Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady
Swipe to change

Vnitrostátní právní předpisy

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko

Ústava Chorvatské republiky

Ústava Chorvatské republiky

Přijetím Ústavy Chorvatské republiky dne 22. prosince 1990 (dále jen „Ústava z roku 1990“) byl vytvořen nový ústavní pořádek. Tato ústava vymezuje složení a pravomoci Ústavního soudu Chorvatské republiky (dále jen: Ústavní soud).

V souladu s Ústavou z roku 1990:

  • se Ústavní soud skládá z jedenácti soudců volených poslaneckou sněmovnou (Zastupnički dom) na návrh Sněmovny žup (Županijski dom) Parlamentu Chorvatské republiky (tzv. Saboru) na dobu osmi let z řad významných právníků, zejména soudců, státních zástupců, advokátů a univerzitních profesorů práva;
  • Ústavní soud volí předsedu na dobu čtyř let; soudci Ústavního soudu nesmějí vykonávat žádné jiné veřejné funkce či profesní činnosti;
  • soudci Ústavního soudu požívají imunity stejně jako členové Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
  • soudce Ústavního soudu může být odvolán před uplynutím svého funkčního období, pokud požádá o odvolání, pokud bude odsouzen k trestu odnětí svobody nebo pokud nebude (na základě rozhodnutí Ústavního soudu) nadále schopen vykonávat své povinnosti.

Podle Ústavy z roku 1990 byly základní ústavní pravomoci Ústavního soudu:

  • rozhodovat o souladu zákonů s Ústavou, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký zákon protiústavní, zákon zruší;
  • rozhodovat o souladu dalších právních předpisů s Ústavou a se zákonem, přičemž v případě, že dospěje k závěru, že je nějaký právní předpis protiústavní nebo nezákonný, tak jej zruší či zneplatní;
  • chránit ústavní svobody a lidská a občanská práva v řízení zahájeném na základě ústavní stížnosti;
  • řešit spory týkající se příslušnosti mezi orgány zákonodárné, výkonné a soudní moci;
  • dohlížet na ústavnost programů a činnosti politických stran, přičemž může jejich aktivity zakázat, jestliže svým programem nebo činností násilně ohrožují demokratický ústavní pořádek, nezávislost, jednotu a územní celistvost Chorvatské republiky;
  • dohlížet na ústavnost a zákonnost voleb a celostátních referend a řešit volební spory, které nespadají do pravomoci jednotlivých soudů;
  • na návrh vlády Chorvatské republiky stanovit trvalou nezpůsobilost prezidenta republiky vykonávat svou funkci; v takovém případě funkci prezidenta republiky dočasně převezme předseda Parlamentu Chorvatské republiky (Saboru);
  • na návrh dvoutřetinové většiny všech členů Poslanecké sněmovny Parlamentu Chorvatské republiky rozhodovat dvoutřetinovou většinou hlasů všech soudců o odpovědnosti prezidenta republiky. Pokud Ústavní soud odpovědnost potvrdí, musí podle ústavy prezident republiky podat demisi.

Ústava z roku 1990 rovněž stanoví, že podmínky pro volbu soudců Ústavního soudu a skončení jejich funkce, podmínky a lhůty pro zahájení řízení ve věci přezkumu ústavnosti a zákonnosti, postup a právní účinky jeho rozhodnutí, ochrana ústavních svobod a lidských a občanských práv a další otázky důležité pro plnění povinností a činnost Ústavního soudu jsou upraveny ústavním zákonem a že tento ústavní zákon se přijímá postupem stanoveným pro změnu ústavy.

Od roku 1990 neexistuje v ústavním pořádku Chorvatské republiky kromě Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky žádný jiný zákon, pro nějž ústavodárce požaduje, aby byl přijat postupem, kterým se přijímá i samotná ústava, tj. kterému ústavodárce přiznává ústavní platnost. Takto je jasně stanoven význam a úloha ústavního soudnictví v právním řádu Chorvatské republiky.

Na základě Ústavy z roku 1990 chorvatský parlament (Sabor) v březnu 1991 přijal první Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1991“, který podrobněji pojednává o pravomocech Ústavního soudu vymezených v Ústavě z roku 1990.

K první změně Ústavy z roku 1990 došlo koncem roku 1997 přijetím Ústavního zákona o změnách Ústavy Chorvatské republiky. Tyto změny se nijak nedotkly ustanovení Ústavy z roku 1990 upravujících pravomoci Ústavního soudu. V září 1999 Parlament schválil nový Ústavní zákon o Ústavním soudu Chorvatské republiky (dále jen „Ústavní zákon z roku 1999“).

Koncem roku 2000 následovala druhá změna ústavy. Těmito změnami ústavy se významně rozšířily pravomoci Ústavního soudu, stejně jako počet soudců, jenž se z původních jedenácti zvýšil na celkem třináct. Vedle pravomocí, které již byly vymezeny Ústavou z roku 1990, jsou těmito ústavními změnami Ústavnímu soudu přiřknuty tyto nové pravomoci:

  • může přezkoumat ústavnost zákonů a ústavnost a zákonnost dalších právních předpisů, jejichž platnost skončila, jestliže od okamžiku ukončení jejich platnosti do předložení žádosti nebo návrhu na zahájení řízení neuplynula doba delší než jeden rok;
  • sleduje provádění ústavnosti a zákonnosti a na zjištěné případy neústavnosti a nezákonnosti upozorňuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
  • pokud Ústavní soud zjistí, že příslušný orgán, který byl povinen přijmout právní předpis pro provedení ustanovení ústavy, zákonů a dalších právních předpisů, tento právní předpis nepřijal, informuje o této skutečnosti vládu, a v případě právních předpisů, jež byla povinna přijmout vláda, informuje Poslaneckou sněmovnu (Zastupnički dom) chorvatského parlamentu (Saboru);
  • na návrh vlády Chorvatské republiky vydává rozhodnutí, kterým předseda chorvatského parlamentu (Saboru) převezme funkci prozatímního prezidenta republiky v případě dlouhodobé neschopnosti prezidenta republiky z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení, a zejména pokud prezident republiky není schopen rozhodovat o svěření svých pravomocí dočasnému náhradníkovi;
  • dává předchozí souhlas k zadržení prezidenta republiky a k zahájení trestního řízení proti jeho osobě;
  • rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o zbavení soudce soudní funkce a rovněž rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní soudní rady o kárné odpovědnosti soudců, a to ve všech případech ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo odvolání přijato (rozhodnutí vylučuje právo na ústavní stížnost).

Na počátku roku 2001 následovala třetí změna Ústavy z roku 1990. Těmito změnami ústavy se nezměnila ustanovení Ústavy z roku 2000, jimiž byly již dříve značně rozšířeny pravomoci Ústavního soudu v porovnání s jeho pravomocemi stanovenými Ústavou z roku 1990. Tyto změny pouze sladily terminologii stávajícího ústavního textu v části, která se týká Ústavního soudu, s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Kromě toho byly ze stávajících ústavních ustanovení o Ústavním soudu odstraněny části, které se týkaly Poslanecké sněmovny (Zastupnički dom) a Sněmovny žup (Županijski dom) chorvatského parlamentu (Saboru), neboť změnami Ústavy z roku 2001 je stanoveno, že národní parlament je jednokomorový (Sněmovna žup byla zrušena a ustanovení o Poslanecké sněmovně byla nahrazena ustanoveními o chorvatském parlamentu – Saboru).

V březnu 2002 byl přijat ústavní zákon o změně Ústavního zákona o Ústavním soudu Chorvatské republiky, jímž bylo sladěno znění Ústavního zákona z roku 1999 s rozšířenými pravomocemi Ústavního soudu vyplývajícími ze změny Ústavy z roku 2000. Tento zákon je v současné době v platnosti.

Ústavní soudnictví bylo na území Chorvatské republiky zavedeno v roce 1963 a Ústavní soud začal fungovat v roce 1964.

Ústavní soudnictví v Chorvatské republice se dělí na dvě historická období:

ústavní soudnictví v bývalé Socialistické republice Chorvatsko (dále jen „SR Chorvatsko“) 1963–1990: období, ve kterém bylo Chorvatsko jednou ze šesti federálních jednotek (republik) bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie (dále jen „bývalá SFRJ“);

ústavní soudnictví v Chorvatské republice od roku 1990 doposud: období po získání nezávislosti a samostatnosti Chorvatské republiky.

Nejdůležitější zákony v oblasti trestního práva

Zákony v oblasti trestního práva:

Trestní zákoník

Trestní řád

Přestupkový zákon

Zákon o soudech pro mladistvé

Zákon o ochraně osob s duševními poruchami

Zákon o nepromlčitelnosti trestných činů válečného profitérství a trestných činů spojených s procesem hospodářské transformace a privatizace

Zákon o finančním odškodňování obětí trestných činů

Zákon o odpovědnosti právnických osob za trestné činy

Zákon o amnestii

Zákon o postupu konfiskace výnosů z trestné činnosti a přestupků

Zákon o právních důsledcích rozsudků, o rejstříku trestů a rehabilitaci

Probační zákon

Nejdůležitější zákony v oblasti občanského, obchodního a správního práva

Zákony v oblasti občanského práva:

Zákon o výkonu rozhodnutí

Zákon o rozhodčím řízení

Zákon o bezplatné právní pomoci

Zákon o validaci

Zákon o smírčím řízení

Zákon o nabývání majetku děděním

Zákon o občanskoprávní odpovědnosti

Občanský soudní řád

Zákon o vlastnictví a dalších věcných právech

Zákon o pronájmu a prodeji komerčních prostorů

Zákon o katastru nemovitostí

Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody vzniklé v bývalé SFRJ, na které odpovídala bývalá SFRJ

Zákon o odpovědnosti Chorvatské republiky za škody způsobené členy chorvatských ozbrojených sil a složek veřejné bezpečnosti během vlastenecké války za nezávislost

Zákon o odpovědnosti za škody způsobené teroristickými činy a veřejnými demonstracemi

Zákon o zákazu převodu dispozičního práva a práva na užívání určitého nemovitého majetku ve veřejném vlastnictví na jiné uživatele nebo do vlastnictví fyzických a právnických osob

Zákon o zákazu dispozičního práva a nabývání zdrojů určitých právnických osob na území Chorvatské republiky

Zákon o řešení střetu zákona s předpisy jiných zemí v určitých vztazích

Zákony v oblasti obchodního práva:

Insolvenční zákon

Zákon o obchodních společnostech

Zákon o soudním rejstříku

Zákon o zavedení evropské společnosti Societas Europea (SE) a evropského hospodářského zájmového sdružení (EHZS)

Zákony v oblasti správního práva:

Zákon o vyvlastnění

Zákon o vyvlastnění a stanovení náhrady škody

Zákon o správních sporech

Zákon o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu

Předpisy a mezinárodní dohody týkající se použití zákona o odškodnění za majetek zabavený během jugoslávského komunistického režimu

Poslední aktualizace: 22/08/2016

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.