Prameny práva

I. Hierarchie právních předpisů

1. Základní zákon

Na vrcholu hierarchie právních předpisů v Maďarsku je základní zákon (základní zákon Maďarska vyhlášený dne 25. dubna 2011) a každý jiný zákon s ním musí být v souladu. Základní zákon schválilo Národní shromáždění a jeho změna vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů všech členů Shromáždění [čl. S odst. 2 základního zákona].

Základní zákon a jeho přechodná ustanovení (přechodná ustanovení základního zákona Maďarska vyhlášená dne 31. prosince 2011) vstoupily v platnost dne 1. ledna 2012.

Základní zákon Maďarska se skládá ze šesti oddílů: preambule nazvané Národní vyznání a oddílů s názvy Základy (články A až T), Svoboda a odpovědnost (články I až XXXI), Stát (články 1 až 54), Zvláštní právní nařízení a Závěrečná ustanovení.

Oddíl Základy obsahuje všeobecná ustanovení a stanoví:

• formu vlády,
• základní zásady fungování státu,
• přenos některých pravomocí na Evropskou unii,
• maďarské centrální a regionální správní subjekty,
• klíčová ustanovení ohledně maďarského občanství a způsobů jeho získání,
• úřední jazyk, státní znak, vlajku, národní hymnu, státní svátky a oficiální měnu Maďarska,
• postavení základního zákona v maďarském právním systému, tj. základní zákon je základem maďarského právního systému,
• postup přijímání a změn základního zákona,
• typy maďarských právních předpisů,
• několik základních zásad, mimo jiné:
  • zákaz násilného převzetí a výkonu moci,
  • odpovědnost za osud Maďarů žijících za hranicemi Maďarska,
  • spolupráci při vytváření evropské jednoty,
  • ochranu instituce manželství,
  • zajištění podmínek pro spravedlivou hospodářskou soutěž,
  • zásadu vyváženého, transparentního a udržitelného rozpočtového řízení,
  • povinnost chránit a zachovávat přírodní zdroje,
  • povinnost vytvářet a udržovat mír a bezpečnost a usilovat o spolupráci se všemi národy a zeměmi na světě k dosažení udržitelného rozvoje lidského společenství.

V oddíle Svoboda a odpovědnost jsou stanovena základní práva a povinnosti. Jako základní se uznávají mimo jiné tato práva:

• právo na život a lidskou důstojnost,
• zákaz mučení, nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zotročování a obchodu s lidmi,
• zákaz jakýchkoli postupů, jejichž cílem je eugenika, jakéhokoli využívání lidského těla nebo jeho částí k finančnímu zisku a klonování lidských bytostí,
• právo na svobodu a osobní bezpečnost a ustanovení zajišťující, aby nebyl nikdo svobody zbaven,
• právo na svobodu pohybu a svobodný výběr bydliště,
• právo na soukromý a rodinný život,
• právo na ochranu osobních údajů a přístup k údajům veřejného zájmu,
• právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání,
• právo na pokojné shromažďování,
• právo na svobodu projevu,
• právo účastnit se kulturního života,
• právo na svobodný výběr zaměstnání, povolání a podnikatelské činnosti,
• právo na vlastnictví,
• zákaz vyhoštění maďarských občanů z území Maďarska,
• právo na azyl,
• rovnost před zákonem,
• nediskriminace,
• zákaz dětské práce,
• právo na zdravé životní prostředí,
• právo volit a být volen ve volbách do Národního shromáždění, místních zastupitelstev a Evropského parlamentu,
• právo na nestrannou, spravedlivou a v rozumných lhůtách provedenou správu svých záležitostí ze strany veřejných orgánů,
• právo každého maďarského občana na ochranu, kterou mu Maďarsko poskytuje při jeho pobytu v zahraničí,
• základní zákon rovněž definuje základní práva národnostních menšin a trestně stíhaných osob.

Maďarsko v souladu se základním zákonem usiluje mimo jiné o to, aby:

• poskytovalo sociální zabezpečení všem svým občanům,
• poskytovalo každé osobě slušné bydlení a přístup k veřejných službám.

Základní zákon stanoví rovněž různé povinnosti, zejména:

• povinnost přispívat k uspokojení společných potřeb (rovné zdanění),
• povinnost občanů Maďarska bránit svou zemi.

Oddíl základního zákona s názvem Stát obsahuje nejzákladnější pravidla, která se vztahují na veřejné činitele a nejdůležitější státní instituce, a stanoví právní postavení a úkoly:

• Národního shromáždění,
• prezidenta republiky,
• vlády,
• nezávislých regulačních subjektů,
• Ústavního soudu,
• soudů a státních zastupitelství,
• komisaře pro základní práva,
• místních samospráv,
• Maďarské národní banky,
• Státního kontrolního úřadu,
• maďarských ozbrojených sil,
• policie a národních bezpečnostních složek,
• národního referenda.

Oddíl základního zákona s názvem Zvláštní právní nařízení stanoví pravidla pro stav vnitrostátní krize, stav nouze, stav preventivní obrany, nečekané útoky a stav mimořádného ohrožení.

2. Zákony

V Maďarsku zákony schvaluje Národní shromáždění. V souladu se základním zákonem jsou pravidla upravující výkon základních práv a povinností stanovena v zákonech. Národní shromáždění přijímá zákony prostou většinou hlasů (nadpoloviční většina hlasů přítomných poslanců), s výjimkou tzv. základních právních předpisů, které definuje základní zákon, k jejichž přijetí a změně je zapotřebí dvoutřetinová většina hlasů přítomných poslanců Národního shromáždění.

Podle základního zákona se základní právní předpisy týkají například občanství, církví, práv národnostních menšin žijících v Maďarsku, právního postavení a odměn poslanců Národního shromáždění a prezidenta republiky, členů Ústavního soudu, místních samospráv, podrobných pravidel použití státního znaku a vlajky a ustanovení o státních symbolech.

Základní zákon rovněž stanoví, že ke zmocnění uznat závaznost zakládajících a pozměňujících smluv Evropské unie, vyhlášení válečného stavu, uzavření míru a vyhlášení zvláštních právních nařízení je nutná dvoutřetinová většina hlasů všech poslanců Národního shromáždění.

Před přijetím zákona XXXI z roku 1989 o změně ústavy byla Prezidentská rada Maďarska oprávněna vydávat vyhlášky. Z hlediska hierarchie právních předpisů stojí platné vyhlášky, které jsou právními předpisy, na úrovni zákonů.

3. Vyhlášky

Základní zákon rozlišuje vládní vyhlášky, vyhlášky předsedy vlády, ministerské vyhlášky, vyhlášky guvernéra Maďarské národní banky, vyhlášky vedoucích nezávislých regulačních subjektů a vyhlášky místní samosprávy.

Vyhlášky vydává rovněž Národní bezpečnostní rada, a to ve stavu vnitrostátní krize, nebo ve stavu nouze prezident republiky.

3.1. Vládní vyhlášky

Pravomoc vlády schvalovat vyhlášky může být primární nebo může být založena na zákonných zmocněních. Primární pravomoci stanoví čl. 15 odst. 3 základního zákona, který uvádí, že vláda vydává vyhlášky v oblasti své pravomoci v jakékoli věci, jež není upravena zákonem. Žádná vládní vyhláška nesmí být v rozporu se zákonem. To neomezuje pravomoci Národního shromáždění, které se může zabývat kteroukoli oblastí právních předpisů v rámci svých pravomocí.

Podle základního zákona a zákona CXXX z roku 2010 o zákonodárné moci může vláda, také na základě zvláštního zákonného zmocnění, přijímat vyhlášky k provádění zákonů. Podle čl. 5 odst. 1 zákona o moci zákonodárné musí zmocnění přijímat prováděcí předpisy specifikovat zmocněný orgán, předmět a rozsah působnosti zmocnění. Zmocněný orgán nesmí zákonné zmocnění převést na další osobu.

3.2. Vyhlášky předsedy vlády

Podle základního zákona smí předseda vlády rovněž vydávat vyhlášky, např. vyhláškou jmenovat místopředsedou vlády jednoho z ministrů. Vyhlášky předsedy vlády stojí v hierarchii právních předpisů na stejné úrovni jako ministerské vyhlášky.

3.3. Ministerské vyhlášky

V hierarchii právních předpisů stojí ministerské vyhlášky níže než vyhlášky vlády. Podle základního zákona přijímají ministři, samostatně nebo společně s jiným ministrem, na základě zákona nebo vládní vyhlášky (vydané v rámci původní zákonodárné pravomoci) vyhlášky, které nejsou v rozporu se zákonem, vládní vyhláškou nebo vyhláškou guvernéra Maďarské národní banky.

3.4. Vyhlášky guvernéra Maďarské národní banky

V rámci svých pravomocí stanovených v základním právním předpise smí guvernér Maďarské národní banky vydávat prostřednictvím zákonného zmocnění vyhlášky, které nejsou v rozporu ze zákonem.

3.5. Vyhlášky vedoucích nezávislých regulačních subjektů

Podle čl. 23 odst. 4 základního zákona a v souladu s pravomocemi stanovenými základním právním předpisem vydávají vedoucí nezávislých regulačních subjektů prostřednictvím zákonného zmocnění vyhlášky, které nejsou v rozporu ze zákonem, vládní vyhláškou, vyhláškou předsedy vlády, ministerskou vyhláškou nebo vyhláškou guvernéra Maďarské národní banky.

3.6. Vyhlášky místní samosprávy

Podle čl. 32 odst. 2 základního zákona a v souladu se svými pravomocemi mohou místní samosprávy přijímat místní vyhlášky, jež upravují místní veřejné záležitosti, které nejsou upraveny zákonem.

Vyhlášky místní samosprávy nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy.

Podrobná pravidla pro přijímání vyhlášek zastupitelskými orgány místní samosprávy stanoví zákon CLXXXIX z roku 2011 o maďarských místních samosprávách.

4. Mezinárodní smlouvy a základní zásady mezinárodního práva

Maďarská vláda může uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy / vládami jiných států. V Maďarsku je vztah mezi mezinárodními smlouvami a domácím právem založen na dualistickém systému. To znamená, že mezinárodní smlouvy se stávají součástí domácího práva jejich vyhlášením ve sbírce právních předpisů.

Zásady mezinárodního práva

Podle čl. Q odst. 3 základního zákona přijímá Maďarsko obecně uznávaná pravidla mezinárodního práva. Zvykové mezinárodní právo a obecné zásady mezinárodního práva se stávají součástí vnitrostátního práva bez nutnosti transformace.

II. Další prameny práva v širším smyslu, které nejsou právní předpisy

1. Právní nástroje státní správy

Maďarský právní systém zná právní nástroje státní správy, které nejsou právními předpisy, ačkoli obsahují normativní ustanovení.

Zákon o moci zákonodárné (zákon CXXX z roku 2010) rozlišuje dva druhy právních nástrojů státní správy: normativní rozhodnutí a normativní nařízení. Jedná se o pravidla, která nejsou všeobecně platná, tzn. nejsou závazná pro všechny. Jedná se pouze o vnitřní ustanovení, organizační a provozní pravidla týkající se výhradně vydávajícího subjektu nebo podřízených subjektů či osob. Normativní rozhodnutí a nařízení nemohou stanovit práva a povinnosti občanů. Právní nástroje státní správy nesmí být v rozporu s jinými právními předpisy a nesmí opakovat již existující právní ustanovení.

Podle dříve platného zákona o moci zákonodárné (zákon XI z roku 1987) se za prameny práva, jež nejsou právními předpisy, považovala rovněž statistická sdělení a právní pokyny (známé jako jiné řídicí právní nástroje). Nový zákon o moci zákonodárné již tyto akty neuvádí. Nicméně přestože byly právní pokyny zrušeny vstupem nového zákona v platnost (dne 1. ledna 2011), statistické nástroje vydané před tímto datem zůstávají nadále v platnosti, dokud nebudou zrušeny. (Statistická sdělení vydává předseda Ústředního statistického úřadu a obsahují právně závazná ustanovení, která sestávají výlučně ze statistických termínů, metod, klasifikací, seznamů a údajů.)

1.1. Normativní rozhodnutí

Prostřednictvím normativních rozhodnutí může Národní shromáždění, vláda a jiné subjekty ústřední správy, Ústavní soud a Rozpočtová rada stanovit své vlastní organizační a provozní záležitosti, činnosti a akční programy.

Zastupitelské orgány místní samosprávy si prostřednictvím normativních rozhodnutí mohou rovněž stanovit své činnosti a činnosti subjektů, které jim podléhají, také akční programy a organizační a provozní záležitosti týkající se subjektů, jež jim podléhají. Podobně si mohou také zastupitelské orgány národních samospráv prostřednictvím normativních rozhodnutí stanovit své organizační a provozní záležitosti, činnosti a akční programy a totéž pro subjekty, jež jim podléhají.

1.2. Normativní nařízení

V oblasti své působnosti a v souladu s právními předpisy mohou prezident republiky, předseda vlády, vedoucí subjektů ústřední správy (s výjimkou vlády), předseda Národního soudního úřadu, nejvyšší státní zástupce, komisař pro základní práva, guvernér Maďarské národní banky, předseda Státního kontrolního úřadu, primátoři či vedoucí krajských úřadů, starostové a obecní zastupitelé prostřednictvím normativních nařízení stanovit organizační a provozní záležitosti a činnosti subjektů, které řídí, spravují nebo jež jim podléhají.

Kromě toho smí Národní shromáždění, prezident republiky, Ústavní soud, komisař pro základní práva, nezávislé regulační subjekty, úřad předsedy vlády a vedoucí ministerské kanceláře vydávat normativní nařízení, jež jsou závazná pro zaměstnance příslušného úřadu.

2. Rozhodnutí Ústavního soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu hrají v maďarském právním řádu významnou úlohu.

Podle zákona CLI z roku 2011 o Ústavním soudu má Ústavní soud tyto úkoly:

• následný přezkum souladu právních předpisů se základním zákonem (postup následného přezkumu);
• (předběžný) přezkum souladu právních předpisů, které byly přijaty, ale dosud nebyly vyhlášeny, a některých ustanovení mezinárodních smluv se základním zákonem;
• individuální přezkum na žádost soudce: pokud má soudce při projednávání určité věci použít právní předpis, o němž se domnívá, že je protiústavní, nebo o němž se Ústavní soud usnesl, že je protiústavní, pozastaví řízení a požádá Ústavní soud, aby právní předpis nebo právní ustanovení uznal za protiústavní a zakázal uplatňování takového protiústavního předpisu;
• vydává rozhodnutí ve věci ústavních stížností na základě porušení práv zaručených základním zákonem: osoba či organizace, jíž se konkrétní případ týká, může podat ústavní stížnost, pokud je provedením protiústavního právního předpisu během soudního řízení o dané věci porušeno její právo zaručené základním zákonem a pokud vyčerpala veškeré opravné prostředky nebo nemá právo na odvolání;
• přezkum právních předpisů, zda nejsou v rozporu s mezinárodními smlouvami;
• ukončení protiústavních legislativních opomenutí zákonodárce, jež jsou v rozporu se základním zákonem;
• řešení některých kompetenčních sporů mezi státními orgány nebo mezi místními samosprávami a státními orgány;
• výklad ustanovení základního zákona;
• nejrůznější řízení spadající do jeho pravomoci podle ustanovení zákona.

Ústavní soud svá rozhodnutí podrobně odůvodňuje. Proti rozhodnutím Ústavního soudu není odvolání a tato rozhodnutí jsou pro všechny závazná.

3. Soudní judikatura

Aby maďarský nejvyšší soud (tzv. Kúria, do 1. ledna 2012 tzv. Nejvyšší soud) splnil svou povinnost zajišťovat jednotný výklad práva a poskytovat nižším soudům soudní pokyny, přijímá rozhodnutí o jednotnosti a vydává zásadní rozhodnutí.

Řízení o jednotnosti lze zahájit, jestliže vývoj a jednotnost soudní praxe vyžaduje v zásadní otázce přijetí rozhodnutí o jednotnosti a jestliže se jeden senát nejvyššího soudu hodlá odchýlit od rozhodnutí přijatého jiným senátem nejvyššího soudu. Rozhodnutí, které se týká jednotnosti práva, je pro soudy závazné.

Zásadní rozhodnutí vycházejí z praxe soudních senátů nejvyššího soudu a také podporují jednotné vynášení rozsudků.

Rozhodnutí vynesená k zajištění jednotnosti práva a zásadní rozhodnutí jsou zveřejňována v Úředním věstníku Nejvyššího soudu.

III. Rozsah působnosti právních předpisů

Geografický rozsah působnosti právních předpisů se vztahuje na území Maďarska, avšak vyhlášky místní samosprávy se vztahují na správní oblast místní samosprávy. Osobní oblast působnosti právních předpisů se vztahuje na fyzické osoby, právnické osoby a organizace bez právní subjektivity na území Maďarska, maďarské občany mimo území Maďarska a v případě vyhlášek místní samosprávy na fyzické osoby, právnické osoby a organizace bez právní subjektivity ve správní oblasti místní samosprávy.

Právní úprava zakazuje zpětnou platnost a stanoví, že právní předpis nesmí zakládat nebo zpřísňovat povinnosti, zrušit či omezovat práva nebo prohlásit jakékoli jednání za nezákonné pro období, které předchází jeho vyhlášení.

Právní předpis musí vždy stanovit datum nabytí účinnosti tak, aby byl dostatek času na přípravu na jeho používání.

Právní předpis a jeho prováděcí předpisy musí nabýt účinnosti ve stejný okamžik. Právní předpis (nebo právní ustanovení) pozbývá platnosti, jestliže je zrušen nebo obsahuje-li pouze pozměňující ustanovení nebo ustanovení o zrušení na základě zákona o moci zákonodárné.

IV. Právní databáze

Maďarský úřední věstník se jmenuje Magyar Közlöny a je zveřejňován v elektronické podobě. Texty v něm zveřejněné musí být považovány za autentické.

Věstník obsahuje maďarské právní předpisy (s výjimkou vyhlášek místní samosprávy), včetně:

• nařízení a rozhodnutí Ústavního soudu, která musí být zveřejňována v Úředním věstníku v souladu s právními předpisy nebo na základě rozhodnutí Ústavního soudu;
• rozhodnutí Národního shromáždění;
• rozhodnutí o jednotnosti nejvyššího soudu (Kúria);
• stanovisek Výboru pro vnitrostátní volby;
• příloh, včetně Sbírky rozhodnutí;
• úřední zprávy.

Databáze platných právních předpisů obsahuje veškeré právní předpisy (vyjma vyhlášek místní samosprávy) a jiné právní nástroje státní správy platné ke dni vyhledávání. Právní předpisy jsou uvedeny v konsolidované verzi spolu se změnami.

Tyto informace lze vyhledávat podle názvu a čísla a je možné vyhledávat i text.

Přístup do těchto databází je zdarma a nevztahují se na něj žádná omezení.

Související odkazy

Autentický elektronický úřední věstník

Databáze platných právních předpisů