nemůže z něj vyplynout žádný postih (články 255 a 373-2-10 občanského zákoníku).

Zákon č. 2019-222 ze dne 23. března 2019 o plánu na období 2018–2022 a reformě systému soudnictví v článku 373-2-10 občanského zákoníku zavedl mediaci po vydání rozhodnutí:

„Pokud se strany nedohodnou, soud se pokusí je usmířit.

Aby rodičům pomohl dohodnout se na výkonu rodičovské zodpovědnosti, může soud navrhnout, aby podstoupili mediaci, není-li tvrzeno, že se jeden rodič měl chovat násilně vůči druhému rodiči nebo dítěti. Pokud rodiče s mediací souhlasí, může soud za tímto účelem jmenovat rodinného veřejného ochránce práv, a to i v konečném rozhodnutí o tom, jak by měl být prováděn výkon rodičovské zodpovědnosti.

Není-li tvrzeno, že se jeden rodič měl chovat násilně vůči druhému rodiči nebo dítěti, může soud dokonce rodičům nařídit, aby se setkali s rodinným veřejným ochráncem práv, který je bude informovat o účelu a průběhu mediačního opatření.“

Soud může rovněž navrhnout mediaci ve správních věcech: „pokud správní soud nebo odvolací správní soud projednává spor, může předseda soudního senátu se souhlasem stran nařídit mediaci, v rámci níž by se učinil pokus dosáhnout dohody mezi stranami“ (článek L. 213-1 soudního řádu správního). Stejná pravidla platí i před Státní radou, nejvyšším soudem správního řádu (článek L. 114-1 soudního řádu správního).

Příkaz k mediaci:

Pokud byla žaloba podána k soudu a strany se nedohodly na mediaci, „soud jim může nařídit, aby se ve lhůtě stanovené soudem (…) setkaly s veřejným ochráncem práv, který je bude informovat o účelu a průběhu mediačního opatření“ (čl. 127 odst. 1 občanského soudního řádu).

„Povinná“ mediace

Nedávný legislativní vývoj stanovil v rámci francouzského práva povinnost za určitých okolností využít mediaci.

Článek 7 zákona č. 2016-1547 ze dne 18. listopadu 2016 o modernizaci soudního systému 21. století experimentálně zavedl pro jedenáct soudů povinnost pokusu o mediaci před postoupením věci soudu. Ukončení experimentu bylo původně naplánováno na konec roku 2019, lhůta však byla prodloužena nejprve do 31. prosince 2020 a poté do 31. prosince 2022.

Každý, kdo chce změnit rozhodnutí rodinného soudu nebo ustanovení dohody schválené soudem, se musí pokusit o rodinnou mediaci, nežli věc postoupí soudu. Pokud tak neučiní, bude žádost o změnu nepřípustná.

Platí to pro návrhy, které se týkají:

• místa obvyklého pobytu dítěte,
• návštěvních práv a práva na pobyt dítěte,
• příspěvku rodiče na vzdělávání a výživu nezletilého dítěte
• rozhodnutí o výkonu rodičovské zodpovědnosti.

Pokus o rodinnou mediaci před navrácením věci soudu není povinný v těchto případech:

• dochází ke zneužívání ze strany jednoho rodiče vůči druhému rodiči nebo dítěti nebo je podán návrh na schválení dohody mezi stranami,
• dle hodnocení soudu existuje další legitimní důvod nevyžadovat po stranách, aby se před navrácením věci soudu pokusily o mediaci.

Zákon č. 2019-222 ze dne 23. března 2019 o plánování na období 2018–2022 a reformě justičního systému stanovil povinnost využít určitou formu alternativního řešení sporů, například mediaci, pro návrhy týkající se zaplacení částky do 5 000 EUR nebo pro spory mezi sousedy. Než lze takové návrhy předložit soudu, musí strany dle svého uvážení podstoupit pokus o smír vedený právním smírcem, pokus o mediaci, nebo pokus o participativní řízení. Pokud tak neučiní, může soud z vlastního podnětu rozhodnout, že je návrh nepřípustný. Zákon však stanoví pět výjimek:

• pokud alespoň jedna ze stran požaduje, aby soud schválil dohodu,
• je-li třeba před postoupením věci soudu podat odvolání k orgánu, který dané rozhodnutí vydal,
• pokud není z oprávněného důvodu možné využít jeden z postupů smírného řešení sporu uvedených v prvním pododstavci, zejména pokud nejsou v přiměřené lhůtě k dispozici smírci, nebo
• pokud existuje zvláštní ustanovení, které vyžaduje, aby soud nebo správní orgán nejdříve učinil pokus o smír,
• pokud věřitel neúspěšně zahájil zjednodušené řízení o drobných nárocích.

Spory před správním soudem mohou být předmětem povinné předběžné mediace, která je bezplatná a pro každý druh sporu je jmenován veřejný ochránce práv. V současné době je povinná předběžná mediace stanovena pro spory týkající se rozhodnutí Pôle emploi (agentury pro nezaměstnanost) a pro některá rozhodnutí týkající se některých státních úředníků (viz dekret č. 2022-433 ze dne 25. března 2022 o povinném postupu předběžné mediace použitelném na některé spory týkající se státní služby a na některé sociální spory).

Mediace v trestních věcech

V souladu s článkem 41-1 trestního řádu, pokud se ukáže, že takové opatření může zajistit náhradu škody způsobené oběti, odstranit újmu vzniklou trestným činem nebo přispět k nápravě pachatele, může státní zástupce před vydáním rozhodnutí o veřejném řízení přímo nebo prostřednictvím veřejného ochránce práv státního zastupitelství zajistit mediaci mezi pachatelem a obětí, a to na žádost oběti nebo s jejím souhlasem.

Mediace v trestních věcech umožňuje oběti a pachateli trestného činu aktivně se podílet na řešení problémů vyplývajících z trestného činu a nahradit škodu jakéhokoli druhu způsobenou trestným činem. Tento postup provádí veřejný ochránce práv v trestních věcech jmenovaný státním zástupcem a musí umožnit oběti svobodně se vyjádřit, vylíčit skutečnosti a vyjádřit svá očekávání ohledně utrpěné újmy a požadovaného odškodnění. Prostřednictvím přímé konfrontace s obětí si pachatel musí uvědomit své jednání a jeho důsledky, aby se zabránilo opakování trestných činů.

Pokud se mediace v trestní věci neuskuteční z důvodu chování pachatele, může státní zástupce zahájit řízení, ledaže by se objevily nové důkazy. Trestní mediace je v případech násilí spáchaného v rámci páru zakázána podle článku 132-80 trestního zákoníku od okamžiku platnosti zákona č. 2020-936 ze dne 30. července 2020, jehož cílem je chránit oběti domácího násilí.

Pravidla upravující mediaci

Vnitrostátní „etický kodex“ veřejného ochránce práv je kodexem přijatým EU.

Podnikoví veřejní ochránci práv při svých zásazích rovněž vycházejí z veřejných zásad jednání.

„Akreditované služby“ rodinné mediace (tj. služby, které získávají veřejné financování z Fondu rodinných přídavků, Zemědělského vzájemného podpůrného fondu a od ministerstva spravedlnosti) se zavazují dodržovat určité standardy týkající se poskytování a kvality těchto služeb; tyto standardy stanoví národní referenční rámec.

V roce 2017 byla pro účely správní mediace přijata etická charta veřejných ochránců práv ve správních sporech.

A konečně vyhláška č. 2017-1457 ze dne 9. října 2017 o seznamech veřejných ochránců práv při odvolacích soudech stanovila podmínky zápisu na takový seznam. Tyto podmínky stanoví, že veřejní ochránci práv:

1. nesmí mít na listu č. 2 svého rejstříku trestů evidována žádná odsouzení, prohlášení o nezpůsobilosti nebo zákazy činnosti;
2. nesmí se dopustit žádných činů v rozporu se ctí, poctivostí a morálkou, které by vedly k disciplinární nebo správní sankci ve formě odebrání, pozastavení, ukončení, odnětí souhlasu nebo odnětí oprávnění;
3. musí mít doklad o odborné přípravě nebo praxi prokazující jejich způsobilost k výkonu mediace, tento požadavek platí jak pro fyzické, tak pro právnické osoby: každý jednotlivec, který náleží k právnické osobě a poskytuje mediační služby, musí splňovat podmínky vztahující se na fyzické osoby.

Informace a vzdělávání

Francouzské právní předpisy v současné době nestanoví konkrétní odbornou přípravu v oboru mediace.

Pro rodinné veřejné ochránce práv existuje studium zakončené státním diplomem (DEMF). Získání tohoto diplomu není nezbytnou podmínkou pro výkon rodinné mediace. Je však vyžadován pro poskytování akreditovaných služeb rodinné mediace.

V trestních věcech jsou fyzické osoby i řádně ohlášená sdružení oprávněny vykonávat mediační služby v jurisdikci soudních a odvolacích soudů v souladu s postupy stanovenými v článcích R. 15-33-30 trestního řádu. Veřejní ochránci práv absolvují minimálně 35 hodin úvodního odborného vzdělávání a dále pak je jim poskytováno průběžné odborné vzdělávání po zbytek jejich pracovního života.

Jaké jsou náklady mediace?

Pokud strany využijí mediaci jako alternativní metodu řešení sporu, ať už v soudním řízení, nebo mimosoudně, je třeba uhradit poplatky.

Mediace je bezplatná, pokud je využita jedna z mnoha veřejných služeb mediace nebo pokud je nařízena v trestních věcech. Totéž platí v případě, že se jedná o povinnou podmínku pro podání opravného prostředku ke správnímu soudu.

Odměny veřejných ochránců práv mohou být zahrnuty do právní pomoci podle článků 118-9 a násl. vyhlášky č. 91-1266 ze dne 19. prosince 1991. Tyto poplatky však nesmí překročit 256 EUR pro jednu stranu nebo 512 EUR pro všechny strany.

U soudem nařízené mediace je stanoví soudce, který určuje výši nákladů řízení, a to po dokončení práce veřejného ochránce práv a na základě předložení zprávy nebo vyúčtování (článek 119 vyhlášky č. 91-1266 ze dne 19. prosince 1991). Soudce, který určuje náklady řízení, stanoví výši zálohy a odměny (články 131-6 a 131-13 občanského soudního řádu). Právní předpisy nestanoví přesnou stupnici odměn, jednotkové náklady na poskytování služeb rodinné mediace se proto liší.

Mediační služby financované z veřejných prostředků se zavazují používat pro finanční příspěvek rodin na náklady celostátně platnou stupnici. Finanční podíl, který má nést každá strana za jednu mediační schůzku, se pohybuje od 2 EUR do 131 EUR, v závislosti na příjmu stran.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Pokud se strany dohodnou, je pro ně dohoda závazná stejně jako jakákoli smlouva.

Pokud si to strany přejí, je možné ji učinit vykonatelnou tím, že ji předloží příslušnému soudu ke schválení (viz článek 1565 občanského soudního řádu, článek L. 213-4 soudního řádu správního), nebo podle zákona ze dne 22. prosince 2021 soudní kanceláří na listině advokáta.

Pokud bylo zahájeno soudní řízení, článek 131-12 občanského soudního řádu stanoví, že na žádost účastníků řízení může soud, který věc projednává, schválit dohodu, kterou mu strany předloží.

Článek L111-3 1 občanského exekučního řádu stanoví, že dohody uzavřené v návaznosti na mediaci nařízenou soudem nebo mimosoudní mediaci, které jsou vymahatelné obecnými soudy nebo správními soudy, zakládají exekuční titul.

Pokud jde o mediaci v trestních věcech, článek 41-1 5 trestního řádu stanoví, že pokud se pachatel zavázal zaplatit poškozenému náhradu škody, může poškozený s ohledem na tuto zprávu požádat o vymáhání škody v souladu s řízením o platebním příkazu podle pravidel stanovených v občanském soudním řádu.

Vláda Chorvatské republiky prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti významně podporuje (legislativně, finančně, odborně) rozvoj a propagaci mediace, přičemž jde o jednu z důležitých součástí strategie reformy soudnictví.

Soudní a mimosoudní mediace

Mediační řízení lze provádět u všech řádných a specializovaných soudů prvního a druhého stupně (městské, krajské/župní, obchodní a Nejvyšší obchodní soud), a to ve všech fázích řízení, a tudíž i v průběhu odvolacího řízení. Řízení vedou výhradně soudci příslušného soudu, kteří byli vyškoleni v mediaci a kteří jsou uvedeni na seznamu soudců mediátorů stanoveném předsedou soudu při ročním přiřazení funkcí. Soudce mediátor nikdy nepůsobí jako mediátor ve sporu, v němž vystupoval jako soudce.

Mimosoudní mediační řízení již mnoho let velmi úspěšně provádějí střediska pro mediaci při Chorvatské hospodářské komoře (Centri za mirenje pri Hrvatskoj gospodarskoj komori), Chorvatské komoře pro řemeslnické profese (Centri za mirenje pri Hrvatskoj obrtničkoj komori), Sdružení chorvatských zaměstnavatelů (Centri za mirenje pri Hrvatskoj udruzi poslodavaca) a rovněž Chorvatská mediační asociace (Hrvatska udruga za mirenje), Chorvatská advokátní komora (Hrvatska odvjetnička komora), Chorvatská kancelář pojistitelů (Hrvatski ured za osiguranje) a Úřad pro sociální partnerství vlády Chorvatské republiky (Ured za socijalno partnerstvo Vlade Republike Hrvatske). Mediace nicméně může proběhnout s vybraným mediátorem i mimo uvedená střediska.

Na základě zákona o mediaci (Úřední věstník č. 18/11) a nařízení o rejstříku mediátorů a normách pro akreditaci institucí pro mediaci a mediátorů (Úřední věstník č. 59/11) vede Ministerstvo spravedlnosti rejstřík mediátorů.

Komise pro alternativní řešení sporů

Ministerstvo spravedlnosti zřídilo a jmenovalo Komisi pro alternativní řešení sporů, jejímiž členy jsou zástupci soudů, státního zastupitelství, Úřadu pro sociální partnerství vlády Chorvatské republiky, Chorvatské hospodářské komory, Sdružení chorvatských zaměstnavatelů, Chorvatské komory pro řemeslnické profese a Ministerstva spravedlnosti.

Úkolem komise je sledovat vývoj alternativního řešení sporů, sledovat provádění stávajících programů a navrhovat opatření na podporu rozvoje alternativního řešení sporů. Úkolem komise je rovněž vydávat stanoviska a poskytovat odpovědi na dotazy v rámci její působnosti.

Komise pro mimosoudní řešení sporů na svém zasedání, jež se konalo dne 26. listopadu 2009, přijala Etický kodex mediátorů.

Legislativní rámec

Mediace jako alternativní způsob řešení sporů byla poprvé upravena zvláštními předpisy – Zákonem o mediaci (Úřední věstník č. 163/03, vstoupil v platnost 24. října 2003), který obsahuje některé ze základních pokynů Doporučení Rady Evropy o mediaci v občanskoprávních a obchodních sporech a tzv. Zelené knihy o alternativním řešení sporů v oblasti občanského a obchodního práva Evropské unie. Zákon byl změněn v roce 2009 a počátkem roku 2011 byl schválen nový Zákon o mediaci (Úřední věstník č. 18/11), který plně vstoupil v platnost dnem přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii.

Kromě zákona o mediaci, jenž představuje základní zákon v této oblasti, existují i další zákony, které problematiku mediace zčásti upravují, jakož i příslušné předpisy zajišťující provádění zákona.

Mediační řízení

Mediační řízení se zahajuje návrhem jedné strany sporu, jejž přijme druhá strana, společným návrhem obou stran na smírné řešení sporu, respektive návrhem třetí strany (např. soudce v soudním řízení).

Mediátoři jsou osoby, které na základě dohody stran provádějí mediaci. Mediátoři musí být vyškoleni (odborné znalosti a dovednosti mediátora představují jeden z hlavních prvků úspěšné mediace) a průběžně se dále vzdělávat. Při organizaci a realizaci vzdělávání mediátorů hraje zásadní úlohu Justiční akademie (Pravosudna akademija).

Mediace probíhá způsobem, na kterém se dohodly dané strany. Mediátor v průběhu řízení k jednotlivým stranám přistupuje spravedlivě a rovně. Mediátor se může v průběhu mediačního řízení setkat s každou stranou zvlášť, a pokud se strany nedohodnou jinak, může mediátor informace a údaje získané od jedné strany předat druhé straně pouze s jejím souhlasem. Mediátor se může zúčastnit vypracování dohody o smírném řešení a navrhovat její obsah.

Dohoda o smírném řešení uzavřená v rámci mediačního řízení zavazuje strany, které ji uzavřely. Jestliže strany v rámci smírného řešení sporu na sebe vzaly určité závazky, jsou je povinny včas provést. Dohoda dosažená v rámci mediačního řízení je vymahatelný dokument, pokud stanoví určitou povinnost, ohledně které mohou strany uzavřít kompromis, a pokud obsahuje prohlášení povinného subjektu o přímém svolení k nucenému výkonu (doložku vykonatelnosti).

Pokud se strany nedohodly jinak, nese každá strana své vlastní náklady, přičemž náklady na mediační řízení si jednotlivé strany mezi sebe dělí rovným dílem, anebo v souladu se zvláštním zákonem nebo s pravidly institucí pro mediaci.

Podle převládajícího názoru odborníků v oblasti mediace může jakýkoliv spor týkající se práv, s nimiž mohou strany volně nakládat, být předmětem mediačního řízení a strany, jež jsou v konfliktu, mají být téměř vždy vybízeny ke smírnému řešení sporu. Mediační řízení je obzvláště vhodné u sporů v hospodářské oblasti (tj. obchodních sporů), jakož i u přeshraničních sporů (jedna ze stran má bydliště nebo místo obvyklého pobytu v členském státě Evropské unie) v občanských a obchodních věcech, přičemž se však mezi přeshraniční spory nepočítají daňové, celní či správní spory nebo spory týkající se odpovědnosti státu za jednání nebo opomenutí při výkonu moci.

Související internetové odkazy

Vyhledání mediátora

Více informací

1. Na koho se obrátit?

Legislativním nařízením č. 28/2010 byla v Itálii zavedena mediační praxe v občanskoprávních a obchodních věcech. Jedná se o mimosoudní řešení sporů týkajících se převoditelných práv (diritti disponibili).

Mediaci provádějí veřejné nebo soukromé mediační subjekty zaregistrované v příslušném rejstříku (registro degli organismi di mediazione), který spravuje ministerstvo spravedlnosti.

Veškeré informace týkající se mediace naleznete na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti je zveřejněn seznam akreditovaných mediačních subjektů.

Zájemce může tedy kontaktovat konkrétní mediační subjekt a využít služeb jeho členů. Další informace lze obdržet přímo od dotčeného subjektu.

2. V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Služeb mediačních subjektů lze využít k mimosoudnímu řešení všech sporů v občanskoprávních a obchodních věcech, které se týkají zcizitelých práv. V Itálii je mediace podmínkou pro zahájení řízení ve sporech týkajících se spoluvlastnictví, věcných práv, rozdělení, dědictví, rodinných smluv, nájmu, výpůjčky, leasingu společností, odškodnění vyplývajícího z odpovědnosti za škodu na zdraví a zdraví a pomluvy prostřednictvím tisku nebo jiných reklamních prostředků, pojištění, bankovních a finančních smluv. V takových případech musí být účastníkovi řízení nápomocen právník. Mediace může být rovněž nepovinná, a to na žádost soudu nebo na základě povinnosti stanovené účastníky řízení ve smlouvě.

3. Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Pravidla týkající se mediace v občanskoprávních a obchodních věcech jsou v současnosti stanovena legislativním nařízením č. 28/2010 (ve znění zákonného nařízení č. 69 ze dne 21. června 2013, převedeného na zákon č. 98 ze dne 9. srpna 2013, a následně zákonného nařízení č. 132 ze dne 12. září 2014, převedeného se změnami na zákon č. 162 ze dne 10. listopadu 2014, a legislativního nařízení č. 130 ze dne 6. srpna 2015) a ministerským nařízením č. 180/2010.

4. Jak se stát mediátorem?

Jedná se především o tyto požadavky: zájemce musí doložit alespoň bakalářský diplom, případně musí být členem profesního sdružení nebo organizace; musí absolvovat alespoň dvouleté aktualizační odborné vzdělávání u poskytovatele schváleného ministerstvem spravedlnosti; během dvou let aktualizačního vzdělávání se musí jako asistovaný stážista zúčastnit alespoň dvaceti mediací.

Pokud jde o poskytovatele odborného vzdělávání, kteří vydávají osvědčení potvrzující, že mediátor dokončil požadovaný vzdělávací kurz, jedná se o veřejné nebo soukromé subjekty, které, pokud splní příslušné požadavky, akredituje ministerstvo spravedlnosti.

5. Kolik stojí mediace?

Článek 16 ministerského nařízení č. 180/2010 stanoví kritéria pro určení poplatku za mediaci (indennità di mediazione), který zahrnuje náklady na zahájení mediačního procesu a na mediaci samotnou.

Konkrétní částky jsou uvedeny v tabulce A přílohy nařízení. Částky se liší v závislosti na hodnotě sporu.

6. Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Článek 12 legislativního nařízení č. 28/2010 stanoví, že pokud všem účastníkům mediace pomáhá právník, představuje dohoda podepsaná účastníky a samotnými právníky vykonatelný nástroj pro nucené vyvlastnění (espropriazione forzata), povinnost převést určitý majetek (esecuzione per consegna e rilascio), plnění povinnosti konat nebo nekonat (esecuzione degli obblighi di fare e non fare) a registraci soudní hypotéky (ipoteca giudiziale). Právníci osvědčují a potvrzují, že dohoda je v souladu se závaznými pravidly a veřejným pořádkem. Ve všech ostatních případech je dohoda přiložená k protokolu schválena na žádost účastníka řízení usnesením předsedy soudu poté, co bylo zjištěno, že je formálně správná a že byly dodrženy závazné předpisy a požadavky veřejného pořádku. V případě přeshraničního sporu uvedeného v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 schvaluje protokol předseda soudu, v jehož obvodu má být dohoda provedena.

7. Je přístup k databázi mediátorů bezplatný?

V současné době ministerstvo spravedlnosti na svých internetových stránkách pravidelně zveřejňuje seznam mediačních subjektů a mediátorů zapsaných u jednotlivých mediačních subjektů.

Toto je odkaz uvedený v části 1; přístup k databázi je zdarma.

Na koho se obrátit?

Chcete-li získat informace o mediačním řízení na Kypru, obraťte se na Ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku, Kyperskou advokátní komoru, Kyperskou obchodní a průmyslovou komoru nebo Kyperskou vědeckotechnickou komoru.

Ve kterých oblastech je využití mediace přípustné a nejběžnější?

Mediaci lze využít k vyřešení jakéhokoli občanskoprávního sporu, ať už přeshraničního, či jiného, včetně obchodního sporu, za předpokladu, že obě zúčastněné strany s ní souhlasí. Zákon se nevztahuje na rodinné spory ani na pracovněprávní spory, které nespadají pod přeshraniční spory.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

V souladu se zákonem z roku 2012 o některých záležitostech mediace v občanskoprávních sporech (zákon 159(I)/2012) si strany zvolí mediátora na základě konsensu. Tento postup je neformální. Strany se na základě konzultace s mediátorem dohodnou na způsobu, jakým má být řízení vedeno, na jeho trvání, na povinnosti zachovávat důvěrnost řízení, na odměně mediátora a na platebních podmínkách, jakož i na jakýchkoli dalších záležitostech, které považují za nezbytné.

Jaké jsou náklady mediace?

V souladu se zákonem se strany před zahájením mediačního řízení na základě konzultace s mediátorem dohodnou mimo jiné na tom, jak určit odměnu mediátora, a na podmínkách pro její vyplacení, i pokud jde o jakékoli další náklady řízení. Náklady na mediaci proto nelze předvídat. Budou v zásadě záviset na složitosti případu.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Pokud strany dosáhnou dohody o urovnání sporu, mediátor ji vypracuje písemně a obě strany buď společně, nebo jedna z nich s výslovným souhlasem druhé strany může soudu podat návrh na výkon dohody o urovnání sporu. V tomto případě by měla být tato dohoda vykonána stejným způsobem jako soudní rozhodnutí.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Lotyšsko

Nežli se obracet na soud, proč se nepokusit vyřešit svůj spor prostřednictvím mediace? Jedná se o alternativní způsob řešení sporů (ADR), kdy mediátor pomáhá stranám ve sporu dosáhnout dohody. Vláda a justiční pracovníci v Lotyšsku si výhody mediace uvědomují.

Na koho se obrátit?

Využívání mediace při dosahování dohody v oblasti občanskoprávních sporů je v současné době v Lotyšsku ve své počáteční fázi. Neexistuje žádný ústřední vládní orgán odpovědný za regulaci profese mediátora.

Mediācijas padome (Mediační rada)

Mediācijas padome je asociace, která byla založena 25. července 2011 a sdružuje řadu v Lotyšsku registrovaných subjektů činných v oblasti mediace. Mezi její cíle patří vytvořit společné normy pro odbornou přípravu mediátorů a zavést certifikaci programů odborné přípravy, vypracovat a přijmout Kodex chování certifikovaných mediátorů a rovněž tyto mediátory zastupovat a vyjadřovat jejich názory na celostátní a místní instituce, na jiné orgány a úředníky a poskytovat stanovisko, pokud jde o legislativu a právní postupy v oblasti mediace.

Mediační radu založily tyto asociace:

• Mediācija un ADR (Mediace a ADR)
• Integrētā mediācija Latvijā (Integrovaná mediace v Lotyšsku)
• Integrācija sabiedrībai (Cietušo atbalsta centrs) (Integrace pro společnost (Centrum pomoci obětem))
• Komercmediatoru asociācija (Asociace mediátorů v obchodě)

Mediācija un ADR

Organizace Mediācija un ADR vznikla 7. dubna 2005. Cílem organizace je:

• propagovat v Lotyšsku postupné zavádění a používání alternativních metod řešení sporů (mediace, smír, nestranné vyšetření za účelem zjištění skutečného stavu věcí, odborné posudky, arbitráž atd.);
• účast na procesech vytváření politik, např. v pracovních skupinách vytvořených veřejnými orgány;
• podporovat zlepšování profesní kvalifikace svých členů a poskytovat nejlepší možnou úroveň služeb mediace a ADR;
• sdružovat profesionály ADR za účelem dosažení společných cílů;
• spolupracovat s mezinárodními organizacemi a s dalšími fyzickými a právnickými osobami.

Organizace poskytuje stranám sporu a jejich zástupcům rady při výběru odborníka a rovněž zajišťuje kurzy a semináře o mediaci a ADR. Někteří členové této organizace provozují praxi mediátora se specializací na občanskoprávní a trestní případy. Členové získali kompetence v oblasti vyjednávání a mediace v kurzech odborné přípravy pořádaných v Lotyšsku a v zahraničí a vedených zkušenými mediátory a řešiteli sporů z USA, Velké Británie, Německa a jiných zemí.

Integrētā mediācija Latvijā

Organizace Integrētā mediācija Latvijā (IMLV) byla založena 10. srpna 2007. Její vizí je společnost, která úspěšně řeší spory, v níž jsou zájmy všech stran zastoupeny stejnoměrně a postup při řešení sporů je humánní, spravedlivý a založený na spolupráci. Organizace IMLV byla založena za úzké spolupráce s německou organizací Integrierte Mediation. Spolupráce se odehrává na poli vzdělávání, doplňkové odborné přípravy, kontroly, zavádění mediačních služeb a přijímání osvědčených postupů.

Cílem IMLV je propagovat rozvoj mediace na regionální, národní a mezinárodní úrovni integrací postupů řešení sporů v institucích a organizacích a zároveň integrací do práce profesionálů a do společnosti obecně.

Aby IMLV tohoto cíle dosáhla, stanovila si následující úkoly:

• propagovat a rozvíjet myšlenku integrované mediace v Lotyšsku jako moderního, vysoce kvalitního způsobu řešení sporů;
• podporovat spolupráci mezi profesionály, organizacemi a institucemi;
• definovat a podporovat koncepty a výhody integrované mediace;
• informovat a vzdělávat veřejnost, pokud jde o zásady a možnosti integrované mediace;
• šířit povědomí o úspěších integrované mediace;
• organizovat kurzy odborné přípravy týkající se mediace a možností jejího použití v různých oblastech;
• realizovat studie a průzkumy.

Organizace IMLV spojuje nejrůznější profese, včetně praktikujících mediátorů, jejichž zájem je zapojit mediační kompetence do vlastní činnosti a zvýšit informovanost veřejnosti o mediaci jako schůdném způsobu řešení sporů.

Integrācija sabiedrībai (Cietušo atbalsta centrs)

Organizace Cietušo atbalsta centrs zahájilo činnost v roce 2003. Jejím hlavním cílem je podpora obětem trestných činů. Od roku 2004 pracuje pro tuto organizaci dvacet mediátorů, kteří využívají své znalosti mediačních postupů při řešení občanskoprávních a správních sporů.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v mnoha oblastech. Oblast, v níž by mohla být hojněji používána, jsou občanskoprávní spory vycházející z oblasti rodinného a obchodního práva.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je zcela dobrovolné.

Mediace není nezbytným předpokladem pro zahájení určitých typů soudních řízení nebo pro jejich vedení.

Mediace není v Lotyšsku regulována

Informace a vzdělávání

Internetové stránky věnované mediaci: http://www.mediacija.lv.

Asociace Mediace a ADR a Integrace pro společnost disponují školiteli, kteří vedou základní kurzy mediace pro budoucí mediátory a kurzy pro získání základních kompetencí pro řešení sporů v oblasti profesní i osobní.

Jaké jsou náklady na mediaci?

Řešení občanskoprávních sporů prostřednictvím mediace není poskytováno zdarma. Náklady na mediaci závisí na několika faktorech: kvalifikaci mediátora a zkušenosti, komplexnosti sporu, počtu požadovaných mediátorských sezení a jiných faktorech.

V případech, které se týkají zájmů dětí a jejich práv však Rada pro zahraniční a smírčí záležitosti Soudu pro rodinné právo v Rize (Rīgas Bāriņtiesas Ārlietu un samierināšanas pārvalde) poskytuje zdarma své služby pro obyvatele Rigy. Spory se týkají především vyživovací povinnosti, stanovení místa pobytu dětí, práv na styk s dítětem, opatrovnictví a výchovy dítěte.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/EC stanoví, že strany sporu mohou žádat, aby byla písemná dohoda vyplývající z mediace učiněna vykonatelnou. Členské státy oznámí Komisi soudy nebo jiné orgány příslušné pro vyřizování takových žádostí.

Lotyšsko dosud tyto informace nesdělilo.

Odkazy

Mediācija.lv

Na koho se obrátit?

Neexistuje žádný centralizovaný nebo státní orgán odpovědný za mediaci (tarpininkavimas), a Litva zřízení takového orgánu ani neplánuje.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Smírčí mediaci (taikinamasis tarpininkavimas) lze využívat v občanskoprávních sporech (tj. sporech projednávaných v občanskoprávním řízení soudem s obecnou pravomocí).

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Mediace se řídí zákonem o smírčí mediaci v občanskoprávních sporech (Civilinių ginčų taikinamojo tarpininkavimo įstatymas). V tomto rámci je využití mediace zcela dobrovolné. Neexistují žádné zvláštní předpisy, jako jsou kodexy chování pro mediátory.

Informace a vzdělávání

Doposud nebyl zaveden žádný vnitrostátní program odborné přípravy. Odbornou přípravu však poskytuje vzdělávací centrum Ministerstva spravedlnosti (Teisingumo ministerija) a soukromé subjekty. Soukromé subjekty nejsou regulované.

Jaké jsou náklady mediace?

Podle zákona o smírčí mediaci v občanskoprávních sporech může být smírčí mediace poskytována za úplatu nebo zdarma. Je-li poskytována za úplatu, může být řízení zahájeno až poté, co se mediátor písemně dohodne s oběma stranami sporu na výši a způsobu úhrady odměny.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES stranám sporu umožňuje požadovat, aby byla písemná dohoda, která vznikne z mediace, vykonatelná. Členské státy toto sdělí soudům nebo jiným orgánům příslušným k přijímání takovýchto žádostí.

Podle zákona o smírčí mediaci v občanskoprávních sporech vyberou strany sporu příslušný soud. Může se jednat o okresní soud podle místa bydliště nebo sídla jedné ze stran sporu.

Na koho se obrátit?

Ústřední orgán odpovědný za regulaci v oblasti mediace neexistuje.

Kromě mediace ve specifických odvětvích (bankovnictví, pojišťovnictví atd.) a kromě ombudsmana odpovědného za mediaci ve správní oblasti a Výboru na obranu práv dítěte (Ombudskommittee fir t’Rechter vun de Kanner) se mediací ve své činnosti zabývají tato právní sdružení:

• Lucemburská asociace mediace a certifikovaných mediátorů (Association luxembourgeoise de la médiation et des médiateurs agrées – ALMA asbl),
• Centrum pro občanskou a obchodní mediaci při lucemburské advokátní komoře (Centre de médiation civile et commerciale – CMCC),
• Mediační centrum (Centre de médiation) (asbl),
• Centrum rodinné mediace (Centre de médiation Socio‑Familiale, které provozuje nadace Pro Familia).

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná především ve:

• správních věcech,
• trestních věcech,
• rodinných věcech,
• obchodních věcech a
• sousedských sporech.

Hlavními aspekty mediace v občanských a obchodních věcech je její konsenzuální podstata, důvěrnost procesu, jakož i nezávislost, nestrannost a odborná způsobilost mediátora. Mediace se může týkat celého právního sporu nebo jeho části. To platí pro mediaci prostřednictvím dohody, jakož i pro mediaci soudní, přičemž přednostní postavení má mediace rodinná.

V rámci mediace prostřednictvím dohody (médiation conventionnelle) může každá strana navrhnout druhé straně nebo ostatním stranám v libovolné fázi soudního řízení podstoupení mediace nezávisle na jakémkoli soudním nebo rozhodčím řízení, dokud nebyla věc projednána.

V rámci mediace před soudem (médiation en justice nebo médiation judiciaire), „soudní mediace“, se již občanská, obchodní či rodinná věc projednává před soudem; soud může v kterémkoli okamžiku předložit věc k mediačnímu řízení, není-li již věc ve fázi rozhodování soudu. To se nevztahuje na případy před kasačním soudem nebo na řízení o předběžném opatření. Soud může z vlastního podnětu nebo na společnou žádost samotných stran strany vyzvat, aby do mediačního řízení vstoupily. V každém případě se vyžaduje souhlas stran. V omezeném počtu jasně definovaných případů, které se týkají rodinného práva, může soud stranám navrhnout mediační opatření. Uspořádá potom bezplatné informační setkání, kde vysvětlí zásady, postup a účinky mediace.

V trestních věcech se může státní zástupce za určitých podmínek a předtím, než rozhodne, zda zahájí trestní stíhání, rozhodnout pro mediaci, pokud je pravděpodobné, že se tím:

• může nahradit škoda způsobená oběti nebo
• vyřeší obtíže vzniklé z protiprávního jednání nebo
• přispěje k rehabilitaci pachatele.

Využití mediace nevylučuje následné rozhodnutí zahájit trestní stíhání, například dojde-li k porušení podmínek mediace.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je zcela dobrovolné.

Mediace ve správních věcech a mediace v trestních věcech, jakož i mediace „odvětvová“, se řídí zvláštními právními předpisy.

Informace a vzdělávání

Mediátor v trestních věcech

Zákonem ze dne 6. května 1999 a nařízením velkovévody ze dne 31. května 1999 byl zaveden systém mediace v trestních věcech. Před přijetím rozhodnutí o zahájení trestního řízení se může státní zástupce rozhodnout využít mediaci, domnívá-li se, že to pravděpodobně může nahradit škodu způsobenou oběti, vyřešit obtíže vzniklé z protiprávního jednání nebo přispět k rehabilitaci pachatele. Rozhodne-li se státní zástupce využít mediaci, může jako mediátora jmenovat kohokoli, kdo je pro tuto funkci schválen.

Schválení:

Každý, kdo chce být schválen jako mediátor v trestních věcech, může podat žádost u ministra spravedlnosti, který o schválení rozhodne po konzultaci s nejvyšším státním zástupcem.

Mediátor v občanských a obchodních věcech

Zákon ze dne 24. února 2012 vytváří vnitrostátní právní rámec pro mediaci v občanských a trestních věcech tím, že do nového občanského soudního řádu doplňuje novou hlavu. Zákon provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech. Vychází ze zásad, které směrnice stanoví pro přeshraniční spory, a používá je i v případě sporů vnitrostátních. Tento právní předpis je doplněn nařízením velkovévody ze dne 25. června 2012, kterým se stanoví postup schvalování mediátorů pro účely soudní a rodinné mediace, program zvláštní odborné přípravy v oblasti mediace a organizace bezplatných informačních setkání.

Mediátor představuje třetí stranu, jejímž úkolem je strany sporu společně nebo v případě potřeby odděleně vyslechnout za účelem vyřešení sporu. Mediátor stranám nevnucuje žádné řešení, nýbrž je podporuje v tom, aby se na řešení dohodly v rámci smírného vyjednávání.

Mediátor poskytující služby soudní nebo rodinné mediace může být schválený nebo neschválený. Schválený mediátor je fyzická osoba schválená pro tuto funkci ministrem spravedlnosti.

V případě mediace prostřednictvím dohody a přeshraničních sporů mohou strany využít mediátora, který nebyl schválen.

Schválení:

Za schvalování mediátorů odpovídá ministr spravedlnosti. V občanských a obchodních věcech nepotřebují mediátoři pro mediaci prostřednictvím dohody schválení.

O schválení může požádat každá fyzická osoba, splňuje-li podmínky stanovené 1) v zákoně ze dne 24. února 2012, který mediaci v občanských a obchodních věcech zahrnul do nového občanského soudního řádu; a 2) v nařízení velkovévody ze dne 25. června 2012, kterým se stanoví postup schvalování mediátorů pro účely soudní a rodinné mediace, program zvláštní odborné přípravy v oblasti mediace a organizace bezplatných informačních setkání.

Podle výše uvedené směrnice 2008/52/ES a čl. 1251-3 odst. 1 pododstavce 3 zákona ze dne 24. února 2012 o mediaci jsou poskytovatelé služeb v oblasti mediace, kteří splňují rovnocenné nebo v zásadě srovnatelné požadavky v jiném členském státě Evropské unie, zproštěni povinnosti obdržet schválení v Lucemburském velkovévodství.

Schválení se uděluje na dobu neurčitou.

Ustanovení čl. 1251-3 odst. 2 nového občanského soudního řádu a nařízení velkovévody ze dne 25. června 2012 uvedené výše stanoví podmínky, které musí fyzická osoba splňovat, chce-li získat schválení. Tato osoba musí:

1. poskytnout záruky bezúhonnosti, odborné způsobilosti, vzdělání, nezávislosti a nestrannosti;
2. předložit výpis z lucemburského trestního rejstříku nebo podobný dokument vydaný příslušnými orgány v zemi pobytu, kde osoba v období předchozích pěti let pobývala;
3. požívat občanská práva a vykonávat práva politická a
4. mít doklad o zvláštním vzdělání v oblasti mediace ve formě:

• magisterského titulu v oblasti mediace uděleného Lucemburskou univerzitou nebo jinou univerzitou, vysokoškolskou institucí či jiným zařízením nabízejícím stejnou úroveň vzdělání, určeným v souladu s právními předpisy, nařízeními či správními ustanoveními členského státu Evropské unie; nebo
• tříletou odbornou praxi doplněnou zvláštním vzděláním v oblasti mediace, jak stanoví článek 2 nařízení velkovévody ze dne 25. června 2012; nebo
• vzdělání v oblasti mediace uznané členským státem Evropské unie.

Lucemburská univerzita nabízí speciální studijní program (magisterské studium) v oboru mediace.

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace je často poskytována bezplatně. Je-li zpoplatněna, je to jasně uvedeno.

V případě mediace na základě dohody, jsou poplatky mediátorů volně stanoveny. V tomto případě se poplatky a náklady rovnoměrně rozdělí mezi strany, pokud se strany nedohodnou jinak.

V případě soudní a rodinné mediace poplatky stanoví nařízení velkovévody.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Dohody, které jsou výsledkem občanské a obchodní mediace, mají stejnou důkazní hodnotu jako soudní rozhodnutí. Tyto mediační dohody jsou bez ohledu na to, zda byly uzavřeny v Lucembursku, či v jiném členském státě Evropské unie, v rámci Evropské unie vykonatelné podle směrnice 2008/52/ES. Schválení celé dohody nebo její části příslušným soudem propůjčuje této dohodě vykonatelnost.

Směrnice se provádí právním předpisem ze dne 24. února 2012, který mediaci staví na roveň stávajícím soudním postupům.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

Lucemburská asociace mediace a schválených mediátorů (ALMA asbl)

Centrum pro občanskou a obchodní mediaci (CMCC)

Centrum pro občanskou a obchodní mediaci (CMCC asbl)

Mediační centrum (asbl)

Centrum rodinné mediace

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Mediace v zemích EU - Maďarsko

Proč neřešit spory spíše mediací než soudně? Jedná se o formu alternativního řešení sporů (alternatív vitarendezés), kdy mediátor (közvetítő) pomáhá stranám dosáhnout dohody. V Maďarsku jsou si jak vláda, tak právníci výhod mediace dobře vědomi.

Na koho se obrátit?

Podle zákona z roku 2002 o mediaci (A közvetítői tevékenységről szóló 2002. évi LV) za registraci mediátorů a právnických osob zaměstnávajících mediátory odpovídá Ministerstvo veřejné správy a spravedlnosti.

Na internetové stránce Ministerstva veřejné správy a spravedlnosti je k dispozici seznam mediátorů a právnických osob zaměstnávajících mediátory (Igazságügyi és Rendészeti Minisztérium honlapja).

Tato stránka obsahuje obecné informace pro uživatele a lze na ní mediátory vyhledávat podle jména, jazykových dovedností a župy, ve které sídlí. V případě právnických osob, lze vyhledávat podle názvu, župy a zkráceného názvu.

Na stejné internetové stránce jsou k dispozici registrační formuláře pro mediátory a právnické osoby zaměstnávající mediátory.

Mezi nevládní organizace působící v oblasti mediace patří:

• Národní sdružení pro mediaci (Országos Mediációs Egyesület) a
• Oddělení pro mediaci a právní koordinaci obchodní komory v Budapešti (Budapesti Kereskedelmi és Iparkamara Mediációs és Jogi Koordinációs Osztálya).

V jakých oblastech je využití mediace přípustné nebo nejběžnější?

Působnost zákona o mediaci z roku 2002 se vztahuje na občanskoprávní spory, avšak jsou z ní vyloučena řízení o žalobách na ochranu dobrého jména fyzické osoby, správní řízení, opatrovnická řízení, řízení o zbavení rodičovské zodpovědnosti, vykonávací řízení, řízení o určení otcovství nebo pokrevního příbuzenství a ústavní stížnosti.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Účast na mediaci je dobrovolná, její využití však přináší určité výhody ve vztahu k zákonu o poplatcích (az illetékekről szóló törvény) a občanskému soudnímu řádu (polgári perrendtartás).

Pokud se strany zúčastní mediace po prvním jednání soudu a dosaženou dohodu schválí předsedající soudce, platí se pouze polovina platných poplatků. Od této již snížené částky lze dokonce odečíst odměnu uhrazenou mediátorovi plus DPH (nejvýše však 50 000 HUF). Jediným omezením je, že konečná výše poplatku nesmí být nižší než 30 % jeho původní částky. Tato sleva se neuplatní, pokud v daném případě mediaci nepovoluje zákon.

Pokud se strany sporu zúčastní mediace před zahájením občanskoprávního řízení, výše soudního poplatku se snižuje o odměnu pro mediátora plus DPH, nejvýše však o 50 000 HUF, pod podmínkou, že hrazená výše soudního poplatku není nižší než 50 % původní částky. Tato sleva se neuplatní, pokud v daném případě mediaci nepovoluje zákon nebo pokud se strany obrátí na soud, ačkoliv je během mediace dosaženo smíru (vyjma k zajištění účinků smíru, není-li dobrovolně dodržován).

Neexistuje žádný vnitrostátní kodex chování pro mediátory, avšak většina sdružení pro mediaci dodržuje Evropský kodex chování pro mediátory (közvetítők európai magatartási kódexe).

Existuje zvláštní kodex chování pro pracovněprávní spory, který vypracovala Služba pro smírčí řízení a mediaci v pracovněprávních věcech (Munkaügyi Közvetítői és Döntőbírói Szolgálat).

Některé soudy účastníkům řízení umožňují využít zdarma mediace u již probíhajících řízení. Podrobná pravidla a seznam soudů, které mediaci nabízejí, jsou k dispozici na ústřední internetové stránce maďarských soudů. ( http://birosag.hu/engine.aspx?page=Birosag_showcontent&content=Birosagi_kozvetites)

Informace a vzdělávání

V angličtině neexistuje žádná zvláštní informační internetová stránka věnovaná mediaci nebo vnitrostátnímu vzdělávacímu orgánu pro mediátory.

Internetová stránka věnovaná mediaci je k dispozici pouze v maďarštině.

Kolik stojí mediace?

Mediace není zdarma, odměna je předmětem dohody mezi mediátorem a stranami sporu.

Je dohoda vyplývající z mediace vykonatelná?

Podle směrnice 2008/52/ES mohou účastníci mediace žádat, aby byl obsah písemné dohody dosažené v rámci mediace učiněn vykonatelným. Členské státy oznámí Komisi, které soudy nebo jiné orgány jsou příslušné k přijímání těchto žádostí.

Účastníci mediace mohou nechat obsah dohody dosažené v rámci mediace prohlásit za vykonatelný. Mohou požádat soud, aby tuto dohodu vtělil do smíru, který schválí, nebo notáře (közjegyző), aby ji vtělil do notářského zápisu (közokirat), který lze následně vykonat.

Související odkazy

Internetová stránka se seznamem maďarských mediátorů

Na koho se obrátit?

Vládním orgánem odpovědným za mediaci na Maltě je Maltské mediační centrum, které bylo zřízeno na základě kapitoly 474 zákona o mediaci z roku 2004. Mediační centrum je fórum, na které se mohou strany sporu obrátit nebo na něž mohou být odkázány, aby svůj spor vyřešily za pomoci mediátora.

Centrum můžete kontaktovat prostřednictvím podatelny Maltského mediačního centra, Triq il-Merkanti 158, Valletta VLT 1176.

Můžete také zavolat na číslo +356 23279220 nebo poslat e-mail na adresu info@mediation.mt.

Centrum poskytne stranám seznam mediátorů řádně akreditovaných tímto centrem a požádá je, aby si z tohoto seznamu vybraly mediátora, který je pro ně všechny přijatelný. Pokud se strany nedohodnou na mediátorovi, který je pro obě strany přijatelný, centrum jmenuje mediátorem osobu, jejíž jméno je další na seznamu schválených mediátorů.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v občanskoprávních, rodinných, sociálních, obchodních a průmyslových sporech. Je třeba poznamenat, že rodinná mediace se týká určitých rodinných sporů, jako jsou spory o dědictví nebo spory vyplývající z rodinných podniků. Nezahrnuje rozluku ani rozvod, které spadají do pravomoci občanskoprávního soudu (sekce pro rodinu) a řídí se zvláštními právními předpisy.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Mediace je dobrovolný proces. Účastníci řízení mohou společně požádat soud o přerušení řízení do doby, než se pokusí vyřešit svůj spor mediací. Soud může dále z vlastního podnětu přerušit řízení na dobu trvání mediačního řízení a nařídit stranám, aby se pokusily spor vyřešit mediací. Je však třeba poznamenat, že mediace v rodinných věcech je povinná, a to především ve věcech týkajících se rozluky, styku s dětmi, péče o děti a výživného pro děti a/nebo manžele.

Maltské mediační centrum má kodex chování, který musí mediátoři během mediačního řízení dodržovat.

Kodex obsahuje neodmyslitelná opatření pro jeho dodržování. Například dává Radě guvernérů centra pravomoc přijmout disciplinární opatření proti každému mediátorovi, jehož chování není v souladu se zásadami kodexu nebo se jim vymyká. Každý mediátor, u kterého se zjistí, že porušil některé z ustanovení kodexu nebo se choval nevhodným způsobem, bude vyškrtnut ze seznamu mediátorů na dobu, kterou Rada guvernérů uzná za vhodnou.

Informace a vzdělávání

Podle Kodexu chování mediátorů by mediátoři měli aktivně sledovat a využívat možnosti vzdělávání a odborné přípravy, které podporují zdokonalování se v mediačních dovednostech, neboť takové možnosti se mohou průběžně naskytnout. Maltské mediační centrum pořádá příležitostné kurzy odborné přípravy pro mediátory. První kurz zaměřený na mediační dovednosti se konal v červenci 2008. Další kurz zaměřený na výcvik v mediačních dovednostech se zaměřením na psychologické, sociální a právní aspekty rozluky se konal ve dnech 16.–18. dubna 2009.

Jaké jsou náklady mediace?

Sazba poplatků je upravena nařízeními 2 a 4 právního oznámení 309 z roku 2008, ve znění právního oznámení 365 z roku 2020 (viz vedlejší právní předpis 474.01).

Při mediaci týkající se rodinného soudu si strany mohou po vzájemné dohodě vybrat mediátora podle svého výběru ze seznamu osob jmenovaných ministrem spravedlnosti pro tento účel (v takovém případě nesou náklady na mediaci samy), nebo soud přidělí mediátora na základě rotačního systému ze seznamu osob jmenovaných ministrem spravedlnosti, aby působily jako mediátoři jmenovaní soudem (v takovém případě hradí odměny mediátorům vedoucí soudní kanceláře občanskoprávních soudů a tribunálů).

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Podle směrnice 2008/52/ES musí být možné požádat o vykonatelnost obsahu písemné dohody, která je výsledkem mediace. Zákon o mediaci z roku 2004 byl novelizován zákonem IX z roku 2010, a to zejména za účelem provedení ustanovení směrnice upravujících přeshraniční spory, která byla rozšířena tak, aby se vztahovala i na vnitrostátní případy.

Související odkazy

Mediační centrum Malta

zákon o mediaci z roku 2004, Malta

směrnice 2008/52/ES

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Nizozemsko

Při mediaci řeší strany svůj spor společně pod vedením nezávislého mediátora. Tento druh mimosoudního řešení sporů má mnoho výhod. V mnoha případech je mediace potřebná pouze po krátkou dobu, což umožňuje vyhnout se dlouhým a nákladným soudním řízením. Mediace také pomáhá zachovat vztah mezi stranami sporu, které společně pracují na nalezení řešení.

Na koho se obrátit?

V Nizozemsku existují různé rejstříky mediátorů. Nizozemská federace mediátorů (Mediatorsfederatie Nederland – MfN) vede Rejstřík mediátorů (dříve označovaný jako rejstřík NMI). MfN je federace zastupující největší asociace mediátorů v Nizozemsku. Její rejstřík obsahuje pouze mediátory, kteří splňují pečlivě posuzované standardy kvality. Nizozemská veřejná správa používá standardy MfN jako podklad pro rejstřík mediátorů pracujících v rámci systému právní pomoci (rejstřík Rady pro právní pomoc (Raad voor Rechtsbijstand)). Existuje i Mezinárodní rejstřík ADR (alternativního řešení sporů).

Adresa Nizozemské federace mediátorů:
Westblaak 140
3012 KM Rotterdam

Poštovní adresa:
PO Box 21499
3001 AL Rotterdam

Telefonní číslo: +31 0102012344
E-mailová adresa: info@mediatorsfederatienl.nl

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je vždy povolena a nejčastěji se využívá v občanskoprávních a veřejnoprávních věcech. Již řadu let je možná i mediace v trestních věcech.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je zcela dobrovolné. Zákon nevyžaduje, aby zúčastněné strany podepsaly mediační smlouvu, což je dohoda s ustanoveními o záležitostech, jako je důvěrnost a zastoupení stran. Podle nařízení MfN o mediaci z roku 2017 (Mediationreglement 2017) však musí dohodu o mediaci podepsat strany využívající služeb mediátora, který je členem MfN.

Mediátoři MfN se musí řídit kodexem chování MfN a dodržovat nařízení MfN o mediaci. Kdokoli, kdo má stížnost týkající se práce mediátora, může tuto stížnost předložit Nadaci pro kvalitu činnosti mediátorů (Stichting Kwaliteit Mediators – SKM).

Informace a vzdělávání

K zápisu do rejstříku mediátorů musí mediátoři absolvovat uznávaný základní výcvik v oboru mediace, složit zkoušku z teorie a hodnocení a předložit osvědčení o bezúhonném chování (Verklaring Omtrent het Gedrag – VOG).

Musí také své znalosti průběžně aktualizovat splněním určitých požadavků v tříletých intervalech. Přesněji řečeno, v každém tříletém období musí vyřídit nejméně devět případů mediace s celkovým počtem nejméně 36 kontaktních hodin a každoročně uzavřít nejméně dva případy mediace s celkovým počtem nejméně 8 kontaktních hodin. Z devíti případů mediace, které musí vyřídit v každém tříletém období, musí nejméně tři skončit písemnou dohodou a společnou mediaci lze využít nejvýše ve třech případech. Kromě toho musí mediátoři získat každé tři roky 48 bodů za celoživotní vzdělávání (výcvik profesního rozvoje). Některé z těchto bodů je nutné získat účastí ve skupinové řízené diskusi. Mediátoři se také musí každé tři roky zúčastnit vzájemného hodnocení. Vzájemné hodnocení je měřítkem kvality a zahrnuje nezávislé, nestranné vzájemné hodnocení toho, zda služby mediátora odpovídají průměrnému standardu, který lze od odborníka očekávat. Jinými slovy, mediátoři zapsaní v Nizozemském rejstříku mediátorů podléhají přísným požadavkům na kvalitu.

Jaké jsou náklady mediace?

Různí mediátoři mohou účtovat různé hodinové sazby. Sazby mediátorů jsou ovlivněny určitými faktory, jako jsou praxe, profesní zkušenost a oblast specializace mediátora. Je proto dobré se před zahájením mediace mediátorů dotázat, jaká je jejich hodinová sazba a jaké další náklady mohou být s mediací spojeny. Mediátoři musí vždy specifikovat svou cenu. Náklady na mediaci také závisí na délce mediačního procesu a na počtu konzultací s mediátorem. V průměru činí náklady na mediátora 150 EUR za hodinu (bez DPH).

Pokud si nemůžete dovolit za mediátora zaplatit, můžete mít nárok na právní pomoc, splňujete-li určitá kritéria. Máte-li nárok na právní pomoc, zaplatíte pouze příspěvek na náklady na základě šetření majetkových poměrů.

Kliknutím zde získáte další informace o nákladech mediace.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Zákon umožňuje, aby účastníci sporu požádali o stanovení vykonatelnosti písemné dohody uzavřené na základě mediace.

Související odkazy

Nizozemská federace mediátorů

Náklady mediace

Nařízení MfN o mediaci z roku 2017

Na koho se obrátit?

Spolkové ministerstvo spravedlnosti vede seznam registrovaných mediátorů. Do tohoto seznamu se zapisují pouze mediátoři, kteří mají na základě příslušného vzdělání odbornou kvalifikaci.

Neexistuje však žádný úřad příslušný pro mediační služby.

Existují také obchodní či nezisková sdružení, která nabízejí mediační služby, jakož i některé nevládní organizace, které nabízejí mediátorům podporu.

Kdy lze mediace využít?

Mediace řeší spory v občanskoprávních věcech, které normálně rozhodují běžné soudy. Účast na mediaci je dobrovolná, aby se stranám sporu umožnilo nalézt řešení, za které budou odpovídat.

V některých sousedských sporech je nutné se před podáním žaloby pokusit o mimosoudní řešení sporu u smírčího orgánu prostřednictvím pokusu o smír před soudem nebo prostřednictvím mediace.

Je třeba dodržovat zvláštní předpisy?

Neexistuje žádné zvláštní nařízení nebo kodex chování pro mediátory; pouze pro osoby registrované v seznamu mediátorů platí zvláštní práva a povinnosti.

Mediátoři nejsou registrováni jako specialisté, tedy například jako mediátoři pro rodinné právo, mediátoři pro oblast lékařství nebo stavebnictví. Oblasti činnosti registrovaných mediátorů jsou uváděny odděleně.

Každá osoba, která má stanovené vzdělání, může být podle platných předpisů zapsána do seznamu „registrovaných mediátorů“. „Mediátor“ není chráněným označením povolání. Označení „registrovaný mediátor“ se však nesmí používat neoprávněně.

Informace a vzdělávání

Další informace týkající se mimo jiné vzdělávání a požadavků pro registraci mediátora v Rakousku jsou k dispozici zde. Informace jsou k dispozici pouze v němčině.

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace se zpravidla neposkytuje zdarma.

Výše honorářů za mediaci závisí na dohodě mezi soukromým mediátorem a stranami sporu.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES umožňuje stranám sporu žádat, aby byl obsah písemné dohody dosažené v rámci mediace prohlášen za vykonatelný. Členské státy sdělí, které soudy nebo jiné orgány jsou příslušné k přijímání těchto žádostí.

Obsah dohody dosažené v rámci mediace je vykonatelný pouze v případě, že je dohoda sjednána před soudem ve formě smíru, nebo notářem ve formě notářského zápisu.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Polsko

Místo soudního procesu stojí za to pokusit se vyřešit spor mediací. Jde o formu mimosoudního řešení sporů (ADR), v rámci něhož mediátor pomáhá stranám dosáhnout dohody. Výhod mediace je si v Polsku dobře vědoma jak vláda, tak právnická veřejnost.

Na koho se obrátit?

V roce 2010 byla na ministerstvu spravedlnosti vytvořena meritorní jednotka zabývající se problematikou mediace, která v současné době funguje jako Oddělení obětí trestných činů a propagace mediace (Wydział ds. Pokrzywdzonych Przestępstwem i ds. Promocji Mediacji) v sekci mezinárodní spolupráce a lidských práv. Základní informace o mediační činnosti lze nalézt na  internetových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti v posledních letech věnuje zvláštní pozornost záležitostem spojeným s rozvojem a popularizací mediace a jiných forem ADR v Polsku a se zvyšováním efektivity fungování celého soudnictví a lepší dostupností soudnictví pro občany.

V roce 2010 byla z podnětu ministerstva spravedlnosti zřízena síť koordinátorů mediace.
V současné patří mezi koordinátory více než 120 osob (soudců, probačních úředníků, mediátorů), a to u osmi odvolacích soudů, všech krajských soudů a v případě šesti krajů i u soudů obvodních.

Ministr spravedlnosti využívá rad a konzultací Veřejné rady pro mimosoudní řešení sporů a konfliktů (Społeczna Radą ds. Alternatywnych Metod Rozwiązywania Konfliktów i Sporów) (dále jen „Veřejná rada pro ADR“ – e-mail: adr_rada@ms.gov.pl), která plní zásadní úlohu v oblasti propagace myšlenky mediace a komunikace mezi státní správou, justicí a mediátory.

Poprvé byla zřízena vyhláškou ministra spravedlnosti ze dne 1. srpna 2005 jako poradní sbor ministra pro široce pojatou problematiku alternativních metod řešení sporů a konfliktů. Mezi výsledky práce Rady v prvním funkčním období patří tyto dokumenty:

• Etický kodex polských mediátorů (Kodeks Etyczny Mediatorów Polskich) (květen 2008).
• Normy pro vzdělávaní mediátorů (Standardy Szkolenia Mediatorów) (říjen 2007).
• Normy pro vedení mediace a mediačního řízení (Standardy Prowadzenia Mediacji i Postępowania Mediacyjnego) (červen 2006).

Veřejná rada pro ADR pro druhé funkční období byla ustanovena na základě vyhlášky ministra spravedlnosti ze dne 3. dubna 2009 (změněné vyhláškou ministra spravedlnosti ze dne 1. července 2011). Nejdůležitějším dokumentem vypracovaným radou pro toto funkční období jsou Předpoklady systémových změn (Założenia do zmian systemowych) (březen 2012).

V současné době radu tvoří 23 osob z řad vědců, zkušených praktiků z oblasti mediace a představitelů nevládních organizací, vědeckých institucí a úřadů.

V kompetenci rady je především připravovat doporučení v oblasti pravidel fungování vnitrostátního systému alternativních metod řešení sporů a dále:

• Přizpůsobení systému ADR požadavkům právních předpisů Unie.
• Vytvoření konzistentního modelu instituce mediace v polském právním systému.
• Všeobecné rozšíření norem mediačního řízení.
• Propagace mechanismů ADR jako metod řešení sporů mezi pracovníky v justici, v orgánech činných v trestním řízení a ve společnosti.
• Vytváření institucionálních podmínek pro rozvoj jednotlivých forem ADR.
• Vyvíjení jiných činností ad hoc ve prospěch rozvoje mediace v Polsku.

Existuje rovněž řada nevládních organizací a společností, které při propagaci mediace a utváření jejích vnějších norem plní významnou úlohu. Tyto organizace stanoví své vlastní normy v oblasti: školení, požadavků na kandidáty, kteří se chtějí stát mediátory, metod vedení mediace, etických norem a osvědčených profesních postupů. Tato regulační opatření mají interní charakter a vztahují se pouze na mediátory sdružené v příslušné organizaci.

Mezi nejvýznamnější sdružení patří:

• Polské mediační centrum (Polskie Centrum Mediacji),
• Asociace rodinných mediátorů (Stowarzyszenie Mediatorów Rodzinnych),
• Asociace polských mediátorů (Krajowe Stowarzyszenie Mediatorów),
• Mediační centrum Partners Polska (Centrum Mediacji Partners Polska),
• Polská asociace pro obchodní mediaci (Polskie Stowarzyszenie Sądownictwa Polubownego),
• Dolnoslezské centrum pro mediaci (Dolnośląski Ośrodek Mediacji).

Institucionalizovanou činnost ve prospěch propagace mediace provádějí také profesní sdružení. Patří mezi ně mj.:

• Centrum pro mediaci při Nejvyšší advokátní radě (Centrum Mediacyjne przy Naczelnej Radzie Adwokackiej).
• Centrum mediace mezi hospodářskými subjekty při Polské komoře právních poradců (Centrum Mediacji Gospodarczej przy Krajowej Izbie Radców Prawnych).
• Mediační střediska při některých krajských komorách právních poradců.
• Mediační střediska při některých krajských notářských radách.

Nevládní organizace (v rámci svých statutárních úkolů) a vysoké školy mohou vést seznamy stálých mediátorů. Informace o seznamech a střediscích jsou předávány předsedům krajských soudů. Seznamy mediátorů v trestních věcech a věcech týkajících se nezletilých vedou předsedové krajských soudů.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v řadě oblastí. Podle polského práva lze mediace využít v následujících věcech:

• občanskoprávních
• obchodních
• pracovněprávních
• rodinných
• týkajících se nezletilých
• trestních
• soudně-správních.

Podrobné informace týkající se mediace jsou uvedeny v brožurách a letácích připravovaných a distribuovaných ministerstvem spravedlnosti.

V současné době je mediace v největší míře vedena v trestních a občanskoprávních věcech. Nejdynamičtěji se pak v letech 2012–2013 rozvíjela mediace ve věcech obchodních a v oblasti rodinného práva.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Mediace je dobrovolnou metodou řešení sporů a konfliktů, která je vedena na základě:

• dohody o mediaci (mimosoudní mediace)
• rozhodnutí soudu o použití mediace (mediace z rozhodnutí soudu).

Pokud si však strany mediátora nezvolí, je soud oprávněn určit mediátora pro účast v řízení ze seznamu osob disponujících řádnou kvalifikací. V trestních věcech a věcech týkajících se nezletilých určuje mediátora soud.

Mediace je upravena občanským soudním řádem a trestním řádem, zákonem o řízení ve věcech mladistvých, zákonem o soudních poplatcích v občanskoprávních věcech aj. Kromě toho byly vydány prováděcí podzákonné předpisy (vyhlášky), které podrobně upravují mediační řízení podle jednotlivých druhů věcí.

V případě nezletilých vyhláška upravuje:

• Podmínky, které musí plnit instituce a osoby oprávněné k vedení mediačního řízení.
• Způsob registrace institucí a osob oprávněných vést mediační řízení.
• Způsob školení mediátorů.
• Rozsah a podmínky zpřístupňování soudních spisů mediátorům.
• Formu a rozsah zprávy o průběhu a výsledku mediačního řízení.

Vyhláška týkající se trestních věcí stanoví:

Podmínky, které musí plnit instituce a osoby oprávněné vést mediační řízení.

• Způsob jmenování a odvolávání institucí a osob oprávněných k vedení mediačního řízení.
• Rozsah a podmínky zpřístupňování soudních spisů institucím a osobám oprávněným vést mediační řízení.
• Způsob a režim mediačního řízení.

V oblasti rodinného práva platí pro mediátora dodatečné požadavky, pokud jde o vzdělání a praxi (psychologie, pedagogika, sociologie nebo právo a praktické dovednosti v oblasti vedení mediačního řízení v rodinných věcech).

Prováděcí vyhláška stanoví výši odměny mediátora a jeho nákladů způsobilých k proplacení v občanskoprávním řízení (viz níže – Jaké jsou náklady mediace?).

Informace a vzdělávání

Základní informace o mediaci v Polsku jsou k dispozici na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti, a to včetně mj.: výtahů z právních aktů týkajících se mediace, mezinárodních právních aktů týkajících se mediace a dokumentů a doporučení vypracovaných Veřejnou radou pro ADR a elektronických verzí brožur, letáků, informačních materiálů a plakátů, které jsou publikovány v rámci propagace myšlenky mediace. Zveřejňovány jsou rovněž aktuální informace o činnostech propagujících mediaci a aktivitách na celostátní a regionální úrovni v rámci oslav mezinárodního dne mediace. Na stránkách jsou umístěny rovněž informace, překlady právních aktů a příklady osvědčených postupů z jiných zemí.

Problematika mediace je vyučována v rámci všeobecného vzdělávání absolventů právnických fakult i v rámci školení pro právní a justiční čekatele a je obsažena rovněž v programech školení pro soudce a státní zástupce na Krajowej Szkole Sądownictwa i Prokuratury (Státní škola soudnictví a prokuratury).

Pro koordinátory mediace proběhla na žádost ministerstva spravedlnosti školení připravující na výkon funkce koordinátora mediace, jejichž tématem byla komunikace, řízení lidských zdrojů a spolupráce s mediátorem.

Mediátoři si pak vybírají ze školení nabízených středisky mediace, vysokými školami a jinými subjekty.

Ministerstvo spravedlnosti vede v oblasti mediace statistiky, které zohledňují:

• Počty rozhodnutí soudu o použití mediace.
• Počty dosažených dohod.
• Podmínky dohod (týkající se trestní mediace a mediace ve věcech nezletilých).
• Počty mimosoudních mediací (týkající se občanskoprávní mediace).

V rámci projektové činnosti byly na soudech, krajských policejních ředitelstvích a ve střediscích mediace v letech 2011–2012 distribuovány: informační materiály, letáky a brožury informující o různých druzích mediace a jejich praktickém využití. Proběhla rovněž veřejná kampaň v televizi, rádiu a na bilboardech, která o mediaci informovala širokou veřejnost. Ministerstvo spravedlnosti systematicky aktualizuje a distribuuje brožury, letáky, stručné informace přikládané k podáním a plakáty, které jsou bezplatně k dispozici rovněž na internetových stránkách ministerstva.

Již pět let se v Polsku slaví mezinárodní den mediace, v rámci kterého ministr spravedlnosti organizuje celopolskou konferenci. Oslavy mezinárodního dne mediace jsou navíc doprovázeny několika desítkami menších konferencí, slavnostních událostí, školení nebo debat, jež mají regionální a lokální charakter a odehrávají se v řadě měst.

Jaké jsou náklady mediace?

Informace týkající se mediace jsou zdarma distribuovány ministerstvem spravedlnosti, a samotná mediace, jak ukazují výzkumy, je ekonomicky efektivnější než soudní řízení.

V trestněprávních věcech a věcech mladistvých strany náklady mediace neplatí – jsou hrazeny ze státního rozpočtu. V ostatních věcech je odměna zpravidla předmětem dohody mezi mediátorem a stranami. Mediátor však může souhlasit s vedením mediace bez nároku na odměnu.

V občanskoprávních věcech nesou náklady mediace strany. Obvykle každá strana platí polovinu nákladů, pokud se nedohodnou jinak. V mediačním řízení, ke kterému došlo na základě soudního rozhodnutí, je odměna mediátora v případě, že nejde o majetkové věci, 60 PLN (cca 15 EUR) za první mediační sezení a 25 PLN (cca 6 EUR) za každé další sezení. Pokud se řízení týká majetkových věcí, představuje odměna mediátora 1 % hodnoty předmětu sporu (minimálně 30 PLN (cca 7,5 EUR) a maximálně 1 000 PLN (cca 250 EUR)). Mediátor má také právo na proplacení výdajů souvisejících s mediací (např. náklady na korespondenci, telefony, pronájem prostor). K nákladům mediace se připočítává rovněž DPH.

Jestliže je výsledkem mediace uzavření dohody, obdrží strana zpět 75 % soudního poplatku uhrazeného při podání věci u soudu. Ve věcech týkající se rozvodu a rozluky je vráceno 100 % poplatku.

V případě mimosoudní mediace vychází odměna mediátora a proplacení jeho výdajů z ceníku mediačního střediska nebo se na nich strany předem domluví s mediátorem před zahájením mediace. Strana nemůže být osvobozena od nákladů mediace, a to ani v případě, kdy je osvobozena od soudních poplatků. Mediátor se může v rámci obou druhů mediace (soudní i mimosoudní) své odměny zříct.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

V občanskoprávních věcech se v případě, že strany dosáhly dohody, přikládá tato dohoda k protokolu. Mediátor strany informuje, že podpisem dohody vyjadřují souhlas s podáním soudní žádosti o její potvrzení. Mediátor předává protokol společně s dohodou příslušnému soudu a doručuje stranám opis protokolu. V souvislosti s dohodou uzavřenou před mediátorem soud bez odkladu vede řízení týkající se jejího potvrzení nebo jejího prohlášení za vykonatelnou. Soud odmítne dohodu potvrdit nebo prohlásit v celém rozsahu nebo z části za vykonatelnou, pokud je dohoda: v rozporu s právem nebo pravidly občanského soužití, pokouší se obcházet právo, je nesrozumitelná nebo obsahuje nesrovnalosti, je v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnance. Dohoda uzavřená před mediátorem, kterou soud potvrdil prohlášením o vykonatelnosti, platí jako dohoda uzavřená před soudem a může být předmětem výkonu rozhodnutí.

V rodinných věcech mohou být předmětem dohody věci týkající se: usmíření manželů, určení podmínek rozluky, způsobu výkonu rodičovských práv, kontaktů s dětmi, uspokojení potřeb rodiny, výživného a také majetkových věcí a věcí spojených s bydlením. Dohodou lze vyřešit po rozluce rodičů nebo manželů rovněž např. vydání pasu, výběr vzdělání dítěte, kontakty s širším příbuzenstvem nebo správu majetku dítěte.

V občanskoprávních věcech přerušuje zahájení mediačního řízení průběh promlčecí lhůty.

V trestněprávních věcech a věcech týkajících se mladistvých dohoda uzavřená během mediace nenahrazuje rozhodnutí soudu, ani není pro soud závazná, přesto by měl soud její obsah respektovat v rámci konečného rozsudku. Mezi podmínky dohody mohou patřit: omluva, náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, veřejně prospěšné práce, povinnost vůči poškozené straně, povinnost vůči společnosti aj.

Mediace je jedním z mechanismů alternativního řešení sporů (ADR) v Portugalsku, spolu s arbitráží a soudy pro drobné spory (julgados de paz – smírčí soudci). Zákon č.º 29/2013 ze dne 19. dubna 2013 (dále jen „zákon o mediaci“) zavádí národní rámec pro mediaci jako jeden z mechanismů alternativního řešení sporů. Zákon stanoví obecné zásady, které se na mediaci v Portugalsku uplatní – bez ohledu na povahu sporu, který je předmětem mediace – a právní pravidla pro mediaci v občanskoprávní a obchodních věcech, mediátory a veřejnou mediaci. Zákon o mediaci obsahuje následující definice:

• „mediace“ je forma alternativního řešení sporů prováděná veřejnými nebo soukromými subjekty, při nichž se dvě nebo více stran sporu snaží dobrovolně dosáhnout dohody s pomocí mediátora,
• „mediátor“ je třetí nestrannou a nezávislou osobu bez pravomocí vůči stranám mediace, která napomáhá stranám při dosažení konečné dohody ohledně předmětu sporu.

Povaha mediace a mediačních dohod

Mediace je zcela dobrovolná. Mediační postup je důvěrný. Od této důvěrnosti lze upustit pouze z důvodu veřejného pořádku – zejména z důvodu ochrany nejlepších zájmů dítěte – nebo pokud je v sázce fyzická nebo psychická integrita osoby, nebo je-li to nutné k uplatnění nebo prosazení dohody, která je výsledkem mediace, a to pouze v rozsahu, který je v praxi nezbytný k ochraně zúčastněných stran. Obsah mediačních sezení nesmí být soudem použit jako důkaz.

Dohoda, která je výsledkem mediace, je vymahatelná za předpokladu, že:

1. se týká sporu, který může být předmětem mediace, a zákon nevyžaduje ratifikaci soudem,
2. strany jsou způsobilé k uzavření takové dohody,
3. je výsledkem mediace provedené za podmínek stanovených zákonem,
4. její obsah nenarušuje veřejný pořádek,
5. jednání o dohodě se účastnil mediátor zapsaný na seznamu mediátorů vedeném ministerstvem spravedlnosti. Tento seznam naleznete zde.

Dohoda, která je výsledkem mediace provedené v jiném členském státě EU a která je v souladu s výše uvedenými písmeny a) a d), je vymahatelná, pokud je také vymahatelná podle právního řádu dané země.

Oblasti, ve kterých je mediace přípustná a nejběžnější

Mediace je přípustná v občanských, obchodních, rodinných, pracovních a trestních věcech. V těchto posledních třech oblastech existuje systém veřejné mediace, přičemž každá oblast má svá vlastní zvláštní pravidla.

Smírčí soudci (julgados de paz) mají mediační službu, která je příslušná provádět mediaci v jakýchkoli sporech, které mohou být předmětem mediace, i když nespadají do oblasti působnosti smírčích soudců (julgados de paz).

Postavení mediátorů

Zákon o mediaci obsahuje samostatnou kapitolu, která stanoví práva a povinnosti mediátorů (články 23 až 29). Mediátoři musí rovněž jednat v souladu s Evropským kodexem chování pro mediátory.

Neexistuje žádný veřejný orgán odpovědný za školení mediátorů; jsou školeni soukromými subjekty, které jsou certifikovány Generálním ředitelstvím pro politiku spravedlnosti (Direção-Geral da Política de Justiça) na základě ministerského prováděcího nařízení (Portaria) č. 345/2013 ze dne 27. listopadu 2013.

Náklady na mediaci

Za použití veřejné služby mediace v rodinných věcech je každé zúčastněné straně účtováno 50 EUR, s výjimkou následujících situací:

• pokud byla poskytnuta bezplatná právní pomoc,
• pokud byl případ postoupen k mediaci na základě rozhodnutí soudního orgánu podle článku 24 právního rámce postupu v oblasti civilního opatrovnictví (Regime Geral do Processo Tutelar Cível),
• pokud byl případ na žádost stran nebo s jejich souhlasem předán k mediaci na základě rozhodnutí soudního orgánu nebo komise pro ochranu dětí a mladých lidí v rámci probíhajícího řízení o ochraně dětí.

Využívání veřejné služby mediace v trestních věcech je bezplatné.

Aby bylo možné využívat veřejnou službu mediace v pracovněprávních věcech, musí každá zúčastněná strana v daném případě zaplatit poplatek ve výši 50 EUR, aniž je dotčena možnost poskytnutí bezplatné právní pomoci.

Kromě těchto poplatků za využívání veřejných mediačních služeb si mediátoři, kteří mohou poskytovat tyto služby na základě svého zápisu, rovněž účtují poplatky; částky jsou pevně dané, ale závisí na tom, zda je či není dosaženo dohody a jaká opatření byla k dosažení dohody přijata.

V případě mediace u smírčích soudů (julgados de paz), je za dosažení dohody každé straně účtováno 25 EUR.

Náklady na soukromou mediaci stanoví mediátor, kterého si strany zvolí.

Další užitečné informace

Orgánem veřejné moci odpovědným za regulaci veřejné mediace je Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti prostřednictvím Úřadu pro alternativní řešení sporů (Gabinete de Resolução Alternativa de Litígios – GRAL). Generální ředitelství pro politiku spravedlnosti. Generální ředitelství neposkytuje informace o tom, jak mediátora vyhledat, ale vede seznamy mediátorů ve veřejných mediačních službách. Jakmile bude přijato rozhodnutí přejít k mediaci, je podle právních předpisů o veřejné mediaci mediátor vybrán automaticky.

Na koho se obrátit?

Za dohled nad mediací v Rumunsku odpovídá mediační rada, zřízená zákonem č. 192/2006 o mediaci. Jde o nezávislý právní subjekt, který vystupuje ve veřejném zájmu a sídlí v Bukurešti.

Zákon č. 192/2006 vytvořil legislativní rámec pro zavedení mediace, kterým se řídí i mediační povolání.

Členové mediační rady jsou voleni mediátory a schvalováni rumunským ministerstvem spravedlnosti.

Hlavní povinností mediační rady je přijímat rozhodnutí v následujících oblastech:

• Stanovit normy pro školení v oblasti mediace na základě osvědčených mezinárodních postupů a dohlížet na jejich dodržováním;
• Schvalovat mediátory a vést a aktualizovat seznam mediátorů;
• Schvalovat školicí osnovy pro mediátory;
• Schvalovat etický a deontologický kodex pro autorizované mediátory a nařízení týkající se jejich disciplinární odpovědnosti.
• Schvalovat nařízení o organizaci a působení mediační rady;
• Předkládat návrhy na změny právních předpisů v oblasti mediace a slaďovat tyto právní předpisy.

Kontaktní údaje mediační rady jsou následující:

Adresa: Cuza Vodă Street, 64, sector 4, Bucharest

Tel.: 004 021 315 25 28; 004 021 330 25 60; 004 021 330 25 61

Fax: 004 021 330 25 28

E-mail: secretariat@cmediere.ro , Consiliul_de_mediere@yahoo.com

Národní rejstřík profesních sdružení mediátorů

Mediační rada vytvořila národní rejstřík profesních sdružení mediátorů. Tento rejstřík obsahuje seznam nevládních organizací, které podporují mediaci a zastupují profesní zájmy mediátorů.

Níže je uveden seznam profesních sdružení působících v mediačních službách:

• Sdružení mediátorů Bukurešti (Asociaţia Mediatorilor Bucureşti)
• Centrum mediátorů v Turdě (Asociaţia Centrul de Mediere Turda)
• Komora mediátorů ve Vaslui (Asociatia Camera Mediatorilor Vaslui)
• Mediační centrum ve Vaslui (Centrul de Mediere Vaslui)
• Sdružení mediátorů v Galati (Asociatia Mediatorilor Galaţi)
• Komora mediátorů v Iasi (Asociaţia Camera Mediatorilor Iaşi)
• Centrum mediace a bezpečnosti v Iasi (Centrul de Mediere si Securitate Comunitara Iasi)
• Mediační centrum v Craiově (Centrul de Mediere Craiova)
• Mediační centrum v Kluži (Asociatia Centrul de Mediere Cluj)
• Mediační centrum v Neamtu (Centrul de Mediere Neamt)
• Mediační centrum v Sibiu (Centrul de Mediere Sibiu)
• Mediační centrum v Constantě (Centrul de Mediere Constanta)
• Mediační centrum v Albě (Centrul de Mediere Alba)
• Mediační centrum v Temešváru (Centrul de Mediere Timisoara)
• Mediační a arbitrážní centrum v Maramureši (Centrul de Mediere si Arbitraj Maramures)
• Mediační centrum v Bacau (Centrul de Mediere Bacau)
• Mediační centrum v Călăraşi (Centrul de Mediere Calarasi)
• Mediační centrum v Ialomiţě (Centrul de Mediere Ialomita)

Sbor mediátorů

Podle článku 12 zákona č. 192/2006 jsou autorizovaní mediátoři zapsáni do „sboru mediátorů", který spravuje mediační rada a jehož seznam se zveřejňuje v části I rumunského Úředního listu.

Seznam sboru mediátorů je také k dispozici na oficiálních internetových stránkách mediační rady a ministerstva spravedlnosti.

Tento seznam autorizovaných mediátorů obsahuje informace o:

• jejich členství v profesních sdruženích;
• školách, které absolvovali;
• mediačním školicím programu, který absolvovali;
• cizích jazycích, ve kterých mohou vést mediační služby;
• jejich kontaktních údajích.

Zájemci řešení svého sporu mediací se mohou obrátit na mediátora do 1 měsíce ode dne zveřejnění seznamu „sboru mediátorů“ v sídle soudu a na internetové stránce ministerstva spravedlnosti.

Mediační rada je ze zákona povinna pravidelně, alespoň jednou ročně, aktualizovat seznam sboru mediátorů a odesílat aktualizace soudům, orgánům místní samosprávy a ministerstvu spravedlnosti.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Článek 2 zákona č. 192/2006 umožňuje osobám využít mediaci ve sporech týkajících se občanskoprávních a trestněprávních sporů, rodinných sporů a dalších oblastí práva podle právních předpisů. Kromě toho lze mediací řešit i spotřebitelské spory a další spory, které jsou předmětem odvolatelných práv. Předmětem mediace ale nemohou být spory týkající se osobnostních práv a neodvolatelných práv.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je dobrovolné. Subjekty nejsou povinny využívat mediačních služeb a v jakékoliv fázi mohou od mediace upustit. Jinými slovy se mohou subjekty kdykoliv rozhodnout pro jiný způsob řešení sporu: soudní řízení, arbitráž. Zájemci se mohou obrátit na mediátora ještě před soudním projednáním a kdykoliv během soudního řízení.

Různé vnitrostátní právní předpisy v oblasti mediace ale stanoví povinnost soudců v určitých případech informovat subjekty o možnosti využití mediace a o jejích výhodách. V jiných případech se subjektům, které se rozhodnou pro mediaci nebo pro jiné alternativní řešení sporu, nabízí různé finanční pobídky.

Dne 17. února 2007 schválila mediační rada Etický a deontologický kodex mediátorů, závazný pro všechny mediátory zařazené do sboru mediátorů.

Informace a vzdělávání

Hlavním zdrojem informací o mediaci v Rumunsku je internetová stránka mediační rady.

Školení v oblasti mediace poskytuje pouze soukromý sektor, ale za schválení poskytovatelů školicích kurzů odpovídá mediační rada, aby se zajistila stejná úroveň školení napříč všemi kurzy.

Seznam poskytovatelů školicích programů je také k dispozici na oficiální internetové stránce mediační rady.

Školicí kurzy se pořádají pravidelně. V současnosti probíhá jeden školicí program, který nabízí počáteční školicí kurz pro mediátory (80 hodin). Ten stanoví cíle výcviku, dovednosti, které budou mít účastníci na konci programu a způsoby hodnocení. Osm poskytovatelů schválených mediační radou musí vytvořit podpůrné materiály a cvičení odpovídající rámci stanovenému národním školicím programem.

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace není zdarma; výše platby závisí na dohodě mezi soukromým mediátorem a účastníky mediace.

V současnosti neposkytují místní ani ústřední orgány státní správy na poskytování mediačních služeb žádnou právní ani finanční podporu.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES vytváří podmínky pro možnost požadovat vykonatelnost obsahu písemné dohody, která je výsledkem mediace. Členské státy oznámí Komisi soudy nebo jiné orgány příslušné pro přijímání žádostí.

Rumunsko doposud tyto informace neposkytlo.

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Mediace v zemích EU - Slovinsko

Než se obracet na soud, proč neřešit spory pomocí mediace? Jde o formu mimosoudního řešení sporů (ADR), v rámci něhož mediátor pomáhá stranám dosáhnout dohody. Výhod mediace je si ve Slovinsku dobře vědoma jak vláda, tak právnická veřejnost.

Na koho se obrátit?

Zákon o alternativním řešení sporů v soudních záležitostech (ZARSS, Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 97/09 a 40/12 - ZUJF), který byl přijat 19. listopadu 2009 a nabyl účinnosti 15. června 2010, vyžaduje, aby soudy v prvním a druhém stupni přijaly a zavedly program alternativního řešení sporů, jež by sporným stranám umožňoval vyřešit spory v obchodním, pracovním, rodinném právu a dalších občanskoprávních záležitostech alternativním způsobem. Podle tohoto programu mají soudy povinnost umožnit stranám sporu využít, vedle dalších forem alternativního řešení sporu, i mediace.

Ministerstvo spravedlnosti a veřejné správy vede centrální registr mediátorů, kteří působí u soudů v rámci programu pro alternativní řešení sporu.

V oblasti mediace působí několik nevládních organizací:

• Slovinská asociace mediátorů (adresář mediátorů),
• Centrum pro mediaci při Středisku právních informací,
• Slovinská asociace organizací sdružujících mediátory – MEDIOS (adresář mediátorů).

Pod záštitou Ministerstva spravedlnosti a veřejné správy působí Rada pro mimosoudní řešení sporů (ADR). Rada byla zřízena v březnu roku 2009 a jde o centralizovaný, nezávislý, expertní orgán ministerstva, jehož úloha je koordinační a poradní.

V jakých oblastech je mediace přípustná nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v občanskoprávních, rodinných, obchodních, pracovních a jiných majetkových věcech, pokud jde o nároky, které je možné vyřídit a vyřešit mezi samotnými účastníky. Mediace je rovněž přípustná i v dalších věcech, pokud to u nich zákon nevylučuje.

Mediace je nejběžnější ve věcech občanského, rodinného a obchodního práva.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je dobrovolné. Zákon o mediaci v občanských a obchodních věcech (ZMCGZ, Úřední věstník Republiky Slovinsko č. 56/08) se zabývá mediací obecně, tj. mediaci v rámci soudního řízení nebo mimosoudní mediaci. Zákon stanovuje pouze základní pravidla pro mediační řízení, která se jinak řídí vlastními pravidly. Zákon například stanoví, kde mediace začíná a končí, kdo ustanovuje mediátora, základní pravidla chování mediátora, formu dohody o urovnání sporu, jak zajistit vykonatelnost takové dohody atd. Strany se od ustanovení zákona mohou odchýlit, vyjma ustanovení o zásadě nestrannosti mediátora a vlivu mediace na prekluzívní a promlčecí lhůty.

Slovinská asociace mediátorů přijala Etický kodex mediátorů, ten se však vztahuje pouze na členy asociace.

Informace a vzdělávání

Relevantní informace o mediaci a způsobech, jak lze mediátora kontaktovat, jsou k dispozici na internetových stránkách různých nevládních organizací. Těmi jsou například:

• Slovinská asociace mediátorů,
• Slovinská asociace organizací sdružujících mediátory – MEDIOS,
• Centrum pro mediaci při Středisku právních informací.

Vzdělávání mediátorů zajišťují různé nevládní organizace a Středisko justičního vzdělávání při Ministerstvu spravedlnosti a veřejné správy.

Jaké jsou náklady mediace?

V současné době je zdarma mediace v rámci soudního řízení prováděná podle zákona ZARSS ve sporech ze vztahů mezi rodiči a dětmi a v pracovněprávních sporech ohledně ukončení pracovního poměru; strany platí pouze své právní zástupce. Ve všech ostatní sporech, vyjma obchodních sporů, soud hradí odměnu mediátora za první tři hodiny mediace.

Právnické osoby soukromého práva si účtují za mediaci různé odměny.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Dohoda, která je výsledkem mediace, není bezprostředně vykonatelná. Strany se však mohou dohodnout na tom, že dohoda o urovnání sporu bude ve formě přímo vykonatelného notářského zápisu, soudního smíru nebo rozhodčího nálezu založeného na takovém urovnání.

Související odkazy

• Slovinská asociace mediátorů
• Centrum pro mediaci při Středisku právních informací
• Slovinská asociace organizací sdružujících mediátory – MEDIOS

Na koho se obrátit?

Na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky je oddíl věnovaný mediaci, který je k dispozici pouze ve slovenštině.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediační mechanismy jsou popsány v zákoně č. 420/2004 Sb. z., o mediaci a o doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje:

• výkon mediace,
• základní zásady mediace a
• organizaci a účinky mediace.

Tento zákon se vztahuje na spory, které vznikají z občanskoprávních vztahů, rodino-právních vztahů, obchodních závazkových vztahů a pracovněprávních vztahů.

Mediace je mimosoudní činnost, při níž osoby zúčastněné na mediaci řeší pomocí mediátora spor, který vznikl z jejich smluvního vztahu nebo jiného právního vztahu. Jedná se o postup, při němž dvě nebo více stran sporu řeší spor pomocí mediátora.

V § § 170 odst. 2 zákona č. 160/2015 Sb. z., civilního sporového řádu, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno: „Je-li to možné a účelné, soud se pokusí vyřešit spor smírem, případně stranám doporučí, aby se o smír pokusily mediací.“

Informace a odborná příprava

V oddíle o mediaci na internetové stránce Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky jsou uvedeny informace o mediaci ve slovenštině. Více informací je k dispozici na internetové stránce Evropské soudní sítě.

Jaké jsou náklady mediace?

Mediace je placenou službou. Odměna mediátora je individuální a obvykle je založena na hodinové sazbě nebo paušální sazbě. Mediace je podnikáním a nemá žádné náklady stanovené předem.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES umožňuje osobám zúčastněným ve sporu požadovat, aby byla písemná dohoda vyplývající z mediace vykonatelnou. Členské státy tuto informaci sdělí soudům a ostatním orgánům příslušným k přijímání příslušných žádostí.

Mediace na Slovensku je neformálním, dobrovolným a důvěrným procesem k mimosoudnímu řešení sporů prostřednictvím mediátora. Cílem mediace je dosáhnout dohody, která je přijatelná pro obě strany.

Dohoda, která je výsledkem mediace, musí mít písemnou podobu. Platí především pro strany této dohody a je pro ně závazná. Na základě této dohody může oprávněná strana podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na výkon exekuce, pokud je tato dohoda:

• sepsána ve formě notářského zápisu,
• schválena jako smír před soudem, rozhodčím orgánem.

Pokud mediace nevede k uzavření dohody, je možné danou věc řešit soudní cestou.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky

Na koho se obrátit?

Za obecný systém řízení mediace, poradenství a dohled nad mediací v trestních a některých občanskoprávních věcech nese odpovědnost ministerstvo sociálních věcí. Okresní zdravotní úřady musí zajistit, aby mediační služby byly dostupné a řádně používané ve všech částech země.

Informace o mediaci naleznete na stránkách Národního ústavu zdraví a sociálních služeb.

Mediační služby při soudu řídí okresní soudy. Okresní soudy mohou rozhodnout o zahájení mediace v občanskoprávních sporech. Účelem mediace je pomoci stranám sporu nalézt řešení, které bude přijatelné pro obě strany. Výsledky dosažené pomocí mediace tedy obecně vychází spíše z racionálního zvážení daných okolností než ze striktně uplatněného práva. Více informací o okresních soudech naleznete na webových stránkách finského ministerstva spravedlnosti. Dostupná je i brožura o soudní mediaci.

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace se používá jak v občanskoprávních, tak i trestních věcech.

Nejběžněji se mediace používá v občanskoprávních sporech, zejména pak v méně důležitých občanskoprávních věcech. Nicméně není nutné, aby všechny občanskoprávní spory byly předmětem soudní mediace. Spory spotřebitelů může například projednat poradce spotřebitelů a Rada pro stížnosti spotřebitelů. Pro trestní věci však platí specifický postup mediace.

Občanskoprávní věci a spory předložené obecným soudům se řeší podle ustanovení zákona o soudní mediaci (zákon č. 663/2005). Cílem soudní mediace je smírné narovnání sporu. Základní podmínky soudní mediace jsou takové, že záležitost musí být pro mediaci přípustná a že mediace je z pohledu nároků stran vhodná. Jedna či obě strany sporu mohou podat písemnou žádost dříve, než se obrátí na soud. Žádost musí být vyplněna písemně, musí v ní být uvedena podstata sporu a v čem se pozice stran rozcházejí. Kromě toho musí být předloženy důvody, proč je záležitost vhodná pro mediaci.

Smírčí řízení (mediaci) lze rovněž použít u občanskoprávních věcí, ve kterých je alespoň jedna strana fyzickou osobou. V občanskoprávních věcech, které se netýkají nároků na náhradu škody způsobené trestným činem, však lze použít mediaci pouze tehdy, jedná-li se o spor méně důležité povahy a pokud byly vzaty do úvahy předložený předmět a nároky sporu. To, co se v zákonu uvádí pro smírčí řízení v trestních případech, přiměřeně platí i pro smírčí řízení ve věcech občanskoprávních.

Smírčí řízení může být vedeno mezi stranami, které osobně a dobrovolně vyjádřily svůj souhlas s tímto řízením. Musí být schopny porozumět jeho významu a řešením, ke kterým se prostřednictvím smírčího procesu dospěje. Obě strany proto musí dříve, než vyjádří souhlas se smírčím řízením, znát v souvislosti s tímto řízením svá práva a musí jim být vysvětlena jejich pozice ve smírčím procesu. Každá strana má právo svůj souhlas v průběhu smírčího procesu kdykoli odvolat.

Nezletilé osoby musí dát svůj souhlas se smírčím jednáním osobně. Účast nezletilé osoby na smírčím jednání kromě toho vyžaduje souhlas ze strany jejího opatrovníka nebo jiných zákonných zástupců. Právně nezpůsobilé dospělé osoby se mohou smírčího řízení účastnit pouze tehdy, pokud rozumí smyslu případu a pokud vyjádří osobní souhlas s tímto řízením.

Smírčí řízení lze použít u trestních činů, které jsou vyhodnocené jako vhodné pro smírčí jednání, pokud se celkově zohlední povaha a způsob provinění, vztah mezi podezřelým a obětí a ostatní otázky spojené s trestným činem. Trestné činy, které se týkají nezletilých obětí, se nesmí ve smírčím řízení projednávat, pokud oběť vyžaduje zvláštní ochranu z důvodu povahy trestného činu nebo jejího věku.

Žádosti o mediaci (smírčí řízení) přijímají mediační úřady, které v průběhu mediačního procesu spolupracují s dalšími úřady. Každý mediační případ je přidělen dobrovolnému mediátorovi, kterého vyberou odborníci pracující v mediačním úřadu. Mediačních případů se mediátoři ujímají ve spolupráci s mediačním úřadem. Pracovníci úřadu vedou mediátory v jejich práci a dohlíží nad nimi.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

V trestních věcech lze smírčí řízení (mediaci) uskutečnit pouze mezi stranami, které osobně a dobrovolně vyjádřily se smírčím řízením svůj souhlas a jsou schopné porozumět jeho významu a řešením, ke kterým se prostřednictvím smírčího procesu dospěje. V občanskoprávních věcech (soudní mediace) zahájení mediace vyžaduje souhlas všech stran.

Ve Finsku existují vnitrostátní pravidla chování pro mediátory, jejichž součástí jsou i pravidla chování pro mediátory podle odvětví (tj. podle oblastí specializace, jako jsou mediátoři zaměření na rodinné právo, medicínu, stavebnictví).

Informace a vzdělávání

Na webových stránkách finského ministerstva spravedlnosti je k dispozici brožura o soudních mediacích.

Národní ústav zdraví a sociálních služeb pro mediátory organizuje školení.

Ústav rovněž shromažďuje informace o mediacích v trestních a občanskoprávních případech, sleduje a provádí výzkum mediační činnosti a koordinuje snahy o rozvoj v této oblasti. Tuto práci podporuje Poradní sbor pro mediace v trestních a občanskoprávních věcech.

Jaké jsou náklady mediace?

Služby mediace v trestních případech se neúčtují. To umožňuje oběti a viníku trestného činu, aby se sešli prostřednictvím nestranného mediátora, projednali duševní újmu a hmotnou škodu způsobenou oběti a dohodli se na opatřeních vedoucích k odčinění újmy a škody (zákon 1016/2005).

Mediace pro zúčastněné strany představuje nižší náklady než soudní řízení. Každá strana si hradí pouze své náklady a není povinná platit náklady druhé strany. Strany si mohou najmout právního poradce, pokud si to přejí. Pro získání právní pomoci se lze rovněž obrátit na kancelář právní pomoci.

Při soudní mediaci funkci mediátora plní soudce okresního soudu. Mediace sporů je ve skutečnosti jedním z nejběžnějších úkolů soudce. Pokud případ vyžaduje specifické znalosti z určité oblasti, může si mediátor se souhlasem stran najmout asistenta, jehož odměnu hradí strany.

Za soudní mediaci se platí poplatek, jako se platí za všechny ostatní záležitosti projednávané soudem.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES umožňuje zúčastněným stranám sporu, aby písemná dohoda, k níž se na základě mediace dospěje, byla vykonatelná. Členské státy oznámí Komisi soudy a jiné orgány příslušné pro přijímání žádostí.

Finsko toto oznámení neprovedlo.

Související odkazy

brožura o soudní mediaci, webové stránky o mediaci (Národní ústav zdraví a sociálních služeb)

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Mediace v zemích EU - Švédsko

Občanskoprávní spory lze řešit i bez soudu, a to prostřednictvím mediace. Mediace je alternativním řešením sporu (ADR), při kterém mediátor pomáhá stranám sporu dosáhnout dohody. Švédská vláda i právníci jsou si výhod mediace dobře vědomi. Mediaci lze rovněž využít v trestních věcech, nejde však o trest za trestný čin a nikdy nemůže nahradit trestní proces. Účelem mediace v trestních věcech je lépe seznámit pachatele s následky trestného činu a poskytnout oběti příležitost vyrovnat se s prožitými událostmi.

Mediace v civilních věcech

Na koho se obrátit?

Neexistuje žádný ústřední orgán odpovědný za regulaci profese mediátora. Pro informace o mediaci se však lze obrátit na Národní soudní správu (Domstolsverket). Národní soudní správa rovněž sestavila seznam osob, které vyjádřily ochotu působit jako mediátoři při soudech, přičemž tento seznam je k dispozici na http://www.domstol.se.

V obchodních věcech se mediací zabývají Stockholmská obchodní komora (Stockholms handelskammare) a Obchodní a průmyslová komora západního Švédska (Västsvenska industri- och handelskammaren).

V jakých oblastech je mediace přípustná nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná v celé řadě oblastí, avšak nejběžnější je v občanskoprávních věcech.

Existuje možnost využít právního prostředku mediace během soudního řízení.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Využití mediace je zcela dobrovolné. Neexistují žádná zvláštní pravidla jako například kodex chování pro mediátory.

Informace a vzdělávání

Neexistují žádné specifické informace o vzdělávání mediátorů ani žádná státní vzdělávací instituce pro mediátory.

Kolik stojí mediace?

Mediace není zdarma, odměna za ni se řídí dohodou mezi soukromým mediátorem a stranami mediace. Náklady na mediaci sdílejí zúčastněné strany sporu stejnou měrou.

Mediace v trestních věcech

Na koho se obrátit?

Všechny švédské místní orgány jsou od 1. ledna 2008 povinny nabízet mediaci, pokud je pachatelem trestného činu osoba mladší 21 let. Buď policie nebo místní orgán se z vlastní iniciativy může dotázat pachatele, zda má zájem zúčastnit se mediace.

V jakých oblastech je mediace přípustná nebo nejběžnější?

Mediaci lze využít u všech pachatelů bez ohledu na jejich věk, a to jakékoliv fázi soudního procesu. Zákon o mediaci nestanoví žádnou věkovou hranici, avšak švédské místní orgány jsou od 1. ledna 2008 povinny nabízet mediaci, pokud je pachatelem trestného činu osoba mladší 21 let.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Mediace není součástí trestu / následků trestního řízení. Platí pro ni tyto podmínky:

• Je pro obě strany dobrovolná.
• Trestný činy byl nahlášen policii a pachatel se přiznal k účasti na něm.
• Mediace musí být vzhledem k okolnostem vhodná.

Informace a vzdělávání

Zákon o mediaci vyžaduje, aby určení mediátoři byli způsobilí a čestní. Musí být rovněž nestranní.

Další informace o mediaci mohou poskytnout místní orgány nebo Národní rada pro prevenci trestné činnosti (Brottsförebyggande rådet).

Kolik stojí mediace?

Mediace je jak pro pachatele, tak pro oběť zdarma.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Anglie a Wales

Než se obracet na soud, proč nezkusit spor vyřešit pomocí mediace? Jde o formu mimosoudního řešení sporů (ADR), v rámci něhož nestranný mediátor pomáhá stranám sporu dosáhnout dohody. Vláda i justiční pracovníci v Anglii a Walesu si výhody mediace uvědomují a podporují používání mediace ve vhodných případech jako alternativy k řešení sporů u soudu. Vaše věc by mohla být způsobilá pro získání finanční podpory v rámci právní pomoci (pokud splňuje obvyklá kvalifikační kritéria).

Na koho se obrátit?

Za koncepci mediace v občanskoprávních a rodinných sporech včetně její propagace zodpovídá ministerstvo spravedlnosti, jelikož se týká pouze Anglie a Walesu.

Občanskoprávní mediace

Pro zajištění kvality mediace nařízené soudem v občanskoprávních sporech (vyjma rodinných sporů v jurisdikci Anglie a Walesu) zavedlo Ministerstvo spravedlnosti a Soudní služba Jejího Veličenstva (Her Majesty’s Courts and Tribunals Service) v závislosti na hodnotě předmětu sporu dva mediační procesy v občanskoprávních sporech, jejichž prostřednictvím mohou strany svůj spor řešit. Mediační služba pro drobné nároky (Small Claims Mediation Service) je interní služba poskytovaná a vedená Soudní službou v případech týkajících se drobných nároků, tj. obecně s hodnotou pod 10 000 GBP. Pokud jde o případy s vyšší hodnotou nároku – nad 10 000 GBP –, Ministerstvo spravedlnosti spolupracovalo s Radou pro občanskoprávní mediaci (Civil Mediation Council – CMC) na zavedení akreditačního systému, jehož prostřednictvím mohou organizace poskytující mediační služby požádat, aby byly zařazeny do rejstříku občanskoprávní mediace, a soudy pak mohou ve vhodných případech odkazovat strany sporu na tyto organizace. CMC je organizace zastupující poskytovatele mediace v občanskoprávních a obchodních sporech.

Mediace v rodinných sporech

U rodinných sporů podléhá mediace autoregulaci a je tvořena řadou členských organizací nebo akreditačních institucí, jichž jsou mediátoři členy. Tyto instituce se spojily, aby vytvořily Radu pro mediaci v rodinných sporech (Family Mediation Council – FMC) a harmonizovaly normy pro mediaci v rodinných sporech. Další funkcí FMC je zastupování svých zakládajících členských organizací a mediačních pracovníků pro rodinné spory obecně při profesních jednáních s vládou.

FMC je nevládní instituce, která hraje ústřední roli v rámci svých členských organizací, což jsou vesměs nevládní organizace/sdružení a zakládající členové FMC. Nejvýznačnější z nich jsou:

• ADR Group
• Family Mediators Association
• National Family Mediation
• College of Family Mediators
• Resolution
• The Law Society.

Vláda v současné době neplánuje zřídit regulační orgán pro oblast mediace v občanskoprávních ani rodinných sporech.

Akreditovaného mediátora v občanskoprávních sporech najdete v rejstříku občanskoprávní mediace, který se nachází na internetových stránkách Ministerstva spravedlnost. V rejstříku můžete vyhledávat poskytovatele mediace, kteří jsou ve Vašem okolí; náklady na mediaci jsou založeny na pevně stanoveném poplatku v závislosti na hodnotě předmětu sporu. Pokud si strany nemohou dovolit hradit náklady na mediaci, je způsobilým stranám k dispozici mediační služba poskytovaná zdarma službou LawWorks. LawWorks lze kontaktovat na telefonu 01483 216 815 nebo prostřednictvím internetové stránky LawWorks.

Vyhledávač mediačních služeb v rodinných sporech je k dispozici v rámci internetových stránek Gov.UK (dříve známých jako DirectGov): Family Mediation Service Finder. Upozorňujeme, že Linka pomoci pro mediaci v rodinných sporech již nefunguje.

Více informací o právní pomoci včetně toho, zda jste způsobilí získat finanční podporu z právní pomoci, naleznete u nové informační služby právní pomoci na internetových stránkách Gov.UK v oddíle check-legal-aid

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediaci lze využít k urovnání celé řady každodenních občanskoprávních a obchodních sporů – např. u problémů s bydlením, obchodních sporů, konfliktů na pracovišti, drobných nároků, pohledávek, sousedských sporů, pracovněprávních sporů, porušení smluvních povinností, žaloby pro ublížení na zdraví a nedbalostní činy, jakož i komunitních sporů, např. ve věci obtěžování.

Mediaci lze rovněž využít u rodinných sporů včetně rozvodu, rozluky, zrušení registrovaného partnerství a návrhů podle zákona o dětech, včetně věci styku s dítětem a péče o dítě. Mediace není omezena jen na bývalé partnery nebo manžele. Prarodiče mohou například využít mediaci v rodinných sporech, aby jim pomohla dohodnout uspořádání poměrů tak, aby jejich vztahy s vnoučaty mohly pokračovat.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

Občanskoprávní mediační proces

Občanskoprávní mediace není upravena zákonem ani není nutným předstupněm soudního řízení. Strany v občanskoprávních věcech jsou však před tím, než se obrátí na soud, povinny vážně vzít v úvahu mediaci.

Praxe a postupy uplatňované civilními úseky odvolacího soudu, Vrchního soudu a soudy hrabství se řídí občanskoprávními procesními pravidly (civil procedure rules – CPR). CPR obsahují procesní řád, jehož hlavním cílem je pomáhat soudům řešit případy spravedlivě. Součástí tohoto hlavního cíle je, aby soudy řešily případy aktivně. To zahrnuje vybízení stran sporu k tomu, aby využívaly alternativního způsobu řešení sporů, jestliže to soud uzná za vhodné a podporuje využití takového postupu.

Mediace je zcela dobrovolná; občanskoprávní procesní pravidla určují faktory, které je třeba zohlednit při rozhodování o přiznání výše náhrady nákladů. Soud musí vzít v úvahu případné úsilí vyvinuté před řízením a v jeho průběhu za účelem vyřešení sporu. Jestliže tudíž úspěšná strana sporu dříve odmítla přiměřenou nabídku mediace, může soudce rozhodnout, že neúspěšná strana sporu nemusí hradit náklady řízení úspěšné strany sporu.

Mediační proces v rodinných sporech

V současné době je mediace v rodinných sporech zcela dobrovolná. Od dubna 2011 musí všichni navrhovatelé (tj. nejen ti, kteří obdrží financování z veřejných prostředků) podle protokolu, tzv. President’s Pre Application Protocol), zvážit využití mediace a zúčastnit se informační schůzky k posouzení mediace (Mediation Information and Assessment Meeting – MIAM), dříve než se obrátí na soud. Potenciální odpůrce by se měl také schůzky zúčastnit, je-li k tomu vyzván. V případě, že navrhovatel předá svou věc soudu, měl by s návrhem vyplnit formulář FM1, aby prokázal, že je buď osvobozen od účasti na schůzce MIAM, že se schůzky MIAM zúčastnil a mediace nebyla posouzena jako vhodný prostředek, nebo že se zúčastnil mediace, která selhala nebo při níž nebylo možné všechny záležitosti vyřešit.

V reakci na doporučení výboru pro reformu rodinného práva (Family Justice Review) zavedla vláda v únoru 2013 do zákona o dětech a rodině (Children and Families Bill) ustanovení, kterým se výzva k účasti na schůzce MIAM mění v legislativně stanovenou povinnost (s omezeným počtem výjimek, např. u případů prokázaného domácího násilí).

Rovněž vyplnění podání do formuláře FM1 se stane legislativně stanoveným požadavkem. Zákon má být přijat a ustanovení mají být v platnosti od jara 2014.

Stejně jako občanskoprávní procesní pravidla i procesní pravidla pro rodinné spory (komplexní sada pravidel týkajících se soudního řízení) vybízejí k využití metod alternativního řešení sporů (ADR).

Zachovávání odborné úrovně

Pro mediátory neexistuje žádný kodex chování, který by byl specifický pro Anglii a Wales. Aby však byl mediátor v občanskoprávních sporech akreditován CMC, musí dodržovat kodex chování – jako model se používá Kodex chování EU. Profese podléhá autoregulaci a stát nehraje v podpoře dodržování jakéhokoli dobrovolného kodexu žádnou roli.

Všichni zakládající členové FMC musí zajistit dodržování Kodexu chování Rady pro mediaci v rodinných sporech (FMC Code of Conduct) ze strany svých členů (mediačních pracovníků pro rodinné spory).

Informace a vzdělávání

Informace o mediaci v občanskoprávních sporech, službách a stanovení cen naleznete na internetových stránkách britské vlády na stránce Ministerstva spravedlnosti věnované mediaci v občanskoprávních sporech (Ministry of Justice website: civil mediation)

Rejstřík občanskoprávní mediace nabízí vyhledávací službu, jež umožňuje nalézt mediátora, který poskytuje mediační služby v místě příhodném pro obě strany. Internetové stránky CMC a internetové stránky organizací poskytujících CMC mediační služby obsahují další informace o mediaci a mediačních službách.

Vyhledávač mediace v rodinných sporech nabízí vyhledávací službu, jež umožňuje nalézt mediátora působícího v místě, kde se nachází uživatel. Internetové stránky organizací, které jsou členem FMC, poskytují další informace o mediačních službách.

Pro mediátory v občanskoprávních sporech neexistuje v Anglii a Walesu žádná celostátní vzdělávací instituce. Mediátoři v občanskoprávních sporech jsou vzděláváni soukromým sektorem, který podléhá autoregulaci. Profese podléhá autoregulaci a zabývá se vzděláváním svých členů.

Mediátoři v rodinných sporech pocházejí z různých prostředí včetně oblasti právnických, terapeutických a sociálních služeb a neexistuje žádný zákonný požadavek, aby absolvovali jakékoli speciální školení. Různé členské/akreditační organizace si však udržují své vlastní soubory vzdělávacích a profesionálních standardů, které zahrnují požadavky na vzdělání. Mediátoři, kteří mají smlouvu na poskytování státem hrazené mediace, musí dosahovat obzvláště vysokého standardu akreditace a vzdělávání, aby mohli pořádat schůzky MIAM a vést mediaci.

Jaké jsou náklady mediace?

Náklady mediace se různí podle poskytovatele a nejsou obvykle regulovány státem. V občanskoprávních věcech se náklady mediace odvíjejí od hodnoty předmětů sporu a nezbytné délky mediačního procesu. Sazby za poskytování mediace lze zjistit v on-line rejstříku občanskoprávní mediace vedeném na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. Nezisková organizace LawWorks poskytuje mediaci zdarma osobám, jež si nemohou dovolit za ni platit. LawWorks lze kontaktovat na telefonu 01483216815 nebo prostřednictvím internetové stránky LawWorks.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES, která byla ve Spojeném království provedena nařízením o přeshraniční mediaci (směrnice EU) z roku 2011 (The Cross-Border Mediation (EU Directive) Regulations 2011, SI 2011 č. 1133), dává osobám zapojeným do přeshraničního sporu, z nichž jedna strana má v době sporu bydliště v členském státě, možnost žádat, aby byl obsah písemné dohody vyplývající z mediace učiněn vykonatelným. Členské státy oznámí Komisi soudy nebo jiné orgány příslušné pro přijímání žádostí.

Pro Anglii a Wales jsou údaje o příslušných soudech k dispozici na internetových stránkách Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty's Courts and Tribunals Service).

Strany občanskoprávního sporu předloženého soudu, které dospěly k dohodě pomocí mediace, mohou požádat soud, aby jejich dohodu právně potvrdil soudce. V případě, že je soud přesvědčen o spravedlnosti předmětné dohody, soudce ji potvrdí, a dohoda se tím stane právně závazným a vykonatelným soudním „smírem“.

Strany v rodinných sporech, které mezi sebou dosáhly dohody prostřednictvím svých právních zástupců nebo prostřednictvím mediace, mohou požádat soud, aby v případě, že bude přesvědčen o spravedlnosti předmětné dohody, upravil tuto dohodu do podoby právně závazného soudního „smíru“. Pravděpodobně k tomu bude docházet spíše u finančních urovnání než u dohod týkajících se dětí.

Související odkazy

Civil Mediation Council, Family Mediation Council, Civil Mediation Online Directory, Family Mediation Service Finder, EU Code of Conduct for Mediators FMC Code of Conduct, LawWorks Mediation

Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Mediace v zemích EU - Severní Irsko

Než se obracet na soud, proč se nepokusit vyřešit svůj spor prostřednictvím mediace? Jedná se o alternativní způsob řešení sporů (ADR), kdy mediátor pomáhá stranám ve sporu dosáhnout dohody. Vláda a justiční pracovníci v Severním Irsku si výhody mediace uvědomují.

V Severním Irsku není žádné ministerstvo, které by zodpovídalo za mediační služby. Jsou zde však organizace, které poskytují mediační programy a poradenství.

Na koho se obrátit?

Sdružení právních poradců Severního Irska (Law Society of Northern Ireland) vytvořilo alternativní službu pro řešení sporů (Dispute resolution service) , která poskytuje mediační služby při řešení sporů. Tato služba se neomezuje na spory projednávané u soudu, ale může být použita v kterémkoli stádiu sporu.

Služba pro řešení sporů je provozována prostřednictvím skupiny expertů z řad právních zástupců (solicitors) a advokátů (barristers), kteří mají vzdělání a akreditaci, aby mohli působit jako mediátoři jménem stran ve sporu.

Jiné dobrovolné organizace jako např. Relate a Barnardos, poskytují určité poradenské a mediační služby pro řešení rodinných problémů. Webové stránky Agentury pro pracovní vztahy (Labour Relations Agency) nabízejí schéma rozhodčího řízení pro pracovněprávní spory.

V jaké oblasti je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Hlavními oblastmi jsou mediace v občanskoprávních/obchodních sporech, rodinných sporech, sporech na pracovišti a obecních sporech.

Existují zvláštní pravidla, která se musí dodržovat?

V rámci právního systému Severního Irska neexistuje žádný systém mediace prostřednictvím soudu. Soudy však s velkou pravděpodobností povolí odročení soudního řízení, existuje-li šance, že by spor mohl být vyřešen mediací –- Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Court Service).

Sdružení právních zástupců Severního Irska stanovuje pravidla a postupy pro poskytování služeb týkající se řešení sporů.

Informace a vzdělávání

Skupina odborníků z řad právních zástupců a advokátů tvořící skupinu pro řešení sporů je vyškolena a akreditována Sdružením právních zástupců.

Jaké jsou náklady mediace?

Náklady mediace se různí podle poskytovatele a nejsou regulovány státem.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Dohoda dosažená na základě mediace a stvrzená podpisy stran bude soudy akceptována jako urovnání soudního sporu. V případě, že k soudnímu sporu nedošlo, lze jí vymáhat jakožto závaznou smlouvu mezi stranami.

Související odkazy

Sdružení právních zástupců Severního Irska

Služba pro řešení sporů

Relate

Barnardos

Agentura pro pracovní vztahy

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Mediace v zemích EU - Skotsko

Než se obracet na soud, proč nezkusit spor vyřešit pomocí mediace? Jde o formu mimosoudního řešení sporů (ADR), v rámci něhož mediátor pomáhá stranám sporu dosáhnout dohody. Možných výhod mediace si je ve Skotsku vědoma jak vláda, tak právnická veřejnost.

Pokud jde o mediaci, používá Skotsko v rámci Spojeného království zvláštní organizační strukturu a právní předpisy.

Na koho se obrátit?

Mediační politiku má ve Skotsku na starosti Direktorát skotské vlády pro rozdělení právního systému, ústavu, právo a soudy.

Adresy institucí zabývajících se mediací:

• Skotská mediační síť (Scottish mediation network – SMN), 18 York Place, Edinburgh, EH1 3EP
• SACRO (Ochrana komunit a snižování kriminality / Safeguarding Communities Reducing Offending), 29 Albany Street, Edinburgh EH1 3QN
• Skotská veřejná mediační síť 21 (Scottish Community Mediation Network 21) Abercromby Place, Edinburgh EH3 6QE. Relationships Scotland, 18 York Place, Edinburgh, EH1 3EP
• Relationships Scotland, 18 York Place, Edinburgh, EH1 3EP

V jakých oblastech je využití mediace přípustné a/nebo nejběžnější?

Mediace je přípustná ve všech oblastech práva. Nejvíce je využívána v oblasti rodinných konfliktů a sousedských sporů. Vzrůstající zájem o mediaci je zaznamenáván v oblasti obchodních a podnikatelských sporů. Možnost mediace musí být nabídnuta ve sporech týkajících se potřeby další podpory a u nároků týkajících se diskriminace invalidních občanů musí být k dispozici možnost uzavřít smír.

Existují zvláštní pravidla, která se musejí dodržovat?

Nově vzniklá povolání související s mediací nemají ve Skotsku žádný povinný regulační rámec. Mediace není podmínkou pro zahájení žádného druhu soudního řízení. Mediace je zcela dobrovolná

Ve Skotsku však existuje mediační řád. Tento řád upravuje různé oblasti specializace v mediaci: např. rodinné právo, zdravotnictví nebo stavebnictví. Skotská vláda vyjádřila svou podporu práci (SMN) a vytvoření skotského mediačního rejstříku (Scottish Mediation Register – SMR). Všichni členové SMN jsou povinni skotský mediační řád dodržovat. Mediátoři a mediační služby, kteří jsou zapsáni v SMR, mohou dodržovat vyšší standardy. Internetové stránky obou těchto iniciativ jsou volně dostupné a široce využívané, přičemž chce-li být mediátor na těchto stránkách uveden, musí dodržovat mediační řád.

Jak získat informace o mediaci

Informace o mediaci jsou k dispozici na internetových stránkách Scottish Mediation Network (Skotské mediační sítě – SMN) a Scottish Mediation Register (Skotského mediačního rejstříku – SMR) obsahuje informace o tom, jak nalézt ve Skotsku mediátora. Obojí tyto internetové stránky jsou veřejně přístupné a nabízejí volný přístup k veškerým informacím.

Scottish Mediation Register (skotský mediační rejstřík) je nezávislý rejstřík mediátorů a mediačních služeb. Na jeho internetových stránkách lze nalézt informace o lidech, kteří praktikují různé typy mediace. Rejstřík spravuje Scottish Mediation Network (Skotská mediační síť).

Údaje na těchto stránkách jsou nejméně jednou ročně mediátory aktualizovány.

Záměrem skotského mediačního rejstříku je ujistit občany o odborných kvalitách mediátora, kterého si vyberou, a tím, že zajistí, aby splňoval určité minimální požadavky. Tyto požadavky jsou definovány nezávislou Radou pro požadavky (Standards Board). Mediátoři, kteří jsou zapsáni v SMR, se nazývají „skotskými registrovanými mediátory“ (Scottish Mediation Registered Mediator) a uvádějí u svého jména logo SMR.

Pokud regulační organizace potvrdí, že mediátor splnil dodatečné odborné požadavky, lze u zápisu mediátora v rejstříku uvádět symbol této organizace.

Informace a vzdělávání

Od roku 2004 je na internetových stránkách SMN k dispozici „mediační mapa“ (map of mediation). Prezentace informací o mediaci byla již několikrát zdokonalena, a to na náklady skotské vlády. Odkaz na tuto mapu se objevuje v řadě informačních brožur a na velkém množství internetových stránek. Nyní byl přidán i odkaz na skotský mediační rejstřík, aby pro účely vyhledání kvalifikovaného mediátora mohl sloužit jako jediný výchozí bod

Úřad SMN rovněž přijímá telefonické dotazy, které jsou přesměrovávány na příslušné mediační služby.

SMR uvádí kvalifikaci mediátora, aby strany měly při volbě mediátora lepší informace.

Pro různé sféry mediace existují ve Skotsku různé vzdělávací programy. Všechny jsou nejméně 30 hodin dlouhé a měly by zahrnovat zaškolení v oblasti:

• mediačních zásad a praxe
• fází mediačního procesu
• etiky a hodnot mediace
• případných právních souvislostí sporů
• komunikačních dovedností užitečných v rámci mediace
• vyjednávacích dovedností a jejich využití
• účinků konfliktu a metod jeho řešení
• rozmanitosti.

Jaké jsou náklady mediace?

Náklady mediace se různí podle zprostředkovatele a nejsou státem regulovány.

Mediace je zpravidla bezplatná pro jednotlivce, a to ve sporech týkajících se dětí, sousedských a komunitních sporů, potřeby další podpory a urovnání sporů týkajících se diskriminace invalidních občanů.

Odměna soukromých mediátorů se pohybuje mezi 200 až 2000 GBP za den a více.

Je dohoda, která je výsledkem mediace, vykonatelná?

Směrnice 2008/52/ES umožňuje, aby osoby zainteresované na sporu mohly požádat, aby písemná dohoda, která je výsledkem mediace, byla prohlášena za vykonatelnou. Členské státy jsou povinny Komisi oznámit soudy nebo jiné orgány příslušné pro přijímání takových žádostí.

Související internetové odkazy

Skotská mediační síť (Scottish Mediation Network), Skotský mediační rejstřík (Scottish Mediation Register), Požadavky (Standards), Skotská mediace (Scottish Mediation): Registrovaní mediátoři (Registered Mediators), Regulační organizace (Regulating organisation)