Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vnitrostátní právní předpisy

Lucembursko

V tomto oddíle najdete přehled o jednotlivých pramenech práva v Lucembursku.

Obsah zajišťuje
Lucembursko
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Prameny práva

Hierarchie právních norem

Výraz „prameny práva“ je obrazný: odkazuje na zdroj a původ práva.

V současné době můžeme za hlavní prameny práva pokládat Ústavu a zákony.

Lucemburská Ústava

První lucemburská Ústava vznikla v roce 1841, dva roky po vyhlášení nezávislosti Lucemburska v roce 1839, po ní následovaly Ústavy z let 1848 a 1856.

Současná lucemburská Ústava byla vyhlášena 17. října 1868. Od té doby prošel text současné Ústavy řadou úprav.

Lucemburská ústava je psaná a rigidní ústava. Vzhledem k tomu, že jde o základní zákon, mění se Ústava méně často než obyčejný zákon.

Současná Ústava se skládá ze 121 článků, rozdělených do třinácti kapitol. Jsou v ní popsány ustavující základy státu, záruky práv a svobod občanů a organizace státních orgánů.

  • Kapitola I: Stát, jeho území a velkovévoda
  • Kapitola II: Veřejné svobody a základní práva
  • Kapitola III: Svrchovanost
  • Kapitola IV: Poslanecká sněmovna
  • Kapitola V: Vláda velkovévodství
  • Kapitola V bis: Státní rada
  • Kapitola VI: Spravedlnost
  • Kapitola VII: Veřejná moc
  • Kapitola VIII: Finance
  • Kapitola IX: Obce
  • Kapitola X: Veřejné instituce
  • Kapitola XI: Všeobecná ustanovení
  • Kapitola XII: Přechodná a doplňující ustanovení.

Zákon jako pramen práva

Právní předpisy

V legislativním systému Lucemburského velkovévodství může zákonodárnou iniciativu předkládat Poslanecká sněmovna nebo vláda.

Právo na zákonodárnou iniciativu předkládanou vládou je označováno jako „vládní zákonodárná iniciativa“ a jeho výkon spočívá v předkládání „vládních návrhů zákonů“.

Právo na zákonodárnou iniciativu Poslanecké sněmovny je označováno jako „parlamentní zákonodárná iniciativa“ a jeho výkon spočívá v předkládání „parlamentních návrhů zákonů“.

Tyto vládní nebo parlamentní návrhy zákonů jsou poté předány náležitým orgánům, které se k nim vyjadřují (profesní komory), především se k nim však vždy vyjadřuje Státní rada. Po vydání stanoviska Státní rady se vládní nebo parlamentní návrh zákona vrací před Poslaneckou sněmovnu.

V lucemburském parlamentním jednokomorovém zřízení se Poslanecká sněmovna po odhlasování návrhu zákona musí k celému textu po uplynutí lhůty alespoň 3 měsíců vyjádřit podruhé, pokud ovšem Sněmovna a Státní rada každá za sebe nerozhodly, že toto druhé hlasování ve Sněmovně není nutné. Zákon, který s konečnou platností odhlasovala Poslanecká sněmovna, se stane právoplatným teprve poté, kdy jej vyhlásí velkovévoda a kdy je zveřejněn Úředním věstníku Lucemburského velkovévodství Mémorial.

Správní předpisy

Podle článku 2 zákona z 12. července 1996 o reformě Státní rady, může být velkovévodovi předložen návrh prováděcích předpisů v oblasti zákonů a smluv teprve poté, kdy bylo vyslechnuto stanovisko Státní rady.

Vláda však přesto může v naléhavých případech učinit výjimku z tohoto všeobecného pravidla (velkovévoda ji posoudí na základě náležitě odůvodněné zprávy předkládajícího ministra) a být tak zbavena povinnosti vyžádat si stanovisko nejvyššího orgánu. Použití tohoto naléhavého postupu však má být omezeno na mimořádné případy.

Pokud je v zákoně výslovně uvedeno, že Státní rada musí být požádána o stanovisko k prováděcím předpisům k danému zákonu, nelze v žádném případě použít naléhavý postup. To platí také pro pozměňovací návrhy k návrhu předpisu, k němuž už nejvyšší orgán vydal své první stanovisko.

Stejně jako v případě zákonů vydává Státní rada své stanovisko k návrhům předpisů v podobě důvodových zpráv, které obsahují obecná hlediska, rozbor textu návrhu a případně také protinávrh.

Rozbor, který provádí Státní rada, se týká obsahu a formy návrhu předpisu, jakož i souladu daného předpisu s nadřazenou právní normou.

Databáze právních předpisů

Webové stránky Légilux jsou právní portál vlády Lucemburského velkovévodství na internetu.

Umožňují přístup k lucemburským právním předpisům, buď v podobě obyčejného textu v Mémorial A nebo koordinovaných textů, které jsou z velké části obsaženy v zákonících a sbírkách zákonů.

Webové stránky jsou rozděleny na tři hlavní oblasti:

  • Legislativní oddíl soustřeďuje zveřejněné lucemburské právní předpisy a nejrůznější publikace, jakož i koordinované texty.
  • Správní oddíl soustřeďuje publikace označované jako "správní". Obsahuje především sbírky Mémorial B, jakož i Annuaire Officiel d'Administration et de Législation (Úřední telefonní seznam veřejné správy a zákonodárných orgánů).
  • Oddíl společností a sdružení soustřeďuje sbírky Mémorial C, uveřejněné dokumenty o obchodních společnostech, sdruženích a neziskových nadacích.

Je přístup do databází zdarma?

Ano, přístup do databází je zdarma.

Související odkazy

Internetové stránky Légilux

Ministerstvo spravedlnosti

Poslední aktualizace: 20/12/2018

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.