How to enforce a court decision

When a Court is involved in solving a dispute, there are two steps that must be ensured at the end of the process.  First, the Court must hand down a judgment and then the judgment needs to be enforced in practice.

To force the other party (defendant or your debtor) to comply with the judgment against him/her (for example to pay up), you will have to go to the enforcement authorities. They alone have the power to force the debtor to pay, calling on the forces of law and order if need be.

Under the Brussels I Regulation (recast) which governs the recognition and enforcement of judgments in cross border cases, if you have an enforceable judgment issued in the Union Member State, you can go to the enforcement authorities in other Member State where e.g. the debtor has assets without any intermediary procedure being required (the Regulation abolishes the 'exequatur ' procedure). The debtor against whom you seek the enforcement may apply to the court requesting refusal of enforcement. The names and location of those competent courts and courts for further appeals are provided here.

The purpose of enforcement is generally to recover sums of money, but it may also be to have some other kind of duty performed (duty to do something or refrain from doing something, such as to deliver goods or finish work or refrain from trespassing).

Different European procedures (such as the European Payment Order, the European Small Claims Procedure and the European Enforcement Order) can be used in cross border civil cases, but for all of them, a judgment must be enforced in accordance with the national rules and procedures of the State of enforcement (usually where the debtor or his/her assets are).

In practice, you need to have an enforceable document (a court judgment or a deed) if you wish to apply for enforcement. The enforcement procedures and the authorities who handle them (courts, debt-collection agencies and bailiffs) are decided by national law of the Member State where enforcement is sought.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Last update: 18/01/2019

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Belgie

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud povinný nesplní soudní rozhodnutí dobrovolně, může oprávněný vymáhat jeho splnění u soudů; to se nazývá nuceným výkonem rozhodnutí. K tomu je zapotřebí exekuční titul (článek 1386 soudního řádu), jelikož to znamená zásah do osobní právní sféry povinného. Tímto titulem je obvykle soudní rozhodnutí nebo notářská listina. Kvůli respektování soukromí povinného není titul v určitých okamžicích vykonatelný (článek 1387 soudního řádu). Titul vykonává soudní vykonavatel.

Nucený výkon rozhodnutí se obvykle používá k vymáhání peněžních částek, lze jej však využít i za účelem provedení určitého úkonu, či zdržení se určitého jednání.

Dalším důležitým hlediskem je peněžitá sankce (článek 1385a soudního řádu). Jedná se o prostředek k vyvinutí tlaku na odsouzenou osobu s cílem podpořit splnění soudního rozhodnutí. V určitých případech však nelze peněžitou sankci uložit: pokud bylo dotyčné osobě nařízeno zaplacení určité peněžní částky nebo dodržení pracovní smlouvy a pokud by se to neslučovalo s lidskou důstojností. Peněžitá sankce se vymáhá na základě titulu umožňujícího uložení pokuty, a žádný další titul není tudíž zapotřebí.

Je-li dotyčné osobě nařízeno uhrazení určité peněžní částky, vymáhá se pohledávka z majetku povinného, na což se odkazuje jako na zabavení majetku. Rozlišuje se mezi druhem zabavených věcí (movité či nemovité) a povahou zabavení (předběžné zabavení a zabavení při výkonu rozhodnutí). Předběžné zabavení se používá v naléhavých případech k umístění věcí pod soudní ochranu: tím je zajištěna situace, která umožňuje provést následně výkon rozhodnutí. Osoba, jejíž majetek byl zabaven, již nemá nad věcmi kontrolu a nemůže je prodat ani se jich zbavit. Je-li při výkonu rozhodnutí zabaven majetek povinného, je následně prodán a výtěžek z prodeje je předán oprávněnému. Oprávněný nemá nárok na samotné zabavené věci, pouze na výtěžek z jejich prodeje.

Při použití článku 1445 a násl. soudního řádu existuje rovněž příkaz k zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) (viz níže).

Kromě obvyklého předběžného zabavení a zabavení movitého a nemovitého majetku při výkonu rozhodnutí existují rovněž zvláštní pravidla pro zabavení plavidel (články 1467 až 1480 a články 1545 až 1559 soudního řádu), exekuci (pandbeslag) (článek 1461 soudního řádu), vydání obstaveného majetku proti záruce (beslag tot terugvordering) (články 1462 až 1466 soudního řádu) a zabavení nesklizeného ovoce a plodin (články 1529 až 1538 soudního řádu). Ve zbývající části tohoto dokumentu se budeme zabývat pouze běžným zabavením.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé a soudci nařizující zabavení. Soudci nařizující zabavení jsou příslušní k rozhodování sporů týkajících se výkonu rozhodnutí.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

2.1.1 Předběžné zabavení

V případě předběžného zabavení se v zásadě vyžaduje souhlas soudce nařizujícího zabavení a musí existovat důvod naléhavosti (článek 1413 soudního řádu). Povolení se vydává na návrh jedné ze stran (článek 1417 soudního řádu). Stejný návrh nelze použít současně k zabavení movitého i nemovitého majetku. K zabavení nemovitého majetku se každopádně vždy vyžaduje samostatný návrh.

Soudce nařizující zabavení vydá rozhodnutí nejpozději do osmi dnů od podání návrhu (článek 1418 soudního řádu). Soudce může rozhodnout, že povolení nevydá, nebo jej může oprávněnému vydat v plném rozsahu nebo částečně. Rozhodnutí soudce nařizujícího zabavení musí být doručeno povinnému. Rozhodnutí se předá soudnímu vykonavateli, který podnikne nezbytné kroky k jeho doručení.

Z tohoto pravidla existuje jedna důležitá výjimka, kdy se povolení soudce nařizujícího zabavení nevyžaduje: každé soudní rozhodnutí představuje povolení k předběžnému zabavení majetku s ohledem na vydaný výrok (článek 1414 soudního řádu). I v tomto případě se musí jednat o naléhavou záležitost. Soudní rozhodnutí je třeba předat soudnímu vykonavateli, který podnikne potřebné kroky k zabavení věcí.

Předběžné zabavení se může změnit na zabavení při výkonu rozhodnutí (články 1489 až 1493 soudního řádu).

2.1.2 Zabavení při výkonu rozhodnutí

A. Obecné poznámky

Zabavení při výkonu rozhodnutí je možno provést pouze na základě exekučního titulu (článek 1494 soudního řádu). Soudní rozhodnutí a listiny lze vykonat pouze při předložení ověřené kopie nebo prvopisu, k nimž je připojena doložka vykonatelnosti stanovená v královské vyhlášce.

Rozhodnutí soudu je žalovanému doručeno předem (článek 1495 soudního řádu). Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí, je předchozí doručení povinné v každém případě za účelem vyrozumění dlužníka. Je-li však exekučním titulem listina, není doručení nutné, jelikož dlužník již o titulu ví. Lhůta pro přezkum nebo pro odvolání začíná běžet v okamžiku doručení soudního rozhodnutí. Lhůta pro odvolání vede k odkladu zabavení v rámci výkonu rozhodnutí (nikoli předběžného zabavení) v případech, kdy bylo jedné ze stran nařízeno uhrazení určité peněžní částky. Předběžný výkon (soudní rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné) představuje výjimku z odkladného účinku přezkumného nebo odvolacího řízení.

Druhou fází úsilí oprávněného o prosazení prodeje majetku je platební příkaz (článek 1499 soudního řádu). Jedná se o první úkon v rámci výkonu rozhodnutí a poslední varování pro povinného, který se v této fázi ještě může zabavení vyhnout. Po vydání platebního příkazu následuje čekací doba v délce jednoho dne v případě zabavení movitého majetku (článek 1499 soudního řádu) a patnácti dnů v případě nemovitého majetku (článek 1566 soudního řádu). Příkaz musí být doručen povinnému a představuje oznámení o prodlení a žádost o platbu. Nucený výkon rozhodnutí slouží pouze k získání částek uvedených v platebním příkazu.

Na konci čekací doby lze věci zabavit. To se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele. Výkon rozhodnutí se tudíž provádí prostřednictvím příslušného úředníka. Tento úředník se považuje za zástupce oprávněného; jeho funkce je stanovena zákonem a působí pod soudním dohledem. Má smluvní odpovědnost vůči oprávněnému a mimosmluvní odpovědnost vůči třetím stranám (ze zákona a na základě porušení obecné povinnosti řádné péče).

Do tří pracovních dnů zašle soudní vykonavatel oznámení o zabavení do centrálního registru oznámení o zabavení, přenesení pravomoci, postoupení, kolektivním vypořádání dluhů a protestu (Centraal Bestand van berichten van beslag, delegatie, overdracht en collectieve schuldenregeling en van protest) (čl. 1390 odst. 1 soudního řádu). Oznámení je povinné v případě movitých i nemovitých věcí. Zabavení při výkonu rozhodnutí ani rozdělení výtěžku nelze provést bez předchozího seznámení se s oznámeními o zabavení majetku v centrálním registru oznámení (čl. 1391 odst. 2 soudního řádu). Toto pravidlo bylo zavedeno s cílem zabránit zbytečným případům zabavení majetku a posílit kolektivní rozměr zabavení.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí: movité věci

K zabavení movitých věcí při výkonu rozhodnutí je zapotřebí příkaz, proti němuž může povinný vznést námitku. Zabavení se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele a jedná se v prvé řadě o předběžné opatření: s věcmi se nehýbá a nedochází ke změně v jejich vlastnictví ani užívání. Věci lze zabavit i na jiném místě než v bydlišti povinného a v prostorách třetí strany.

V případě movitého majetku není zabavení omezeno pouze na jedno řízení, z praktického hlediska však nemá význam vydávat druhý příkaz k zabavení stejného majetku vzhledem k nákladům s tím spojeným. Dojde-li k poměrnému dělení výtěžku z prodeje věcí povinného, bude se týkat i jiných oprávněných než toho, který zabavení prováděl (článek 1627 a násl. soudního řádu).

O zabavení se vyhotoví úřední zpráva. Zabavené věci se prodají nejdříve jeden měsíc po doručení nebo oznámení kopie úřední zprávy o zabavení majetku. Tato časová prodleva má povinnému poskytnout poslední možnost zabránit prodeji. Prodej je třeba oznámit veřejnosti vyhláškou a oznámeními v tisku. Prodej probíhá v aukční síni nebo na veřejném trhu, pokud se nepožaduje jiné vhodnější místo. Provádí jej soudní vykonavatel, který vyhotoví úřední zápis a inkasuje výtěžek z prodeje. Do patnácti dnů pak soudní vykonavatel rozdělí výtěžek poměrným dílem (článek 1627 a násl. soudního řádu). Tento postup obvykle proběhne smírnou cestou, v opačném případě je věc postoupena soudci nařizujícímu zabavení.

C. Zabavení při výkonu rozhodnutí: nemovitý majetek (články 1560 až 1626 soudního řádu)

Výkon začíná doručením platebního příkazu.

Zabavení se poté provede nejdříve za patnáct dní a nejpozději do šesti měsíců, poté přestává příkaz platit. Příkaz k zabavení musí být pak do patnácti dnů zanesen do záznamů registru hypoték a do šesti měsíců musí být doručen. Zápisem příkazu do rejstříku je dlužník zbaven práva na výnosy z majetku a tento zápis platí nejvýše šest měsíců. Není-li příkaz do registru zapsán, není zabavení platné. Na rozdíl od movitého majetku platí v případě nemovitého majetku zásada pouze jednoho zabavení majetku (majetek, který byl jednou zabaven, nemůže být zabaven podruhé).

Posledním krokem je podání návrhu soudci nařizujícímu zabavení, aby jmenoval notáře, který provede prodej věcí a sestaví pořadí věřitelů. Proti úkonům ustanoveného notáře může povinný podat soudci nařizujícímu zabavení prohlášení o námitce. Podrobná pravidla pro prodej věcí jsou jednoznačně stanovena v zákoně (viz článek 1582 a násl. soudního řádu). Prodej je obvykle veřejný, z podnětu soudce nebo na žádost oprávněného, který zabavení provádí, však lze uskutečnit i soukromý prodej. Výtěžek z prodeje se pak rozdělí mezi jednotlivé věřitele podle schváleného pořadí (viz články 1639 až 1654 soudního řádu). Spory týkající se stanoveného pořadí věřitelů jsou postoupeny soudci nařizujícímu zabavení.

2.1.3 Zabavení pohledávek poddlužníků

Jedná se o zabavení pohledávek, které má povinný u třetí strany (např. obstavení mzdy od zaměstnavatele). Tato třetí strana je tudíž vedlejším dlužníkem oprávněného, který zabavení provádí. Zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) není totéž, co zabavení věcí povinného, jelikož k němu dochází v prostorách třetí strany (beslag bij derden).

Pohledávkou, která je základem pro zabavení, je pohledávka věřitele navrhujícího výkon rozhodnutí vůči dlužníkovi, proti němuž výkon směřuje. Pohledávkou, která je zabavena, je pohledávka, kterou má povinný u třetí strany / vedlejšího dlužníka.

Podrobná pravidla týkající se zabavení pohledávek poddlužníků jsou obsažena v článcích 1445 až 1460 soudního řádu (předběžné zabavení) a v článcích 1539 až 1544 soudního řádu (zabavení při výkonu rozhodnutí).

2.1.4 Náklady

Kromě soudních výdajů je v případě zabavení nutno vzít v úvahu i náklady soudního vykonavatele. Poplatky za úřední služby soudního vykonavatele stanoví královská vyhláška ze dne 30. listopadu 1976, kterou se stanoví sazby za úkony soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a výše určitých přirážek (Koninklijk Besluit van 30 november 1976 tot vaststelling van het tarief voor akten van gerechtsdeurwaarders in burgerlijke en handelszaken en van het tarief van sommige toelagen) (viz Federální úřad pro spravedlnost (Service public fédérale Justice/Federale Overheidsdienst Justitie)).

3.2 Hlavní podmínky

A. Předběžné zabavení

Oprávněný, který má pohledávku s určitými vlastnostmi, může provést předběžné zabavení bez ohledu na hodnotu zabavených věcí a výši pohledávky (viz článek 1413 soudního řádu).

První podmínkou pro tento druh zabavení je naléhavost: musí být ohrožena platební schopnost povinného, která může vést k ohrožení následného prodeje majetku. Rozhodnutí ohledně splnění této podmínky učiní soud na základě objektivních kritérií. Naléhavost musí existovat nejen v okamžiku provedení zabavení, nýbrž také při posouzení nutnosti pokračovat v zabavení. Z této podmínky existuje několik výjimek: zabavení v případě padělání, zabavení v případě směnečných dluhů a výkon cizího rozhodnutí.

Druhou podmínkou pro předběžné zabavení je existence pohledávky oprávněného. Vyžaduje-li se pohledávka, musí splňovat určité podmínky (článek 1415 soudního řádu): musí být konečná (nikoli podmíněná), splatná (to platí i pro záruky za budoucí pohledávky) a pevně stanovená (její výše je určená nebo ji lze určit). Povaha a výše pohledávky nejsou na druhou stranu podstatné. Soudce nařizující zabavení rozhodne o tom, zda byly tyto podmínky splněny, avšak soud, který danou věc následně projednává, není tímto rozhodnutím vázán.

Za třetí, oprávněný, který chce dosáhnout předběžného zabavení, k tomu musí být způsobilý. Jedná se o akt kontroly (nikoli užívání), který může v případě potřeby provést právní zástupce.

Vyžaduje se povolení soudce nařizujícího zabavení, ledaže oprávněný již obdržel soudní rozhodnutí (viz výše). To se však nevyžaduje v případě předběžného zabavení pohledávek poddlužníků nebo exekuce (pandbeslag) nebo v případě oprávněných, kteří již získali soudní rozhodnutí (článek 1414 soudního řádu: exekuční titul představuje každé soudní rozhodnutí). Exekučním titulem jsou i notářské listiny.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

I v případě zabavení při výkonu rozhodnutí se vyžaduje exekuční titul (článek 1494 soudního řádu). Může se jednat o soudní rozhodnutí, veřejnou listinu, příkaz k exekuci vydaný daňovými orgány, cizí rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti atd.

Pohledávka musí být doložena v listině splňující určitá kritéria. Stejně jako v případě předběžného zabavení musí být pohledávka určitá, pevně stanovená a splatná. Druhý odstavec článku 1494 soudního řádu uvádí, že zabavení provedené s cílem získat dlužné částky ve splátkách platí i pro budoucí splátky, jakmile se stanou splatnými.

Titul musí být rovněž platný. Soudce nařizující zabavení nebude považovat titul za platný, pokud zástavní věřitel již není oprávněným nebo pokud pohledávka nebo její část již zanikla (jelikož je promlčená, byla uhrazena či jinak vyrovnaná).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

A. Obecné podmínky

Zabavit lze pouze movité a nemovité věci ve vlastnictví povinného. Věci náležející třetí straně zabavit nelze, ačkoli není podstatné, kdo má věci povinného v držení v okamžiku zabavení. Zabavit proto lze i věci v prostorách třetí strany, a to na základě soudního povolení (článek 1503 soudního řádu).

Oprávněný může v zásadě získat dluh zpět pouze z likvidního majetku povinného. Jen v případě, že se dlužník stane insolventním podvodně, je možné zabavit i jeho bývalý majetek. Zabavení budoucího majetku je obvykle rovněž vyloučeno s výjimkou budoucích pohledávek.

Výtěžek ze zabavených věcí zůstává v případě předběžného zabavení v zásadě u povinného. V případě zabavení při výkonu rozhodnutí je však výtěžek rovněž předmětem zabavení, a přechází proto na zástavního věřitele.

Je možné zabavit nerozdělený majetek, nucený prodej majetku se však odloží do doby jeho rozdělení (viz například článek 1561 soudního řádu). Pro manžele platí zvláštní pravidla.

B. Věci, které lze zabavit

Věci musí být způsobilé k zabavení. Některé věci zabavit nelze. Jejich vyloučení ze zabavení musí být podloženo zákonným ustanovením, povahou věci nebo skutečností, že jsou úzce osobně spojeny s povinným. Věci nelze vyloučit ze zabavení například pouze kvůli účelu. Pro zabavení proto nejsou způsobilé tyto věci:

  • Věci uvedené v článku 1408 soudního řádu. Toto omezení bylo zavedeno s cílem zaručit přiměřené životní podmínky pro dlužníka a jeho rodinu.
  • Věci, které nemají žádnou prodejní hodnotu, a jsou tudíž pro oprávněného nepoužitelné.
  • Věci, které nelze zcizit, jelikož jsou příliš úzce spjaty s osobou povinného.
  • Věci vyloučené ze zabavení zvláštními právními předpisy (např. příjem a mzdy nezletilých osob, nevydané knihy a hudba, příjmy osob ve výkonu trestu odnětí svobody z vězeňské práce).
  • Mzdy (obstavení výdělku) a podobné nároky lze obvykle zabavit pouze v omezeném rozsahu (viz články 1409, 1409a a čl. 1410 odst. 1 soudního řádu). To zahrnuje například platby výživného, které soud přiznal manželovi, jenž se neprovinil. Některé platby, například částky životního minima, jsou ze zabavení vyloučeny úplně (čl. 1410 odst. 2 soudního řádu). Omezení týkající se způsobilosti k zabavení se však nevztahují na oprávněné, kteří se snaží získat pohledávku výživného a jejichž pohledávky mají přednost (viz článek 1412 soudního řádu).

V minulosti požívala vláda v souvislosti s výkonem rozhodnutí imunity, takže majetek vlády nebylo možné zabavit. To se nyní na základě článku 1412a soudního zákoníku poněkud změnilo.

Existují zvláštní pravidla, která upravují zabavení plavidel a letadel (pokud jde o předběžné zabavení, viz články 1467 až 1480 soudního řádu, a v případě zabavení při výkonu rozhodnutí viz články 1545 až 1559 soudního řádu).

C. Kantonnement (soudní kauce)

Je-li nějaká věc zabavena, vztahuje se zabavení obvykle na danou věc jako celek, i když její hodnota převyšuje výši pohledávky. To je pro povinného velmi nevýhodné, jelikož daná věc je pro něj zcela nedostupná. Belgický zákonodárce proto umožnil ujednání o soudní kauci (kantonnement): povinný složí určitou částku a může svůj majetek znovu užívat (viz články 1403 až 1407 soudního řádu).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

A. Zabavení

Od okamžiku, kdy jsou věci zabaveny, ztrácí povinný právo s nimi nakládat. Zabavení však nepřiznává zástavnímu věřiteli přednostní nárok. Nezpůsobilost znamená, že povinný nesmí věci zcizit, ani je zatížit. Věci však zůstávají v držení povinného. Z praktického hlediska nedošlo ke změně situace; právní stav je však odlišný.

Sankcí za porušení této nezpůsobilosti je to, že úkony povinného nejsou pro zástavního věřitele závazné.

Tato nezpůsobilost je však pouze relativní v tom smyslu, že se vztahuje pouze na výhodu zástavního věřitele. Ostatní oprávnění se musí i nadále vyrovnat se změnami majetku dlužníka. Je však pro ně snadné připojit se k zabavení, které již bylo povoleno.

Nezpůsobilost je při prodeji majetku prvním stupněm. Věci přecházejí pod kontrolu soudu. Zabavení při výkonu rozhodnutí má tudíž v prvním stupni rovněž předběžný charakter.

B. Zabavení pohledávek poddlužníků

Tato forma zabavení zbavuje kontroly nad celou zabavenou pohledávkou bez ohledu na hodnotu pohledávky, která byla základem pro zabavení. Poddlužník může provést částečnou platbu (kantonneren). Úkony, které pohledávku narušují, nejsou vůči zástavnímu věřiteli vymahatelné. Jakmile bylo rozhodnutí o zabavení pohledávky poddlužníka doručeno, není další vyrovnání mezi povinným a poddlužníkem možné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

A. Předběžné zabavení

Předběžné zabavení je platné po dobu až tří let. V případě zabavení movitého majetku a pohledávek poddlužníků začíná tříleté období běžet ode dne vystavení usnesení nebo příkazu (články 1425 a 1458 soudního řádu). V případě zabavení nemovitého majetku označuje začátek tříletého období datum zápisu do registru hypoték (článek 1436 soudního řádu).

Lhůtu lze prodloužit, jsou-li k tomu oprávněné důvody (články 1426, 1459 a 1437 soudního řádu).

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

V případě zabavení při výkonu rozhodnutí podléhá maximální lhůtě platnosti pouze příkaz, který zabavení předchází. U tohoto druhu zabavení platí v případě movitého majetku desetiletá lhůta (běžná lhůta, jelikož neplatí žádná zvláštní ustanovení) a v případě movitého majetku šestiměsíční lhůta (článek 1567 soudního řádu). V případě zabavení plavidel činí lhůta jeden rok (článek 1549 soudního řádu).

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

A. Předběžné zabavení

Pokud soudce nařizující zabavení odmítne povolit předběžné zabavení, může navrhovatel (tj. oprávněný) proti tomuto rozhodnutí podat do jednoho měsíce opravný prostředek u odvolacího soudu. Jedná se o postup na návrh jedné ze stran. Je-li i po odvolání zabavení přípustné, může povinný podat proti tomuto rozhodnutí intervenční žalobu (viz článek 1419 soudního řádu).

Pokud soudce nařizující zabavení povolí předběžné zabavení, může proti tomuto rozhodnutí povinný nebo jiná zúčastněná strana podat intervenční žalobu. Lhůta pro podání této žaloby činí jeden měsíc a řízení se zahajuje u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud poté rozhodne ve sporném řízení. Intervenční žaloba obvykle nemá odkladný účinek (viz články 1419 a 1033 soudního řádu).

Jestliže lze předběžné zabavení uložit bez soudního povolení, může povinný podat opravný prostředek a soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení zrušil (článek 1420 soudního řádu). Jedná se o postup pro podání námitky proti zabavení, při němž se postupuje jako v předběžném řízení, v případě potřeby ve spojení s uložením peněžité sankce. Důvodem návrhu může být nedostatečná naléhavost (Cass. 14. září 1984, Arr. Cass. 1984-85, 87).

V případě změny okolností může povinný, jemuž byl zabaven majetek (předvoláním všech stran před soudce nařizujícího zabavení), nebo zástavní věřitel nebo prostředník (na návrh) soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení pozměnil nebo zrušil.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

Povinný může podat prohlášení o námitce proti platebnímu příkazu, čímž zpochybní jeho právní platnost. Pro vznesení námitky není stanovena žádná zákonná lhůta a námitka nemá odkladný účinek. Důvody pro podání námitky zahrnují procesní vady a žádost o odklad (je-li exekučním titulem notářská listina).

Povinný může podat soudci nařizujícímu zabavení námitku proti prodeji svých věcí, ani tato námitka však nemá odkladný účinek.

Jiní oprávnění než zástavní věřitel mohou podat námitku proti prodejní ceně, nikoli však proti samotnému prodeji.

Rovněž třetí strana, která tvrdí, že je vlastníkem zabavených věcí, může podat námitku u soudce nařizujícího zabavení (článek 1514 soudního řádu). Jedná se o řízení o vydání věci. Tato námitka má odkladný účinek.

Strana, která žádá o výkon rozhodnutí, obdrží pouze jednu ověřenou kopii. Tu vydává soudní kancelář po uhrazení poplatku (poplatek za vydání).

Znění exekučního příkazu:

„My Filip, král Belgičanů,

dáváme na vědomost všem současným a budoucím:

  • nařizujeme a rozkazujeme, aby všichni soudní vykonavatelé, kteří o to byli požádáni, vykonali tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listinu;
  • aby jej naši generální prokurátoři a státní zástupci uplatnili u soudů prvního stupně a aby všichni vedoucí a úředníci orgánů veřejné moci poskytli svou pomoc, pokud to od nich vyžaduje zákon;
  • na důkaz čehož byly tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listina podepsány a opatřeny pečetí soudu nebo notáře.“

V případě žalob spojených s výkonem soudního rozhodnutí nebo listiny podléhá soudní vykonavatel soudci nařizujícímu zabavení. Ve věcech etiky je odpovědný úřadu státního zástupce a regionální pobočce komory soudních vykonavatelů.

Registr v místě, kde se věci nacházejí (článek 1565 soudního řádu). Registr poskytuje informace o nemovitém majetku, například o vlastnických právech či hypotékách, kterými je tento majetek zatížen.

Tj. jehož se účastní všechny strany sporu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soudní řád obsahuje různá pravidla týkající se věcí, které nelze postihnout (články 1408 až 1412c soudního řádu).

Věřitelé nemohou uplatnit nároky na určité hmotné věci movité: které jsou nezbytné pro každodenní život povinných, jejichž majetek byl zabaven, a jejich rodin; pro výkon jejich povolání nebo pro pokračování odborné přípravy či studia povinného, jehož majetek byl zabaven, nebo jeho závislých dětí žijících s ním ve společné domácnosti (viz článek 1408 soudního řádu). Částečné vyloučení ze zabavení a převodu se vztahuje na příjmy z pracovní a jiné činnosti, jakož i na příspěvky, důchody a jiné příjmy.

Prahové hodnoty, na nichž se zakládá úplné či částečné vyloučení ze zabavení, jsou stanoveny v čl. 1409 odst. 1 soudního řádu a každoročně jsou indexovány. Má-li povinný závislé děti, postupné výše rozmezí částek způsobilých pro zabavení nebo převod se zvyšují.

Návrh na výkon soudního rozhodnutí podléhá v zásadě obecné promlčecí lhůtě v délce deseti let.

Poslední aktualizace: 03/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Bulharsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je poslední fází soudního řízení. Spočívá v možnosti žalobce, v jehož prospěch bylo soudní rozhodnutí vydáno, požadovat, aby orgán příslušný pro výkon učinil k uspokojení nároku veškeré kroky, které spadají do jeho působnosti a které jsou stanoveny zákonem.

Právo na výkon rozhodnutí vyplývá z existence vykonatelného nároku, který nebyl splněn dobrovolně, a titulu povolujícího výkon tohoto nároku.

Exekuční opatření zahrnují:

  • obstavení movitého majetku,
  • obstavení nemovitého majetku,
  • soupis a ocenění nemovitostí,
  • prodej nemovitého majetku ve veřejné dražbě,
  • obstavení bankovního účtu povinného,
  • zabavení vozidla,
  • opětovné přivlastnění,
  • zabavení movitého majetku,
  • výkon s ohledem na podíly ve společnosti,
  • výkon povinnosti předat dítě,
  • exekuce na společné jmění manželů.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V Bulharsku existují dvě kategorie exekutorů (soudních vykonavatelů):

1. státní soudní vykonavatelé;

2. soukromí soudní vykonavatelé.

Postavení soukromých soudních vykonavatelů je upraveno v zákoně o soudním výkonu rozhodnutí soukromoprávní cestou (Zakon za chastnoto sadebno izpalnenie (ZChSI)). V článku 2 zákona ZChSI je soukromý soudní vykonavatel definován jako úředník pověřený státem k výkonu soukromých nároků.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Podle článku 404 občanského soudního řádu (Grazhdanski protsesualen kodeks) může být vykonávací řízení zahájeno z těchto důvodů:

bod 1 – pravomocná soudní rozhodnutí a příkazy; rozhodnutí odvolacích soudů; nařízení výkonu rozhodnutí; soudní smíry; vykonatelná soudní rozhodnutí a příkazy nebo soudní rozhodnutí a příkazy prohlášené za vykonatelné předem nebo bezodkladně a nálezy rozhodčích soudů a smíry potvrzené těmito soudy;

bod 2 – soudní rozhodnutí, listiny a soudní smíry vydané soudy v jiných zemích než v Bulharsku, jsou-li v Bulharsku vykonatelné bez dalšího řízení;

bod 3 – soudní rozhodnutí, listiny a soudní smíry vydané soudy v jiných zemích než v Bulharsku a soudní rozhodnutí a smíry vydané a potvrzené rozhodčími soudy v jiných zemích než v Bulharsku, jsou-li prohlášeny za vykonatelné v Bulharsku.

Podle článku 405 občanského soudního řádu se exekuční příkazy vydávají na základě písemného návrhu, přičemž není nutno doručit kopii povinnému.

Podle čl. 405 odst. 2 občanského soudního řádu jsou k rozhodování o podaných návrzích příslušné tyto soudy:

  • v případech uvedených v čl. 404 odst. 1 občanského soudního řádu soud prvního stupně, který danou věc projednával nebo vydal nařízení výkonu rozhodnutí, a je-li opatření vykonatelné bezodkladně, soud který vydal rozhodnutí nebo nařízení výkonu rozhodnutí,
  • v případech uvedených v čl. 404 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu soud příslušný pro schválení výkonu,
  • co se týká nálezů vnitrostátních rozhodčích soudů a smírů potvrzených těmito soudy v rozhodčím řízení, městský soud v Sofii (Sofiyski Gradski Sad).

Pro podání odvolání proti rozhodnutím o schválení či zamítnutí návrhu na vydání exekučního příkazu je stanovena dvoutýdenní lhůta (článek 407 občanského soudního řádu).

Podle bulharského právního řádu může návrh na vydání exekučního příkazu podat i jiná osoba než právník, včetně osoby žádající o výkon nebo jejího zástupce (jímž může být právník). Za účelem získání exekučního příkazu nejsou stanoveny žádné zvláštní požadavky na podání návrhu, které musí být splněny.

Náklady výkonu rozhodnutí jsou uvedeny v sazebníku poplatků a nákladů, který je stanoven v zákoně o výkonu rozhodnutí soukromoprávní cestou (Státní věstník (SV) č. 35/2006).

3.2 Hlavní podmínky

Za účelem zahájení vykonávacího řízení musí zúčastněná strana podat státnímu nebo soukromému soudnímu vykonavateli písemný návrh, k němuž je připojen exekuční příkaz či jiný exekuční titul. Návrh musí uvádět upřednostňovaný způsob výkonu, který se v průběhu řízení může změnit (článek 426 občanského soudního řádu).

Příslušnost soudního vykonavatele je upravena v článku 427 občanského soudního řádu.

Soudní vykonavatel musí povinného písemně vyzvat k dobrovolnému splnění pohledávky, a povinný takto musí učinit do dvou týdnů ode dne doručení výzvy. Výzva povinného upozorňuje, že nesplnění pohledávky bude mít za následek provedení výkonu rozhodnutí. Ve výzvě je nutno uvést opatření, která byla uložena k obstavení a zabavení majetku, a je k ní rovněž třeba připojit kopii vykonatelného titulu. Při výzvě k dobrovolnému uhrazení pohledávky určené povinnému musí soudní vykonavatel rovněž stanovit datum, kdy bude proveden soupis majetku, a týká-li se výkon rozhodnutí nemovitého majetku, musí vyrozumět katastr nemovitostí o zabavení.

Soudní vykonavatel vyhotoví zápis o všech opatřeních, která přijal či provedl.

Pokud se původní způsob výkonu rozhodnutí změní, musí soudní vykonavatel v souladu s článkem 428 občanského soudního řádu o změně vyrozumět povinného písemně.

Nemá-li povinný po zahájení vykonávacího řízení zaevidovanou adresu trvalého nebo současného pobytu, musí soudce oblastního soudu na návrh podaný oprávněným jmenovat zástupce povinného ad hoc (článek 430 občanského soudního řádu).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční opatření lze přijmout s ohledem na tento majetek povinného:

  • movité věci,
  • mzdy,
  • příjem z nemovitého majetku, včetně příjmů z nájmu atd.,
  • bankovní účty,
  • nemovitý majetek,
  • akcie a dluhopisy vydané komerčními podniky,
  • movité a nemovité věci, včetně společného jmění manželů.

Podle článku 442 občanského soudního řádu může oprávněný požádat o výkon s ohledem na jakoukoli věc či splatnou pohledávku povinného.

Podle článku 444 občanského soudního řádu nelze exekuční opatření přijmout s ohledem na tyto věci:

  • předměty denní potřeby používané povinným a jeho rodinou, které jsou uvedeny v seznamu přijatém radou ministrů (Ministerski savet),
  • potraviny nezbytné pro výživu povinného a jeho rodiny po dobu jednoho měsíce nebo v případě zemědělců do doby nové sklizně nebo ekvivalent v podobě jiných zemědělských produktů,
  • palivo potřebné pro vytápění, vaření a osvětlení po dobu tří měsíců,
  • stroje a vybavení, které povinný potřebuje k výkonu své výdělečné činnosti či povolání,
  • část pozemků ve vlastnictví povinného (až 0,5 ha vinic a jiné orné půdy a až 3 ha víceúčelových ploch spolu se strojním zařízením a nářadím, hnojivy, přípravky na ochranu rostlin a osivem určeným pro setbu po dobu jednoho roku),
  • v případě zemědělců se živočišnou výrobou potřebný dobytek, konkrétně dva kusy tažného dobytka, kráva, pět ovcí a koz, deset včelích úlů a domácí ptactvo, spolu s krmivem potřebným pro krmení těchto zvířat do příští sklizně nebo do doby jejich vyhnání na pastvu,
  • obydlí ve vlastnictví povinného, pokud povinný a příslušníci jeho rodiny nemají jiné obydlí, a to bez ohledu na to, zda zde povinný pobývá. Pokud obydlí přesahuje bytovou potřebu povinného a jeho rodiny, jak je stanoveno ve zvláštním nařízení přijatém radou ministrů, je jeho část prodána, byly-li splněny podmínky stanovené v § 39 odst. 2 zákona o vlastnictví (Zakon za sobstvenostta),
  • jiné věci a splatné pohledávky vyloučené z exekuce podle zákona.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Při vyzvání povinného k dobrovolnému splnění nároku musí soudní vykonavatel stanovit rovněž datum, k němuž bude vyhotoven soupis majetku, a pokud se exekuce týká nemovitého majetku, zaslat oznámení o zabavení katastru nemovitostí.

Obstavení movitého majetku nebo nárok se ukládá vyhotovením soupisu.

Obstavení a zabavení majetku má vůči povinnému tento účinek:

od okamžiku jejich uložení nemůže povinný disponovat s pohledávkami či majetkem (nemovitým či movitým) ani majetek změnit, znehodnotit či zničit, a to pod hrozbou trestního stíhání. Tyto účinky nastávají ode dne doručení výzvy k dobrovolnému splnění závazku.

Obstavení nebo zabavení majetku má vůči oprávněnému tento účinek:

podle čl. 452 odst. 1 občanského soudního řádu je jakékoli nakládání s obstaveným movitým majetkem či pohledávkami vůči věřiteli a věřitelům oprávněným společně neplatné, ledaže nabyvatel může uplatnit § 78 zákona o vlastnictví. Podle posledně uvedeného ustanovení nabývá vlastnictví jakákoli osoba, která v souladu se zákonem získala movitý majetek nebo cenné papíry na doručitele za protiplnění, i když si nebyla vědoma, že je získala od jiné osoby než vlastníka, ledaže převod vlastnictví movitého majetku vyžaduje notářskou listinu nebo notářské ověření podpisů stran transakce. Stejné pravidlo se vztahuje i na nabytí jiných věcných práv k movitému majetku.

Je-li přijato exekuční opatření vztahující se na nemovitost, má neplatnost účinek pouze s ohledem na prodejní transakce uskutečněné po dni zaregistrování preventivního obstavení (čl. 452 odst. 2 občanského soudního řádu).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

S ohledem na platnost těchto opatření není v zákoně stanovena žádná lhůta. Tato opatření mají uspokojit nárok oprávněného, jsou proto platná do doby, dokud vykonávací řízení neskončí.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravné prostředky, které jsou dostupné v rámci vykonávacího řízení, jsou stanoveny v oddílech I a II kapitoly 39 občanského soudního řádu.

Opravné prostředky proti exekučnímu úkonu, včetně individuálních exekučních opatření, mohou podat tyto strany:

  • oprávněný může podat opravný prostředek proti odmítnutí soudního vykonavatele provést určitý exekuční úkon, jakož i proti zastavení a ukončení výkonu rozhodnutí,
  • povinný může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudního vykonavatele, kterým se povinnému ukládá pokuta a nařizuje se exekuce na majetek, který povinný považuje za majetek vyloučený z exekuce, a proti zabavení movitého majetku nebo vystěhování povinného z nemovitosti z toho důvodu, že soudní vykonavatel nevydal řádné oznámení, a proti rozhodnutí o náhradě nákladů,
  • třetí strana (nikoli strany řízení o výkonu rozhodnutí) může podat opravný prostředek proti úkonu soudního vykonavatele pouze tehdy, směřuje-li výkon proti věcem, které byly ke dni obstavení, zabavení nebo odevzdání v jejím vlastnictví,
  • třetí strana může podat opravný prostředek proti opětovnému přivlastnění nemovitosti pouze v případě, že tato třetí strana nemovitost vlastnila přede dnem, k němuž byla podána žaloba týkající se nároku, který je nyní vymáhán (článek 435 občanského soudního řádu),
  • pokud se uskutečnila veřejná dražba, může proti rozhodnutí o nabytí majetku podat opravný prostředek pouze strana, která složila jistotu nejpozději poslední den dražby, oprávněný, který podal nabídku v dražbě, aniž musel složit jistotu, nebo povinný, a to z toho důvodu, že se dražba neuskutečnila v souladu se zákonem nebo že majetek nebyl postoupen uchazeči s nejvyšší nabídkou.

Podle článku 436 občanského soudního řádu je nutno opravné prostředky podat do jednoho týdne ode dne konání napadené dražby, pokud byla dotyčná strana v době dražby přítomna nebo byla vyzvána, aby se jí zúčastnila, a ve všech ostatních případech do jednoho týdne ode dne oznámení. Opravné prostředky se podávají prostřednictvím soudního vykonavatele u okresního soudu, který je příslušný pro místo výkonu. Při podání opravného prostředku musí soudní vykonavatel uvést důvody napadeného úkonu.

Tyto opravné prostředky jsou přezkoumány v neveřejném jednání, s výjimkou opravných prostředků podaných třetími stranami, které jsou projednány ve veřejném jednání, k němuž jsou předvoláni všichni účastníci vykonávacího řízení. O opravných prostředcích je rozhodnuto ve lhůtě jednoho měsíce.

Opravné prostředky nemají za následek zastavení vykonávacího řízení, soud však může rozhodnout o zastavení řízení do vydání rozhodnutí o námitkách uvedených v opravném prostředku. Je-li řízení zastaveno, je o tom neprodleně vyrozuměn soudní vykonavatel (článek 438 občanského soudního řádu).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Článek 432 občanského soudního řádu obsahuje různé scénáře, podle nichž může soud v souladu se zákonem na návrh oprávněného vykonávací řízení zastavit.

Poslední aktualizace: 04/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Česká republika

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Jedná se o vynucení splnění povinnosti uložené exekučním titulem i proti vůli osoby, které byla povinnost uložena. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh k soudu nebo k exekutorovi na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulů, které se vykonávají ve správním nebo daňovém řízení. Oprávněný se tedy v občanských věcech v zásadě vždy může obrátit na soud.

Oprávněný se může obrátit rovněž na exekutora. Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou těchto rozhodnutí:

  • rozhodnutí o péči o nezletilé děti;
  • rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí;
  • rozhodnutí orgánů Evropské unie;
  • cizozemské rozhodnutí.

Exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu je upraven v § 251-351a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Na výkon rozhodnutí ve věcech rodinně právních se však vztahují ustanovení § 492-513 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím exekutora upravují zejména ustanovení § 35-73 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění. Soudní exekutor rovněž postupuje, zejména pokud jde o právní úpravu jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí, podle občanského soudního řádu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Obecně platí, že k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí je příslušný obecný soud povinného (§ 252 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění). Výjimky z tohoto pravidla stanoví dále § 252 občanského soudního řádu.

K podrobnostem o obecném soudu povinného viz „Základní pravidla místní příslušnosti“ (oddíl 2.2.1. informačního listu „Příslušnost - Česká republika“).

Exekuci mohou provádět soudy a soudem pověření exekutoři. Věcně příslušným exekučním soudem je dle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění, okresní soud. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu, místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, sídlo a podobně. Blíže je problematika příslušnosti rozvedena ve zmíněném ustanovení exekučního řádu.

Pro další podrobnosti viz též otázka „Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?“

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní výkon rozhodnutí

Řízení může být zahájeno jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. I bez návrhu nařídí soud dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, výkon některých předběžných opatření, např. ve věci ochrany proti domácímu násilí.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí. Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

Při podání návrhu na výkon rozhodnutí nemusí být oprávněný zastoupen advokátem.

V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky je nutné označit konkrétní způsob výkonu rozhodnutí a další náležitosti stanovené zákonem. K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Tímto potvrzením opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Ve vykonávacím řízení se rozhoduje vždy formou usnesení.

Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného.

Soudní řízení v České republice podléhají soudnímu poplatku (viz zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). V odůvodněných případech zákon připouští osvobození od soudních poplatků.

Exekuční řízení

Exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce označí oprávněný. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí. Je zahájeno dnem, kdy tento návrh došel exekutorovi. Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy mu soud vydal pověření a nařídil exekuci.

Exekuční návrh musí obsahovat:

  • označení exekutora, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla (seznam exekutorů je dostupný na webových stránkách Exekutorské komory České republiky Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w; exekutoři nemají místně vymezenou působnost – každý exekutor může působit na celém území České republiky);
  • označení věci, které se návrh týká a co sleduje;
  • označení účastníků, tj. oprávněného, resp. toho, kdo má právo z rozhodnutí, a povinného; u fyzických osob jméno, příjmení, místo trvalého pobytu účastníků, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo;
  • přesné označení exekučního titulu;
  • uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil;
  • popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává;
  • podpis;

K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud. Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul ten orgán, který jej vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

3.2 Hlavní podmínky

Výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit na základě exekučního titulu, nebyla-li dobrovolně splněna uložená povinnost.

Exekučním titulem je:

  • vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek;
  • vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek;
  • vykonatelný rozhodčí nález (pozn. Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že rozhodčí nálezy vydané v režimu Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů mohou sice sloužit jako titul k soudnímu výkonu rozhodnutí, a to bez zvláštního řízení, nelze je však použít jako způsobilý exekuční titul (viz usnesení ze dne 12.6.2018, sp. zn. 20 Cdo 1754/2018; usnesení ze dne 16.8.2017, sp. zn. 20 Cdo 5882/2016 a usnesení ze dne 3.11.2016, sp. zn. 20 Cdo 1165/2016));
  • notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu;
  • vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci;
  • jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.

Soudní výkon rozhodnutí

K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku je příslušný obecný soud povinného, nestanoví-li ustanovení § 252 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, jinak.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení (§ 263 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí (§ 264 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekuční řízení

Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou rozhodnutí uvedených výše (bod č. 1).

Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do patnácti dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce. Soud vydá pověření do patnácti dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl, nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.

Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého bydliště nebo místo takového pobytu, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Některé odchylky v místní příslušnosti vyplývají ze zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, např. ustanovení § 511.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkonem rozhodnutí (exekucí) mohou být postiženy věci movité i nemovité, práva a jiné majetkové hodnoty s některými výjimkami.

Výkonem rozhodnutí nemohou být dle § 321-322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, postiženy zejména:

  • věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají;
  • věci ve vlastnictví povinného, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly (zejména se jedná o běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu, zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník);
  • je-li povinný podnikatelem, věci v jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti (to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna);
  • technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu;
  • věci, které povinný nabyl jako substituční jmění (to neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění).

Oprávněný může vždy navrhnout postižení i shora uvedených věcí, pokud tyto věci nabyl povinný, který úmyslným trestným činem způsobil škodu z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činem, je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činu.

Výkonu rozhodnutí dále nepodléhají:

  • pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy;
  • peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče;
  • pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění; to neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění;
  • pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami;
  • pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami (to platí obdobně pro pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví).

Tento výčet představuje základní omezení pro postižení majetku výkonem rozhodnutí či exekucí. Občanský soudní řád obsahuje některé další specifické omezení, např. v § 267b.

Způsob postižení společného jmění manželů je zakotven v § 262a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, a v § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Soudní výkon rozhodnutí:

Zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem (§ 258 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů (§ 258 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných a souborů věcí, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv (§ 258 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů stanovených zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhu povinného dosaženo.

Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění.

Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.

Zákaz dispozice s majetkem je upraven v § 44a a § 47 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Nerozhodl-li exekutor jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření trvají, dokud nebyla exekuce zastavena, pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce nebyly vymoženy apod. Zákaz dispozice s majetkem je ukončen rozhodnutím, složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí:

Při soudním výkonu rozhodnutí lze podat odvolání podle obecných ustanovení občanského soudního řádu o opravných prostředcích. Odvolání musí povinný podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud (viz též § 254 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Při výkonu rozhodnutí nelze ze zákonem stanovených důvodů přerušit řízení a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; lze však podat žalobu pro zmatečnost, avšak pouze v případě, že je touto žalobou napadáno pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost (viz též § 229 odst. 4 a § 254 odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění).

Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 občanského soudního řádu.

Právo k majetku, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit, lze uplatnit obdobně takovýmto návrhem (§ 267 odst. 2 občanského soudního řádu).

Návrhem je třeba uplatnit vůči věřiteli rovněž popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí, v zákonem vyjmenovaných způsobech postižení majetku (§ 267a občanského soudního řádu).

Proti některým soudním usnesením může účastník podat námitky. Jedná se například o námitky povinného týkající se soupisu jmění, námitky proti zprávě o výkonu správy závodu nebo námitky proti příklepu.

V neposlední řadě může povinný v rámci vykonávacího a exekučního řízení podat návrh na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) nebo návrh na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) jsou upraveny v občanském soudním řádu i exekučním řádu (zejm. § 266, § 268 a § 269 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění a ustanovení § 54, § 55 a § 55a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění).

Opravné prostředky v exekučním řízení:

Proti rozhodnutím exekutora se lze odvolat v případech, kdy to umožňuje exekuční řád (srov. § 55c).

Proti rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu lze podat návrh na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí této lhůty a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

Proti příkazu k úhradě nákladů řízení může účastník podat námitky do 8 dnů od doručení příkazu.

K návrhu na odklad nebo zastavení exekuce viz výše „Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí.“

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Po nařízení exekuce (§ 44 a násl. exekučního řádu) se zákaz dispozice s majetkem nevztahuje na běžnou obchodní a provozní činnost povinného, uspokojování základních životních potřeb povinného a osob, vůči kterým má povinný vyživovací povinnost, a na udržování a správu majetku. Povinný může dále exekutorovi navrhnout, aby se na část jeho majetku zákaz dispozice nevztahoval; s návrhem musí povinný doložit, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Povinný má dále možnost, aby v reakci na výzvu soudního exekutora, která musí obsahovat poučení o lhůtě pro zaplacení a o případných důsledcích nezaplacení, zaplatil vymáhanou pohledávku i zálohu na snížené náklady. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz dispozice s majetkem (§ 44a odst. 1 a § 46 odst. 6 exekučního řádu). Jinak exekutor provede exekuci.

Povinný je chráněn zejména v situaci, kdy má dojít k vyklizení bytu nebo jiné nemovitosti, v níž žije, a to dle ustanovení § 65 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších novel, ze dne 23. prosince 1991. Zjistí-li totiž vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti, že ten, kdo má být vyklizen, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.

Některé věci dlužníka nemohou být postiženy dle občanského soudního řádu, Viz též otázka „Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?“

Poslední aktualizace: 04/09/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Německo

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Nucený výkon rozhodnutí (Zwangsvollstreckung) je postup, který se používá k vymáhání soukromoprávního nároku prostřednictvím veřejného tlaku. Pravomoc k výkonu rozhodnutí náleží výhradně státu, který působí prostřednictvím svých zástupců na základě své svrchované moci.

K donucení povinného, aby splnil povinnost, která mu byla uložena a která se týká provedení platby, určitého úkonu atd., jsou k dispozici tato exekuční opatření:

  • zabavení (Pfändung) věcí
  • zabavení pohledávek a jiného majetku (zejména obstavení mzdy)
  • prohlášení o majetku povinného (Vermögensauskunft)
  • donucovací opatření (Zwangsmaßnahmen) k zajištění provedení určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání
  • nucený prodej (Zwangsversteigerung)
  • nucená správa (Zwangsverwaltung)

Nucený výkon rozhodnutí je v Německu upraven především v § 704 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung – ZPO) a v zákoně o nuceném prodeji a nucené správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und Zwangsverwaltung – ZVG).

Nařízení (EU) č. 655/2014, které upravuje přeshraniční vymáhání pohledávek mezi členskými státy EU, je v Německu provedeno v § 946 a násl. ZPO.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Viz níže otázka č. 3.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

  • Jsou vykonatelná soudní i mimosoudní rozhodnutí?

Ano. Týká se to konečných rozhodnutí, proti nimž již nelze podat opravný prostředek nebo která jsou předběžně vykonatelná (§ 704 ZPO), vazby (Arrest) a předběžných opatření (einstweilige Verfügungen, § 929, § 936 ZPO) a exekučních titulů uvedených v § 794 ZPO, které zahrnují nejen soudní příkazy, nýbrž i smíry, jichž bylo dosaženo u rozhodčího orgánu (Vergleiche vor Gütestellen), smíry uzavřené právníky (Anwaltsvergleiche) a notářské listiny (notarielle Urkunden).

  • Je nutno požádat soud o usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí?

Usnesení soudu je nutné k zabavení pohledávek a jiného majetku dlužníka, u donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání a u nuceného výkonu rozhodnutí vztahujícího se na nemovitý majetek podle zákona o veřejných dražbách a nucené správě.

  • Který soud je příslušný k nařízení výkonu?

Pro zabavení pohledávek: okresní soud (Amtsgericht) v místě bydliště dlužníka.

U donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání: příslušný soud prvního stupně.

U nuceného prodeje a nucené správy: okresní soud v místě, kde se nachází dotyčný majetek.

  • Postavení a pravomoci soudního vykonavatele

Soudním vykonavatelem (Gerichtsvollzieher) je soudní úředník ve spolkové zemi (Land), který podléhá správnímu dohledu ze strany předsedy okresního soudu. Při plnění svých povinností v rámci výkonu rozhodnutí je však funkčně nezávislý: tento správní dohled nelze využít k tomu, aby byl na něj vyvíjen vliv. Přijatá opatření a výkazy nákladů vyhotovené soudním vykonavatelem lze napadnout podáním námitky (Erinnerung). Totéž platí v případě, odmítne-li soudní vykonavatel provést usnesení. O námitce jedná soud, který je příslušný pro výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel odpovídá podle svazku 8 ZPO za výkon rozhodnutí v občanských věcech. Těžištěm je exekuce na movité věci. V tomto případě má soudní vykonavatel zejména pravomoc umožnit dlužníkovi úhradu ve splátkách a jeho odpovědností je zajistit, aby bylo řízení o výkonu ukončeno včas a účinně. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné prohlášení o majetku. K dalším pravomocem patří:

  • Navracení movitého a nemovitého majetku (soudní vystěhování).
  • Potlačení odporu dlužníka vůči úkonům, které je povinen strpět.
  • Doručení písemností potřebných pro nucený výkon rozhodnutí na žádost jedné ze stran.
  • Výkon příkazů k předběžnému zabavení a provedení předběžných opatření (kromě věcí, které obstarává soud).
  • Výkon zatykačů po odmítnutí poskytnout prohlášení o majetku.
  • Je nutno návrh na výkon rozhodnutí podat prostřednictvím právníka?

Pro rozhodování o návrzích na výkon rozhodnutí je zpravidla příslušný okresní soud, u něhož není právní zastoupení povinné.

V případě donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání je nutno návrh podat příslušnému soudu prvního stupně, kterým může být za určitých okolností vyšší soud (zemský soud (Landgericht)), u něhož se v zásadě právní zastoupení vyžaduje.

Náklady exekučních opatření

Zákon stanoví různé způsoby výkonu rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna. Různá exekuční opatření znamenají i různé náklady:

  • a. Zabavení věcí

Je-li uznán nárok na zaplacení určité peněžní částky, může věřitel požádat o zajištění platby soudního vykonavatele. Za zabavení dlužníkova movitého majetku soudním vykonavatelem se účtuje poplatek ve výši 26 EUR v souladu s bodem 205 sazebníku poplatků (Kostenverzeichnis – KV), který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů (Gerichtsvollzieherkostengesetz – GvKostG). Za prodej zabaveného majetku, za veřejnou dražbu (což může být místní dražba, nebo internetová dražba, která je veřejnosti zpřístupněna prostřednictvím dražební platformy) nebo za zpeněžení jiným způsobem se hradí další poplatek ve výši 52 EUR v souladu s bodem 300 sazebníku poplatků. Účtuje se rovněž příplatek za čas v souladu s bodem 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část. Mimoto existují nutné výdaje soudního vykonavatele, zejména ve formě cestovních výloh (bod 711 sazebníku poplatků).

  • b. Zabavení pohledávek v držení dlužníka

Příkaz k úhradě určité peněžní částky lze zajistit rovněž tak, že soudu je podán návrh na zabavení pohledávky v držení dlužníka (např. výplata mzdy) a její přidělení věřiteli, přičemž příslušné platby se odečítají od dluhu (zur Einziehung, „k vybrání“), nebo se jedná o přidělení v rámci vyrovnání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi (an Zahlungs statt, „místo platby“) (§ 829, § 835 ZPO). O zabavení a přidělení pohledávky se zpravidla žádá společně a ve spojení s rozhodnutím o zabavení a přidělení. Za řízení o návrhu se však hradí pouze jeden poplatek ve výši 20 EUR v souladu s bodem 2111 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz – GKG). Výdaje, včetně nákladů na doručení soudního rozhodnutí, jsou účtovány zvlášť podle části 9 téhož sazebníku poplatků.

  • c. Převzetí prohlášení o majetku

Za převzetí prohlášení o majetku účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 33 EUR v souladu s bodem 206 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů.

  • d. Exekuce na nemovitý majetek

Nucený výkon rozhodnutí vztahující se nemovitý majetek dlužníka má podobu zapsané hypotéky v katastru nemovitostí nebo nuceného prodeje či nucené správy majetku.

Za zápis hypotéky do katastru nemovitostí k zajištění pohledávky se hradí poplatek v souladu s bodem 14121 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech a nákladech notářů (Gerichts- und Notarkostengesetz – GNotKG), a to ve výši 1 % hodnoty pohledávky, která má být zajištěna (§ 53 odst. 1 zákona). Tabulka poplatků pro jednotlivé hodnoty až do výše 3 milionů EUR je uvedena v příloze 1.

Soudní poplatky za řízení podle zákona o nuceném prodeji a nucené správě jsou stanoveny v části 2 oddíle 2 pododdílech 1 a 2 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech. Poplatek ve výši 100 EUR se hradí za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucenému prodeji pozemku nebo o žádosti o připojení se k řízení. Účtuje se rovněž poplatek za řízení jako takové, poplatek za konání alespoň jedné dražby s výzvou k podání nabídek, poplatek za ukončení prodeje a poplatek za rozdělení výtěžku; každý z těchto poplatků činí 0,5 %. Poplatky za soudní řízení a za konání dražby jsou stanoveny s odkazem na hodnotu majetku uznanou exekučním soudem (tržní hodnota, § 54 odst. 1 zákona o soudních nákladech). Poplatky za ukončení prodeje a rozdělení výtěžku jsou stanoveny na základě úspěšné nabídky po odečtení úroků, včetně hodnoty případných zbývajících nároků v souladu s podmínkami dražby (§ 54 odst. 2 a 3 zákona o soudních nákladech). Tabulka poplatků pro hodnoty až do výše 500 000 EUR je uvedena v příloze 2. Kromě těchto poplatků se zvlášť účtují náklady řízení podle části 9 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech; tyto náklady zahrnují výdaje hrazené za stanovení tržní hodnoty majetku odhadcem podle zákona o odměnách a náhradách soudních znalců (Justizvergütungs‑ und ‑entschädigungsgesetz – JVEG) (bod 9005 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech).

Za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucené správě nebo o žádosti o připojení k řízení se hradí poplatek ve výši 100 EUR. Samotná nucená správa podléhá ročnímu poplatku ve výši 0,5 %, přičemž celková minimální částka činí 120 EUR a minimální částka za první a za poslední kalendářní rok činí vždy 60 EUR. Výše poplatku je stanovena s odkazem na celkové příjmy plynoucí z nucené správy (§ 55 zákona o soudních nákladech).

  • e. Vrácení majetku a donucovací opatření k zajištění provedení nebo strpění určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání

Má-li dlužník vydat movitý majetek, musí soudní vykonavatel odejmout danou věc dlužníkovi a předat ji věřiteli. Za tento úřední úkon účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 26 EUR podle bodu 221 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. Kromě tohoto poplatku se účtuje příplatek za čas podle bodu 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část.

Má-li dlužník vydat nemovitý majetek, musí soudní vykonavatel převzít vlastnictví od dlužníka a převést je na věřitele (soudní vystěhování). Účtuje se poplatek ve výši 98 EUR podle bodu 240 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. I v tomto případě se účtuje příplatek za čas ve výši 20 EUR v souladu s bodem 500 sazebníku za každou další hodinu nebo její část, trvá-li provedení úředního úkonu déle než tři hodiny. Účtují se rovněž výdaje soudního vykonavatele, včetně nákladů na nezbytné služby poskytnuté třetími stranami, jako je vyklizení nebo služby zámečníka.

V řízení u soudu za účelem nuceného provedení určitého úkonu (bez ohledu na to, zda jej může provést pouze dlužník, nebo jiná osoba na jeho místě), strpění určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání se v každém případě hradí soudní poplatek ve výši 20 EUR podle bodu 2111 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech.

3.2 Hlavní podmínky

Věřitel musí vlastnit exekuční titul, která dokládá jeho pohledávku. Může se jednat o konečné soudní rozhodnutí, proti němuž již nelze podat opravný prostředek, nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí (§ 704 ZPO) nebo jednu z listin uvedených v § 794 ZPO (např. soudní smíry (gerichtlicher Vergleich), exekuční příkaz (Vollstreckungsbescheid) nebo notářská listina). Listina musí zpravidla obsahovat doložku vykonatelnosti (Vollstreckungsklausel) a musí být doručena dlužníkovi. Doložka vykonatelnosti se vyžaduje pouze výjimečně v případě exekučních příkazů, zajišťovacích opatření a předběžných opatření (§ 796 ZPO; § 929 odst. 1, § 936 ZPO).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí může být movitý majetek, pohledávky a jiná vlastnická práva a nemovitosti dlužníka.

V § 811 ZPO jsou uvedeny movité věci, které nelze zabavit; cílem je ponechat dlužníkovi a osobám žijícím v jeho domácnosti minimální počet předmětů, které jsou nezbytné pro osobní potřebu nebo k výkonu povolání.

Omezení týkající se zabavení se vztahují i na výdělek dlužníka. V§ 850 a násl. ZPO jsou stanoveny určité částky, které nelze zabavit, neboť je dlužník potřebuje k zajištění životního minima. Zůstatky na účtech lze chránit na „účtu s ochranou proti zabavení“ (Pfändungsschutzkonto, § 850k ZPO). Určité částky vyloučené ze zabavení jsou uloženy na těchto účtech bez ohledu na původ zůstatku na účtu.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

  • Ve vztahu k dlužníkovi

Exekuce na movitý majetek dlužníka se uskutečňuje zabavením a zpeněžením zabaveného majetku. Pohledávky a práva dlužníka vůči třetím stranám jsou zajištěny na základě příkazu exekučního soudu. V obou případech představuje zabavení úřední úkon, který vede ke konfiskaci zabaveného předmětu. Při konfiskaci je kromě jiných účinků dlužník zbaven kontroly nad daným předmětem.

  • Ve vztahu k třetím stranám

Jestliže soudní vykonavatel zabavil movitý majetek, který nepatří dlužníkovi, nýbrž třetí straně, může tato strana podat námitku proti zabavení tohoto majetku prostřednictvím odporové žaloby třetí strany (Drittwiderspruchsklage).

Jsou-li zabaveny a přiděleny pohledávky dlužníka vůči třetí straně, nemůže tato třetí strana platit dlužníkovi; pohledávku, která byla přidělena věřiteli za účelem odečtení od pohledávky dlužníka, může uhradit pouze věřiteli, a to ji zbavuje jejího vlastního dluhu. Třetí straně, která tuto povinnost poruší, hrozí žaloba na náhradu škody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Nároky, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a nároky na základě vykonatelných smírů nebo listin podléhají podle § 197 občanského zákoníku (BGB) promlčecí lhůtě v délce 30 let. Věřitel může kdykoli během této lhůty zahájit řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V německém právním řádu neexistuje zvláštní postup pro povolení výkonu rozhodnutí.

Dlužník může napadnout opatření, která jsou vůči němu požadována, v rámci řízení o výkonu. Proti způsobu výkonu rozhodnutí může podat námitku (Erinnerung). Může podat rovněž stížnost (Beschwerde) na rozhodnutí přijaté v řízení, pokud se neuskutečnilo soudní jednání. Tuto stížnost je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů u soudu, který napadené rozhodnutí přijal, nebo u zemského soudu jako odvolacího soudu.

Návrh na tento opravný prostředek nemá bezprostřední dopad na pokračování zahájeného řízení o výkonu; odkladný účinek neexistuje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz výše otázka č. 4

Příloha 1

Obchodní hodnota do výše ... EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR

Obchodní hodnota do výše... EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR

Obchodní hodnota do výše ... EUR

Poplatek
Tabulka B
… EUR

500

15,00

200 000

435,00

1 550 000

2 615,00

1 000

19,00

230 000

485,00

1 600 000

2 695,00

1 500

23,00

260 000

535,00

1 650 000

2 775,00

2 000

27,00

290 000

585,00

1 700 000

2 855,00

3 000

33,00

320 000

635,00

1 750 000

2 935,00

4 000

39,00

350 000

685,00

1 800 000

3 015,00

5 000

45,00

380 000

735,00

1 850 000

3 095,00

6 000

51,00

410 000

785,00

1 900 000

3 175,00

7 000

57,00

440 000

835,00

1 950 000

3 255,00

8 000

63,00

470 000

885,00

2 000 000

3 335,00

9 000

69,00

500 000

935,00

2 050 000

3 415,00

10 000

75,00

550 000

1 015,00

2 100 000

3 495,00

13 000

83,00

600 000

1 095,00

2 150 000

3 575,00

16 000

91,00

650 000

1 175,00

2 200 000

3 655,00

19 000

99,00

700 000

1 255,00

2 250 000

3 735,00

22 000

107,00

750 000

1 335,00

2 300 000

3 815,00

25 000

115,00

800 000

1 415,00

2 350 000

3 895,00

30 000

125,00

850 000

1 495,00

2 400 000

3 975,00

35 000

135,00

900 000

1 575,00

2 450 000

4 055,00

40 000

145,00

950 000

1 655,00

2 500 000

4 135,00

45 000

155,00

1 000 000

1 735,00

2 550 000

4 215,00

50 000

165,00

1 050 000

1 815,00

2 600 000

4 295,00

65 000

192,00

1 100 000

1 895,00

2 650 000

4 375,00

80 000

219,00

1 150 000

1 975,00

2 700 000

4 455,00

95 000

246,00

1 200 000

2 055,00

2 750 000

4 535,00

110 000

273,00

1 250 000

2 135,00

2 800 000

4 615,00

125 000

300,00

1 300 000

2 215,00

2 850 000

4 695,00

140 000

327,00

1 350 000

2 295,00

2 900 000

4 775,00

155 000

354,00

1 400 000

2 375,00

2 950 000

4 855,00

170 000

381,00

1 450 000

2 455,00

3 000 000

4 935,00

185 000

408,00

1 500 000

2 535,00



Příloha 2

Hodnota předmětu sporu do výše ... EUR

Poplatek
... EUR

Požadovaná částka do výše ... EUR

Poplatek
... EUR

500

35,00

50 000

546,00

1 000

53,00

65 000

666,00

1 500

71,00

80 000

786,00

2 000

89,00

95 000

906,00

3 000

108,00

110 000

1 026,00

4 000

127,00

125 000

1 146,00

5 000

146,00

140 000

1 266,00

6 000

165,00

155 000

1 386,00

7 000

184,00

170 000

1 506,00

8 000

203,00

185 000

1 626,00

9 000

222,00

200 000

1 746,00

10 000

241,00

230 000

1 925,00

13 000

267,00

260 000

2 104,00

16 000

293,00

290 000

2 283,00

19 000

319,00

320 000

2 462,00

22 000

345,00

350 000

2 641,00

25 000

371,00

380 000

2 820,00

30 000

406,00

410 000

2 999,00

35 000

441,00

440 000

3 178,00

40 000

476,00

470 000

3 357,00

45 000

511,00

500 000

3 536,00

Poslední aktualizace: 25/01/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Irsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Přesná definice výkonu soudních rozhodnutí v Irsku neexistuje. V praxi to představuje úkon, jímž se provádí soudní rozhodnutí nebo příkaz. Tento úkon k zajištění výkonu rozhodnutí soud obvykle před jeho provedením schválí.

Níže jsou uvedeny nejběžnější způsoby výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v Irsku:

Exekuční dražba (Execution)

Tento typ úkonu zahrnuje zabavení majetku soudem uznaného dlužníka. Soud vydá na žádost soudem uznaného věřitele, která je určena soudnímu tajemníkovi hrabství (County Registrar) (nebo šerifovi (Sheriff) v Dublinu či Corku), příkaz k zabavení majetku v hodnotě soudem uznaného dluhu (včetně případných vynaložených právních nákladů). Tento majetek lze poté prodat za účelem vyrovnání dluhu.

Zápis do registru (Registration)

Existenci soudního rozhodnutí lze zveřejnit zápisem do registru soudních rozhodnutí u vrchního soudu. Registr obsahuje veškerá soudní rozhodnutí, o jejichž zápis věřitel požádal, bez ohledu na to, zda je vydal okresní, obvodní či vrchní soud. Jméno a adresa dlužníka jsou spolu s podrobnostmi rozhodnutí zveřejněny v některých novinách a komerčních tiskovinách, jako je například Stubbs Gazette. Tyto informace mimoto zaznamenají i úvěrové instituce a případný nesplacený dluh uznaný soudním rozhodnutím může mít dopad na přístup dlužníka k financování.

Přísežné prohlášení o zástavě (Judgment Mortgage Affidavit)

Soudem uznaný věřitel může učinit přísežné prohlášení, které může být zaregistrováno s ohledem na majetek dlužníka po potvrzení soudního rozhodnutí příslušným soudem. Výnosy z prodeje majetku musí být s přihlédnutím k přednosti ostatních zástavních práv použity na vyrovnání dluhu a teprve poté mohou být předány dlužníkovi. Dalším krokem, který lze učinit, je podání návrhu soudu, aby vydal příkaz k obstavení majetku a příkaz k prodeji majetku.

Příkaz k plnění dluhu ve splátkách / příkaz k uvalení vazby (Instalment Orders / Committal Orderes)

Okresnímu soudu je možné podat návrh na vydání příkazu k plnění soudem uznaného dluhu ve splátkách v souladu se zákony o výkonu soudních rozhodnutí z let 1926 až 2009 (Odkaz se otevře v novém okně.Enforcement of Court Orders Acts 1926 to 2009). Soud s přihlédnutím k finančním prostředkům dlužníka rozhodne o výši splátky, která má být hrazena. Příkaz k uvalení vazby lze vydat pouze na fyzické osoby, a nikoli na právnické osoby, tj. společnosti. V případě nedodržení příkazu k plnění dluhu ve splátkách může být podán návrh na příkaz k uvalení vazby. To znamená, že na vás může být uvalena vazba, pokud můžete platit, avšak nečiníte tak.

Obstavení výdělku (Atttachment on Earnings)

Soudem uznaný věřitel může dosáhnout vydání příkazu k provádění srážek přímo ze mzdy/platu dlužníka. Výsledkem pak jsou přímé platby zaměstnavatele dlužníka ve prospěch věřitele.

Zabavení pohledávky (Garnishee Order)

Pokud soudem uznaný věřitel ví o dluhu, který má třetí strana vůči soudem uznanému dlužníkovi, lze soudu podat návrh na vydání příkazu, aby třetí strana vyplatila určitou částku přímo věřiteli. O vydání či nevydání příkazu rozhoduje soud dle svého uvážení.

Správce pro exekuci podle ekvity (Receiver by Equitable Execution)

Toto opatření znamená, že soud ustanoví například správce výnosu z prodeje majetku dlužníkem za účelem vyrovnání dluhu. Rozhodnutí o ustanovení správce je vydáno dle uvážení soudu.

Je důležité uvést, že způsob, kterým má být proveden výkon rozhodnutí, navrhuje soudem uznaný věřitel a jeho právních poradců. Viz Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služba nenavrhuje žádný konkrétní postup. Tento seznam není úplný, nýbrž uvádí pouze běžně používané postupy.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V případě vnitrostátního soudního rozhodnutí může být za účelem jeho výkonu nutné získat povolení soudu, který toto rozhodnutí vydal (viz výše). V určitých případech, jako je například exekuční dražba a zápis soudního rozhodnutí do registru, se podání návrhu k soudu nevyžaduje a návrh na výkon rozhodnutí lze podat dotčené soudní kanceláři.

V případě soudních rozhodnutí vydaných v ostatních jurisdikcích EU je příslušným soudem vrchní soud. V případě pravidelných plateb výživného, které byly v jiných jurisdikcích EU potvrzeny jako evropský exekuční titul, je však příslušným soudem okresní soud.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní a některá mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná. Kromě soudních příkazů to zahrnuje i rozhodnutí vydaná ve zkráceném řízení, která jsou zapsána soudním tajemníkem vrchního soudu nebo soudním tajemníkem hrabství v případě obvodního soudu.

Často je nutné získat za účelem výkonu rozhodnutí povolení soudu, který dotyčné rozhodnutí vydal. V některých případech, jako je exekuční dražba a zápis soudního rozhodnutí do registru, se však podání návrhu k soudu nevyžaduje. Povolení může vydat dotyčná soudní kancelář.

V případě soudních rozhodnutí vydaných v ostatních jurisdikcích EU podle nařízení EU je příslušným soudem vrchní soud (nebo v případě pravidelných plateb výživného, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul, okresní soud). Funkce v souvislosti s nařízením (ES) č. 44/2001 (které bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 1215/2012, jež se vztahuje na soudní smíry, které byly schváleny nebo uzavřeny ke dni 10. ledna 2015 nebo posléze) byly přeneseny na vyššího soudního úředníka (Master) vrchního soudu a na veřejném zasedání soudu lze podat návrh na vydání prohlášení, že dotyčné rozhodnutí je vykonatelné v Irsku, a následného příkazu k jeho výkonu.

Soudní rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul podle nařízení (ES) č. 805/2004 je uznáno a má stejný účinek jako rozhodnutí vrchního soudu a je v souladu s tím vykonáno. Příslušným soudem v případě výkonu rozhodnutí o pravidelných platbách výživného, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul, je okresní soud. Vnitrostátní předpisy upravující tento postup jsou obsaženy v zákonném předpise č. 274 z roku 2011.

V případě soudního rozhodnutí o nesporném nároku, které má být vykonáno v jiné jurisdikci EU, je pro návrhy týkající se výkonu tohoto rozhodnutí podle nařízení č. 805/2004 o evropském exekučním titulu příslušný soud, který rozhodnutí vydal.

Návrh na výkon rozhodnutí obvykle soudu (nebo soudní kanceláři) podává právník, ačkoli věřitel nemusí mít právní zastoupení. Veškeré návrhy však musí soudu předložit místní aplikující odborník a nelze je zasílat poštou. Určité návrhy podávané soudním kancelářím, například návrhy na exekuční dražbu, zápis soudního rozhodnutí do registru a potvrzení soudního rozhodnutí pro účely místopřísežného prohlášení o zástavě, lze zasílat poštou. Informace o obvyklé praxi a postupu lze získat u oddělení pro soudní rozhodnutí u vrchního soudu na adrese HighCourtCentralOffice@Courts.ie

Náklady (poplatky) stanovené Soudní službou jsou minimální a aktuální výše poplatků je uvedena v Odkaz se otevře v novém okně.přehledu soudních poplatků na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Soudní služby. Náklady, které mohou vzniknout v důsledku pokynů vydaných advokátům a právním zástupcům, jsou záležitostí mezi věřiteli a jejich právními zástupci. Soud může přiznat některé nebo všechny náklady spojené s řízením o výkonu rozhodnutí.

3.2 Hlavní podmínky

V § 15 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1926 (Enforcement of Court Orders Act 1926) (ve znění § 1 zákona o soudech (č. 2) z roku 1986 (Courts (No. 2) Act 1986)) je stanoveno, že pokud soud ve svém příkazu nebo výnosu rozhodne o zaplacení dluhu, může věřitel podat okresnímu soudu návrh na předvolání dlužníka k výslechu soudcem okresního soudu ve věci jeho finančních prostředků. Návrh na vydání exekučního titulu je nutno podat do šesti let ode dne vydání soudního příkazu nebo výnosu. Věřitel musí předložit důkaz o původním dluhu a dlužník musí vyplnit prohlášení o finančních prostředcích. Podle § 16 zákona z roku 1926 ve znění § 9 zákona z roku 1986 lze předložit soudu důkaz a provést křížový výslech dlužníka nebo věřitele. Exekuční titul zůstává v platnosti po dobu dvanácti let ode dne vydání příslušného příkazu nebo výnosu.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu soudního rozhodnutí mohou být všechny druhy majetku s výjimkou zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo zboží, které dlužník drží pro účely komisního prodeje.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Nesplnění soudního příkazu může vést k tomu, že straně, která neplní svou povinnost, jsou uloženy sankce za maření výkonu rozhodnutí. Soud může uložit sankce v podobě peněžitého trestu nebo trestu odnětí svobody do okamžiku, než maření výkonu rozhodnutí pomine. Délka trestu odnětí svobody není proto omezena. To se vztahuje i na třetí stranu, která poruší podmínky soudního příkazu.

Je důležité uvést, že podle § 20 Odkaz se otevře v novém okně.zákona o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1926 nepředstavuje trest odnětí svobody uložený dlužníkovi za neplnění příkazu ke splácení dluhu splnění či zánik dluhu či jeho části a věřitel může uplatnit další právní prostředky k jeho vymáhání.

Banky a jiné finanční instituce mají ve vztahu k plnění soudních příkazů stejnou povinnost jako ostatní strany. V situacích, na něž se soudní příkaz konkrétně nevztahuje, je nutno zohlednit právní a správní předpisy týkající se osobních informací, které mají tyto instituce k dispozici (např. Odkaz se otevře v novém okně.zákon o ochraně údajů z roku 1988 (Data Protection Act 1988)).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Některé příkazy budou vždy uvádět lhůtu, ve které musí dotčená strana splnit podmínky příkazu, ačkoli to neplatí vždy. Soudní rozhodnutí je platné po dobu dvanácti let, ačkoli na některá exekuční opatření, která lze uložit, se vztahují lhůty stanovené v soudním řádu nebo v právních předpisech. Příkladem je exekuční příkaz vrchního soudu, který je platný po dobu jednoho roku od jeho vydání. Po uplynutí této lhůty je zapotřebí nový exekuční příkaz.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Odvolání se obvykle nepodává proti samotnému exekučnímu opatření schválenému soudní kanceláří, nýbrž proti příslušnému soudnímu rozhodnutí nebo příkazu, na nichž se toto opatření zakládá. Dotčená strana může odvolacímu soudu podat návrh na zrušení soudního rozhodnutí nebo příkazu. Lhůty pro podání odvolání se liší a jsou následující:

  • okresní soud obvodnímu soudu: 14 dnů ode dne vydání soudního rozhodnutí nebo příkazu
  • obvodní soud vrchnímu soudu: 10 dnů ode dne vydání příkazu
  • vyšší soudní úředník vrchnímu soudu: 6 dnů ode dne vydání příkazu, nebo v případě, byl-li příkaz vydán na návrh jedné strany, od oznámení zmíněného příkazu, nebo v případě zamítnutí návrhu ode dne vydání zamítavého rozhodnutí (jeden měsíc ode dne doručení příkazu v případě výkonu cizího rozhodnutí podle nařízení č. 44/2001)
  • vrchní soud odvolacímu soudu: 10 dnů, nebo 28 dnů ode dne vydání příkazu podle povahy dané věci
  • vrchní soud nebo odvolací soud Nejvyššímu soudu: 28 dnů ode dne vydání příkazu

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soudní rozhodnutí je platné po dobu dvanácti let a po uplynutí dvanácti let ode dne, k němuž se rozhodnutí stalo vykonatelným, nelze přijmout s ohledem na toto rozhodnutí žádná opatření. Na některá exekuční opatření, která lze uložit, se mimoto vztahují lhůty stanovené v soudním řádu nebo v právních předpisech. Příkladem je exekuční příkaz vrchního soudu, který je platný po dobu jednoho roku od jeho vydání. Po uplynutí této lhůty je zapotřebí nový exekuční příkaz. Dalším příkladem je skutečnost, že k vydání exekučního titulu vrchního soudu je nutné svolení soudu, pokud od vydání vykonatelného soudního příkazu uplynulo více než šest let.

Poslední aktualizace: 09/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Řecko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí nucené uspokojení věcného nároku obsaženého v exekučním titulu s pomocí orgánů veřejné moci. K výkonu rozhodnutí se používají tyto prostředky:

  • nucené odebrání movitých věcí,
  • nucené vystěhování z nemovitosti,
  • obstavení,
  • vazba,
  • pokuty,
  • nucená správa,
  • prohlášení, která musí být učiněna pod přísahou.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Jak je stanoveno v [novém] občanském soudním řádu (články 927–931 občanského soudního řádu), výkon rozhodnutí uskutečňuje osoba, která je k tomu oprávněna, která na stejnopisu (Apógrafo) vydá příslušný příkaz konkrétnímu soudnímu vykonavateli a upřesní způsob exekuce a pokud možno i věci, jichž se bude exekuční příkaz týkat. V případě zabavení určí jako dražitele notáře v regionu, ve kterém má být zabavení provedeno. Příkaz musí být opatřen datem a podpisem oprávněné osoby nebo jejího zástupce. Příkaz zmocňuje k provedení všech exekučních úkonů, není-li stanoveno jinak.

Soudní vykonavatel, jemuž je doručen stejnopis s exekučním příkazem, je oprávněn obdržet peněžní plnění a vydat písemné potvrzení o převzetí a v případě úplného splnění rovněž odevzdat stejnopis. Soudní vykonavatel může přijmout i částečné peněžní plnění, přičemž v tomto případě musí vydat potvrzení o převzetí a vyznačit toto na stejnopisu. Částečné peněžní plnění nebrání pokračování exekuce.

Je-li to nezbytné za účelem exekuce, je soudní vykonavatel oprávněn vstupovat do obytných či jiných prostor povinného, otevírat dveře a kontrolovat a otevírat uzavřený nábytek, nádoby nebo krabice. Soudní vykonavatel si může vyžádat pomoc donucovacích orgánů (obvykle policie), které takovouto pomoc poskytnou.

Klade-li povinný během exekuce odpor, může soudní vykonavatel použít sílu a přivolat na pomoc donucovací orgány (obvykle policii).

Soudní vykonavatel vyhotoví o každém úkonu v rámci vykonávacího řízení zápis. Pokud k výkonu rozhodnutí nedošlo, vyhotoví soudní vykonavatel zprávu s uvedením důvodů. V případě jakéhokoli deliktu spáchaného během vykonávacího řízení musí soudní vykonavatel vyhotovit zprávu a předat je příslušnému státnímu zastupiteli.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Exekuční titul je veřejnou listinou, která potvrzuje nárok a umožňuje údajnému oprávněnému požadovat, aby povinný naplnil obsah exekučního titulu prostřednictvím exekuce. Podmínkami, které musí být splněny, jsou existence titulu a platnost nároku.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí představuje akt spravedlnosti, jehož účelem je poskytnout právní ochranu, a nikoli správní úkon. Návrhy adresované exekutorům a veškeré exekuční úkony představují procesní úkony. Za účelem výkonu rozhodnutí musí být splněny tyto podmínky:

  • příslušnost a způsobilost exekutorů,
  • postavení strany sporu,
  • způsobilost účastnit se soudního řízení,
  • způsobilost jednat jménem klienta,
  • existence oprávněného zájmu,
  • aktivní a pasivní legitimace,
  • existence exekučního titulu,
  • existence nároku, který může být výkonem splněn.

Vykonat je možno soudní i mimosoudní rozhodnutí, aniž by bylo vždy nutné podat žádost o usnesení soudu, kterým se výkon rozhodnutí schvaluje. Exekuční tituly jsou tyto:

  • pravomocná rozhodnutí řeckých soudů,
  • předběžně vykonatelná rozhodnutí řeckých soudů,
  • rozhodčí nálezy,
  • protokoly řeckých soudů obsahující smír nebo stanovení soudních nákladů,
  • notářské listiny,
  • platební příkazy vydané řeckými soudci,
  • příkazy k soudnímu vystěhování nájemce,
  • cizí tituly prohlášené za vykonatelné,
  • příkazy a listiny prohlášené zákonem za exekuční tituly.

Exekutoři se dělí na přímé a nepřímé exekutory. Přímé exekutory jmenuje oprávněný podávající návrh na výkon rozhodnutí. Jedná se o a) soudní vykonavatele, kteří jsou neplacenými státními úředníky s pravomocí podniknout kroky k zabavení předmětů v držení povinného, zabavení majetku, plavidla nebo letadla ve vlastnictví povinného, provedení přímého výkonu, zadržení povinných, v jejichž případě byla nařízena vazba, a přípravě dražeb, b) notáře nebo soudce okresních civilních soudů zastupující notáře, kteří jsou oprávněni vést dobrovolnou nebo nucenou dražbu zabaveného majetku dlužníka a rozdělit výtěžek podle vyhotoveného pořadníku. Nepřímými exekutory jsou policie, ozbrojené síly a svědkové soudních vykonavatelů, kteří spolupracují v případě odporu proti výkonu nebo při jeho ohrožení. Všichni tito exekutoři odpovídají za zaviněné porušení svých služebních povinností.

Samotný exekuční příkaz vydává osoba, která má právo tak učinit, tj. žalobce nebo jeho zástupce, jímž může, ale nemusí být právník. Základní náklady výkonu rozhodnutí jsou tyto:

  • poplatek soudního vykonavatele za zajištění u nároků do výše 590 EUR: 53 EUR, u nároků ve výši od 591 EUR do 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 2,5 % příslušné částky a u nároků přesahujících 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 1 % příslušné částky, s maximální částkou za veškerý zabavený majetek, plavidlo nebo letadlo ve výši 422 EUR,
  • poplatek soudního vykonavatele za přípravu dražby nebo opakování programu dražby nebo souhrnné zprávy o zajištění u nároků do výše 590 EUR = 53 EUR, u nároků v rozmezí od 591 EUR do 6 500 EUR = 2 % a u nároků ve výši 6 501 EUR a více = 1 %, s maximální částkou ve výši 210 EUR,
  • poplatek dražitele = 30 EUR,
  • poplatek soudního vykonavatele za jakýkoli jiný úkon v rámci výkonu rozhodnutí = od 240 EUR do 400 EUR podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem,
  • svědečné svědka soudního vykonavatele = 30 EUR pro každého svědka a 60 EUR, je-li svědkem soudní vykonavatel,
  • v případě zrušení výkonu rozhodnutí se poplatky soudního vykonavatele snižují o 50 %,
  • 0,50 EUR za každý kilometr, který musí soudní vykonavatel a svědkové ujet z místa sídla za účelem provedení nějakého úkonu,
  • zvláštní poplatek soudního vykonavatele v závislosti na stupni složitosti výkonu rozhodnutí: podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem (tento poplatek nikdy nehradí osoba, proti níž výkon směřuje).

3.2 Hlavní podmínky

Hmotné podmínky pro výkon rozhodnutí jsou tyto:

  • existence oprávněného zájmu, tj. nutnost úkonu v rámci výkonu rozhodnutí a právní ochrany, kterou poskytuje,
  • platnost nároku.

Účelem právní úpravy výkonu rozhodnutí je dosáhnout rovnováhy mezi protichůdnými zájmy mezi oprávněnými na straně jedné a povinnými nebo třetími stranami na straně druhé. Při rozhodování o exekučních opatřeních používají soudy tato kritéria:

  • rychlé uspokojení oprávněných při co nejnižších nákladech,
  • ochrana osobnostních práv povinného a jeho oprávněných zájmů obecně,
  • shodný zájem oprávněného a povinného s ohledem na potřebu dosáhnout v dražbě co nejlepší ceny,
  • ochrana zájmů třetí strany.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem exekučních opatření může být majetek povinného a/nebo samotná osoba povinného. Exekučními opatřeními jsou hmotné úkony k tomu oprávněných exekutorů; tyto úkony vedou přímo či nepřímo k uspokojení nároků prostřednictvím výkonu rozhodnutí státem. Exekuční úkon lze provést s ohledem na tento majetek:

  • movitý majetek v držení povinného nebo v držení oprávněného nebo třetí strany, která je ochotna ho předat,
  • vlastnická práva povinného k movitým věcem třetí strany,
  • peněžní prostředky,
  • peněžité pohledávky vůči třetím stranám, které má osoba, proti níž výkon směřuje,
  • nemovitý majetek ve vlastnictví povinného nebo vlastnická práva povinného k tomuto majetku,
  • plavidla,
  • letadla,
  • práva duševního vlastnictví, patenty, filmová práva.

Exekuční úkon nelze provést s ohledem na tento majetek:

  • předměty osobní potřeby povinného a jeho rodiny,
  • potraviny a paliva, jež povinný a jeho rodina potřebují,
  • medaile, pamětní předměty, rukopisy, korespondence, rodinné záznamy a účetní knihy,
  • knihy, hudební nástroje, umělecká díla,
  • nástroje, strojní zařízení, knihy nebo jiné předměty, které pracující osoby potřebují k obživě,
  • zboží podléhající rychlé zkáze,
  • podíly v osobních společnostech,
  • zákonné výživné,
  • plat, důchod nebo pojistná plnění.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Povinný a stejně tak všechny třetí strany musí splnit rozhodnutí nařizující exekuční opatření. Dojde-li během výkonu rozhodnutí k odporu, smí soudní vykonavatel použít sílu a zároveň přivolat donucovací orgány. Soudní vykonavatel smí přibrat dva dospělé svědky nebo druhého soudního vykonavatele. V případě, že povinný rozhodnutí nevyhoví:

  • jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který může vykonat i třetí osoba, má oprávněný právo provést tento úkon na náklady povinného,
  • jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který nemůže vykonat třetí osoba a který závisí pouze na tom, zda je povinný hotov tento úkon provést, nařídí mu soud tento úkon provést, a jestliže tak povinný neučiní, soud ho potrestá pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody,
  • jestliže se povinný musí zdržet nějakého úkonu nebo nějaký úkon strpět, může soud jakékoli porušení potrestat pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody.

Žádný z výše uvedených případů nemá vliv na právo oprávněného žádat podle hmotného práva náhradu škody utrpěné v důsledku toho, že povinný nesplnil svou povinnost. V zásadě je možné, aby povinný disponoval s majetkem; je-li však majetek zabaven, je nakládání s ním zakázáno a vůči osobě, která ho nechala zabavit, a vůči oprávněným, kteří předložili své pohledávky, je neplatné.

Směřuje-li výkon rozhodnutí proti bankovním účtům povinného, nemá banka povinnost sdělit navrhovateli přesné informace o těchto účtech; je-li však bance doručeno rozhodnutí, jímž se přikazují peněžité pohledávky povinného, je disponování se zabavenou částkou zakázáno a je neplatné vůči osobě, která ji nechala zabavit, přičemž banka musí do osmi dnů od doručení usnesení o výkonu rozhodnutí uvést, zda přikázaná pohledávka (peníze uložené na bankovním účtu) existuje, a jestliže postačuje k uspokojení osoby, která ji nechala přikázat, musí tuto peněžní částku dotyčné osobě vyplatit.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V zásadě neexistuje žádné ustanovení, které ukládá navrhovateli lhůty; existují určitá časová omezení, jedná se však o lhůty, před jejichž vypršením nemohou být platně vykonány určité úkony, a nikoli o závazné lhůty, a tato ustanovení přímo nestanovují okamžik, po kterém již navrhovatel nemůže úkon učinit. Ustanovení, podle kterého musí být v určité době po zabavení nebo před dražbou provedeny jednotlivé úkony, nemění základ systému. Aby se řízení neprotahovalo do nekonečna, je stanovena pouze konečná lhůta jednoho roku, po jejímž uplynutí již zabavení nebo jiné úkony nelze provést na základě téhož příkazu a nelze provést dražbu na základě zabavení, které bylo z důvodu vypršení této lhůty soudním rozhodnutím zrušeno.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Jediným opravným prostředkem proti vykonávacímu řízení je návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, který může podat osoba, proti níž výkon směřuje, nebo jakýkoli věřitel s aktivní legitimací, a to do patnácti dnů od prvního úkonu v rámci výkonu rozhodnutí, pokud jde o platnost exekučního titulu nebo přípravného řízení; do posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost kteréhokoli úkonu v rámci výkonu, a to od prvního do posledního úkonu, a do šesti měsíců po provedení posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost tohoto úkonu. Návrhy na zrušení rozhodnutí pro zmeškání může bez jakékoli stanovené lhůty podat také třetí strana, která má právo k předmětu výkonu rozhodnutí, jež bylo zpochybněno a jež může použít proti osobě, proti které výkon směřuje. Příslušným soudem je soud, v jehož obvodu se nachází místo výkonu, tj. okresní civilní soud, je-li exekučním titulem rozhodnutí okresního civilního soudu [eirinodíkeio], a ve všech ostatních případech soud prvního stupně se samosoudcem [monomelés protodíkeio]. Skutečnost, že byl podán návrh na zrušení rozhodnutí pro zmeškání, není důvodem pro odklad výkonu rozhodnutí; odklad vykonávacího řízení však může nařídit soud prostřednictvím rozhodnutí na základě žádosti žadatele, se zárukou nebo bez záruky. Toto rozhodnutí je oznámeno exekutorům, kteří v rámci výkonu rozhodnutí nemohou učinit žádný úkon, pokud to rozhodnutí výslovně nepovoluje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Na výkon rozhodnutí se vztahují tato omezení, zejména co se týká zabaveného majetku. Zabavit nelze tento majetek: a) majetek, který byl přímo poškozen, b) podíly v osobních společnostech, c) zákonné výživné nebo výživné vyplývající ze závěti, jakož i nároky na příspěvky manželů na uspokojování potřeb rodiny, d) nároky na mzdy, důchody nebo pojistná plnění, ledaže existuje nevyřešený nárok na zákonné výživné nebo na výživné vyplývající ze závěti nebo příspěvek na uspokojení potřeb rodiny, přičemž v tomto případě lze zabavit polovinu majetku, a to s přihlédnutím k částkám, které obdržel povinný, rozsahu povinností týkajících se uspokojování potřeb rodiny, jež vznikly uzavřením manželství, a počtu oprávněných osob, e) jakýkoli druh podpory nebo dotace EU ve vlastnictví OPEKEPE jako třetí strany, dokud nejsou vloženy na bankovní účet oprávněných osob nebo jim nejsou vyplaceny jinak. Výjimka stanovená v odst. 2 písm. d) se použije i tehdy, je-li částka uhrazena vložením vkladu na bankovní účet povinného. Výjimka se použije pouze v rozsahu, v jakém vykazuje účet zůstatek, který v období od nařízení výkonu rozhodnutí do dne platby nepřesahuje částku nároku, která je z exekuce vyloučena.

Povinný má mimoto právo odvolat se proti vykonávacímu řízení, a to prostřednictvím dvou opravných prostředků:

a) Návrh námitek podle článku 933 občanského soudního řádu, který uvádí: Jakoukoli námitku osoby, proti níž výkon směřuje, a oprávněných věřitelů, jež se týká platnosti exekučního titulu, vykonávacího řízení nebo nároku, lze předložit pouze prostřednictvím oznámení o námitce, které je podáno u okresního občanskoprávního soudu, pokud byl exekuční titul vydán tímto soudem, a ve všech ostatních případech u soudu prvního stupně se samosoudcem. Je-li prostřednictvím samostatných podání podáno několik oznámení o námitce, musí soudní tajemník zajistit, aby byly všechny z nich identifikovány a projednány během téhož soudního jednání. Další důvody námitek lze předložit pouze ve zvláštním návrhu, který se podává kanceláři soudu, proti němuž námitka směřuje, a na základě tohoto rozhodnutí je vyhotovena zpráva, která je doručena druhé straně nejméně osm dnů před jednáním. Projednání námitky musí být naplánováno do šedesáti dnů ode dne podání a předvolání je žalovanému doručeno dvacet dnů před jednáním. Místně příslušným soudem je okresní soud v místě výkonu, pokud se ostatní úkony v rámci vykonávacího řízení řídí doručeným příkazem, v opačném případě je příslušným soudem soud uvedený v článku 584. Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí nebo platební příkaz, jsou námitky nepřípustné v rozsahu, v jakém byla věc pravomocně rozsouzena, v souladu s článkem 330 resp. čl. 633 odst. 2 písm. c). Tvrzení týkající se splnění nároku je nutno prokázat pouze písemně nebo prohlášením u soudu. Rozhodnutí o námitce musí být vydáno do šedesáti dnů od jejího projednání.

b) Podle článku 1000 občanského soudního řádu má povinný právo požádat o odklad dražby jeho majetku. Na žádost povinného, jíž nebude vyhověno, pokud nebyla podána do patnácti pracovních dnů přede dnem konání dražby, může soud uvedený v článku 933 během projednávání věci v řízení podle článku 686 a násl. dražbu odložit až o šest měsíců od původního dne dražby, nehrozí-li poškození oprávněného a lze-li přiměřeně očekávat, že povinný uspokojí oprávněného v této lhůtě, nebo že se po uplynutí této lhůty zvýší výtěžek dražby. Toto rozhodnutí musí být vydáno do poledne posledního pondělí před konáním dražby a odklad bude povolen vždy s výhradou zaplacení: a) nákladů na provedení dražby, které budou v rozhodnutí odhadnuty, a b) nejméně jedné čtvrtiny částky dlužné osobě provádějící dražbu. Rozhodnutí o odkladu dražby bude oznámeno dražiteli týž den, kdy je vydáno. Platba musí být provedena do 10:00 h dne konání dražby, a nestane-li se tak, bude dražba provedena obvyklým způsobem.

Poslední aktualizace: 10/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí španělština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Španělsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zpravidla znamená, že není-li vykonatelné rozhodnutí (např. pravomocný rozsudek) splněno povinným dobrovolně, musí navrhovatel k tomu, aby bylo zajištěno jeho splnění, podat návrh na soudní výkon. Navrhovatel (věřitel) tedy za účelem vymožení dluhu, který měl odpůrce povinnost uhradit, ale neučinil tak, navrhne soudní výkon rozhodnutí a dosáhne úhrady dluhu například obstavením běžných účtů dlužníka nebo zabavením majetku dlužníka, což umožňuje, aby byly po vydražení výnosy z dražby použity k uhrazení dlužné částky věřiteli.

Výkon rozhodnutí vyplývá z mandátu španělské ústavy z roku 1978, kterým se soudci a soudy pověřují úkolem rozhodovat a vykonávat rozhodnutí (články 117 a 118 ústavy). Z tohoto důvodu jsou účastníci řízení povinni řídit se rozsudky a dalšími soudními rozhodnutími a požadovaným způsobem spolupracovat při jejich výkonu. Soudce musí zajistit splnění těchto požadavků vhodným způsobem.

Výkon soudního rozhodnutí znamená splnění toho, co bylo soudem nařízeno, tj. výkon nároku, jenž byl v plném rozsahu přiznán straně, která spor vyhrála. To může zahrnovat návrh navrhovatele (dále jen „oprávněný“) na uhrazení určité peněžní částky, právo požádat o to, aby se něco vykonalo či nevykonalo, nebo splnění uznaného práva zanesením do veřejných rejstříků, a to v závislosti na příslušném soudním rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí může být konečný, nebo předběžný. Ve druhém případě se za určitých podmínek vykonává soudní rozhodnutí, které není dosud pravomocné, aby se zamezilo poškození věřitele v přechodném období (tj. po dobu trvání procesních úkonů v rámci řízení proti tomuto rozhodnutí, dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí) z důvodu průtahů v řízení (články 524–537 občanského soudního řádu – Ley de Enjuiciamiento Civil).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V souladu s právními předpisy a pravidly o soudní příslušnosti jsou podle španělských právních předpisů příslušní k výkonu rozhodnutí soudci a soudy (čl. 117 odst. 3 španělské ústavy).

V souladu s ústavou a podle občanského soudního řádu (zákon 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, BOE č. 7, 8. ledna 2000 v platném znění), který upravuje řízení o výkonu v občanských věcech, odpovídá za sledování řádného průběhu vykonávacího řízení soudce (články 545, 551, 552 a příslušná ustanovení). Soudce zahajuje řízení na návrh oprávněného, a to prostřednictvím „obecného nařízení o výkonu rozhodnutí“, které bude vydáno, jakmile bylo nařízení o výkonu rozhodnutí přezkoumáno. Soudce vydá rozhodnutí rovněž v případě, že odpůrce (dále jen „povinný“) vznese proti výkonu rozhodnutí námitku a zahájí zvláštní řízení o námitce proti výkonu rozhodnutí, jak je objasněno níže.

Soudní vykonavatelé (Letrados de la Administración de Justicia, dříve nazývaní „Secretarios judiciales“ – soudní úředníci) odpovídají za stanovení a přijetí konkrétních opatření v rámci výkonu (jako jsou žádosti o platbu, zabavení majetku povinného, obstavení běžných účtů, srážky ze mzdy atd.). Jakmile soudce vydal „obecné nařízení výkonu rozhodnutí“, sleduje soudní vykonavatel vykonávací řízení a přijímá příslušná rozhodnutí, ačkoliv v některých případech lze proti těmto rozhodnutím podat odvolání soudci.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

V zásadě je třeba mít pravomocný rozsudek nebo soudní rozhodnutí či jiný titul, který umožňuje výkon (existují výjimky, kdy rozhodnutí není dosud konečné, je však vykonatelné, jako je předběžný výkon napadených rozhodnutí, který je přípustný za určitých podmínek).

Podle ustanovení článku 517 občanského soudního řádu týkajících se vykonávacího řízení a titulů umožňujících výkon se musí návrh na výkon rozhodnutí opírat o titul, který je vykonatelný. Vykonatelné jsou pouze tyto tituly:

  1. Pravomocný rozsudek. Rozhodčí nálezy a mediační dohody. Mediační dohody musí být notářsky ověřené v souladu se zákonem o mediaci v občanských a obchodních věcech (Ley de mediación en asuntos civiles y mercantiles).
  2. Soudní rozhodnutí schvalující nebo potvrzující soudní smíry a dohody dosažené v rámci řízení, v případě potřeby doplněné o příslušná vyjádření s cílem zaznamenat jejich konkrétní obsah.
  3. Ověřené veřejné listiny, jsou-li prvopisem. Jedná-li se o druhopisy, musí být vydány prostřednictvím soudního rozhodnutí, jež odkazuje na osobu, která utrpí ztrátu, nebo na osobu, která ztrátu způsobila, nebo musí být vydány se souhlasem všech stran.
  4. Obchodní smlouvy podepsané smluvními stranami a zprostředkovatelem, který je členem profesního sdružení a který je zkontroloval, je-li k nim připojeno osvědčení, v němž tento zprostředkovatel potvrzuje, že smlouva odpovídá záznamům v jeho rejstříku a datu těchto záznamů.
  5. Zákonně vydané cenné papíry na doručitele nebo na jméno, které představují splatné pohledávky, a kupóny uvedených cenných papírů, rovněž splatné, pokud se kupóny shodují s cennými papíry a ty se ve všech případech shodují s výkazem příjmů.

Námitka padělání cenného papíru vznesená během procesu přiřazování nebrání vydání nařízení výkonu rozhodnutí, pokud se dotčené položky shodují, aniž by to mělo vliv na následnou námitku proti výkonu rozhodnutí ze strany dlužníka, který může tvrdit, že cenný papír je padělaný.

  1. Platná osvědčení, vydaná orgány odpovědnými za rejstříky, představující zaknihované cenné papíry ve formě účetních položek uvedené v zákoně o burze cenných papírů (Ley del Mercado de Valores), pokud jsou doplněna kopií veřejné listiny zastupující cenné papíry nebo případně dotčenou emisí, vyžadují-li to platné právní předpisy.

V důsledku výkonu rozhodnutí a jeho nařízení platnost osvědčení uvedených v předchozím odstavci nezaniká.

  1. Soudní příkazy stanovící maximální částku, kterou lze požadovat ve formě náhrady škody, vydané v zákonem stanovených případech v trestním řízení zahájeném v souvislosti s událostmi, na které se vztahuje povinné pojištění občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
  2. Ostatní procesní rozhodnutí a listiny, které jsou vykonatelné na základě tohoto či jiného zákona.

3.1 Řízení

Návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat soudci soudu prvního stupně (Tribunal de Primera Instancia), který vydal rozsudek či rozhodnutí, které je předmětem výkonu. Není-li však vykonatelným titulem rozsudek, tj. nevyplývá-li ze soudního rozhodnutí či z rozhodnutí vydaného soudním vykonavatelem (např. v případě notářsky ověřených veřejných listin, které jsou vykonatelné), soudní příslušnost se určí podle zvláštních pravidel v závislosti na vztahu k věci. Nejběžnějším kritériem pro stanovení příslušnosti je bydliště žalovaného. Oprávněnému a povinnému musí být nápomocen právní poradce a musí jej zastupovat právní zástupce, s výjimkou výkonu rozhodnutí vydaných v řízeních, v nichž není stanoveno povinné právní zastoupení.

Pro ostatní případy je postup stanoven v článku 548 a násl. občanského soudního řádu. Je třeba uvést, že nařízení výkonu rozhodnutí bude vydáno pouze na žádost jedné ze stran a že bude ve formě návrhu, jak je projednáno níže. Jakmile byl soudu podán návrh na výkon rozhodnutí a za předpokladu, že jsou splněna procesní pravidla a požadavky, vyhotoví soud „obecné nařízení výkonu rozhodnutí“. Poté, co soudce nařídil výkon rozhodnutí, vydá soudní vykonavatel rozhodnutí, jež obsahuje vhodná konkrétní opatření v rámci výkonu, jakož i opatření ke sledování a šetření týkající se majetku povinného, která se zdají být s ohledem na výkon vhodná.

Výše uvedené nařízení a rozhodnutí spolu s kopií návrhu na výkon rozhodnutí jsou současně doručeny povinnému, třebaže mohou být přijata určitá opatření s cílem zabránit případnému poškození oprávněného.

V souladu s článkem 556 a násl. občanského soudního řádu může povinný vznést proti výkonu rozhodnutí námitku z určitých důvodů, a to věcných (např. uhrazení dluhu) nebo procesních (např. kvůli existenci vad při výkonu). V tomto případě je zahájeno sporné řízení, které připouští posouzení důkazů a které končí vydáním rozhodnutí o zachování nařízení výkonu či o jeho zrušení v plném rozsahu, a to zcela nebo částečně. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek.

3.2 Hlavní podmínky

Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat na žádost jedné ze stran, a to podáním žaloby, která obsahuje návrh na výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat titul, na němž se výkon zakládá, uvádět výkon požadovaný od soudu, majetek povinného, který lze zabavit, opatření k vysledování a zjištění majetku dlužníka, osobu nebo osoby, proti nimž má výkon směřovat, identifikovat tyto osoby a jejich majetkové a osobní poměry. Je-li exekučním titulem rozhodnutí soudního vykonavatele či rozsudek nebo rozhodnutí soudu odpovědného za výkon, může být návrh na výkon rozhodnutí omezen na návrh na vydání nařízení výkonu rozhodnutí s uvedením rozsudku nebo rozhodnutí, které je předmětem výkonu (článek 549 občanského soudního řádu). V ostatních případech musí být návrh na výkon rozhodnutí předložen spolu s doklady, na nichž se výkon zakládá (uvedenými v článku 550 občanského soudního řádu). Splňuje-li návrh na výkon rozhodnutí výše uvedené požadavky a umožňuje-li předložený titul nařízení výkonu rozhodnutí, bude výkon nařízen soudcem nebo nařízením soudního vykonavatele, který v případě přikázání peněžité pohledávky stanoví částku představující v rámci exekuce jistinu spolu s předběžně stanovenou částkou úroků a nákladů, aniž by bylo dotčeno následné vyrovnání a úprava, a vždy musí určit dotčené osoby a opatření v rámci výkonu, která mají být přijata.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Aniž je dotčen určitý nezabavitelný majetek uvedený níže, je každopádně třeba vždy zdůraznit, že opatření v rámci výkonu musí odpovídat částce, s ohledem na niž je vydán výkon rozhodnutí, takže jsou-li tato opatření nepřiměřená, může soud nařídit snížení. Nejsou-li tato opatření dostatečná, může oprávněný požádat o jejich rozšíření či posílení. Pokud oprávněný neví, jaký majetek povinný vlastní, může požádat soud o zjištění, které provádí soudní vykonavatel, a to zasláním žádosti přímo na soud, nebo prostřednictvím příslušných orgánů. Existuje však řada sazeb nebo omezení vztahujících se na zabavení a obstavení mezd a platů, jak je uvedeno níže. Výkon vyplývající z příkazu k uhrazení výživného (stanoveného v řízení o výživném mezi příbuznými nebo v řízení v rodinných věcech týkajícím se plateb výživného na děti) představuje výjimku, jelikož v tomto případě nepodléhá výkon rozhodnutí zákonným sazbám; místo toho určí částku, kterou lze zabavit, soud.

Co se týká nezabavitelného majetku, v článku 604 a násl. občanského soudního řádu je stanoveno toto (odkazy na „soudního úředníka“ je třeba považovat za odkazy na soudního vykonavatele):

Majetek zcela vyloučený z výkonu rozhodnutí. Níže uvedený majetek nemůže být zabaven za žádných okolností:

1          majetek, který byl prohlášen za nezcizitelný;

2          vedlejší práva, která nelze zcizit odděleně od hlavního práva;

3          majetek, který sám o sobě nemá žádnou hodnotu;

4          majetek, u něhož právní předpisy výslovně stanoví, že je vyloučený z výkonu rozhodnutí.

Majetek povinného, který je vyloučený z výkonu rozhodnutí. Z výkonu rozhodnutí jsou rovněž vyloučeny tyto položky:

1          zařízení a vybavení domácnosti, stejně jako oděvy osoby, vůči níž je výkon navrhován, a její rodiny, kromě věcí, které lze považovat za nepotřebné. Obecně věci jako potraviny, palivo a další, které jsou podle názoru soudu nezbytné k tomu, aby povinný a jím vyživované osoby žili důstojně;

2          knihy a nástroje, které dlužník potřebuje k výkonu povolání, umělecké činnosti nebo podnikání, není-li jejich hodnota v nepoměru k požadované pohledávce;

3          náboženské předměty a předměty používané k praktikování zákonně registrovaných náboženství;

4          částky zákonem výslovně vyloučené z výkonu rozhodnutí;

5          majetek a částky, které jsou v mezinárodních smlouvách ratifikovaných Španělskem výslovně vyloučené z výkonu rozhodnutí.

Co se týká zabavení mezd a důchodů, občanský soudní řád stanoví tato opatření:

1. Zabavit nelze platy, mzdy, důchody, odměny nebo podobné platby, které nepřekračují částku stanovenou jako minimální mzda (kterou každoročně určuje vláda).

2. Platy, mzdy, odměny a důchody, které jsou vyšší než minimální mzda, lze zabavit podle tohoto sazebníku:

1          za první dodatečnou částku do výše rovnající se dvojnásobku minimální mzdy, 30 %;

2          za dodatečnou částku do výše rovnající se trojnásobku minimální mzdy, 50 %;

3          za dodatečnou částku do výše rovnající se čtyřnásobku minimální mzdy, 60 %;

4          za dodatečnou částku do výše rovnající se pětinásobku minimální mzdy, 75 %;

5          za jakoukoli vyšší částku, 90 %.

3. Pokud strana, vůči níž je výkon navrhován, pobírá více než jeden plat nebo mzdu, sečtou se všechny platy nebo mzdy a nezabavitelná část se od nich odečte pouze jednou. Obdobně se sečtou platy, mzdy, důchody, odměny a podobné příjmy manželů, ledaže došlo k oddělení majetku manželů, o čemž je třeba předložit důkaz soudnímu úředníkovi.

4. Pečuje-li strana, vůči níž je výkon navrhován, o závislé osoby, může soudní úředník procentní podíly stanovené v čl. 607 odst. 2 bodech 1, 2, 3 a 4 občanského soudního řádu snížit o 10 % až 15 %.

5. Pokud jsou platy, mzdy, důchody nebo odměny zatíženy stálými nebo dočasnými srážkami veřejné povahy na základě daňových předpisů nebo předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, použije se jako základ k určení postižitelné částky čistá částka, kterou povinný obdrží po jejich odečtení.

6. Výše uvedené odstavce tohoto článku se vztahují i na příjmy ze samostatné výdělečné a podnikatelské činnosti.

7. Částky zabavené v souladu s tímto ustanovením lze převést přímo oprávněnému na účet, který tato strana dříve určila, pokud soudní úředník odpovědný za výkon rozhodnutí k tomu udělil souhlas.

V tomto případě musí osoba nebo subjekt, který provádí zabavení a následný převod, jakož i oprávněný informovat soudního úředníka každé tři měsíce o zaslaných a obdržených částkách, s výjimkou námitek, které může předložit strana, vůči níž je výkon navrhován, a to z toho důvodu, že považuje dluh za plně splacený, a tudíž zabavení je neplatné, nebo z toho důvodu, že zajištění a převody nebyly provedeny tak, jak stanovil soudní úředník.

Rozhodnutí vydané soudním úředníkem, které umožňuje přímý převod, lze napadnout podáním opravného prostředku domáhajícího se přezkumu přímo k soudu.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě nemovitého nebo jiného majetku, který lze zapsat do rejstříku, může soud na návrh strany žádající o výkon rozhodnutí nařídit předběžný záznam o obstavení majetku v příslušném veřejném rejstříku (obvykle rejstřík majetku, což je rejstřík nemovitostí), aby byl zaručen následný výkon.

V ostatních případech lze uložit tento druh opatření:

– hotovost: konfiskace,

– běžné účty: příkaz bance k zablokování účtů,

– mzdy: příkaz plátci k zadržení části platby,

– úroky, výnosy a příjmy: zadržení plátcem, správa se soudním dohledem nebo platba soudu,

– cenné papíry a finanční nástroje: zadržení úroku u zdroje, oznámení orgánu dozoru nad burzou či sekundárním trhem (jsou-li cenné papíry kótovány na veřejném trhu) a oznámení emitentovi.

Ostatní movitý majetek: konfiskace.

Aby se zaručil výkon rozhodnutí, musí mimoto všechny osoby a veřejné a soukromé subjekty při provádění opatření v rámci výkonu spolupracovat (pod hrozbou pokuty nebo obvinění z pohrdání soudem, pokud tento požadavek nesplní). To znamená, že musí poskytovat informace, které se od nich požadují, nebo přijmout dotčená zajišťovací opatření a musí předat soudu veškeré dokumenty a údaje, které vlastní, bez jakýchkoli omezení kromě těch, která vyplývají z dodržování základních práv, nebo omezení, jež v určitých případech výslovně stanoví zákon.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Doba trvání opatření v rámci výkonu není stanovena; zůstávají v platnosti, než je zcela ukončen výkon. Co se týká těchto opatření, oprávněný musí v každém případě požádat o odpovídající výkon. Například v případě zabavení movitého či nemovitého majetku se bude požadovat dražba. Platba straně žádající o výkon rozhodnutí se uskuteční z peněžních prostředků získaných v dražbě. V ostatních případech, pokud se například nařizuje vydání majetku oprávněnému (např. vystěhování kvůli neplacení nájemného), budou opatření v rámci výkonu spočívat v navrácení vlastnictví majetku oprávněnému, jakmile byl nájemce porušující smlouvu z nemovitosti vypovězen.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti nařízení výkonu rozhodnutí se nelze odvolat. Povinný však může podat námitku, jakmile byl o výkonu rozhodnutí vyrozuměn. V tomto případě se bude konat výše zmíněné řízení o námitce. Námitku lze podat z věcných důvodů nebo z důvodu procesních vad. Tyto důvody pro podání námitky se liší podle titulu, který je předmětem výkonu (jak je stanoveno v článku 556 a násl. občanského soudního řádu, v závislosti na tom, zda se jedná o procesní rozhodnutí soudce či soudního vykonavatele, rozhodčí nález nebo mediační dohodu; rozhodnutí ukládající maximální trest v trestním řízení týkajícím se dopravních nehod; tituly uvedené v článku 517 bodech 4, 5, 6 a 7 občanského soudního řádu a jiné vykonatelné listiny uvedené v čl. 517 odst. 2 bodu 9. Námitka vycházející z nepřiměřenosti pohledávky nebo námitky založené na formálních vadách jsou upraveny v článku 558 resp. článku 559 občanského soudního řádu). Je třeba uvést, že soud mohl dříve uplatnit některé z těchto důvodů i bez návrhu (pokud soud shledá, že některé z ustanovení v nařízení výkonu rozhodnutí na základě ověřených veřejných listin, titulů nebo osvědčení může mít zneužívající povahu, musí jednat ex officio a strany v dané záležitosti vyslechnout, a poté vydat rozhodnutí). Strany mohou podat opravný prostředek proti rozhodnutí vydanému soudem prvního stupně prostřednictvím vyjádření k důvodům námitky. Opravný prostředek bude projednávat příslušný provinční soud (Audiencia provincial).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

K zániku opatření v rámci výkonu může dojít uplynutím času. Opatření v rámci výkonu založené na rozsudku nebo soudním rozhodnutí, rozhodnutí soudního vykonavatele, kterým se schvaluje soudní smír nebo dohoda, jíž bylo dosaženo během řízení, nebo rozhodčím nálezu či mediační dohodě proto zaniká, pokud nebyl do pěti let poté, co se rozsudek nebo rozhodnutí staly pravomocnými, podán příslušný návrh na výkon rozhodnutí (článek 518 občanského soudního řádu).

Před zahájením výkonu procesních rozhodnutí (soudce nebo soudního vykonavatele) či rozhodčích nálezů nebo mediačních dohod existuje rovněž určitá čekací doba. Tato doba má poskytnout povinnému čas k dobrovolnému splnění povinnosti uložené rozhodnutím a strana, která měla ve věci úspěch, nemusí žádat o výkon. Z tohoto důvodu nelze výkon procesních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů či mediačních dohod nařídit ve lhůtě dvaceti dnů ode dne, k němuž výrok nabyl právní moci, nebo k němuž bylo povinnému doručeno rozhodnutí o schválení dohody nebo podpisu dohody (článek 548 občanského soudního řádu). Tato čekací doba má podpořit dobrovolné splnění povinným.

Jak je uvedeno výše v bodě 4.1, za účelem ochrany dlužníka občanský soudní řád stanoví, že se na určitý majetek výkon rozhodnutí nemůže vztahovat, jakož i kvantitativní omezení úměrná zajištění platů, mezd, odměn nebo důchodů.

Při dražbách majetku je nutno uskutečnit prodej předkladateli nejvyšší nabídky, a to alespoň za minimální částku stanovenou tak, aby byla úměrná ocenění majetku nebo výši dluhu. Tato omezení k ochraně dlužníka jsou vyšší v případě dražby nemovitosti, v níž má dlužník obvyklé bydliště (články 670 a 671 občanského soudního řádu).

Občanský soudní řád rovněž uvádí, že v zásadě není možné domáhat se výkonu, pokud úroky z nesplacené jistiny a náklady řízení přesahují 30 % jistiny (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě exekuce na nemovitost, kde má dlužník obvyklé bydliště, nesmějí náklady, které lze požadovat od povinného, přesáhnout 5 % částky požadované v návrhu na výkon rozhodnutí (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě zabavení majetku z hypotečního úvěru a u dlužníků, jejichž sociální a finanční situace je obzvláště zranitelná, se vystěhování z místa obvyklého bydliště odloží.

Podle článků 55 až 57 zákona o konkursu (Ley Concursal) nelze podat návrh na individuální nařízení výkonu rozhodnutí vůči obchodním společnostem, o jejichž úpadku již bylo rozhodnuto, jelikož výlučnou pravomoc s ohledem na výkon rozhodnutí vůči straně v úpadku má v konkursním řízení soudce. To má zabránit tomu, aby se s některými věřiteli zacházelo příznivěji než s jinými.

Poslední aktualizace: 02/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Francie

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí (rozumí se nucený výkon rozhodnutí, neboť dobrovolné splnění povinnosti dlužníkem není předmětem řízení, tj. exekuce) zahrnuje všechna řízení, která umožňují plnění „právně vynutitelných“ povinností proti vůli dlužníka. Francouzské právo rozlišuje tři kategorie občanskoprávních závazků: zaplatit, něco konat nebo se něčeho zdržet a konečně něco dát nebo vrátit.

Právo na výkon rozhodnutí se týká majetku dlužníka: neexistuje výkon rozhodnutí vůči osobě. Nicméně odmítnutí splnit některé závazky (vyživovací povinnost) představuje trestný čin, kterým se dlužník vystavuje stíhání a odsouzení k trestu odnětí svobody. Stejně tak je tomu v případě podvodné organizace platební neschopnosti dlužníkem.

Právo v oblasti opatření k výkonu rozhodnutí sestává ze tří prvků (zaplatit, něco vykonat, dát).

Povinnosti zaplatit se vykonávají prostřednictvím obstavení. Pokud se obstavení vztahuje na peněžitou částku, bude obstavená částka přikázána věřiteli (například připsání zabavené částky na bankovní účet). Pokud se obstavení vztahuje na majetek dlužníka, povede takové obstavení k nucenému prodeji majetku a zisk z prodeje bude vyplacen věřiteli do výše jeho pohledávky.

Povinnosti dát nebo vrátit se liší v závislosti na povaze věci. Pokud se jedná o movitou věc, je tato věc obstavena a zabavena, aby byla vrácena svému zákonnému vlastníkovi. Pokud jde o nemovitou věc, je navrácení věci jejímu vlastníkovi do užívání zajištěno vystěhováním uživatele.

Vymáhání povinností něco konat nebo se něčeho zdržet provádí prostřednictvím peněžitých plateb (penále), které dlužník musí zaplatit nad rámec povinnosti, kterou musí splnit. Tato částka, stanovená soudcem, bude vypočítána poměrně vzhledem k době, po kterou trvalo nesplnění (pokud jde o povinnosti něco konat) nebo v závislosti na počtu porušení ve vztahu k povinnosti něčeho se zdržet. Pokud jsou povinnosti zaplatit, dát nebo vrátit vykládány rovněž jako povinnosti něco konat, lze nařídit uhrazení penále i v případě, že jsou kromě toho nařízena opatření k nucenému výkonu rozhodnutí.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní exekutoři mají v zásadě výhradní pravomoc provádět nucený výkon rozhodnutí. Existují nicméně dva postupy výkonu rozhodnutí, které vždy vyžadují předchozí soudní povolení:

  • srážky se mzdy, povolované soudem prvního stupně v místě bydliště dlužníka nebo poddlužníka, pokud dlužník žije v zahraničí nebo je jeho bydliště neznámé.
  • obstavení nemovitosti, které probíhá u soudu v místě, kde se nemovitost nachází.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Nuceně lze vykonat všechny exekuční tituly, tj. ty, které mohou být předmětem výkonu rozhodnutí a jsou vymezeny v článku L. 111-3 občanského exekučního řádu (Code des procédures civiles d’exécution):

  • soudní a správní rozhodnutí soudů, pokud jsou vykonatelná, jakož i dohody, kterým tyto soudy přiznaly vykonatelnost,
  • zahraniční opatření a rozsudky, jakož i rozhodčí nálezy prohlášené za vykonatelné rozhodnutími, proti nimž nelze podat opravný prostředek odkládající vykonatelnost,
  • výtahy zápisů z jednání o urovnání sporu podepsané soudcem a účastníky řízení,
  • notářské listiny opatřené doložkou vykonatelnosti,
  • exekuční tituly vydávané soudním exekutorem v případě neuhrazení šeku,
  • exekuční tituly vydávané právnickými osobami veřejného práva, které jsou uvedeny v zákoně, nebo rozhodnutí, kterým zákon přiznává účinek rozsudku.

Soudní rozhodnutí, proti nimž nelze podat opravný prostředek s odkladným účinkem pro výkon rozhodnutí, jsou vykonatelná, aniž je nutné přijmout jiné rozhodnutí. Tato rozhodnutí opatří stejně jako notářské listiny (v závislosti na konkrétním případu soudní tajemník nebo notář) doložkou o vykonatelnosti, která dokládá jejich vykonatelnost. Neexistuje žádné jiné zprostředkující řízení pro povolení výkonu rozhodnutí.

V případě neexistence soudního rozhodnutí může každý věřitel získat ochranná opatření ve formě obstavení nebo soudního zajištění. Tato opatření pozbývají rychle platnosti, pokud nebyla oznámena druhé straně (do osmi dnů) a pokud věřitel nezahájil řízení ve věci samé s cílem získat soudní rozhodnutí potvrzující jeho pohledávku.

Exekuční opatření týkající se movitého majetku a peněžitých částek, jakož i vystěhování, provádí soudní exekutor, který je úřední osobou, tj. exekučním úředníkem, který byl jmenován ministrem spravedlnosti. Soudní exekutor plní své povinnosti za podmínek soukromého práva, disponuje však pro účely exekuce výsadami veřejné moci vymezenými v právních předpisech a kodexu profesní etiky, který je předmětem důkladné kontroly.

Obstavení nemovitých věcí se provádí ve zvláštním řízení před soudcem příslušným k řízené o výkonu rozhodnutí u soudu prvního stupně, během něhož musí být věřitel zastoupen advokátem.

Náklady na exekuční opatření v zásadě v konečném důsledku nese dlužník, který tyto náklady musí uhradit společně se svým dluhem.

Tyto náklady na exekuci jsou předmětem sazby, která stanoví odměnu, jež je splatná soudním exekutorům za každý jednotlivý úkon exekuce. Nařízení č. 96-1080 ze dne 12. prosince 1996 upravuje sazby odměn soudních exekutorů; ty zahrnují paušální částku vyjádřenou, v závislosti na jednotlivých případech kumulativně nebo alternativně, v pevně stanovených poplatcích nebo poplatcích stanovených v procentech, které mohou být případně doprovázeny poplatkem za zahájení stíhání.

Pevně stanovené poplatky hradí dlužník. Poplatky stanovené v procentech, vypočítané podle degresivního sazebníku zčásti hradí věřitel a zčásti dlužník.

Například v případě vymožené pohledávky ve výši 10 000 EUR by odměna za některá exekuční opatření byla následující:

  • obstavení bankovního účtu a přikázání pohledávky: pevně stanovené poplatky včetně všech daní: 187,53 EUR
  • obstavení movitého majetku: pevně stanovené poplatky včetně všech daní: 66,98 EUR
  • zabavení vozidla podáním prohlášení prefektuře: pevně stanovené poplatky včetně všech daní: 133,95 EUR
  • příkaz k obstavení nemovitosti: pevně stanovené poplatky včetně všech daní: 80,37 EUR

K těmto pevně stanoveným poplatkům se přidávají poplatky stanovené v procentech, jejichž výše pro celkovou pohledávku činí 723,44 EUR včetně všech daní, přičemž 121,35 EUR hradí dlužník a 602,09 EUR věřitel.

3.2 Hlavní podmínky

Není třeba soudního povolení pro nařízení exekučních opatření na základě exekučních titulů.

Pro povolení předběžných ochranných opatření ve prospěch věřitele, který dosud nedisponuje exekučním titulem, jsou kritéria následující: nárok se jeví jako opodstatněný a vymahatelnost pohledávky se zdá být ohrožena. Soudcem příslušným povolit tato opatření je soudce příslušný pro výkon rozhodnutí (soudce soudu prvního stupně) nebo předseda obchodního soudu u věcí spadajících do příslušnosti tohoto soudu.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Věřitel může vést exekuci vůči veškerému majetku dlužníka. Existují zvláštní pravidla v závislosti na povaze tohoto majetku: pohledávky (nájmy, mzdy, částky uložené na bankovním účtu), movité věci všeho druhu, nemovité věci a věcná práva, cenné papíry a související práva, vozidla (pozemní, lodě, plavidla nebo letadla), autorská práva, hotovostní částky uložené v trezoru.

Zákon může nicméně stanovit, že určitý druh majetku není způsobilý být předmětem exekuce (výkonu rozhodnutí). Jedná se zejména o tento majetek:

  • částky určené na výživné (a zejména část mezd stanovená podle degresivního sazebníku v závislosti na výši příjmů a výdajů rodin, která je každoročně upravována),
  • movité věci nezbytné pro život a práci dlužníka, který lze zabavit pouze za účelem úhrady dlužné částky do výše jeho hodnoty, nebo v případě, že má významnou hodnotu,
  • věci nezbytný pro nemocné a zdravotně postižené osoby.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční opatření na majetek a pohledávky se provádí ve dvou etapách. V první fázi soudní exekutor provede obstavení majetku nebo peněžitých částek. Tímto obstavením se dlužníkovi znemožní nakládat s majetkem, který však zůstává v jeho vlastnictví, přičemž dlužník figuruje jako opatrovník tohoto majetku. Pokud tento majetek zpronevěří, dopouští se trestného činu. Pokud jde o peněžité částky, tyto částky zůstávají blokovány na účtu, jsou však okamžitě, ač virtuálně, postoupeny dotyčnému věřiteli.

Obstavení je oznámeno dlužníkovi. Neuplatní-li dlužník u exekučního soudce vůči obstavení námitku, může soudní exekutor přistoupit k druhé etapě, tj. fyzicky zabavit majetek za účelem jeho prodeje v dražbě nebo požádat poddlužníka (zpravidla banku), aby mu vyplatila zajištěné částky.

Pokud jde o banku, nazývanou „poddlužník“, je její povinností v okamžiku provedení obstavení informovat soudního exekutora o celkové výši pohledávky, kterou spravuje jménem dlužníka. Jestliže tuto povinnost nesplní nebo pokud dlužníkovi umožní nakládat s částkami, které byly obstaveny, vystavuje se soudnímu postihu a může jí být na návrh věřitele uložena povinnost uhradit dluh místo dlužníka.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Možnost výkonu exekučních titulů zaniká po 10 letech. Exekuční opatření tedy musí být provedena v této lhůtě (L. 111-4 občanského soudního exekučního řádu).

Povolení exekučního soudce k obstavení pozbývají platnost, nebylo-li opatření nařízeno ve lhůtě tří měsíců od vydání rozhodnutí.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Tato otázka má smysl pouze v případě povolení k předběžnému obstavení. V případě exekučních titulů je výkon práva na opravný prostředek vázán na zpochybnění samotné pohledávky u soudu.

Po přijetí předběžného opatření a jeho oznámení dlužníkovi dlužník může napadnout podmínky, na základě kterých bylo nařízeno, k exekučnímu soudci. Námitku lze soudu podat, pokud nebylo obstavení změněno na dražbu po soudním potvrzení pohledávky.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Pokud jde o lhůty, nárok na výkon exekučního titulu v zásadě zaniká po uplynutí deseti let.

Kromě toho se postupy při exekuci musí omezovat na to, co je nezbytně nutné k vymožení pohledávky, a nesmí dojít ke zneužití při volbě opatření exekučních.

Ačkoli věřitel může v zásadě exekučně postihnout veškerý majetek dlužníka, existují určitá omezení, pokud jde o majetek, které zákon z exekuce vylučuje. To je v zásadě případ výživného, movitého majetku nezbytného pro každodenní život a práci dlužníka, předmětů nepostradatelných pro zdravotně postiženou osobu, určitých sociálních minim a rodinných dávek, které nemohou být obstaveny. Kromě toho na bankovním účtu nemohou být obstaveny částky minimálního příjmu (systém podpory mezd „le revenu de solidarité active“) pro jednu osobu. Rovněž platy a odměny mohou být v zásadě předmětem exekuce jen v rámci mezí stanovených nařízením, které určuje částku, kterou lze postihnout exekucí v závislosti na výši platu či odměny a počtu osob vyživovaných dlužníkem.

Samostatný podnikatel kromě toho v některých případech požívá zvláštní ochrany vztahující se na celý jeho majetek nebo jeho část.

Konečně exekuční opatření se mohou uskutečnit pouze mezi 6:00 a 21:00 a nemohou být prováděna v neděli a o státních svátcích, s výjimkou předchozího povolení exekučního soudce (příslušného pro výkon rozhodnutí). Exekuční opatření na částky nižší než 535 EUR v obydlených prostorách musí rovněž být předběžně schválena exekučním soudcem.

Internetové odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.Legifrance

Odkaz se otevře v novém okně.Internetové stránky vnitrostátní komory soudních exekutorů (Chambre Nationale des Huissiers de Justice)

Poslední aktualizace: 11/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Chorvatsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

V Chorvatské republice se vykonávací řízení (exekuční řízení) řídí ustanoveními exekučního zákona (Ovršni zakon) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16 a 73/17; dále jen OZ). Tento zákon upravuje postup, jakým soudy a notáři provádí exekuci nároků na základě exekučních titulů a veřejných listin (postup při vykonávacím řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekuční řízení provádí soudy na základě exekučních titulů, zatímco notáři provádí exekuční řízení na základě veřejných listin.

Co představuje exekuční titul, je stanoveno v článku 23 OZ, zatímco veřejné listiny jsou popsané v článku 31 OZ.

Finanční agentura (Financijska agencija) je také součástí exukučního řízení (dále jen agentura) – právnická osoba, která provádí exekuci podle ustanovení OZ a zákona, který upravuje exekuci u finančních prostředků, stejně jako zaměstnavatelé, Chorvatský institut penzijního pojištění (Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje) a další orgány stanovené ze zákona.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudy provádí exkuci na základě exekučních titulů, mezi něž podle OZ patří:

1. vykonatelné soudní rozhodnutí a smíry,

2. vykonatelné smíry uvedené v článku 186.a občanského soudního řádu,

3. vykonatelná rozhodnutí rozhodčího soudu,

4. vykonatelná rozhodnutí vydaná ve správním řízení a vykonatelné správní smíry, pokud to zahrnuje plnění peněžitého závazku, nestanoví-li zákon jinak,

5. vykonatelné notářské listy a vykonatelná notářská doložka,

6. smíry dosažené v rámci řízení před „čestnými soudy“ (sudovi časti) v kanceláři soudce v Chorvatské republice a smíry dosažené v mediačních řízeních v souladu s ustanoveními zákona o mediaci,

7. jiné dokumenty, které se ze zákona považují za vykonatelné.

Vykonatelné dokumenty jsou způsobilé k exekučnímu řízení v případě, že uvádí věřitele a dlužníka, předmět, druh, rozsah a lhůtu pro splnění peněžitého závazku.

Je-li vykonatelným dokumentem rozhodnutí, které vyžaduje inkaso pohledávky ve formě platby nebo vykonání určitého jednání, musí také obsahovat lhůtu pro dobrovolné splnění, a v případě, že lhůta pro dobrovolné splnění nebyla stanovena, stanoví soud příslušnou lhůtu v nařízení výkonu rozhodnutí.

3.1 Řízení

Věřitel podává návrh na nařízení exekuce k soudu na základě vykonatelného titulu. Návrhy na nařízení exekuce může věřitel podat osobně jako strana řízení nebo prostřednictvím zástupce. Exekuční řízení lze zahájit ex officio, pokud tak výslovně stanoví zákon.

Pro exekuční řízení jsou věcně příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak. Exekuce probíhá v rámci obvodu stanoveném v rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí.

Nařízení exekuce musí uvádět vykonatelnou, tj. veřejnou listinu, na jejímž základě exekuce proběhne, věřitele a stranu, vůči níž je exekuce vyžadována (dlužník), vymáhaný nárok, prostředky a předmět exekuce a další informace nezbytné k provedení excekuce.

3.2 Hlavní podmínky

Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat žádost, v níž bude uveden vykonatelný dokument nebo veřejná listina, na jejímž základě je exekuce vyžadována, věřitel a dlužník, osobní identifikační čísla věřitele a dlužníka, nárok, jehož vymožení je vyžadováno, prostředky nezbytné k provedení exekuce a v případě potřeby také předmět exekuce. Návrh musí obsahovat další předepsané informace nezbytné k provedení exekuce.

Návrh na nařízení exekuce na základě veřejné listiny musí obsahovat:

1. žádost k soudu, aby nařídil dlužníkovi uhradit nárok s veškerými souvisejícími náklady během osmi dnů a v případě sporů, které se týkají směnek a šeků, do tří dnů,

2. vykonatelné návrh.

Hlavními podmínkami, které tedy musí být splněny pro nařízení exekuce, jsou: vykonatelný dokument nebo veřejná listina, na jejímž základě je exekuce nařízena, a vykonatelný návrh.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem výkonu jsou statky a práva, která mohou být podle zákona předmětem exekuce s cílem vymožení nároku. Exekuce se provádí za účelem uspokojení nároku věřitele a postihuje statky, které jsou předmětem exekuce a představují nedílnou součást majetku dlužníka.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu, může být majetek dlužníka (peníze, nemovitosti, movité věci, cenné papíry a účasti) nebo určitá nemajetková práva navrhovatele (předání a doručení movitého majetku, opuštění a předání nemovitosti, návrat do práce atd.). V průběhu řízení se může navrhovatel rozhodnout, které předměty chce do výkonu zahrnout.

Exekucí nelze postihnout statky, které nejde zcizit, ani žádné jiné statky, u nichž je to zakázáno zvláštními zákony. Exekucí taktéž nelze postihnout žádné daňové nároky a jiné poplatky.

Postihnout exekucí taktéž nelze statky, zbraně a vybavení určené k obraně a statky a zařízení určené k práci místních a národních vládních institucí a justičních orgánů.

To, zda může být určitý statek nebo právo postižen exekucí (být předmětem výkonu rozhodnutí), nebo pro něj platí nějaká omezení, se posuzuje s ohledem na okolnosti v době podání návrhu na nařízení exekuce, nestanoví-li OZ výslovně jinak.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Základním účinkem exekučních opatření je to, že dojde k omezení práv dlužníka nakládat se svým majetkem.

Exekuční opatření týkající se nemovitostí a movitého majetku má za následek prodej nemovitosti nebo movitého majetku za účelem uspokojení nároku věřitele z částky získané za prodej.

Exekuční opatření týkající se finančních nároků mají za následek konfiskaci a převod peněžitého nároku na věřitele, a to až do částky ve výši nezbytné k uspokojení nároku.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční opatření jsou platná až do ukončení exekuce, k čemuž dojde po úplném uspokojení nároku věřitele nebo po stažení jeho návrhu na nařízení exekuce.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Dlužník má právo:

• podat odvolání proti rozhodnutí o nařízení exekuce, nebo

• podat stížnost na rozhodnutí notáře vydané na základě veřejné listiny.

Včasné a přípustné odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí vydanému na základě právně vykonatelného dokumentu nemá vůči exekučnímu řízení odkladné účinky.

Včasná a přípustná stížnost na rozhodnutí notáře vydané na základě veřejné listiny (podává se k notáři, ale rozhoduje o ní soud) přesměruje řízení na standardní soudní spor (klasična parnica), který bude pokračovat před soudem a v němž budou muset strany, nyní navrhovatel (dříve věřitel) a odpůrce (dříve dlužník), podložit své argumenty důkazy k tomu, aby v řízení uspěly. Pokud byly splněny předběžné podmínky předepsané OZ, dlužník má právo na pozastavení exekučního řízení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soud vymezuje exekuci na opatření uvedená v návrhu na nařízení exekuce a ve vztahu ke statkům v něm uvedeným. Je-li navrženo několik opatření a statků, soud na návrh dlužníka omezí exekuci na vybraná opatření a statky, pokud je považuje za dostatečné k uspokojení nároku.

Jedním ze základních principů exekuce je to, že pi provádění exekučního a zajišťovacího řízení je soud povinen respektovat důstojnost dlužníka tím, že zajistí, aby byl výkon rohodnutí pro něj co nejvýhodnější.

Ochrana dlužníka je zajištěna tím, že jsou z exekuce vyloučeny statky a prostředky, u nichž nebo s jejichž využitím je možné nuceně uspokojit nárok věřitele, a to poskytnutím určitých procesních a materiálních záruk dlužníkovi v průběhu exekuce a v souvislosti s ní. Tato ochrana se projevuje uplatňováním zásady zákonnosti při určování, zda bude exekuce povolena, při určování statků a prostředků postižených exekucí a během postupu uplatněného při nuceném uspokojení nároku věřitele.

Existují omezení, pokud jde o nemovité věci, které nemohou být postiženy exekucí, jak je uvedeno v článku 91 OZ.

Existují omezení, pokud jde o movité věci, které nemohou být postiženy exekucí, jak je uvedeno v článku 135 OZ.

Existují omezení pro exekuci peněžitých nároků, která stanoví článek 173 OZ, přičemž článek 172 OZ stanoví, který příjem dlužníka nelze postihnout exekucí.

Článek 212 OZ stanoví zvláštní pravidla pro exekuci týkající se finančních prostředků, které jsou od exekuce osvobozeny nebo které lze exekucí postihnout pouze částečně, přičemž články 241 a 242 OZ stanoví zvláštní pravidla týkající se osvobození od exekuce a omezení exekuce, pokud jde o právnické osoby.

Ochranu dlužníků, kteří jsou fyzickými osobami v exekučním řízení týkajícím se peněžitých nároků, stanoví článek 75 OZ, přičemž ochranu právnických osob stanoví článek 76 OZ.

Ustanovení OZ, která stanoví omezení exekuce, tj. která vylučují určité statky z exekuce, představují ochranu dlužníka v průběhu exeukčního řízení.

Poslední aktualizace: 19/09/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Itálie

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí nucený výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů (dluhové nástroje, veřejné listiny (atti publici) a ověřené soukromé listiny pro zvláštní účely). V této fázi, která je součástí soudního řízení, mohou pořádkové a bezpečnostní síly zasáhnout, nesplní-li povinný své závazky dobrovolně.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro výkon rozhodnutí jsou příslušné obecné soudy. Obecným soudům musí být podán také návrh na odepření výkonu uvedený v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I (přepracované znění)).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení exekučního úkonu je vlastnictví exekučního titulu. Exekuční tituly jsou stanoveny zákonem v článku 474 občanského soudního řádu, přičemž existují dva druhy exekučních titulů: soudní tituly a mimosoudní tituly. K soudním titulům patří rozhodnutí, akty a usnesení vydaná soudem během soudního řízení či na jeho konci. K mimosoudním titulům patří dluhové nástroje, veřejné listiny a ověřené soukromé listiny vyhotovené samostatně stranami.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí začíná, jakmile je povinnému doručen exekuční titul, kterým musí být v souladu s článkem 475 občanského soudního řádu vykonatelný opis, a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), což je příkaz, aby povinný ve lhůtě, která činí nejméně deset dnů, splnil svůj závazek, a upozornění, že pokud tak neučiní, bude to mít za následek nucený výkon v souladu s článkem 480 občanského soudního řádu. Ve třetím odstavci článku 480 je stanoveno, že v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí oprávněný zvolit adresu pro doručování v místě soudu příslušného k výkonu rozhodnutí. Není-li bydliště zvoleno, podávají se opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soudu v místě, kde bylo usnesení doručeno, a oznámení jsou oprávněnému doručena v kanceláři úředníka téhož soudu. Jakmile byly splněny náležitosti, může vykonávací řízení začít obstavením majetku soudním vykonavatelem, který musí nejprve předložit výše uvedené dokumenty. K obstavení majetku musí dojít do 90 dnů ode dne, k němuž bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nikoli však dříve, než je lhůta stanovená v tomto usnesení; v opačném případě pozbude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí platnosti (článek 481). V této fázi není nutné právní zastoupení.

Obstavení je neplatné, pokud se do 45 dnů od jeho provedení nepožaduje převod nebo prodej majetku.

Výkon rozhodnutí má zajistit nucené splnění nesplněných závazků s využitím pořádkových a bezpečnostních sil. Lze jej využít u peněžních pohledávek i u závazků vydat movitou věc nebo uvolnit nemovitost a u „nezastupitelných“ pozitivních závazků.

3.2 Hlavní podmínky

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení výkonu je vlastnictví exekučního titulu, který obsahuje nárok, jenž je „jistý, stanovený a splatný“ (certo, liquido ed esigibile) (článek 474). Míra „jistoty“ se různí v závislosti na titulu: vyšší míra jistoty zjevně existuje v případě rozhodnutí vydaného soudem prvního stupně (které je vykonatelné předběžně) než u dluhového nástroje nebo transakcí uzavřených ve formě veřejných listin či ověřených soukromých listin.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Exekuční soud ukládá v rámci řízení různé druhy opatření, obvykle nařízení (ordinanze). Tato opatření sahají od opatření nezbytných ke stanovení pravidel pro řádné vedení řízení po opatření, která přiznávají užitek, například výnos (decreto), kterým je zabavený majetek převeden na osobu, která jej v dražbě koupila, nebo uchazeče s nejvyšší nabídkou.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu může být: a) movitý majetek, b) nemovitý majetek, c) pohledávky povinného a movité věci, které povinný uchovává v prostorách třetích osob, d) podíly

Předmětem výkonu může být také povinnost vydat movitou věc a uvolnit nemovitost a nezastupitelné pozitivní a negativní povinnosti.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon rozhodnutí v případě peněžních částek, který začíná obstavením, znamená, že povinný, proti němuž bylo provedeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nemá obstavené peněžní prostředky k dispozici. Veškeré úkony, při nichž je s těmito peněžními prostředky nakládáno, jsou tudíž neplatné a nelze je použít s cílem zabránit exekuci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření jsou exekučními opatřeními za účelem uspokojení nároků; nelze je proto použít jako důkaz při šetření.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právní systém připouští opravné prostředky podané povinným (a/nebo třetími stranami, jichž se výkon týká) proti dokumentům a rozhodnutím souvisejícím s vykonávacím řízením. Opravné prostředky mohou vést ke dvěma různým druhům rozhodnutí:

– námitka proti výkonu rozhodnutí (opposizione all’esecuzione) (články 615 a 616 občanského soudního řádu), kdy je napadeno právo pokračovat ve výkonu (nebo existence práva oprávněného pokračovat ve výkonu),

– námitka proti aktům výkonu (opposizione agli atti esecutivi) (články 617 a 618 občanského soudního řádu), kdy jsou namítány procesní vady (tj. platnost dokumentů použitých v rámci vykonávacího řízení).

Námitky proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu, které jsou podány před zahájením nucené exekuce, jsou definovány jako opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), jelikož jsou důsledkem dokumentu, kterým se předem oznamuje výkon rozhodnutí: opravný prostředek proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se podává předložením návrhu soudu, který je příslušný pro danou věc, částku nebo místo v souladu s obecnými ustanoveními občanského soudního řádu.

Pokud již byla exekuce zahájena nebo pokud již byl doručen příkaz k obstavení, podává se námitka proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu exekučnímu soudu prostřednictvím zvláštního opravného prostředku.

Třetí strany, které tvrdí, že mají věcná práva k obstavenému majetku, mohou podat exekučnímu soudu opravný prostředek do doby, dokud není majetek prodán nebo převeden.

Tuto záležitost upravují články 615, 616, 617, 618 a 619 občanského soudního řádu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Kromě věcí, jejichž zabavení je vyloučeno podle zvláštních právních předpisů, nelze zabavit:

1. posvátné předměty a předměty používané k praktikování náboženství;

2. snubní prsten, oděvy, prádlo pro domácnost, postele, jídelní stoly a židle, šatní skříně, komody, chladničku, kamna a sporáky, plynové i elektrické, pračku, domácí a kuchyňské náčiní a nábytek k jeho uchovávání, jež postačují k uspokojování potřeb povinného a jeho domácnosti; to však nezahrnuje nábytek značné hodnoty (vyjma postelí), včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou;

3. potraviny a palivo potřebné pro obživu povinného a ostatních osob uvedených v předchozím odstavci po dobu jednoho měsíce.

Vyloučen je i nábytek (kromě postelí) značné finanční hodnoty (včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou).

Zabavit nelze zbraně a jiné předměty, které povinný potřebuje k výkonu veřejné služby, řády, dopisy, záznamy a rodinné dokumenty obecně, jakož i rukopisy, pokud netvoří část sbírky.

Podle zákona je ze zabavení vyloučen také mimo jiné: majetek ve vlastnictví státu, majetek ve vlastnictví státu či jiného veřejného subjektu, s nímž nelze nakládat, majetek, na který se vztahují režimy společného jmění manželů, majetek církevních institucí a církevní budovy.

Exekuční úkon není možný, pokud zcela uplynula promlčecí lhůta nároku. Promlčecí lhůty se liší v závislosti na dotyčném právu. Je však důležité uvést, že zákon někdy stanoví různé promlčecí lhůty podle druhu nástroje, který prokazuje nárok, na němž se výkon rozhodnutí zakládá. Například u nároku stanoveného v soudním rozhodnutí činí promlčecí lhůta deset let, i když u tohoto druhu nároku zákon obecně stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Právní úprava se nedávno změnila tak, že soud, v jehož obvodu má povinný trvalý nebo dočasný pobyt, bydliště nebo sídlo, může na žádost oprávněného povolit obstavení majetku elektronicky (článek 492a občanského soudního řádu, ve znění Odkaz se otevře v novém okně.legislativního nařízení č. 83 ze dne 27. června 2015 (přeměněného s úpravami Odkaz se otevře v novém okně.zákonem č. 132 ze dne 6. srpna 2015)); v případě exekuce na movité věci v rámci opatření k převodu zabaveného majetku (conversione del pignoramento) byly zavedeny také formy placení ve splátkách.

Související přílohy

Občanský soudní řád (články 474–482)PDF(64 Kb)it

Poslední aktualizace: 25/02/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Kypr

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí nucené naplnění obsahu soudního rozhodnutí nebo usnesení s pomocí soudu a v některých případech s dodatečnou pomocí jiných příslušných úředníků/úřadů (např. katastru nemovitostí – Ktimatológio). Strana, která získala soudní rozhodnutí nebo usnesení, může soud požádat o přijetí exekučních opatření.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní služba (soudní vykonavatelé) a katastr nemovitostí. Orgánem příslušným pro výkon příkazu k vymožení dlužného výživného je policie.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudní rozhodnutí nebo usnesení jsou vykonatelná poté, co byla vydána. Lhůta pro podání opravného prostředku nemá sama o sobě za následek odklad výkonu rozhodnutí; odvolávající se strana musí za tímto účelem podat odůvodněnou žádost.

3.1 Řízení

Dokumenty, které nevydal soud (např. rozhodčí nálezy), nejsou samy o sobě vykonatelné, mohou se však stát vykonatelnými poté, co je za takové prohlásí soud. Soudem, který je příslušný k vydání usnesení o nařízení výkonu listiny, kterou nevydal soud, nebo ji vydal cizí soud, je okresní soud, v jehož obvodu má pobyt osoba, proti které výkon rozhodnutí bude směřovat, nebo v případě usnesení upravujících vyživovací povinnosti rodinný soud. Soudní rozhodnutí vykonává obvykle právník, který danou věc projednával u soudu, a to jedním ze způsobů výkonu uvedených v oddíle 3.1.

Co se týká zápisu a výkonu cizího soudního rozhodnutí na základě mnohostranné nebo dvoustranné dohody, řízení vede Ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku jako ústřední orgán, a to prostřednictvím právní služby (Nomikí Ypiresía). V ostatních případech mohou řízení vést soukromí právníci.

Náklady řízení nelze stanovit předem, tajemník soudu je však vypočítá na základě předpisů o poplatcích a jejich uhrazení je nařízeno osobě, v jejíž neprospěch bylo soudní rozhodnutí vydáno.

Výkon rozhodnutí provádějí především soudní vykonavatelé (dikastikoí epidótes), což jsou úředníci, kteří jsou stálými zaměstnanci soudů. K urychlení vykonávacího řízení je doručování listin ve všech věcech projednávaných civilními soudy od roku 1996 svěřeno soukromým společnostem, takže soudní vykonavatelé se mohou soustředit na výkon soudních rozhodnutí.

3.2 Hlavní podmínky

V případě výkonu soudního rozhodnutí mezi stranami na Kypru se kritéria liší v závislosti na dané věci. Musí existovat soudní rozhodnutí, doručení soudního rozhodnutí, které zakládá povinnost, a odmítnutí žalovaného zaplatit přiznanou částku nebo její neuhrazení žalovaným.

Kritéria pro vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí cizí země jsou obvykle stanovena v příslušné dohodě. Obvyklou podmínkou v tomto případě je, že žalovaný musí být o řízení, které je proti němu vedeno v cizí zemi, řádně vyrozuměn.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

K věcem, na něž se může exekuce vztahovat, patří bankovní účty, akcie, zapsaná vozidla, nemovitosti a jiný majetek. Vyloučeny jsou velmi osobní věci, které jsou nezbytné pro přežití žalovaného nebo pro výkon jeho povolání.

Exekuční opatření zahrnují:

  • příkaz k zabavení a prodeji (éntalma katáschesis kai pólisis) movitého majetku,
  • příkaz k vydání (éntalma parádosis) movitého majetku (pokud byl movitý majetek předmětem žaloby, např. předmět pronájmu s následnou možností koupě v případě žaloby na porušení smlouvy o nájmu s následnou možností koupě),
  • příkaz k soudnímu obstavení majetku poddlužníka (k zabavení majetku v držení třetí strany) (éntalma katáschesis eis cheíras trítou),
  • příkaz k uhrazení soudem uznaného dluhu v měsíčních splátkách,
  • příkaz k provedení srážek (diátagma apokopís) z měsíční mzdy povinného (který je za účelem provedení doručen zaměstnavateli),
  • příkaz k vzdání se vlastnictví (éntalma parádosis katochís) nemovitosti,
  • příkaz k prodeji (éntalma pólisis) nemovitosti,
  • příkaz k uvalení nucené správy na nemovitost (mesengýisi) (vydaný na žádost povinného, pokud se soud přesvědčí, že příjmy z nemovitosti mohou do tří let pokrýt soudem uznaný dluh, úroky a veškeré náklady),
  • zřízení zástavního práva k nemovitosti (epivárynsi) zápisem na základě soudního rozhodnutí,
  • konkurs,
  • zrušení společnosti.

V případě usnesení upravujícího vyživovací povinnosti zahrnuje výkon i možnost vydání příkazu k zadržení (fylakistiríou éntalma) povinného.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Povinný a případně třetí strana musí splnit soudní rozhodnutí nařizující exekuční opatření. Pokud povinný odmítne nebo opomene provést úkony/opatření uvedená v usnesení, kterým se ukládají exekuční opatření, může být proti němu zahájeno řízení k uložení trestu odnětí svobody kvůli neuposlechnutí soudního rozhodnutí.

Banka, které je doručen příkaz k soudnímu obstavení, musí příslušný účet zmrazit, nemá-li důvod pro podání námitky. V tomto případě se musí dostavit k soudu, který příkaz vydal, a uvést důvody, proč by se tento příkaz neměl uplatnit.

Všechny nenapadené příkazy se stávají pravomocnými a mají platnost soudního rozhodnutí.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční opatření platí po dobu šesti měsíců ode dne jejich uložení. Rozhodnutí o uložení exekučních opatření je platné po dobu šesti let ode dne vydání. Nedojde-li k výkonu rozhodnutí v této lhůtě, může být platnost rozhodnutí soudem prodloužena podle pravidla 40D.8 pravidel pro občanské soudní řízení.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V závislosti na dané věci je možné podat opravný prostředek, například za účelem odkladu výkonu rozhodnutí nebo zrušení zápisu v rejstříku.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

V zájmu ochrany povinného nelze výkonem rozhodnutí postihnout osobní předměty, které jsou nezbytné pro zajištění životních potřeb dotyčné osoby nebo pro výkon jejího povolání.

Rovněž pokud je dlužníkem státní nebo veřejná služba, jsou z výkonu rozhodnutí vyňaty předměty a vybavení, které jsou nezbytné k využití ze strany široké veřejnosti, včetně vybavení náležející ozbrojeným a bezpečnostním složkám, předmětů uměleckého, archeologického, kulturního, náboženského a historického významu a devizových rezerv.

Kromě toho se příkaz k zabavení a prodeji movitého majetku vykonává v denních hodinách.

Majetek, který byl zabaven (s výjimkou peněz či cenných papírů) lze prodat pouze po uplynutí třídenní lhůty, která počíná běžet v den následující po dni zabavení, ledaže by majetek podléhal opotřebení nebo by vlastník v písemné žádosti uvedl jinak; až do ukončení prodeje musí být majetek uložen na vhodném místě nebo v péči vhodné osoby.

Poslední aktualizace: 13/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Lotyšsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí je fáze občanskoprávního řízení, ve které soudní vykonavatelé (dále také exekutoři) provádějí výkon rozhodnutí soudů, jiných institucí nebo úředníků, pokud povinný (žalovaný) toto rozhodnutí nesplní dobrovolně ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo soudem.

Pokud jde o informace o donucovacích opatřeních, která může soudní vykonavatel použít, viz „Právnická povolání: Lotyšsko“.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé vykonávají rozhodnutí soudů či jiných institucí a provádějí jiné činnosti stanovené v právních předpisech.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

V rámci řízení o výkonu soudního rozhodnutí se vykonávají tato rozhodnutí soudů, soudců a jiných institucí:

  • soudní rozsudky a rozhodnutí soudů nebo soudců v občanských a správních věcech,
  • soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí státních zástupců či příkazy v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
  • rozhodnutí soudců nebo soudů v řízeních o správních deliktech v souvislosti s vrácením majetku,
  • soudní rozhodnutí o schválení narovnání,
  • rozhodnutí stálých rozhodčích soudů,
  • rozhodnutí zahraničních soudů nebo příslušných orgánů a zahraničních rozhodčích soudů v případech stanovených v právních předpisech,
  • soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
  • rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory,
  • rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro regulaci veřejných služeb (dále jen „regulační orgán“) ohledně sporů nebo narovnání.

Není-li v právních předpisech stanoveno jinak, v rámci postupů pro výkon soudních rozhodnutí se vykonávají rovněž:

  • rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů, je-li tak stanoveno v právních předpisech,
  • správní akty týkající se plateb vydané orgány a úředníky pověřenými státem,
  • rozhodnutí příslušníků právnických povolání (notářů, advokátů, soudních vykonavatelů) o odměnách za jejich odbornou činnost, o odměnách za poskytnutou právní pomoc a o náhradě výdajů v souvislosti s poskytnutými službami a o kolkovném,
  • akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
  • notářské listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích.

Exekučním titulem je:

  • usnesení o nařízení výkonu vydané v občanských nebo správních věcech na základě soudního rozsudku nebo rozhodnutí soudu či soudce nebo v trestních věcech na základě soudního rozhodnutí o schválení narovnání, rozhodnutí stálého rozhodčího soudu, rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, rozhodnutí regulačního orgánu ohledně sporů nebo řešení sporů, rozhodnutí zahraničního soudu nebo zahraničního rozhodčího soudu a akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
  • rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů,
  • rozhodnutí soudu nebo soudce v řízení o správních deliktech,
  • výtah z rozhodnutí státního zástupce nebo příkazu v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
  • nařízení výkonu vydané na základě správního aktu (§ 539 odst. 2 bod 2 občanského soudního řádu),
  • rozhodnutí soudce o nesporném výkonu závazků, výkonu závazků v rámci řízení ve věcech ručitelských závazků nebo o dobrovolném prodeji nemovitého majetku ve veřejné dražbě v soudním řízení,
  • soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
  • účet vystavený notářem, advokátem neb soudním vykonavatelem,
  • evropský exekuční titul vydaný zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004,
  • osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 41 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
  • osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
  • osvědčení vydané soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007,
  • platební rozkaz vydaný soudem včetně zahraničního soudu podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006,
  • soudní rozhodnutí o povolení prodeje zastaveného majetku povinného zajištěným věřitelem v řízení o právní ochraně (§ 37 odst. 2 insolvenčního zákona),
  • výtah z rozhodnutí vystavený zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
  • výtah z veřejné listiny vystavený příslušným zahraničním orgánem podle článku 48 nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
  • jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě vyhotovený podle vzoru uvedeného v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1189/2011 ze dne 18. listopadu 2011,
  • notářské exekuční listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích,
  • osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle článku 53 nebo článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,
  • výtah z rozhodnutí příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru o uložení správní pokuty, která souvisí s porušením předpisů o vysílání pracovníků a je obdržena v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI),
  • část A evropského příkazu k obstavení účtů vydaného soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014.

3.1 Řízení

Soudní a mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Je-li stanovena lhůta pro dobrovolný výkon soudního rozhodnutí a toto rozhodnutí není vykonáno, vyhotoví soud po uplynutí lhůty pro dobrovolný výkon usnesení o nařízení výkonu. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydá na žádost exekutorovi soud, který v dané věci rozhoduje. Pro každé rozhodnutí musí být vydáno jedno usnesení o nařízení výkonu. Pokud má být rozhodnutí vykonáno na různých místech, pokud má být s ohledem na některou část vykonáno neprodleně nebo pokud bylo rozhodnutí vydáno ve prospěch několika žalobců či proti několika žalovaným, musí soud na žádost exekutora vydat několik usnesení o nařízení výkonu. Při vydávání několika usnesení o nařízení výkonu musí být v každém takovémto usnesení uvedeno přesné místo výkonu rozhodnutí nebo část rozhodnutí, která má být vykonána podle daného usnesení o nařízení výkonu, a v případě solidárních závazků žalovaný, proti němuž má výkon rozhodnutí podle dotyčného usnesení o nařízení výkonu směřovat.

K zahájení výkonu rozhodnutí musí být soudnímu vykonavateli předáno usnesení o nařízení výkonu vydané oprávněnému nebo jeho zmocněnému zástupci spolu s písemném návrhem.

3.2 Hlavní podmínky

Obecné záležitosti související s činností a vedením evidence soudních vykonavatelů jsou upraveny v zákoně o soudních vykonavatelích a nařízení č. 202 „nařízení o vedení evidence soudních vykonavatelů“, které vláda dne přijala 14. března 2006.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Návrh na donucovací opatření podle občanského soudního řádu v řízení o výkonu rozhodnutí soudu a rozhodnutí jiných institucí má omezit práva povinného za účelem obnovení rovnováhy mezi právy osoby, jejíž občanská práva nebo zájmy chráněné zákonem byly porušeny, a povinností povinného splnit rozhodnutí soudu (jiné instituce).

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé mají právo provést výkon (exekuci) vůči movitému majetku povinného (včetně majetku uloženého u jiných osob) a vůči nehmotnému majetku, na peněžní prostředky, které povinnému dluží jiné osoby (odměna za práci, rovnocenné platby, jiný příjem povinného, investice v úvěrových ústavech) a vůči nemovitému majetku.

Určitý majetek uvedený v právních předpisech a předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny (např. vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, potraviny, knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy, atd.).

Výkonem nelze na základě usnesení o nařízení výkonu postihnout níže uvedené předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného:

  • vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, které potřebuje dlužník, jeho rodinní příslušníci a závislé osoby:
    • oděvy, obuv a spodní prádlo potřebné pro každodenní nošení,
    • ložní potřeby, noční prádlo a ručníky,
    • kuchyňské a stolní náčiní potřebné pro každodenní používání,
    • nábytek – jedna postel a židle pro každou osobu a jeden stůl a jedna šatní skříň pro rodinu,
    • veškeré vybavení pro děti,
  • potraviny v domácnosti v množství potřebném pro výživu povinného a jeho rodinných příslušníků po dobu tří měsíců,
  • peněžní prostředky ve výši minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu, avšak v případech vymáhání výživného na nezletilé děti nebo ve prospěch Správy Fondu pro záruku poskytování výživy – peněžní prostředky ve výši 50 procent minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu,
  • jedna kráva nebo koza a jedno prase na rodinu a krmivo v množství potřebném do doby získání nového krmiva nebo do přemístění hospodářských zvířat na pastvu,
  • palivo potřebné pro přípravu jídla pro rodinu a k vytápění obytných prostor během topné sezóny,
  • knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy,
  • zemědělské vybavení, tj. zemědělské nářadí, stroje, hospodářská zvířata a osivo potřebné pro hospodářství spolu s množstvím krmiva potřebným pro výživu hospodářských zvířat v dotyčném hospodářství do nové sklizně. Zemědělské nářadí, počet hospodářských zvířat a množství krmiva považované za nezbytné jsou stanoveny v pokynech ministerstva zemědělství,
  • movitý majetek, který se podle občanského zákoníku uznává za příslušenství nemovitosti – odděleně od tohoto nemovitého majetku,
  • modlitebny a obřadní předměty.

Výkonem nelze obdobně postihnout:

  • odstupné, pohřebné, jednorázovou dávku pro pozůstalého manžela/manželku, státní sociální dávky, státní podporu pro dítě s celiakií, důchod pro pozůstalé a příspěvek pro pozůstalé,
  • náhradu za opotřebení nástrojů náležejících zaměstnanci a jinou náhradu v souladu s právními a správními předpisy upravujícími pracovněprávní poměr,
  • částky, které mají být vyplaceny zaměstnanci v souvislosti s oficiální cestou, převedením a přidělením na práci v jiné obydlené oblasti,
  • dávky sociální pomoci,
  • výživné na dítě ve výši minimálního výživného pro dítě stanoveného vládou, jež musí na základě soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí Správy Fondu pro záruku poskytování výživy hradit jeden z rodičů, jakož i výživné na dítě, které má být vypláceno Správou Fondu pro záruku poskytování výživy.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě výkonu (exekuce) vůči movitému majetku, nemovitému majetku nebo příjmu povinného pozbývá povinný právo s tímto majetkem a příjmy volně nakládat.

Nejsou-li splněny požadavky nebo příkazy soudního vykonavatele, vystaví soudní vykonavatel listinu, kterou předá soudu k rozhodnutí o odpovědnosti. Soud může uložit pokutu – až do výše 360 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 750 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

U určitých kategorií řízení mohou být za nesplnění požadavků soudního vykonavatele stanoveny zvláštní sankce.

Setká-li se soudní vykonavatel při výkonu rozhodnutí s odporem, může požádat o součinnost policii.

Jestliže se povinný nedostaví na základě předvolání k soudnímu vykonavateli, nebo pokud odmítne podat vysvětlení či poskytnout informace, které je podle zákona povinen poskytnout, může soudní vykonavatel postoupit věc soudu, který rozhodne o odpovědnosti této osoby. Soud může přijmout rozhodnutí o předvedení povinného a uložit pokutu: až do výše 80 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 360 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Vyjde-li najevo, že povinný úmyslně poskytl nepravdivé informace, musí soudní vykonavatel podat návrh státnímu zástupci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Výkon lze navrhovat do 10 let poté, co rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, nejsou-li ve správních předpisech stanoveny jiné lhůty. Pokud soudní rozhodnutí ukládá platbu ve splátkách, zůstává exekuční titul platný po celou dobu splatnosti splátek, přičemž desetiletá lhůta začíná běžet ode dne splatnosti každé splátky.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Řízení o výkonu je zahájeno na základě platného usnesení o nařízení výkonu, které vydal soud či jiná instituce. Osoba, jíž je rozhodnutím soudu či jiné instituce uložena určitá povinnost, může proti němu podat opravný prostředek (námitku) obecným postupem stanoveným ve správních předpisech pro podávání opravných prostředků (námitek) proti rozhodnutím soudů nebo jiných institucí.

Na návrh účastníka řízení a s ohledem na majetkové poměry či jinou situaci dotčených účastníků je soud příslušný pro rozhodnutí v dané věci oprávněn přijmout rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, rozdělit výkon do splátek nebo upravit formu nebo postup výkonu rozhodnutí. Do 10 dní lze u soudu vyššího stupně podat vedlejší žalobu týkající se soudního rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, o rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo o úpravě formy nebo postupu výkonu rozhodnutí. Brání-li výkonu soudního rozhodnutí okolnosti, je soudní vykonavatel rovněž oprávněn předložit soudu příslušnému pro vydání rozhodnutí návrh na odklad výkonu rozhodnutí, na rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo na úpravu formy nebo postupu výkonu rozhodnutí.

Soudní vykonavatel může odložit výkon na návrh oprávněné osoby nebo na základě rozhodnutí soudu či soudce o odkladu výkonu nebo o odložení prodeje majetku, nebo na základě soudního rozhodnutí o odkladu výkonu nebo o rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Oprávněný nebo povinný může podáním odůvodněné stížnosti napadnout úkony soudního vykonavatele při výkonu soudního rozhodnutí nebo odmítnutí soudního vykonavatele provést tyto úkony (s výjimkou neplatné dražby) okresnímu (městskému) soudu podle místa oficiálního jmenování soudního vykonavatele do 10 dní ode dne, kdy byly napadené úkony provedeny, nebo ode dne, kdy se stěžovatel, který nebyl o místu a čase provedení úkonů vyrozuměn, o těchto úkonech dozvěděl.

Stížnost musí být posouzena v rámci soudního jednání do 15 dní. O soudním jednání je třeba vyrozumět povinného a oprávněného, jakož i soudního vykonavatele. Nedostavení se těchto osob k soudu nesmí představovat překážku pro posouzení dané věci.

Na základě odůvodněné žádosti osoby podávající stížnost může soudce rozhodnout o pozastavení exekučních činností, zakázat převod peněžních prostředků soudnímu vykonavateli nebo oprávněnému či povinnému nebo odložit prodej majetku. Rozhodnutí musí být provedeno, jakmile bylo přijato.

Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.tm.gov.lv/ – internetové stránky ministerstva spravedlnosti

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.lzti.lv/ – Rada lotyšských soudních vykonavatelů

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.tiesas.lv/ – portál litevských soudů

Poslední aktualizace: 05/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Lucembursko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud se povinný dobrovolně nepodvolí soudnímu rozhodnutí, může oprávněný vyžadovat výkon tohoto rozhodnutí. Toto se nazývá vynucený výkon rozhodnutí.

Aby bylo nějaké soudní rozhodnutí vykonatelné, musí být opatřeno doložkou vykonatelnosti a být řádně doručeno doručujícím orgánem nebo poštou.

Vykonatelnost je pozastavena po dobu osmi dnů ode dne vynesení rozsudku a/nebo účinným uplatněním opravného prostředku, ledaže by rozhodnutí bylo předběžně vykonatelné.

Nucený výkon rozhodnutí je využíván obvykle k vymožení peněz, ale může sloužit také k vymožení nějakého úkonu.

Pokud je nějaké osobě rozsudkem nařízeno zaplacení peněz, soudní úkon se vztahuje na aktiva dlužníka a nazývá se zajištěním.

Avšak existují jiná konkrétnější opatření pro výkon rozhodnutí: přikázání pohledávky, zabavení plodů, obstavení příjmů, zabavení nemovitostí, zabavení nájemníkových movitých věcí pronajímatelem, zabavení movitých věcí osob s přechodným pobytem, zabavení movité věcí ve prospěch toho, kdo má k věci právo, srážka ze mzdy, zabavení lodí k vnitrostátní plavbě a zabavení v rámci ochrany duševních práv.

Nejpoužívanějšími druhy výkonu rozhodnutí jsou přikázání pohledávky a exekuční zabavení.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé (huissiers de justice) jsou jediným orgánem, který provádí výkon soudních rozhodnutí, jež byla prohlášena za vykonatelná lucemburským soudem na základě lucemburského práva nebo soudem jiného členského státu Evropské unie na základě právních předpisů EU ve věcech občanských a obchodních, dohod, která vyplývají z mediace ve věcech občanských a obchodních a jsou vykonatelné, jakož i jiných vykonatelných listin či titulů.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

  • Soudní rozhodnutí vydaná a právní listiny vyhotovené ve Velkovévodství

Jsou vykonatelná ve Velkovévodství bez nutnosti úředního schválení nebo listiny pareatis, třebaže k výkonu rozhodnutí dochází mimo obvod soudu, který vynesl rozsudek, nebo mimo území, kde byly tyto listiny sepsány.

Předání listiny nebo rozsudku soudnímu vykonavateli bude mít platnost plné moci pro veškeré úkony výkonu rozhodnutí jiné, než je zabavení nemovitosti a odnětí svobody, pro něž potřebuje zvláštní plnou moc.

  • Zahraniční rozhodnutí podléhající smlouvě nebo aktu Společenství, které stanoví postup prohlášení vykonatelnosti (exequatur)

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná zahraničním státem, která jsou v tomto státě vykonatelná a která na základě, zejména

- Bruselské úmluvy ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve znění úmluv o přistoupení nových členských států k této úmluvě,

- Luganské úmluvy ze dne 16. září 1988 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,

- Úmluvy mezi Lucemburským velkovévodstvím a Rakouskou republikou ze dne 29. července 1971 o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a veřejných listin v občanských a obchodních věcech,

- Smlouvy mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem ze dne 24. listopadu 1961 o příslušnosti, konkursu a platnosti a výkonu soudních rozhodnutí, rozhodčích nálezů a veřejných listin nakolik, je v platnosti,

- nebo Haagské úmluvy ze dne 2. října 1973 o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti,

splňují podmínky, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, budou vykonatelná způsoby stanovenými v ustanoveních článků 680 až 685 nového občanského soudního řádu.

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná v členském státu Evropské unie, která jsou v tomto státě vykonatelná a která se na základě nařízení Rady č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 týkají příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech splňují podmínky, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná způsoby stanovenými tímto nařízením.

Nařízení (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nazývané „přepracované znění nařízení Brusel I“, zrušilo nařízení (ES) č. 44/2001. Avšak nařízení (ES) č. 44/2001 se dále vztahuje na rozhodnutí vydaná v zahájených řízeních, na veřejné listiny formálně vyhotovené nebo registrované a na soudní smíry schválené či uzavřené před dnem 10. ledna 2015 a spadající do oblasti působnosti uvedeného nařízení.

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná v členském státu Evropské unie, která jsou v tomto státě vykonatelná a která na základě nařízení Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení v občanských a obchodních věcech splňují podmínky, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná způsoby stanovenými tímto nařízením.

Rozhodnutí vydaná v členském státě, který není vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ve smyslu kapitoly IV oddílu 2 nařízení (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, která splňují podmínky, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná způsoby stanovenými v tomto nařízení.

  • Zahraniční rozhodnutí podléhající aktu Společenství, který stanoví zrušení prohlášení vykonatelnosti (exequatur)

Evropský parlament a Rada přijaly dne 12. prosince 2012 nařízení (ES) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nazývané přepracované znění nařízení Brusel I. Podle článku 36 tohoto nařízení vydaná v některém členském státě jsou v ostatních členských státech uznávána, aniž je vyžadováno zvláštní řízení (zrušení prohlášení vykonatelnosti – exequatur). Toto nařízení se použije ve všech členských státech Evropské unie ode dne 10. ledna 2015 a za podmínek stanovených tímto nařízením.

Rozhodnutí vydaná v členském státě, který je vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ve smyslu kapitoly IV oddílu 1 nařízení (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, jsou uznána v Lucembursku, aniž je vyžadováno zvláštní řízení a aniž by bylo možné napadnout uznání.

3.2 Hlavní podmínky

Nedojde k žádnému zabavení movitého nebo nemovitého majetku bez předložení exekučního titulu podle lucemburského práva, a to u věcí zpeněžitelných a určitých; pokud vymahatelným dluhem není peněžní částka, bude po řízení přerušeno, dokud nedojde k vyčíslení dlužné částky.

Rozsudky, kterými se rozhodne o zrušení zabavení, výmazu hypotéky, platbě nebo o nějaké jiné věci, jež má být vykonána třetí osobou nebo jejím jménem, budou vykonatelné třetími osobami nebo proti nim, a to i po uplynutí lhůt pro podání odporu či odvolání, na základě potvrzení advokáta žalobce, které bude obsahovat datum doručení rozsudku doručujícím orgánem do bydliště povinného, a na základě potvrzení soudního úředníka, který potvrdí, že proti rozsudku není podán odpor nebo není podáno odvolání.

Pokud potvrzení dokládá, že nebyl podán odpor, námitky či odvolání, uschovatelé, opatrovníci a všichni ostatní budou muset vyhovět rozsudku.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

  • Zabavitelný majetek

Zabavit lze pouze movitý a nemovitý majetek, který dlužník vlastní, nikoliv majetek patřící třetí osobě. Naproti tomu nezáleží na tom, v kterých rukou se dlužníkův majetek nachází v době zabavení, je tedy možné zabavit majetek u třetí osoby.

  • Nezabavitelný majetek

Článek 728 nového občanského soudního řádu stanoví, že vedle věcí, které jsou prohlášeny za nezabavitelné zvláštními zákony, nemůže být zabaven tento majetek:

  • předměty, které lucemburský zákon prohlašuje za nemovitosti určením,
  • movité věci, jako jsou například věci na spaní, oblečení, nábytek nutný k jejich uložení, pračka, stoly a židle, které umožňují rodině společně jíst.

Uvedené předměty nemohou být zabaveny, nehledě na postavení věřitele, i když je věřitelem stát, s výjimkou některých pohledávek taxativně vyjmenovaných zákonem.

Aby se zabránilo tomu, že by věřitel zabavil veškeré dlužníkovy prostředky na živobytí, stanoví nařízení velkovévodství, v jaké míře lze postihnout odměny za práci, důchody a renty. Zákon upravil srážky z chráněných pravidelných odměn (mezd, rent, důchodů). Tyto pravidelné příjmy nemohou být zabaveny celé, ale jen do určitého stropu, který je určen v závislosti na pásmech stanovených nařízením velkovévodství. Tudíž dlužníkovi zůstane minimální příjem, aby měl zajištěnu obživu.

  • Vymezení aktiv (cantonnement)

Vymezení aktiv (cantonnement) je určeno k ochraně dlužníka před následky celkové neschopnosti disponovat svými aktivy. Umožňuje soudu omezit částky při přikázání pohledávek.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Jakmile je majetek obstaven neboli zabaven, dlužník ztrácí právo s ním nakládat. Avšak zabavení nevytváří žádná přednostní právo ve prospěch věřitele. Dlužníkova nezpůsobilost nakládat s majetkem znamená, že nemůže prodat, zcizit zabavený majetek, ani zřídit hypotéku k zabavenému majetku. Zabavený majetek může být odnesen okamžitě. Dlužník zůstává majitelem zabaveného majetku až do okamžiku nuceného prodeje (vente forcée), aniž by tento majetek musel nezbytně zůstat v jeho držení. Stav se v praxi nemění, ale mění se právně.

V případě porušení zákazu nakládat s majetkem, nelze opatření přijatá dlužníkem vymáhat vůči věřiteli.

Je-li tomu tak, tato nevymahatelnost úkonů je jen relativní v tom smyslu, že platí pouze ve prospěch zabavujícího věřitele. Ostatní věřitelé se musí vždy vyrovnat se změnami dlužníkových aktiv. Nicméně je pro ně snadné připojit se k zabavení, které již bylo povoleno.

Nezpůsobilost nakládat s aktivy je první etapou procesu zpeněžování aktiv. Věci jsou svěřeny pod kontrolu soudu. Exekuční zabavení plní tedy v první řadě preventivní funkci.

Co se týče přikázání pohledávek, je třeba upřesnit, že tato forma obstavení ruší veškerou kontrolu nad celou obstavenou pohledávkou, ať už je její hodnota jakákoliv. Poddlužník může nicméně složit dostatečnou částku do depozitu (cantonnement).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční tituly vydané na základě lucemburského práva se nepromlčují, ani nezanikají vlivem času.

Usnesení, kterým předseda obchodního soudu povoluje zajišťovací obstavení, pozbývá platnosti, pokud zajišťovací obstavení není realizováno ve lhůtě předepsané usnesením.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Usnesení vynesené předsedou obchodního soudu, kterým se povoluje zajišťovací obstavení, lze napadnout námitkou (l'opposition) nebo odvoláním (l'appel).

V rámci exekučního zabavení může povinný podat žalobu proti výkonu (action en difficulté d'exécution) nebo může napadnout prodej zabavených předmětů.

Třetí osoby mohou vyvolat incidenční řízení, totiž vznést námitku vůči prodeji zabavených předmětů v rámci žaloby o vyloučení těchto věcí z exekučního řízení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 590 nového občanského soudního řádu (Nouveau code de procedure civile) se může povinný bránit předběžně vykonatelnému rozhodnutí, pokud bylo nařízeno v jiných případech, než stanovuje zákon. Za tímto účelem se povinný může obrátit na odvolací soud, aby tento zabránil předběžné vykonatelnosti rozhodnutí. Tato možnost platí pouze pro občanské věci a neplatí pro obchodní věci, neboť ji vylučuje článek 647 obchodního zákoníku.

Ustanovení čl. 703 odst. 2 nového občanského soudního řádu upravuje řízení o vymezení aktiv. Vymezení aktiv (cantonnement) je určeno k ochraně dlužníka před následky celkové neschopnosti disponovat svými aktivy. Umožňuje soudu omezit částky při přikázání pohledávek.

Aby se zabránilo tomu, že by věřitel zabavil veškeré dlužníkovy prostředky na živobytí, stanoví nařízení velkovévodství, v jaké míře lze postihnout odměny za práci, důchody a renty. Zákon upravil srážky z chráněných pravidelných odměn (mezd, rent, důchodů). Tyto pravidelné příjmy nemohou být zabaveny celé, ale jen do určitého stropu, který je určen v závislosti na pásmech stanovených nařízením velkovévodství. Tudíž dlužníkovi zůstane minimální příjem, aby měl zajištěnu obživu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.legilux.lu/

Poslední aktualizace: 25/04/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Maďarsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je nesporné občanskoprávní řízení, jehož prostřednictvím stát vymáhá plnění povinností obsažených v soudních rozhodnutích a rozhodnutích notáře a jiných písemnostech stanovených zákonem, a to s použitím donucovacích opatření.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí nařizuje a provádí soud, státní notář nebo jiné orgány a osoby, zejména tyto subjekty:

a) nezávislý soudní vykonavatel,

b) soudní vykonavatel okresního soudu,

c) zástupce nezávislého soudního vykonavatele,

d) zástupce soudního vykonavatele okresního soudu,

e) kandidát na soudního vykonavatele.

Řízení soudního vykonavatele je – jako nesporné občanskoprávní řízení – shodné s řízením u soudu.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat, jestliže vykonatelné rozhodnutí obsahuje povinnost (sankci), je pravomocné nebo byl nařízen jeho předběžný výkon a uplynula lhůta pro jeho splnění. Na základě smíru schváleného soudem lze usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydat i v případě, byl-li proti usnesení o povolení výkonu podán opravný prostředek. Toto ustanovení se vztahuje i na dohody schválené státním notářem, které mají stejný účinek jako soudní smír. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat také na základě soudního rozhodnutí vyneseného v řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a to i v případě, je-li proti soudnímu rozhodnutí podán opravný prostředek. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nelze vydat na základě platebního rozkazu, pokud se v ustanovení o jeho platnosti uvádí, že výkon není s ohledem na předmět pohledávky přípustný.

Na vymáhání výživného se vztahuje zvláštní pravidlo, podle něhož lze výkon rozhodnutí povolit s ohledem na částky neuhrazené déle než šest měsíců, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí považuje za pravděpodobné, že pohledávku výživného lze přičíst jednání povinného ve zlém úmyslu, nebo je-li uveden řádný důvod pro nepotvrzení pohledávky. Při výkonu cizích rozhodnutí soud rovněž zkoumá, zda je výkon přípustný podle zákona, mezinárodní úmluvy, zásady vzájemnosti či právních předpisů EU.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí lze nařídit prostřednictvím usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V určitých případech se nejedná o formální rozhodnutí (místo toho má podobu dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti); v ostatních případech má formu usnesení. Soud nebo státní notář vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na žádost strany žádající o výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat v požadovaném počtu kopií s použitím formuláře usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V řízeních, ve kterých je uložena platební povinnost, lze návrh podat rovněž elektronicky. Návrh je nutno obvykle podat soudu nebo státnímu notáři jednajícímu v prvním stupni. V určitých případech však zákon LIII z roku 1994 o soudním výkonu rozhodnutí (dále jen „zákon o soudním výkonu rozhodnutí“) stanoví i jiná pravidla týkající se příslušnosti, například v případě cizích rozhodnutí může výkon nařídit okresní soud v sídle krajského soudu, který je příslušný podle místa bydliště povinného nebo hlavního místa podnikání, nebo není-li takového místa, v místě, kde se nachází majetek, který je předmětem výkonu rozhodnutí. V Budapešti je to Ústřední okresní soud v Budě (Budai Központi Kerületi Bíróság).

Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat údaje o stranách, vykonatelném rozhodnutí, nároku, jenž má být vymáhán, a pokud možno co nejvíce informací o majetku povinného, který může být předmětem výkonu rozhodnutí.

Soud nebo státní notář návrh bezodkladně (nejpozději do patnácti dnů od jeho obdržení) přezkoumá, aby zjistil, zda lze danou věc projednat, zamítnout bez posouzení skutkové podstaty nebo (s výjimkou stran s právními zástupci) vrátit s žádostí o doplnění chybějících informací; poté budou požadovaná opatření zavedena. Rozhodnutí bude vydáno do patnácti dnů od obdržení, nebo v případě žádosti o doplnění chybějících informací do patnácti dnů od poskytnutí těchto informací. Je-li návrh opodstatněný, bude vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; v opačném případě bude výkon rozhodnutí zamítnut.

3.2 Hlavní podmínky

Viz bod 2.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Donucovací opatření omezují finanční a osobní práva povinného. Finanční opatření může uplatnit soud a soudní vykonavatel; opatření proti určité osobě může použít policie na základě opatření soudu nebo soudního vykonavatele. K nejdůležitějším finančním donucovacím opatřením patří:

  • obstavení mezd a jiných příjmů,
  • zabavení a prodej movitého majetku,
  • zabavení finančních prostředků spravovaných finanční institucí a zablokování bankovních účtů,
  • zabavení pohledávek povinného vůči třetím osobám,
  • zabavení a prodej nemovitého majetku,
  • uložení sankcí a pokut.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí mohou být:

  • mzda, důchod či jiné příjmy povinného (ačkoli se na ně vztahují určité výjimky),
  • finanční prostředky spravované finanční institucí (v případě fyzických osob stanoví zákon osvobození od výkonu rozhodnutí, a to do určité částky),
  • movitý majetek (zabavit však nelze nezbytné věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny podle zákona, např. základní součásti oděvu, nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného, nezbytné léky vzhledem k nemoci povinného atd.),
  • pohledávky povinného vůči třetím osobám nebo obchodní podíly povinného,
  • nemovitý majetek bez ohledu na jeho druh, užívání, práva nebo břemena a skutečnosti zapsané v katastru nemovitostí (nemovitý majetek, který nelze v řízení o likvidaci považovat za součást majetku povinného, je však z výkonu rozhodnutí vyloučen).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční opatření zásadně omezují právo povinného nakládat se svým majetkem.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí movitý majetek nebo bankovní účet, zaniká právo povinného nakládat s majetkem. Je-li zabavený movitý majetek přijat do soudní úschovy, je rovněž odebrán z vlastnictví povinného. V případě zabavení nemovitého majetku s ním může povinný nakládat a prodat ho, ačkoli je i nadále zatížen právem na výkon rozhodnutí.

Pokud povinný či jakákoli jiná přítomná osoba klade během provádění exekučního úkonu fyzický odpor, obrátí se soudní vykonavatel na policii, která může vůči dotyčné osobě použít donucovací opatření k potlačení odporu.

Osobu, která postup soudního vykonavatele aktivně maří (silou), lze trestně stíhat. Trestným činem je rovněž vynětí zabaveného předmětu z výkonu rozhodnutí nebo odstranění pečeti použité v průběhu výkonu rozhodnutí či vniknutí do uzamčené místnosti, která slouží k uložení zabavených věcí, zajištěných věcí nebo obstavených věcí (trestný čin porušení pečeti).

Soud uloží povinnému nebo osobě či organizaci, která má povinnost účastnit se řízení o výkonu, pokutu, pokud nesplní povinnosti plynoucí z výkonu rozhodnutí, jak jsou stanoveny v zákoně, nebo pokud se dopustí jednání, které brání provedení exekučních opatření.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření zůstávají v platnosti do úspěšného výkonu rozhodnutí nebo do jejich ukončení soudním vykonavatelem či soudem nebo podle zákona. Exekuční opatření lze provést v promlčecí lhůtě stanovené v občanském právu (obvykle pět let), přičemž tato lhůta začíná běžet okamžikem vydání pravomocného soudního rozhodnutí. Výkon rozhodnutí nelze nařídit v případě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty a nelze znovu zahájit předchozí exekuce. Stejně jako v případě soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání nároku je běh promlčecí lhůty přerušen jakýmikoli exekučními úkony, po jejichž provedení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

a) Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti. Pokud byl výkon rozhodnutí nařízen vydáním dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti, lze doklad odejmout a doložku zrušit jako opravný prostředek, nemělo-li být usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydáno. O odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti může požádat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí a soud může toto nařídit rovněž ex officio. Návrh je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil. Pro podání návrhu není stanovena žádná lhůta: lze jej podat kdykoli. Je-li návrhu vyhověno, je vydáno usnesení o odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti; proti tomuto usnesení se lze odvolat.

b) Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Odvolání proti formálnímu usnesení povolujícímu výkon rozhodnutí může podat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, musí být však adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení soudu nařizující výkon rozhodnutí opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, aby vydal nové rozhodnutí.

c) Odvolání proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, může podat odvolání strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil, musí však být adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení vydané soudem, který rozhodl o výkonu rozhodnutí, opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu nebo státnímu notáři, který o výkonu rozhodnutí rozhodl, aby vydal nové rozhodnutí.

d) Po nařízení výkonu rozhodnutí provádí soudní vykonavatel exekuční donucovací opatření nezávisle; není nutné povolení soudu. Proti opatřením soudního vykonavatele je k dispozici zvláštní opravný prostředek, kterým je námitka proti výkonu rozhodnutí. Námitky proti výkonu rozhodnutí může podat povinný, strana žádající o výkon rozhodnutí či jiná zúčastněná strana. Jestliže soud námitku uzná, protiprávní opatření soudního vykonavatele zruší, nebo v případě nečinnosti soudního vykonavatele mu soud nařídí, aby konal. V opačném případě soud námitku zamítne. Námitku je třeba podat soudnímu vykonavateli.

e) Kromě výše uvedených možností zjednání nápravy lze výkon rozhodnutí rovněž zastavit. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí na návrh strany žádající o výkon rozhodnutí, pokud toto zastavení neporuší práva ostatních osob nebo nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí bude zastaven například rovněž tehdy, splní-li povinný svůj závazek. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu také tehdy, pokud na základě veřejných listin zjistil, že vykonatelné rozhodnutí bylo zvráceno pravomocným rozhodnutím.

f) V řízení o výkonu může i třetí strana, která má nárok na majetek zabavený během výkonu rozhodnutí na základě vlastnických či jiných práv, která brání prodeji v rámci exekuce, zahájit vykonávací řízení proti straně žádající o výkon rozhodnutí s cílem zajistit uvolnění tohoto majetku. Jestliže soud návrhu vyhoví, bude dotyčný zabavený majetek uvolněn.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Odklad výkonu rozhodnutí:

Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, může výjimečně nařídit odklad výkonu, a to na žádost povinného, je-li tento schopen doložit zákonné okolnosti, které odklad odůvodňují, a pokud nebyla povinnému během řízení o výkonu předtím uložena pokuta.

V případě potřeby může soud během rozhodování o odkladu strany vyslechnout.

Soud uváží zejména tyto zákonné okolnosti, které odůvodňují odklad: počet osob, které musí povinný podporovat, a počet osob, které skutečně podporuje, dlouhodobé či závažné onemocnění povinného nebo na něm závislých osob a přírodní pohromy, k nimž došlo během řízení o výkonu a které povinného postihly.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí nemovitý majetek, lze odklad na žádost povinného nařídit jednou, a to nejvýše o šest měsíců.

Plnění ve splátkách:

S výjimkou pohledávek na dani a veřejných pohledávek vymáhaných jako daně může soudní vykonavatel na žádost povinného, kterým je fyzická osoba, stanovit podmínky pro uhrazení dluhu ve splátkách, a to poté, co soudní vykonavatel přijal opatření k zjištění a zabavení majetku povinného a povinný již část vykonatelné pohledávky uhradil. Soudní vykonavatel informuje rovněž povinného, který nemá žádný majetek, jenž by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, o možnostech a podmínkách plnění ve splátkách.

Soudní vykonavatel vyhotoví zprávu o sjednání a obsahu splátkového kalendáře a předá ji stranám. Do patnácti dnů od obdržení zprávy může strana žádající o výkon rozhodnutí soudnímu vykonavateli písemně sdělit, že s obsahem splátkového kalendáře nesouhlasí, může vydat doporučení k obsahu splátkového kalendáře a výši splátek a může požádat, aby povinný složil s ohledem na plnění jistotu. Na základě prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí může soudní vykonavatel podmínky splátkového kalendáře pozměnit takto:

a) soudní vykonavatel splátkový kalendář zruší, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí nesouhlasí se splátkami poskytovanými na výživné, mzdy či podobné nároky, pokud soukromá osoba žádající o výkon rozhodnutí prohlásí, že splátkový kalendář ohrožuje její živobytí, nebo pokud proti obchodnímu sdružení žádajícímu o výkon rozhodnutí probíhá konkursní, likvidační nebo exekuční řízení;

b) v případech neuvedených v písmenu a) může být splátkový kalendář v případě právnických osob a neregistrovaných subjektů žádajících o výkon rozhodnutí zaveden po dobu nejvýše jednoho roku a v případě fyzických osob žádajících o výkon rozhodnutí po dobu šesti měsíců;

c) soudní vykonavatel může navíc ke splátkovému kalendáři požadovat částečné platby úměrné výši pohledávky, pokud se to požadovalo v prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel poskytne povinnému splátkový kalendář na dobu nejvýše šesti měsíců se stejnými měsíčními platbami, byla-li přijata exekuční opatření směřující proti finančním prostředkům povinného u finančních institucí, mzdě a movitým věcem, dosud však nebyla získána zpět celá výše dluhu, a

a) předtím nebyl schválen žádný splátkový kalendář,

b) proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s peněžitou pohledávkou nepřesahující 500 000 HUF nebo proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s pohledávkou nepřesahující 1 000 000 HUF, v katastru nemovitostí je však zapsáno rovněž zástavní právo vztahující se na obytnou nemovitost povinného jako zajištění jiné pohledávky, a

c) obytnou nemovitost povinného by za účelem uspokojení pohledávky bylo nutno prodat v dražbě.

Strana žádající o výkon rozhodnutí nemusí udělit souhlas se splátkovým kalendářem; zpráva o sjednání splátkového kalendáře musí být předána i straně žádající o výkon rozhodnutí.

Do výpočtu částky vyrovnané povinným musí být zahrnuty částky zajištěné od povinného prostřednictvím obstavení.

Odhadovanou hodnotu obytné nemovitosti a její první dražbu lze stanovit pouze tehdy, pokud povinný splátky nehradí (§ 52/A–§ 52/B zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí:

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí končí současně s promlčecí lhůtou u vykonatelné pohledávky. Promlčecí lhůta týkající se práva na výkon rozhodnutí se obvykle bere v úvahu na žádost; ex officio ji lze zohlednit tehdy, musí-li být ex officio zohledněna i promlčecí lhůta u pohledávky, na níž se toto právo zakládá. Jestliže je nutno vzít na základě výše uvedeného v úvahu promlčecí lhůtu týkající se práva na výkon rozhodnutí, nelze výkon rozhodnutí nařídit na základě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty, a řízení o výkonu, které již bylo nařízeno, nemůže pokračovat. Běh promlčecí lhůty u práva na výkon je přerušen jakýmkoli exekučním úkonem.

Omezení:

Částkou, která je v řízení o výkonu základem pro srážky ze mzdy, je částka zbývající po odečtení daní (zálohových daní), zdravotního pojištění a příspěvků na penzijní připojištění, poplatků za členství v soukromém penzijním fondu a jiných příspěvků podle zvláštních právních předpisů. Obvykle nelze strhnout více než 33 % nebo výjimečně více než 50 % této částky.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučena část měsíční mzdy odpovídající minimálnímu starobnímu důchodu. Toto vyloučení se však nevztahuje na vymáhání výživného na dítě a nákladů při narození dítěte.

Ze mzdy vyplacené zaměstnavatelem na základě pracovního poměru lze strhnout nejvýše 33 %.

Srážku lze zvýšit na maximálně 50 % mzdy zaměstnance v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) pohledávek vůči dlužníkovi s ohledem na mzdy zaměstnanců,

c) mzdy zaměstnanců a služeb sociálního zabezpečení, které byly obdrženy protiprávně (§ 65 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z důchodu povinného ze sociálního zabezpečení, předčasného důchodu, výsluhového důchodu, renty pro baletní tanečníky a přechodného příspěvku pro pracovníky v těžbě (dále společně jen „důchodové dávky“) lze strhnout nejvýše 33 % (§ 67 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Srážka se může zvýšit na maximálně 50 % důchodových dávek v případě nároků týkajících se:

a) výživného na dítě,

b) důchodových dávek obdržených protiprávně (§ 67 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z dávek pro uchazeče o zaměstnání (dávky v nezaměstnanosti, předdůchodové dávky v nezaměstnanosti a jiné dávky podpory) lze strhnout nejvýše 33 % v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) dávek v nezaměstnanosti obdržených protiprávně,

c) peněžitých dávek poskytovaných v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, které byly obdrženy protiprávně.

Obstavit nelze:

– státní příspěvky na péči, peněžité dávky pro oběti války a doživotní rentu vyplácenou podle zákona o odškodnění osob, které byly nezákonně zbaveny života či svobody z politických důvodů,

– obecní podporu, mimořádnou obecní podporu, peněžité dávky poskytované v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, starobní dávky, náhradu příjmu pro nezaměstnané osoby a příspěvek na péči,

– dávky v mateřství,

– invalidní důchody a osobní důchod vyplácený nevidomým,

– příplatek ke mzdě za újmu na zdraví, dočasný příplatek ke mzdě, doplněk příjmu, dočasný doplněk příjmu a rentu pro pracovníky v těžbě za újmu na zdraví,

– zákonem stanovené výživné, včetně výživného na dítě stanoveného soudem, a peněžité dávky na ochranu dítěte podle zákona o ochraně dětí a výkonu opatrovnictví,

– příspěvek na vzdělání, zvláštní podporu a rodinné přídavky vyplacené pěstounům, které jsou určeny na podporu dětí umístěných dočasně nebo trvale do péče nebo mladých dospělých osob v následné péči,

– stipendia s výjimkou stipendií podobných mzdě v případě dalšího vědeckého vzdělávání,

– náhradu nákladů souvisejících s vysláním, poskytováním služeb v zahraničí a dojížděním do zaměstnání,

– částky určené k uhrazení zvláštních výdajů,

– invalidní dávky (§ 74 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

V případě peněžních prostředků, s nimiž nakládá poskytovatel platebních služeb a které mají být vyplaceny fyzické osobě, může být částka přesahující čtyřnásobek minimálního starobního důchodu předmětem výkonu rozhodnutí bez omezení, z částky nedosahující tohoto limitu může být předmětem výkonu rozhodnutí 50 % částky v rozmezí mezi minimálním starobním důchodem a čtyřnásobkem minimálního starobního důchodu (§ 79/A odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

I v případě, že s tím povinný souhlasí, nelze zabavit majetek, který je podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučen tento movitý majetek:

– věci, které povinný potřebuje k výkonu svého povolání, zejména nářadí, nástroje, technické, vojenské a jiné vybavení, uniformy, zbraně určené k sebeobraně a dopravní prostředky (kromě motorových vozidel),

– nezbytné vybavení pro řádné studium, zejména učebnice, školní potřeby a hudební nástroje,

– základní součásti oděvu: 3 svrchní oděvy, 1 zimní kabát, 1 plášť, 3 páry obuvi,

– nezbytné prádlo: 1 sada se 2 prostěradly na osobu,

– nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného: nejvýše 3 stoly a 3 skříně či podobný nábytek, 1 postel nebo odpovídající nábytek a 1 židle nebo odpovídající nábytek pro každou osobu,

– nezbytné vytápěcí a osvětlovací zařízení,

– základní kuchyňské vybavení a vybavení domácnosti povinného a 1 chladnička nebo mraznička a 1 pračka,

– ocenění (vyznamenání, medaile, odznaky, pamětní desky) udělená povinnému, jsou-li doložena dokumenty,

– léky a zdravotnické a technické prostředky potřebné s ohledem na nemoc či zdravotní postižení povinného a vozidlo povinného s omezenou pohyblivostí,

– předměty používané nezletilými osobami v domácnosti povinného, které jsou určeny pro děti,

– potraviny na jeden měsíc a palivo k topení na tři měsíce podle potřeb povinného a jeho domácnosti,

– rostoucí plodiny, nesklizené plodiny a ovoce,

– předměty, které nelze považovat za součást majetku povinného v řízení o likvidaci,

– kulturní předměty uvedené v osvědčení podle zákona o zvláštní ochraně zapůjčených kulturních statků během doby trvání zvláštní ochrany (§ 90 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Je-li zabaveno vozidlo, které povinný, jímž je fyzická osoba, potřebuje k výkonu svého povolání (není-li vozidlo v soudní úschově), postačuje zabavit jeho registrační kartu, která je zaslána společně s kopií protokolu o zabavení příslušnému dopravnímu orgánu, nebo pokud tento orgán nelze určit, orgánu, který vozidlo zaregistroval. Není-li vozidlo v soudní úschově, může je povinný používat do doby, dokud není prodáno.

Je-li odhadovaná hodnota vozidla nižší než částka uvedená v nařízení ministra spravedlnosti po dohodě s ministrem odpovědným za daňovou politiku, je vozidlo z výkonu rozhodnutí vyloučeno.

Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti:

Jednal-li soud při vydání dokladu vykonatelnosti v rozporu se zákonem, je nutno tento doklad odejmout.

Jednal-li soud při začlenění doložky vykonatelnosti do usnesení v rozporu se zákonem, musí být tato doložka zrušena.

Soud odejme doklad vykonatelnosti nebo zruší doložku vykonatelnosti, pokud na žádost povinného zjistí, že jsou splněny podmínky pro:

a) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle článku 21 nařízení (ES) č. 805/2004,

b) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 1896/2006 nebo čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 861/2007, nebo

c) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 21 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nebo článku 46 nařízení (ES) č. 1215/2012.

Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí:

Pokud soud vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo v případě, že se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí liší od návrhu, vydal usnesení týkající se tohoto rozdílu, mohou strany podat proti usnesení odvolání. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nestanoví-li však zákon jinak, nelze podniknout žádné kroky k prodeji zabaveného majetku a částka získaná v průběhu výkonu rozhodnutí nesmí být vyplacena oprávněnému.

Námitka proti výkonu rozhodnutí:

Strany nebo jiní účastníci mohou podat soudu provádějícímu výkon rozhodnutí námitky proti úkonu nebo opomenutí soudního vykonavatele, jež má za následek podstatné porušení pravidel řízení o výkonu nebo práv či oprávněných zájmů strany podávající námitku proti výkonu rozhodnutí. Podstatným porušením pravidel řízení o výkonu se rozumí porušení, které mělo významný dopad na výsledek řízení o výkonu (§ 217 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Pokud napadené opatření splňuje právní požadavky nebo nepředstavuje podstatné porušení, soud napadené opatření potvrdí a námitku zamítne. Jestliže napadené opatření představuje podstatné porušení, soud celé napadené opatření nebo jeho část zruší, nebo v případě, že to připouští zákon a že lze doložit skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, exekuční opatření nebo jeho část pozmění. Týká-li se námitka opomenutí, nařídí soud soudnímu vykonavateli, aby dotyčné opatření provedl (§ 217/A odst. 5 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Poslední aktualizace: 16/10/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Malta

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí provedení soudního rozhodnutí.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

To závisí na podané žádosti. Zápis zástavního práva například provádí ředitel veřejného rejstříku poté, co obdržel ověřenou kopii soudního rozhodnutí spolu s potvrzením soudního tajemníka, že proti soudnímu rozhodnutí nebyl podán opravný prostředek a že uplynula lhůta pro podání opravného prostředku nebo že opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí nelze podat.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle obecného zákona, zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kap. 12 sbírky zákonů Malty) jsou exekučními tituly:

  • soudní dopis, pokud je závazek určitý, stanovený a splatný a nespočívá v provedení určitého úkonu a pokud výše dluhu nepřesahuje 25000 EUR. To je upraveno v § 166A zákoníku organizace soudů a civilního řízení,
  • rozhodnutí a výnosy maltských soudů,
  • smlouvy obdržené státním notářem na Maltě, nebo jiným úředníkem, který je oprávněn k jejich přijímání, je-li závazek podle smlouvy určitý, stanovený a splatný a nespočívá-li v provedení určitého úkonu,
  • vyúčtování soudních poplatků a výloh přiznaných advokátovi, státnímu zástupci, státnímu notáři, soudnímu znalci či jinému soudnímu expertovi nebo svědkovi, ledaže jsou tyto výkazy podle zákona napadeny,
  • rozhodčí nálezy zaregistrované u maltského arbitrážního centra,
  • směnky cizí a vlastní,
  • mediační dohody, které jsou vykonatelné účastníky mediace,
  • rozhodnutí tribunálu pro spotřebitelské nároky.

Existuje řada dalších exekučních titulů vyplývajících ze zvláštních zákonů, například daňových předpisů.

3.1 Řízení

K úkonům, jejichž prostřednictvím lze podle okolností vykonat exekuční tituly, patří:

  • příkaz k zabavení movitého majetku,
  • příkaz k zabavení nemovitého majetku,
  • příkaz k zabavení aktiv v souvislosti s podnikáním,
  • prodej movitého nebo nemovitého majetku či práv souvisejících s nemovitostmi v soudní dražbě,
  • příkaz k soudnímu obstavení majetku,
  • příkaz k nucenému vystěhování z nemovitosti nebo vyklizení nemovitosti,
  • příkaz in factum,
  • příkaz k zadržení námořních plavidel,
  • příkaz k zadržení letadel,
  • příkaz in procinctu.

Nabude-li exekuční titul právní moci na základě § 166A, předloží žadatel o registraci soudního dopisu, který se považuje za exekuční titul, tajemníkovi soudu stejnopis soudního dopisu, včetně dokladu o doručení, a případně kopii obdržené odpovědi.

Co se týká ostatních exekučních titulů, postup se liší podle jejich povahy. To je uvedeno v Odkaz se otevře v novém okně.zákoníku organizace soudů a civilního řízení, § 252 a násl.

3.2 Hlavní podmínky

Podmínky se liší podle jejich povahy. To je uvedeno v Odkaz se otevře v novém okně.zákoníku organizace soudů a civilního řízení, § 252 a násl.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkonu rozhodnutí podléhá movitý majetek, včetně:

  • akcií a podílů v obchodních společnostech,
  • licencí vydaných příslušným orgánem, jak je případně stanoveno v nařízeních vydaných ministrem spravedlnosti,
  • pojistek,
  • zajištění úvěrů a práv duševního nebo průmyslového vlastnictví.

Zabavit však nelze:

  • oblečení pro denní nošení, lůžkoviny a náčiní a nábytek, jež se považují za přiměřeně nezbytné pro důstojný život povinného a jeho rodiny,
  • osobní doklady a knihy související s výkonem povolání povinného, jeho manželky nebo dětí,
  • evidence a záznamy státních notářů,
  • vybavení a pomůcky potřebné pro vzdělávání nebo výkon vědecké nebo umělecké činnosti povinného, jeho manželky nebo dětí,
  • zvířata a nářadí potřebné v zemědělství a plody, buď sklizené, nebo dosud nesklizené,
  • letadla určená výhradně pro státní službu, včetně poštovní služby, avšak s vyloučením komerčních služeb,
  • námořní plavidla plně pronajatá maltskou vládou,
  • církevní roucha a nádoby, které se používají ve vysvěcených kostelech nebo které patří knězi, církevnímu řádu či jeho příslušníkovi,
  • majetek členů policejního sboru nebo ozbrojených sil Malty, kterým jsou zbraně, střelivo, vybavení, přístroje nebo oděvy, jež se používají při výkonu služby.

Nemovitosti, komerční podniky, lodě, plavidla a letadla podléhají zabavení.

Příkazy k soudnímu obstavení nelze vydat s ohledem na:

  • plat nebo mzdu (včetně prémií, příspěvků, odměn za přesčasy a jiných požitků),
  • dávku, důchod, příspěvek nebo pomoc podle zákona o sociálním zabezpečení nebo jiný příspěvek pro osobu pobírající státní důchod,
  • dobročinný příspěvek nebo dar vlády,
  • odkaz učiněný výslovně za účelem výživného, nemá-li povinný jiné prostředky k obživě a samotný dluh nevztahuje na výživné,
  • dlužnou částku výživného nařízenou soudem nebo veřejnou listinou, pokud se samotný dluh nevztahuje na výživné,
  • peněžní prostředky, které byly povinnému poskytnuty na základě smlouvy o úvěru určeném na bydlení, výstavbu a údržbu domu určeného jako hlavní bydliště povinného,
  • úvěrové přísliby s výjimkou kreditních karet, jejichž prostřednictvím je provozován komerční podnik řízený povinným,
  • bankovní záruky a akreditivy.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinkem je to, že exekuční tituly jsou vykonány a jejich prostřednictvím vymůže oprávněný svoji pohledávku.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

To závisí na dané věci, obecně však lze říci, že exekuční příkazy jsou platné do doby, dokud je vykonatelný titul, na jehož základě byly vydány. Platnost příkazu k soudnímu obstavení nelze prodloužit a tento příkaz je platný do doby, dokud není zrušen nařízením soudu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Osoba, proti níž byl vydán exekuční příkaz, či jiná zúčastněná osoba může podat soudu, který dokument vydal, návrh na zrušení exekučního opatření, a to zcela, nebo částečně. Návrh je nutno doručit protistraně, která podá do deseti dnů odpověď obsahující veškerá její vyjádření, která chce učinit. Soud o návrhu rozhodne po vyslechnutí stran. Opravný prostředek proti zmíněnému nařízení lze podat prostřednictvím návrhu do šesti dnů ode dne, kdy bylo nařízení přečteno během veřejného soudního jednání.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Rozhodnutí vydaná soudy vyššího stupně se mohou stát znovu vykonatelnými po deseti letech ode dne, k němuž mohlo být rozhodnutí nebo nařízení vykonáno. Rozhodnutí soudů nižšího stupně nebo tribunálu pro drobné nároky se mohou stát opět vykonatelnými po uplynutí pěti let. Exekuční tituly založené na smlouvě v případě, že závazek je určitý, stanovený a splatný, žalobách podle § 166A kap. 12 sbírky zákonů Malty a směnkách cizích a vlastních mohou být opět vykonatelné po uplynutí tří let. Znovu vykonatelnými se stávají prostřednictvím návrhu podaného příslušnému soudu. Navrhovatel pod přísahou potvrdí rovněž druh závazku nebo nároku, s ohledem na nějž požaduje výkon, a to, že závazek nebo jeho část nebyly dosud uhrazeny. V těchto případech platí promlčecí lhůta v délce třiceti let, běh této lhůty však může být prostřednictvím výše zmíněného návrhu přerušen.

Poslední aktualizace: 18/07/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Nizozemí

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Právní předpisy upravující výkon rozhodnutí: obecné informace

Soudní řízení končí vydáním rozhodnutí soudem. V tomto rozhodnutí může být jedné straně (povinnému) nařízeno, aby splnil své povinnosti vůči druhé straně (oprávněnému). Pokud tak povinný neučiní dobrovolně, může oprávněný vymáhat plnění přijetím opatření stanovených podle právních předpisů upravujících výkon rozhodnutí. Tato oblast práva upravuje výkon (exekuci) rozhodnutí, v němž soud nařídil plnění. Za tímto účelem stanoví zákonná pravidla týkající se donucovacích opatření a způsob jejich uplatňování. Soudní vykonavatelé (gerechtsdeurwaarders), na něž se odkazuje dále jen jako na exekutory (deurwaarders), jsou zmocněni k výkonu rozhodnutí, k němuž jim vydávají pokyn oprávnění, kteří chtějí získat svůj nárok. Pro přijetí donucovacích opatření stanovených v právních předpisech upravujících výkon rozhodnutí musí být splněny dvě podmínky: musíte vlastnit exekuční titul (executoriale titel), například vykonatelné soudní rozhodnutí, a tento titul musí být doručen předem straně, vůči níž bude přijato exekuční opatření. Hlavními stranami, které jsou účastníky vykonávacího řízení, jsou oprávněná osoba (strana žádající o výkon rozhodnutí, věřitel), povinný (strana, vůči níž je exekuční opatření přijato) a soudní vykonavatel (úředník odpovědný za přijetí vlastního exekučního opatření na žádost oprávněné osoby).

Donucovací opatření

Hlavním exekučním opatřením je exekuční obstavení majetku (executoriaal beslag). To je podrobněji popsáno v oddíle 2.1.

K dalším donucovacím opatřením patří:

  1. pokuta (dwangsom),
  2. uložení trestu odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu (lijfsdwang/gijzeling).

1. Pokutou je peněžní částka stanovená v soudním rozhodnutí, kterou musí odsouzená osoba zaplatit, pokud nesplní základní povinnost, která má být vykonána. Toto opatření se používá především v řízení o předběžném opatření jako donucovací prostředek. Pokuta může být spojena pouze se základní povinností, která se netýká zaplacení určité peněžní částky.

2. Uložení trestu odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu je donucovací opatření, které má dotyčnou stranu donutit k splnění určitého závazku. Toto opatření neukládají soudy často, a i v případě, je-li uloženo, je ve skutečnosti vykonáno jen ojediněle. Toto opatření může nařídit pouze soud. Soud může povolit takovýto donucovací prostředek za účelem výkonu rozsudků a rozhodnutí na žádost oprávněného, pokud se tyto týkají příkazu, který nezahrnuje zaplacení určité peněžní částky. Trest odnětí svobody lze využít také například v případě rozsudků, rozhodnutí a veřejných listin, podle nichž má být uhrazeno výživné v souladu se svazkem 1 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek), například výživné na dítě (článek 585 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Postup je popsán níže.

Exekuční titul

Za exekuční tituly se považují rozhodnutí vydaná nizozemskými soudy (rozsudky, usnesení, nařízení), veřejné listiny (notářské listiny) a některé další písemnosti. K dalším písemnostem, které jsou v právních předpisech označeny jako exekuční tituly, patří: exekuční příkaz vydaný úřadem státního zástupce (Openbaar Ministerie), exekuční příkazy vydané daňovými orgány, rozhodčí nálezy s povolením výkonu a protokol o smírném narovnání.

Soudní tajemník poskytne žalobci a žalovanému, kteří se účastnili řízení, kopii rozhodnutí. Jedná-li se o pravomocný rozsudek obsahující soudní příkaz, obdrží strana, která je oprávněna k výkonu rozhodnutí, kopii ve formě exekučního titulu. Strany obdrží opis soudního vykonavatele (grosse) bezplatně. Jedná se o ověřený opis rozsudku, v jehož horní části je uvedeno „Jménem krále“ („In naam der Koning“). Těmito slovy lze rozlišit opis soudního vykonavatele, jedná se tudíž o soudní rozhodnutí vydané ve formě exekučního titulu. Exekuční opatření lze přijmout pouze tehdy, byl-li vydán opis soudního vykonavatele. Opis soudního vykonavatele nebo první ověřený opis lze vydat i s ohledem na notářskou listinu. Předáním této písemnosti se soudní vykonavatel opravňuje k přijetí exekučních opatření.

Před výkonem rozhodnutí doručí soudní vykonavatel písemnost (opis soudního vykonavatele / první ověřený opis) osobě, vůči níž budou opatření přijata. Cílem doručení písemnosti je uvědomit protistranu o rozsudku a informovat ji, že oprávněný požaduje jeho splnění.

Pokud jde o další informace o doručování exekučních titulů z ostatních členských států EU, viz nařízení EU o doručování: Odkaz se otevře v novém okně.nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

Soudní vykonavatelé

Úloha při výkonu rozhodnutí

Soudní vykonavatel je při výkonu soudních rozhodnutí hlavní osobou a vždy jedná podle pokynů osoby požadující výkon. Tyto pokyny jsou uděleny předáním opisu soudního vykonavatele (ověřené kopie rozsudku) soudnímu vykonavateli. Obecně řečeno, soudní vykonavatel nepotřebuje zvláštní zmocnění.

K úkonům, které může soudní vykonavatel v souvislosti s výkonem rozhodnutí provést, patří:

  1. doručení exekučního titulu straně, vůči níž mají být přijata exekuční opatření,
  2. výzva k dodržení povinnosti plnit, například výzva k zaplacení určité peněžní částky,
  3. obdržení peněžního plnění, pokud povinný splní svou platební povinnost,
  4. zabavení majetku,
  5. v případě potřeby zajištění pomoci policie (například při zabavování majetku).

Poplatky soudního vykonavatele

Úřední úkony soudního vykonavatele podléhají pevně stanoveným poplatkům, které mohou být účtovány povinnému. Na oprávněného se žádné pevně stanovené poplatky nevztahují, jejich výši je tudíž nutno dohodnout se soudním vykonavatelem. Poplatky, které soudní vykonavatel účtuje povinnému, jsou stanoveny ve vyhlášce ze dne 4. července 2001, kterou se stanoví podrobná pravidla pro úřední úkony a poplatky soudních vykonavatelů, na niž se odkazuje rovněž jako na vyhlášku o poplatcích soudních vykonavatelů (Besluit tarieven ambtshandelingen gerechtsdeurwaarders). Pokud jde o další informace, viz seznamy poplatků za úřední úkony (Tarieven ambtshandelingen) uvedené na adrese www.kbvg.nl

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno přikročit k výkonu rozhodnutí, musí být splněny dvě obecné podmínky:

  • vlastnictví exekučního titulu,
  • doručení exekučního titulu před výkonem rozhodnutí osobě, vůči níž mají být přijata exekuční opatření.

Jak bylo uvedeno výše, hlavním donucovacím opatřením, které se používá, je exekuční obstavení majetku.

Existují také opatření, která lze přijmout do doby vydání exekučního titulu. Tato opatření lze požadovat před vydáním soudního rozhodnutí a rovněž během soudního řízení, či dokonce před jeho zahájením. Na tato opatření se odkazuje jako na ochranná opatření (conservatoire maatregelen) a fungují jako předběžná zajišťovací opatření. Mezi ochranná opatření patří předběžné obstavení (conservatoir beslag), zapečetění (verzegeling) a vyhotovení soupisu majetku (boedelbeschrijving). Tento informační list se zabývá exekučním obstavením.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmět a povaha exekučních opatření se mohou lišit. Lze rozlišovat mezi opatřeními, která mají zajistit uhrazení určité peněžní částky, vydání majetku, provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání. Nejběžnějším opatřením je obstavení majetku za účelem vymáhání určité peněžní částky (verhaalsbeslag).

Pokud se závazek povinného týká určitého jednání místo uhrazení peněžní částky či vydání majetku, může to vyžadovat provedení „faktického úkonu“ (feitelijke handeling, tj. úkonu, který má právní důsledek bez ohledu na to, zda byl tento důsledek zamýšlen), nebo právního úkonu (rechtshandeling, tj. úkonu se zamýšleným právním důsledkem). Pokud faktický úkon nesouvisí s určitou osobou, může oprávněný soud požádat, aby povolil dosažení stavu, který by byl důsledkem plnění. Jestliže se závazek povinného týkal provedení určitého právního úkonu, jako je přijetí nabídky, může být tento úkon nahrazen soudním rozhodnutím. Soud může povinnému rovněž nařídit, aby se zdržel určitého jednání.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční obstavení může být uloženo na:

  1. movitý majetek, který nepodléhá registraci. Majetkem, který podléhá registraci, jsou nemovitosti, plavidla a letadla;
  2. práva doručitele nebo práva k příkazu, práva k akciím na jméno a práva k jiným cenným papírům na jméno;
  3. majetek v držení třetí strany, na něž se odkazuje jako na obstavení majetku poddlužníka (executoriaal derdenbeslag);
  4. nemovitý majetek;
  5. plavidla;
  6. letadla.

Oprávněná osoba si může zpravidla zvolit majetek, který chce obstavit.

Obstavení může být v zásadě uloženo na veškerý majetek povinného. Určitý majetek však obstavit nelze, například majetek potřebný k uspokojování základních potřeb, jako jsou oděvy, potraviny, pracovní nářadí, odborná literatura a předměty určené ke vzdělávacím účelům nebo pro uměleckou či vědeckou činnost. Z obstavení je vyloučena část mzdy, výživného nebo dávek. V těchto případech se použije nepostižitelná výše mzdy, aby bylo zajištěno, že povinný má k dispozici dostatečný příjem k uspokojení základních potřeb.

Obstavit stejně tak nelze majetek určený k veřejné službě. Oprávněná osoba může obstavení uložit na různé druhy majetku současně, například na movitý i nemovitý majetek.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Právní důsledky obstavení movitého majetku, který nepodléhá registraci

Jedním z důsledků obstavení je skutečnost, že úkony, které povinný učiní po obstavení, nemohou způsobovat újmu právům osoby, která obstavení navrhla. Pokud by například povinný svůj majetek prodal, nemůže kupující oprávněnému v zásadě tvrdit, že je nyní vlastníkem takového majetku. Jiným důsledkem je skutečnost, že se obstavení vztahuje i na příjmy plynoucí z tohoto majetku.

Právní důsledky obstavení akcií, cenných papírů a jiných aktiv

Žádné zvláštní právní důsledky zde neexistují. Po dobu trvání obstavení má hlasovací právo i nadále osoba, na jejíž majetek je obstavení uloženo.

Právní důsledky obstavení majetku poddlužníka

V případě obstavení majetku poddlužníka uloží oprávněný (strana navrhující obstavení) obstavení na majetek třetí strany (tj. nikoli povinného), jelikož tato třetí strana má dluh vůči povinnému nebo má v držení jeho majetek.

Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony, které provede třetí strana. Vůči osobě, která obstavení navrhla, se po obstavení nelze dovolat právních úkonů provedených po obstavení. Dvěma obvyklými způsoby obstavení majetku poddlužníka je obstavení bankovního účtu nebo mzdy zaměstnance.

Právní důsledky obstavení nemovitého majetku

Obstavení nemovitého majetku je zaneseno do veřejných rejstříků vedených katastrálním úřadem (Kadaster). Plavidla a letadla se považují za nemovitý majetek, jakmile byla zapsána do rejstříků. Katastrální úřad může na žádost vyhledávat ve veřejných rejstřících nemovitostí, plavidel a letadel. Obstavení nabývá účinnosti okamžikem zápisu. Výnosy z nemovitého majetku získané po obstavení podléhají obstavení. Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony povinného provedenými po obstavení. Vůči osobě, která obstavení navrhla, se nelze dovolat nakládání s nemovitým majetkem (prodej majetku).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Pravomoc k výkonu soudního rozhodnutí je zpravidla promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni vydání rozhodnutí. Podléhá-li výkon soudního rozhodnutí určitým požadavkům, jejichž splnění nezávisí na vůli osoby, která rozhodnutí získala, pak je pravomoc k výkonu rozhodnutí promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni, k němuž byly tyto požadavky splněny.

Promlčecí lhůta v případě částky, která má být podle soudního rozhodnutí splacena nejvýše do jednoho roku, však činí pět let. Pokud jde o úroky, pokuty, penále a další dodatečné soudní příkazy, promlčení nenastane později, než je promlčecí lhůta pro výkon hlavního rozsudku, nedojde-li k přerušení nebo prodloužení promlčecí lhůty.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Spory týkající se výkonu rozhodnutí

Článek 438 občanského soudního řádu obsahuje obecná pravidla pro spory týkající se výkonu rozhodnutí (executiegeschillen). V případě takového sporu se může povinný snažit zabránit výkonu. Spor se může týkat například významnosti a rozsahu exekučního titulu, dopadu skutečností, které nastaly po vydání rozhodnutí (exekučního titulu), platnosti obstavení nebo otázky, kdo je vlastníkem obstaveného majetku. Spor ohledně výkonu rozhodnutí souvisí výhradně s předmětem výkonu. Neposuzuje se znovu podstata hlavní žaloby, s ohledem na niž již bylo vydáno soudní rozhodnutí.

Ve sporu ohledně výkonu rozhodnutí může povinný například tvrdit, že oprávněná osoba zneužívá svých práv nebo že obstavení je vzhledem k rozhodnutí nepřiměřené. Povinný (osoba, vůči níž je přijato exekuční opatření) nemůže v této fázi předkládat další věcné námitky proti soudnímu rozhodnutí. Za tímto účelem musí zahájit námitkové (verzet), odvolací (hoger beroep) nebo kasační (cassatie) řízení, což jsou opravné prostředky.

Místní příslušnost

Místně příslušným soudem je soud, který je příslušný podle obecných pravidel právních předpisů o příslušnosti.

Tím je buď soud, který je místně příslušný pro uložení obstavení majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k umístění dotčeného majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k místu, kde dojde k výkonu rozhodnutí. Pro všechna exekuční opatření, k nimž má dojít v Nizozemsku, je třeba zjistit příslušný nizozemský soud.

Příslušný soud

Příslušným soudem k projednání všech sporů týkajících se výkonu rozhodnutí bez ohledu na soud, který vydal rozhodnutí, jež je předmětem výkonu, je okresní soud (arrondissementsrechtbank). Okresní soud je příslušný i tehdy, vydal-li rozhodnutí odvolací soud (gerechtshof) nebo Nejvyšší soud Nizozemska (Hoge Raad der Nederlanden).

Spory ohledně výkonu rozhodnutí se obvykle řeší v řízení o předběžném opatření (kort geding). Soud může rozhodnout o odkladu výkonu po určitou dobu nebo o zrušení obstavení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Poslední aktualizace: 01/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Rakousko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

O výkon rozhodnutí (v Rakousku nazývaný rovněž „exekuce“ nebo „nucený výkon rozhodnutí“) se jedná tehdy, je-li k vymáhání vykonatelných pohledávek a nároků použita státní moc.

Exekuční řád stanoví různé typy výkonu rozhodnutí:

  • výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek
  • výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek:

Při výkonu rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek musí být v návrhu na výkon rozhodnutí, který podá věřitel, určen majetek, jenž má být zabaven (zvolení způsobu výkonu rozhodnutí); zvolit lze mimo jiné mezi postižením movitého majetku, postižením příjmů, zejména exekucí na mzdu, a nuceným prodejem nemovitosti v dražbě.

Výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání:

Při výkonu rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání musí oprávněný požádat o způsob výkonu rozhodnutí, který je s ohledem na vymáhání dotyčného nároku stanoven v exekučním řádu.

V souvislosti s výkonem rozhodnutí za účelem splnění příkazu zdržet se určitého jednání lze uložit pokutu na návrh exekučního soudu, je-li povolena exekuce. V případě dalšího protiprávního jednání by měl exekuční soud na návrh uložit další pokutu nebo trest odnětí svobody v celkové délce až jednoho roku.

Za účelem vymáhání úkonu, který může provést třetí strana, může věřitel ve vykonávacím řízení na žádost soudu nechat provést dotyčný úkon na náklady povinného.

Nárok na provedení úkonu, který nemůže učinit třetí strana a jehož provedení je současně závislé výhradně na vůli povinného, je vymáhán uložením (na žádost soudu) pokuty nebo trestu odnětí svobody v celkové délce až šesti měsíců povinnému za účelem zajištění provedení daného úkonu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro povolení exekuce je v zásadě příslušný okresní soud (Bezirksgericht).

Místně příslušný soud:

Exekuce na movité věci a exekuce na pohledávky:

V případě exekuce na pohledávky je příslušný soud s obecnou příslušností podle místa bydliště dlužníka; v případě exekuce na movitý majetek to závisí na tom, kde se tento majetek nachází v okamžiku zahájení exekuce.

Nucený prodej nemovitosti v dražbě:

V případě exekuce na nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí) je příslušný katastrální soud (Grundbuchsgericht).

Po povolení exekuce by mělo být řízení vedeno ex officio. Exekuční řízení vede soudce (nucený prodej nemovitosti) nebo soudní úředník (Rechtspfleger) (exekuce na movité věci nebo exekuce na pohledávky). Soudní úředník je zvlášť vyškolený zaměstnanec soudu.

Jednotlivé kroky při výkonu rozhodnutí stanoví soudní vykonavatelé, což jsou v Rakousku zaměstnanci soudu, kteří nepůsobí jako osoby samostatně výdělečně činné ani jako zástupci nebo zmocněnci věřitele, který navrhuje výkon. Soudní vykonavatelé jednají do značné míry samostatně, až do rozhodnutí o tom, že exekuce byla či nebyla úspěšně provedena.

Věřitel by měl být poté vyzván k podání návrhů pouze tehdy, nemůže-li soud nebo soudní vykonavatel pokračovat bez těchto návrhů v řízení nebo je-li další řízení spojeno s náklady. Věřitel však může již v návrhu poskytnout další informace: například v případě exekuce na mzdu může upustit od prohlášení zaměstnavatele ohledně existence a výše mzdy; v případě exekuce na movité věci může upustit od nuceného otevření obydlí spojeného s náklady na zámečníka, není-li dlužník zastižen.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek:

Exekuční řízení je rozděleno na fázi vydání povolení a samotný výkon rozhodnutí.

Povolení exekuce vyžaduje podání návrhu věřitelem, ve kterém věřitel zvolí způsob exekuce za účelem výkonu rozhodnutí. Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od podnikatele, volí obvykle exekuci na movité věci a předložení soupisu majetku. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel snaží vymoci uhrazení pohledávky, a pokud neuspěje, zabaví nalezené věci. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, měl by dlužníka požádat o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od spotřebitele, volí obvykle exekuci na movité věci, exekuci na mzdu a předložení soupisu majetku. Věřitel může zvolit exekuci na mzdu bez ohledu na to, zda ví, kde je dlužník zaměstnán nebo od koho pobírá mzdu. Nejsou-li mu tyto skutečnosti známy, musí znát datum narození dlužníka; soud může poté určit platební místo prostřednictvím Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger). Prvním krokem je zabavení a převod mzdy dlužníka. Pokud se to podaří, dochází k exekuci na movité věci pouze na žádost věřitele. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel snaží vymoci uhrazení pohledávky; pokud neuspěje, zabaví nalezené věci. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, požádá dlužníka o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

K podání návrhu na výkon rozhodnutí musí věřitel použít příslušný formulář (elektronický formulář 1), nebo podat návrh v příslušném formátu. K podání návrhu na výkon rozhodnutí se nevyžaduje právní zastoupení.

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno exekuci provést, musí mít věřitel, který navrhuje výkon, exekuční titul, vykonatelné rozhodnutí. Dále se vyžaduje prohlášení vykonatelnosti, které v soudním řízení vydává orgán odpovědný za exekuční titul. Věřitel musí znát rovněž adresu dlužníka; datum narození je třeba uvést pouze v případě, pokud chce požádat o exekuci na mzdu, nezná však platební místo.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Dlužník ručí za závazky veškerým svým majetkem, není-li tento ze zabavení vyloučen. Exekuční řízení se však vztahuje pouze na majetek, který chce věřitel zabavit, a který je tudíž označen v návrhu na výkon rozhodnutí. Při exekuci na movité věci postačuje požádat o zabavení veškerých věcí ve vlastnictví dlužníka; v případě exekuce na pohledávky musí věřitel uvést poddlužníka, přičemž v případě exekuce na mzdu existuje výjimka. Věřitel může uvést, že poddlužníka nezná. Soud jej může zjistit u Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven, uvede-li věřitel datum narození dlužníka.

Věřitel může postihnout rovněž tyto předměty exekuce: jiné pohledávky než pohledávky na mzdu nebo podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným nebo v případě, že povinný vlastní nemovitost, může věřitel ve vykonávacím řízení požádat o zřízení zástavního práva, nucenou správu nebo nucený prodej v dražbě.

Majetek dlužníka, který je z výkonu rozhodnutí vyloučen, je uveden v pododdíle „Omezení exekuce“.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinky exekučních opatření závisejí na exekučních prostředcích:

Exekuce na movité věci:

Na zabavitelných věcech zřídí soudní vykonavatel zástavní právo; tyto jsou poté prodány v dražbě.

Exekuce na pohledávky, zejména exekuce na mzdu:

U pohledávky je zřízeno zástavní právo. Dlužníkovi je zakázáno s touto pohledávkou disponovat, zejména ji inkasovat. Pohledávka je převedena na věřitele, pokud ji lze zabavit.

Nucený prodej nemovitosti v dražbě:

Na nemovitosti je zřízeno zástavní právo. Od okamžiku, kdy je v katastru nemovitostí zaznamenáno zahájení dražebního řízení, jsou právní úkony dlužníka týkající se nemovitosti a jejího příslušenství, které nepředstavují běžnou správu, vůči věřitelům a dražiteli neúčinné. Pokud dlužník nemovitost prodá, pokračuje povolená dražba vůči nabyvateli nemovitosti.

Jsou stanoveny trestněprávní důsledky, pokud povinný zatají, schová, zcizí nebo poškodí část svého majetku, nebo předstírá či uzná neexistující závazek, či jinak zmenší svůj majetek, nebo se zdá, že jej zmenšil, a v důsledku toho znemožní či sníží uspokojení věřitele prostřednictvím výkonu rozhodnutí či probíhajícího řízení o výkonu. Povinného lze obdobně trestně stíhat v případě, že věc, která byla úředně zabavena nebo převzata, zničí, poškodí, zdeformuje, učiní nepoužitelnou nebo zcela či částečně zabrání jejímu zabavení.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuce pokračuje tak dlouho, dokud není úspěšně ukončena nebo zastavena, například z toho důvodu, že dlužník během exekučního řízení věřiteli dluh uhradil. Výjimečně lze exekuci ukončit i dříve, pokud například věřitel vede exekuci na mzdu a dlužník změní zaměstnání.

Exekuční řád umožňuje rovněž odklad exekučního řízení. K tomu může dojít zejména tehdy, je-li podána žaloba na neplatnost či neúčinnost exekučního titulu, pokud je podán návrh na zastavení exekuce, je-li u soudu podán rekurs (odpor) (viz bod 4), je-li napaden výkon rozhodnutí vydaného soudem, je-li podána stížnost na průběh exekuce nebo požaduje-li se zrušení nebo změna právně účinného prohlášení vykonatelnosti.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti rozhodnutí o povolení výkonu (na něž se v Rakousku odkazuje jako na povolení exekuce) lze podat opravný prostředek v podobě odporu. Odvolání je nutno adresovat odvolacímu soudu (vyššímu krajskému soudu), podává se však soudu prvního stupně (okresnímu soudu). Odvolání je třeba podat do čtrnácti dnů. Obvykle se vyžaduje právní zastoupení. Odvolací řízení je výlučně písemné řízení, v němž platí zákaz navrhování nových důvodů.

Skutečnost, že dlužník mezitím příslušnou pohledávku uhradil, lze uplatnit podáním protinávrhu nebo vzájemné žaloby (a nikoli odporem proti povolení exekuce). Žalobu je nutno podat soudu, který exekuci povolil. K žalobě lze připojit návrh na odklad exekuce. Je-li žalobě pravoplatně vyhověno, je nutno exekuci zastavit ex officio.

Byla-li exekuce povolena v zjednodušeném povolovacím řízení, došlo k tomu výhradně na základě údajů, které poskytla strana ve vykonávacím řízení. V tomto případě může dlužník (prostřednictvím námitky) prokázat, že chybí exekuční titul vztahující se na exekuci včetně potvrzení vykonatelnosti, nebo že exekuční titul neodpovídá informacím obsaženým v návrhu na výkon rozhodnutí. Námitku je nutno podat soudu, který exekuci povolil v prvním stupni. Je-li podána námitka, soud zkoumá, zda existuje exekuční titul vztahující se na pohledávku, která má být vymáhána. Lhůta pro podání námitek činí čtrnáct dnů.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Omezení exekuce

Obecně platí omezení, že exekuci nelze uskutečnit ve větším rozsahu, než je nutné k splnění nároku označeného v povolení exekuce.

Zákon stanoví určitá omezení exekuce ve prospěch konkrétních osob nebo sdružení osob:

  • majetek organizace provozující veřejnou dopravu, kterou kontroluje stát, může být předmětem příslušných exekučních opatření, která přerušují provozování veřejné dopravy, pouze se souhlasem orgánu dohledu,
  • před provedením exekučního úkonu vůči osobě sloužící ve spolkové armádě nebo u spolkové policie je nutno předložit oznámení o povolení exekuce nadřízenému veliteli dotyčné osoby,
  • ve vojenských objektech vyžaduje provedení exekučního úkonu předchozí vyrozumění velitele objektu a přítomnost jím určené vojenské osoby,
  • exekuční řízení proti osobám, které v Rakousku požívají imunitu na základě mezinárodního práva, jakož i věcem a prostorám náležejícím těmto osobám může vést pouze Spolkové ministerstvo spravedlnosti se souhlasem Spolkového ministerstva pro Evropu, integraci a zahraničí,
  • exekuci proti obci nebo veřejné či veřejně prospěšné instituci lze povolit za účelem vymáhání finančních pohledávek pouze s ohledem na majetek, který lze použít k uspokojení věřitele, aniž by tím byly dotčeny chráněné veřejné zájmy. Slouží-li exekuce k uplatnění smluvního zástavního práva, toto omezení neplatí.

K ochraně povinného jsou mimoto určité věci z exekuce povinně vyloučeny, například:

Exekuce na movité věci:

  • věci potřebné ke skromnému způsobu života, které slouží osobní potřebě nebo potřebám domácnosti,
  • předměty nezbytné pro přípravu na povolání a praktický výcvik a učební pomůcky určené pro školu,
  • dostatečné potraviny a topivo k uspokojení potřeb povinného a rodinných příslušníků žijících s ním ve společné domácnosti po dobu čtyř týdnů,
  • domácí zvířata,
  • rodinné obrazy, dopisy a jiné písemnosti a snubní prsten povinného,
  • pomůcky ke kompenzaci zdravotního postižení a pomůcky pro péči o povinného nebo rodinné příslušníky žijící s ním ve společné domácnosti, terapeutické látky a pomocné přístroje, jež jsou zapotřebí v rámci léčebné terapie,
  • náboženské předměty,
  • hotovost až do výše vyloučené ze zabavení do příštího výplatního termínu po zabavení, nelze-li podle zákona příjem povinného zabavit, či jej lze zabavit pouze v omezeném rozsahu.

Soudní vykonavatel může upustit rovněž od zabavení předmětu nízké hodnoty, je-li zřejmé, že by výnosy plynoucí z pokračování či provedení exekuce nepřesáhly náklady exekuce.

Exekuce na peněžité pohledávky (exekuce na mzdu):

  • náhrada výdajů, pokud pokrývají dodatečné náklady vzniklé při výkonu pracovní činnosti,
  • zákonná podpora, která je poskytnuta k uhrazení dodatečných nákladů spojených se zdravotním postižením nebo dlouhodobou péčí, například příspěvek na péči,
  • zákonná podpora k uhrazení nájemného či jiných nákladů na bydlení,
  • rodinné přídavky,
  • některé zákonné dávky, které jsou poskytovány při narození dítěte, zejména jednorázový příspěvek na péči o dítě,
  • některé druhy podpor, které poskytují veřejné služby zaměstnanosti,
  • náhrada nákladů ze zákonného sociálního zabezpečení.

Zabavit nelze zejména:

  • věcné dávky poskytované podle předpisů o sociálním zabezpečení,
  • nárok na rozdělení společného jmění manželů a úspor manželů, pokud nebyl uznán ve smlouvě nebo vyrovnání či uplatněn u soudu.

Příjmy z pracovní činnosti, důchody a zákonné příjmy poskytované jako náhrada v případě dočasné nezaměstnanosti nebo snížení pracovní schopnosti lze zabavit pouze v omezeném rozsahu. Nezabavitelná část („životní minimum“) závisí na výši příjmu a počtu vyživovacích povinností povinného. Nezabavitelné částky, které se každoročně zvyšují, jsou uvedeny v tabulkách na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (Odkaz se otevře v novém okně.http://www.justiz.gv.at/web2013/html/default/2c9484852308c2a60123ec387738064b.de.html). Zákon zohledňuje v jednotlivých případech zvláštní potřeby dlužníka nebo jeho věřitele a na žádost umožňuje za určitých podmínek navýšení či snížení nezabavitelné částky. V případě exekuce na pohledávku zákonného výživného se nezabavitelná částka obecně snižuje o 25 %.

Zákon o nájemném právu (Mietrechtsgesetz (MRG)) v případě exekučního titulu na vyklizení bytu, na nějž se vztahuje zákon MRG, zajišťuje ochranu povinného v tom smyslu, že soudní vystěhování je nutno odložit, pokud by v důsledku toho nájemci hrozilo bezdomovectví.

Lhůty pro výkon rozhodnutí

Lhůty, které musí být uvedeny v návrhu na exekuci, nejsou stanoveny, kromě výjimečných případů (příkaz k soudnímu vystěhování podle § 575 rakouského občanského soudního řádu – ZPO). Povinný však může exekuci čelit podáním námitky týkající se promlčení, které již nastalo. Zákonná promlčecí lhůta činí u pohledávek, u nichž existuje pravomocný exekuční titul („pohledávky přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím“) („Judikatsschulden“), obvykle 30 let ode dne nabytí právní moci exekučního titulu. Zakládá-li se exekuční titul na právech právnických osob veřejného nebo soukromého práva, prodlužuje se promlčecí lhůta na 40 let. Existuje však výjimka s ohledem na plnění splatná v budoucnu, pokud obecné předpisy o promlčení stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Běh promlčecí lhůty je přerušen pravomocným povolením exekuce a lhůta začíná běžet znovu posledním exekučním úkonem nebo zastavením exekuce.

V určitých případech jsou stanoveny časové překážky bránící v podání dalšího návrhu na výkon rozhodnutí či pokračování exekučního řízení:

  • jestliže nebyly při exekuci na movitý majetek nalezeny žádné zabavitelné předměty, je nutno návrhu jiného věřitele ve vykonávacím řízení na povolení exekuce na movité věci nebo povolení nové exekuce vyhovět, avšak teprve po šesti měsících od posledního neúspěšného pokusu o výkon rozhodnutí, pokud dřívější pokus o exekuci pravděpodobně nepřinese žádné výsledky,
  • věřitel ve vykonávacím řízení by měl být oprávněn podat návrh na exekuci na mzdu vůči neznámému poddlužníkovi až po povolení exekuce na movité věci, pokud od povolení uplynul jeden rok; tato karenční lhůta neplatí, pokud věřitel ve vykonávacím řízení prokáže, že až po podání návrhu na povolení exekuce na movité věci zjistil, že povinný má nárok na zabavitelné mzdové pohledávky. Povinný musí předložit nový soupis majetku pouze tehdy, jestliže věřitel prokáže, že povinný získal majetek, nebo pokud od předložení soupisu majetku uplynul více než rok.
  • Exekuční řád stanoví rovněž lhůty, které mají zajistit rychlé vyrovnání. Soudní vykonavatel musí tudíž naplánovat první exekuční úkon do čtyř týdnů a informovat věřitele o jeho provedení nebo o překážkách nejpozději do čtyř měsíců. Platnost exekučního zástavního práva, které je věřiteli přiznáno na základě exekuce na movité věci povinného, uplyne po dvou letech, nepokračoval-li postup prodeje náležitě.
Poslední aktualizace: 21/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Polsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla týkající se způsobu výkonu rozhodnutí v občanskoprávním řízení, včetně obchodních věcí, jsou stanovena v polském občanském soudním řádu (Kodeks postępowania cywilnego).

Výkonem rozhodnutí se rozumí použití donucovacích opatření, která jsou stanovena v zákoně, ze strany příslušných vnitrostátních orgánů s cílem dosáhnout uhrazení dlužných částek věřitelům na základě exekučního titulu. Řízení o výkonu je zahájeno po podání návrhu na výkon rozhodnutí.

Základem pro výkon rozhodnutí je exekuční titul. Exekučním titulem je zpravidla usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti (článek 776 občanského soudního řádu). Tato doložka se nevyžaduje u některých soudních rozhodnutí vydaných na úrovni členského státu nebo u dohod o urovnání a úředních dokumentů uvedených v článku 115314 občanského soudního řádu. Pokud tato soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a úřední dokumenty splňují výše uvedené podmínky, představují exekuční titul, který mohou věřitelé předložit přímo orgánu příslušnému pro výkon rozhodnutí.

Řízení o výkonu se účastní dva druhy orgánů:

  • justiční orgány – v řízení o připojení doložky vykonatelnosti k usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (předseda senátu; okresní soud (sąd rejonowy), krajský soud (sąd okręgowy) a odvolací soud),
  • orgány příslušné pro výkon rozhodnutí – v příslušném řízení o výkonu, jedná se o okresní soudy a soudní vykonavatele (článek 758 občanského soudního řádu).

Účastníky řízení o prohlášení vykonatelnosti i řízení o výkonu jsou dlužník a věřitel.

Polský právní řád rozlišuje tyto druhy řízení o výkonu:

Exekuce na peněžité plnění vyplývající z:

  • movitých věcí
  • odměny za práci
  • bankovních účtů
  • jiných nároků
  • jiných vlastnických práv
  • nemovitostí
  • námořních plavidel

Exekuce na nepeněžité plnění vyplývající z:

  • nucené správy
  • prodeje podniku nebo hospodářství
  • plateb výživného. Soud připojí doložku vykonatelnosti k exekučnímu titulu ex officio. V těchto případech je exekuční titul doručen věřiteli ex officio. Je-li nařízeno výživné, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně, který danou věc projednával. Tato žádost se podává orgánu příslušnému pro výkon. Soudní vykonavatel provádí šetření ex officio za účelem zjištění příjmů, majetku a místa bydliště dlužníka. Není-li tento postup účinný, příslušné kroky k zjištění místa bydliště a pracoviště dlužníka podnikne policie, která jedná na žádost soudního vykonavatele. Šetření uvedené v odstavci 1 je nutno provádět v intervalech, které nejsou delší než šest měsíců. Nevede-li šetření k zjištění příjmů nebo majetku dlužníka, soudní vykonavatel soud požádá, aby dlužníkovi nařídil poskytnout informace o svém majetku. Je-li dlužník v prodlení déle než šest měsíců, soudní vykonavatel požádá ex officio národní soudní rejstřík (Krajowy Rejestr Sądowy) o zařazení dlužníka na seznam insolventních dlužníků. Neprovedení exekučního opatření není důvodem pro zastavení řízení.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Podle článku 758 občanského soudního řádu spadají záležitosti týkající se výkonu rozhodnutí do působnosti okresních soudů a soudních vykonavatelů jednajících jejich jménem.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle článku 803 občanského soudního řádu představuje exekuční titul základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak. Orgán příslušný pro výkon není oprávněn přezkoumávat platnost a vymahatelnost exekučního titulu, na nějž se tento závazek vztahuje.

Exekuční titul zpravidla obsahuje doložku vykonatelnosti.

Podle článku 777 se za exekuční tituly považují:

  1. pravomocná nebo okamžitě vykonatelná soudní rozhodnutí a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u soudu;
  2. pravomocné nebo okamžitě vykonatelné rozhodnutí soudního tajemníka (referendarz sądowy);
  3. ostatní soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a právní akty, které podléhají soudnímu výkonu;
  4. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku nebo odevzdat druhově určené věci v množství uvedeném v listině, nebo odevzdat jednotlivě určené věci, je-li v listině stanoveno datum, k němuž musí být tato povinnost splněna, nebo určena událost, která musí nastat, aby bylo možno exekuci provést;
  5. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku uvedenou v listině nebo stanovenou ve valorizační doložce, pokud je v listině určena událost, která musí nastat, aby bylo třeba tuto povinnost splnit, a datum, k němuž může věřitel požádat, aby k listině byla připojena doložka vykonatelnosti;
  6. notářská listina uvedená v odstavci 4 nebo 5, podle níž osoba, která není osobním dlužníkem a jejíž majetek, nárok nebo právo jsou zatíženy hypotékou nebo zástavou, dobrovolně splnila exekuční opatření směřující proti majetku zatíženému hypotékou nebo zástavou, aby uspokojila zajištěnou peněžitou pohledávku věřitele.

V samostatné notářské listině může být učiněno rovněž prohlášení dlužníka o dobrovolném podrobení se exekuci.

Exekuční titul mohou představovat pouze platná soudní rozhodnutí, která obsahují doložku vykonatelnosti nebo jsou okamžitě vykonatelná (na základě rozhodnutí o okamžité vykonatelnosti, které bylo vydáno ex officio, nebo na žádost některého z účastníků řízení). Notářská listina se považuje za rovnocennou exekučnímu titulu, pokud splňuje podmínky stanovené v občanském soudním řádu a zákonu o notářích.

K dalším exekučním titulům patří: výpis ze seznamu pohledávek v insolvenčním řízení; platná dohoda s bankou; plán rozdělení částek získaných při exekuci na nemovitost; bankovní exekuční titul stanovený v bankovních předpisech, avšak až poté, co soud připojí doložku vykonatelnosti; rozhodnutí cizích soudů a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u těchto soudů, a to poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Rozhodnutí vydaná cizími soudy v občanských věcech, která jsou vykonatelná prostřednictvím soudního výkonu, se považují za exekuční tituly poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Prohlášení vykonatelnosti se vydává, je-li dotyčné rozhodnutí vykonatelné v zemi původu a nenastanou-li překážky uvedené v Odkaz se otevře v novém okně.čl. 1146 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.

3.1 Řízení

Základem pro zahájení řízení o výkonu je exekuční titul. Soud prvního stupně projednávající danou věc připojí k exekučnímu titulu vydanému soudem doložku vykonatelnosti (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu).

O návrhu na připojení doložky vykonatelnosti rozhodne soud neprodleně, nejpozději však do tří dnů od jeho podání příslušnému orgánu (článek 7811 občanského soudního řádu). K titulu vydanému v řízení, jež bylo nebo mohlo být zahájeno ex officio, je doložka vykonatelnosti připojena ex officio. Doložku vykonatelnosti k platebnímu rozkazu vydanému v elektronickém řízení o platebním rozkazu ex officio soud připojí neprodleně poté, co nabude právní moci (článek 782 občanského soudního řádu).

Exekuce může být v zásadě zahájena na návrh. V řízení, které lze zahájit ex officio, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně projednávajícího danou věc, která je podána příslušnému soudu nebo soudnímu vykonavateli (čl. 796 odst. 1 občanského soudního řádu).

Návrh na zahájení řízení o výkonu může věřitel podat příslušnému okresnímu soudu nebo soudnímu vykonavateli působícímu u tohoto soudu. Návrh lze podat rovněž příslušným orgánům (soudu nebo státnímu zástupci ve věcech týkajících se vymáhání pokut, finančních sankcí, soudních poplatků a nákladů řízení, které mají být odvedeny do státního rozpočtu).

Návrhy na zahájení řízení o výkonu se podávají zpravidla písemně. Je nutno k nim připojit exekuční titul.

Pravidla upravující výběr a výši poplatků jsou stanovena v zákoně o soudních vykonavatelích a exekuci (Ustawa o komornikach sądowych i egzekucji) ze dne 20. srpna 1967. Podle článku 43 zmíněného zákona účtuje soudní vykonavatel poplatky za výkon soudního rozhodnutí a provedení jiných úkonů stanovených v zákoně.

Za výkon rozhodnutí se vybírají tyto poplatky:

  1. Za výkon usnesení o zajištění uhrazení peněžité pohledávky činí poplatek 2 % hodnoty pohledávky, u níž se předpokládají tato opatření, nesmí však být nižší než 3 % průměrné měsíční mzdy a vyšší než pětinásobek této mzdy. Poplatek hradí věřitel při podání návrhu na výkon usnesení o zajištění platby. Není-li poplatek uhrazen při podání návrhu, soudní vykonavatel věřiteli nařídí, aby provedl platbu do sedmi dnů. Soudní vykonavatel usnesení nevykoná, dokud není poplatek uhrazen (článek 45 zákona).
  2. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 15 % vymáhané pohledávky, nejméně však 1/10 a nejvýše třicetinásobek průměrné měsíční mzdy. Je-li však pohledávka vymáhána prostřednictvím exekuce na bankovní účty, mzdu, dávky sociálního zabezpečení nebo platby podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce, dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatek, stipendia nebo příspěvky na vzdělání, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 8 % hodnoty vymáhané pohledávky, nejméně však 1/20 a nejvýše desetinásobek průměrné měsíční mzdy (článek 49 zákona).
  3. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek vyplývajících ze zastavení řízení o výkonu na návrh věřitele a na základě Odkaz se otevře v novém okně.článku 823 občanského soudního řádu účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 5 % hodnoty neuhrazené pohledávky, který činí nejméně 1/10 průměrné měsíční mzdy a nejvýše desetinásobek této mzdy. V případě zastavení řízení o výkonu na návrh podaný věřitelem před tím, než je dlužník o exekuci informován, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 1/10 průměrné měsíční mzdy.
  4. Za exekuci odebráním věci účtuje soudní vykonavatel pevně stanovený poplatek ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy (článek 50 zákona).

Pevně stanovený poplatek odpovídá 40 % průměrné měsíční mzdy (článek 51) a hradí se za:

  1. nabytí vlastnictví nemovitosti a vyklízení movitých věcí z nemovitosti; obchodní a průmyslové podniky musí uhradit poplatek za každou místnost tvořící obchodní prostory společnosti
  2. ustanovení konkursního správce nemovitosti nebo podniku a správce, který na nemovitost dohlíží
  3. vyklizení věcí nebo osob z prostor s výhradou uhrazení zvláštního poplatku za každou místnost.

Za vyklizení věcí nebo osob z obytných prostor, jako jsou vstupní haly, přístěnky, chodby, verandy, koupelny, komory, lodžie atd., se neúčtuje zvláštní poplatek.

3.2 Hlavní podmínky

Exekuce je zahájena podáním návrhu věřitelem, k němuž je připojen exekuční titul. V návrhu je nutno uvést jméno dlužníka a stanovit způsob provedení exekuce, tj. určit dotyčná vlastnická práva. Při exekuci na nemovitost se vyžaduje také označení katastru nemovitostí. V případě exekuce na movité věci není nutné podrobné určení každé movité věci, jelikož se exekuce vztahuje na veškeré movité věci dlužníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem exekuce mohou být veškeré předměty nebo vybavení, které tvoří majetek dlužníka, například movité věci, nemovitost, odměna za práci, bankovní účty, část nemovitosti, námořní plavidla a jiné nároky a vlastnická práva dlužníka.

Články 829 až 831 občanského soudního řádu ukládají určitá omezení týkající se druhu předmětů nebo vybavení, jež mohou být předmětem exekuce. Podle těchto ustanovení jsou vyloučeny tyto předměty nebo vybavení: osobní věci a vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo a každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti; zásoby potravin a paliva nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce; nářadí a jiné nástroje, které dlužník potřebuje k výkonu placené pracovní činnosti, a suroviny potřebné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel.

Kromě občanského soudního řádu existují i další vnitrostátní předpisy, které stanoví, jaké druhy pohledávek a v jakém rozsahu jsou z exekuce vyloučeny (např. zákoník práce (Kodeks pracy) stanoví, v jakém rozsahu podléhá exekuci odměna za práci).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční titul představuje základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak.

Dlužníci mohou spravovat svůj majetek, pokud je soud tohoto práva nezbaví.

Jakmile bylo zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí na movitý majetek, soudní vykonavatel majetek zabaví a vyhotoví protokol o jeho zabavení. Účinkem zabavení je to, že nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení a že vykonávací řízení týkající se zabavené nemovitosti může být zahájeno i proti kupujícímu. Soudní vykonavatel však může ze závažných důvodů v jakékoli fázi řízení přenechat kontrolu nad zabavenými movitými věcmi jiné osobě, nevyjímaje věřitele.

Po zahájení exekuce na nemovitost soudní vykonavatel dlužníka nejprve požádá, aby dluh uhradil do dvou týdnů, a pokud tak neučiní, budou přijata opatření, jako je popis a odhad ceny nemovitosti. Nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení. Kupující se může řízení účastnit jako dlužník.

Jestliže se vyžaduje, aby se dlužník zdržel určitého jednání nebo nebránil činnosti věřitele, soud na návrh věřitele uloží dlužníkovi pokutu, pokud tento svou povinnost neplní. Jestliže dlužník pokutu nezaplatí, bude zadržen. Dlužníkovi může být tudíž uložen trest odnětí svobody, pokud nezaplatí pokutu, která byla uložena jako donucovací opatření.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Občanský soudní řád nestanoví pro podání návrhů na výkon rozhodnutí žádné lhůty. Podle polského právního řádu však budou nároky stanovené v pravomocném rozhodnutí soudu či jiného orgánu ustanoveného k projednávání těchto věcí nebo v nálezu rozhodčího soudu nebo nároky stanovené v dohodě, které bylo dosaženo u soudu nebo rozhodčího soudu, či dohodě uzavřené u mediátora a schválené soudem promlčeny po deseti letech, a to i v případě, je-li u těchto nároků promlčecí lhůta kratší (čl. 125 odst. 1 občanského zákoníku (Kodeks cywilny)). Pokud se takto schválený nárok týká pravidelných závazků, podléhají případné budoucí nároky promlčecí lhůtě v délce tří let.

Návrhy na výkon rozhodnutí příslušný orgán přezkoumá s cílem zjistit, zda splňují formální požadavky a kritéria přípustnosti. Nesplnění určitých požadavků může vést k zamítnutí návrhu nebo zastavení řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastníci řízení mohou podat odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti.

V řízení o výkonu jsou k dispozici tyto opravné prostředky:

  • stížnost na úkon soudního vykonavatele (u okresního soudu; to platí i pro opomenutí soudního vykonavatele. Stížnost může podat účastník řízení nebo osoba, jejíž práva byla tímto úkonem či opomenutím na straně soudního vykonavatele porušena či ohrožena. Stížnost je nutno podat nejpozději do jednoho týdne ode dne, k němuž byl dotyčný úkon proveden nebo k němuž se účastník řízení nebo dotyčná osoba dověděli o opomenutí),
  • odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti (článek 795 občanského soudního řádu – lhůta pro podání odvolání se v případě věřitele počítá ode dne, k němuž byl věřiteli vydán exekuční titul nebo k němuž bylo vydáno rozhodnutí, kterým se výkon rozhodnutí zamítá, nebo v případě dlužníka ode dne, k němuž mu bylo doručeno oznámení o zahájení exekuce),
  • odvolání proti usnesení soudu, kterým byl evropský platební rozkaz prohlášen za vykonatelný (článek 7957 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu v případě souběhu správního a soudního výkonu rozhodnutí,
  • odvolání proti usnesení soudu o odkladu nebo zastavení řízení (článek 828 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o omezení exekuce (článek 839 občanského soudního řádu),
  • usnesení soudu o omezení exekuce a odvolání proti tomuto usnesení (článek 839 občanského soudního řádu),
  • žaloby dlužníka k napadení exekučních opatření (články 840 až 843 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o náhradě výdajů správce (článek 859 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu týkajícího se činností v souvislosti s popisem a odhadem ceny během exekuce na nemovitost,
  • ústní stížnost na úkony soudního vykonavatele učiněné v průběhu dražby podaná orgánu dohledu (článek 986 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o příklepu (článek 997 občanského soudního řádu),
  • tvrzení týkající se plánu rozdělení částky získané při exekuci (do dvou týdnů ode dne uvědomění orgánu příslušného pro výkon, který plán vypracoval (článek 998 občanského soudního řádu));
  • odvolání proti usnesení soudu o tvrzeních týkajících se plánu rozdělení (článek 1028 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu, kterým se dlužníkovi nařizuje podat odvolání proti usnesení soudu týkajícímu se vyloučení věci ze zabavení při exekuci za účasti státní pokladny (čl. 1061 odst. 2 občanského soudního řádu).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 829 občanského soudního řádu jsou z exekuce vyloučeny tyto předměty:

1. vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo, každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti;

2. zásoby potravin a paliva, které jsou nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce;

3. jedna kráva nebo dvě kozy anebo tři ovce nezbytné pro obživu dlužníka a na něm závislých osob, s dostatečnou zásobou krmiva a podestýlky, která je nezbytná pro přežití do další sklizně;

4. nářadí a jiné nástroje, které mohou být zapotřebí pro osobní používání dlužníkem při výkonu placeného zaměstnání, a suroviny, které mohou být nezbytné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel;

5. pokud dlužník pravidelně pobírá pevně stanovenou mzdu – částka mzdy odpovídající části mzdy nepodléhající exekuci na dobu do dalšího výplatního termínu – a pokud dlužník nepobírá pevně stanovenou částku – částka odpovídající prostředkům pro obživu dlužníka a jeho rodinných příslušníků po dobu dvou týdnů;

6. věci nebo vybavení potřebné k vzdělávání, osobní doklady, vyznamenání a náboženské předměty, jakož i předměty každodenní potřeby, které lze prodat pouze za cenu podstatně nižší, než byla jejich původní hodnota, pro dlužníka však mají vysokou osobní hodnotu;

7. finanční prostředky na účtu uvedeném v čl. 36 odst. 4a bodu 25 zákona o organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky ze dne 20. dubna 2004 (Ustawa o organizacji rynku mleka i przetworów mlecznych) (Úř. věst. 2013, body 50 a 1272);

8. léčivé přípravky ve smyslu farmaceutického zákona ze dne 6. září 2001 (Prawo farmaceutyczne) (Úř. věst. 2008, č. 45, bod 271, v platném znění) potřebné k zajištění řádného fungování zdravotnického zařízení ve smyslu ustanovení o zdravotní činnosti po dobu tří měsíců a zdravotnické prostředky potřebné k zajištění jeho fungování ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích ze dne 20. května 2010 (Ustawa o wyrobach medycznych) (Úř. věst. č. 107, bod 679; 2011/102, bod 586 a 2011/113, bod 657);

9. věci nebo vybavení potřebné vzhledem k zdravotnímu postižení dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Podle čl. 831 odst. 1 jsou z exekuce vyloučeny:

1. platby a věcné dávky určené k pokrytí obchodních a cestovních výdajů;

2. částky přidělené ze státního rozpočtu na zvláštní cíle (zejména stipendijní programy a režimy podpory), pokud vymáhaný nárok nevznikl v souvislosti s uskutečňováním těchto cílů nebo v důsledku vyživovacích povinností;

3. zdroje z programů financovaných z prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 bodech 2 a 3 zákona o veřejných financích ze dne 27. srpna 2009 (Ustawa o finansach publicznych) (Úř. věst. 2013, body 885, 938 a 1646), ledaže by vymáhaný nárok vznikl při provádění projektu, na nějž byly tyto finanční prostředky přiděleny;

4. nezcizitelná práva, pokud nebyla možnost jejich zcizení stanovena dohodou, a předmět plnění lze vymáhat, nebo je možné výkon tohoto práva svěřit jinému subjektu;

5. plnění v rámci osobního pojištění a náhrady škody na základě neživotního pojištění v mezích stanovených formou nařízení ministra financí a ministra spravedlnosti; to se nevztahuje na exekuční opatření k uspokojení pohledávek z vyživovacích povinností;

6. sociální pomoc ve smyslu zákona o sociální pomoci ze dne 12. března 2004 (Ustawa o pomocy społecznej) (Úř. věst. 2013, bod 182, v platném znění);

7. částky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo Národního zdravotního fondu z důvodu poskytování dávek zdravotní péče ve smyslu zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004 (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych) (Úř. věst. 2008/164, bod 1027, v platném změní) před ukončením poskytování těchto dávek, a to ve výši odpovídající 75 % každé platby, pokud se nejedná o nároky zaměstnanců dlužníka nebo poskytovatelů zdravotní péče, jak je uvedeno v čl. 5 bodu 41 písm. a) a b) zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004.

Podle čl. 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá odměna za práci exekuci podle zákoníku práce. Tato ustanovení se použijí obdobně na dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatky, stipendia a příspěvky na vzdělání splatné podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce.

Podle čl. 871 odst. 1 zákoníku práce nepodléhají srážkám tyto částky mzdy:

1. minimální mzda stanovená podle zvláštních ustanovení, která je vyplácena osobám zaměstnaným na plný pracovní úvazek, po odečtení příspěvků na sociální zabezpečení a daně vybírané srážkou a po odečtení částek vymáhaných na základě exekučních titulů k uspokojení jiných pohledávek než plateb výživného,

2. 75 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení záloh v hotovosti poskytnutých zaměstnanci,

3. 90 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení pokut stanovených v článku 108.

Pracuje-li zaměstnanec na částečný úvazek, sníží se částky uvedené v § 1zákoníku práce úměrně pracovní době.

Poslední aktualizace: 15/12/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Rumunsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí jsou obsažena v článcích 622–913 občanského soudního řádu. Řízení o výkonu rozhodnutí je druhou fází občanskoprávního soudního řízení a má zejména zajistit skutečný výkon nároku uznaného soudním rozhodnutím či jiným exekučním titulem. Prostřednictvím exekučního řízení věřitel, kterému byl přiznán nárok na základě soudního rozhodnutí nebo exekučního titulu, donucuje dlužníka splnit jeho závazky, které odmítl splnit dobrovolně.

Rumunský občanský soudní řád stanoví výčet opatření přímého a nepřímého výkonu.

Opatření přímého výkonu jsou ta, která se vztahují k předmětu pohledávky stanovené v exekučním titulu, konkrétně obstavení movitého majetku – články 892–894 občanského soudního řádu, obstavení nemovitého majetku – články 895–901 občanského soudního řádu a nucený výkon povinnosti jednat nebo se jednání zdržet – články 902–913 občanského soudního řádu (včetně zvláštních ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí týkajících se nezletilých – články 909–913) a články 1527 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde o nucený výkon povinnosti jednat, zákon rozlišuje mezi povinností, kterou může splnit i jiná osoba než dlužník, a osobní povinností intuitu personae.

Nepřímý výkon se vztahuje na způsoby získání peněžité částky, která je předmětem exekučního titulu, nuceným prodejem dlužníkova majetku. Příklady opatření nepřímého výkonu zahrnují obstavení peněžitých částek nebo vymáhání (a následný prodej) majetku. Dalším opatřením je vymáhání obecných výnosů z nemovitého majetku.

Povinnosti, které mohou podléhat výkonu rozhodnutí, jsou povinnosti uskutečnění platby, převodu nebo užívání majetku, demolice nebo vyklizení budovy/plantáže/závodu nebo předání péče o nezletilé děti a určení místa jejich bydliště a stanovení časového rozvrhu styku s nimi.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů provádí soudní vykonavatel (executor judecătoresc), který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž se nachází nemovitý majetek, v případě výkonu týkajícího se nemovitých věcí / nesklizených plodů a v případě přímého výkonu týkajícího se nemovitého majetku. Zabavení movitých věcí a přímý výkon týkající se movitého majetku provádí soudní vykonavatel, který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž se nachází tento majetek. Pokud má dlužník bydliště/sídlo v zahraničí, je příslušným kterýkoli soudní vykonavatel.

Příkaz k obstavení vykonává na žádost věřitele soudní vykonavatel, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má bydliště/sídlo dlužník nebo třetí strana, jichž se obstavení týká. Pokud jsou obstaveny bankovní účty fyzické nebo právnické osoby, je příslušným soudní vykonavatel, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž má sídlo/pobočku banka, ve které si dlužník otevřel účet. Pokud má dlužník několik otevřených účtů, je k obstavení všech účtů příslušný soudní vykonavatel v kterémkoli z míst, v nichž byl účet otevřen. Vykonávacím soudem je okresní soud (judecătorie), v jehož obvodě má dlužník bydliště/sídlo v den, kdy je věc postoupena vykonávacímu soudu. Pokud dlužník nemá bydliště/sídlo v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě má bydliště/sídlo věřitel, a pokud se toto bydliště/sídlo nenachází v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě sídlí soudní vykonavatel, jehož věřitel pověřil.

Vykonávací soud projednává žádosti o prohlášení vykonatelnosti, odvolání proti exekučním úkonům a jiné záležitosti, které vyplynou v průběhu výkonu, s výjimkou těch, k jejichž projednávání jsou ze zákona příslušné jiné soudy nebo orgány.

Poplatek za podání žádosti o prohlášení vykonatelnosti činí 20 RON za každý exekuční titul (mimořádné nařízení vlády č. 80/2013 o soudních poplatcích ve znění pozdějších změn a dodatků).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon může být proveden pouze na základě soudního rozhodnutí (pravomocné rozsudky, předběžná vykonatelná rozhodnutí) nebo jiného písemného aktu považovaného podle zákona za exekuční titul (veřejné notářské listiny, dluhové cenné papíry, rozhodčí nálezy atd.).

Jakmile soudní vykonavatel obdrží návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podaný věřitelem, zajistí zaevidování toto návrhu. Soudní vykonavatel vydá rozhodnutím prohlášení o vykonatelnosti bez předvolání stran. Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního vykonavatele, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní vykonavatel vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.

Procesní dokumenty může soudní vykonavatel doručit buď osobně, nebo prostřednictvím svého procesního zástupce, a pokud to není možné, v souladu s právními ustanoveními pro předvolávání a doručování procesních aktů.

Jakmile soudní vykonavatel obdrží návrh na nařízení výkonu, rozhodnutím zajistí zaevidování návrhu a zahájení jednání o výkonu, případně odmítne zahájit vykonávací řízení, přičemž uvede důvody odmítnutí. Věřitel je o tomto rozhodnutí bezodkladně informován. Pokud soudní vykonavatel odmítne zahájit vykonávací řízení, věřitel může do patnácti dnů od data oznámení podat stížnost k soudu projednávajícímu vykonávací řízení.

Nejpozději do tří dnů od zaevidování návrhu soudní vykonavatel požádá soud projednávající vykonávací řízení o vydání prohlášení o vykonatelnosti a tomuto soudu předloží, v podobě řádně ověřených kopií, návrh věřitele, exekuční titul, požadovanou formu rozhodnutí a doklad o zaplacení soudního poplatku.

Návrh na prohlášení o vykonatelnosti se vyřídí nejpozději do sedmi dnů od zaevidování soudem usnesením přijatým in camera bez předvolání stran. Rozhodnutí se může opozdit nejvýše o 48 hodin a odůvodnění rozhodnutí se poskytne nejpozději do sedmi dnů od jeho vydání.

Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního vykonavatele, který o vydání prohlášení požádal, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu stanovených zákonem za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní vykonavatel vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.

Soud může návrh na prohlášení vykonatelnosti zamítnout pouze v případě, že: návrh spadá do působnosti jiného vykonávacího orgánu, než je orgán, ke kterému byl návrh ve skutečnosti podán; rozhodnutí, případně jiný dokument není exekučním titulem; jiný dokument než soudní rozhodnutí nesplňuje všechny formální náležitosti; dluh není jistý, určitý a splatný; dlužník požívá imunity vůči výkonu; dokument obsahuje ustanovení, která nelze výkonem splnit; jiné překážky.

Proti rozhodnutí, kterým soud vyhoví návrhu na prohlášení vykonatelnosti, nelze podat opravný prostředek, ale toto rozhodnutí může být přezkoumáno, pokud je napaden samotný výkon. Proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na prohlášení vykonatelnosti, může podat opravný prostředek výlučně věřitel, a to do patnácti dnů od oznámení rozhodnutí.

K závěrečné části rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti se připojí příkaz k výkonu v tomto znění:

„My, prezident Rumunska,

tímto zmocňujeme soudního vykonavatele a nařizujeme mu, aby vykonal titul (zde se uvedou identifikační údaje o vykonatelném titulu), pro který bylo vydáno toto rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti. Nařizujeme veřejným donucovacím orgánům, aby podpořily rychlé a účinné provedení všech donucovacích opatření, a státním zástupcům, aby trvali na dodržení vykonatelného titulu v souladu se zákonem. (Doplní se: podpis předsedy soudního senátu a soudního úředníka)“.

Národní unie soudních vykonavatelů (Uniunea Naţională a Executorilor Judecătoreşti) se souhlasem Ministerstva spravedlnosti stanoví a aktualizuje minimální poplatky za služby poskytované soudními vykonavateli. Následující minimální/maximální poplatky za prováděné činnosti byly stanoveny nařízením Ministerstva spravedlnosti č. 2550/2006 ze dne 14. listopadu 2006:

Oznamování a doručování procesních dokumentů – 20–400 RON

Přímo výkon

  • vystěhování: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
  • předání péče o nezletilé děti nebo určení místa bydliště nezletilých dětí: 50–1 000 RON,
  • styk s nezletilým dítětem – 50–500 RON,
  • předání držby, určení majetkových hranic, břemena, převod majetku atd.: 60–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
  • vyklízení závodů nebo budov: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou.

Nepřímý výkon

minimální poplatek

maximální poplatek

v případě dluhů ve výši méně než 50 000 RON: 10 % z částky a 75 RON plus 2 % z částky přesahující 1 000 RON

v případě dluhů do výše 50 000 RON: 10 %

v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 1 175 RON plus 2 % z částky přesahující 50 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 5 000 RON plus až 3 % z částky přesahující 50 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 1 775 RON plus 1 % z částky přesahující 80 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 5 900 RON plus až 2 % z částky přesahující 80 000 RON

v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 2 500 RON plus 1 % z částky přesahující 100 000 RON a 5 500 RON plus až 0,5 % z částky přesahující 400 000 RON

v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 6 300 RON plus až 1 % z částky přesahující 100 000 RON

Obstavení

v případě dluhů ve výši méně než 50 000 RON: 10 % z částky a 75 RON plus 2 % z částky přesahující 1 000 RON

v případě dluhů do výše 50 000 RON: 10 %

v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 1 175 RON plus 2 % z částky přesahující 50 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 50 000 RON do 80 000 RON: 5 000 RON plus až 3 % z částky přesahující 50 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 1 775 RON plus 1 % z částky přesahující 80 000 RON

v případě dluhů v rozmezí od 80 000 RON do 100 000 RON: 5 900 RON plus až 2 % z částky přesahující 80 000 RON

v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 2 500 RON plus 1 % z částky přesahující 100 000 RON a 5 500 RON plus až 0,5 % z částky přesahující 400 000 RON

v případě dluhů ve výši více než 100 000 RON: 6 300 RON plus až 1 % z částky přesahující 100 000 RON

Odmítnutí uhradit cizí směnku, vlastní směnku nebo šek: 150–400 RON

Zjištění skutečností a inventarizace věcí: 100–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,

Prodej věci, která je předmětem soudem nařízeného vypořádání, ve veřejné dražbě: 150–2 200 RON

Předběžné zajištění: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Soudní zajištění: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Předběžné obstavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Zápis nabídky reálné hodnoty: 50–350 RON

Zabavení: 10 % z výnosů (min.) – 10 % z výnosů (max.)

Poradenství při přípravě exekučních titulů: 20–200 RON

3.2 Hlavní podmínky

Viz odpověď na otázku 2.1.

Věřitel a dlužník se mohou dohodnout, že výkon bude proveden zcela nebo částečně pouze postižením peněžních příjmů dlužníka, že věci, které podléhají vymáhání, budou prodány na základě dohody nebo že dluh bude splacen jiným zákonným způsobem.

V případě rozhodnutí vydaného cizím soudem se případně vyžaduje další postup, konkrétně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti (exequatur).

Příjmy a věci dlužníka mohou být předmětem výkonu, pokud je lze vymáhat a pouze v míře nezbytné pro výkon práv věřitelů. Majetek, který podléhá zvláštním režimům oběhu, lze vymáhat pouze v souladu s podmínkami stanovenými zákonem.

Pokud jde o dlužníka, existuje zvláštní podmínka, podle níž nesmí být vykonávací řízení zahájeno, pokud není dlužník pro každou formu výkonu řádně předvolán. Existují také jiná zvláštní ustanovení vztahující se k dlužníkovi, například ustanovení týkající se nezletilých dlužníků nebo nesvéprávných zletilých dlužníků, vůči nimž může být výkon proveden pouze za přítomnosti rodiče, opatrovníka nebo poručníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu mohou být příjmy dlužníka, včetně obecných příjmů z nemovitostí, peněžité prostředky na bankovních účtech, movitý a nemovitý majetek atd. Viz odpověď na otázku 1.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Jakmile je určen movitý majetek ve vlastnictví dlužníka nebo v držení třetích stran, tento majetek se zajistí. Na žádost soudního vykonavatele může být zajištění zapsáno do obchodního rejstříku (registrul comerţului), do elektronického archívu nemovitých zástav (Arhiva Electronică de Garanţii Reale Mobiliare), do dědického rejstříku (registrul succesoral) vedeného Komorou veřejných notářů (camera notarilor publici) nebo do jiných veřejných rejstříků. Od okamžiku zajištění nejsou věci po dobu výkonu dlužníkovi k dispozici pod sankcí soudní pokuty s výjimkou případů, kdy jednání představuje trestný čin. Pokud není splatná částka uhrazena, soudní vykonavatel prodá zajištěné věci ve veřejné dražbě nebo přímým prodejem nebo jiným zákonným způsobem (články 730 a násl. občanského soudního řádu).

Peněžité částky, cenné papíry nebo jiný nehmotný movitý majetek, které lze postihnout a které jsou splatné dlužníkovi nebo drženy jménem dlužníka třetí stranou nebo které bude třetí strana dlužit dlužníkovi v budoucnosti na základě stávajících právních vztahů, podléhají obstavení. Všechny obstavené peněžité částky a veškerý obstavený majetek zůstávají zablokované od data, kdy je příkaz k obstavení zaslán třetí straně, které se obstavení týká. Od okamžiku obstavení až do úplného splacení závazků uvedených v exekučním titulu třetí strana, které se obstavení týká, neprovede žádnou úhradu ani žádnou operaci, která by pravděpodobně snížila hodnotu obstaveného majetku. Pokud třetí strana, které se obstavení týká, nesplní své povinnosti týkající se obstavení, věřitel požadující úhradu, dlužník, nebo soudní vykonavatel mohou informovat vykonávající soud, aby obstavení potvrdil. Pravomocné potvrzující rozhodnutí má účinky postoupení pohledávky a představuje dokument vykonatelný vůči třetí straně, které se obstavení týká. Jakmile je obstavení potvrzeno, třetí strana, které se obstavení týká, složí nebo uhradí částku ve výši výslovně uvedené v potvrzujícím rozhodnutí. Pokud třetí strana tyto povinnosti nesplní, může být vůči třetí straně, které se obstavení týká, použito donucovací opatření na základě potvrzujícího rozhodnutí (články 780 a násl. občanského soudního řádu).

Pokud jde o výkon na nemovitosti, neuhradí-li dlužník svůj dluh, soudní vykonavatel zahájí postup prodeje poté, co je prohlášení vykonatelnosti doručeno a zapsáno do rejstříku nemovitostí (články 812 a násl. občanského soudního řádu).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření se ukončí šest měsíců od data provedení jakéhokoli kroku v rámci výkonu (články 696 a násl. občanského soudního řádu), pokud věřitel nechal toto období uplynout, aniž by podnikl v souvislosti s vymáháním jakékoli jiné kroky.

Promlčecí lhůta činí tři roky (články 705 a násl. občanského soudního řádu).

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti samotným donucovacím opatřením lze podat opravný prostředek; proti exekučnímu titulu lze podat opravný prostředek z titulu objasnění významu, oblasti působnosti nebo použití exekučního titulu. Pokud výkon probíhá na základě soudního rozhodnutí, dlužník nemůže výkon napadnout na základě skutkových/právních důvodů, které mohl uvést při jednání před soudem prvního stupně nebo podáním opravného prostředku proti uvedenému rozhodnutí. Nový opravný prostředek nelze podat toutéž stranou z důvodů, které existovaly v den podání prvního opravného prostředku.

Příslušným soudem je vykonávací soud nebo, pokud jde o objasnění významu, oblasti působnosti / použití exekučního titulu, soud, který vydal rozhodnutí, jež má být vykonáno.

Opravný prostředek lze podat do patnácti dnů od:

  • data, kdy se strana podávající opravný prostředek dozvěděla o exekučním titulu,
  • data, kdy se příslušná dotčená strana dozvěděla o uložení obstavení,
  • data, kdy bylo dlužníkovi doručeno předvolání, nebo data, kdy se dlužník dozvěděl o prvním kroku v rámci výkonu.

Opravný prostředek z titulu objasnění významu, oblasti působnosti nebo použití exekučního titulu může být podán kdykoli až do uplynutí lhůty pro promlčení nároku na provedení výkonu. Opravný prostředek, kterým třetí strana uplatňuje nárok na vlastnické právo / věcné právo (in rem) k vymáhanému majetku, může být podán do patnácti dnů ode dne prodeje / převodu majetku. Nepodání opravného prostředku ve výše uvedené lhůtě nebrání třetí straně uplatnit své právo samostatným návrhem.

Pokud je opravný prostředek proti výkonu přípustný, soud případně zruší exekuční titul, proti němuž je podán opravný prostředek, nebo vydá rozhodnutí o opravě, zrušení nebo ukončení samotného výkonu, zrušení nebo objasnění exekučního titulu nebo provedení kroku v rámci výkonu, jehož splnění bylo odmítnuto. Pokud je opravný prostředek zamítnut jakožto nepřípustný, strana podávající opravný prostředek může být povinna na žádost uhradit škody způsobené opožděným výkonem, a pokud byl opravný prostředek podán za účelem zneužití práva, může být strana povinna uhradit také pokutu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Určité věci a majetek jsou vyňaty. Pokud jde o movitý majetek, nepostižitelný majetek zahrnuje: věci osobní potřeby nebo vybavení domácnosti nepostradatelné pro obživu dlužníka nebo jeho rodiny; náboženské předměty; věci nepostradatelné pro tělesně postižené osoby a věci určené pro péči o nemocné osoby; potraviny nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři měsíce a, pokud dlužník žije výlučně z příjmů ze zemědělství, potraviny nezbytné do příští sklizně; zvířata určená k získávání prostředků k obživě a krmivo nezbytné pro tato zvířata až do příští sklizně; palivo nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři zimní měsíce; osobní nebo rodinné dopisy, fotografie a malby atd.

Kromě toho mzda nebo penze dlužníka může být vymáhána pouze do výše jedné poloviny jeho čisté měsíční mzdy v případě částek splatných z titulu výživného a pouze do výše jedné třetiny čisté měsíční mzdy pro jiné typy závazků.

Pokud příjem z výdělečné činnosti nebo peněžité prostředky pravidelně vyplácené dlužníkovi, které zajišťují jeho obživu, dosahují částky nižší, než je vnitrostátní minimální čistá mzda, vymáhání se může týkat pouze částky převyšující polovinu minimální mzdy.

Existuje jedna kategorie příjmů, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny, a to příjmy zahrnující: státní příspěvky a přídavky na děti, platby na péči o nemocné dítě, peněžitou pomoc v mateřství, dávky v případě smrti, stipendia poskytnutá státem, denní příspěvky atd.

Viz odpověď na otázku 4.3.

Příslušné odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.executori.ro/ Odkaz se otevře v novém okně.http://www.just.ro/

Poslední aktualizace: 24/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Slovinsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

V Republice Slovinsko je výkon rozhodnutí jednotně upraven v zákoně o výkonu občanskoprávních nároků a zajišťovacích opatřeních (Zakon o izvršbi in zavarovanju – ZIZ). Výkonem rozhodnutí se rozumí výkon exekučního titulu soudem, který nařídí splnění nároku (a to vydání určité věci, provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání nebo strpění něčeho). Exekuce na peněžitou pohledávku je přípustná rovněž na základě veřejné listiny. Výjimečně, a to v rodinných věcech, se může výkon rozhodnutí týkat i nároků s ohledem na osobní stav.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Příslušné pro povolení výkonu rozhodnutí a jeho provedení jsou soudy, zejména okresní soudy (okrajna sodišča).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soud povolí výkon rozhodnutí na základě exekučního titulu.

K exekučním titulům patří:

  • vykonatelné soudní rozhodnutí (rozsudek nebo rozhodčí nález, rozhodnutí, platební rozkaz nebo jiný příkaz soudu či rozhodčího orgánu) a soudní smír (uzavřený u soudu),
  • vykonatelný notářský zápis a
  • jiné vykonatelné rozhodnutí nebo listina, jež jsou v zákoně stanoveny jako exekuční tituly, ratifikovaná a zveřejněná mezinárodní smlouva nebo právní akt Evropské unie, který je přímo použitelný v Republice Slovinsko.

Exekuční titul lze vykonat, pokud obsahuje informace o oprávněném, povinném a předmětu, druhu, rozsahu a době plnění závazku (čl. 21 odst. 1 ZIZ). Je-li exekučním titulem rozhodnutí, které nestanoví lhůtu pro dobrovolné splnění závazku, stanoví lhůtu soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

3.1 Řízení

Řízení o výkonu a řízení o zajištění je zahájeno na návrh oprávněného. Návrh může podat přímo oprávněný, jelikož právní zastoupení není povinné. Tyto návrhy na výkon rozhodnutí jsou obvykle podávány prostřednictvím právníka, který má příslušné právní znalosti. K projednání těchto věcí je příslušný okresní soud. Bez ohledu na ustanovení o místní příslušnosti jsou návrhy na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny podávány okresnímu soudu v Lublani (Okrajno sodišče v Ljubljani), který o těchto návrzích rozhoduje. Co se týká možnosti nebo nutnosti podávat návrhy v řízení o výkonu elektronicky, viz oddíl týkající se „automatického zpracování“.

V okamžiku podání návrhu na výkon rozhodnutí či námitky nebo odvolání proti výkonu je nutno uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek je třeba zaplatit do osmi dnů od doručení příkazu k úhradě soudního poplatku. Není-li soudní poplatek uhrazen v této lhůtě a neexistují-li podmínky pro osvobození od poplatku nebo pro odklad platby či úhradu ve splátkách, považuje se podání za vzaté zpět.

Obdrží-li soud návrh na výkon rozhodnutí, ověří, zda návrh obsahuje všechny požadované údaje, a poté vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, kterým se povoluje exekuce, nebo kterým se návrh na výkon rozhodnutí zamítá (z toho důvodu, že je neopodstatněný) či odmítá (z procesních důvodů). Soud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí oprávněnému a povinnému, je-li výkon rozhodnutí povolen, a pouze oprávněnému, je-li zamítnut. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jimž je ustanoven exekutor, nebo rozhodnutí o ustanovení exekutora doručí soud exekutorovi spolu s kopiemi všech písemností potřebných pro výkon exekuce.

Soud může v případě peněžité pohledávky povolit exekuci způsoby a s ohledem na předměty, které jsou uvedeny v návrhu na výkon rozhodnutí. Před ukončením řízení o výkonu může soud na návrh oprávněného povolit exekuci dalšími způsoby a na jiné předměty.

Soud může nařídit výkon rozhodnutí jiným způsobem, než jaký požadoval oprávněný, pokud tento jiný způsob postačuje k uhrazení pohledávky. Proti rozhodnutí, kterým se návrh oprávněného na výkon rozhodnutí zamítá, nelze odvolání podat.

Exekuce nabývá právního účinku dříve, než se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stane pravomocným, nestanoví-li zákon u konkrétních exekučních opatření jinak. Platbu ve prospěch oprávněného nelze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, s výjimkou exekuce založené na exekučním titulu vztahujícím se na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (exekuce na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul.

V rozhodnutích, kterými se povoluje exekuce vyžadující přímá exekuční opatření, ustanoví soud exekutora.

Exekutoři

Exekutoři jsou osoby, které provádějí přímá exekuční a zajišťovací opatření (provádějí fyzicky exekuci – tj. zabavují majetek, stanoví jistotu atd.). Exekutory jmenuje ministr spravedlnosti. Jejich počet a místo působnosti určuje ministr spravedlnosti tak, aby byl v obvodu každého krajského soudu (okrožno sodiščo) k dispozici nejméně jeden exekutor, přičemž ostatní exekutoři jsou přiděleni v jednotlivých obvodech krajského soudu podle počtu exekucí projednávaných okresními soudy v každém obvodu krajského soudu. V jednotlivých případech výkonu rozhodnutí je exekutor ustanoven rozhodnutím soudu, oprávněný však může navrhnout konkrétního exekutora. Exekutor může v každém případě provádět opatření na celém území Republiky Slovinsko. Služba exekutorů se považuje za veřejnou službu, kterou tito vykonávají jako nezávislou činnost.

Exekutoři odpovídají za veškeré škody, které při provádění exekučních a zajišťovacích opatření způsobí svými úkony či neplněním svých povinností, které jsou jim uloženy podle zákona, prováděcích předpisů a soudních příkazů.

V případě vážného porušení svých povinností mohou být exekutoři ministrem spravedlnosti odvoláni.

Náklady výkonu rozhodnutí

Náklady výkonu rozhodnutí hradí nejdříve oprávněný. Oprávněný musí také uhradit zálohu na náklady exekučních opatření, a to ve výši a ve lhůtách, které stanoví soud. Jestliže oprávněný jistotu nesloží, soud exekuci zastaví. Povinný musí na návrh oprávněného uhradit náklady oprávněného v případě, byly-li tyto náklady nezbytné při výkonu rozhodnutí, včetně nákladů souvisejících se zjištěním majetku povinného a nákladů řízení, které soud zahájí bez návrhu. Soud musí o nákladech rozhodnout do osmi dnů od obdržení návrhu.

K zajištění platby za svou práci a uhrazení nákladů může exekutor oprávněného požádat o složení jistoty ve lhůtě a ve výši stanovené v sazebníku. Exekutor musí oprávněnému doručit výzvu k složení jistoty osobně a tato výzva musí obsahovat rovněž upozornění na důsledky v případě, že jistota není složena včas a exekutorovi není předložen doklad o platbě. Exekutor musí upozornit rovněž na své právo požádat soud, aby rozhodl o jistotě.

Pokud oprávněný nesouhlasí se způsobem platby, lhůtou nebo výší jistoty, může do osmi dnů od obdržení výzvy exekutorovi navrhnout, aby o dané záležitosti rozhodl soud. Exekutor musí zaslat návrh neprodleně soudu, který musí v dané věci rozhodnout do osmi dnů od jeho obdržení.

Jestliže oprávněný nesloží jistotu způsobem a ve lhůtě stanovené exekutorem nebo soudem nebo pokud nepředloží doklad o platbě, informuje exekutor soud, který exekuci zastaví.

3.2 Hlavní podmínky

První podmínkou pro povolení výkonu rozhodnutí je existence titulu pro výkon rozhodnutí. V souladu s právními předpisy se může jednat o exekuční titul nebo veřejnou listinu.

Vykonatelnost soudních rozhodnutí:

Soudní rozhodnutí je vykonatelné, jakmile nabude právní moci a pokud uplynula lhůta pro dobrovolné splnění závazků povinného. Lhůta pro dobrovolné splnění závazků začíná běžet ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí povinnému. Soud může povolit výkon pouze části rozhodnutí, je-li tato část vykonatelná.
Soud povolí exekuci na základě soudního rozhodnutí, které není dosud pravomocné, je-li v zákoně stanoveno, že podáním odvolání není dotčen jeho výkon.

Vykonatelnost soudního smíru:

Soudní smír je vykonatelný, je-li pohledávka, které se smír týká, splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v protokolu o smíru, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Nelze-li splatnost prokázat tímto způsobem, je prokázána v pravomocném rozhodnutí vydaném v občanskoprávním řízení, kdy je zjišťována splatnost pohledávky.

Vykonatelný notářský zápis:

Notářský zápis je vykonatelný, pokud povinný v zápisu souhlasil s jeho přímou vykonatelností a je-li pohledávka uvedená v notářském zápisu splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v notářském zápisu, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Pokud splatnost pohledávky nezávisí na uplynutí určité lhůty, nýbrž na jiné skutečnosti uvedené v notářském zápisu, musí notář strany informovat o tom, co představuje dostatečný důkaz k prokázání splatnosti pohledávky: písemné prohlášení oprávněného určené povinnému, že pohledávka je splatná, s uvedením data splatnosti a doklad o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Notář musí stranám sdělit, že jej mohou zmocnit k tomu, aby informoval povinného o splatnosti pohledávky, namísto předložení dokladu o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Písemné prohlášení oprávněného či oznámení notáře se doručuje doporučeným dopisem.

Druhou podmínkou pro to, aby soud exekuci povolil, je podání návrhu na výkon rozhodnutí, který musí obsahovat informace o oprávněném a povinném včetně příslušných identifikačních údajů, exekuční titul nebo veřejnou listinu, závazek povinného, způsob a předmět výkonu rozhodnutí a další informace potřebné k výkonu rozhodnutí (návrh na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny musí obsahovat rovněž žádost, aby soud povinnému nařídil uhradit pohledávku spolu s odhadovanými náklady do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí, nebo do tří dnů v případě sporů týkajících se směnek nebo šeků). V návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný jednoznačně určit exekuční titul, na jehož základě se požaduje výkon, a uvést, že bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti.

Pohledávka musí být splatná a musí uplynout lhůta pro dobrovolné splnění závazku (dobrovolná lhůta).

Povinný musí být v exekučním titulu nebo veřejné listině jednoznačně identifikován. V návrhu na výkon rozhodnutí musí být povinný identifikován rovněž pomocí jména a adresy (nebo místa podnikání). Návrh na výkon rozhodnutí musí uvádět jednoznačně identifikační údaje povinného (a oprávněného), které se liší v závislosti na tom, zda se jedná o fyzické osoby, právnické osoby, podnikatele nebo soukromé osoby.

Povinným musí být existující subjekt (nesmí se jednat o zesnulou osobu nebo subjekt vyškrtnutý ze soudního rejstříku). Je-li podán návrh na výkon rozhodnutí směřující proti neexistujícímu subjektu, musí být zamítnut, a skutečnost, že subjekt během řízení o výkonu zanikl, je důvodem pro zastavení řízení podle zákona (a není nutné vydat zvláštní rozhodnutí).

Předpoklady (způsobilost k právům a právním úkonům) se v řízení o výkonu vztahují stejně na povinného i oprávněného, jelikož v případě občanskoprávního řízení jsou stanoveny v občanském soudním řádu (Zakon o pravdnem postopku) s odkazem na článek 15 ZIZ.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Účelem exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného.

Exekuční opatření v případě uhrazení peněžitých pohledávek jsou tato: prodej movitého majetku povinného, prodej nemovitostí, převod peněžité pohledávky povinného, zrušení jiných vlastnických nebo věcných práv a zaknihovaných cenných papírů, prodej obchodního podílu společníka a převod peněžních prostředků uložených u platebních institucí (tj. bank).

Exekuční opatření v případě plnění nepeněžitých pohledávek jsou tato: převzetí a vydání movitých věcí, vyklizení a převzetí nemovitostí, náhradní plnění na účet povinného, donucení povinného jednat prostřednictvím finančních sankcí, návrat pracovníka do zaměstnání, rozdělení movitých věcí, projev vůle a převzetí dítěte.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výše uvedená exekuční opatření umožňují výkon rozhodnutí vztahující se na jakýkoli předmět exekuce (na jakoukoli věc nebo vlastnické či věcné právo povinného), ledaže je dotyčný předmět podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen, nebo je-li exekuce na danou věc podle zákona omezena – článek 32 ZIZ.

Výkonu rozhodnutí nemohou podléhat:

  • předměty, s nimiž se neobchoduje,
  • nerostné suroviny a další přírodní zdroje,
  • zařízení, přístroje a jiné předměty, které stát nebo místní samosprávná jednotka potřebuje k plnění svých úkolů, a movité a nemovité věci určené k obraně státu,
  • zařízení, přístroje a jiné předměty, které povinný potřebuje k poskytování veřejné služby, a
  • jiné předměty a práva stanovená v zákoně (např. peněžní prostředky určené na výživu dítěte, věci výslovně osobní povahy, příjem ze sociální pomoci, rodičovské příspěvky, přídavky na děti, invalidní dávky, potraviny, topivo, zvířata využívaná k tahu a plemenná zvířata, řády, medaile, pomůcky pro zdravotně postižené osoby, zemědělská půda a prostředky, které zemědělci potřebují pro vlastní obživu atd.).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Hlavním účelem všech exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného. Účinky exekučních opatření závisejí na druhu použitého exekučního opatření.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ PENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

  • Exekuce na movité věci se provádí zabavením a prodejem movité věci. Oprávněný získává k zabaveným předmětům zástavní právo.
  • Exekuce na peněžité pohledávky povinného se provádí zabavením a převodem pohledávek. V rozhodnutí, v němž je povoleno zabavení peněžitých pohledávek (rozhodnutí o zabavení), zakáže soud dlužníkovi povinného zaplatit dluh povinnému a povinnému vymáhat pohledávky, včetně ze zástavního práva poskytnutého jako zajištění, nebo nakládat s pohledávkami jiným způsobem. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení doručeno dlužníkovi povinného. Zabavením pohledávek povinného, které na návrh oprávněného schválí soud, získává oprávněný zástavní právo k zabaveným pohledávkám.
  • Exekuce na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce: V usnesení o nařízení exekuce na peněžní prostředky, které povinný uložil u platební instituce, soud platební instituci nařídí, aby na všech účtech zablokovala peněžní prostředky povinného, a to do výše splatné podle usnesení o nařízení exekuce, a aby poté, co usnesení nabude právní moci, vyplatila tuto částku oprávněnému. Účinkem usnesení je zabavení a převod za účelem splnění pohledávky. Jakmile usnesení o nařízení exekuce nabude právní moci, soud vyrozumí platební instituci. Po vyplacení peněžních prostředků oprávněnému informuje platební instituce neprodleně soud.
  • Exekuce v případě pohledávky, kdy jsou převzaty nebo dodány movité věci nebo kdy je poskytnuta nemovitost, se provádí zabavením této pohledávky a jejím převedením na oprávněného, načež následuje její prodej. Účinkem převodu zabavené pohledávky povinného je převod peněžité pohledávky povinného.
  • Zajištění jiných vlastnických nebo věcných práv se provádí zajištěním daného práva a zpeněžením movité věci. Zajištění nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zajištění doručeno povinnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, v němž je povoleno zajištění, zakáže soud povinnému nakládat s daným právem. Po zajištění práva získává oprávněný zástavní právo.
  • Exekuce na zaknihované cenné papíry: Exekuce na zaknihované cenné papíry, s nimiž se obchoduje na burze, se provádí zabavením a prodejem zaknihovaných cenných papírů a vyplacením částky získané jejich prodejem oprávněnému. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení zaregistrováno v centrálním depozitáři zaknihovaných cenných papírů.
  • Exekuce na obchodní podíl společníka se provádí zaregistrováním usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, prodejem podílu a vyplacením částky získané jeho prodejem oprávněnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud společníkovi nakládat s obchodním podílem. Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí společnosti a zaregistruje je v soudním rejstříku. Touto registrací získává oprávněný zástavní právo k obchodnímu podílu společníka, což má účinek rovněž vůči osobě, která tento podíl získá posléze.
  • Exekuce na nemovitosti se provádí zápisem usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do katastru nemovitostí, stanovením hodnoty nemovitosti, jejím prodejem a vyplacením částky získané jejím prodejem oprávněnému. Soud zapíše usnesení o nařízení exekuce na nemovitost do katastru nemovitostí. Tímto zápisem získává oprávněný zástavní právo k nemovitosti, což má účinek rovněž vůči osobě, která posléze získá vlastnické právo k této nemovitosti. Oprávněný, který podává návrh na výkon rozhodnutí, dosud však nezískal zástavní právo nebo nárok na pozemek, nabývá registrací usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právo na obdržení peněžních prostředků plynoucích z nemovitosti před osobou, která získala zástavní právo nebo nárok na pozemek později.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ NEPENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

  • Postup vydání a dodání movitých věcí provádí exekutor, který převezme předmět od povinného a oproti stvrzence jej předá oprávněnému.
  • Postup vyklizení a převzetí nemovitosti provádí exekutor tak, že převezme nemovitost pro oprávněného poté, co z ní byly vystěhovány osoby a věci. Vyklizení a převzetí nemovitosti je přípustné osm dnů poté, co je povinnému doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
  • Postup k splnění povinnosti provést určitý úkon, něco strpět nebo zdržet se určitého jednání lze provést ve spolupráci s exekutorem, a to způsobem, který určí soud. Na základě exekučního titulu, podle něhož musí povinný provést určitý úkon, který může učinit jiná osoba, se výkon rozhodnutí uskuteční tak, že soud povolí oprávněnému, aby tento úkol svěřil někomu jinému, a to na náklady povinného, nebo aby jej učinil sám (náhradní výkon na účet povinného). Musí-li povinný provést na základě exekučního titulu určitý úkon, který nemůže učinit jiná osoba, stanoví soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vhodnou lhůtu pro splnění této povinnosti, a uloží pokutu, pokud povinný závazek ve stanovené lhůtě nesplní (donucení povinného prostřednictvím pokuty).
  • Návrat pracovníka do zaměstnání zajišťuje soud stanovením vhodné lhůty pro splnění povinností v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí uloží soud rovněž pokutu, pokud povinný povinnost ve stanovené lhůtě nesplní.
  • Rozdělení věcí se může uskutečnit skutečným fyzickým rozdělením, je-li toto rozdělení stanoveno v exekučním titulu, nebo prodejem daného předmětu.
  • Projev vůle znamená povinnost uskutečnit projev vůle vůči katastru nemovitostí nebo jinému subjektu stanovený v rozhodnutí, jež představuje exekuční titul, která se považuje za splněnou, jakmile rozhodnutí nabude právní moci.
  • Při výkonu rozhodnutí v případech týkajících se péče o děti nebo výchovy dětí a osobního styku s dětmi soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stanoví, že dotyčná osoba musí dítě předat. Soud stanoví lhůtu pro předání dítěte nebo rozhodne o tom, že dítě musí být předáno neprodleně. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je povinnost předat dítě uložena osobě, jíž se exekuční titul týká, osobě, na jejíž vůli předání dítěte závisí, a osobě, u níž se dítě nachází v době vydání usnesení. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud stanoví, aby povinnost předat dítě nabyla účinku vůči osobě, u níž se dítě nachází v době výkonu rozhodnutí.

Exekuční soud může uložit pokutu povinnému, který jedná v rozporu s rozhodnutím soudu, například tím, že zatají, poškodí nebo zničí svůj majetek, dopustí se jednání, jež mohlo oprávněnému způsobit nenapravitelnou škodu nebo škodu, kterou lze obtížně nahradit, brání exekutorovi v provedení exekučních nebo zajišťovacích opatření, jedná v rozporu s rozhodnutím o zajištění, brání znalci nebo platební instituci v jejich činnosti, brání zaměstnavateli nebo jiné oprávněné osobě podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v provedení exekuce nebo brání prohlídce a ocenění nemovitostí či je zakáže.

Jestliže povinný jedná v rozporu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí a nakládá se svým majetkem, je tato transakce platná pouze tehdy, pokud se dotyčný právní úkon uskutečnil za úplatu a pokud druhá strana v době převodu nebo zatížení jednala v dobré víře (tj. nevěděla nebo nemohla vědět, že povinný není oprávněn nakládat se svým majetkem).

Povinný, který zničí, poškodí, převede nebo zatají část svého majetku s úmyslem zabránit platbě ve prospěch oprávněného a tím jej poškodí, je trestně odpovědný a bude mu uložena pokuta nebo trest odnětí svobody v délce až jednoho roku.

Banka musí na žádost soudu poskytnout vysvětlení a dokumentaci, která prokazuje, zda a jak provedla usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí a jak uplatnila příkaz k splacení pohledávek, jak je stanoveno v zákoně. Banka musí oprávněným a soudu zaslat rovněž informace o bankovních účtech povinného. Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí banka zablokovat peněžní prostředky povinného uložené v bance ve výši stanovené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a poté tuto částku vyplatit oprávněnému.

Na návrh oprávněného může soud bance, která v rozporu s rozhodnutím soudu neprovedla zabavení, převod či vyplacení splatné částky, nařídit, aby tuto částku vyplatila oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V takovém případě odpovídá banka oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednala v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo porušením zákonných ustanovení o povinnosti poskytnout informace a o dodržení pořadí platebních příkazů, výše a způsobu splnění závazku podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí zaměstnavatel povinného vyplatit oprávněnému jednorázovou peněžní částku nebo platit oprávněnému pravidelně peněžní částky, na něž by měl jinak nárok povinný jako na mzdu. Povinný však musí obdržet nejméně 70 % minimální měsíční mzdy. Na návrh oprávněného může soud zaměstnavateli, který v rozporu s rozhodnutím soudu nezadržel a nevyplatil splatné částky, nařídit, aby tyto částky vyplatil oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V tomto případě odpovídá zaměstnavatel oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednal v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí.

Dlužník povinného musí prohlásit, zda uznává zabavenou pohledávku a v jaké výši a zda je jeho povinnost uhradit pohledávku povinného podmíněna splněním jiného závazku. Pokud toto prohlášení neučiní, nebo pokud vydá nepravdivé prohlášení, odpovídá oprávněnému za škodu.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Doba platnosti konkrétního opatření exekučního soudu závisí na povaze opatření. Řízení o výkonu (a účinky rozhodnutí o povolení exekuce) je obvykle ukončeno, jakmile je nárok oprávněného uspokojen. Není-li výkon rozhodnutí možný z právních či skutkových důvodů, musí být ukončen zastavením exekuce, což vede k zrušení všech exekučních opatření vyjma případu, že by to znamenalo zásah do práv, jež nabyly třetí strany (například do práv kupujících, kteří získali zabavené movité věci). Oprávněný může požádat o odklad výkonu rozhodnutí nejvýše o jeden rok a v tomto případě zůstává rozhodnutí, kterým se povoluje exekuce, v platnosti i v případě, že povinný nemá v době vydání rozhodnutí žádný majetek (tj. existence faktických překážek, které brání uspokojení pohledávky oprávněného).

Nejsou-li v případě exekuce na pohledávky povinného k dispozici peněžní prostředky na bankovních účtech povinného nebo nemá-li povinný přístup k peněžním prostředkům, musí banka evidovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ve svých záznamech po dobu jednoho roku a provést platbu ve prospěch oprávněného, jakmile jsou na účtu povinného k dispozici peněžní prostředky nebo jakmile povinný získá právo nakládat s peněžními prostředky. Do té doby nelze exekuci zastavit.

Pokud během zabavení movitých věcí nenalezne exekutor majetek, který by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, nebo pokud zabavený majetek nepostačuje k uhrazení pohledávky oprávněného, nebo nemůže-li exekutor provést zabavení, jelikož povinný není přítomen nebo neumožnil přístup do prostor, může oprávněný do tří měsíců od prvního pokusu o zabavení exekutora požádat, aby se majetek pokusil zabavit znovu. Do té doby nelze exekuci zastavit.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právo podat opravné prostředky proti rozhodnutím exekučního soudu má povinný, oprávněný, jakákoli třetí strana s právem podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, a kupující, který v rámci řízení pořídil určitou věc.

Obvyklým opravným prostředkem proti rozhodnutí v prvním stupni je odvolání. Výjimečně může povinný nebo třetí strana, která má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Námitka musí být opodstatněná. V námitce musí povinný nebo třetí strana uvést všechny skutečnosti a předložit důkazy, na jejichž základě by měla být námitka oprávněná (námitka povinného). Oprávněný může na námitku odpovědět do osmi dnů. Proti rozhodnutí o námitce se lze odvolat.

Každá osoba, která prokáže, že pravděpodobně má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, může vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a požádat, aby soud prohlásil, že výkon rozhodnutí, jehož se námitka týká, není přípustný (námitka třetí strany). Námitku lze podat do doby ukončení řízení o výkonu. Pokud oprávněný neodpoví na námitku ve stanovené lhůtě nebo pokud prohlásí, že námitce neodporuje, soud podle okolností daného případu usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v celém rozsahu nebo částečně zruší a exekuci zastaví. Jestliže oprávněný prohlásí, že proti námitce podá ve stanovené lhůtě odpor, soud námitku zamítne. Třetí strana, která podala námitku, může do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci, zahájit soudní řízení za účelem určení, zda je exekuce na danou věc přípustná.

Odvolání a námitku lze podat soudu, který vydal rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek směřuje. O námitce zpravidla rozhoduje stejný soud, který vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a o odvolání rozhoduje soud druhého stupně. Rozhodnutí o odvolání je konečné.

Námitku a odvolání je nutno podat do osmi dnů od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Výjimečně lze námitku podat po uplynutí této lhůty, a to do okamžiku, než je řízení o výkonu ukončeno, je-li námitka založena na skutečnosti, která se týká vlastní pohledávky, a tato skutečnost nastala poté, co se rozhodnutí stalo vykonatelným, a v původní lhůtě ji nebylo možné zjistit.

Námitka a odvolání nevedou k přerušení exekučních opatření v rámci řízení o výkonu s výjimkou fáze placení. Oprávněnému nelze zpravidla dotyčnou částku vyplatit, dokud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nenabude právní moci. Platbu ve prospěch oprávněného lze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, pouze v případě exekuce založené na exekučním titulu, kdy se exekuce vztahuje na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (exekuce na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul, vyjma v obchodních věcech, kdy není nutné exekuční titul připojit.

V řízení o výkonu jsou mimořádné opravné prostředky omezené.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Exekuce na peněžité pohledávky a zajištění těchto pohledávek není přípustná s ohledem na věci a práva, jež jsou nezbytné k uspokojení základních životních potřeb povinného a osob, vůči nimž má povinný zákonnou vyživovací povinnost, nebo které povinný potřebuje k výkonu své pracovní činnosti. U některých těchto věcí a práv je výkon rozhodnutí přípustný pouze v omezeném rozsahu.

Související odkazy

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.mp.gov.si/si/obrazci_evidence_mnenja_storitve/uporabni_seznami_imeniki_in_evidence/

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.sodisce.si/

Odkaz se otevře v novém okně.https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

Odkaz se otevře v novém okně.http://pisrs.si/

Poslední aktualizace: 24/08/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Slovensko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Podle § 232 odst. 1 zákona č. 160/2015 o civilním řízení sporném (Civilný sporový poriadok) představuje vykonatelnost vlastnost soudního rozhodnutí, které ukládá povinnost plnit; to spočívá v možnosti přímé a bezprostřední vymahatelnosti rozhodnutí právními prostředky. Výkon soudních rozhodnutí v obchodních a občanských věcech je s výjimkou rozhodnutí ve věcech nezletilých předmětem zákona č. 233/1995 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekučný poriadok) a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „exekuční řád), podle něhož je způsobilým exekučním titulem pouze rozhodnutí, které disponuje vlastností vykonatelnosti. Exekuční řád vymezuje exekuční titul jako vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. § 45 exekučního řádu určuje i další exekuční tituly, na jejichž základě lze provést exekuci, včetně cizích exekučních titulů a notářských listin.

Výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se nezletilých se řídí jinými právními předpisy a do exekučního řádu nespadá. Upravuje jej § 370 a násl. zákona č. 161/2015 o civilním řízení nesporném (Civilný mimosporový poriadok). Tento právní předpis se vztahuje na výkon rozhodnutí:

– o úpravě péče o nezletilého, styku s nezletilým nebo jiné než peněžní povinnosti ve vztahu k nezletilému,

– o navracení nezletilého do zahraničí v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení,

– pokud ze zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána, vyplývá vykonatelnost dohody nebo veřejné listiny, která upravuje péči o nezletilého, styk s nezletilým nebo jinou než peněžní povinnost ve vztahu k nezletilému.

Níže se proto rozlišuje mezi výkonem rozhodnutí podle exekučního řádu a výkonem rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Výkon provádí soudní exekutor, který je státem určenou osobou zplnomocněnou k provádění nuceného výkonu exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“); výkon této činnosti představuje výkon veřejné moci. Exekuci provádí exekutor, kterého výkonem exekuce pověří soud: soud přiděluje věci vydáním pověření k výkonu exekuce jednotlivým exekutorům náhodným výběrem pomocí technických prostředků a softwaru schválených ministerstvem tak, aby byla vyloučena možnost ovlivnit přidělení věcí. Seznam soudních exekutorů je k dispozici na internetových stránkách na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.ske.sk/. Příslušný pro exekuční řízení je Okresní soud v Banské Bystrici (Okresný súd Banská Bystrica), tj. pouze na tento soud mohou směřovat návrhy na výkon exekuce, a to bez ohledu na bydliště / trvalý pobyt oprávněného nebo povinného (tj. věřitele či dlužníka). Soud však v zásadě přiděluje věci exekutorovi, který je určen pro územní obvod krajského soudu, v němž má povinný adresu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

K výkonu rozhodnutí ve věcech nezletilých je oprávněn pouze soud; místní příslušnost má v zásadě soud, v jehož obvodu se nachází bydliště nezletilého určené dohodou rodičů nebo jiným zákonným způsobem. Není-li místně příslušný soud znám, nebo nemůže-li včas zakročit, nařídí a uskuteční výkon soud, v jehož obvodě nezletilý v současnosti pobývá. K výkonu neodkladného opatření je místně příslušný soud, který opatření nařídil; pokud neodkladné opatření nařídil odvolací soud, je místně příslušný soud prvního stupně. K výkonu rozhodnutí o navracení nezletilého do ciziny v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení je místně příslušný soud, který v dané věci jednal v prvním stupni.

Výkon rozhodnutí proto fakticky provádí samotný soudce, ten je však oprávněn pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Řízení podle exekučního řádu

Podle § 48 exekučního řádu může oprávněný (tj. oprávněný z exekučního titulu; subjekt, jemuž vykonatelné rozhodnutí přiznává nárok na plnění) podat návrh na výkon exekuce, pokud povinný dobrovolně nesplní to, co mu vykonatelné rozhodnutí ukládá. Exekuční řízení je proto zahájeno v reakci na návrh strany, která je oprávněna požadovat splnění nároku z exekučního titulu.

Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon exekuce se podává Okresnímu soudu v Bánské Bystrici elektronickými prostředky, tj. je zaslán do elektronické schránky soudu prostřednictvím příslušného elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva. Návrh musí být autorizován; v opačném případě se k němu nepřihlíží. Nemá-li oprávněný nebo jeho zástupce aktivovanou elektronickou schránku, lze návrh na výkon exekuce podat prostřednictvím kteréhokoli exekutora. Exekutor je v tomto případě zplnomocněným zástupcem oprávněného pro doručování písemností do vydání pověření k výkonu exekuce a za tuto činnost mu náleží odměna a úhrada výdajů; jejich výši a způsob výpočtu stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem. Návrh na výkon exekuce musí obsahovat tyto náležitosti:

a) označení soudu, jemuž je určen;

b) označení oprávněného a povinného, je-li povinný účastníkem řízení;

c) označení zástupce oprávněného, a pokud návrh podává více oprávněných, označení společného zástupce oprávněných (to odkazuje na povinnost ustanovit společného zástupce);

d) označení exekutora, pokud se návrh na výkon podává prostřednictvím exekutora;

e) označení exekučního titulu, na jehož základě je možno exekuci provést a ze kterého vyplývá oprávnění podat návrh na výkon exekuce vůči povinnému; pokud jde o právní nástupnictví, je nutno uvést popis okolností, z nichž právní nástupnictví vyplývá;

f) popis rozhodujících skutečností a označení důkazů týkajících se vztahu s povinným, pokud má být exekuce provedena na základě exekučního titulu, kterým se přiznává nárok ze směnky vůči povinnému, který je fyzickou osobou; to platí i v případě, že se prokazuje oprávnění podat návrh na výkon exekuce nepřetržitou řadou indosamentů;

g) označení nároku; pokud jde o nárok na peněžní plnění, pak s rozdělením na jistinu, opakující se příslušenství pohledávky, kapitalizované příslušenství pohledávky, smluvní pokuty a náklady oprávněného na exekuci;

h) označení bankovního účtu oprávněného, na který má být poukázáno vymožené plnění;

i) uvedení elektronické adresy oprávněného pro účely elektronické komunikace s exekutorem, pokud se jedná o oprávněného, který nemá aktivovanou elektronickou schránku;

j) prohlášení oprávněného o splnění podmínky nebo vzájemné povinnosti, pokud se to, co exekuční titul ukládá povinnému, váže na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti, a označení důkazů;

k) prohlášení oprávněného, že povinnost podle exekučního titulu nebyla dobrovolně splněná; pokud nebyla povinnost splněna částečně, prohlášení ohledně části, která nebyla splněna ke dni podání návrhu na výkon exekuce;

l) datum podání návrhu.

K návrhu na výkon exekuce je nutno připojit:

a) druhopis exekučního titulu spolu s potvrzením o jeho vykonatelnosti, pokud se vyžaduje; platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení není třeba připojit;

b) listina, kterou se prokazuje právní nástupnictví; pokud právní nástupnictví vyplývá ze zákona nebo z obchodního rejstříku (Obchodný register), postačuje odkaz na ně;

c) listina, ze které je zjevné, že byla splněna podmínka nebo vzájemná povinnost, pokud vyplývala z exekučního titulu;

d) spotřebitelská smlouva a veškeré další smluvní dokumenty související se spotřebitelskou smlouvou, včetně dokumentů, na něž spotřebitelská smlouva odkazuje, pokud se jedná o exekuci na základě exekučního titulu přiznávajícího nárok ze spotřebitelské smlouvy; to neplatí, je-li exekučním titulem platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení.

Jestliže se navrhuje výkon exekuce na základě cizího exekučního titulu, musí oprávněný připojit i listiny podle typu cizího exekučního titulu (§ 48 odst. 5 exekučního řádu).

Po doručení návrhu na výkon exekuce soud tento návrh přezkoumá a v případě splnění zákonných požadavků vydá pověření a doručí je soudnímu exekutorovi, který zajistí jeho výkon.

Postup podle zákona o civilním řízení nesporném

Účastníky řízení o výkonu rozhodnutí jsou nezletilý a oprávněný a povinný z exekučního titulu. Jestliže povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá vykonatelný exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí; podle zákona o civilním řízení nesporném však může soud zahájit řízení i bez návrhu. Výkon rozhodnutí lze uskutečnit, jakmile bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a výkonu rozhodnutí nebrání skutečnost, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebylo účastníkům doručeno. Při výkonu rozhodnutí soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít.

3.2 Hlavní podmínky

Podmínky exekučního řízení podle exekučního řádu

Podmínkami pro exekuční řízení podle exekučního řádu je existence exekučního titulu, podání návrhu na výkon exekuce a uhrazení soudního poplatku (16,50 EUR). Soudní poplatek je splatný při podání návrhu na výkon exekuce a lze jej uhradit pouze poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. Zúčtovací údaje pro účely uhrazení soudního poplatku se oznamují automatizovaným způsobem. Soud k úhradě soudního poplatku v řízení nevyzývá; není-li soudní poplatek uhrazen do patnácti dnů od podání návrhu, k návrhu na výkon exekuce se nepřihlíží; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen; o této skutečnosti soud oprávněného uvědomí.

Po zahájení exekuce na uspokojení práva na nepeněžní plnění může exekutor oprávněného vyzvat k složení zálohy na náklady řízení; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen. Jestliže oprávněný na výzvu exekutora nesloží zálohu ve lhůtě stanovené exekutorem, která nesmí být kratší než patnáct dnů, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce.

Podle exekučního řádu je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. Exekučním titulem může být rovněž:

a) rozhodnutí instituce, orgánu, úřadu a agentury Evropské unie;

b) cizí exekuční titul, který je vykonatelný na Slovensku,

c) notářská listina, která obsahuje právní závazek a v níž je vyznačena oprávněná osoba a povinná osoba, právní důvody, předmět a čas plnění, pokud povinná osoba v notářské listině s vykonatelností souhlasila;

d) vykonatelné rozhodnutí vydané v rozhodčím řízení, včetně smíru schváleného v tomto řízení;

e) rozhodnutí o dědictví;

f) vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo územní samosprávy, včetně bloku na pokutu na místě nezaplacenou;

g) platební výměr, výkaz nedoplatků ve věcí daní a poplatků a smír schválený příslušným orgánem;

h) vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení, sociálního pojištění, starobního penzijního pojištění a ve věcech veřejného zdravotního pojištění;

i) jiné vykonatelné rozhodnutí, výkaz nedoplatků nebo schválený smír, jejichž výkon připouští zákon;

j) doklad vydaný podle právního předpisu platného v jiném členském státě EU, pokud se jedná o vymáhání pohledávky podle zvláštního předpisu;

k) oznámení o zastavení exekuce a výzva k úhradě nákladů exekuce;

l) exekuční titul podle zvláštního předpisu.

Podmínky výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Jedinou podmínkou výkonu rozhodnutí je samotný exekuční titul, jelikož soud může zahájit řízení i bez návrhu; soud může nařídit výkon rozhodnutí bez návrhu a řízení o výkonu neodkladného opatření je vždy nařízeno bez návrhu. Oprávněný nehradí za podání návrhu soudní poplatek, tato řízení jsou od soudních poplatků osvobozena.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmět exekuce podle exekučního řádu

Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž je uložena povinnost zaplatit určitou peněžní částku, lze exekuci provést:

a) obstavením příjmů;

b) přikázáním pohledávky;

c) prodejem movitých věcí;

d) prodejem cenných papírů;

e) prodejem nemovitostí;

f) prodejem podniku;

g) příkazem k zadržení řidičského průkazu.

Jedná-li se o výkon exekuce k vymáhání peněžní pohledávky, která bez příslušenství ke dni doručení návrhu na výkon exekuce nepřesahuje 2 000 EUR (dále jen „drobná exekuce“), nelze exekuci provést prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt; tímto není dotčeno právo zřídit na nemovitosti exekuční zástavní právo. Za drobnou exekuci se nepovažuje exekuce k vymáhání pohledávky na výživném.

Exekuci prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt, lze výjimečně provést se souhlasem soudu, je-li vůči povinnému vedeno více exekucí, v jejichž rámci se vymáhají pohledávky převyšující v úhrnu 2 000 EUR, a exekutor prokáže, že peněžní pohledávku nelze vymoci jiným způsobem. Návrh na schválení prodeje nemovitosti podle první věty může podat exekutor, který jako první v pořadí zřídil na nemovitosti exekuční zástavní právo, a na základě jeho písemného souhlasu také exekutor, jehož exekuční zástavní právo bylo zřízeno později.

Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž se ukládá jiná povinnost než uhrazení peněžní částky, řídí se způsob výkonu exekuce povahou uložené povinnosti. Lze ji provést:

a) vyklizením;

b) zabavením nebo zničením věci na náklady povinného;

c) rozdělením společné věci;

d) provedením prací a služeb.

Exekucí nelze postihnout majetek nebo práva, jež podle exekučního řádu nebo podle zvláštních předpisů nepodléhají exekuci nebo jsou z exekuce vyloučeny, nebo u nichž není exekuce přípustná. Exekuci s ohledem na zástavu lze provést pouze tehdy, je-li oprávněným zástavní věřitel, nebo pokud zástavní věřitel s exekucí souhlasí. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.

Exekuci nepodléhá:

a) nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který spravuje správce podle zvláštního předpisu, s výjimkou nemovitostí v dočasné správě podle zvláštního předpisu;

b) příjmy státního rozpočtu, prostředky na běžném účtu státní rozpočtové organizace a pohledávky z právních vztahů zakládajících tyto příjmy;

c) cenné papíry ve vlastnictví státu a majetkové účasti státu v právnických osobách;

d) peněžní prostředky určené ke krytí schodku státního rozpočtu a státního dluhu;

e) jiný majetek státu, o němž tak stanoví zvláštní předpis.

Ostatní majetek státu a majetek Exportně-importní banky Slovenské republiky (Exportno‑importná banka Slovenskej republiky) nepodléhá exekuci tehdy, byl-li z exekuce vyloučen z toho důvodu, že je nezbytně nutný k plnění úkolů státu nebo k plnění veřejně-prospěšného účelu, nebo z toho důvodu, že majetek Exportně-importní banky je nezbytně nutný pro výkon jejích činností a plnění jejích úkolů. V těchto případech se návrh na vyloučení věcí z exekuce podává do 60 dní od doručení oznámení o zahájení exekuce. Exekuci na tento majetek lze provést pouze s ohledem na majetek státu, který spravuje správce majetku státu, z jehož činnosti nárok oprávněného vznikl.

Předmět výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít. Soudce může pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Po zahájení exekuce uvědomí exekutor oprávněného a povinného o zahájení exekuce a o způsobu jejího výkonu, pokud ho lze určit (před vydáním exekučního příkazu), a povinného vyzve, aby splnil příslušný nárok. Oznámení o zahájení exekuce obsahuje výši údajů při splnění příslušné povinnosti do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, jakož i výši nákladů po uplynutí patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, pokud povinný příslušnou povinnost nesplnil v této lhůtě.

Účinky oznámení o zahájení exekuce

Běžné právní úkony

Po doručení oznámení o zahájení exekuce musí povinný svou činnost omezit na provádění běžných právních úkonů v rozsahu, v jakém to lze od něj přiměřeně požadovat, a to s ohledem na výši a význam dotyčného nároku. Za běžné právní úkony právnické osoby nebo podnikatele se považují právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění řádného výkonu činností, jež jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání. Běžnými právními úkony jiných fyzických osob jsou právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění jejich běžných životních potřeb a běžných životních potřeb osob, vůči nimž má fyzická osoba vyživovací povinnost.

Za běžný právní úkon se nepokládá zejména toto:

a) založení obchodní společnosti, družstva nebo jiné právnické osoby;

b) nabytí účasti nebo převod účasti v obchodní společnosti, družstvu nebo jiné právnické osobě;

c) převod nebo pronájem nemovitostí, případně jejich zatížení právem třetí osoby;

d) uskutečnění právního úkonu bez odpovídajícího protiplnění.

Nakládání s majetkem podléhajícím exekuci

Po doručení oznámení o zahájení exekuce nelze nakládat s majetkem podléhajícím exekuci bez předchozího písemného souhlasu exekutora vyjma běžných právních úkonů. Nakládání s majetkem v rozporu s tímto zákazem nemá vliv na platnost právního úkonu, takovýto právní úkon je však vůči oprávněnému neúčinný a nárok oprávněného může být v exekuci uspokojen z toho, co bylo ztraceno, a to bez toho, že by musel vznést proti tomuto právnímu úkonu námitku, pokud jde o nakládání s majetkem ve prospěch osob uvedených v § 42a odst. 3 a 4 občanského zákoníku (Občiansky zákonník), které o probíhající exekuci věděly nebo při vynaložení náležité péče musely vědět.

Započtení pohledávek

Po zahájení exekuce se nepřihlíží k jednostrannému započtení vzájemné pohledávky povinného vůči oprávněnému, ledaže ji přiznává exekuční titul, na jehož základě by povinný mohl vést exekuci.

Účinky splnění nároku

Po doručení oznámení o zahájení exekuce povinnému nastávají účinky splnění nároku pouze tehdy, dostane-li se exekutorovi plnění v rozsahu, v jakém mu náleží. Dojde-li ke splnění nároku před doručením oznámení o zahájení exekuce povinnému, musí o tom oprávněný bezodkladně informovat exekutora.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Platnost těchto opatření není časově omezená.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Odklad exekuce a zastavení exekuce podle exekučního řádu

Povinný může průběh exekuce pozastavit tak, že soudního exekutora požádá o odklad exekuce (exekutor následně vydá oznámení o odkladu exekuce), a to zejména z těchto důvodů na straně povinného:

a) byla podána vylučovací žaloba nebo probíhá řízení o určení vlastnického práva, pokud se jedná o majetek, který má být předmětem exekuce;

b) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o povolení splátek, k níž se přihlíží;

c) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že se bez svého zavinění dočasně nachází v situaci, kdy by okamžitá exekuce mohla mít pro něj nebo pro příslušníky jeho rodiny obzvláště nepříznivé následky;

d) povinný při exekuci k vymožení pohledávky na výživném uhradil dlužné výživné, včetně výdajů oprávněného a exekutora, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že běžné výživné bude nadále prostřednictvím exekutora plnit dobrovolně;

e) povinný, který podal návrh na zastavení exekuce, složil jistotu v hodnotě vymáhaného nároku na zvláštní účet exekutora, který byl zřízen pro tento účel.

Povinný může požádat o zastavení exekuce také soud, a to z těchto důvodů:

a) po vzniku exekučního titulu nastaly okolnosti, které vedly k zániku nároku;

b) exekuční titul byl zrušen;

c) podle zvláštního předpisu existuje důvod, kvůli němuž jsou uznání nebo výkon cizího exekučního titulu nepřípustné, ledaže ho bylo možno v řízení uplatnit již dříve;

d) existují jiné skutečnosti, které brání vykonatelnosti exekučního titulu.

Povinný může takovýto návrh, který má odkladný účinek, u exekutora podat pouze do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce. V později podaných návrzích na zastavení exekuce (které již nemají odkladný účinek) může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po uplynutí této lhůty. V dalších návrzích na zastavení exekuce může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po podání předchozího návrhu na zastavení exekuce. Omezení podle první a druhé věty se neuplatní, pokud existují skutečnosti, které povinný nemohl bez vlastního zavinění uplatnit dříve. Pokud oprávněný se zastavením exekuce souhlasí, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce, které doručí účastníkům řízení a soudu; v opačném případě předloží exekutor do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty k vyjádření oprávněného návrh na zastavení exekuce spolu se svým vyjádřením a případným vyjádřením oprávněného soudu, který o návrhu rozhodne.

Proti dalším rozhodnutím exekutora a soudu v exekučním řízení nelze „odvolání“ v zásadě podat, kromě zákonných výjimek stanovených v exekučním řádu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu je přípustné odvolání. Odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí lze odůvodnit pouze tím, že exekuční titul není vykonatelný nebo že okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí není překážkou pro to, aby soud prvního stupně výkon rozhodnutí uskutečnil.

Soud může výkon rozhodnutí odložit i bez návrhu, je-li výkonem rozhodnutí vážně ohrožen život, zdraví nebo příznivý vývoj nezletilého. Na návrh může soud výkon cizího rozhodnutí odložit, pokud bylo ve státě, ve které bylo vydáno, napadeno opravným prostředkem, a to až do vydání rozhodnutí o opravném prostředku. Soud odloží výkon rozhodnutí také tehdy, vyplývá-li to ze zvláštního předpisu.

Soud i bez návrhu usnesením řízení o výkonu rozhodnutí zastaví, pokud:

a) se exekuční titul dosud nestal vykonatelným;

b) exekuční titul byl po nařízení výkonu rozhodnutí zrušen; jestliže byl exekuční titul pozměněn, může soud pokračovat ve výkonu rozhodnutí podle pozměněného exekučního titulu;

c) soud prohlásil výkon rozhodnutí za nepřípustný, jelikož existuje jiný důvod, kvůli němuž nelze rozhodnutí vykonat;

d) okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti;

e) povinnost byla splněna;

f) došlo k výkonu rozhodnutí.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz body 4 a 5. Exekutor je povinen určit způsob výkonu exekuce tak, aby byl přiměřený vymáhané povinnosti a aby hodnota zabaveného majetku povinného odpovídala hodnotě vymáhané povinnosti. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.

Soud musí návrh na výkon exekuce zamítnout i tehdy, pokud:

a) zjistí, že návrh nebo exekuční titul je v rozporu s exekučním řádem;

b) existují důvody, kvůli nimž je nutné exekuci zastavit;

c) oprávněný nebo povinný nejsou právními nástupci osoby uvedené v exekučním titulu;

d) se navrhuje výkon exekuce na základě exekučního titulu, který byl vydán v řízení, v němž se uplatňoval nárok ze směnky, a vyšlo najevo, že nárok vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou a nebylo přihlédnuto k nepřijatelným smluvním podmínkám, omezení nebo nepřípustnost použití směnky nebo rozpor s dobrými mravy a tato okolnost má vliv na vymáhaný nárok;

e) exekuční titul byl vydán v řízení, ve kterém nebylo možno namítat nebo přezkoumat nepřijatelné smluvní podmínky, a existence nepřijatelné podmínky má vliv na vymáhaný nárok, který vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou;

f) exekuce má být provedena na základě rozhodčího nálezu vydaného ve spotřebitelském sporu a

1. spotřebitelská rozhodčí dohoda nesplňuje podmínky podle zvláštních předpisů;

2. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán rozhodcem, jenž byl v době konání rozhodčího řízení zapsán v seznamu rozhodců, kteří jsou oprávněni rozhodovat spotřebitelské spory;

3. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán stálým rozhodčím soudem, který mohl v době konání rozhodčího řízení rozhodovat spotřebitelské spory;

4. rozhodčí nález nesplňuje náležitosti podle zvláštního předpisu nebo není vykonatelný;

g) v návrhu se uplatňuje nárok na opakující se příslušenství pohledávky a návrh byl podán po třech letech poté, co se exekuční titul stal vykonatelným, aniž by byl povinný vyzván k splnění pohledávky v posledních třech měsících před podáním návrhu na výkon exekuce, nebo aniž by byla s povinným uzavřena dohoda o postupném splnění pohledávky přiznané exekučním titulem v průběhu tří let poté, co se exekuční titul stal vykonatelným;

h) navrhuje se výkon exekuce na základě exekučního titulu, kterým je notářská listina, jež nesplňuje zákonné náležitosti, nebo závazek v ní obsažený porušuje zákon nebo je v rozporu s dobrými mravy.

Soud je v průběhu exekuce oprávněn požadovat od exekutora vysvětlení nebo zprávu o průběhu každé exekuční věci přidělené exekutorovi a exekutor je povinen tyto soudu poskytnout ve stanovené lhůtě. Soud i bez návrhu exekutora nahradí, pokud opakovaně nebo závažně porušil povinnosti stanovené exekučním řádem nebo rozhodnutím soudu. Před rozhodnutím o nahrazení exekutora přihlédne soud k vyjádření účastníků řízení a exekutora.

Uskutečňuje-li se výkon exekuce srážkami ze mzdy, nelze povinnému srazit z měsíční mzdy nebo z jiných příjmů základní částku; způsoby jejího výpočtu stanoví vláda nařízením. Pokud jde o výživné na nezletilé dítě, činí základní částka, kterou nelze povinnému srazit z měsíční mzdy, 70 % základní částky určené podle první věty. Co se týká osoby, která pracuje v zahraničí a jejíž mzda nebo plat se pro tento účel vypočítává s použitím platového koeficientu nebo jiným podobným způsobem, způsob výpočtu základní částky se stanoví stejným způsobem a ve stejném poměru jako mzda nebo plat.

Exekuci přikázáním pohledávky z účtu v bance nepodléhají prostředky na účtu ve výši 165 EUR a finanční prostředky, které jsou podle výslovného prohlášení povinného určeny k výplatě mezd jeho zaměstnancům. Má-li povinný několik účtů, nepodléhají exekuci prostředky na účtu do výše 165 EUR pouze na jednom z nich.

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se exekuce nemůže týkat věcí, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojení hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů či ke svému podnikání, ani jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními zásadami.

Z exekuce jsou vyloučeny:

a) běžné součásti oděvu, prádlo a obuv;

b) nezbytné vybavení domácnosti, a to postel povinného a členů jeho rodiny, stůl, židle podle počtu rodinných příslušníků, chladnička, sporák, vařič, topné těleso, palivo, pračka, peřiny a ložní prádlo, běžné kuchyňské nádobí a rozhlasový přijímač;

c) domácí zvířata kromě zvířat, která slouží k podnikání;

d) věci povinného, které slouží k plnění jeho pracovních úkolů nebo k podnikání, a to do výše 331,94 EUR;

e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo fyzickému postižení;

f) věci, na které byly poskytnuty dávky v hmotné nouzi a příspěvky k dávce poskytované podle zvláštního předpisu, peněžní příspěvky na kompenzaci těžkého zdravotního postižení poskytované podle zvláštního předpisu a opatření sociálně-právní ochrany dětí a sociální kurately finančního charakteru podle zvláštního předpisu;

g) osobní motorové vozidlo, které povinný, kterým je fyzická osoba, potřebuje k individuální přepravě a k uspokojování potřeb fyzické osoby s těžkým zdravotním postižením a potřeb své rodiny nebo členů domácnosti;

h) zásnubní a snubní prsten;

i) hotovost do výše 165 EUR;

j) učebnice a hračky.

Z exekuce jsou vyloučeny také věci podnikatele hospodařícího na půdě, pokud by jejich ztráta ohrozila řádné obhospodařování zemědělské půdy nebo zachování plynulého provozu rostlinné a živočišné výroby podle zvláštních předpisů, a chovná zvířata, tj. dojnice, jalovice, plemenní býci, plemenné prasnice, plemenní kanci, chovné ovce a plemenní berani.

Z exekuce je vyloučen podíl spořitele na majetku v penzijním fondu a podíl účastníka na majetku ve fondu penzijního připojištění odpovídající výši příspěvků zaměstnavatele, které byly zaplaceny za tohoto účastníka, a výnosech z jejich investování.

Platné od 1. dubna 2017

Poslední aktualizace: 18/02/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí - Švédsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu (utsökningsbalken)

O výkonu rozhodnutí se hovoří tehdy, pokud orgán příslušný pro výkon vymáhá dodržení závazku, o němž rozhodl soud nebo jiný orgán. Výkon rozhodnutí se obvykle týká povinnosti uhradit určitou peněžní částku nebo vyklidit obydlí. Jiný druh výkonu rozhodnutí souvisí se zabavením či jinými zajišťovacími opatřeními.

Výkon rozhodnutí, který souvisí s platební povinností, se provádí prostřednictvím obstavení. Obstavení umožňuje zabavit majetek dlužníka. Pokud povinnost vyžaduje, aby dotyčná osoba vyklidila například obydlí, provádí se výkon formou soudního vystěhování. Jinak se výkon rozhodnutí provádí zpravidla tak, že orgán příslušný pro výkon nařídí osobě, vůči níž je výkon navrhován, aby konala nebo aby dodržela příkaz či jiné nařízení. Orgán příslušný pro výkon může uložit pokutu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině (föräldrabalken)

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině se týká opatření, jejichž účelem je splnění určité povinnosti vyplývající z rozhodnutí nebo z dohody o péči o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí v praxi. Soud, který rozhodl o výkonu, může uložit pokutu nebo nařídit zajištění policií. Stejná pravidla týkající se výkonu se použijí v případě výkonu cizích rozhodnutí podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (dále jen „nařízení Brusel II“), týká-li se výkon rozhodnutí osoby dítěte. Jestliže se však výkon rozhodnutí týká majetku dítěte nebo právních nákladů, použije se exekuční řád.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí provádí švédský exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten). Exekuční orgán proto rozhoduje například o zabavení majetku. Celkovou právní odpovědnost za opatření nese vrchní exekutor, zatímco vlastní výkon obvykle zajišťují ostatní úředníci (vykonavatelé provádějící exekuční opatření).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Aby mohlo dojít k výkonu rozhodnutí, musí existovat soudní rozhodnutí nebo jiný exekuční titul.

Základem pro výkon rozhodnutí mohou být tyto exekuční tituly:

  • rozsudek, usnesení nebo rozhodnutí soudu,
  • smír, který je potvrzen soudem, nebo mediační dohoda, kterou soud prohlásil za vykonatelnou,
  • schválené rozhodnutí o uložení trestní sankce, schválený platební rozkaz nebo schválený příkaz k zaplacení pokuty za porušení předpisů,
  • rozhodčí nález,
  • písemný závazek učiněný v přítomnosti dvou svědků, který se týká plateb výživného podle zákona o manželství (äktenskapsbalken) a zákona o rodině (föräldrabalken),
  • rozhodnutí správního orgánu, které je vykonatelné podle zvláštního předpisu,
  • listina, která je vykonatelná podle zvláštního předpisu,
  • usnesení nebo rozhodnutí exekučního orgánu týkající se platebního příkazu nebo poskytnutí pomoci při výkonu rozhodnutí a evropské platební rozkazy, které exekuční orgán prohlásil za vykonatelné.

Jakmile byl vydán exekuční titul, není k zahájení výkonu zapotřebí další rozhodnutí soudu či jiného orgánu.

Důležitou součástí práce exekučního orgánu je shromažďování informací o majetku povinného. Povinný musí poskytnout podrobné informace o svém majetku a potvrdit správnost poskytnutých informací v písemném seznamu nebo během výslechu, a to pod hrozbou obvinění z trestného činu. Orgán může povinnému také nařídit, aby tyto informace poskytl pod hrozbou pokuty. O pokutě rozhodne okresní soud na žádost exekučního orgánu.

Návrh na výkon rozhodnutí lze podat ústně nebo písemně. Ústní podání návrhu vyžaduje, aby se navrhovatel (osoba žádající o výkon rozhodnutí) dostavil k exekučnímu orgánu. Písemný návrh musí podepsat navrhovatel nebo jeho zástupce.

Náklady státu na výkon rozhodnutí (správní náklady) jsou hrazeny z poplatků (náklady výkonu rozhodnutí). Správní náklady jsou zpravidla účtovány žalované straně (protistraně navrhovatele) v době výkonu rozhodnutí, je-li to možné. Navrhovatel je však obvykle odpovědný státu za tyto náklady. Výjimky z pravidla týkajícího se odpovědnosti navrhovatele mohou být učiněny například u většiny žádostí o platby výživného.

Obecným pravidlem je, že za každý exekuční titul, jehož výkon se požaduje, se stanoví základní poplatek. V případě výkonu rozhodnutí týkajícího se soukromoprávní žaloby činí základní poplatek 600 SEK.

K dalším poplatkům patří poplatky za přípravu, poplatky za prodej a zvláštní poplatky.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Výkon rozhodnutí může být založen na rozhodnutí obecného soudu ve věci péče o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí. Výkon rozhodnutí se může zakládat také na dohodě o péči o dítě, bydlišti dítěte nebo styku s dítětem, kterou uzavřeli rodiče a kterou schválil úřad sociální péče. Ve Švédsku lze provést i cizí rozhodnutí, například rozhodnutí, které je vykonatelné podle nařízení Brusel II.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydávají okresní soudy. Návrh na výkon rozhodnutí se obvykle podává okresnímu soudu, v jehož obvodu dítě žije. Nemá-li dítě pobyt ve Švédsku, je nutno návrh podat okresnímu soudu ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt).

Návrh může podat například rodič, k němuž se má dítě nastěhovat nebo který má mít styk s dítětem.

Při projednávání dané věci může soud vydat pracovníkovi sociálních služeb zvláštní pokyn, aby se pokusil přesvědčit osobu, která o dítě pečuje, aby to, co je v rozhodnutí nebo dohodě stanoveno, splnila dobrovolně. Je-li věc naléhavá, může soud nebo policejní orgán rozhodnout, že by záležitosti týkající se péče o dítě měly být projednány co nejdříve. Za účelem dosažení výkonu rozhodnutí může soud uložit pokutu nebo nařídit, aby policejní orgán přijal příslušné opatření.

Za návrh na výkon rozhodnutí podle zákona o rodině se poplatek neúčtuje. Kterékoli straně však může být nařízeno, aby uhradila náklady druhé strany. Strana, kvůli níž byly vynaloženy náklady na zajištění péče o dítě nebo opatření v souvislosti s ním, může mít povinnost uhradit tyto náklady státu.

3.2 Hlavní podmínky

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

V některých případech mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí. Tak je tomu například tehdy, je-li exekuční titul natolik nejasný, že jej nelze použít jako základ pro výkon rozhodnutí.

Jiným scénářem může být situace, kdy osoba, které bylo soudním rozhodnutím nařízeno provedení určitého úkonu, povinnost stanovenou v tomto rozhodnutí splnila, například uhradila danou částku.

Dalším případem může být situace, kdy osoba, které bylo nařízeno provedení určitého úkonu, podala na navrhovatele vzájemnou žalobu, tj. předložila protinárok. Protinárok představuje překážku výkonu rozhodnutí, pokud exekuční orgán zjistí, že vzájemná žaloba byla podána prostřednictvím platného exekučního titulu nebo je založena na písemném osvědčení nároku.

Jestliže povinný tvrdí, že jiná záležitost mezi stranami představuje překážku výkonu rozhodnutí a tuto námitku nelze ihned zamítnout, ani pak se nesmí výkon rozhodnutí uskutečnit. Příkladem mohou být námitky týkající se promlčecí lhůty.

Je-li exekuční titul soudem zrušen, je třeba vykonávací řízení ihned přerušit.

V některých případech může soud rovněž nařídit zastavení probíhajícího vykonávacího řízení (inhibition).

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Předpokladem je, že to, co je stanoveno v rozhodnutí nebo dohodě, je v nejlepším zájmu dítěte. Soud nemůže rozhodnutí nebo dohodu při přezkumu v rámci výkonu rozhodnutí znovu posoudit a hlavní alternativou je dobrovolné splnění závazku. Je-li zapotřebí donucovací opatření, je nejpravděpodobnější možností uložení pokuty. Fyzické odebrání lze použít pouze jako krajní možnost.

Někdy mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí, například tehdy, je-li dítě nemocné.

Dosáhlo-li dítě takového věku a úrovně zralosti, že je nutno vzít v úvahu jeho přání, nelze výkon rozhodnutí uskutečnit proti vůli dítěte, ledaže soud zjistí, že to je nezbytné v nejlepším zájmu dítěte. Soud by měl výkon rozhodnutí zamítnout rovněž tehdy, je-li zřejmé, že by byl v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Aby mohl být majetek zabaven, musí být splněny určité podmínky. Majetek musí

  • patřit povinnému,
  • být převoditelný,
  • mít určitou peněžní hodnotu.

Zabavit lze jakýkoli majetek. Pravidla týkající se předmětů osobní potřeby se obvykle vztahují pouze na fyzické osoby. Zabavit lze nemovitý i movitý majetek.

Movitým majetkem se rozumí nejen osobní majetek (např. auta, plavidla a jiné předměty), nýbrž také aktiva (např. zůstatky na bankovním účtu) a různá práva (např. právo na užívání nebo dědické podíly).

Předmětem exekuce mohou být lze i mzdy, důchody atd.

Některé druhy majetku zabavit nelze. Tak je tomu v případě předmětů osobní potřeby. Pravidla týkající se předmětů osobní potřeby se obvykle vztahují pouze na fyzické osoby. K předmětům osobní potřeby patří například

  • oděvy a jiné předměty určené k osobnímu užívání povinným v přiměřené hodnotě,
  • nábytek, domácí spotřebiče a jiné vybavení nezbytné pro chod domácnosti a její údržbu,
  • nástroje a jiné vybavení nutné k živobytí či odbornému vzdělávání povinného,
  • osobní majetek, například medaile a sportovní ocenění, jež mají pro povinného velkou osobní hodnotu, takže jejich zabavení by nebylo vhodné.

Majetek rovněž může být před zabavením chráněn podle zvláštních předpisů. Tak je tomu například v případě odškodnění.

Výkon rozhodnutí v případě mzdy se může vztahovat pouze na prostředky převyšující částku, kterou povinný potřebuje k zajištění živobytí pro sebe a svou rodinu.

V tomto ohledu mají některé nároky přednost před ostatními. Nárok týkající se výživného má přednost před ostatními nároky.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Jakmile došlo k zabavení majetku, nemá nad ním povinný stejnou kontrolu jako dříve. Povinný nesmí s majetkem nakládat na úkor navrhovatele tím, že by ho převáděl, nebo jiným způsobem, pokud k tomu exekuční orgán ze zvláštních důvodů po projednání s navrhovatelem neudělil souhlas.

Osoba, která nezákonně nakládá se zabaveným majetkem, může čelit trestním sankcím.

Rozhodnutí o zabavení majetku uděluje přednostní právo na majetek.

Při výkonu rozhodnutí musí třetí strana poskytnout údaje o veškerých nárocích, které má povinný vůči ní, nebo o jiných záležitostech, které mohou být důležité pro určení toho, zda má povinný zabavitelný majetek. Povinnost poskytnout informace se vztahuje i na třetí stranu, která má v držení majetek povinného, například majetek v zástavě nebo v úschově. Banka musí například poskytnout informace o bankovních účtech povinného, bezpečnostních schránkách či jiném majetku povinného, který má v úschově. Povinnost poskytnout informace mají rovněž přátelé a příbuzní povinného.

Informace od třetích stran lze požadovat ústně nebo písemně a v případě potřeby je možno předvolat třetí strany k výslechu. Splnění povinnosti lze vymáhat pod hrozbou pokuty nebo trestu odnětí svobody.

Exekuční orgán může zabavený majetek neprodleně prodat v nuceném prodeji. Nucený prodej se obvykle uskutečňuje prostřednictvím veřejné dražby, někdy však může být zajištěn soukromě.

Peněžní prostředky získané při výkonu rozhodnutí musí být zaprotokolovány a vyplaceny co nejrychleji navrhovateli.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Neexistuje žádná maximální lhůta vztahující se na platnost rozhodnutí o zabavení majetku. Právní předpisy však předpokládají, že zabavený majetek bude neprodleně prodán, viz oddíl 3.2.

K soudnímu vystěhování by mělo dojít pokud možno do čtyř týdnů poté, co exekuční orgán obdrží potřebné doklady.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Není-li stanoveno jinak, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabývá účinku neprodleně. Zůstává v platnosti, pokud není rozhodnuto jinak. V příkazu k zaplacení pokuty se obvykle uvádí, že opatření je nutno učinit v určité lhůtě, například dítě musí být předáno navrhovateli. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v souvislosti s úpravou styku s dítětem obvykle uvádí, kdy ke styku může dojít, a zpravidla platí několik měsíců dopředu.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebrání v přezkoumání nového návrhu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Proti rozhodnutí exekučního orgánu se obecně lze odvolat. Opravný prostředek k okresnímu soudu je třeba podat exekučnímu orgánu.

Odvolání proti rozhodnutí exekučního orgánu může podat i osoba, které se rozhodnutí nepříznivě dotklo. Pro odvolání proti rozhodnutí o obstavení mezd není stanovena žádná konkrétní lhůta. Proti rozhodnutím o zabavení ostatního majetku lze odvolání podat do tří týdnů od doručení. Třetí strany se mohou proti takovémuto zabavení odvolat kdykoli.

Okresní soud může rozhodnout o tom, že prozatím nebude exekuční opatření přijato (inhibition), nebo pokud k tomu shledá zvláštní důvody, může nařídit, aby bylo již přijaté opatření zrušeno.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Proti usnesení okresního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí lze podat opravný prostředek odvolacímu soudu. Opravné prostředky je nutno podat písemně a předložit je okresnímu soudu. Lhůta pro podání opravných prostředků činí tři týdny.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Exekuční řád obsahuje ustanovení, která omezují možnost výkonu rozhodnutí, například v zájmu ochrany povinného. Povinný může v omezené míře bránit výkonu rozhodnutí tím, že proti němu podá námitku, například kvůli promlčení. Nejčastějšími příklady omezení výkonu rozhodnutí jsou situace, kdy jsou některé druhy majetku a některá aktiva se zřetelem k potřebám povinného vyloučena ze zabavení. Ze zabavení hmotných statků může být vyloučeno například to, co se se nazývá „beneficium“ („nezabavitelný majetek“), například byt, který povinný trvale užívá, a peněžní prostředky, které povinný potřebuje ke své obživě. Z obstavení mzdy je vyloučena „vyhrazená částka“ určená ke krytí běžných životních nákladů a nákladů povinného na bydlení.

Poslední aktualizace: 15/12/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.