Hledat informace podle regionů
Nový trestní zákoník, který vstoupil v platnost 1. ledna 2013, přinesl některé novinky, například vyšší sankce a delší promlčecí lhůty, a zavedl také nové trestné činy, jako je nevyplácení mezd, bezohledná jízda a nelegální hazardní hry. Po změně trestního zákoníku v oblasti trestní odpovědnosti v prosinci 2012 se držení omamných látek pro osobní potřebu stalo méně závažným trestným činem.
Trestní zákoník má obecnou část a zvláštní část.
A) Obecná část trestního zákoníku obsahuje ustanovení vztahující se na všechny trestné činy. Tato ustanovení upravují obecné právní předpoklady trestnosti určitého jednání, pokuty a trestní postihy.
B) Zvláštní část trestního zákoníku obsahuje popisy jednotlivých trestných činů a sankce, které mohou být za tyto trestné činy uloženy, a zahrnuje také trestné činy a sankce ukládané za toto jednání podle jiných právních předpisů. Trestnými činy stanovenými v chorvatském trestním zákoníku jsou:
Trestní řád (Zakon o kaznenom postupku) (NN č. 152/08, 76/09, 80/11, 91/12 – usnesení a rozhodnutí chorvatského Ústavního soudu, 143/12, 56/13, 145/13, 152/14 a 70/17)
Tento právní předpis stanoví pravidla, která zajišťují, aby nebyly odsouzeny nevinné osoby a aby byl pachatelům trestných činů uložen trest nebo jiné opatření za zákonem stanovených podmínek na základě řádného soudního řízení vedeného u příslušného soudu.
Trestní stíhání a řízení může být vedeno a ukončeno pouze podle pravidel a za podmínek stanovených v trestním řádu.
Trestní řád provádí v chorvatském právním řádu tyto předpisy EU:
Trestní řízení je vedeno na žádost zmocněného státního zástupce.
Zmocněným státním zástupcem v případě trestných činů, u nichž je trestní řízení zahájeno z úřední pravomoci , je veřejný žalobce (državni odvjetnik), zatímco zmocněným státním zástupcem v případě trestných činů, u nichž je trestní řízení zahájeno podáním soukromé žaloby, je soukromý žalobce. V případě některých zákonem stanovených trestných činů je trestní řízení zahájeno veřejným žalobcem pouze na návrh oběti. Nestanoví-li zákon jinak, musí veřejný žalobce zahájit trestní řízení tehdy, existují-li přiměřené důvody pro domněnku, že se určitá osoba dopustila trestného činu, u něhož je trestní řízení zahájeno z úřední pravomoci , a pokud stíhání dotyčné osoby nebrání žádné právní překážky.
Neshledá-li veřejný žalobce důvody pro zahájení nebo vedení trestního stíhání, může za podmínek stanovených zákonem funkci žalobce převzít oběť jakožto poškozená strana.
Zákon o právních důsledcích rozsudků, o rejstříku trestů a rehabilitaci (Zakon o pravnim posljedicama osude, kaznenoj evidenciji i rehabilitaciji) (NN č. 143/12 a 105/15)
Tento zákon upravuje právní důsledky rozsudků, organizaci, vedení, dostupnost, poskytování a výmaz záznamů v rejstříku trestů a mezinárodní výměnu informací z rejstříku trestů, jakož i rehabilitaci.
Zákon obsahuje ustanovení, která jsou v souladu s těmito akty Evropské unie:
Rejstřík trestů v Chorvatsku organizuje a vede ministerstvo příslušné pro soudnictví, které je současně ústředním orgánem pro výměnu těchto údajů s ostatními státy (dále jen „ministerstvo“).
Rejstřík trestů je veden pro fyzické a právnické osoby (dále jen „osoby“), které byly v Chorvatsku pravomocně odsouzeny za trestnou činnost. Rejstřík trestů je veden rovněž pro chorvatské občany a právnické osoby se sídlem v Chorvatsku pravomocně odsouzené za trestnou činnost mimo Chorvatsko, jsou-li tyto údaje poskytnuty ministerstvu.
Obsah rejstříku trestů zahrnuje seznam pravomocně odsouzených osob za trestné činy sexuálního zneužívání a sexuálního vykořisťování dětí a za jiné trestné činy uvedené v čl. 13 odst. 4 tohoto zákona.
Nejdůležitější zákony v oblasti občanského práva v Chorvatsku:
Zákon o závazkových vztazích (Zakon o obveznim odnosima) (NN č. 35/05, 41/08 a 125/11)
Tento zákon upravuje základy závazkových vztahů (obecná část) a smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy (zvláštní část).
Účastníci transakcí si mohou upravit závazkové vztahy libovolně, nikoli však způsobem, který je v rozporu s chorvatskou ústavou, závaznými předpisy a veřejnou morálkou.
Zákon o vlastnictví a dalších věcných právech (Zakon o vlasništvu i drugim stvarnim pravima) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 129/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 153/09, 143/12 a 152/14)
Tento zákon stanoví obecnou úpravu vlastnictví věcí ze strany osob; pravidla tohoto zákona se vztahují rovněž na vlastnictví věcí, které jsou předmětem zvláštní právní úpravy, není-li to v rozporu s touto úpravou.
To, co zákon stanoví s ohledem na vlastnické právo a vlastníky, se odpovídajícím způsobem použije i na veškerá další věcná práva, nestanoví-li zákon jinak nebo nevyplývá-li něco jiného z jejich právní povahy.
Zákon o nabývání majetku děděním (Zakon o nasljeđivanju) (NN č. 48/03, 163/03, 35/05 – zákon o závazkových vztazích a 127/13)
Tento zákon upravuje dědické právo a stanoví pravidla, podle nichž soudy, jiné orgány a zmocněné osoby postupují ve věcech dědických.
Zákon o katastru nemovitostí (Zakon o zemljišnim knjigama) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 114/01, 100/04, 107/07, 152/08, 126/10, 55/13, 60/13 a 108/17)
Tento zákon upravuje otázky týkající se právního stavu nemovitostí na území Chorvatska, které jsou důležité pro právní úkony, a upravuje taktéž způsob a formu vedení katastru nemovitostí (katastrální úřad (gruntovnica)), pokud nebyly s ohledem na určité pozemky přijaty zvláštní předpisy.
Občanský soudní řád (Zakon o parničnom postupku) (NN č. 53/91, 91/92, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 96/08, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11 – konsolidované znění, 25/13 a 89/14)
Tento zákon stanoví pravidla, podle nichž soudy projednávají a rozhodují spory týkající se základních práv a povinností člověka a občana, osobních a rodinných vztahů občanů, jakož i pracovní, obchodní, majetkové a jiné občanskoprávní spory, ledaže byla přijata ustanovení, podle nichž mají soudy o některých těchto sporech rozhodovat podle jiných pravidel.
Exekuční zákon (Ovršni zakon) (č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16, a 73/17)
Tento zákon upravuje řízení, v jehož rámci soudy a notáři vymáhají vyrovnání pohledávek na základě exekučních titulů a veřejných listin (řízení o výkonu rozhodnutí), a řízení, v jehož rámci soudy a notáři vymáhají zajištění pohledávky (zajišťovací řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Zmíněný zákon upravuje rovněž hmotněprávní vztahy vzniklé na základě řízení o výkonu rozhodnutí a zajišťovacího řízení.
Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.