Ústava Chorvatské republiky
Ústava Chorvatské republiky
Přijetím Ústavy Chorvatské republiky dne 22. prosince 1990 (dále jen „Ústava z roku 1990“) byl vytvořen nový ústavní pořádek. Tato ústava vymezuje složení a pravomoci Ústavního soudu Chorvatské republiky (dále jen: Ústavní soud).
V souladu s Ústavou z roku 1990:
- se Ústavní soud skládá z jedenácti soudců volených poslaneckou sněmovnou (Zastupnički dom) na návrh Sněmovny žup (Županijski dom) Parlamentu Chorvatské republiky (tzv. Saboru) na dobu osmi let z řad významných právníků, zejména soudců, státních zástupců, advokátů a univerzitních profesorů práva;
- Ústavní soud volí předsedu na dobu čtyř let; soudci Ústavního soudu nesmějí vykonávat žádné jiné veřejné funkce či profesní činnosti;
- soudci Ústavního soudu požívají imunity stejně jako členové Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
- soudce Ústavního soudu může být odvolán před uplynutím svého funkčního období, pokud požádá o odvolání, pokud bude odsouzen k trestu odnětí svobody nebo pokud nebude (na základě rozhodnutí Ústavního soudu) nadále schopen vykonávat své povinnosti.
Podle Ústavy z roku 1990 byly základní ústavní pravomoci Ústavního soudu:
- rozhodovat o souladu zákonů s Ústavou, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký zákon protiústavní, zákon zruší;
- rozhodovat o souladu dalších právních předpisů s Ústavou a se zákonem, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký právní předpis protiústavní nebo nezákonný, tak jej zruší či zneplatní;
- chránit ústavní svobody a lidská a občanská práva v řízení zahájeném na základě ústavní stížnosti;
- řešit spory týkající se příslušnosti mezi orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci;
- dohlížet na ústavnost programů a činnosti politických stran, přičemž může jejich aktivity zakázat, jestliže svým programem nebo činností násilně ohrožují demokratický ústavní pořádek, nezávislost, jednotu a územní celistvost Chorvatské republiky;
- dohlížet na ústavnost a zákonnost voleb a celostátních referend a řešit volební spory, které nespadají do pravomoci jednotlivých soudů;
- na návrh vlády Chorvatské republiky stanovit trvalou nezpůsobilost prezidenta republiky vykonávat svou funkci; v takovém případě funkci prezidenta republiky dočasně převezme předseda Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
- na návrh dvoutřetinové většiny všech členů Poslanecké sněmovny Parlamentu Chorvatské republiky rozhodovat dvoutřetinovou většinou hlasů všech soudců o odpovědnosti prezidenta republiky. Pokud Ústavní soud odpovědnost potvrdí, musí podle ústavy prezident republiky podat demisi.
Ústava z roku 1990 rovněž stanoví, že podmínky pro volbu soudců Ústavního soudu a skončení jejich funkce, podmínky a lhůty pro zahájení řízení ve věci přezkumu ústavnosti a zákonnosti, postup a právní účinky jeho rozhodnutí, ochrana ústavních svobod a lidských a občanských práv a další otázky důležité pro plnění povinností a činnost Ústavního soudu jsou upraveny ústavním zákonem a že tento ústavní zákon se přijímá postupem stanoveným pro změnu ústavy.
Od roku 1990 neexistuje v ústavním pořádku Chorvatské republiky kromě Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky žádný jiný zákon, pro nějž ústavodárce požaduje, aby byl přijat postupem, kterým se přijímá i samotná ústava, tj. kterému ústavodárce přiznává ústavní platnost. Takto je jasně stanoven význam a úloha ústavního soudnictví v právním řádu Chorvatské republiky.
Na základě Ústavy z roku 1990 chorvatský parlament (Sabor) v březnu 1991 přijal první Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1991“, který podrobněji pojednává o pravomocech Ústavního soudu vymezených v Ústavě z roku 1990.
K první změně Ústavy z roku 1990 došlo koncem roku 1997 přijetím Ústavního zákona o změnách Ústavy Chorvatské republiky. Tyto změny se nijak nedotkly ustanovení Ústavy z roku 1990 upravujících pravomoci Ústavního soudu. V září 1999 Parlament schválil nový Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1999“).
Koncem roku 2000 následovala druhá změna ústavy. Těmito změnami ústavy se významně rozšířily pravomoci Ústavního soudu, stejně jako počet soudců, jenž se z původních jedenácti zvýšil na celkem třináct. Vedle pravomocí, které již byly vymezeny Ústavou z roku 1990, jsou těmito ústavními změnami Ústavnímu soudu přiřknuty tyto nové pravomoci:
- může přezkoumat ústavnost zákonů a ústavnost a zákonnost dalších právních předpisů, jejichž platnost skončila, jestliže od okamžiku ukončení jejich platnosti do předložení žádosti nebo návrhu na zahájení řízení neuplynula doba delší než jeden rok;
- sleduje provádění ústavnosti a zákonnosti a na zjištěné případy neústavnosti a nezákonnosti upozorňuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
- pokud Ústavní soud zjistí, že příslušný orgán, který byl povinen přijmout právní předpis pro provedení ustanovení ústavy, zákonů a dalších právních předpisů, tento právní předpis nepřijal, informuje o této skutečnosti vládu, a v případě právních předpisů, jež byla povinna přijmout vláda, informuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
- na návrh vlády Chorvatské republiky vydává rozhodnutí, kterým předseda chorvatského parlamentu (Saboru) převezme funkci prozatímního prezidenta republiky v případě dlouhodobé neschopnosti prezidenta republiky z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení, a zejména pokud prezident republiky není schopen rozhodovat o svěření svých pravomocí dočasnému náhradníkovi;
- dává předchozí souhlas k zadržení prezidenta republiky a k zahájení trestního řízení proti jeho osobě;
- rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o zbavení soudce soudní funkce a rovněž rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o kárné odpovědnosti soudců, a to ve všech případech ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo odvolání přijato (rozhodnutí vylučuje právo na ústavní stížnost).
Na počátku roku 2001 následovala třetí změna Ústavy z roku 1990. Těmito změnami ústavy se nezměnila ustanovení Ústavy z roku 2000, jimiž byly již dříve značně rozšířeny pravomoci Ústavního soudu v porovnání s jeho pravomocemi stanovenými Ústavou z roku 1990. Tyto změny pouze sladily terminologii stávajícího ústavního textu v části, která se týká Ústavního soudu, s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Kromě toho byly ze stávajících ústavních ustanovení o Ústavním soudu odstraněny části, které se týkaly Poslanecké sněmovny (Zastupnički dom) a Sněmovny žup (Županijski dom) chorvatského parlamentu (Saboru), neboť změnami Ústavy z roku 2001 je stanoveno, že národní parlament je jednokomorový (Sněmovna žup byla zrušena a ustanovení o Poslanecké sněmovně byla nahrazena ustanoveními o chorvatském parlamentu – Saboru).
V březnu 2002 byl přijat ústavní zákon o změně Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky, jímž bylo sladěno znění Ústavního zákona z roku 1999 s rozšířenými pravomocemi Ústavního soudu vyplývajícími ze změny Ústavy z roku 2000. Tento zákon je v současné době v platnosti.
Ústavní soudnictví bylo na území Chorvatské republiky zavedeno v roce 1963 a Ústavní soud začal fungovat v roce 1964.
Ústavní soudnictví v Chorvatské republice se dělí na dvě historická období:
ústavní soudnictví v bývalé Socialistické republice Chorvatsko (dále jen „SR Chorvatsko“) 1963–1990: období, ve kterém bylo Chorvatsko jednou ze šesti federálních jednotek (republik) bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen „bývalá SFRJ“);
ústavní soudnictví v Chorvatské republice od roku 1990 doposud: období po získání nezávislosti a samostatnosti Chorvatské republiky.
Nejdůležitější zákony v oblasti trestního práva
Trestní zákoník
Trestní řád
Přestupkový zákon
Zákon o soudech pro mladistvé
Zákon o ochraně osob s duševními poruchami
Zákon o nepromlčitelnosti trestných činů válečného profitérství a trestných činů spojených s procesem hospodářské transformace a privatizace
Zákon o finančním odškodňování obětí trestných činů
Zákon o odpovědnosti právnických osob za trestné činy
Zákon o amnestii
Zákon o postupu konfiskace výnosů z trestné činnosti a přestupků
Zákon o právních důsledcích rozsudků, o rejstříku trestů a rehabilitaci
Probační zákon
Nejdůležitější zákony v oblasti občanského, obchodního a správního práva
Zákon o výkonu rozhodnutí
Zákon o rozhodčím řízení
Zákon o bezplatné právní pomoci
Zákon o validaci
Zákon o smírčím řízení
Zákon o nabývání majetku děděním
Zákon o občanskoprávní odpovědnosti
Občanský soudní řád
Zákon o vlastnictví a dalších věcných právech
Zákon o pronájmu a prodeji komerčních prostorů
Zákon o katastru nemovitostí
Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody vzniklé v bývalé SFRJ, na které odpovídala bývalá SFRJ
Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody způsobené členy chorvatských ozbrojených sil a složek veřejné bezpečnosti během vlastenecké války za nezávislost
Zákon o odpovědnosti za škody způsobené teroristickými činy a veřejnými demonstracemi
Zákon o zákazu převodu dispozičního práva a práva na užívání určitého nemovitého majetku ve veřejném vlastnictví na jiné uživatele nebo do vlastnictví fyzických a právnických osob
Zákon o zákazu dispozičního práva a nabývání zdrojů určitých právnických osob na území Chorvatské republiky
Zákon o řešení střetu zákona s předpisy jiných zemí v určitých vztazích
Insolvenční zákon
Zákon o obchodních společnostech
Zákon o soudním rejstříku
Zákon o zavedení evropské společnosti Societas Europea (SE) a evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS)
Zákon o vyvlastnění
Zákon o vyvlastnění a stanovení náhrady škody
Zákon o správních sporech
Zákon o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu
Předpisy a mezinárodní dohody týkající se použití zákona o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu
