Prameny práva
Vnitrostátní prameny práva
Prameny práva zahrnují
- Ústavu Bulharské republiky (vyhlášena SG 56/13 červenec 1991, změněna SG 85/26 září 2003, SG 18/25 únor 2005, SG 27/31 březen 2006, SG 78/26 září 2006 - rozsudek Ústavního soudu č. 7/2006, SG 12/6 únor 2007),
- legislativní akty a
- nařízení
Judikatura z formálního hlediska není pramenem práva, v praxi však požívá silné autority.
Evropské a mezinárodní prameny práva.
Jedním z hlavních pramenů práva v Bulharsku je právo Evropské unie.
Součástí vnitrostátního právního řádu jsou i mezinárodní smlouvy sjednané mezi Bulharskem a třetími státy.
Mezinárodní smlouvy ratifikované postupem předepsaným Ústavou, které v Bulharsku byly vyhlášeny a vstoupily v platnost, se stávají součástí právních předpisů státu. Uvedené prameny práva mají přednost před kterýmkoli ustanovením vnitrostátního práva, které by s nimi nebylo v souladu.
Veškeré legislativní akty musí být vyhlášeny a vstupují v platnost tři dny po uveřejnění, pokud v nich není uvedeno něco jiného.
Druhy právních nástrojů – popis
K psaným nástrojům patří Ústava Bulharské republiky, mezinárodní smlouvy, legislativní nástroje a prováděcí předpisy (dekrety, nařízení, vyhlášky, pravidla, směrnice a příkazy).
Normou nejvyšší právní síly je Ústava Bulharské republiky. Ta stanoví uspořádání, zásady, pravomoci a povinnosti státních orgánů, jakož i práva a povinnosti občanů.
Zákon je normativní akt, který upravuje nebo vykládá (na základě ústavy) společenské vztahy, které mohou podléhat dlouhodobé úpravě, v závislosti na předmětu nebo oblastech jednoho či několika právních institutů nebo jejich složek. Podrobnější informace naleznete v článku 3 zákona o normativních aktech Bulharské republiky.
Veškeré legislativní akty musí být vyhlášeny a vstupují v platnost tři dny po uveřejnění, pokud v nich není uvedeno něco jiného.
Schvaluje-li Rada ministrů nařízení, vyhlášky a směrnice nebo vydává-li nařízení, kterým se stanoví sociální opatření, jejichž úprava nespadá do oblasti její výkonné a nařizovací činnosti, vydá o tom dekret. Podrobnější informace naleznete v článku 6 zákona o normativních aktech Bulharské republiky.
Nařízení je normativní akt, který se vydává k provedení zákona jako celku. Stanoví se jím uspořádání státních a místních orgánů nebo vnitřní řád jejich činnosti.
Vyhláška je normativní akt. který se vydává k provedení určitých ustanovení nebo jiných součástí normativního aktu vyšší síly.
Směrnice je normativní akt, kterým výše postavený orgán uděluje podřízeným orgánům instrukce k provedení normativního aktu, nebo jehož dodržování musí tento orgán zajistit.
Důležité jsou i další prameny, které zde nejsou uvedeny, jako např. celní předpisy a obecné zásady právní.
Za vedlejší pramen práva lze považovat výkladová rozhodnutí nejvyšších soudů.
Nálezy Ústavního soudu musí být do 15 dnů od svého vydání vyhlášeny ve státním věstníku. Nálezy vstupují v platnost tři dny po vyhlášení. Kterýkoli akt, u nějž bylo nálezem rozhodnuto o jeho protiústavnosti, přestává platit dnem, kdy nález vstupuje v platnost. Kterákoli součást právního předpisu, která v nálezu nebyla označena za protiústavní, zůstává v platnosti.
Hierarchie norem
Právním předpisem nejvyšší právní síly je Ústava Bulharské republiky. Nadřazenost práva EU není v Ústavě výslovně stanovena, právo EU se však považuje za nadřazené právu vnitrostátnímu.
Mezinárodní smlouvy ratifikované v postupem předepsaným Ústavou, které v Bulharsku byly vyhlášeny a vstoupily v platnost, se v souladu s čl. 5 odst. 4 Ústavy stávají součástí právních předpisů státu. Mají přednost před kterýmkoli ustanovením vnitrostátního práva, které by s nimi nebylo v souladu.
Legislativní nástroje se nacházejí na následující úrovni.
Výkonná moc má právo vydávat prováděcí právní předpisy, jako jsou dekrety, vyhlášky, usnesení, pravidla, nařízení, směrnice a příkazy.
Institucionální rámec
Orgány zodpovědné za přijímání právních předpisů
Legislativní pravomoc je svěřena Národnímu shromáždění. To může schvalovat, měnit, doplňovat a rušit zákony.
Rada ministrů k provedení zákonů přijímá dekrety, vyhlášky a usnesení. Ministři vydávají pravidla, nařízení, směrnice a příkazy.
Co se týče mezinárodních nástrojů, Rada ministrů sjednává mezinárodní smlouvy, je-li k tomu zmocněna zákonem. Národní shromáždění ratifikuje (nebo zamítá) mezinárodní smlouvy, které:
- jsou politické nebo vojenské povahy,
- se týkají členství Bulharské republiky v mezinárodních organizacích,
- se týkají úpravy státních hranic Bulharské republiky,
- zakládají závazky pro státní pokladnu,
- se týkají účasti státu v mezinárodní a arbitráži nebo soudním řízení,
- se týkají základních lidských práv,
- mají dopad na užívání zákonů nebo ke svému vymáhání vyžadují přijetí nových právních předpisů,
- výslovně vyžadují ratifikaci,
- předávají Evropské unii pravomoci upravené Ústavou.
Rozhodovací proces
Přijetí Ústavy
Je-li to nezbytné, přijímá novou ústavu Velké národní shromáždění, která má 400 členů.
Podrobnější informace naleznete v čl. 158 odst. 1 Ústavy Bulharské republiky.
Národní shromáždění může měnit veškerá ustanovení Ústavy s výjimkou těch, která spadají do pravomoci Velkého národního shromáždění. Změna Ústavy vyžaduje většinu tří čtvrtin hlasů všech členů Národního shromáždění ve třech hlasováních v průběhu tří různých dnů. Změna Ústavy je do sedmi dnů od svého přijetí podepsána a vyhlášena ve státním věstníku předsedou Velkého národního shromáždění.
Legislativní rozhodovací proces
V souladu s článkem 87 Ústavy má kterýkoli člen Národního shromáždění nebo Rady ministrů právo předložit návrh zákona.
Národní shromáždění návrh zákona přijímá ve dvou čteních. V prvním čtení se návrh zákona projednává jako celek. Poslanci mohou ve lhůtě stanovené Národním shromážděním předkládat písemné návrhy na změnu návrhu, který byl přijat v prvním čtení. Ve druhém čtení Národní shromáždění návrh podrobně projedná a přijme. Přijatý návrh je zaslán prezidentu Bulharské republiky, který podepíše dekret o jeho vyhlášení. Akt je vyhlášen ve státním věstníku a tři dny poté vstupuje v platnost, pokud v něm není uvedeno něco jiného.
Databáze právních předpisů
Státní věstník je zdarma přístupný na webových stránkách státního věstníku. Jeho online verze obsahuje zákony vyhlášené Národním shromážděním, dekrety Rady ministrů, mezinárodní smlouvy a jiné právní akty, jakož i oznámení o veřejných zakázkách a koncesích.
Širokou škálu právních informací poskytují komerční databáze právních předpisů, jako je Apis, Ciela a Juridical Encyclopaedia, ty však nejsou bezplatné.
