Prameny práva
Druhy právních nástrojů – popis
Pojem „prameny práva“ se používá ve třech různých významech:
- prameny práva v materiálním smyslu – materiální prameny práva
- prameny práva v epistomologickém smyslu – zdroje poznatků o právu
- prameny práva ve formálním smyslu – formální prameny práva
Podle toho, jakým způsobem právní normy vznikly a v jaké závazné formě jsou vyjádřeny, lze z tradičního pohledu rozlišovat následující druhy pramenů práva:
- právní obyčej
- precedent (soudcovské právo)
- normativní právní akty
- normativní smlouvy
- obecné právní principy
- zdravý rozum
- soudobé publikace, právní literatura a odborné komentáře
- mezinárodní smlouvy, pokud se staly součástí právního řádu Slovenské republiky v souladu se zákonem.
Hierarchie právních norem
Hierarchie norem je jedním ze základních principů slovenského právního řádu. Porozumění jejich správnému zařazení v rámci legislativní praxe a implementace má z hlediska legality zásadní význam. Hierarchie norem však není jednoduše otázkou přímočaré aplikace logického pořadí nebo podřízenosti. Hierarchie se vztahuje k celkové otázce legitimní autority. Zahrnuje také kategorický imperativ, který stanoví, že právní normu může přijmout pouze orgán k tomu zmocněný zákonem – v mezích tohoto zákona a své vlastní normotvorné pravomoci.
Právní normy klasifikujeme podle tak zvané „právní síly“. Právní síla znamená charakteristickou vlastnost právních norem, kdy je jedna norma podřízena druhé (tj. normě vyšší právní síly) nebo kdy je norma odvozena od normy vyšší právní síly. V situaci, kdy se jedná o právní normy různé právní síly, platí, že norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly a norma vyšší právní síly může zrušit použití normy nižší právní síly.
Co do úrovní právní síly lze právní předpisy hierarchicky uspořádat následujícím způsobem:
Primární právní předpisy (zákony)
- ústavní zákony (vždy primární)
- zákony (primární nebo odvozené od ústavních zákonů)
Sekundární právní předpisy (podzákonné předpisy)
- nařízení vlády – vždy sekundární
- právní předpisy ústředních orgánů státní správy – vždy sekundární
- právní předpisy orgánů územní samosprávy (úřady) – primární nebo sekundární
- právní předpisy výjimečně vydávané jinými orgány než orgány státní správy – vždy sekundární
Hovoříme-li o zákonu jako o normě, která má přednost před ostatními, znamená to, že všechny ostatní právní normy musí z tohoto zákona vyplývat, být s ním v souladu a neodporovat jeho znění. To v praxi znamená, že pokud právní norma na nižší pozici v hierarchii odporuje výše postavené normě, je nutno dát přednost výše postavené normě.
Institucionální rámec
Instituce, které přijímají právní předpisy
Níže uvedené orgány mají pravomoc přijímat právní normy (zákonné orgány):
- Národní rada Slovenské republiky – Ústava, ústavní zákony, zákony, mezinárodní smlouvy postavené nad zákony, mezinárodní smlouvy se stejnou právní silou, jakou mají zákony
- vláda Slovenské republiky – nařízení vlády
- ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy – vyhlášky, výnosy a opatření
- obecní a městská zastupitelstva – obecně závazná nařízení
- občané (voliči) Slovenské republiky – výsledky referenda s právní silou ústavního zákona; výsledky referenda s právní silou zákona
- obyvatelé obce nebo města – výsledky místního referenda s právní silou obecně závazného nařízení
- obecní a městské orgány a orgány místní samosprávy – obecně závazná nařízení.
Proces přijímání právních předpisů
Fáze legislativního procesu:
- podání návrhu zákona – zákonodárná iniciativa
- projednání návrhu
- hlasování (rozhodnutí o návrhu)
- podepsání schváleného návrhu
- promulgace (vyhlášení) normativního právního aktu
Rozhodovací proces
Legislativní proces
Podání návrhu zákona – zákonodárná iniciativa
Podle článku 87 odst. 1 zákona č. 460/1992 (Ústava Slovenské republiky) mohou návrhy zákonů podávat:
- výbory Národní rady Slovenské republiky
- poslanci Národní rady Slovenské republiky
- vláda Slovenské republiky
Návrhy zákonů jsou předkládány v paragrafovaném znění s důvodovou zprávou.
Projednání návrhu zákona
Podle jednacího řádu Národní rady Slovenské republiky (zákon č. 350/1996) procházejí návrhy zákonů trojím čtením:
- První čtení tvoří obecná rozprava o podstatě, resp. „filozofii“ navrhovaného zákona. V této fázi není možno předkládat žádné pozměňovací nebo doplňující návrhy.
- Ve druhém čtení je návrh zákona projednáván ve výboru nebo více výborech Národní rady, jimž byl přidělen. Každý návrh zákona musí projít také ústavněprávním výborem, zejména pro účely zajištění jeho souladu s Ústavou Slovenské republiky, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami, jimiž je Slovenská republika vázána, zákony a právem Evropské unie. Poté, jakmile skončí projednávání ve výborech, je možno předkládat návrhy a doplnění a po rozpravě hlasovat o nich ve výboru. To je důvod, proč je nutno sjednotit jednotlivá stanoviska k návrhu zákona před tím, než bude projednáván na schůzi Národní rady SR. Návrh zákona je odeslán Národní radě SR poté, co koordinační výbor schválí zvláštním usnesením společnou zprávu výborů. Tato zpráva je základem pro rozpravu v Národní radě SR a hlasování v druhém čtení návrhu zákona.
- Třetí čtení se omezuje na ta ustanovení návrhu zákona, u kterých došlo ve druhém čtení ke schválení pozměňovacích nebo doplňujících návrhů. Při třetím čtení mohou poslanci navrhovat pouze změny spočívající v opravách legislativně-technických chyb a jazykových chyb. Pozměňovací a doplňující návrhy směřující k odstranění jakýchkoli jiných chyb musí podat alespoň 30 poslanců Národní rady SR. Jakmile jsou tyto návrhy projednány, hlasuje se o návrhu zákona jako o celku.
Hlasování (rozhodnutí o návrhu zákona)
K přijetí zákona se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Ústavu lze měnit nebo doplňovat a jednotlivé její články rušit pouze se souhlasem kvalifikované většiny, to jest tří pětin všech členů Národní rady SR (3/5 ze 150).
Národní rada SR je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň polovina jejích členů.
Podepsání přijatého návrhu zákona
Přijatý návrh zákona podepisuje:
- prezident Slovenské republiky
- předseda Národní rady SR
- předseda vlády SR
V této fázi procesu se kontroluje obsah, procesní správnost a konečná podoba přijatého návrhu zákona. Svým podpisem nejvyšší ústavní činitelé země potvrzují znění zákona.
Prezident má právo tzv. „suspenzívního veta“ a je oprávněn odmítnout podepsat přijatý zákon z důvodů jeho závadného obsahu. Následně musí přijatý zákon vrátit, spolu se svými připomínkami, Národní radě SR k novému projednání.
Vrácený zákon se projedná ve druhém a třetím čtení, přičemž Národní rada SR může – ale nemusí – zohlednit připomínky prezidenta. Národní rada SR je oprávněna přehlasovat „suspenzívní veto“ v novém hlasování a v takovém případě musí být zákon vyhlášen i bez podpisu prezidenta.
Promulgace (vyhlášení) normativního právního aktu
Promulgace je konečnou fází legislativního procesu. Právní normy s celostátní územní působností jsou formálně vyhlašovány ve Sbírce zákonů (Zbierka zákonov) Slovenské republiky, jejíž vydávání spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.
Vstup v platnost / nabytí účinnosti
Normativní právní akty vstupují v platnost vyhlášením.
Právní akty územní samosprávy jsou s ohledem na jejich omezenou územní působnost vyhlašovány vyvěšením na úřední desce po stanovené období, zpravidla 15 dní.
Způsoby řešení sporů vznikajících mezi různými prameny práva
Normativní akt nižšího stupně právní sily nesmí odporovat normativnímu aktu vyššího stupně právní síly.
Normativní akt smí být zrušen nebo změněn pouze normativním aktem stejné či vyšší právní síly.
V případě rozpornosti v právních předpisech stejné právní síly řeší právní praxe takové rozpory dle zásady, že novější předpis ruší nebo mění starší předpis, a dle zásady, že speciální norma ruší nebo mění normu obecnou.
Ústavní soud Slovenské republiky kontroluje a rozhoduje o souladu:
- zákonů s ústavou
- nařízení vlády, obecně závazných právních předpisů ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy s ústavou, ústavními zákony a zákony
- obecně závazných nařízení orgánů územní samosprávy s ústavou a zákony
- obecně závazných právních předpisů místních orgánů státní správy s ústavou, zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy
- obecně závazných právních předpisů s mezinárodními smlouvami vyhlášenými způsobem stanoveným pro vyhlášení zákonů
Konstatuje-li ústavní soud svým rozhodnutím, že mezi právními předpisy je nesoulad, pozbývají tyto předpisy, jejich části nebo ustanovení účinnosti. Neuvedou-li orgány, které tyto předpisy vydaly v zákonem stanovené lhůtě od vyhlášení rozhodnutí v souladu s příslušnými normami vyšší právní sily, pozbývají tyto předpisy, jejich části nebo ustanovení platnosti.
Právní databáze
Databáze JASPI Ministerstva spravedlnosti SR
Databáze JASPI Ministerstva spravedlnosti SR umožňuje přístup k:
- zákonům a jiným právním předpisům
- jejich úplným zněním po každé novelizaci
- mezinárodním smlouvám, dohodám a jiným pramenům práva (vyhlášeným ve Sbírce zákonů SR)
- soudním rozhodnutím a stanoviskům soudů (vyhlašovaným ve sbírce soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky)
- rozhodnutím, stanoviskům a nálezům Ústavního soudu Slovenské republiky
- vybraným rozhodnutím krajských a okresních soudů
- informacím o soudních znalcích, překladatelích a tlumočnících
Dále můžete v databázi JASPI nalézt:
- zákony a právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů SR od roku 1945
- aktuální znění přijatých zákonů, veřejných vyhlášek a jiných právních předpisů
- znění stanovisek a rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky od roku 1961
- dokumenty Ústavního soudu Slovenské republiky ode dne vzniku samostatné Slovenské republiky (1. ledna 1993)
- vybraná rozhodnutí krajských a okresních soudů
- informace o soudních znalcích, překladatelích a tlumočnících
Databáze JASPI je otevřenou, nekomerční aplikací, jejímž cílem je poskytnout občanům bezplatný přístup ke komplexním právním informacím poskytovaným státem. Smyslem projektu je nabídnout rychlý a přehledný přístup k právním informacím
V procesu přípravy právních předpisů se v rámci informačního systému využívají dvě funkční aplikace.
- První je aplikace „Editor návrhů zákonů“, jejíž hlavní funkcí je tvorba návrhů zákonů, novelizací a novelizací několika zákonů najednou. „Editor“ automaticky vytváří strukturované právní dokumenty (struktura XML) podle schválených Legislativních pravidel vlády SR. V případě novelizací může uživatel přímo upravovat konsolidovaná znění platných právních dokumentů (zákonů, nařízení vlády apod.) a aplikace automaticky vytváří novelizovaná znění. Uživatel si může nechat zobrazit úplné znění daného právního dokumentu s vyznačením změn. Konečným výstupem je dokument strukturovaný ve formátu XML. Návrh zákona je následně zveřejněn v aplikaci „Portál právnych predpisov“ v různých formátech.
- Portál sleduje legislativní proces všech typů právních dokumentů. Zvláštní pozornost je věnována meziresortnímu připomínkovému řízení, které zahrnuje i veřejná projednávání (kdokoli může předložit připomínky). Uživatelé portálu mohou jednoduše vyhledávat právní dokumenty pomocí několika kritérií a také mohou být upozorněni na postup legislativního procesu nebo zveřejňování nových návrhů zákonů v jimi zvolené oblasti prostřednictvím e-mailu nebo RSS kanálu. Cílem je učinit legislativní proces přehlednějším a zpřístupnit jej každému.
Související odkazy
Portál právních předpisů Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky
