V tomto oddílu naleznete informace týkající se právního systému na Slovensku. Prohlédněte si prosím též stránku Právní řád – Slovensko na Evropská soudní síť: právní řád v občanskoprávních věcech.
Hledat informace podle regionů
Pojem „prameny práva“ se používá ve třech různých významech:
Podle toho, jakým způsobem právní normy vznikly a v jaké závazné formě jsou vyjádřeny, lze z tradičního pohledu rozlišovat následující druhy pramenů práva:
Hierarchie norem je jedním ze základních principů slovenského právního řádu. Porozumění jejich správnému zařazení v rámci legislativní praxe a implementace má z hlediska legality zásadní význam. Hierarchie norem však není jednoduše otázkou přímočaré aplikace logického pořadí nebo podřízenosti. Hierarchie se vztahuje k celkové otázce legitimní autority. Zahrnuje také kategorický imperativ, který stanoví, že právní normu může přijmout pouze orgán k tomu zmocněný zákonem – v mezích tohoto zákona a své vlastní normotvorné pravomoci.
Právní normy klasifikujeme podle tak zvané „právní síly“. Právní síla znamená charakteristickou vlastnost právních norem, kdy je jedna norma podřízena druhé (tj. normě vyšší právní síly) nebo kdy je norma odvozena od normy vyšší právní síly. V situaci, kdy se jedná o právní normy různé právní síly, platí, že norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly a norma vyšší právní síly může zrušit použití normy nižší právní síly.
Co do úrovní právní síly lze právní předpisy hierarchicky uspořádat následujícím způsobem:
Primární právní předpisy (zákony)
Sekundární právní předpisy (podzákonné předpisy)
Hovoříme-li o zákonu jako o normě, která má přednost před ostatními, znamená to, že všechny ostatní právní normy musí z tohoto zákona vyplývat, být s ním v souladu a neodporovat jeho znění. To v praxi znamená, že pokud právní norma na nižší pozici v hierarchii odporuje výše postavené normě, je nutno dát přednost výše postavené normě.
Níže uvedené orgány mají pravomoc přijímat právní normy (zákonné orgány):
Fáze legislativního procesu:
Podání návrhu zákona – zákonodárná iniciativa
Podle článku 87 odst. 1 zákona č. 460/1992 (Ústava Slovenské republiky) mohou návrhy zákonů podávat:
Návrhy zákonů jsou předkládány v paragrafovaném znění s důvodovou zprávou.
Projednání návrhu zákona
Podle jednacího řádu Národní rady Slovenské republiky (zákon č. 350/1996) procházejí návrhy zákonů trojím čtením:
Hlasování (rozhodnutí o návrhu zákona)
K přijetí zákona se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Ústavu lze měnit nebo doplňovat a jednotlivé její články rušit pouze se souhlasem kvalifikované většiny, to jest tří pětin všech členů Národní rady SR (3/5 ze 150).
Národní rada SR je usnášeníschopná, je-li přítomna alespoň polovina jejích členů.
Podepsání přijatého návrhu zákona
Přijatý návrh zákona podepisuje:
V této fázi procesu se kontroluje obsah, procesní správnost a konečná podoba přijatého návrhu zákona. Svým podpisem nejvyšší ústavní činitelé země potvrzují znění zákona.
Prezident má právo tzv. „suspenzívního veta“ a je oprávněn odmítnout podepsat přijatý zákon z důvodů jeho závadného obsahu. Následně musí přijatý zákon vrátit, spolu se svými připomínkami, Národní radě SR k novému projednání.
Vrácený zákon se projedná ve druhém a třetím čtení, přičemž Národní rada SR může – ale nemusí – zohlednit připomínky prezidenta. Národní rada SR je oprávněna přehlasovat „suspenzívní veto“ v novém hlasování a v takovém případě musí být zákon vyhlášen i bez podpisu prezidenta.
Promulgace (vyhlášení) normativního právního aktu
Promulgace je konečnou fází legislativního procesu. Právní normy s celostátní územní působností jsou formálně vyhlašovány ve Sbírce zákonů (Zbierka zákonov) Slovenské republiky, jejíž vydávání spadá do působnosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky.
Vstup v platnost / nabytí účinnosti
Normativní právní akty vstupují v platnost vyhlášením.
Právní akty územní samosprávy jsou s ohledem na jejich omezenou územní působnost vyhlašovány vyvěšením na úřední desce po stanovené období, zpravidla 15 dní.
Normativní akt nižšího stupně právní sily nesmí odporovat normativnímu aktu vyššího stupně právní síly.
Normativní akt smí být zrušen nebo změněn pouze normativním aktem stejné či vyšší právní síly.
V případě rozpornosti v právních předpisech stejné právní síly řeší právní praxe takové rozpory dle zásady, že novější předpis ruší nebo mění starší předpis, a dle zásady, že speciální norma ruší nebo mění normu obecnou.
Ústavní soud Slovenské republiky kontroluje a rozhoduje o souladu:
Konstatuje-li ústavní soud svým rozhodnutím, že mezi právními předpisy je nesoulad, pozbývají tyto předpisy, jejich části nebo ustanovení účinnosti. Neuvedou-li orgány, které tyto předpisy vydaly v zákonem stanovené lhůtě od vyhlášení rozhodnutí v souladu s příslušnými normami vyšší právní sily, pozbývají tyto předpisy, jejich části nebo ustanovení platnosti.
Databáze JASPI Ministerstva spravedlnosti SR umožňuje přístup k:
Dále můžete v databázi JASPI nalézt:
Databáze JASPI je otevřenou, nekomerční aplikací, jejímž cílem je poskytnout občanům bezplatný přístup ke komplexním právním informacím poskytovaným státem. Smyslem projektu je nabídnout rychlý a přehledný přístup k právním informacím
V procesu přípravy právních předpisů se v rámci informačního systému využívají dvě funkční aplikace.
Portál právních předpisů Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.