To force the other party (defendant or your debtor) to comply with the judgment against him/her (for example to pay up), you will have to go to the enforcement authorities. They alone have the power to force the debtor to pay, calling on the forces of law and order if need be.

Under the Brussels I Regulation (recast) which governs the recognition and enforcement of judgments in cross border cases, if you have an enforceable judgment issued in the Union Member State, you can go to the enforcement authorities in other Member State where e.g. the debtor has assets without any intermediary procedure being required (the Regulation abolishes the 'exequatur ' procedure). The debtor against whom you seek the enforcement may apply to the court requesting refusal of enforcement. The names and location of those competent courts and courts for further appeals are provided here.

The purpose of enforcement is generally to recover sums of money, but it may also be to have some other kind of duty performed (duty to do something or refrain from doing something, such as to deliver goods or finish work or refrain from trespassing).

Different European procedures (such as the European Payment Order, the European Small Claims Procedure and the European Enforcement Order) can be used in cross border civil cases, but for all of them, a judgment must be enforced in accordance with the national rules and procedures of the State of enforcement (usually where the debtor or his/her assets are).

In practice, you need to have an enforceable document (a court judgment or a deed) if you wish to apply for enforcement. The enforcement procedures and the authorities who handle them (courts, debt-collection agencies and bailiffs) are decided by national law of the Member State where enforcement is sought.

Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.

Related link

The enforcement atlas, developed by an EU funded project, provides information on the enforcement procedures (procedures, requirements, competence, costs and timing) in the enforcement systems of the EU countries and of the UK.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud povinný nesplní soudní rozhodnutí dobrovolně, může oprávněný vymáhat jeho splnění u soudů; to se nazývá nuceným výkonem rozhodnutí. K tomu je zapotřebí exekuční titul (článek 1386 soudního řádu), jelikož to znamená zásah do osobní právní sféry povinného. Tímto titulem je obvykle soudní rozhodnutí nebo notářská listina. Kvůli respektování soukromí povinného není titul v určitých okamžicích vykonatelný (článek 1387 soudního řádu). Titul vykonává soudní vykonavatel.

Nucený výkon rozhodnutí se obvykle používá k vymáhání peněžních částek, lze jej však využít i za účelem provedení určitého úkonu, či zdržení se určitého jednání.

Dalším důležitým hlediskem je peněžitá sankce (článek 1385a soudního řádu). Jedná se o prostředek k vyvinutí tlaku na odsouzenou osobu s cílem podpořit splnění soudního rozhodnutí. V určitých případech však nelze peněžitou sankci uložit: pokud bylo dotyčné osobě nařízeno zaplacení určité peněžní částky nebo dodržení pracovní smlouvy a pokud by se to neslučovalo s lidskou důstojností. Peněžitá sankce se vymáhá na základě titulu umožňujícího uložení pokuty, a žádný další titul není tudíž zapotřebí.

Je-li dotyčné osobě nařízeno uhrazení určité peněžní částky, vymáhá se pohledávka z majetku povinného, na což se odkazuje jako na zabavení majetku. Rozlišuje se mezi druhem zabavených věcí (movité či nemovité) a povahou zabavení (předběžné zabavení a zabavení při výkonu rozhodnutí). Předběžné zabavení se používá v naléhavých případech k umístění věcí pod soudní ochranu: tím je zajištěna situace, která umožňuje provést následně výkon rozhodnutí. Osoba, jejíž majetek byl zabaven, již nemá nad věcmi kontrolu a nemůže je prodat ani se jich zbavit. Je-li při výkonu rozhodnutí zabaven majetek povinného, je následně prodán a výtěžek z prodeje je předán oprávněnému. Oprávněný nemá nárok na samotné zabavené věci, pouze na výtěžek z jejich prodeje.

Při použití článku 1445 a násl. soudního řádu existuje rovněž příkaz k zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) (viz níže).

Kromě obvyklého předběžného zabavení a zabavení movitého a nemovitého majetku při výkonu rozhodnutí existují rovněž zvláštní pravidla pro zabavení plavidel (články 1467 až 1480 a články 1545 až 1559 soudního řádu), exekuci (pandbeslag) (článek 1461 soudního řádu), vydání obstaveného majetku proti záruce (beslag tot terugvordering) (články 1462 až 1466 soudního řádu) a zabavení nesklizeného ovoce a plodin (články 1529 až 1538 soudního řádu). Ve zbývající části tohoto dokumentu se budeme zabývat pouze běžným zabavením.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé a soudci nařizující zabavení. Soudci nařizující zabavení jsou příslušní k rozhodování sporů týkajících se výkonu rozhodnutí.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

2.1.1 Předběžné zabavení

V případě předběžného zabavení se v zásadě vyžaduje souhlas soudce nařizujícího zabavení a musí existovat důvod naléhavosti (článek 1413 soudního řádu). Povolení se vydává na návrh jedné ze stran (článek 1417 soudního řádu). Stejný návrh nelze použít současně k zabavení movitého i nemovitého majetku. K zabavení nemovitého majetku se každopádně vždy vyžaduje samostatný návrh.

Soudce nařizující zabavení vydá rozhodnutí nejpozději do osmi dnů od podání návrhu (článek 1418 soudního řádu). Soudce může rozhodnout, že povolení nevydá, nebo jej může oprávněnému vydat v plném rozsahu nebo částečně. Rozhodnutí soudce nařizujícího zabavení musí být doručeno povinnému. Rozhodnutí se předá soudnímu vykonavateli, který podnikne nezbytné kroky k jeho doručení.

Z tohoto pravidla existuje jedna důležitá výjimka, kdy se povolení soudce nařizujícího zabavení nevyžaduje: každé soudní rozhodnutí představuje povolení k předběžnému zabavení majetku s ohledem na vydaný výrok (článek 1414 soudního řádu). I v tomto případě se musí jednat o naléhavou záležitost. Soudní rozhodnutí je třeba předat soudnímu vykonavateli, který podnikne potřebné kroky k zabavení věcí.

Předběžné zabavení se může změnit na zabavení při výkonu rozhodnutí (články 1489 až 1493 soudního řádu).

2.1.2 Zabavení při výkonu rozhodnutí

A. Obecné poznámky

Zabavení při výkonu rozhodnutí je možno provést pouze na základě exekučního titulu (článek 1494 soudního řádu). Soudní rozhodnutí a listiny lze vykonat pouze při předložení ověřené kopie nebo prvopisu, k nimž je připojena doložka vykonatelnosti stanovená v královské vyhlášce.

Rozhodnutí soudu je žalovanému doručeno předem (článek 1495 soudního řádu). Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí, je předchozí doručení povinné v každém případě za účelem vyrozumění dlužníka. Je-li však exekučním titulem listina, není doručení nutné, jelikož dlužník již o titulu ví. Lhůta pro přezkum nebo pro odvolání začíná běžet v okamžiku doručení soudního rozhodnutí. Lhůta pro odvolání vede k odkladu zabavení v rámci výkonu rozhodnutí (nikoli předběžného zabavení) v případech, kdy bylo jedné ze stran nařízeno uhrazení určité peněžní částky. Předběžný výkon (soudní rozhodnutí, které je předběžně vykonatelné) představuje výjimku z odkladného účinku přezkumného nebo odvolacího řízení.

Druhou fází úsilí oprávněného o prosazení prodeje majetku je platební příkaz (článek 1499 soudního řádu). Jedná se o první úkon v rámci výkonu rozhodnutí a poslední varování pro povinného, který se v této fázi ještě může zabavení vyhnout. Po vydání platebního příkazu následuje čekací doba v délce jednoho dne v případě zabavení movitého majetku (článek 1499 soudního řádu) a patnácti dnů v případě nemovitého majetku (článek 1566 soudního řádu). Příkaz musí být doručen povinnému a představuje oznámení o prodlení a žádost o platbu. Nucený výkon rozhodnutí slouží pouze k získání částek uvedených v platebním příkazu.

Na konci čekací doby lze věci zabavit. To se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele. Výkon rozhodnutí se tudíž provádí prostřednictvím příslušného úředníka. Tento úředník se považuje za zástupce oprávněného; jeho funkce je stanovena zákonem a působí pod soudním dohledem. Má smluvní odpovědnost vůči oprávněnému a mimosmluvní odpovědnost vůči třetím stranám (ze zákona a na základě porušení obecné povinnosti řádné péče).

Do tří pracovních dnů zašle soudní vykonavatel oznámení o zabavení do centrálního registru oznámení o zabavení, přenesení pravomoci, postoupení, kolektivním vypořádání dluhů a protestu (Centraal Bestand van berichten van beslag, delegatie, overdracht en collectieve schuldenregeling en van protest) (čl. 1390 odst. 1 soudního řádu). Oznámení je povinné v případě movitých i nemovitých věcí. Zabavení při výkonu rozhodnutí ani rozdělení výtěžku nelze provést bez předchozího seznámení se s oznámeními o zabavení majetku v centrálním registru oznámení (čl. 1391 odst. 2 soudního řádu). Toto pravidlo bylo zavedeno s cílem zabránit zbytečným případům zabavení majetku a posílit kolektivní rozměr zabavení.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí: movité věci

K zabavení movitých věcí při výkonu rozhodnutí je zapotřebí příkaz, proti němuž může povinný vznést námitku. Zabavení se provádí na základě příkazu soudního vykonavatele a jedná se v prvé řadě o předběžné opatření: s věcmi se nehýbá a nedochází ke změně v jejich vlastnictví ani užívání. Věci lze zabavit i na jiném místě než v bydlišti povinného a v prostorách třetí strany.

V případě movitého majetku není zabavení omezeno pouze na jedno řízení, z praktického hlediska však nemá význam vydávat druhý příkaz k zabavení stejného majetku vzhledem k nákladům s tím spojeným. Dojde-li k poměrnému dělení výtěžku z prodeje věcí povinného, bude se týkat i jiných oprávněných než toho, který zabavení prováděl (článek 1627 a násl. soudního řádu).

O zabavení se vyhotoví úřední zpráva. Zabavené věci se prodají nejdříve jeden měsíc po doručení nebo oznámení kopie úřední zprávy o zabavení majetku. Tato časová prodleva má povinnému poskytnout poslední možnost zabránit prodeji. Prodej je třeba oznámit veřejnosti vyhláškou a oznámeními v tisku. Prodej probíhá v aukční síni nebo na veřejném trhu, pokud se nepožaduje jiné vhodnější místo. Provádí jej soudní vykonavatel, který vyhotoví úřední zápis a inkasuje výtěžek z prodeje. Do patnácti dnů pak soudní vykonavatel rozdělí výtěžek poměrným dílem (článek 1627 a násl. soudního řádu). Tento postup obvykle proběhne smírnou cestou, v opačném případě je věc postoupena soudci nařizujícímu zabavení.

C. Zabavení při výkonu rozhodnutí: nemovitý majetek (články 1560 až 1626 soudního řádu)

Výkon začíná doručením platebního příkazu.

Zabavení se poté provede nejdříve za patnáct dní a nejpozději do šesti měsíců, poté přestává příkaz platit. Příkaz k zabavení musí být pak do patnácti dnů zanesen do záznamů registru hypoték a do šesti měsíců musí být doručen. Zápisem příkazu do rejstříku je dlužník zbaven práva na výnosy z majetku a tento zápis platí nejvýše šest měsíců. Není-li příkaz do registru zapsán, není zabavení platné. Na rozdíl od movitého majetku platí v případě nemovitého majetku zásada pouze jednoho zabavení majetku (majetek, který byl jednou zabaven, nemůže být zabaven podruhé).

Posledním krokem je podání návrhu soudci nařizujícímu zabavení, aby jmenoval notáře, který provede prodej věcí a sestaví pořadí věřitelů. Proti úkonům ustanoveného notáře může povinný podat soudci nařizujícímu zabavení prohlášení o námitce. Podrobná pravidla pro prodej věcí jsou jednoznačně stanovena v zákoně (viz článek 1582 a násl. soudního řádu). Prodej je obvykle veřejný, z podnětu soudce nebo na žádost oprávněného, který zabavení provádí, však lze uskutečnit i soukromý prodej. Výtěžek z prodeje se pak rozdělí mezi jednotlivé věřitele podle schváleného pořadí (viz články 1639 až 1654 soudního řádu). Spory týkající se stanoveného pořadí věřitelů jsou postoupeny soudci nařizujícímu zabavení.

2.1.3 Zabavení pohledávek poddlužníků

Jedná se o zabavení pohledávek, které má povinný u třetí strany (např. obstavení mzdy od zaměstnavatele). Tato třetí strana je tudíž vedlejším dlužníkem oprávněného, který zabavení provádí. Zabavení pohledávek poddlužníků (beslag onder derden) není totéž, co zabavení věcí povinného, jelikož k němu dochází v prostorách třetí strany (beslag bij derden).

Pohledávkou, která je základem pro zabavení, je pohledávka věřitele navrhujícího výkon rozhodnutí vůči dlužníkovi, proti němuž výkon směřuje. Pohledávkou, která je zabavena, je pohledávka, kterou má povinný u třetí strany / vedlejšího dlužníka.

Podrobná pravidla týkající se zabavení pohledávek poddlužníků jsou obsažena v článcích 1445 až 1460 soudního řádu (předběžné zabavení) a v článcích 1539 až 1544 soudního řádu (zabavení při výkonu rozhodnutí).

2.1.4 Náklady

Kromě soudních výdajů je v případě zabavení nutno vzít v úvahu i náklady soudního vykonavatele. Poplatky za úřední služby soudního vykonavatele stanoví královská vyhláška ze dne 30. listopadu 1976, kterou se stanoví sazby za úkony soudních vykonavatelů v občanských a obchodních věcech a výše určitých přirážek (Koninklijk Besluit van 30 november 1976 tot vaststelling van het tarief voor akten van gerechtsdeurwaarders in burgerlijke en handelszaken en van het tarief van sommige toelagen) (viz Federální úřad pro spravedlnost (Service public fédérale Justice/Federale Overheidsdienst Justitie)).

3.2 Hlavní podmínky

A. Předběžné zabavení

Oprávněný, který má pohledávku s určitými vlastnostmi, může provést předběžné zabavení bez ohledu na hodnotu zabavených věcí a výši pohledávky (viz článek 1413 soudního řádu).

První podmínkou pro tento druh zabavení je naléhavost: musí být ohrožena platební schopnost povinného, která může vést k ohrožení následného prodeje majetku. Rozhodnutí ohledně splnění této podmínky učiní soud na základě objektivních kritérií. Naléhavost musí existovat nejen v okamžiku provedení zabavení, nýbrž také při posouzení nutnosti pokračovat v zabavení. Z této podmínky existuje několik výjimek: zabavení v případě padělání, zabavení v případě směnečných dluhů a výkon cizího rozhodnutí.

Druhou podmínkou pro předběžné zabavení je existence pohledávky oprávněného. Vyžaduje-li se pohledávka, musí splňovat určité podmínky (článek 1415 soudního řádu): musí být konečná (nikoli podmíněná), splatná (to platí i pro záruky za budoucí pohledávky) a pevně stanovená (její výše je určená nebo ji lze určit). Povaha a výše pohledávky nejsou na druhou stranu podstatné. Soudce nařizující zabavení rozhodne o tom, zda byly tyto podmínky splněny, avšak soud, který danou věc následně projednává, není tímto rozhodnutím vázán.

Za třetí, oprávněný, který chce dosáhnout předběžného zabavení, k tomu musí být způsobilý. Jedná se o akt kontroly (nikoli užívání), který může v případě potřeby provést právní zástupce.

Vyžaduje se povolení soudce nařizujícího zabavení, ledaže oprávněný již obdržel soudní rozhodnutí (viz výše). To se však nevyžaduje v případě předběžného zabavení pohledávek poddlužníků nebo exekuce (pandbeslag) nebo v případě oprávněných, kteří již získali soudní rozhodnutí (článek 1414 soudního řádu: exekuční titul představuje každé soudní rozhodnutí). Exekučním titulem jsou i notářské listiny.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

I v případě zabavení při výkonu rozhodnutí se vyžaduje exekuční titul (článek 1494 soudního řádu). Může se jednat o soudní rozhodnutí, veřejnou listinu, příkaz k exekuci vydaný daňovými orgány, cizí rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti atd.

Pohledávka musí být doložena v listině splňující určitá kritéria. Stejně jako v případě předběžného zabavení musí být pohledávka určitá, pevně stanovená a splatná. Druhý odstavec článku 1494 soudního řádu uvádí, že zabavení provedené s cílem získat dlužné částky ve splátkách platí i pro budoucí splátky, jakmile se stanou splatnými.

Titul musí být rovněž platný. Soudce nařizující zabavení nebude považovat titul za platný, pokud zástavní věřitel již není oprávněným nebo pokud pohledávka nebo její část již zanikla (jelikož je promlčená, byla uhrazena či jinak vyrovnaná).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

A. Obecné podmínky

Zabavit lze pouze movité a nemovité věci ve vlastnictví povinného. Věci náležející třetí straně zabavit nelze, ačkoli není podstatné, kdo má věci povinného v držení v okamžiku zabavení. Zabavit proto lze i věci v prostorách třetí strany, a to na základě soudního povolení (článek 1503 soudního řádu).

Oprávněný může v zásadě získat dluh zpět pouze z likvidního majetku povinného. Jen v případě, že se dlužník stane insolventním podvodně, je možné zabavit i jeho bývalý majetek. Zabavení budoucího majetku je obvykle rovněž vyloučeno s výjimkou budoucích pohledávek.

Výtěžek ze zabavených věcí zůstává v případě předběžného zabavení v zásadě u povinného. V případě zabavení při výkonu rozhodnutí je však výtěžek rovněž předmětem zabavení, a přechází proto na zástavního věřitele.

Je možné zabavit nerozdělený majetek, nucený prodej majetku se však odloží do doby jeho rozdělení (viz například článek 1561 soudního řádu). Pro manžele platí zvláštní pravidla.

B. Věci, které lze zabavit

Věci musí být způsobilé k zabavení. Některé věci zabavit nelze. Jejich vyloučení ze zabavení musí být podloženo zákonným ustanovením, povahou věci nebo skutečností, že jsou úzce osobně spojeny s povinným. Věci nelze vyloučit ze zabavení například pouze kvůli účelu. Pro zabavení proto nejsou způsobilé tyto věci:

• Věci uvedené v článku 1408 soudního řádu. Toto omezení bylo zavedeno s cílem zaručit přiměřené životní podmínky pro dlužníka a jeho rodinu.
• Věci, které nemají žádnou prodejní hodnotu, a jsou tudíž pro oprávněného nepoužitelné.
• Věci, které nelze zcizit, jelikož jsou příliš úzce spjaty s osobou povinného.
• Věci vyloučené ze zabavení zvláštními právními předpisy (např. příjem a mzdy nezletilých osob, nevydané knihy a hudba, příjmy osob ve výkonu trestu odnětí svobody z vězeňské práce).
• Mzdy (obstavení výdělku) a podobné nároky lze obvykle zabavit pouze v omezeném rozsahu (viz články 1409, 1409a a čl. 1410 odst. 1 soudního řádu). To zahrnuje například platby výživného, které soud přiznal manželovi, jenž se neprovinil. Některé platby, například částky životního minima, jsou ze zabavení vyloučeny úplně (čl. 1410 odst. 2 soudního řádu). Omezení týkající se způsobilosti k zabavení se však nevztahují na oprávněné, kteří se snaží získat pohledávku výživného a jejichž pohledávky mají přednost (viz článek 1412 soudního řádu).

V minulosti požívala vláda v souvislosti s výkonem rozhodnutí imunity, takže majetek vlády nebylo možné zabavit. To se nyní na základě článku 1412a soudního zákoníku poněkud změnilo.

Existují zvláštní pravidla, která upravují zabavení plavidel a letadel (pokud jde o předběžné zabavení, viz články 1467 až 1480 soudního řádu, a v případě zabavení při výkonu rozhodnutí viz články 1545 až 1559 soudního řádu).

C. Kantonnement (soudní kauce)

Je-li nějaká věc zabavena, vztahuje se zabavení obvykle na danou věc jako celek, i když její hodnota převyšuje výši pohledávky. To je pro povinného velmi nevýhodné, jelikož daná věc je pro něj zcela nedostupná. Belgický zákonodárce proto umožnil ujednání o soudní kauci (kantonnement): povinný složí určitou částku a může svůj majetek znovu užívat (viz články 1403 až 1407 soudního řádu).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

A. Zabavení

Od okamžiku, kdy jsou věci zabaveny, ztrácí povinný právo s nimi nakládat. Zabavení však nepřiznává zástavnímu věřiteli přednostní nárok. Nezpůsobilost znamená, že povinný nesmí věci zcizit, ani je zatížit. Věci však zůstávají v držení povinného. Z praktického hlediska nedošlo ke změně situace; právní stav je však odlišný.

Sankcí za porušení této nezpůsobilosti je to, že úkony povinného nejsou pro zástavního věřitele závazné.

Tato nezpůsobilost je však pouze relativní v tom smyslu, že se vztahuje pouze na výhodu zástavního věřitele. Ostatní oprávnění se musí i nadále vyrovnat se změnami majetku dlužníka. Je však pro ně snadné připojit se k zabavení, které již bylo povoleno.

Nezpůsobilost je při prodeji majetku prvním stupněm. Věci přecházejí pod kontrolu soudu. Zabavení při výkonu rozhodnutí má tudíž v prvním stupni rovněž předběžný charakter.

B. Zabavení pohledávek poddlužníků

Tato forma zabavení zbavuje kontroly nad celou zabavenou pohledávkou bez ohledu na hodnotu pohledávky, která byla základem pro zabavení. Poddlužník může provést částečnou platbu (kantonneren). Úkony, které pohledávku narušují, nejsou vůči zástavnímu věřiteli vymahatelné. Jakmile bylo rozhodnutí o zabavení pohledávky poddlužníka doručeno, není další vyrovnání mezi povinným a poddlužníkem možné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

A. Předběžné zabavení

Předběžné zabavení je platné po dobu až tří let. V případě zabavení movitého majetku a pohledávek poddlužníků začíná tříleté období běžet ode dne vystavení usnesení nebo příkazu (články 1425 a 1458 soudního řádu). V případě zabavení nemovitého majetku označuje začátek tříletého období datum zápisu do registru hypoték (článek 1436 soudního řádu).

Lhůtu lze prodloužit, jsou-li k tomu oprávněné důvody (články 1426, 1459 a 1437 soudního řádu).

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

V případě zabavení při výkonu rozhodnutí podléhá maximální lhůtě platnosti pouze příkaz, který zabavení předchází. U tohoto druhu zabavení platí v případě movitého majetku desetiletá lhůta (běžná lhůta, jelikož neplatí žádná zvláštní ustanovení) a v případě movitého majetku šestiměsíční lhůta (článek 1567 soudního řádu). V případě zabavení plavidel činí lhůta jeden rok (článek 1549 soudního řádu).

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

A. Předběžné zabavení

Pokud soudce nařizující zabavení odmítne povolit předběžné zabavení, může navrhovatel (tj. oprávněný) proti tomuto rozhodnutí podat do jednoho měsíce opravný prostředek u odvolacího soudu. Jedná se o postup na návrh jedné ze stran. Je-li i po odvolání zabavení přípustné, může povinný podat proti tomuto rozhodnutí intervenční žalobu (viz článek 1419 soudního řádu).

Pokud soudce nařizující zabavení povolí předběžné zabavení, může proti tomuto rozhodnutí povinný nebo jiná zúčastněná strana podat intervenční žalobu. Lhůta pro podání této žaloby činí jeden měsíc a řízení se zahajuje u soudu, který rozhodnutí vydal. Soud poté rozhodne ve sporném řízení. Intervenční žaloba obvykle nemá odkladný účinek (viz články 1419 a 1033 soudního řádu).

Jestliže lze předběžné zabavení uložit bez soudního povolení, může povinný podat opravný prostředek a soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení zrušil (článek 1420 soudního řádu). Jedná se o postup pro podání námitky proti zabavení, při němž se postupuje jako v předběžném řízení, v případě potřeby ve spojení s uložením peněžité sankce. Důvodem návrhu může být nedostatečná naléhavost (Cass. 14. září 1984, Arr. Cass. 1984-85, 87).

V případě změny okolností může povinný, jemuž byl zabaven majetek (předvoláním všech stran před soudce nařizujícího zabavení), nebo zástavní věřitel nebo prostředník (na návrh) soudce nařizujícího zabavení požádat, aby zabavení pozměnil nebo zrušil.

B. Zabavení při výkonu rozhodnutí

Povinný může podat prohlášení o námitce proti platebnímu příkazu, čímž zpochybní jeho právní platnost. Pro vznesení námitky není stanovena žádná zákonná lhůta a námitka nemá odkladný účinek. Důvody pro podání námitky zahrnují procesní vady a žádost o odklad (je-li exekučním titulem notářská listina).

Povinný může podat soudci nařizujícímu zabavení námitku proti prodeji svých věcí, ani tato námitka však nemá odkladný účinek.

Jiní oprávnění než zástavní věřitel mohou podat námitku proti prodejní ceně, nikoli však proti samotnému prodeji.

Rovněž třetí strana, která tvrdí, že je vlastníkem zabavených věcí, může podat námitku u soudce nařizujícího zabavení (článek 1514 soudního řádu). Jedná se o řízení o vydání věci. Tato námitka má odkladný účinek.

Strana, která žádá o výkon rozhodnutí, obdrží pouze jednu ověřenou kopii. Tu vydává soudní kancelář po uhrazení poplatku (poplatek za vydání).

Znění exekučního příkazu:

„My Filip, král Belgičanů,

dáváme na vědomost všem současným a budoucím:

• nařizujeme a rozkazujeme, aby všichni soudní vykonavatelé, kteří o to byli požádáni, vykonali tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listinu;
• aby jej naši generální prokurátoři a státní zástupci uplatnili u soudů prvního stupně a aby všichni vedoucí a úředníci orgánů veřejné moci poskytli svou pomoc, pokud to od nich vyžaduje zákon;
• na důkaz čehož byly tento rozsudek, výrok, rozhodnutí, příkaz nebo listina podepsány a opatřeny pečetí soudu nebo notáře.“

V případě žalob spojených s výkonem soudního rozhodnutí nebo listiny podléhá soudní vykonavatel soudci nařizujícímu zabavení. Ve věcech etiky je odpovědný úřadu státního zástupce a regionální pobočce komory soudních vykonavatelů.

Registr v místě, kde se věci nacházejí (článek 1565 soudního řádu). Registr poskytuje informace o nemovitém majetku, například o vlastnických právech či hypotékách, kterými je tento majetek zatížen.

Tj. jehož se účastní všechny strany sporu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soudní řád obsahuje různá pravidla týkající se věcí, které nelze postihnout (články 1408 až 1412c soudního řádu).

Věřitelé nemohou uplatnit nároky na určité hmotné věci movité: které jsou nezbytné pro každodenní život povinných, jejichž majetek byl zabaven, a jejich rodin; pro výkon jejich povolání nebo pro pokračování odborné přípravy či studia povinného, jehož majetek byl zabaven, nebo jeho závislých dětí žijících s ním ve společné domácnosti (viz článek 1408 soudního řádu). Částečné vyloučení ze zabavení a převodu se vztahuje na příjmy z pracovní a jiné činnosti, jakož i na příspěvky, důchody a jiné příjmy.

Prahové hodnoty, na nichž se zakládá úplné či částečné vyloučení ze zabavení, jsou stanoveny v čl. 1409 odst. 1 soudního řádu a každoročně jsou indexovány. Má-li povinný závislé děti, postupné výše rozmezí částek způsobilých pro zabavení nebo převod se zvyšují.

Návrh na výkon soudního rozhodnutí podléhá v zásadě obecné promlčecí lhůtě v délce deseti let.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je poslední fází soudního řízení. Spočívá v možnosti žalobce, v jehož prospěch soud rozhodl, požadovat, aby orgán příslušný pro výkon učinil k uspokojení nároku žalobce, jejž protistrana nesplnila dobrovolně, veškeré kroky, které spadají do jeho působnosti a které jsou stanoveny zákonem.

Právo na výkon rozhodnutí vyplývá z existence vykonatelného soudního rozhodnutí nebo jiného titulu, na jehož základě je vydán doklad umožňující jeho výkon (exekuční příkaz).

Exekuční opatření zahrnují:

• obstavení movitého majetku,
• obstavení nemovitého majetku,
• soupis a ocenění nemovitostí,
• prodej nemovitého majetku ve veřejné dražbě,
• obstavení bankovního účtu povinného,
• zabavení vozidla,
• opětovné přivlastnění,
• zabavení movitého majetku,
• výkon s ohledem na podíly ve společnosti,
• výkon povinnosti předat dítě,
• exekuci na společné jmění manželů.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Úředníky příslušnými pro výkon rozhodnutí jsou v Bulharsku soudní vykonavatelé, kterými mohou být:

1. státní soudní vykonavatelé;
2. soukromí soudní vykonavatelé (soudní exekutoři).

Postavení soukromých soudních vykonavatelů je upraveno v zákoně o soudním výkonu rozhodnutí soukromoprávní cestou (Zakon za chastnoto sadebno izpalnenie (ZChSI)). V tomto zákoně je soukromý soudní vykonavatel definován jako úředník pověřený státem k výkonu soukromých nároků.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Podle § 404 občanského soudního řádu („OSŘ“) může být vykonávací řízení zahájeno z těchto důvodů:

1. pravomocná soudní rozhodnutí a příkazy; rozhodnutí odvolacích soudů; nařízení výkonu rozhodnutí; soudní smíry; vykonatelná soudní rozhodnutí a příkazy nebo soudní rozhodnutí a příkazy prohlášené za vykonatelné předem nebo bezodkladně a nálezy rozhodčích soudů a smíry potvrzené těmito soudy;
2. soudní rozhodnutí, listiny a soudní smíry vydané soudy v jiných zemích než v Bulharsku, jsou-li v Bulharsku vykonatelné bez dalšího řízení;
3. soudní rozhodnutí, listiny a soudní smíry vydané soudy v jiných zemích než v Bulharsku a soudní rozhodnutí a smíry vydané a potvrzené rozhodčími soudy v jiných zemích než v Bulharsku, jsou-li prohlášeny za vykonatelné v Bulharsku.

Podle § 405 OSŘ se exekuční příkazy vydávají na základě písemného návrhu, přičemž není nutno doručit kopii povinnému.

Podle § 405 odst. 2 OSŘ jsou k rozhodování o podaných návrzích příslušné tyto soudy:

• v případech uvedených v § 404 odst. 1 OSŘ soud prvního stupně, který danou věc projednával nebo vydal nařízení výkonu rozhodnutí, a je-li opatření vykonatelné bezodkladně, soud, který vydal rozhodnutí nebo nařízení výkonu rozhodnutí,
• v případech uvedených v § 404 odst. 2 a 3 OSŘ soud příslušný pro schválení výkonu,
• co se týká nálezů vnitrostátních rozhodčích soudů a smírů potvrzených těmito soudy v rozhodčím řízení, městský soud v Sofii (Sofijski Gradski Sad).

Pro podání odvolání proti rozhodnutím o schválení či zamítnutí návrhu na vydání exekučního příkazu je stanovena dvoutýdenní lhůta (§ 407 OSŘ).

Podle bulharského právního řádu může návrh na vydání exekučního příkazu podat i jiná osoba než právník, včetně osoby žádající o výkon nebo jejího zástupce (jímž může být právník). Za účelem získání exekučního příkazu nejsou stanoveny žádné zvláštní požadavky na podání návrhu, které musí být splněny.

Náklady výkonu rozhodnutí jsou uvedeny v sazebníku poplatků a nákladů, který je stanoven v zákoně o výkonu rozhodnutí soukromoprávní cestou (Státní věstník (SV) č. 35/2006). Náklady na vydání exekučního příkazu hradí osoba, v jejíž prospěch se exekuční příkaz vydává.

3.2 Hlavní podmínky

Za účelem zahájení vykonávacího řízení musí zúčastněná strana podat státnímu nebo soukromému soudnímu vykonavateli písemný návrh, k němuž je připojen exekuční příkaz či jiný exekuční titul. Návrh musí uvádět upřednostňovaný způsob výkonu, který se v průběhu řízení může změnit (§ 426 OSŘ).

Návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat soudnímu vykonavateli, v jehož působnosti se nachází majetek, proti němuž má výkon rozhodnutí směřovat, nebo sídlo dlužníka (týká-li se výkon rozhodnutí pohledávek), místo, kde má povinný provést určitý úkon či se zdržet jednání, a místo trvalého bydliště oprávněného nebo povinného (podle volby oprávněného) (týká-li se výkon rozhodnutí vymáhání výživného).

Soudní vykonavatel musí povinného písemně vyzvat k dobrovolnému splnění pohledávky, a povinný takto musí učinit do dvou týdnů ode dne doručení výzvy. Výzva povinného upozorňuje, že nesplnění pohledávky bude mít za následek provedení výkonu rozhodnutí. Ve výzvě je nutno uvést opatření, která byla uložena k obstavení a zabavení majetku, a je k ní rovněž třeba připojit kopii vykonatelného titulu. Při výzvě k dobrovolnému uhrazení pohledávky určené povinnému musí soudní vykonavatel rovněž stanovit datum, kdy bude proveden soupis majetku, a týká-li se výkon rozhodnutí nemovitého majetku, musí vyrozumět katastr nemovitostí o zabavení.

Z pověření oprávněného může soukromý soudní vykonavatel učinit v rámci vykonávacího řízení tyto kroky: posoudit majetkové poměry povinného, prohledávat záznamy, vyžádat si dokumenty, listiny atd., stanovit způsob výkonu rozhodnutí a spravovat majetek.

Soudní vykonavatel vyhotoví zápis o všech opatřeních, která přijal či provedl.

Pokud se původní způsob výkonu rozhodnutí změní, musí soudní vykonavatel v souladu s § 428 OSŘ o změně vyrozumět povinného písemně.

Nemá-li povinný po zahájení vykonávacího řízení zaevidovanou adresu trvalého nebo současného pobytu, musí soudce okresního soudu na návrh podaný oprávněným jmenovat zástupce povinného ad hoc (§ 430 OSŘ).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční opatření lze přijmout s ohledem na tento majetek povinného:

• movité věci,
• mzdy,
• příjem z nemovitého majetku, včetně příjmů z nájmu atd.,
• bankovní účty,
• nemovitý majetek,
• akcie a dluhopisy vydané komerčními podniky,
• movité a nemovité věci vlastněné ve spoluvlastnictví a movité a nemovité věci v rámci společného jmění manželů.

Podle § 442 OSŘ může oprávněný požádat o výkon s ohledem na jakoukoli věc či splatnou pohledávku povinného.

Zajišťovací opatření uložená soudním vykonavatelem a použité způsoby výkonu musí být úměrné výši závazku. Je-li zjištěno, že zajišťovací opatření nejsou přiměřená, musí je soudní vykonavatel zrušit.

Podle § 444 OSŘ se za nepostižitelný majetek (tj. majetek, proti němuž nemůže výkon směřovat) považují tyto věci:

• předměty denní potřeby používané povinným a jeho rodinou, které jsou uvedeny v seznamu přijatém Radou ministrů (Ministerski savet),
• potraviny nezbytné pro výživu povinného a jeho rodiny po dobu jednoho měsíce nebo v případě zemědělců do doby nové sklizně nebo ekvivalent v podobě jiných zemědělských produktů,
• palivo potřebné pro vytápění, vaření a osvětlení po dobu tří měsíců,
• stroje a vybavení, které povinný potřebuje k výkonu své výdělečné činnosti či povolání,
• část pozemků ve vlastnictví povinného (až 0,5 ha vinic a jiné orné půdy a až 3 ha víceúčelových ploch spolu se strojním zařízením a nářadím, hnojivy, přípravky na ochranu rostlin a osivem určeným pro setbu po dobu jednoho roku),
• v případě zemědělců se živočišnou výrobou potřebný dobytek, konkrétně dva kusy tažného dobytka, kráva, pět ovcí a koz, deset včelích úlů a domácí ptactvo, spolu s krmivem potřebným pro krmení těchto zvířat do příští sklizně nebo do doby jejich vyhnání na pastvu,
• obydlí ve vlastnictví povinného, pokud povinný a příslušníci jeho rodiny nemají jiné obydlí, a to bez ohledu na to, zda zde povinný pobývá. Pokud obydlí přesahuje bytovou potřebu povinného a jeho rodiny, jak je stanoveno ve zvláštním nařízení přijatém radou ministrů, je jeho část prodána, byly-li splněny podmínky stanovené v § 39 odst. 2 zákona o vlastnictví (Zakon za sobstvenostta),
• jiné věci a splatné pohledávky vyloučené z exekuce podle zákona.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Při výzvě k dobrovolnému uhrazení pohledávky určené povinnému musí soudní vykonavatel rovněž stanovit datum, kdy bude proveden soupis majetku, a týká-li se výkon rozhodnutí nemovitého majetku, musí vyrozumět katastr nemovitostí o zabavení.

Obstavení movitého majetku nebo nárok se ukládá vyhotovením soupisu.

Obstavení a zabavení majetku má vůči povinnému tento účinek:

od okamžiku jejich uložení nemůže povinný disponovat s pohledávkami či majetkem (nemovitým či movitým) ani majetek změnit, znehodnotit či zničit, a to pod hrozbou trestního stíhání. Tyto účinky nastávají ode dne doručení výzvy k dobrovolnému splnění závazku.

Obstavení nebo zabavení majetku má vůči oprávněnému tento účinek:

podle § 452 odst. 1 občanského soudního řádu je jakékoli nakládání s obstaveným movitým majetkem či pohledávkami vůči věřiteli a věřitelům oprávněným společně neplatné, ledaže nabyvatel může uplatnit § 78 zákona o vlastnictví. Podle posledně uvedeného ustanovení nabývá vlastnictví jakákoli osoba, která v souladu se zákonem získala movitý majetek nebo cenné papíry na doručitele za protiplnění, i když si nebyla vědoma, že je získala od jiné osoby než vlastníka, ledaže převod vlastnictví movitého majetku vyžaduje notářskou listinu nebo notářské ověření podpisů stran transakce. Stejné pravidlo se vztahuje i na nabytí jiných věcných práv k movitému majetku.

Je-li přijato exekuční opatření vztahující se na nemovitost, má neplatnost účinek pouze s ohledem na prodejní transakce uskutečněné po dni zaregistrování preventivního obstavení (§ 452 odst. 2 OSŘ).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

S ohledem na platnost těchto opatření není v zákoně stanovena žádná lhůta. Tato opatření mají uspokojit nárok oprávněného, jsou proto platná do doby, dokud vykonávací řízení neskončí.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravné prostředky, které jsou dostupné v rámci vykonávacího řízení, jsou stanoveny v oddílech I a II kapitoly 39 OSŘ.

• Oprávněný může podat opravný prostředek proti:
  • odmítnutí soudního vykonavatele provést určitý exekuční úkon;
  • odmítnutí soudního vykonavatele provést nové ocenění majetku, proti němuž výkon rozhodnutí směřuje, a
  • zastavení, ukončení a dokončení výkonu rozhodnutí.
• Povinný může podat opravný prostředek proti:
  • usnesení, kterým soudní vykonavatel ukládá povinnému pokutu;
  • provedení exekučního výkonu směřujícího proti majetku, který oprávněný pokládá za nepostižitelný;
  • zabavení movité věci nebo vystěhování oprávněného z nemovitosti s tím, že oprávněný nebyl o výkonu rozhodnutí řádně uvědomen;
  • odmítnutí soudního vykonavatele provést nové ocenění majetku, proti němuž výkon rozhodnutí směřuje;
  • ustanovení třetí osoby správcem;
  • odmítnutí soudního vykonavatele zastavit, ukončit nebo dokončit výkon rozhodnutí a
  • nákladům vykonávacího řízení.
• Třetí strany (nikoli strany řízení o výkonu rozhodnutí) mohou podat opravný prostředek proti úkonu soudního vykonavatele pouze tehdy, směřuje-li výkon proti věcem, které byly ke dni obstavení, zabavení nebo odevzdání v jejich vlastnictví.
• Třetí strana může podat opravný prostředek proti opětovnému přivlastnění nemovitosti pouze v případě, že tato třetí strana nemovitost vlastnila přede dnem, k němuž byla podána žaloba týkající se nároku, který je nyní vymáhán (§ 435 OSŘ).
• Pokud se uskutečnila veřejná dražba, může proti rozhodnutí o nabytí majetku podat opravný prostředek pouze strana, která složila jistotu nejpozději poslední den dražby, oprávněný, který podal nabídku v dražbě, aniž musel složit jistotu, nebo povinný, a to z toho důvodu, že se dražba neuskutečnila v souladu se zákonem nebo že majetek nebyl postoupen uchazeči s nejvyšší nabídkou.

Podle § 436 OSŘ je nutno opravné prostředky podat do jednoho týdne ode dne konání napadené dražby, pokud byla dotyčná strana v době dražby přítomna nebo byla vyzvána, aby se jí zúčastnila, a ve všech ostatních případech do jednoho týdne ode dne oznámení. Opravné prostředky se podávají prostřednictvím soudního vykonavatele u krajského soudu, který je příslušný pro místo výkonu. Při podání opravného prostředku musí soudní vykonavatel uvést důvody napadeného úkonu.

Tyto opravné prostředky jsou přezkoumány v neveřejném jednání, s výjimkou opravných prostředků podaných třetími stranami, které jsou projednány ve veřejném jednání, k němuž jsou předvoláni všichni účastníci vykonávacího řízení. O opravných prostředcích je rozhodnuto ve lhůtě jednoho měsíce.

Opravné prostředky nemají za následek zastavení vykonávacího řízení, soud však může rozhodnout o zastavení řízení do vydání rozhodnutí o námitkách uvedených v opravném prostředku. Je-li řízení zastaveno, je o tom neprodleně vyrozuměn soudní vykonavatel (§ 438 OSŘ).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Ustanovení § 432 OSŘ obsahuje různé scénáře, podle nichž může soud v souladu se zákonem na návrh oprávněného vykonávací řízení zastavit.

Podle § 433 odst. 1 bodu 8 OSŘ soudní vykonavatel vykonávací řízení ukončí, pokud oprávněný nepožádá o provedení exekučních opatření po dobu dvou let. Jediná přípustná výjimka z tohoto pravidla se vztahuje na pohledávky výživného.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Jedná se o vynucení splnění povinnosti uložené exekučním titulem i proti vůli osoby, které byla povinnost uložena. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh k soudu nebo k exekutorovi na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulů, které se vykonávají ve správním nebo daňovém řízení. Oprávněný se tedy v občanských věcech v zásadě vždy může obrátit na soud.

Oprávněný se může obrátit rovněž na exekutora. Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou těchto rozhodnutí:

• rozhodnutí o péči o nezletilé děti;
• rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí;
• rozhodnutí orgánů Evropské unie;
• cizozemské rozhodnutí.

Exekuční návrh lze však podat tehdy, má-li být exekuce vedena podle rozhodnutí o výživném na nezletilé děti nebo podle cizího rozhodnutí, u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy nebo rozhodnuto o uznání.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím soudu je upraven v § 251-351a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Na výkon rozhodnutí ve věcech rodinně právních se však vztahují ustanovení § 492-513 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění.

Výkon rozhodnutí prostřednictvím exekutora upravují zejména ustanovení § 35-73 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění. Soudní exekutor rovněž postupuje, zejména pokud jde o právní úpravu jednotlivých způsobů výkonu rozhodnutí, podle občanského soudního řádu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Obecně platí, že k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí je příslušný obecný soud povinného (§ 252 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění). Výjimky z tohoto pravidla stanoví dále § 252 občanského soudního řádu.

K podrobnostem o obecném soudu povinného viz „Základní pravidla místní příslušnosti“ (oddíl 2.2.1. informačního listu „Příslušnost - Česká republika“).

Exekuci mohou provádět soudy a soudem pověření exekutoři. Věcně příslušným exekučním soudem je dle § 45 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), v platném znění, okresní soud. Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný místo svého trvalého pobytu, místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince, sídlo a podobně. Blíže je problematika příslušnosti rozvedena ve zmíněném ustanovení exekučního řádu.

Pro další podrobnosti viz též otázka „Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?“

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní výkon rozhodnutí

Řízení může být zahájeno jen na návrh oprávněného, nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí. I bez návrhu nařídí soud dle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, výkon některých předběžných opatření, např. ve věci ochrany proti domácímu násilí.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen tehdy, obsahuje-li rozhodnutí označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinností, k jejichž splnění byl výkon rozhodnutí navržen, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí. Má-li podle rozhodnutí splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li rozhodnutí jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

Při podání návrhu na výkon rozhodnutí nemusí být oprávněný zastoupen advokátem.

V návrhu na výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky je nutné označit konkrétní způsob výkonu rozhodnutí a další náležitosti stanovené zákonem. K návrhu na výkon rozhodnutí je třeba připojit stejnopis rozhodnutí, opatřený potvrzením o jeho vykonatelnosti. Tímto potvrzením opatří rozhodnutí soud, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně. Stejnopis rozhodnutí není třeba připojit, jestliže se návrh na výkon rozhodnutí podává u soudu, který o věci rozhodoval jako soud prvního stupně.

Ve vykonávacím řízení se rozhoduje vždy formou usnesení.

Výkon rozhodnutí soud nařídí zpravidla bez slyšení povinného.

Soudní řízení v České republice podléhají soudnímu poplatku (viz zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění). V odůvodněných případech zákon připouští osvobození od soudních poplatků.

Exekuční řízení

Exekuci provede ten exekutor, kterého v návrhu na provedení exekuce označí oprávněný. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Exekuční řízení se zahajuje na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí. Je zahájeno dnem, kdy tento návrh došel exekutorovi. Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy mu soud vydal pověření a nařídil exekuci.

Exekuční návrh musí obsahovat:

• označení exekutora, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla (seznam exekutorů je dostupný na webových stránkách Exekutorské komory České republiky http://www.ekcr.cz/seznam-exekutoru.php&w; exekutoři nemají místně vymezenou působnost – každý exekutor může působit na celém území České republiky);
• označení věci, které se návrh týká a co sleduje;
• označení účastníků, tj. oprávněného, resp. toho, kdo má právo z rozhodnutí, a povinného; u fyzických osob jméno, příjmení, místo trvalého pobytu účastníků, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo u právnických osob obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo;
• přesné označení exekučního titulu;
• uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil;
• popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává;
• podpis;

K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, ledaže exekuční titul vydal exekuční soud. Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul ten orgán, který jej vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

3.2 Hlavní podmínky

Výkon rozhodnutí (exekuci) lze nařídit na základě exekučního titulu, nebyla-li dobrovolně splněna uložená povinnost.

Exekučním titulem je:

• vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek;
• vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek;
• vykonatelný rozhodčí nález (pozn. Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že rozhodčí nálezy vydané v režimu Newyorské úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů mohou sice sloužit jako titul k soudnímu výkonu rozhodnutí, a to bez zvláštního řízení, nelze je však použít jako způsobilý exekuční titul (viz usnesení ze dne 12.6.2018, sp. zn. 20 Cdo 1754/2018; usnesení ze dne 16.8.2017, sp. zn. 20 Cdo 5882/2016 a usnesení ze dne 3.11.2016, sp. zn. 20 Cdo 1165/2016));
• notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu;
• vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci;
• jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do tří dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí.

Soudní výkon rozhodnutí

K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, k činnosti soudu před nařízením výkonu rozhodnutí a k prohlášení o majetku je příslušný obecný soud povinného, nestanoví-li ustanovení § 252 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, jinak.

Výkon rozhodnutí lze nařídit jen v takovém rozsahu, jaký oprávněný navrhl a jaký podle rozhodnutí stačí k jeho uspokojení (§ 263 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Soud zamítne návrh na výkon rozhodnutí, jestliže je již z návrhu zřejmé, že by výtěžek, kterého by se dosáhlo, nepostačil ani ke krytí nákladů výkonu rozhodnutí (§ 264 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekuční řízení

Exekutor provádí výkon rozhodnutí z pověření soudu s výjimkou rozhodnutí uvedených výše (bod č. 1).

Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do patnácti dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce. Soud vydá pověření do patnácti dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl, nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.

Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého bydliště nebo místo takového pobytu, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Některé odchylky v místní příslušnosti vyplývají ze zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, např. ustanovení § 511.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkonem rozhodnutí (exekucí) mohou být postiženy věci movité i nemovité, práva a jiné majetkové hodnoty s některými výjimkami.

Výkonem rozhodnutí nemohou být dle § 321-322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, postiženy zejména:

• věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají;
• věci ve vlastnictví povinného, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly (zejména se jedná o běžné oděvní součásti, obvyklé vybavení domácnosti, snubní prsten a jiné předměty podobné povahy, zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu, zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník);
• je-li povinný podnikatelem, věci v jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti (to neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna);
• technické prostředky, na nichž se podle zvláštního právního předpisu vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu;
• věci, které povinný nabyl jako substituční jmění (to neplatí, má-li povinný právo s věcí volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění).

Oprávněný může vždy navrhnout postižení i shora uvedených věcí, pokud tyto věci nabyl povinný, který úmyslným trestným činem způsobil škodu z majetkového prospěchu získaného tímto trestným činem, je-li oprávněným poškozený z tohoto trestného činu.

Výkonu rozhodnutí dále nepodléhají:

• pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy;
• peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče;
• pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění; to neplatí, má-li povinný právo s pohledávkou volně nakládat nebo jde-li o výkon rozhodnutí, kterým jsou vymáhány zůstavitelovy dluhy nebo dluhy související s nutnou správou věcí nabytých jako substituční jmění;
• pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami;
• pohledávky autorské odměny podléhají výkonu rozhodnutí, je-li povinným autor, jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami (to platí obdobně pro pohledávky z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví).

Tento výčet představuje základní omezení pro postižení majetku výkonem rozhodnutí či exekucí. Občanský soudní řád obsahuje některé další specifické omezení, např. v § 267b.

Způsob postižení společného jmění manželů je zakotven v § 262a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, a v § 42 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který vznikl za trvání manželství nebo před uzavřením manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že bylo rozhodnutím soudu zrušeno společné jmění manželů nebo zúžen jeho stávající rozsah nebo že byl smlouvou zúžen rozsah společného jmění manželů, že byl ujednán režim oddělených jmění nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného, přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Soudní výkon rozhodnutí:

Zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky, správou nemovité věci, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu a zřízením soudcovského zástavního práva k nemovitým věcem (§ 258 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí ukládajícího jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Lze jej provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů (§ 258 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Výkon rozhodnutí prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých a nemovitých věcí, věcí hromadných a souborů věcí, přikázáním zastavené peněžité pohledávky a postižením zastavených jiných majetkových práv (§ 258 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů stanovených zákonem č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhu povinného dosaženo.

Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitých věcí, postižením závodu, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, správou nemovité věci, pozastavením řidičského oprávnění.

Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů.

Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.

Zákaz dispozice s majetkem je upraven v § 44a a § 47 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, v platném znění. Nerozhodl-li exekutor jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

Majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření trvají, dokud nebyla exekuce zastavena, pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce nebyly vymoženy apod. Zákaz dispozice s majetkem je ukončen rozhodnutím, složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí:

Při soudním výkonu rozhodnutí lze podat odvolání podle obecných ustanovení občanského soudního řádu o opravných prostředcích. Odvolání musí povinný podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas přípustné odvolání, nenabývá rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne odvolací soud (viz též § 254 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).

Při výkonu rozhodnutí nelze ze zákonem stanovených důvodů přerušit řízení a prominout zmeškání lhůty. Nelze také podat žalobu na obnovu výkonu rozhodnutí; lze však podat žalobu pro zmatečnost, avšak pouze v případě, že je touto žalobou napadáno pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost (viz též § 229 odst. 4 a § 254 odst. 2 občanského soudního řádu v platném znění).

Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí podle § 267 odst. 1 občanského soudního řádu.

Právo k majetku, který patří do společného jmění manželů nebo se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela, ale vymáhanou pohledávku nelze z tohoto majetku uspokojit, lze uplatnit obdobně takovýmto návrhem (§ 267 odst. 2 občanského soudního řádu).

Návrhem je třeba uplatnit vůči věřiteli rovněž popření pravosti, výše, skupiny nebo pořadí některé z pohledávek přihlášených k rozvrhu výtěžku nebo jinak uspokojovaných při výkonu rozhodnutí, v zákonem vyjmenovaných způsobech postižení majetku (§ 267a občanského soudního řádu).

Proti některým soudním usnesením může účastník podat námitky. Jedná se například o námitky povinného týkající se soupisu jmění, námitky proti zprávě o výkonu správy závodu nebo námitky proti příklepu.

V neposlední řadě může povinný v rámci vykonávacího a exekučního řízení podat návrh na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) nebo návrh na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Odklad a zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) jsou upraveny v občanském soudním řádu i exekučním řádu (zejm. § 266, § 268 a § 269 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění a ustanovení § 54, § 55 a § 55a zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění).

Opravné prostředky v exekučním řízení:

Proti rozhodnutím exekutora se lze odvolat v případech, kdy to umožňuje exekuční řád (srov. § 55c).

Proti rozhodnutí exekutora o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu lze podat návrh na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí této lhůty a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

Proti příkazu k úhradě nákladů řízení může účastník podat námitky do 8 dnů od doručení příkazu.

K návrhu na odklad nebo zastavení exekuce viz výše „Opravné prostředky při soudním výkonu rozhodnutí.“

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Po nařízení exekuce (§ 44 a násl. exekučního řádu) se zákaz dispozice s majetkem nevztahuje na běžnou obchodní a provozní činnost povinného, uspokojování základních životních potřeb povinného a osob, vůči kterým má povinný vyživovací povinnost, a na udržování a správu majetku. Povinný může dále exekutorovi navrhnout, aby se na část jeho majetku zákaz dispozice nevztahoval; s návrhem musí povinný doložit, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

Povinný má dále možnost, aby v reakci na výzvu soudního exekutora, která musí obsahovat poučení o lhůtě pro zaplacení a o případných důsledcích nezaplacení, zaplatil vymáhanou pohledávku i zálohu na snížené náklady. Splněním vymáhaného nároku a uhrazením zálohy zaniká zákaz dispozice s majetkem (§ 44a odst. 1 a § 46 odst. 6 exekučního řádu). Jinak exekutor provede exekuci.

Povinný je chráněn zejména v situaci, kdy má dojít k vyklizení bytu nebo jiné nemovitosti, v níž žije, a to dle ustanovení § 65 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších novel, ze dne 23. prosince 1991. Zjistí-li totiž vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti, že ten, kdo má být vyklizen, je pro nemoc upoután na lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.

Některé věci dlužníka nemohou být postiženy dle občanského soudního řádu, Viz též otázka „Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?“

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Německo

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Nucený výkon rozhodnutí (Zwangsvollstreckung) je postup, který se používá k vymáhání soukromoprávního nároku prostřednictvím veřejného tlaku. Pravomoc k výkonu rozhodnutí náleží výhradně státu, který působí prostřednictvím svých zástupců na základě své svrchované moci.

K donucení povinného, aby splnil povinnost, která mu byla uložena a která se týká provedení platby, určitého úkonu atd., jsou k dispozici tato exekuční opatření:

• zabavení (Pfändung) věcí
• zabavení pohledávek a jiného majetku (zejména obstavení mzdy)
• prohlášení o majetku povinného (Vermögensauskunft)
• donucovací opatření (Zwangsmaßnahmen) k zajištění provedení určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání
• nucený prodej (Zwangsversteigerung)
• nucená správa (Zwangsverwaltung)

Nucený výkon rozhodnutí je v Německu upraven především v § 704 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung – ZPO) a v zákoně o nuceném prodeji a nucené správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und Zwangsverwaltung – ZVG).

Nařízení (EU) č. 655/2014, které upravuje přeshraniční vymáhání pohledávek mezi členskými státy EU, je v Německu provedeno v § 946 a násl. ZPO.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Viz níže otázka č. 3.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

• Jsou vykonatelná soudní i mimosoudní rozhodnutí?

Ano. Týká se to konečných rozhodnutí, proti nimž již nelze podat opravný prostředek nebo která jsou předběžně vykonatelná (§ 704 ZPO), vazby (Arrest) a předběžných opatření (einstweilige Verfügungen, § 929, § 936 ZPO) a exekučních titulů uvedených v § 794 ZPO, které zahrnují nejen soudní příkazy, nýbrž i smíry, jichž bylo dosaženo u rozhodčího orgánu (Vergleiche vor Gütestellen), smíry uzavřené právníky (Anwaltsvergleiche) a notářské listiny (notarielle Urkunden).

• Je nutno požádat soud o usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí?

Usnesení soudu je nutné k zabavení pohledávek a jiného majetku dlužníka, u donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání a u nuceného výkonu rozhodnutí vztahujícího se na nemovitý majetek podle zákona o veřejných dražbách a nucené správě.

• Který soud je příslušný k nařízení výkonu?

Pro zabavení pohledávek: okresní soud (Amtsgericht) v místě bydliště dlužníka.

U donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání: příslušný soud prvního stupně.

U nuceného prodeje a nucené správy: okresní soud v místě, kde se nachází dotyčný majetek.

• Postavení a pravomoci soudního vykonavatele

Soudním vykonavatelem (Gerichtsvollzieher) je soudní úředník ve spolkové zemi (Land), který podléhá správnímu dohledu ze strany předsedy okresního soudu. Při plnění svých povinností v rámci výkonu rozhodnutí je však funkčně nezávislý: tento správní dohled nelze využít k tomu, aby byl na něj vyvíjen vliv. Přijatá opatření a výkazy nákladů vyhotovené soudním vykonavatelem lze napadnout podáním námitky (Erinnerung). Totéž platí v případě, odmítne-li soudní vykonavatel provést usnesení. O námitce jedná soud, který je příslušný pro výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel odpovídá podle svazku 8 ZPO za výkon rozhodnutí v občanských věcech. Těžištěm je exekuce na movité věci. V tomto případě má soudní vykonavatel zejména pravomoc umožnit dlužníkovi úhradu ve splátkách a jeho odpovědností je zajistit, aby bylo řízení o výkonu ukončeno včas a účinně. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné prohlášení o majetku. K dalším pravomocem patří:

• Navracení movitého a nemovitého majetku (soudní vystěhování).
• Potlačení odporu dlužníka vůči úkonům, které je povinen strpět.
• Doručení písemností potřebných pro nucený výkon rozhodnutí na žádost jedné ze stran.
• Výkon příkazů k předběžnému zabavení a provedení předběžných opatření (kromě věcí, které obstarává soud).
• Výkon zatykačů po odmítnutí poskytnout prohlášení o majetku.

• Je nutno návrh na výkon rozhodnutí podat prostřednictvím právníka?

Pro rozhodování o návrzích na výkon rozhodnutí je zpravidla příslušný okresní soud, u něhož není právní zastoupení povinné.

V případě donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání je nutno návrh podat příslušnému soudu prvního stupně, kterým může být za určitých okolností vyšší soud (zemský soud (Landgericht)), u něhož se v zásadě právní zastoupení vyžaduje.

Náklady exekučních opatření

Zákon stanoví různé způsoby výkonu rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna. Různá exekuční opatření znamenají i různé náklady:

• a. Zabavení věcí

Je-li uznán nárok na zaplacení určité peněžní částky, může věřitel požádat o zajištění platby soudního vykonavatele. Za zabavení dlužníkova movitého majetku soudním vykonavatelem se účtuje poplatek ve výši 26 EUR v souladu s bodem 205 sazebníku poplatků (Kostenverzeichnis – KV), který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů (Gerichtsvollzieherkostengesetz – GvKostG). Za prodej zabaveného majetku, za veřejnou dražbu (což může být místní dražba, nebo internetová dražba, která je veřejnosti zpřístupněna prostřednictvím dražební platformy) nebo za zpeněžení jiným způsobem se hradí další poplatek ve výši 52 EUR v souladu s bodem 300 sazebníku poplatků. Účtuje se rovněž příplatek za čas v souladu s bodem 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část. Mimoto existují nutné výdaje soudního vykonavatele, zejména ve formě cestovních výloh (bod 711 sazebníku poplatků).

• b. Zabavení pohledávek v držení dlužníka

Příkaz k úhradě určité peněžní částky lze zajistit rovněž tak, že soudu je podán návrh na zabavení pohledávky v držení dlužníka (např. výplata mzdy) a její přidělení věřiteli, přičemž příslušné platby se odečítají od dluhu (zur Einziehung, „k vybrání“), nebo se jedná o přidělení v rámci vyrovnání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi (an Zahlungs statt, „místo platby“) (§ 829, § 835 ZPO). O zabavení a přidělení pohledávky se zpravidla žádá společně a ve spojení s rozhodnutím o zabavení a přidělení. Za řízení o návrhu se však hradí pouze jeden poplatek ve výši 20 EUR v souladu s bodem 2111 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz – GKG). Výdaje, včetně nákladů na doručení soudního rozhodnutí, jsou účtovány zvlášť podle části 9 téhož sazebníku poplatků.

• c. Převzetí prohlášení o majetku

Za převzetí prohlášení o majetku účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 33 EUR v souladu s bodem 206 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů.

• d. Exekuce na nemovitý majetek

Nucený výkon rozhodnutí vztahující se nemovitý majetek dlužníka má podobu zapsané hypotéky v katastru nemovitostí nebo nuceného prodeje či nucené správy majetku.

Za zápis hypotéky do katastru nemovitostí k zajištění pohledávky se hradí poplatek v souladu s bodem 14121 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech a nákladech notářů (Gerichts- und Notarkostengesetz – GNotKG), a to ve výši 1 % hodnoty pohledávky, která má být zajištěna (§ 53 odst. 1 zákona). Tabulka poplatků pro jednotlivé hodnoty až do výše 3 milionů EUR je uvedena v příloze 1.

Soudní poplatky za řízení podle zákona o nuceném prodeji a nucené správě jsou stanoveny v části 2 oddíle 2 pododdílech 1 a 2 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech. Poplatek ve výši 100 EUR se hradí za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucenému prodeji pozemku nebo o žádosti o připojení se k řízení. Účtuje se rovněž poplatek za řízení jako takové, poplatek za konání alespoň jedné dražby s výzvou k podání nabídek, poplatek za ukončení prodeje a poplatek za rozdělení výtěžku; každý z těchto poplatků činí 0,5 %. Poplatky za soudní řízení a za konání dražby jsou stanoveny s odkazem na hodnotu majetku uznanou exekučním soudem (tržní hodnota, § 54 odst. 1 zákona o soudních nákladech). Poplatky za ukončení prodeje a rozdělení výtěžku jsou stanoveny na základě úspěšné nabídky po odečtení úroků, včetně hodnoty případných zbývajících nároků v souladu s podmínkami dražby (§ 54 odst. 2 a 3 zákona o soudních nákladech). Tabulka poplatků pro hodnoty až do výše 500 000 EUR je uvedena v příloze 2. Kromě těchto poplatků se zvlášť účtují náklady řízení podle části 9 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech; tyto náklady zahrnují výdaje hrazené za stanovení tržní hodnoty majetku odhadcem podle zákona o odměnách a náhradách soudních znalců (Justizvergütungs‑ und ‑entschädigungsgesetz – JVEG) (bod 9005 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech).

Za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucené správě nebo o žádosti o připojení k řízení se hradí poplatek ve výši 100 EUR. Samotná nucená správa podléhá ročnímu poplatku ve výši 0,5 %, přičemž celková minimální částka činí 120 EUR a minimální částka za první a za poslední kalendářní rok činí vždy 60 EUR. Výše poplatku je stanovena s odkazem na celkové příjmy plynoucí z nucené správy (§ 55 zákona o soudních nákladech).

• e. Vrácení majetku a donucovací opatření k zajištění provedení nebo strpění určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání

Má-li dlužník vydat movitý majetek, musí soudní vykonavatel odejmout danou věc dlužníkovi a předat ji věřiteli. Za tento úřední úkon účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 26 EUR podle bodu 221 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. Kromě tohoto poplatku se účtuje příplatek za čas podle bodu 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část.

Má-li dlužník vydat nemovitý majetek, musí soudní vykonavatel převzít vlastnictví od dlužníka a převést je na věřitele (soudní vystěhování). Účtuje se poplatek ve výši 98 EUR podle bodu 240 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. I v tomto případě se účtuje příplatek za čas ve výši 20 EUR v souladu s bodem 500 sazebníku za každou další hodinu nebo její část, trvá-li provedení úředního úkonu déle než tři hodiny. Účtují se rovněž výdaje soudního vykonavatele, včetně nákladů na nezbytné služby poskytnuté třetími stranami, jako je vyklizení nebo služby zámečníka.

V řízení u soudu za účelem nuceného provedení určitého úkonu (bez ohledu na to, zda jej může provést pouze dlužník, nebo jiná osoba na jeho místě), strpění určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání se v každém případě hradí soudní poplatek ve výši 20 EUR podle bodu 2111 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech.

3.2 Hlavní podmínky

Věřitel musí vlastnit exekuční titul, která dokládá jeho pohledávku. Může se jednat o konečné soudní rozhodnutí, proti němuž již nelze podat opravný prostředek, nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí (§ 704 ZPO) nebo jednu z listin uvedených v § 794 ZPO (např. soudní smíry (gerichtlicher Vergleich), exekuční příkaz (Vollstreckungsbescheid) nebo notářská listina). Listina musí zpravidla obsahovat doložku vykonatelnosti (Vollstreckungsklausel) a musí být doručena dlužníkovi. Doložka vykonatelnosti se vyžaduje pouze výjimečně v případě exekučních příkazů, zajišťovacích opatření a předběžných opatření (§ 796 ZPO; § 929 odst. 1, § 936 ZPO).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí může být movitý majetek, pohledávky a jiná vlastnická práva a nemovitosti dlužníka.

V § 811 ZPO jsou uvedeny movité věci, které nelze zabavit; cílem je ponechat dlužníkovi a osobám žijícím v jeho domácnosti minimální počet předmětů, které jsou nezbytné pro osobní potřebu nebo k výkonu povolání.

Omezení týkající se zabavení se vztahují i na výdělek dlužníka. V§ 850 a násl. ZPO jsou stanoveny určité částky, které nelze zabavit, neboť je dlužník potřebuje k zajištění životního minima. Zůstatky na účtech lze chránit na „účtu s ochranou proti zabavení“ (Pfändungsschutzkonto, § 850k ZPO). Určité částky vyloučené ze zabavení jsou uloženy na těchto účtech bez ohledu na původ zůstatku na účtu.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

• Ve vztahu k dlužníkovi

Exekuce na movitý majetek dlužníka se uskutečňuje zabavením a zpeněžením zabaveného majetku. Pohledávky a práva dlužníka vůči třetím stranám jsou zajištěny na základě příkazu exekučního soudu. V obou případech představuje zabavení úřední úkon, který vede ke konfiskaci zabaveného předmětu. Při konfiskaci je kromě jiných účinků dlužník zbaven kontroly nad daným předmětem.

• Ve vztahu k třetím stranám

Jestliže soudní vykonavatel zabavil movitý majetek, který nepatří dlužníkovi, nýbrž třetí straně, může tato strana podat námitku proti zabavení tohoto majetku prostřednictvím odporové žaloby třetí strany (Drittwiderspruchsklage).

Jsou-li zabaveny a přiděleny pohledávky dlužníka vůči třetí straně, nemůže tato třetí strana platit dlužníkovi; pohledávku, která byla přidělena věřiteli za účelem odečtení od pohledávky dlužníka, může uhradit pouze věřiteli, a to ji zbavuje jejího vlastního dluhu. Třetí straně, která tuto povinnost poruší, hrozí žaloba na náhradu škody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Nároky, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a nároky na základě vykonatelných smírů nebo listin podléhají podle § 197 občanského zákoníku (BGB) promlčecí lhůtě v délce 30 let. Věřitel může kdykoli během této lhůty zahájit řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V německém právním řádu neexistuje zvláštní postup pro povolení výkonu rozhodnutí.

Dlužník může napadnout opatření, která jsou vůči němu požadována, v rámci řízení o výkonu. Proti způsobu výkonu rozhodnutí může podat námitku (Erinnerung). Může podat rovněž stížnost (Beschwerde) na rozhodnutí přijaté v řízení, pokud se neuskutečnilo soudní jednání. Tuto stížnost je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů u soudu, který napadené rozhodnutí přijal, nebo u zemského soudu jako odvolacího soudu.

Návrh na tento opravný prostředek nemá bezprostřední dopad na pokračování zahájeného řízení o výkonu; odkladný účinek neexistuje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz výše otázka č. 4

Příloha 1

Příloha 2

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Estonsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech znamená použití majetku dlužníka k uspokojení pohledávky uvedené v exekučním titulu nebo uložení povinnosti dlužníkovi, aby určité osobě poskytl plnění nebo aby něco vykonal či se nějakého jednání zdržel.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekutoři (kohtutäiturid) – kontaktní údaje jsou dostupné zde.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon soudního rozhodnutí probíhá:

1) Poté, co nabylo právní moci:

Rozsudek nabývá právní moci, jakmile už nemůže být napaden žádným jiným způsobem než v přezkumném řízení (teistmismenetlus). Pokud je proti rozsudku podán řádný opravný prostředek, na nabytí právní moci rozsudku to má odkladný účinek. Je-li rozsudek napaden částečně, jeho část, která nebyla napadena, nabude právní moci. Pokud je rozsudek napaden co do části, která se netýká určení úhrady nákladů řízení, ta část rozsudku, v níž se určuje výše nákladů řízení, právní moci také nenabude. Rozsudek, jež nabyl právní moci, je pro účastníky řízení závazný v rozsahu, v jakém je rozhodnuto o nároku předloženém v žalobě nebo protižalobě na základě doložených okolností, nestanoví-li zákon jinak.

Rozsudek se vykoná na návrh žalobce.

2) Před nabytím právní moci rozsudku, pokud jej soud prohlásil za okamžitě vykonatelný:

Rozsudek, který byl prohlášen za okamžitě vykonatelný, se vykoná před tím, než nabude právní moci. Soud rozsudek prohlásí za okamžitě vykonatelný buď v rozsudku samotném, nebo usnesením.

Výkon rozhodnutí probíhá na základě exekučního titulu.

Exekučními tituly v občanských a obchodních věcech mohou být:

• rozsudky a usnesení v občanských věcech, které nabyly právní moci nebo jsou okamžitě vykonatelné,
• rozhodnutí soudů cizích států, která jsou uznána nebo se vykonávají bez nutnosti uznávání,
• rozhodnutí rozhodčích orgánů trvale působících v Estonsku a rozhodnutí ostatních rozhodčích soudů, která byla prohlášena za vykonatelná,
• rozhodnutí vydané komisí pro pracovněprávní spory (töövaidluskomisjon) nebo komisí pro věci týkající se nájemného (üürikomisjon), která nabyla právní moci.

Úplný seznam exekučních titulů stanoví § 2 exekučního řádu (täitemenetluse seadustik).

Není-li exekuční titul vykonán dobrovolně, může být na návrh žalobce zahájeno exekuční (vykonávací) řízení.

Nároky plynoucí z exekučních titulů stanovených právními předpisy se vykonávají podle exekučního řádu. Výkon exekučních titulů zajišťují exekutoři, nestanoví-li zákon jinak.

• Exekutor vede exekuční řízení na základě návrhu žalobce a exekučního titulu. Exekutor provádí exekuční řízení bez ohledu na návrh žalobce, pokud je exekučním titulem rozhodnutí o uhrazení odměny exekutora nebo o nařízení úhrady exekučních nákladů a v dalších případech stanovených zákonem.
• V exekuční věci je založen exekuční spis, který obsahuje exekuční opatření a zaslaná oznámení v chronologickém pořadí. V exekučním spisu jsou uloženy písemnosti, které exekutor v exekuční věci obdržel a vydal, nebo jejich kopie.
• Jsou-li splněny podmínky pro zahájení exekučního řízení, exekutor dlužníkovi doručí exekuční příkaz. Doručením exekučního příkazu dlužníkovi se exekuční řízení považuje za zahájené.
• Exekutor musí doručit dlužníkovi exekuční příkaz a účastníkům exekučního řízení prohlášení o zabavení majetku, dražební protokol, rozhodnutí exekutora o stížnostech podaných proti jeho opatřením a další písemnosti stanovené zákonem.
• Pokud zákon ani soudní rozhodnutí nestanoví lhůtu pro dobrovolné splnění exekučního titulu, stanoví tuto lhůtu exekutor. Lhůta nesmí být kratší než 30 dní, nestanoví-li exekuční řád jinak. Exekutor může pro dobrovolné splnění exekučního titulu stanovit lhůtu delší než 30 dní se souhlasem žalobce.

Exekutor je povinen ihned přijmout veškerá opatření, která zákon připouští za účelem výkonu exekučního titulu, shromáždit informace nezbytné pro exekuční řízení a vysvětlit účastníkům exekučního řízení jejich práva a povinnosti.

• Exekutor může exekuční opatření odložit na základě návrhu žalobce či příslušného soudního rozhodnutí nebo v případě, že se změní osoba provádějící exekuci.
• Na návrh dlužníka může soud exekuční řízení přerušit nebo výkon rozhodnutí prodloužit či odložit, pokud by pokračování řízení bylo vůči dlužníkovi nespravedlivé. Přitom musí zohlednit zájmy žalobce i ostatní okolnosti včetně dlužníkovy rodinné a ekonomické situace.

3.2 Hlavní podmínky

Předpoklady pro výkon exekučního titulu:

1. K výkonu se přijímá soudní rozhodnutí, které nabylo právní moci, nebo rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory nebo komise pro věci týkající se nájemného, které nabylo právní moci a je opatřeno doložkou právní moci. K okamžitě vykonatelnému rozhodnutí se doložka právní moci nepřipojuje.
2. V případě věci, která je svou povahou vhodná k osobnímu užívání pouze jednoho z manželů, se má za to, že náleží manželu, který by ji měl vzhledem k její povaze používat.
3. Uspokojení peněžité pohledávky ze společného jmění manželů je přípustné se souhlasem manžela, který není dlužníkem, nebo v případě, že exekuční titul vyžaduje, aby pohledávku splnili oba manželé. Žalobce se může domáhat rozdělení společného jmění a uspokojení pohledávky z části společného jmění, která náleží dlužníkovi. V případě exekuce na společné jmění manželů v exekučním řízení vedeném vůči majetku jednoho z nich, se předpokládá souhlas manžela, který není dlužníkem, ve prospěch žalobce. Dotčený majetek lze zabavit a prodat. Předpoklad souhlasu se nevztahuje na nemovitý majetek ve vlastnictví manžela, který není dlužníkem, jeho příjem ani jakékoli peněžní částky na bankovním účtě vedeném na jeho jméno. Manžel, který není dlužníkem, je informován o zabavení majetku uvedeného v tomto oddíle a poučen o možnosti podání námitky.
4. Pro splnění peněžité pohledávky z majetku ve vlastnictví partnerství je nutný exekuční titul, který se vztahuje na všechny partnery.
5. Jestliže dlužník v průběhu exekučního řízení zemře, řízení pokračuje ve vztahu k dlužníkově pozůstalosti, nestanoví-li zákon jinak.
6. Pokud se exekuční titul vztahuje i na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedené v titulu, exekutor daný exekuční titul přijme za účelem výkonu v případě, že je mu nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářskou listinou. Totéž platí v případě výkonu soudního rozhodnutí, jež se týká majitele věci, která je předmětem sporu, a majitel věci se po vydání soudního rozhodnutí změní.
7. Pokud splatnost pohledávky uvedené v exekučním titulu závisí na uplynutí doby, dosažení data splatnosti nebo splnění podmínky, exekuční opatření lze zahájit po uplynutí této doby, dosažení data splatnosti nebo splnění dané podmínky.
8. Jestliže provedení exekučního řízení závisí na poskytnutí záruky žalobcem, řízení může být zahájeno pouze v případě, že poskytnutí záruky je potvrzeno písemným dokladem a kopie dokladu byla doručena dlužníkovi nebo je dlužníkovi doručena spolu s exekučním příkazem.
9. Pokud výkon exekučního titulu závisí na skutečnosti, že žalobce současně splní závazek vůči dlužníkovi, exekutor exekuční řízení nesmí nezahájit, dokud závazek žalobce není splněn nebo v případě, že žalobce či exekutor dlužníkovi nabídli, že žalobce závazek splní, dokud nenastane situace, kdy dlužník přijetí plnění bezdůvodně odmítne nebo bude v prodlení s přijetím z jiných důvodů.
10. Jestliže žalobce k nucenému výkonu potřebuje osvědčení o nabytí dědického práva nebo jiný doklad, může požádat notáře nebo správní orgán o vydání daného dokladu namísto dlužníka. Přitom žalobce musí předložit exekuční titul.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z movitého i nemovitého majetku a z vlastnických práv dlužníka. Pokud dluh vznikl nezaplacením výživného na dítě, soud může v průběhu exekučního řízení pozastavit určitá práva dlužníka a platnost povolení vydaných dlužníkovi nebo zakázat jejich vydání.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Uspokojení peněžité pohledávky z movitého majetku:

Pokud se peněžitá pohledávka uspokojuje z movitého majetku, daný majetek se zabaví a prodá. Od okamžiku zabavení dlužník se zabaveným majetkem nesmí nakládat. Pohledávka žalobce spolu s pokutami z prodlení a dalšími vedlejšími nároky, jejichž výše je uvedena v exekučním titulu, se uspokojí z prostředků získaných prodejem. Movitý majetek nebude zabaven, pokud lze předpokládat, že prostředky získané prodejem majetku, který má být zabaven, by stačily pouze k pokrytí nákladů exekuce. Prostředky vyplacené na oficiální bankovní účet exekutora v návaznosti na nucený výkon z majetku dlužníka (dále jen „výtěžek exekuce“) exekutor převede žalobci ve lhůtě deseti pracovních dnů ode dne, kdy je obdržel.

Uplatňuje-li se peněžitá pohledávka vůči státu nebo místní samosprávě, uspokojí se z peněžních prostředků. Pokud uspokojení peněžité pohledávky z peněžních prostředků nebylo v přiměřené době úspěšné, pohledávka se uspokojí z věcí.

Od okamžiku zabavení má žalobce k zabavené věci zadržovací právo. Zadržovací právo k zabavenému majetku žalobci poskytuje stejná práva jako zadržovací právo na základě smlouvy nebo jakékoli zadržovací právo ze zákona, nestanoví-li zákon jinak.

Exekutor zabavené movité věci prodá ve veřejné elektronické nebo ústní dražbě, v níž není možné uplatnit předkupní právo. Jestliže se dražba nezdařila nebo lze předpokládat, že danou věc nelze v dražbě prodat nebo předpokládaný výtěžek exekuce, který by se dražbou věci získal, je výrazně nižší ve srovnání s výtěžkem exekuce, který by byl získán prodejem věci jakýmkoli jiným způsobem, může exekutor na návrh žalobce nebo dlužníka zabavené věci prodat jiným způsobem než ústní nebo elektronickou dražbou.

Exekutor výtěžek exekuce získaný prodejem věcí rozdělí mezi žalobce a další osoby, které na výtěžek mají nárok, a to v pořadí, v jakém byla získána zadržovací práva, nebo podle dohody mezi žalobci. Částka, která zbude po uhrazení nákladů exekuce a uspokojení pohledávek, bude navrácena dlužníkovi. Pokud získaný výtěžek exekuce nestačí k uspokojení všech pohledávek a žalobci se o rozdělení prostředků nedohodnou, exekutor výtěžek exekuce rozdělí mezi žalobce, kteří jsou účastníky exekučního řízení, podle rozvrhového plánu. Od výtěžku, který má být rozdělen podle rozvrhového plánu, se odečtou náklady exekuce.

Uspokojení peněžité pohledávky z nemovitého majetku:

Pokud se peněžitá pohledávka uspokojuje z nemovitého majetku, daný majetek se buď zabaví a prodá, nebo se k němu zřídí nucená správa a v případě této správy se pohledávka žalobce uspokojí z jejích výnosů. Peněžitou pohledávku lze uspokojit z nemovitého majetku, pokud je dlužník zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti nebo je univerzálním nástupcem vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí. Peněžitá pohledávka, která se uspokojuje z nemovitého majetku, se uplatňuje i vůči věcem, na které se vztahuje zástavní právo.

Za účelem zabavení nemovitosti exekutor zaeviduje nemovitost, její příslušenství a všechny další věci, na které se vztahuje zástavní právo, zakáže nakládání s nimi a poznámku o zákazu nechá zapsat do katastru nemovitostí. Jakmile dojde k zabavení, nemovitost zůstává ve vlastnictví dlužníka a dlužník ji může spravovat i využívat v mezích běžné správy, ledaže je nemovitost předmětem nucené správy. Od okamžiku zabavení dlužník se zabaveným majetkem nesmí nakládat. Pokud se při zabavení nemovitého majetku zabavení vztahuje i na movitý majetek, lze s tímto movitým majetkem nakládat v mezích běžné správy. Nemovitý majetek se prodává buď v nucené dražbě, nebo jej prodává dlužník pod dohledem exekutora, s čímž musí předem vyslovit souhlas žalobce.

Na základě návrhu exekutora, žalobce či dlužníka se na nemovitost uvalí nucená správa. Nucený správce má právo převzít držbu nemovitosti na základě rozhodnutí, které jej ustanovuje do funkce nuceného správce. Správce má právo a povinnost provádět všechny transakce a jednání, které jsou nezbytné k uchování stavu nemovitosti a k její běžné správě. Nucená správa bude ukončena rozhodnutím exekutora po uspokojení pohledávky žalobce.

Exekutor výtěžek exekuce získaný prodejem a nucenou správou nemovitosti rozdělí mezi žalobce a ostatní osoby, které na výtěžek mají nárok, a to na základě pořadí uvedeného v katastru nemovitostí a v pořadí, v jakém došlo k zabavení, nebo na základě dohody mezi žalobci. Od výtěžku exekuce, který má být rozdělen podle rozvrhového plánu, se odečtou náklady exekuce.

Uspokojení peněžité pohledávky z vlastnických práv:

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z účtu dlužníka. Úvěrová instituce exekutorovi poskytne informaci o existenci či neexistenci účtu. Účet se obstaví na základě příkazu k obstavení a v rozsahu uvedeném v příkazu. Peněžité prostředky na účtu ve výši obstavené částky podle příkazu k obstavení se převedou na oficiální bankovní účet exekutora, ledaže je exekučním titulem jiné rozhodnutí o zajištění nároku než rozhodnutí o zajištění nároku na výživné na dítě uplatněném během soudního řízení. Pokud na účtu dlužníka v okamžiku obstavení nejsou prostředky ve výši uvedené v příkazu k obstavení, budou se za obstavené považovat rovněž prostředky vyplacené na účet po obstavení, a to až do výše dlužné částky. Prostředky vyplacené na účet po okamžiku obstavení se převádějí na oficiální bankovní účet exekutora, dokud nebude příkaz k obstavení vykonán. Jestliže exekutor úvěrové instituci doručí příkaz k obstavení účtu dlužníka proto, aby jej provedla, příkaz k obstavení se považuje za platný také vůči účtům, které si dlužník založí v budoucnu. Úvěrová a platební instituce může odmítnout založit účet dlužníkovi, který již má existující účet, vůči němuž stejná instituce provádí příkaz k obstavení vydaný exekutorem.

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z cenných papírů. Za účelem zabavení cenných papírů uvedených v § 2 estonského zákona o centrálním depozitáři cenných papírů (väärtpaberite keskregistri seadus) exekutor vydá depozitáři pokyn k zápisu poznámky o zákazu nakládání s právy a povinnostmi. Cenný papír je zabaven od okamžiku jeho zmrazení v depozitáři. Exekutor cenné papíry prodá v souladu s ustanoveními o uspokojování peněžitých pohledávek z movitého majetku. Exekutor je oprávněn evidovaný cenný papír zaevidovat na jméno kupujícího a namísto dlužníka podat návrhy, jež jsou k tomu nutné. Exekutor předloží směnku, šek nebo dluhopis, jestliže to cenný papír umožňuje.

Peněžitou pohledávku lze uspokojit z podílu ve společnosti s ručením omezeným. Není-li podíl ve společnosti s ručením omezeným zapsán v rejstříku vedeném centrálním depozitářem cenných papírů (väärtpaberite keskregister), podíl se považuje za zabavený na základě postupu pro zabavování movitého majetku. Exekutor o zabavení informuje statutární orgán společnosti s ručením omezeným. Exekutor podíl ve společnosti s ručením omezeným prodá v souladu s ustanoveními o uspokojování peněžitých pohledávek z movitého majetku. Exekutor, který podíl prodal, zašle do dvou dnů od dražby správci obchodního rejstříku (äriregister) oznámení o převodu podílu, a to ve formě stanovené ministrem, do jehož působnosti tato oblast spadá.

Kromě výše uvedeného může být peněžitá pohledávka uspokojena z finančních závazků vůči třetím stranám, členství ve stavebním sdružení, podílu partnera na majetku partnerství, nezcizitelného práva a dalších vlastnických práv.

Omezení práv v případě dlužného výživného na dítě:

Jestliže dlužník řádně neplatí výživné na dítě po dobu tří měsíců průběhu exekučního řízení zahájeného za účelem vymáhání tohoto výživného a exekutor nedosáhl jeho vymožení z majetku dlužníka, soud může se souhlasem žalobce na návrh exekutora poté, co dlužníka nejprve upozorní, vydat rozhodnutí, kterým na dobu neurčitou pozastaví tato práva a povolení:

• honební práva,
• právo řídit motorová vozidla,
• povolení k držení zbraně a povolení k získání zbraně,
• právo řídit rekreační plavidla a osobní plavidla,
• oprávnění k rybolovu.

Soud může za stejných podmínek, až na dobu dvou let, prohlásit za neplatné tyto doklady dlužníka a zakázat jejich vydání:

1. estonský pas;
2. cizinecký pas;
3. cestovní doklad vydávaný uprchlíkům;
4. dočasný cestovní doklad;
5. námořnickou knížku;
6. osvědčení o záznamu o službě na lodi;
7. diplomatický pas.

Pokud soud na základě tohoto oddílu omezí práva dlužníka, pozastaví platnost povolení, anebo provede obojí či zruší doklad dlužníka, musí také stejným rozhodnutím zakázat udělení stejného práva, povolení či dokladu nebo všech uvedených. Soud může současně omezit několik práv uvedených v tomto oddíle, pozastavit platnost několika povolení nebo prohlásit neplatnost několika dokladů a zakázat jejich vydání.

Soud na žádost dlužníka rozhodnutím obnoví dlužníkovo právo nebo platnost povolení a umožní mu právo, povolení nebo doklad znovu udělit, jestliže:

• dlužník uhradil výživné na dítě alespoň za dobu tří měsíců,
• dlužník se s žalobcem dohodl na splátkovém kalendáři a dodržoval jej alespoň po dobu tří po sobě následujících měsíců,
• zamítnutí obnovy práva nebo opětovného povolení k udělení práva by vůči dlužníkovi bylo nespravedlivé,
• povinnost platit výživné na dítě pominula.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Promlčecí lhůta pro nároky uznané pravomocným rozsudkem a pro nároky plynoucí ze soudních smírů nebo jakéhokoli jiného exekučního titulu činí deset let. Promlčecí lhůta začíná běžet dnem právní moci rozsudku nebo vydání jakéhokoli jiného exekučního titulu, avšak nezačne dříve, než se pohledávka stane splatnou.

Promlčecí lhůta nároku na plnění opakujících se povinností, s výjimkou nároků na plnění vyživovací povinnosti na dítě, činí tři roky pro každou samostatnou povinnost, bez ohledu na právní základ nároku. Promlčecí lhůta začíná na konci kalendářního roku, v němž se pohledávka odpovídající dané povinnosti stane splatnou. Promlčecí lhůta pro nároky na plnění v rámci vyživovací povinnosti vůči dítěti činí u každé jednotlivé povinnosti deset let.

Jestliže dlužník v průběhu exekučního řízení zemře, řízení pokračuje ve vztahu k dlužníkově pozůstalosti, nestanoví-li zákon jinak.

Před uplynutím lhůty pro odmítnutí nebo přijetí dědictví je možné exekuční řízení na základě pohledávky vůči pozůstalosti vést pouze ve vztahu k pozůstalosti. V tomto případě nelze peněžitou pohledávku související s osobními závazky právního nástupce uspokojit z pozůstalosti.

Pokud se exekuční titul vztahuje i na právního nástupce žalobce nebo dlužníka uvedené v titulu, exekutor daný exekuční titul přijme za účelem výkonu v případě, že je mu nástupnictví prokázáno soudním rozhodnutím, výpisem z veřejného rejstříku nebo notářskou listinou. Totéž platí v případě výkonu soudního rozhodnutí, jež se týká majitele věci, která je předmětem sporu, a majitel věci se po vydání soudního rozhodnutí změní.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastník exekučního řízení může exekutorovi podat stížnost proti rozhodnutí či opatření exekutora, které vydal nebo provedl při výkonu exekučního titulu nebo kterým odmítl provést exekuční opatření, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne, k němuž se stěžovatel o rozhodnutí či opatření dověděl nebo měl dovědět, nestanoví-li zákon jinak.

Účastník řízení může proti rozhodnutí exekutora ohledně stížnosti podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu se nachází úřad exekutora, a to do deseti dnů ode dne doručení rozhodnutí. Opravný prostředek proti rozhodnutí nebo opatřením exekutora nelze soudu podat, pokud nebyla nejprve podána stížnost exekutorovi.

Proti rozhodnutí soudce lze v exekučním řízení podat opravný prostředek, nestanoví-li zákon jinak.

Účastníci řízení mohou rovněž podat opravný prostředek proti rozhodnutí krajského soudu o pozastavení práv a platnosti povolení udělených dlužníkovi a o zákazu udělení práv nebo povolení dlužníkovi, a to postupem stanoveným v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik). Proti rozhodnutí oblastního soudu o opravném prostředku proti rozhodnutí krajského soudu lze podat opravný prostředek.

Dlužník může podat žalobu vůči žalobci na prohlášení nepřípustnosti nuceného výkonu vedeného na základě exekučního titulu, zejména z důvodu, že pohledávka byla uspokojena, odložena nebo započtena. Skutečnost, že žalobě bylo vyhověno, nemá vliv na platnost ani právní moc exekučního titulu. Uvedené námitky budou přípustné pouze v případě, že důvody, na nichž se zakládají, vznikly poté, co soudní rozhodnutí nabylo právní moci. Tyto žaloby lze podávat do skončení exekučního řízení (§ 221 exekučního řádu).

Třetí strana, která je oprávněna podat námitky proti nucenému výkonu, které nucenému výkonu brání, zejména kvůli vlastnickému právu nebo omezenému věcnému právu, se může domáhat uvolnění zabaveného majetku nebo prohlášení nepřípustnosti nuceného výkonu z jiných důvodů, a to u soudu, v jehož obvodu nucený výkon probíhá.

Účastník exekučního řízení může do 30 dnů od doručení dražebního protokolu podat k soudu žalobu na prohlášení neplatnosti dražby v případě, že majetek byl prodán osobě, která neměla právo jej koupit, nebo dražba byla provedena na základě neplatného zabavení anebo byly porušeny jiné základní podmínky dražby. Je-li dražba prohlášena za neplatnou, dlužník se může domáhat, aby kupující prodanou věc uvolnil podle § 80 zákona o vlastnickém právu (asjaõigusseadus), nebo, pokud je to možné, podat žalobu na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení; účastník řízení se může vůči exekutorovi domáhat náhrady škody podle zákona o exekutorech (kohtutäituri seadus).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Vedení exekučního řízení upravuje exekuční řád. Omezení zabavení majetku stanoví § 53 odst. 1, který uvádí, že je zakázáno z majetku dlužníka zabavit více, než je nezbytné k uspokojení pohledávky žalobce a k uhrazení nákladů exekuce, ledaže není možné pohledávku žalobce uspokojit jiným způsobem. Zabavení je neplatné a neplynou z něj žádné právní důsledky, pokud došlo k podstatnému porušení procesních ustanovení týkajících se zabavení, zejména v případě, že:

1. majetek byl zabaven bez platného exekučního titulu;
2. dlužníkovi nebyl doručen exekuční příkaz;
3. majetek zabavila osoba, která k tomu nebyla oprávněna;
4. dlužník nebyl v podstatné míře poučen o svých právech v rámci exekučního řízení, což způsobilo porušení jeho práv (§ 55 exekučního řádu).

Seznam nezabavitelných věcí stanoví § 66 exekučního řádu. Během exekučního řízení nelze zabavit ani prodat tyto věci:

1. osobní majetek dlužníka a vybavení domácnosti, kuchyňské nádobí a náčiní, oblečení, lůžkoviny, postele a další věci používané v domácnosti, jež jsou nezbytné k naplňování potřeb domácnosti, s přihlédnutím k výši dlužníkova dluhu;
2. nejméně jedno technické zařízení, které dlužníkovi zajišťuje možnost vykonávat právo přijímat informace zakotvené v § 44 odst. 1 Ústavy Estonské republiky (Eesti Vabariigi põhiseadus);
3. potraviny nezbytné pro dlužníka a rodinu dlužníka na dobu jednoho měsíce a topivo nezbytné pro vytápění obydlí během jedné topné sezóny nebo v případě, že takové zásoby v době exekuce v domácnosti nejsou a jejich pořízení není zajištěno jinak, peněžní částku nezbytnou k pořízení uvedených zásob;
4. zemědělské vybavení, dobytek, hnojiva a primární zemědělské výrobky osoby pracující v zemědělství, které jsou pro dlužníka nezbytné, aby mohl zaopatřit sebe a svou rodinu až do příští sklizně;
5. věci nezbytné pro pokračování ekonomické či profesní činnosti nebo pracovního či služebního vztahu fyzické osoby;
6. knihy a jiné předměty používané dlužníkem nebo členem dlužníkovy rodiny ke studijním nebo náboženským činnostem;
7. účetní záznamy, rodinné záznamy, snubní prsteny, řády a vyznamenání náležející dlužníkovi;
8. protézy, brýle a jiné zdravotnické prostředky nezbytné z důvodu tělesného postižení, které používá dlužník nebo člen dlužníkovy rodiny;
9. předměty nezbytné k pohřbu v rodině dlužníka;
10. muzejní sbírky státních muzeí, obecních muzeí a muzeí veřejnoprávních subjektů a předměty náležející do těchto sbírek a státní muzejní sbírky nebo předměty, jejichž používání je umožněno nadaci;
11. archivní dokumenty;
12. další předměty, jejichž zabavení je v rozporu s právními předpisy nebo dobrými mravy;
13. státní majetek v omezeném obchodním styku a předměty, které stát či místní samospráva, kteří jsou dlužníky, potřebuje k výkonu svých veřejných povinností a jejichž převod je v rozporu s veřejnými zájmy. Před přijetím příslušného rozhodnutí je nutné vyslechnout stanovisko zástupce příslušného ministerstva nebo agentury.

Předměty uvedené v bodech 1), 2), 4) a 5) mohou být zabaveny v případě, že se nuceného výkonu domáhá prodávající na základě peněžité pohledávky zajištěné výhradou vlastnictví z titulu prodeje daných věcí. Věci nezbytné k bohoslužbě podle bodu 6) mohou být zabaveny, pokud se jich využívá způsobem, který odporuje dobrým mravům nebo který je postihnutelný.

Podle § 67 exekučního řádu nelze zabavit zvířata chovaná v domácnosti pro nekomerční účely. Na žádost žalobce může soud povolit zabavení zvířete vysoké hodnoty, pokud zákaz zabavení významně porušuje zájmy žalobce, které převažují nad zájmy ochrany zvířat nebo oprávněnými zájmy dlužníka.

Omezení týkající se jakéhokoli zabavení příjmu stanoví § 131 a § 132 exekučního řádu. Peněžitou pohledávku nelze uspokojit z těchto příjmů:

1. státní rodinné dávky;
2. sociální dávky pro zdravotně postižené osoby;
3. sociální dávky podle zákona o sociálním zabezpečení;
4. podpora v nezaměstnanosti, granty, příspěvky na dopravu a ubytování a dotace na zahájení podnikání vyplácené Estonským fondem pojištění pro případ nezaměstnanosti (Eesti Töötukassa);
5. náhrada vyplacená za způsobené ublížení na zdraví nebo zdravotní obtíže s výjimkou náhrady ušlého příjmu a náhrady nemajetkové újmy;
6. příspěvek na zaměstnatelnost;
7. zákonné výživné;
8. dávky zdravotního pojištění ve smyslu zákona o zdravotním pojištění (ravikindlustuse seadus), kromě dávek za dočasnou pracovní neschopnost;
9. státní důchody v zákonem stanoveném rozsahu;
10. podpora při propuštění z vězení;
11. dávky utlačované osoby vyplácené na základě zákona o osobách utlačovaných okupačními silami (okupatsioonirežiimide poolt represseeritud isiku seadus).

Pokud uspokojování peněžité pohledávky z ostatního majetku dlužníka nevedlo nebo pravděpodobně nepovede k úplnému uspokojení pohledávky žalobce a je-li zabavení s ohledem na druh pohledávky a výši příjmu spravedlivé, je možné na návrh žalobce pohledávku uspokojit z příjmu uvedeného v bodech 5) až 7). Je-li to možné, exekutor před přijetím rozhodnutím vyslechne dlužníka.

Příjem se nezabavuje, pokud je nižší než minimální měsíční mzda nebo příslušná část příjmu na týden či den [1].

Pokud uspokojování peněžité pohledávky z ostatního majetku dlužníka nevedlo nebo se neočekává, že povede, k plnému uspokojení pohledávky výživného na dítě, lze zabavit až polovinu uvedených příjmů. Je-li částka zabavená z příjmů dlužníka za účelem splnění pohledávky výživného na dítě nižší než polovina částky uvedené v prvním odstavci tohoto oddílu, lze zabavit až třetinu příjmů dlužníka.

Jestliže exekuce vůči ostatnímu majetku dlužníka nevedla nebo se neočekává, že povede, k plnému uspokojení pohledávky, lze měsíčně zabavit až 20 % dlužníkova příjmu – pokud to představuje méně, než činí uvedená částka – bez částky předpokládaného životního minima zveřejněné estonským statistickým úřadem. To platí bez ohledu na počet exekučních řízení vedených vůči dlužníkovi. Příjem nepodléhá zabavení, pokud je nižší než předpokládaná částka životního minima zveřejněná estonským statistickým úřadem. Toto ustanovení neplatí při výkonu pohledávek výživného na dítě. Pokud dlužník vyživuje jiné osoby, uvedených 20 % se vypočítá na základě příjmu dlužníka po odečtení jak nezabavitelné částky pro každou vyživovanou osobu, tak předpokládané částky životního minima zveřejněné estonským statistickým úřadem. Estonský statistický úřad zveřejňuje předpokládanou částku životního minima (v eurech) nejpozději 1. února každého roku, na základě údajů z předchozího roku, v úředním věstníku Úřední oznámení (Ametlikud Teadaanded).

Pokud dlužník podle právních předpisů vyživuje jinou osobu nebo jí platí výživné, částka, která nepodléhá zabavení, se zvyšuje o třetinu minimální měsíční mzdy za každou vyživovanou osobu, ledaže se nucený výkon týká pohledávky výživného na dítě. Z příjmu přesahujícího částku, která nepodléhá zabavení, lze zabavit až dvě třetiny částky odpovídající pětinásobku minimální mzdy a všechen příjem přesahující částku odpovídající pětinásobku minimální mzdy, a to za předpokladu, že zabavovaná částka nepřesahuje dvě třetiny celkového příjmu (toto neplatí, je-li předmětem nuceného výkonu pohledávka na výživném).

Podle § 133 exekučního řádu exekutor na návrh dlužníka zruší obstavení dlužníkova účtu do tří pracovních dnů v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem, jenž nepodléhá zabavení (omezení stanovená v § 131 a § 132 exekučního řádu). Pokud se na účet dlužníka převádí příjem za více než jeden měsíc, exekutor na návrh dlužníka do tří pracovních dnů zruší obstavení účtu v rozsahu, který dlužníkovi zaručuje příjem, jenž nepodléhá zabavení, na každý proplácený měsíc, v souladu s omezeními stanovenými v § 131 a § 132 exekučního řádu. Nelze-li období pro použití příjmu převedeného na účet dlužníka stanovit, exekutor dlužníkovi zaručí příjem, který nepodléhá zabavení, na dobu jednoho měsíce. Exekutor může až do rozhodnutí o návrhu pozastavit převádění prostředků z obstaveného účtu žalobci a uvolnit účet z obstavení v rozsahu, který je nutný pro obživu dlužníka a členů dlužníkovy rodiny.

[1] Podle § 1 odst. 1 nařízení vlády republiky č. 116 ze dne 9. prosince 2021 činí od 1. ledna 2022 minimální měsíční mzda za plný úvazek částku 654 EUR a minimální hodinová mzda činí 3,86 EUR.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Přesná definice výkonu soudních rozhodnutí v Irsku neexistuje. V praxi to představuje úkon, jímž se provádí soudní rozhodnutí nebo příkaz. Tento úkon k zajištění výkonu rozhodnutí soud obvykle před jeho provedením schválí.

Níže jsou uvedeny nejběžnější způsoby výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v Irsku:

Exekuční dražba (Execution)

Tento typ úkonu zahrnuje zabavení majetku soudem uznaného dlužníka. Soud vydá na žádost soudem uznaného věřitele, která je určena soudnímu tajemníkovi hrabství (County Registrar) (nebo šerifovi (Sheriff) v Dublinu či Corku), příkaz k zabavení majetku v hodnotě soudem uznaného dluhu (včetně případných vynaložených právních nákladů). Tento majetek lze poté prodat za účelem vyrovnání dluhu.

Zápis do registru (Registration)

Existenci soudního rozhodnutí lze zveřejnit zápisem do registru soudních rozhodnutí u vrchního soudu. Registr obsahuje veškerá soudní rozhodnutí, o jejichž zápis věřitel požádal, bez ohledu na to, zda je vydal okresní, obvodní či vrchní soud. Jméno a adresa dlužníka jsou spolu s podrobnostmi rozhodnutí zveřejněny v některých novinách a komerčních tiskovinách, jako je například Stubbs Gazette. Tyto informace mimoto zaznamenají i úvěrové instituce a případný nesplacený dluh uznaný soudním rozhodnutím může mít dopad na přístup dlužníka k financování.

Přísežné prohlášení o zástavě (Judgment Mortgage Affidavit)

Soudem uznaný věřitel může učinit přísežné prohlášení, které může být zaregistrováno s ohledem na majetek dlužníka po potvrzení soudního rozhodnutí příslušným soudem. Výnosy z prodeje majetku musí být s přihlédnutím k přednosti ostatních zástavních práv použity na vyrovnání dluhu a teprve poté mohou být předány dlužníkovi. Dalším krokem, který lze učinit, je podání návrhu soudu, aby vydal příkaz k obstavení majetku a příkaz k prodeji majetku.

Příkaz k plnění dluhu ve splátkách / příkaz k uvalení vazby (Instalment Orders / Committal Orderes)

Okresnímu soudu je možné podat návrh na vydání příkazu k plnění soudem uznaného dluhu ve splátkách v souladu se zákony o výkonu soudních rozhodnutí z let 1926 až 2009 (Enforcement of Court Orders Acts 1926 to 2009). Soud s přihlédnutím k finančním prostředkům dlužníka rozhodne o výši splátky, která má být hrazena. Příkaz k uvalení vazby lze vydat pouze na fyzické osoby, a nikoli na právnické osoby, tj. společnosti. V případě nedodržení příkazu k plnění dluhu ve splátkách může být podán návrh na příkaz k uvalení vazby. To znamená, že na vás může být uvalena vazba, pokud můžete platit, avšak nečiníte tak.

Obstavení výdělku (Atttachment on Earnings)

Soudem uznaný věřitel může dosáhnout vydání příkazu k provádění srážek přímo ze mzdy/platu dlužníka. Výsledkem pak jsou přímé platby zaměstnavatele dlužníka ve prospěch věřitele.

Zabavení pohledávky (Garnishee Order)

Pokud soudem uznaný věřitel ví o dluhu, který má třetí strana vůči soudem uznanému dlužníkovi, lze soudu podat návrh na vydání příkazu, aby třetí strana vyplatila určitou částku přímo věřiteli. O vydání či nevydání příkazu rozhoduje soud dle svého uvážení.

Správce pro exekuci podle ekvity (Receiver by Equitable Execution)

Toto opatření znamená, že soud ustanoví například správce výnosu z prodeje majetku dlužníkem za účelem vyrovnání dluhu. Rozhodnutí o ustanovení správce je vydáno dle uvážení soudu.

Je důležité uvést, že způsob, kterým má být proveden výkon rozhodnutí, navrhuje soudem uznaný věřitel a jeho právních poradců. Viz Soudní služba nenavrhuje žádný konkrétní postup. Tento seznam není úplný, nýbrž uvádí pouze běžně používané postupy.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V případě vnitrostátního soudního rozhodnutí může být za účelem jeho výkonu nutné získat povolení soudu, který toto rozhodnutí vydal (viz výše). V určitých případech, jako je například exekuční dražba a zápis soudního rozhodnutí do registru, se podání návrhu k soudu nevyžaduje a návrh na výkon rozhodnutí lze podat dotčené soudní kanceláři.

V případě soudních rozhodnutí vydaných v ostatních jurisdikcích EU je příslušným soudem vrchní soud. V případě pravidelných plateb výživného, které byly v jiných jurisdikcích EU potvrzeny jako evropský exekuční titul, je však příslušným soudem okresní soud.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Soudní a některá mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná. Kromě soudních příkazů to zahrnuje i rozhodnutí vydaná ve zkráceném řízení, která jsou zapsána soudním tajemníkem vrchního soudu nebo soudním tajemníkem hrabství v případě obvodního soudu.

Často je nutné získat za účelem výkonu rozhodnutí povolení soudu, který dotyčné rozhodnutí vydal. V některých případech, jako je exekuční dražba a zápis soudního rozhodnutí do registru, se však podání návrhu k soudu nevyžaduje. Povolení může vydat dotyčná soudní kancelář.

V případě soudních rozhodnutí vydaných v ostatních jurisdikcích EU podle nařízení EU je příslušným soudem vrchní soud (nebo v případě pravidelných plateb výživného, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul, okresní soud). Funkce v souvislosti s nařízením (ES) č. 44/2001 (které bylo nahrazeno nařízením (EU) č. 1215/2012, jež se vztahuje na soudní smíry, které byly schváleny nebo uzavřeny ke dni 10. ledna 2015 nebo posléze) byly přeneseny na vyššího soudního úředníka (Master) vrchního soudu a na veřejném zasedání soudu lze podat návrh na vydání prohlášení, že dotyčné rozhodnutí je vykonatelné v Irsku, a následného příkazu k jeho výkonu.

Soudní rozhodnutí potvrzené jako evropský exekuční titul podle nařízení (ES) č. 805/2004 je uznáno a má stejný účinek jako rozhodnutí vrchního soudu a je v souladu s tím vykonáno. Příslušným soudem v případě výkonu rozhodnutí o pravidelných platbách výživného, které byly potvrzeny jako evropský exekuční titul, je okresní soud. Vnitrostátní předpisy upravující tento postup jsou obsaženy v zákonném předpise č. 274 z roku 2011.

V případě soudního rozhodnutí o nesporném nároku, které má být vykonáno v jiné jurisdikci EU, je pro návrhy týkající se výkonu tohoto rozhodnutí podle nařízení č. 805/2004 o evropském exekučním titulu příslušný soud, který rozhodnutí vydal.

Návrh na výkon rozhodnutí obvykle soudu (nebo soudní kanceláři) podává právník, ačkoli věřitel nemusí mít právní zastoupení. Veškeré návrhy však musí soudu předložit místní aplikující odborník a nelze je zasílat poštou. Určité návrhy podávané soudním kancelářím, například návrhy na exekuční dražbu, zápis soudního rozhodnutí do registru a potvrzení soudního rozhodnutí pro účely místopřísežného prohlášení o zástavě, lze zasílat poštou. Informace o obvyklé praxi a postupu lze získat u oddělení pro soudní rozhodnutí u vrchního soudu na adrese HighCourtCentralOffice@Courts.ie

Náklady (poplatky) stanovené Soudní službou jsou minimální a aktuální výše poplatků je uvedena v přehledu soudních poplatků na internetových stránkách Soudní služby. Náklady, které mohou vzniknout v důsledku pokynů vydaných advokátům a právním zástupcům, jsou záležitostí mezi věřiteli a jejich právními zástupci. Soud může přiznat některé nebo všechny náklady spojené s řízením o výkonu rozhodnutí.

3.2 Hlavní podmínky

V § 15 zákona o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1926 (Enforcement of Court Orders Act 1926) (ve znění § 1 zákona o soudech (č. 2) z roku 1986 (Courts (No. 2) Act 1986)) je stanoveno, že pokud soud ve svém příkazu nebo výnosu rozhodne o zaplacení dluhu, může věřitel podat okresnímu soudu návrh na předvolání dlužníka k výslechu soudcem okresního soudu ve věci jeho finančních prostředků. Návrh na vydání exekučního titulu je nutno podat do šesti let ode dne vydání soudního příkazu nebo výnosu. Věřitel musí předložit důkaz o původním dluhu a dlužník musí vyplnit prohlášení o finančních prostředcích. Podle § 16 zákona z roku 1926 ve znění § 9 zákona z roku 1986 lze předložit soudu důkaz a provést křížový výslech dlužníka nebo věřitele. Exekuční titul zůstává v platnosti po dobu dvanácti let ode dne vydání příslušného příkazu nebo výnosu.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu soudního rozhodnutí mohou být všechny druhy majetku s výjimkou zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo zboží, které dlužník drží pro účely komisního prodeje.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Nesplnění soudního příkazu může vést k tomu, že straně, která neplní svou povinnost, jsou uloženy sankce za maření výkonu rozhodnutí. Soud může uložit sankce v podobě peněžitého trestu nebo trestu odnětí svobody do okamžiku, než maření výkonu rozhodnutí pomine. Délka trestu odnětí svobody není proto omezena. To se vztahuje i na třetí stranu, která poruší podmínky soudního příkazu.

Je důležité uvést, že podle § 20 zákona o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1926 nepředstavuje trest odnětí svobody uložený dlužníkovi za neplnění příkazu ke splácení dluhu splnění či zánik dluhu či jeho části a věřitel může uplatnit další právní prostředky k jeho vymáhání.

Banky a jiné finanční instituce mají ve vztahu k plnění soudních příkazů stejnou povinnost jako ostatní strany. V situacích, na něž se soudní příkaz konkrétně nevztahuje, je nutno zohlednit právní a správní předpisy týkající se osobních informací, které mají tyto instituce k dispozici (např. zákon o ochraně údajů z roku 1988 (Data Protection Act 1988)).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Některé příkazy budou vždy uvádět lhůtu, ve které musí dotčená strana splnit podmínky příkazu, ačkoli to neplatí vždy. Soudní rozhodnutí je platné po dobu dvanácti let, ačkoli na některá exekuční opatření, která lze uložit, se vztahují lhůty stanovené v soudním řádu nebo v právních předpisech. Příkladem je exekuční příkaz vrchního soudu, který je platný po dobu jednoho roku od jeho vydání. Po uplynutí této lhůty je zapotřebí nový exekuční příkaz.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Odvolání se obvykle nepodává proti samotnému exekučnímu opatření schválenému soudní kanceláří, nýbrž proti příslušnému soudnímu rozhodnutí nebo příkazu, na nichž se toto opatření zakládá. Dotčená strana může odvolacímu soudu podat návrh na zrušení soudního rozhodnutí nebo příkazu. Lhůty pro podání odvolání se liší a jsou následující:

• okresní soud obvodnímu soudu: 14 dnů ode dne vydání soudního rozhodnutí nebo příkazu
• obvodní soud vrchnímu soudu: 10 dnů ode dne vydání příkazu
• vyšší soudní úředník vrchnímu soudu: 6 dnů ode dne vydání příkazu, nebo v případě, byl-li příkaz vydán na návrh jedné strany, od oznámení zmíněného příkazu, nebo v případě zamítnutí návrhu ode dne vydání zamítavého rozhodnutí (jeden měsíc ode dne doručení příkazu v případě výkonu cizího rozhodnutí podle nařízení č. 44/2001)
• vrchní soud odvolacímu soudu: 10 dnů, nebo 28 dnů ode dne vydání příkazu podle povahy dané věci
• vrchní soud nebo odvolací soud Nejvyššímu soudu: 28 dnů ode dne vydání příkazu

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soudní rozhodnutí je platné po dobu dvanácti let a po uplynutí dvanácti let ode dne, k němuž se rozhodnutí stalo vykonatelným, nelze přijmout s ohledem na toto rozhodnutí žádná opatření. Na některá exekuční opatření, která lze uložit, se mimoto vztahují lhůty stanovené v soudním řádu nebo v právních předpisech. Příkladem je exekuční příkaz vrchního soudu, který je platný po dobu jednoho roku od jeho vydání. Po uplynutí této lhůty je zapotřebí nový exekuční příkaz. Dalším příkladem je skutečnost, že k vydání exekučního titulu vrchního soudu je nutné svolení soudu, pokud od vydání vykonatelného soudního příkazu uplynulo více než šest let.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí nucené uspokojení věcného nároku obsaženého v exekučním titulu s pomocí orgánů veřejné moci. K výkonu rozhodnutí se používají tyto prostředky:

• nucené odebrání movitých věcí,
• nucené vystěhování z nemovitosti,
• obstavení,
• vazba,
• pokuty,
• nucená správa,
• prohlášení, která musí být učiněna pod přísahou.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Jak je stanoveno v [novém] občanském soudním řádu (články 927–931 občanského soudního řádu), výkon rozhodnutí uskutečňuje osoba, která je k tomu oprávněna, která na stejnopisu (Apógrafo) vydá příslušný příkaz konkrétnímu soudnímu vykonavateli a upřesní způsob exekuce a pokud možno i věci, jichž se bude exekuční příkaz týkat. V případě zabavení určí jako dražitele notáře v regionu, ve kterém má být zabavení provedeno. Příkaz musí být opatřen datem a podpisem oprávněné osoby nebo jejího zástupce. Příkaz zmocňuje k provedení všech exekučních úkonů, není-li stanoveno jinak.

Soudní vykonavatel, jemuž je doručen stejnopis s exekučním příkazem, je oprávněn obdržet peněžní plnění a vydat písemné potvrzení o převzetí a v případě úplného splnění rovněž odevzdat stejnopis. Soudní vykonavatel může přijmout i částečné peněžní plnění, přičemž v tomto případě musí vydat potvrzení o převzetí a vyznačit toto na stejnopisu. Částečné peněžní plnění nebrání pokračování exekuce.

Je-li to nezbytné za účelem exekuce, je soudní vykonavatel oprávněn vstupovat do obytných či jiných prostor povinného, otevírat dveře a kontrolovat a otevírat uzavřený nábytek, nádoby nebo krabice. Soudní vykonavatel si může vyžádat pomoc donucovacích orgánů (obvykle policie), které takovouto pomoc poskytnou.

Klade-li povinný během exekuce odpor, může soudní vykonavatel použít sílu a přivolat na pomoc donucovací orgány (obvykle policii).

Soudní vykonavatel vyhotoví o každém úkonu v rámci vykonávacího řízení zápis. Pokud k výkonu rozhodnutí nedošlo, vyhotoví soudní vykonavatel zprávu s uvedením důvodů. V případě jakéhokoli deliktu spáchaného během vykonávacího řízení musí soudní vykonavatel vyhotovit zprávu a předat je příslušnému státnímu zastupiteli.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Exekuční titul je veřejnou listinou, která potvrzuje nárok a umožňuje údajnému oprávněnému požadovat, aby povinný naplnil obsah exekučního titulu prostřednictvím exekuce. Podmínkami, které musí být splněny, jsou existence titulu a platnost nároku.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí představuje akt spravedlnosti, jehož účelem je poskytnout právní ochranu, a nikoli správní úkon. Návrhy adresované exekutorům a veškeré exekuční úkony představují procesní úkony. Za účelem výkonu rozhodnutí musí být splněny tyto podmínky:

• příslušnost a způsobilost exekutorů,
• postavení strany sporu,
• způsobilost účastnit se soudního řízení,
• způsobilost jednat jménem klienta,
• existence oprávněného zájmu,
• aktivní a pasivní legitimace,
• existence exekučního titulu,
• existence nároku, který může být výkonem splněn.

Vykonat je možno soudní i mimosoudní rozhodnutí, aniž by bylo vždy nutné podat žádost o usnesení soudu, kterým se výkon rozhodnutí schvaluje. Exekuční tituly jsou tyto:

• pravomocná rozhodnutí řeckých soudů,
• předběžně vykonatelná rozhodnutí řeckých soudů,
• rozhodčí nálezy,
• protokoly řeckých soudů obsahující smír nebo stanovení soudních nákladů,
• notářské listiny,
• platební příkazy vydané řeckými soudci,
• příkazy k soudnímu vystěhování nájemce,
• cizí tituly prohlášené za vykonatelné,
• příkazy a listiny prohlášené zákonem za exekuční tituly.

Exekutoři se dělí na přímé a nepřímé exekutory. Přímé exekutory jmenuje oprávněný podávající návrh na výkon rozhodnutí. Jedná se o a) soudní vykonavatele, kteří jsou neplacenými státními úředníky s pravomocí podniknout kroky k zabavení předmětů v držení povinného, zabavení majetku, plavidla nebo letadla ve vlastnictví povinného, provedení přímého výkonu, zadržení povinných, v jejichž případě byla nařízena vazba, a přípravě dražeb, b) notáře nebo soudce okresních civilních soudů zastupující notáře, kteří jsou oprávněni vést dobrovolnou nebo nucenou dražbu zabaveného majetku dlužníka a rozdělit výtěžek podle vyhotoveného pořadníku. Nepřímými exekutory jsou policie, ozbrojené síly a svědkové soudních vykonavatelů, kteří spolupracují v případě odporu proti výkonu nebo při jeho ohrožení. Všichni tito exekutoři odpovídají za zaviněné porušení svých služebních povinností.

Samotný exekuční příkaz vydává osoba, která má právo tak učinit, tj. žalobce nebo jeho zástupce, jímž může, ale nemusí být právník. Základní náklady výkonu rozhodnutí jsou tyto:

• poplatek soudního vykonavatele za zajištění u nároků do výše 590 EUR: 53 EUR, u nároků ve výši od 591 EUR do 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 2,5 % příslušné částky a u nároků přesahujících 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 1 % příslušné částky, s maximální částkou za veškerý zabavený majetek, plavidlo nebo letadlo ve výši 422 EUR,
• poplatek soudního vykonavatele za přípravu dražby nebo opakování programu dražby nebo souhrnné zprávy o zajištění u nároků do výše 590 EUR = 53 EUR, u nároků v rozmezí od 591 EUR do 6 500 EUR = 2 % a u nároků ve výši 6 501 EUR a více = 1 %, s maximální částkou ve výši 210 EUR,
• poplatek dražitele = 30 EUR,
• poplatek soudního vykonavatele za jakýkoli jiný úkon v rámci výkonu rozhodnutí = od 240 EUR do 400 EUR podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem,
• svědečné svědka soudního vykonavatele = 30 EUR pro každého svědka a 60 EUR, je-li svědkem soudní vykonavatel,
• v případě zrušení výkonu rozhodnutí se poplatky soudního vykonavatele snižují o 50 %,
• 0,50 EUR za každý kilometr, který musí soudní vykonavatel a svědkové ujet z místa sídla za účelem provedení nějakého úkonu,
• zvláštní poplatek soudního vykonavatele v závislosti na stupni složitosti výkonu rozhodnutí: podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem (tento poplatek nikdy nehradí osoba, proti níž výkon směřuje).

3.2 Hlavní podmínky

Hmotné podmínky pro výkon rozhodnutí jsou tyto:

• existence oprávněného zájmu, tj. nutnost úkonu v rámci výkonu rozhodnutí a právní ochrany, kterou poskytuje,
• platnost nároku.

Účelem právní úpravy výkonu rozhodnutí je dosáhnout rovnováhy mezi protichůdnými zájmy mezi oprávněnými na straně jedné a povinnými nebo třetími stranami na straně druhé. Při rozhodování o exekučních opatřeních používají soudy tato kritéria:

• rychlé uspokojení oprávněných při co nejnižších nákladech,
• ochrana osobnostních práv povinného a jeho oprávněných zájmů obecně,
• shodný zájem oprávněného a povinného s ohledem na potřebu dosáhnout v dražbě co nejlepší ceny,
• ochrana zájmů třetí strany.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem exekučních opatření může být majetek povinného a/nebo samotná osoba povinného. Exekučními opatřeními jsou hmotné úkony k tomu oprávněných exekutorů; tyto úkony vedou přímo či nepřímo k uspokojení nároků prostřednictvím výkonu rozhodnutí státem. Exekuční úkon lze provést s ohledem na tento majetek:

• movitý majetek v držení povinného nebo v držení oprávněného nebo třetí strany, která je ochotna ho předat,
• vlastnická práva povinného k movitým věcem třetí strany,
• peněžní prostředky,
• peněžité pohledávky vůči třetím stranám, které má osoba, proti níž výkon směřuje,
• nemovitý majetek ve vlastnictví povinného nebo vlastnická práva povinného k tomuto majetku,
• plavidla,
• letadla,
• práva duševního vlastnictví, patenty, filmová práva.

Exekuční úkon nelze provést s ohledem na tento majetek:

• předměty osobní potřeby povinného a jeho rodiny,
• potraviny a paliva, jež povinný a jeho rodina potřebují,
• medaile, pamětní předměty, rukopisy, korespondence, rodinné záznamy a účetní knihy,
• knihy, hudební nástroje, umělecká díla,
• nástroje, strojní zařízení, knihy nebo jiné předměty, které pracující osoby potřebují k obživě,
• zboží podléhající rychlé zkáze,
• podíly v osobních společnostech,
• zákonné výživné,
• plat, důchod nebo pojistná plnění.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Povinný a stejně tak všechny třetí strany musí splnit rozhodnutí nařizující exekuční opatření. Dojde-li během výkonu rozhodnutí k odporu, smí soudní vykonavatel použít sílu a zároveň přivolat donucovací orgány. Soudní vykonavatel smí přibrat dva dospělé svědky nebo druhého soudního vykonavatele. V případě, že povinný rozhodnutí nevyhoví:

• jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který může vykonat i třetí osoba, má oprávněný právo provést tento úkon na náklady povinného,
• jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který nemůže vykonat třetí osoba a který závisí pouze na tom, zda je povinný hotov tento úkon provést, nařídí mu soud tento úkon provést, a jestliže tak povinný neučiní, soud ho potrestá pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody,
• jestliže se povinný musí zdržet nějakého úkonu nebo nějaký úkon strpět, může soud jakékoli porušení potrestat pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody.

Žádný z výše uvedených případů nemá vliv na právo oprávněného žádat podle hmotného práva náhradu škody utrpěné v důsledku toho, že povinný nesplnil svou povinnost. V zásadě je možné, aby povinný disponoval s majetkem; je-li však majetek zabaven, je nakládání s ním zakázáno a vůči osobě, která ho nechala zabavit, a vůči oprávněným, kteří předložili své pohledávky, je neplatné.

Směřuje-li výkon rozhodnutí proti bankovním účtům povinného, nemá banka povinnost sdělit navrhovateli přesné informace o těchto účtech; je-li však bance doručeno rozhodnutí, jímž se přikazují peněžité pohledávky povinného, je disponování se zabavenou částkou zakázáno a je neplatné vůči osobě, která ji nechala zabavit, přičemž banka musí do osmi dnů od doručení usnesení o výkonu rozhodnutí uvést, zda přikázaná pohledávka (peníze uložené na bankovním účtu) existuje, a jestliže postačuje k uspokojení osoby, která ji nechala přikázat, musí tuto peněžní částku dotyčné osobě vyplatit.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V zásadě neexistuje žádné ustanovení, které ukládá navrhovateli lhůty; existují určitá časová omezení, jedná se však o lhůty, před jejichž vypršením nemohou být platně vykonány určité úkony, a nikoli o závazné lhůty, a tato ustanovení přímo nestanovují okamžik, po kterém již navrhovatel nemůže úkon učinit. Ustanovení, podle kterého musí být v určité době po zabavení nebo před dražbou provedeny jednotlivé úkony, nemění základ systému. Aby se řízení neprotahovalo do nekonečna, je stanovena pouze konečná lhůta jednoho roku, po jejímž uplynutí již zabavení nebo jiné úkony nelze provést na základě téhož příkazu a nelze provést dražbu na základě zabavení, které bylo z důvodu vypršení této lhůty soudním rozhodnutím zrušeno.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Jediným opravným prostředkem proti vykonávacímu řízení je návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, který může podat osoba, proti níž výkon směřuje, nebo jakýkoli věřitel s aktivní legitimací, a to do patnácti dnů od prvního úkonu v rámci výkonu rozhodnutí, pokud jde o platnost exekučního titulu nebo přípravného řízení; do posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost kteréhokoli úkonu v rámci výkonu, a to od prvního do posledního úkonu, a do šesti měsíců po provedení posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost tohoto úkonu. Návrhy na zrušení rozhodnutí pro zmeškání může bez jakékoli stanovené lhůty podat také třetí strana, která má právo k předmětu výkonu rozhodnutí, jež bylo zpochybněno a jež může použít proti osobě, proti které výkon směřuje. Příslušným soudem je soud, v jehož obvodu se nachází místo výkonu, tj. okresní civilní soud, je-li exekučním titulem rozhodnutí okresního civilního soudu [eirinodíkeio], a ve všech ostatních případech soud prvního stupně se samosoudcem [monomelés protodíkeio]. Skutečnost, že byl podán návrh na zrušení rozhodnutí pro zmeškání, není důvodem pro odklad výkonu rozhodnutí; odklad vykonávacího řízení však může nařídit soud prostřednictvím rozhodnutí na základě žádosti žadatele, se zárukou nebo bez záruky. Toto rozhodnutí je oznámeno exekutorům, kteří v rámci výkonu rozhodnutí nemohou učinit žádný úkon, pokud to rozhodnutí výslovně nepovoluje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Na výkon rozhodnutí se vztahují tato omezení, zejména co se týká zabaveného majetku. Zabavit nelze tento majetek: a) majetek, který byl přímo poškozen, b) podíly v osobních společnostech, c) zákonné výživné nebo výživné vyplývající ze závěti, jakož i nároky na příspěvky manželů na uspokojování potřeb rodiny, d) nároky na mzdy, důchody nebo pojistná plnění, ledaže existuje nevyřešený nárok na zákonné výživné nebo na výživné vyplývající ze závěti nebo příspěvek na uspokojení potřeb rodiny, přičemž v tomto případě lze zabavit polovinu majetku, a to s přihlédnutím k částkám, které obdržel povinný, rozsahu povinností týkajících se uspokojování potřeb rodiny, jež vznikly uzavřením manželství, a počtu oprávněných osob, e) jakýkoli druh podpory nebo dotace EU ve vlastnictví OPEKEPE jako třetí strany, dokud nejsou vloženy na bankovní účet oprávněných osob nebo jim nejsou vyplaceny jinak. Výjimka stanovená v odst. 2 písm. d) se použije i tehdy, je-li částka uhrazena vložením vkladu na bankovní účet povinného. Výjimka se použije pouze v rozsahu, v jakém vykazuje účet zůstatek, který v období od nařízení výkonu rozhodnutí do dne platby nepřesahuje částku nároku, která je z exekuce vyloučena.

Povinný má mimoto právo odvolat se proti vykonávacímu řízení, a to prostřednictvím dvou opravných prostředků:

a) Návrh námitek podle článku 933 občanského soudního řádu, který uvádí: Jakoukoli námitku osoby, proti níž výkon směřuje, a oprávněných věřitelů, jež se týká platnosti exekučního titulu, vykonávacího řízení nebo nároku, lze předložit pouze prostřednictvím oznámení o námitce, které je podáno u okresního občanskoprávního soudu, pokud byl exekuční titul vydán tímto soudem, a ve všech ostatních případech u soudu prvního stupně se samosoudcem. Je-li prostřednictvím samostatných podání podáno několik oznámení o námitce, musí soudní tajemník zajistit, aby byly všechny z nich identifikovány a projednány během téhož soudního jednání. Další důvody námitek lze předložit pouze ve zvláštním návrhu, který se podává kanceláři soudu, proti němuž námitka směřuje, a na základě tohoto rozhodnutí je vyhotovena zpráva, která je doručena druhé straně nejméně osm dnů před jednáním. Projednání námitky musí být naplánováno do šedesáti dnů ode dne podání a předvolání je žalovanému doručeno dvacet dnů před jednáním. Místně příslušným soudem je okresní soud v místě výkonu, pokud se ostatní úkony v rámci vykonávacího řízení řídí doručeným příkazem, v opačném případě je příslušným soudem soud uvedený v článku 584. Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí nebo platební příkaz, jsou námitky nepřípustné v rozsahu, v jakém byla věc pravomocně rozsouzena, v souladu s článkem 330 resp. čl. 633 odst. 2 písm. c). Tvrzení týkající se splnění nároku je nutno prokázat pouze písemně nebo prohlášením u soudu. Rozhodnutí o námitce musí být vydáno do šedesáti dnů od jejího projednání.

b) Podle článku 1000 občanského soudního řádu má povinný právo požádat o odklad dražby jeho majetku. Na žádost povinného, jíž nebude vyhověno, pokud nebyla podána do patnácti pracovních dnů přede dnem konání dražby, může soud uvedený v článku 933 během projednávání věci v řízení podle článku 686 a násl. dražbu odložit až o šest měsíců od původního dne dražby, nehrozí-li poškození oprávněného a lze-li přiměřeně očekávat, že povinný uspokojí oprávněného v této lhůtě, nebo že se po uplynutí této lhůty zvýší výtěžek dražby. Toto rozhodnutí musí být vydáno do poledne posledního pondělí před konáním dražby a odklad bude povolen vždy s výhradou zaplacení: a) nákladů na provedení dražby, které budou v rozhodnutí odhadnuty, a b) nejméně jedné čtvrtiny částky dlužné osobě provádějící dražbu. Rozhodnutí o odkladu dražby bude oznámeno dražiteli týž den, kdy je vydáno. Platba musí být provedena do 10:00 h dne konání dražby, a nestane-li se tak, bude dražba provedena obvyklým způsobem.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Španělsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí v občanských a obchodních věcech obecně znamená, že není-li vykonatelné rozhodnutí (např. pravomocný rozsudek) povinným splněno dobrovolně, musí navrhovatel pro zajištění splnění rozhodnutí podat návrh na soudní výkon. Například za účelem vymožení dluhu, který měl žalovaný povinnost uhradit, ale neučinil tak, žalobce (věřitel) navrhne soudní výkon rozhodnutí a dosáhne úhrady dluhu obstavením běžných účtů dlužníka nebo zabavením nemovitého majetku dlužníka, což umožňuje, aby byly po vydražení výnosy z dražby použity k uhrazení dlužné částky věřiteli.

Výkon rozhodnutí je součástí odpovědi na mandát plynoucí ze španělské ústavy z roku 1978, kterým se soudci a soudy pověřují úkolem vydávat rozhodnutí a také je vykonávat (články 117 a 118 ústavy). Z tohoto důvodu jsou účastníci řízení povinni řídit se rozsudky a dalšími soudními rozhodnutími, jakož i požadovaným způsobem spolupracovat, aby to, o čem bylo rozhodnuto, bylo vykonáno. Osobou, která zajišťuje, aby tyto požadavky byly vhodným způsobem splněny, je soudce.

Výkon soudního rozhodnutí znamená splnění toho, co bylo soudem nařízeno, tj. plné vymožení nároku přiznaného straně, která spor vyhrála. To může zahrnovat, že žalobce (dále jen „oprávněný“ [ejecutante]) bude dle povahy rozhodnutí soudu požadovat uhrazení určité peněžní částky, práva na to, aby něco bylo vykonáno či nevykonáno, např. stavební práce, nebo naplnění uznaného práva zapsáním do příslušných veřejných rejstříků.

Výkon rozhodnutí může být konečný, nebo předběžný. Ve druhém případě se za určitých podmínek vykonává soudní rozhodnutí, které není dosud pravomocné, aby se zabránilo tomu, že v mezidobí (tj. po dobu trvání procesních úkonů v řízení o návrhu odporujícím danému rozhodnutí, dokud není vydáno pravomocné rozhodnutí) věřiteli vzniknou ztráty z důvodu průtahů v řízení (články 524–537 občanského soudního řádu [Ley de Enjuiciamiento Civil]).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V souladu s právními předpisy a pravidly soudní příslušnosti je podle španělského práva výkon soudních rozhodnutí svěřen soudcům a soudům (čl. 117 odst. 3 španělské ústavy).

Podle ústavy a občanského soudního řádu (zákon č. 1/2000 ze dne 7. ledna 2000, BOE č. 7 ze dne 8. ledna 2000, v platném znění), který upravuje vykonávací řízení v občanských věcech, je sledováním řádného průběhu vykonávacího řízení pověřen soudce (články 545, 551, 552 a příslušná ustanovení). Soudce zahajuje řízení na návrh oprávněného, a to prostřednictvím obecného příkazu k výkonu rozhodnutí, který bude vydán, jakmile bude vykonatelný titul přezkoumán. Soudce vydá rozhodnutí rovněž v případě, že žalovaný (dále jen „povinný“ [ejecutado]) vznese proti výkonu rozhodnutí námitku a zahájí tak zvláštní řízení proti výkonu rozhodnutí, jak je uvedeno níže.

Soudní vykonavatelé [letrados de la administración de justicia], dříve nazývaní soudními tajemníky [secretarios judiciales], odpovídají za stanovení a přijetí konkrétních opatření v rámci výkonu (žádosti o platbu, zabavení majetku povinného, srážek z běžných účtů, ze mzdy atd.). Jakmile soudce vydal obecný příkaz k výkonu rozhodnutí, vykonávací řízení tedy sleduje soudní vykonavatel a přijímá také příslušná rozhodnutí, ačkoli v některých případech lze proti těmto rozhodnutím podat odvolání soudci.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

V zásadě je nutné mít pravomocný rozsudek nebo soudní rozhodnutí či jiný vykonatelný titul, který umožňuje výkon (existují výjimky, kdy rozhodnutí není dosud pravomocné, je však vykonatelné, jako je předběžné provedení napadených rozsudků, což je přípustné za určitých podmínek).

Podle ustanovení článku 517 občanského soudního řádu, který se týká vykonávacího řízení a vykonatelných titulů, se návrh na výkon rozhodnutí musí zakládat na titulu, který je vykonatelný. Vykonatelné jsou pouze tyto tituly:

1. Pravomocný rozsudek.
2. Rozhodčí nálezy a mediační dohody. Mediační dohody musí být registrovány v souladu se zákonem o mediaci v občanských a obchodních věcech [Ley de Mediación en Asuntos Civiles y Mercantiles].
3. Soudní rozhodnutí schvalující nebo potvrzující soudní smíry a dohody dosažené v rámci řízení, v případě potřeby doplněné o příslušná prohlášení za účelem provedení záznamu o jejich skutečném obsahu.
4. Veřejné listiny, pokud jde o prvopisy. U druhopisů platí, že musí být vydány prostřednictvím soudního rozhodnutí, jež uvádí osobu, která utrpí ztrátu, nebo osobu, která ztrátu způsobila, nebo musí být vydány se souhlasem všech účastníků.
5. Obchodní smlouvy podepsané smluvními stranami a zprostředkovatelem obchodu, který je členem profesního sdružení a který je zkontroloval, je-li k nim připojeno osvědčení, v němž tento zprostředkovatel potvrzuje, že smlouva odpovídá záznamům v rejstříku zprostředkovatele a datu těchto záznamů.
6. Zákonně vydané cenné papíry na doručitele nebo na jméno, které představují splatné pohledávky, a rovněž splatné kupóny uvedených cenných papírů, pokud se kupóny shodují s cennými papíry a ty se ve všech případech shodují se záznamy ve výkazech příjmů.
   Námitka padělání cenného papíru vznesená během procesu přiřazování nebrání vydání příkazu k výkonu rozhodnutí, pokud se dotčené položky shodují, aniž by to mělo vliv na případnou následnou námitku proti výkonu rozhodnutí ze strany dlužníka, který tvrdí, že cenný papír je padělaný.
7. Platná osvědčení, vydaná orgány odpovědnými za rejstříky, představující cenné papíry zaknihované ve formě účetních položek uvedených v zákoně o burze cenných papírů [Ley del Mercado de Valores], pokud jsou doplněna kopií veřejné listiny zastupující cenné papíry nebo případně dotčenou emisi, vyžadují-li to platné právní předpisy.
   Platnost osvědčení uvedených v předchozím odstavci návrhem na výkon rozhodnutí ani jeho nařízením nezaniká.
8. Soudní příkazy stanovící maximální částku, které se lze domáhat formou náhrady škody, vydané za zákonem stanovených podmínek v trestním řízení zahájeném v souvislosti s událostmi, na něž se vztahuje povinné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
9. Další procesní rozhodnutí a listiny vykonatelné dle tohoto či jiného zákona.

3.1 Řízení

Postup v ostatních případech je upraven články 548 a násl. občanského soudního řádu; je třeba uvést, že příkaz k výkonu rozhodnutí bude vydán pouze na žádost jedné ze stran, a to ve formě návrhu, jak se popisuje níže. Jakmile je soudu podán návrh na výkon rozhodnutí a za předpokladu, že jsou splněna procesní pravidla a požadavky, vyhotoví soud obecný příkaz k výkonu rozhodnutí. Poté, co soudce vydal uvedený příkaz, soudní vykonavatel vydá nařízení, jež obsahuje vhodná konkrétní opatření v rámci výkonu, jakož i opatření k vysledování a zjištění majetku povinného, která jsou pro výkon rozhodnutí považována za vhodná.

Oznámení o výše zmíněném příkazu a nařízení, spolu s kopií návrhu na výkon rozhodnutí, jsou doručeny povinnému, třebaže mohou být přijata určitá opatření na ochranu věřitele před případnými ztrátami.

V souladu s článkem 556 a násl. občanského soudního řádu může povinný podat proti výkonu rozhodnutí námitku z určitých důvodů, a to věcných (např. uhrazení dluhu) nebo procesních (např. kvůli vadám v předloženém titulu). V tomto případě je zahájeno sporné řízení, v němž se připouští zkoumání důkazů a které končí vydáním usnesení, jímž se příkaz k výkonu rozhodnutí buď potvrzuje, nebo uznává za zcela či z části neplatný. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání u příslušného provinčního soudu (Audiencia Provincial).

3.2 Hlavní podmínky

Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon rozhodnutí je nutno učinit na žádost dotčené strany, a to podáním žaloby, která obsahuje návrh na výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat titul, na němž se výkon zakládá, uvádět výkon požadovaný od soudu, majetek povinného, který lze zabavit, opatření k vysledování a zjištění majetku dlužníka a osobu nebo osoby, proti nimž má výkon směřovat, a předkládat úřední doklad o jejich totožnosti. Je-li vykonatelným titulem rozhodnutí vydané soudním vykonavatelem nebo rozsudek či rozhodnutí vydané soudem, který odpovídá za výkon rozhodnutí, bude návrh na výkon rozhodnutí požadovat vydání příkazu k výkonu rozhodnutí, v němž bude označen rozsudek či rozhodnutí, které mají být vykonány (článek 549 občanského soudního řádu), kdežto v ostatních případech je nutné návrh na výkon rozhodnutí podat společně s listinami, na nichž se výkon zakládá (jejich seznam uvádí článek 550 občanského soudního řádu). Splňuje-li návrh na výkon rozhodnutí výše uvedené požadavky a předložený titul umožňuje nařízení výkonu rozhodnutí, bude výkon nařízen soudcem nebo nařízením soudního vykonavatele, který – v případě výkonu pro peněžitou pohledávku – stanoví částku představující v rámci výkonu jistinu, spolu s předběžně určenou částkou úroků a nákladů, aniž by bylo dotčeno její následné stanovení a úprava, a vždy musí označit dotčené osoby a opatření v rámci výkonu, která mají být přijata.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Bez ohledu na určitý nezabavitelný majetek uvedený níže je vždy třeba zdůraznit, že opatření v rámci výkonu musí být úměrná částce, pro kterou je výkon rozhodnutí nařízen. Tudíž pokud je soud považuje za nepřiměřená, může nařídit jejich omezení. Dále, pokud přijatá opatření nejsou dostatečná, může oprávněný požádat o jejich doplnění tak, že budou rozšířena či posílena. Jestliže oprávněný neví, jaký majetek povinný vlastní, může požádat soud o jeho zjištění. Toto zjištění provádí soudní vykonavatel, buď přímo ze soudu, nebo prostřednictvím žádostí zaslaných příslušným orgánům. Na zabavení a obstavení mezd a platů se však vztahuje řada sazeb a omezení, jak je uvedeno níže. Výjimku představuje výkon plynoucí z příkazu k uhrazení výživného (stanoveného buď v řízení o výživném mezi příbuznými, nebo v řízení v rodinných věcech týkajícím se plateb výživného na děti), jelikož v tomto případě nepodléhá výkon rozhodnutí zákonným sazbám; místo toho určí částku, kterou lze zabavit, soud (článek 608 občanského soudního řádu).

Co se týká nezabavitelného majetku, články 605 a násl. občanského soudního řádu stanoví (zmínky o „soudním tajemníkovi“ je třeba považovat za zmínky o soudním vykonavateli):

Článek 605. Nezabavitelný majetek.

Za žádných okolností nelze zabavit tento majetek:

majetek, který byl prohlášen za nezcizitelný,

vedlejší práva, která nelze zcizit odděleně od hlavního práva,

majetek, který sám o sobě nemá žádnou hodnotu,

majetek, který za nezabavitelný výslovně prohlašuje právní předpis.

Článek 606. Nezabavitelný majetek povinného.

Nezabavitelný je rovněž tento majetek:

nábytek a vybavení domácnosti, jakož i oděvy osoby, vůči níž je výkon navrhován, nebo rodiny této osoby, které nelze považovat za nadbytečné. Obecně věci jako potraviny, palivo a další, které jsou podle názoru soudu nezbytné k tomu, aby povinný a jím vyživované osoby žili přiměřeně důstojně,

knihy a nástroje, které povinný potřebuje k výkonu povolání, umělecké činnosti nebo podnikání, není-li jejich hodnota úměrná vůči vymáhané pohledávce,

náboženské předměty a předměty používané k praktikování zákonně registrovaných náboženství,

částky, které za nezabavitelné výslovně prohlašuje zákon,

majetek a částky, které jsou výslovně prohlášeny za nezabavitelné v mezinárodních smlouvách ratifikovaných Španělskem.

Článek 607. Zabavení mezd a důchodů.

1. Ze zabavení se vylučují platy, mzdy, důchody, odměny nebo podobné příjmy, které jsou nižší než částka stanovená jako minimální mzda.

2. Platy, mzdy, odměny a důchody, které jsou vyšší než minimální mzda, lze zabavit podle tohoto sazebníku:

• pro první další částku až do výše rovnající se dvojnásobku minimální mzdy, 30 %,
• pro další částku až do výše rovnající se trojnásobku minimální mzdy, 50 %,
• pro další částku až do výše rovnající se čtyřnásobku minimální mzdy, 60 %,
• pro další částku až do výše rovnající se pětinásobku minimální mzdy, 75 %,
• pro jakoukoli částku přesahující výše uvedenou hodnotu, 90 %.

3. Pokud strana, vůči níž je výkon navrhován, pobírá více než jeden plat nebo mzdu, sečtou se všechny částky a nezabavitelná část se od nich odečte pouze jednou. Sečtou se také platy, mzdy a důchody, odměny nebo podobné příjmy manželů, ledaže je majetek manželů oddělen a důkaz o tom je předložen soudnímu tajemníkovi.

4. Vyživuje-li strana, vůči níž je výkon navrhován, jiné osoby, může soudní tajemník procentní podíly stanovené v odstavcích 1, 2, 3 a 4 tohoto článku snížit o 10 % až 15 %.

5. Pokud jsou platy, mzdy, důchody nebo odměny zatíženy stálými nebo dočasnými srážkami veřejné povahy na základě daňových předpisů nebo předpisů v oblasti sociálního zabezpečení, použije se jako základ k určení částky, která má být zabavena, čistá částka, kterou povinný obdrží po odečtení srážek.

6. Předchozí odstavce tohoto článku se vztahují i na příjmy ze samostatné výdělečné a podnikatelské činnosti.

7. Částky zabavené v souladu s tímto ustanovením lze převést přímo oprávněnému, a to na účet, který tato strana dříve určila, pokud k tomu soudní tajemník odpovědný za výkon zabavení udělil souhlas.

V tomto případě musí osoba nebo subjekt, který provádí zabavení a následný převod, jakož i oprávněný každé tři měsíce informovat soudního tajemníka o zaslaných, resp. obdržených částkách, s výjimkou tvrzení, které může předložit strana, vůči níž je výkon navrhován, a to buď z důvodu, že považuje dluh za plně splacený, což zabavení zneplatnilo, nebo proto, že zabavení a převody nebyly provedeny tak, jak stanovil soudní tajemník.

Příkaz vydaný soudním tajemníkem, který umožňuje přímý převod, lze napadnout podáním opravného prostředku domáhajícího se přezkumu přímo k soudu.

Královské nařízení s mocí zákona č. 8/2011 ze dne 1. července 2011 o opatřeních na podporu hypotečních dlužníků, která nabyla účinnosti dne 7. července 2011, ustanovení občanského soudního řádu upřesňuje. Článek 1 královského nařízení s mocí zákona č. 8/2011 stanoví:

Článek 1. Výjimky ze zabavení minimálního rodinného příjmu.

„Pokud, podle ustanovení článku 129 zákona o hypotečních úvěrech [Ley Hipotecaria], cena získaná z prodeje hypotékou zatíženého obvyklého obydlí, provedeného v důsledku výkonu rozhodnutí souvisejícího s daným dluhem, nedostačuje k pokrytí zajištěného úvěru, zvýší se částka vyloučená ze zabavení stanovená čl. 607 odst. 1 občanského soudního řádu o 50 %, a navíc o dalších 30 % z minimální mzdy za každého člena rodinné jednotky, který nepobírá pravidelný příjem, plat ani důchod přesahující částku minimální mzdy. Pro tyto účely se má za to, že rodinná jednotka sestává z manžela či manželky nebo druha či družky a předků i potomků prvního stupně, kteří žijí s povinným.

Platy, mzdy, odměny či důchody přesahující minimální mzdu a případně částky plynoucí z použití ustanovení výše uvedeného odstavce, který chrání rodinnou jednotku, budou zabaveny v souladu se sazebníkem stanoveným v čl. 607 odst. 2 výše zmíněného zákona.“

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě nemovitého nebo jiného majetku, který lze zapsat do rejstříku, může soud na návrh oprávněného nařídit preventivní záznam o obstavení majetku v příslušném veřejném rejstříku (obvykle rejstřík majetku, který je rejstříkem pro zápis nemovitostí), s cílem zaručit následný výkon.

V ostatních případech lze uložit tato opatření:

• hotovost: zabavení,
• běžné účty: příkaz bance k obstavení,
• mzdy: příkaz plátci k zadržení platby,
• úroky, výnosy a příjmy: zadržení platby ze strany plátce, správa prostředků pod dohledem soudu nebo vyplacení částek soudu,
• cenné papíry a finanční nástroje: zadržení úroků u zdroje, oznámení burze cenných papírů nebo regulátoru sekundárního trhu (jsou-li cenné papíry uvedeny na veřejném trhu) a oznámení společnosti, která cenné papíry či finanční nástroje vydala,
• další movitý majetek: zabavení.

Aby se zajistilo provedení výkonu rozhodnutí, musí navíc všechny osoby a veřejné i soukromé subjekty při provádění opatření v rámci výkonu spolupracovat (pod hrozbou pokuty nebo obvinění z pohrdání soudem, pokud tomuto požadavku nevyhoví). To znamená, že musí poskytnout informace, které se od nich požadují, nebo přijmout daná zajišťovací opatření a musí předat soudu veškeré písemnosti a údaje, které vlastní, bez jakýchkoli omezení kromě těch, která vyplývají z dodržování základních práv, nebo omezení, jež v určitých případech výslovně stanoví zákon.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření v rámci výkonu rozhodnutí nemají stanovenou dobu trvání; zůstávají v platnosti, dokud není výkon rozhodnutí dokončen. Co se těchto opatření týká, oprávněný musí v každém případě požádat o odpovídající výkon. Například v případě zabavení movitého či nemovitého majetku se bude požadovat dražba. Platba oprávněné osobě se uskuteční z peněžních prostředků získaných v této dražbě. V ostatních případech, například pokud příkaz spočívá ve vydání majetku oprávněnému (jako je vystěhování kvůli neplacení nájemného), budou opatření v rámci výkonu představovat navrácení vlastnictví majetku oprávněnému, jakmile bude nájemce porušující smlouvu z nemovitosti vypovězen.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Povinný nicméně může podat námitku, jakmile bude o výkonu rozhodnutí vyrozuměn. V tomto případě se bude konat výše zmíněné jednání o námitce. Námitku lze podat z věcných nebo procesních důvodů. Důvody pro podání námitky se liší podle titulu, který je předmětem výkonu (jak je stanoveno v článcích 556 a násl. občanského soudního řádu, v závislosti na tom, zda se jedná o procesní rozhodnutí soudce či soudního vykonavatele, rozhodčí nález nebo mediační dohodu; rozhodnutí ukládající maximální trest v trestním řízení týkajícím se dopravních nehod; tituly uvedené v čl. 517 bodech 4, 5, 6 a 7 občanského soudního řádu, jakož i jiné vykonatelné listiny uvedené v čl. 517 odst. 2 bodu 9. Námitky založené na nepřiměřenosti pohledávky nebo na vadách řízení se řídí článkem 558 a článkem 559 občanského soudního řádu). Je třeba uvést, že soud mohl některé z těchto důvodů uplatnit dříve z vlastního podnětu (pokud soud shledá, že kterékoli z ustanovení ve vykonatelném titulu, kterým je ověřená veřejná listina, doklad nebo osvědčení, může být nepřiměřené, je povinen jednat z moci úřední tak, že strany v dané záležitosti vyslechne a poté vydá rozhodnutí). Strany mohou proti rozhodnutí vydanému soudem prvního stupně ohledně důvodů námitky podat odvolání. O odvolání rozhodne příslušný provinční soud.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Opatření v rámci výkonu založené na rozsudku nebo soudním rozhodnutí, rozhodnutí soudního vykonavatele, kterým se schvaluje smír nebo dohoda dosažená během řízení nebo rozhodčí nálezu či mediační dohoda tedy zaniká, pokud do pěti let poté, co se rozsudek nebo rozhodnutí staly pravomocnými, nebyl podán příslušný návrh na výkon rozhodnutí (článek 518 občanského soudního řádu).

Rovněž existuje určitá čekací doba před zahájením výkonu procesních rozhodnutí (vydaných soudcem nebo soudním vykonavatelem) či rozhodčích nálezů nebo mediačních dohod. Účelem této doby je poskytnout povinnému čas k dobrovolnému splnění rozhodnutí, čímž se zabrání tomu, aby strana, která měla ve věci úspěch, potřebovala žádat o výkon rozhodnutí. Z tohoto důvodu nelze výkon procesních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů či mediačních dohod nařídit ve lhůtě dvaceti dnů ode dne, kdy stanovení povinnosti nabylo právní moci, nebo k němuž bylo povinnému doručeno rozhodnutí o schválení dohody nebo podpisu dohody (článek 548 občanského soudního řádu). Tato čekací doba má zejména podpořit dobrovolné splnění povinným.

Jak je vysvětleno výše v oddíle 4.1, za účelem ochrany dlužníka občanský soudní řád stanoví, že určitý majetek je nezabavitelný, a rovněž uvádí přiměřená kvantitativní omezení pro zabavení platů, mezd, odměn nebo důchodů.

Při dražbách majetku je nutno uskutečnit prodej předkladateli nejvyšší nabídky, a to za minimální částku, která bude úměrná hodnotě majetku určené oceněním, anebo výši dluhu. Tato omezení k ochraně dlužníka jsou vyšší v případě dražby nemovitosti, v níž má dlužník obvyklé bydliště (články 670 a 671 občanského soudního řádu).

Občanský soudní řád rovněž stanoví, že výkon rozhodnutí v zásadě není možné provést pro úroky z dlužné jistiny a pro náklady řízení, přesahují-li 30 % jistiny (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě výkonu rozhodnutí týkajícího se nemovitosti, kde má dlužník obvyklé bydliště, nesmí náklady, kterých se lze na povinném domáhat, přesáhnout 5 % částky požadované v návrhu na výkon rozhodnutí (článek 575 občanského soudního řádu).

V případě zabavení majetku z hypotečního úvěru a u dlužníků, jejichž sociální a finanční situace je obzvláště zranitelná, se vystěhování z místa obvyklého bydliště odloží (článek 441 občanského soudního řádu).

Podle článků 55 až 57 insolvenčního zákona (Ley Concursal) nelze individuální příkazy k výkonu rozhodnutí provést, pokud již došlo k vyhlášení úpadku, jelikož výlučnou pravomoc v souvislosti s výkonem rozhodnutí vůči straně v úpadku má soudce, který rozhodoval v konkurzním řízení; cílem je zabránit tomu, aby se s některými věřiteli zacházelo příznivěji než s jinými.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí (rozumí se nucený výkon rozhodnutí, neboť dobrovolné splnění povinnosti dlužníkem není předmětem řízení, tj. exekuce) zahrnuje všechna řízení, která umožňují přimět dlužníka k plnění povinností, které mu ukládá exekuční titul. Exekuční tituly jsou především rozsudky (francouzské nebo zahraniční) a notářské listiny opatřené doložkou vykonatelnosti (viz bod 2 níže). Podle francouzského práva mohou tyto tituly dlužníkovi ukládat tři druhy závazků: zaplatit, vykonat úkon nebo se zdržet určitého úkonu a poskytnout nebo vrátit.

Právo na výkon rozhodnutí se týká pouze majetku dlužníka. Výkon rozhodnutí vůči osobám neexistuje. To znamená například, že dlužníci nemohou být odsouzeni k trestu odnětí svobody na základě pouhého konstatování, že nesplácejí svůj dluh. Nicméně odmítnutí splnit některé závazky (vyživovací povinnost) představuje trestný čin, kterým se dlužník vystavuje stíhání a odsouzení k trestu odnětí svobody. Stejně tak je tomu v případě podvodné organizace platební neschopnosti dlužníkem.

Povinnosti zaplatit se vykonávají prostřednictvím zabavení peněžitých částek nebo movitého či nemovitého majetku dlužníka. Pokud se zabavení vztahuje na peněžitou částku, bude zabavená částka přikázána věřiteli (například připsání zabavené částky na bankovní účet). Pokud se zabavení vztahuje na movitý či nemovitý majetek dlužníka, povede takové zabavení k nucenému prodeji tohoto majetku a zisk z prodeje bude vyplacen věřiteli do výše jeho pohledávky.

Povinnosti poskytnout nebo vrátit se liší v závislosti na povaze věci. Pokud se jedná o movitou věc, je tato věc zajištěna a zabavena, aby byla vrácena svému zákonnému vlastníkovi. Pokud jde o nemovitou věc, je navrácení věci jejímu vlastníkovi do užívání zajištěno vystěhováním uživatele.

Vzhledem k tomu, že je zakázáno danou osobu ke splnění povinnosti něco konat nebo se konání zdržet nutit fyzicky, je dlužník vyzván ke splnění těchto povinností tak, že mu soudce uloží pokutu. Penále (úroky z prodlení) je peněžitá částka, kterou bude dlužník povinen zaplatit, pokud nesplní své povinnosti. Dlužná částka bude vypočítána poměrně vzhledem k době, po kterou trvalo nesplnění (pokud jde o povinnosti něco konat), nebo v závislosti na počtu porušení ve vztahu k povinnosti něčeho se zdržet. Pokud jsou povinnosti zaplatit, poskytnout nebo vrátit vykládány rovněž jako povinnosti něco konat, může k nim být navíc ještě nařízeno uhrazení penále i v případě, že jsou kromě toho nařízena i jiná opatření k nucenému výkonu rozhodnutí.

Je třeba rovněž připomenout, že předmětem opatření k nucenému výkonu rozhodnutí mohou být v zásadě pouze povinnosti stanovené exekučním titulem.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

K nucenému výkonu rozhodnutí jsou oprávněni výhradně soudní exekutoři. Těmi jsou veřejní a ministerští úředníci a jsou za tímto účelem jmenováni ministrem spravedlnosti, který kontroluje, zda při plnění svěřených pravomocí postupují v souladu s přísnými etickými pravidly. Jejich služby jsou zpoplatněny (viz bod 3 níže). Náklady na provedení nuceného výkonu rozhodnutí hradí věřitel a dlužník mu je následně nahradí.

V případě, že je třeba zahájit soudní řízení, je příslušným soudcem v zásadě exekuční soudce, tj. specializovaný soudce soudu prvního stupně (tribunal judiciaire).

A konečně předběžná ochranná opatření sice v zásadě schvaluje exekuční soudce, ale výjimečně je může schvalovat také předseda obchodního soudu v případě, že směřují k zachování pohledávky spadající do pravomoci obchodního soudu.

Požádat soudního exekutora (commissaire de justice dříve označovaného huissier de justice) o to, aby zahájil opatření k nucenému výkonu rozhodnutí, lze i bez advokáta.

Asistence advokáta je povinná v průběhu celého řízení o zabavení nemovitých věcí. Výjimečně může dlužník bez asistence advokáta požádat exekučního soudce příslušného k výkonu rozhodnutí o povolení k přímému prodeji svého majetku.

V jiných řízeních je zastoupení advokátem v zásadě povinné, ledaže se napadené exekuční opatření týká pohledávky nižší než 10 000 EUR. V takovém případě se strany mohou dostavit osobně, nebo jim může být nápomocen nebo je zastupovat advokát, manžel/manželka, partner/partnerka, osoba, s níž uzavřeli registrované partnerství, jejich příbuzní nebo příbuzní jejich manžela/manželky v přímé linii, jejich příbuzní nebo příbuzní jejich manžela/manželky v pobočné linii až do třetího stupně včetně, a dále osoby vázané výhradně na poskytování osobních služeb účastníkům nebo na jejich podnik.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Seznam exekučních titulů uznávaných ve Francii je uveden v článku L. 111-3 občanského exekučního řádu (Code des procédures civiles d'exécution). Jsou to:

• soudní a správní rozhodnutí soudů, pokud jsou vykonatelná, jakož i dohody, kterým tyto soudy přiznaly vykonatelnost,
• zahraniční opatření a rozsudky, jakož i rozhodčí nálezy prohlášené za vykonatelné rozhodnutími, proti nimž nelze podat opravný prostředek odkládající vykonatelnost, aniž tím jsou dotčena použitelná ustanovení práva Evropské unie,
• rozhodnutí vydaná Jednotným patentovým soudem,
• výtahy zápisů z jednání o urovnání sporu podepsané soudcem a účastníky řízení,
• notářské listiny opatřené doložkou vykonatelnosti,
• dohody, podle nichž manželé vzájemně souhlasí s rozvodem na základě listiny stvrzené vlastnoručním podpisem a podepsané advokáty, která je uložena formou notářského zápisu podle podmínek stanovených v článku 229-1 občanského zákoníku (Code civil),
• exekuční tituly vydávané soudním exekutorem v případě neuhrazení šeku, případně v případě dohody mezi věřitelem a dlužníkem za podmínek uvedených v článku L. 125-1 občanského exekučního řádu,
• exekuční tituly vydávané právnickými osobami veřejného práva, které jsou uvedeny v zákoně, nebo rozhodnutí, kterým zákon přiznává účinek rozsudku,
• transakce a listiny zaznamenávající dohodu vyplývající z mediačního, smírčího nebo participativního řízení, pokud jsou spolupodepsány advokáty každé ze stran a potvrzeny kanceláří příslušného soudu.

Soudní rozhodnutí jsou vykonatelná, a mohou tedy vést k zahájení nuceného výkonu rozhodnutí, pokud proti nim nelze podat opravný prostředek odkládající vykonatelnost, tj. odvolání nebo odpor, pokud je předběžný výkon povinný (což je v zásadě případ rozhodnutí v prvním stupni), případně pokud soudce nařídil předběžný výkon svého rozhodnutí. Rozhodnutí správních soudů jsou vykonatelná, i když proti nim lze podat opravný prostředek.

Povolená opatření k nucenému výkonu rozhodnutí:

Jakmile daná osoba získá exekuční titul, může v zásadě zahájit veškerá opatření k nucenému výkonu rozhodnutí stanovená v občanském exekučním řádu (Code des procédures civiles d'exécution), aniž by k tomu potřebovala předchozí soudní povolení. Výjimku představují dva postupy nuceného výkonu rozhodnutí, které lze zahájit pouze na základě předchozího soudního povolení:

• srážky ze mzdy, povolované exekučním soudem v místě bydliště dlužníka nebo poddlužníka, pokud dlužník žije v zahraničí nebo je jeho bydliště neznámé,
• zabavení nemovitosti, které probíhá u soudu v místě, kde se nemovitost nachází.

Exekuční opatření na částky nižší než 535 EUR v obytných prostorách musí být kromě toho předběžně schválena exekučním soudcem.

Opatření k nucenému výkonu rozhodnutí stanovená v občanském exekučním řádu jsou různorodá a liší se podle typu dotčeného majetku (budovy, movitý hmotný majetek, peníze apod., viz bod 4.2 níže). Ve všech případech se musí omezovat na to, co je nezbytně nutné k vymožení pohledávky, a při volbě exekučních opatření nesmí dojít ke zneužití.

Odchylně od zásady, že opatření k nucenému výkonu rozhodnutí mohou být nařízena pouze na základě exekučního titulu, lze ještě před získáním exekučního titulu přijmout předběžná ochranná opatření. Ta umožňují ochranu práv věřitele do doby, než získá exekuční titul.

Předběžná ochranná opatření jsou ochranná opatření ve formě zajišťovacího zabavení nebo soudního zajištění. Soud je povolí, pokud se nárok věřitele jeví jako opodstatněný a pokud věřitel doloží existenci okolností, které by mohly ohrozit vymahatelnost pohledávky. Předchozí povolení soudce není nutné v případech, kdy má věřitel k dispozici rozsudek, který není dosud vykonatelný. Opatření přijatá za těchto podmínek však ve všech případech pozbývají platnosti, pokud je soudní exekutor urychleně neoznámí dlužníkovi a pokud věřitel nezahájí řízení ve věci samé s cílem získat soudní rozhodnutí potvrzující jeho pohledávku.

Okamžik, kdy lze provést opatření k nucenému výkonu rozhodnutí:

Opatření k nucenému výkonu rozhodnutí se mohou uskutečnit pouze mezi 6:00 a 21:00. Nemohou být prováděna v neděli a o státních svátcích, s výjimkou předchozího povolení exekučního soudce (příslušného pro výkon rozhodnutí).

Náklady na opatření nuceného výkonu rozhodnutí:

Služby soudního exekutora jsou zpoplatněny. Náklady na provedení nuceného výkonu rozhodnutí hradí nejprve věřitel a dlužník mu je následně nahradí společně se svým dluhem. Část těchto nákladů však vždy nese věřitel.

Odměnu soudního exekutora upravuje nařízení č. 2016-230 ze dne 26. února 2016 a vyhláška ze dne 26. února 2016, kde je stanovena částka, která mu náleží za každý jednotlivý úkon exekuce. Tuto sazbu tvoří zejména:

• pevně stanovený poplatek za každé opatření, což je částka stanovená vyhláškou v pevné výši; na základě výše pohledávky se tento pevný poplatek vynásobí koeficientem 0,5 (pohledávka nepřesahující 128 EUR), 1 (pohledávka mezi 128 EUR a 1 280 EUR) nebo 2 (pohledávka vyšší než 1 280 EUR),
• poplatek za zahájení řízení, který může být vybírán pouze jednou za exekuční titul; činí 4,29 EUR, je-li pohledávka nižší než 76 EUR; nadto je tato částka úměrná výši pohledávky, a to až do maximální výše 268,13 EUR,
• poplatek za vymáhání a výběr; jedná se o poměrnou klouzavou sazbu, kterou soudní exekutor účtuje pouze tehdy, pokud vymohl nebo vybral celou pohledávku nebo její část; v každém případě část tohoto poplatku nese věřitel (článek A. 444-32 obchodního zákoníku (Code de commerce)),
• poplatky za správu věcí; soudní exekutor účtuje 6,37 EUR za každou splátku zaplacenou dlužníkem, s výjimkou zůstatku dluhu, ze kterého není oprávněn tuto částku účtovat; tyto poplatky nesmí překročit 32,74 EUR za jednu věc,
• cestovní náklady ve výši 7,67 EUR (8,80 EUR, pokud k doručování dochází výhradně elektronickou cestou,
• DPH (20 %),
• s výhradou určitých výjimek z paušálního poplatku ve výši 14,89 EUR (k 1. lednu 2017), který soudní exekutoři odvádějí státu,
• poštovné za dopisy, které představují povinné formální náležitosti řízení,
• náklady na zámečníka, stěhování, automechanika a uskladnění nábytku (na fakturu).

Například v případě vymožené pohledávky ve výši 10 000 EUR je minimální odměna za některá exekuční opatření následující:

• preventivní obstavení bankovního účtu: 129,64 EUR včetně daní (pevný poplatek, cestovní výdaje a paušální daň),
• obstavení nebo prodej movitého majetku: 114,21 EUR včetně daní (pevný poplatek, cestovní výdaje a paušální daň),
• zabavení vozidla prohlášením na prefektuře: 124,50 EUR včetně daní (pevný poplatek, cestovní výdaje a paušální daň),
• výzva k úhradě, jejímž předmětem je zabavení nemovitosti: 178,55 EUR včetně daní (pevný poplatek, cestovní výdaje a paušální daň),

3.2 Hlavní podmínky

Pro nařízení exekučních opatření na základě exekučních titulů není v zásadě třeba soudního povolení (viz bod 3.1. výše).

Pokud věřitel nedisponuje exekučním titulem, může při splnění určitých podmínek zahájit předběžná ochranná opatření (viz bod 3.1. výše).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Věřitel může vést exekuci v zásadě vůči veškerému majetku dlužníka.

Zákon může nicméně stanovit, že určitý druh majetku nemůže být předmětem exekuce (výkonu rozhodnutí). Jedná se zejména o tento majetek:

• částky potřebné na výživu, není například možné započítat veškerý příjem osoby z výdělečné činnosti, protože tato osoba musí mít k dispozici částku, která postačuje k uspokojení jejích každodenních potřeb, výše této částky se stanoví každý rok a zohledňuje výši příjmu z výdělečné činnosti a počet závislých osob,
• movitý majetek potřebný pro každodenní život a práci dlužníka; tyto věci mohou být v zásadě spojeny pouze s cílem zajistit zaplacení jejich ceny, nebo pokud mají významnou hodnotu; seznam těchto věcí je uveden v článku R. 112-2 občanského soudního řádu; například není možné zabavit lůžko nebo stůl dlužníka, ledaže je obstavení odůvodněno nezaplacením kupní ceny nebo pokud se jedná o předměty vysoké hodnoty,
• majetek, který je nezbytný pro zdravotně postižené osoby nebo je určen k péči o nemocné; například nesmí být zabaven invalidní vozík osoby se zdravotním postižením.

Samostatný podnikatel kromě toho v některých případech požívá zvláštní ochrany vztahující se na celý jeho majetek nebo jeho část.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Opatření k nucenému výkonu rozhodnutí, pokud jde o majetek a finanční pohledávky, se provádějí v několika etapách. Soudní exekutor nejprve provede jejich zabavení. Toto zabavení znemožňuje s majetkem nakládat. Zakazuje dlužníkovi zabavený movitý majetek zcizovat. Pokud tuto povinnost zachování majetku nedodrží, dopouští se trestného činu. Pokud jde o peněžité částky, tyto částky zůstávají blokovány na účtu dlužníka. Následně soudní exekutor oznámí zabavení dlužníkovi. Neuplatní-li dlužník u exekučního soudce vůči zabavení námitku, může soudní exekutor přistoupit k fyzickému zabavení majetku za účelem jeho prodeje ve veřejné dražbě nebo si nechat vyplatit zajištěné peněžní částky. V případě, že dlužník námitku uplatní, exekuční soudce buď schválí pokračování opatření k nucenému výkonu rozhodnutí, nebo je ukončí v případě, že nebylo platně provedeno.

Opatření nuceného výkonu rozhodnutí týkající se nemovitostí představuje postup zabavení nemovitosti. Začíná tím, že soudní exekutor vydá dlužníkovi příkaz k zaplacení, na jehož základě bylo nařízeno zabavení a který dlužníkovi znemožňuje s nemovitostí disponovat. Následně věřitel věc postoupí exekučnímu soudci, aby rozhodl o dalším postupu v této věci. Pokud je možné provést přímý prodej nemovitosti a dlužník o to požádá, povolí soudce přímý prodej nemovitosti a stanoví lhůtu, v níž se tento prodej uskuteční. Pokud přímý prodej nemovitosti možný není nebo pokud není úspěšný, nařídí soudce prodej nemovitosti ve veřejné dražbě. Tato dražba se koná v průběhu slyšení před soudem.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční opatření jsou v zásadě vykonatelná ve lhůtě 10 let (článek L. 111-4 občanského exekučního řádu (Code des procédures civiles d'exécution)). Toto období začíná znovu běžet v okamžiku, kdy je na základě tohoto titulu zahájen akt k nucenému výkonu rozhodnutí.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Tato otázka se vztahuje pouze na:

• předběžná ochranná opatření ve formě zabavení, pokud věřitel dosud nedisponuje exekučním titulem,
• příkazy k vydání nebo navrácení konkrétního movitého majetku, pokud osoba usilující o vydání nebo vrácení majetku ještě nemá exekuční titul,
• exekuci na mzdu,
• zabavení nemovitosti.

Tyto postupy jsou totiž jedinými opatřeními k nucenému výkonu rozhodnutí, které musí schválit exekuční soudce. Proti rozhodnutí soudce lze podat odvolání nebo kasační opravný prostředek ke kasačnímu soudu (Cour de cassation), a to v závislosti na výši pohledávky.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Exekuční opatření jsou v zásadě vykonatelná ve lhůtě 10 let (článek L. 111-4 občanského exekučního řádu (Code des procédures civiles d'exécution)). Toto období začíná znovu běžet v okamžiku, kdy je na základě tohoto titulu zahájen akt k nucenému výkonu rozhodnutí.

Opatření k nucenému výkonu rozhodnutí se mohou uskutečnit pouze mezi 6:00 a 21:00. Nemohou být prováděna v neděli a o státních svátcích, s výjimkou předchozího povolení exekučního soudce (příslušného pro výkon rozhodnutí).

Kromě toho se postupy při exekuci musí omezit na to, co se ukáže jako nezbytně nutné k vymožení pohledávky, a při volbě těchto opatření nesmí dojít ke zneužití.

Navíc platí, že určitý majetek výkonem rozhodnutí postihnout nelze (viz výše 4.1.), a jakékoli zabavení s následným prodejem týkající se prostor, které slouží dlužníkovi k bydlení, musí být povoleno předem, je-li jeho cílem vymožení pohledávky jiné než vyživovací povinnost, jejíž výše nedosahuje 535 EUR (články L. 221-2 a R. 221-2 občanského exekučního řádu).

A konečně, pokud dlužník požívá exekuční imunity, nelze uplatnit žádné opatření k nucenému výkonu rozhodnutí ve vztahu k jeho majetku, na který se tato imunita vztahuje. Aby bylo možné provést opatření k nucenému výkonu rozhodnutí ve vztahu k majetku takové osoby na základě toho, že se na něj nevztahuje exekuční imunita, je nutné předem získat povolení soudce (články L. 111-1 až L. 111-3 a R. 111-1 až R. 111-5 občanského exekučního řádu).

Související odkazy

Legifrance

Internetové stránky Národní komory soudních exekutorů (Chambre Nationale des Commissaires de Justice)

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

V Chorvatské republice se vykonávací řízení (exekuční řízení) řídí ustanoveními exekučního zákona (Ovršni zakon) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 112/12, 25/13, 93/14, 55/16 a 73/17; dále jen OZ). Tento zákon upravuje postup, jakým soudy a notáři provádí exekuci nároků na základě exekučních titulů a veřejných listin (postup při vykonávacím řízení), nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Exekuční řízení provádí soudy na základě exekučních titulů, zatímco notáři provádí exekuční řízení na základě veřejných listin.

Co představuje exekuční titul, je stanoveno v článku 23 OZ, zatímco veřejné listiny jsou popsané v článku 31 OZ.

Finanční agentura (Financijska agencija) je také součástí exukučního řízení (dále jen agentura) – právnická osoba, která provádí exekuci podle ustanovení OZ a zákona, který upravuje exekuci u finančních prostředků, stejně jako zaměstnavatelé, Chorvatský institut penzijního pojištění (Hrvatski zavod za mirovinsko osiguranje) a další orgány stanovené ze zákona.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudy provádí exkuci na základě exekučních titulů, mezi něž podle OZ patří:

1. vykonatelné soudní rozhodnutí a smíry,

2. vykonatelné smíry uvedené v článku 186.a občanského soudního řádu,

3. vykonatelná rozhodnutí rozhodčího soudu,

4. vykonatelná rozhodnutí vydaná ve správním řízení a vykonatelné správní smíry, pokud to zahrnuje plnění peněžitého závazku, nestanoví-li zákon jinak,

5. vykonatelné notářské listy a vykonatelná notářská doložka,

6. smíry dosažené v rámci řízení před „čestnými soudy“ (sudovi časti) v kanceláři soudce v Chorvatské republice a smíry dosažené v mediačních řízeních v souladu s ustanoveními zákona o mediaci,

7. jiné dokumenty, které se ze zákona považují za vykonatelné.

Vykonatelné dokumenty jsou způsobilé k exekučnímu řízení v případě, že uvádí věřitele a dlužníka, předmět, druh, rozsah a lhůtu pro splnění peněžitého závazku.

Je-li vykonatelným dokumentem rozhodnutí, které vyžaduje inkaso pohledávky ve formě platby nebo vykonání určitého jednání, musí také obsahovat lhůtu pro dobrovolné splnění, a v případě, že lhůta pro dobrovolné splnění nebyla stanovena, stanoví soud příslušnou lhůtu v nařízení výkonu rozhodnutí.

3.1 Řízení

Věřitel podává návrh na nařízení exekuce k soudu na základě vykonatelného titulu. Návrhy na nařízení exekuce může věřitel podat osobně jako strana řízení nebo prostřednictvím zástupce. Exekuční řízení lze zahájit ex officio, pokud tak výslovně stanoví zákon.

Pro exekuční řízení jsou věcně příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak. Exekuce probíhá v rámci obvodu stanoveném v rozhodnutí o nařízení výkonu rozhodnutí.

Nařízení exekuce musí uvádět vykonatelnou, tj. veřejnou listinu, na jejímž základě exekuce proběhne, věřitele a stranu, vůči níž je exekuce vyžadována (dlužník), vymáhaný nárok, prostředky a předmět exekuce a další informace nezbytné k provedení excekuce.

3.2 Hlavní podmínky

Návrh na nařízení exekuce musí obsahovat žádost, v níž bude uveden vykonatelný dokument nebo veřejná listina, na jejímž základě je exekuce vyžadována, věřitel a dlužník, osobní identifikační čísla věřitele a dlužníka, nárok, jehož vymožení je vyžadováno, prostředky nezbytné k provedení exekuce a v případě potřeby také předmět exekuce. Návrh musí obsahovat další předepsané informace nezbytné k provedení exekuce.

Návrh na nařízení exekuce na základě veřejné listiny musí obsahovat:

1. žádost k soudu, aby nařídil dlužníkovi uhradit nárok s veškerými souvisejícími náklady během osmi dnů a v případě sporů, které se týkají směnek a šeků, do tří dnů,

2. vykonatelné návrh.

Hlavními podmínkami, které tedy musí být splněny pro nařízení exekuce, jsou: vykonatelný dokument nebo veřejná listina, na jejímž základě je exekuce nařízena, a vykonatelný návrh.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem výkonu jsou statky a práva, která mohou být podle zákona předmětem exekuce s cílem vymožení nároku. Exekuce se provádí za účelem uspokojení nároku věřitele a postihuje statky, které jsou předmětem exekuce a představují nedílnou součást majetku dlužníka.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu, může být majetek dlužníka (peníze, nemovitosti, movité věci, cenné papíry a účasti) nebo určitá nemajetková práva navrhovatele (předání a doručení movitého majetku, opuštění a předání nemovitosti, návrat do práce atd.). V průběhu řízení se může navrhovatel rozhodnout, které předměty chce do výkonu zahrnout.

Exekucí nelze postihnout statky, které nejde zcizit, ani žádné jiné statky, u nichž je to zakázáno zvláštními zákony. Exekucí taktéž nelze postihnout žádné daňové nároky a jiné poplatky.

Postihnout exekucí taktéž nelze statky, zbraně a vybavení určené k obraně a statky a zařízení určené k práci místních a národních vládních institucí a justičních orgánů.

To, zda může být určitý statek nebo právo postižen exekucí (být předmětem výkonu rozhodnutí), nebo pro něj platí nějaká omezení, se posuzuje s ohledem na okolnosti v době podání návrhu na nařízení exekuce, nestanoví-li OZ výslovně jinak.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Základním účinkem exekučních opatření je to, že dojde k omezení práv dlužníka nakládat se svým majetkem.

Exekuční opatření týkající se nemovitostí a movitého majetku má za následek prodej nemovitosti nebo movitého majetku za účelem uspokojení nároku věřitele z částky získané za prodej.

Exekuční opatření týkající se finančních nároků mají za následek konfiskaci a převod peněžitého nároku na věřitele, a to až do částky ve výši nezbytné k uspokojení nároku.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční opatření jsou platná až do ukončení exekuce, k čemuž dojde po úplném uspokojení nároku věřitele nebo po stažení jeho návrhu na nařízení exekuce.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Dlužník má právo:

• podat odvolání proti rozhodnutí o nařízení exekuce, nebo

• podat stížnost na rozhodnutí notáře vydané na základě veřejné listiny.

Včasné a přípustné odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí vydanému na základě právně vykonatelného dokumentu nemá vůči exekučnímu řízení odkladné účinky.

Včasná a přípustná stížnost na rozhodnutí notáře vydané na základě veřejné listiny (podává se k notáři, ale rozhoduje o ní soud) přesměruje řízení na standardní soudní spor (klasična parnica), který bude pokračovat před soudem a v němž budou muset strany, nyní navrhovatel (dříve věřitel) a odpůrce (dříve dlužník), podložit své argumenty důkazy k tomu, aby v řízení uspěly. Pokud byly splněny předběžné podmínky předepsané OZ, dlužník má právo na pozastavení exekučního řízení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Soud vymezuje exekuci na opatření uvedená v návrhu na nařízení exekuce a ve vztahu ke statkům v něm uvedeným. Je-li navrženo několik opatření a statků, soud na návrh dlužníka omezí exekuci na vybraná opatření a statky, pokud je považuje za dostatečné k uspokojení nároku.

Jedním ze základních principů exekuce je to, že pi provádění exekučního a zajišťovacího řízení je soud povinen respektovat důstojnost dlužníka tím, že zajistí, aby byl výkon rohodnutí pro něj co nejvýhodnější.

Ochrana dlužníka je zajištěna tím, že jsou z exekuce vyloučeny statky a prostředky, u nichž nebo s jejichž využitím je možné nuceně uspokojit nárok věřitele, a to poskytnutím určitých procesních a materiálních záruk dlužníkovi v průběhu exekuce a v souvislosti s ní. Tato ochrana se projevuje uplatňováním zásady zákonnosti při určování, zda bude exekuce povolena, při určování statků a prostředků postižených exekucí a během postupu uplatněného při nuceném uspokojení nároku věřitele.

Existují omezení, pokud jde o nemovité věci, které nemohou být postiženy exekucí, jak je uvedeno v článku 91 OZ.

Existují omezení, pokud jde o movité věci, které nemohou být postiženy exekucí, jak je uvedeno v článku 135 OZ.

Existují omezení pro exekuci peněžitých nároků, která stanoví článek 173 OZ, přičemž článek 172 OZ stanoví, který příjem dlužníka nelze postihnout exekucí.

Článek 212 OZ stanoví zvláštní pravidla pro exekuci týkající se finančních prostředků, které jsou od exekuce osvobozeny nebo které lze exekucí postihnout pouze částečně, přičemž články 241 a 242 OZ stanoví zvláštní pravidla týkající se osvobození od exekuce a omezení exekuce, pokud jde o právnické osoby.

Ochranu dlužníků, kteří jsou fyzickými osobami v exekučním řízení týkajícím se peněžitých nároků, stanoví článek 75 OZ, přičemž ochranu právnických osob stanoví článek 76 OZ.

Ustanovení OZ, která stanoví omezení exekuce, tj. která vylučují určité statky z exekuce, představují ochranu dlužníka v průběhu exeukčního řízení.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Itálie

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí nucený výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů (dluhové nástroje, veřejné listiny (atti publici) a ověřené soukromé listiny pro zvláštní účely). V této fázi, která je součástí soudního řízení, mohou pořádkové a bezpečnostní síly zasáhnout, nesplní-li povinný své závazky dobrovolně.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro výkon rozhodnutí jsou příslušné obecné soudy. Obecným soudům musí být podán také návrh na odepření výkonu uvedený v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I (přepracované znění)).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení exekučního úkonu je vlastnictví exekučního titulu. Exekuční tituly jsou stanoveny zákonem v článku 474 občanského soudního řádu, přičemž existují dva druhy exekučních titulů: soudní tituly a mimosoudní tituly. K soudním titulům patří rozhodnutí, akty a usnesení vydaná soudem během soudního řízení či na jeho konci. K mimosoudním titulům patří dluhové nástroje, veřejné listiny a ověřené soukromé listiny vyhotovené samostatně stranami.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí začíná, jakmile je povinnému doručen exekuční titul, kterým musí být v souladu s článkem 475 občanského soudního řádu vykonatelný opis, a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), což je příkaz, aby povinný ve lhůtě, která činí nejméně deset dnů, splnil svůj závazek, a upozornění, že pokud tak neučiní, bude to mít za následek nucený výkon v souladu s článkem 480 občanského soudního řádu. Ve třetím odstavci článku 480 je stanoveno, že v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí oprávněný zvolit adresu pro doručování v místě soudu příslušného k výkonu rozhodnutí. Není-li bydliště zvoleno, podávají se opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soudu v místě, kde bylo usnesení doručeno, a oznámení jsou oprávněnému doručena v kanceláři úředníka téhož soudu. Jakmile byly splněny náležitosti, může vykonávací řízení začít obstavením majetku soudním vykonavatelem, který musí nejprve předložit výše uvedené dokumenty. K obstavení majetku musí dojít do 90 dnů ode dne, k němuž bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nikoli však dříve, než je lhůta stanovená v tomto usnesení; v opačném případě pozbude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí platnosti (článek 481). V této fázi není nutné právní zastoupení.

Obstavení je neplatné, pokud se do 45 dnů od jeho provedení nepožaduje převod nebo prodej majetku.

Výkon rozhodnutí má zajistit nucené splnění nesplněných závazků s využitím pořádkových a bezpečnostních sil. Lze jej využít u peněžních pohledávek i u závazků vydat movitou věc nebo uvolnit nemovitost a u „nezastupitelných“ pozitivních závazků.

3.2 Hlavní podmínky

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení výkonu je vlastnictví exekučního titulu, který obsahuje nárok, jenž je „jistý, stanovený a splatný“ (certo, liquido ed esigibile) (článek 474). Míra „jistoty“ se různí v závislosti na titulu: vyšší míra jistoty zjevně existuje v případě rozhodnutí vydaného soudem prvního stupně (které je vykonatelné předběžně) než u dluhového nástroje nebo transakcí uzavřených ve formě veřejných listin či ověřených soukromých listin.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Exekuční soud ukládá v rámci řízení různé druhy opatření, obvykle nařízení (ordinanze). Tato opatření sahají od opatření nezbytných ke stanovení pravidel pro řádné vedení řízení po opatření, která přiznávají užitek, například výnos (decreto), kterým je zabavený majetek převeden na osobu, která jej v dražbě koupila, nebo uchazeče s nejvyšší nabídkou.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu může být: a) movitý majetek, b) nemovitý majetek, c) pohledávky povinného a movité věci, které povinný uchovává v prostorách třetích osob, d) podíly

Předmětem výkonu může být také povinnost vydat movitou věc a uvolnit nemovitost a nezastupitelné pozitivní a negativní povinnosti.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon rozhodnutí v případě peněžních částek, který začíná obstavením, znamená, že povinný, proti němuž bylo provedeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nemá obstavené peněžní prostředky k dispozici. Veškeré úkony, při nichž je s těmito peněžními prostředky nakládáno, jsou tudíž neplatné a nelze je použít s cílem zabránit exekuci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření jsou exekučními opatřeními za účelem uspokojení nároků; nelze je proto použít jako důkaz při šetření.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právní systém připouští opravné prostředky podané povinným (a/nebo třetími stranami, jichž se výkon týká) proti dokumentům a rozhodnutím souvisejícím s vykonávacím řízením. Opravné prostředky mohou vést ke dvěma různým druhům rozhodnutí:

– námitka proti výkonu rozhodnutí (opposizione all’esecuzione) (články 615 a 616 občanského soudního řádu), kdy je napadeno právo pokračovat ve výkonu (nebo existence práva oprávněného pokračovat ve výkonu),

– námitka proti aktům výkonu (opposizione agli atti esecutivi) (články 617 a 618 občanského soudního řádu), kdy jsou namítány procesní vady (tj. platnost dokumentů použitých v rámci vykonávacího řízení).

Námitky proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu, které jsou podány před zahájením nucené exekuce, jsou definovány jako opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), jelikož jsou důsledkem dokumentu, kterým se předem oznamuje výkon rozhodnutí: opravný prostředek proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se podává předložením návrhu soudu, který je příslušný pro danou věc, částku nebo místo v souladu s obecnými ustanoveními občanského soudního řádu.

Pokud již byla exekuce zahájena nebo pokud již byl doručen příkaz k obstavení, podává se námitka proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu exekučnímu soudu prostřednictvím zvláštního opravného prostředku.

Třetí strany, které tvrdí, že mají věcná práva k obstavenému majetku, mohou podat exekučnímu soudu opravný prostředek do doby, dokud není majetek prodán nebo převeden.

Tuto záležitost upravují články 615, 616, 617, 618 a 619 občanského soudního řádu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Kromě věcí, jejichž zabavení je vyloučeno podle zvláštních právních předpisů, nelze zabavit:

1. posvátné předměty a předměty používané k praktikování náboženství;

2. snubní prsten, oděvy, prádlo pro domácnost, postele, jídelní stoly a židle, šatní skříně, komody, chladničku, kamna a sporáky, plynové i elektrické, pračku, domácí a kuchyňské náčiní a nábytek k jeho uchovávání, jež postačují k uspokojování potřeb povinného a jeho domácnosti; to však nezahrnuje nábytek značné hodnoty (vyjma postelí), včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou;

3. potraviny a palivo potřebné pro obživu povinného a ostatních osob uvedených v předchozím odstavci po dobu jednoho měsíce.

Vyloučen je i nábytek (kromě postelí) značné finanční hodnoty (včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou).

Zabavit nelze zbraně a jiné předměty, které povinný potřebuje k výkonu veřejné služby, řády, dopisy, záznamy a rodinné dokumenty obecně, jakož i rukopisy, pokud netvoří část sbírky.

Podle zákona je ze zabavení vyloučen také mimo jiné: majetek ve vlastnictví státu, majetek ve vlastnictví státu či jiného veřejného subjektu, s nímž nelze nakládat, majetek, na který se vztahují režimy společného jmění manželů, majetek církevních institucí a církevní budovy.

Exekuční úkon není možný, pokud zcela uplynula promlčecí lhůta nároku. Promlčecí lhůty se liší v závislosti na dotyčném právu. Je však důležité uvést, že zákon někdy stanoví různé promlčecí lhůty podle druhu nástroje, který prokazuje nárok, na němž se výkon rozhodnutí zakládá. Například u nároku stanoveného v soudním rozhodnutí činí promlčecí lhůta deset let, i když u tohoto druhu nároku zákon obecně stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Právní úprava se nedávno změnila tak, že soud, v jehož obvodu má povinný trvalý nebo dočasný pobyt, bydliště nebo sídlo, může na žádost oprávněného povolit obstavení majetku elektronicky (článek 492a občanského soudního řádu, ve znění legislativního nařízení č. 83 ze dne 27. června 2015 (přeměněného s úpravami zákonem č. 132 ze dne 6. srpna 2015)); v případě exekuce na movité věci v rámci opatření k převodu zabaveného majetku (conversione del pignoramento) byly zavedeny také formy placení ve splátkách.

Související přílohy

Občanský soudní řád (články 474–482)(64 Kb)

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí nucené naplnění obsahu soudního rozhodnutí nebo usnesení s pomocí soudu a v některých případech s dodatečnou pomocí jiných příslušných úředníků/úřadů (např. katastru nemovitostí – Ktimatológio). Strana, která získala soudní rozhodnutí nebo usnesení, může soud požádat o přijetí exekučních opatření.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní služba (soudní vykonavatelé) a katastr nemovitostí. Orgánem příslušným pro výkon příkazu k vymožení dlužného výživného je policie.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudní rozhodnutí nebo usnesení jsou vykonatelná poté, co byla vydána. Lhůta pro podání opravného prostředku nemá sama o sobě za následek odklad výkonu rozhodnutí; odvolávající se strana musí za tímto účelem podat odůvodněnou žádost.

3.1 Řízení

Dokumenty, které nevydal soud (např. rozhodčí nálezy), nejsou samy o sobě vykonatelné, mohou se však stát vykonatelnými poté, co je za takové prohlásí soud. Soudem, který je příslušný k vydání usnesení o nařízení výkonu listiny, kterou nevydal soud, nebo ji vydal cizí soud, je okresní soud, v jehož obvodu má pobyt osoba, proti které výkon rozhodnutí bude směřovat, nebo v případě usnesení upravujících vyživovací povinnosti rodinný soud. Soudní rozhodnutí vykonává obvykle právník, který danou věc projednával u soudu, a to jedním ze způsobů výkonu uvedených v oddíle 3.1.

Co se týká zápisu a výkonu cizího soudního rozhodnutí na základě mnohostranné nebo dvoustranné dohody, řízení vede Ministerstvo spravedlnosti a veřejného pořádku jako ústřední orgán, a to prostřednictvím právní služby (Nomikí Ypiresía). V ostatních případech mohou řízení vést soukromí právníci.

Náklady řízení nelze stanovit předem, tajemník soudu je však vypočítá na základě předpisů o poplatcích a jejich uhrazení je nařízeno osobě, v jejíž neprospěch bylo soudní rozhodnutí vydáno.

Výkon rozhodnutí provádějí především soudní vykonavatelé (dikastikoí epidótes), což jsou úředníci, kteří jsou stálými zaměstnanci soudů. K urychlení vykonávacího řízení je doručování listin ve všech věcech projednávaných civilními soudy od roku 1996 svěřeno soukromým společnostem, takže soudní vykonavatelé se mohou soustředit na výkon soudních rozhodnutí.

3.2 Hlavní podmínky

V případě výkonu soudního rozhodnutí mezi stranami na Kypru se kritéria liší v závislosti na dané věci. Musí existovat soudní rozhodnutí, doručení soudního rozhodnutí, které zakládá povinnost, a odmítnutí žalovaného zaplatit přiznanou částku nebo její neuhrazení žalovaným.

Kritéria pro vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí cizí země jsou obvykle stanovena v příslušné dohodě. Obvyklou podmínkou v tomto případě je, že žalovaný musí být o řízení, které je proti němu vedeno v cizí zemi, řádně vyrozuměn.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

K věcem, na něž se může exekuce vztahovat, patří bankovní účty, akcie, zapsaná vozidla, nemovitosti a jiný majetek. Vyloučeny jsou velmi osobní věci, které jsou nezbytné pro přežití žalovaného nebo pro výkon jeho povolání.

Exekuční opatření zahrnují:

• příkaz k zabavení a prodeji (éntalma katáschesis kai pólisis) movitého majetku,
• příkaz k vydání (éntalma parádosis) movitého majetku (pokud byl movitý majetek předmětem žaloby, např. předmět pronájmu s následnou možností koupě v případě žaloby na porušení smlouvy o nájmu s následnou možností koupě),

• příkaz k soudnímu obstavení majetku poddlužníka (k zabavení majetku v držení třetí strany) (éntalma katáschesis eis cheíras trítou),

• příkaz k uhrazení soudem uznaného dluhu v měsíčních splátkách,
• příkaz k provedení srážek (diátagma apokopís) z měsíční mzdy povinného (který je za účelem provedení doručen zaměstnavateli),
• příkaz k vzdání se vlastnictví (éntalma parádosis katochís) nemovitosti,
• příkaz k prodeji (éntalma pólisis) nemovitosti,
• příkaz k uvalení nucené správy na nemovitost (mesengýisi) (vydaný na žádost povinného, pokud se soud přesvědčí, že příjmy z nemovitosti mohou do tří let pokrýt soudem uznaný dluh, úroky a veškeré náklady),
• zřízení zástavního práva k nemovitosti (epivárynsi) zápisem na základě soudního rozhodnutí,
• konkurs,
• zrušení společnosti.

V případě usnesení upravujícího vyživovací povinnosti zahrnuje výkon i možnost vydání příkazu k zadržení (fylakistiríou éntalma) povinného.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Povinný a případně třetí strana musí splnit soudní rozhodnutí nařizující exekuční opatření. Pokud povinný odmítne nebo opomene provést úkony/opatření uvedená v usnesení, kterým se ukládají exekuční opatření, může být proti němu zahájeno řízení k uložení trestu odnětí svobody kvůli neuposlechnutí soudního rozhodnutí.

Banka, které je doručen příkaz k soudnímu obstavení, musí příslušný účet zmrazit, nemá-li důvod pro podání námitky. V tomto případě se musí dostavit k soudu, který příkaz vydal, a uvést důvody, proč by se tento příkaz neměl uplatnit.

Všechny nenapadené příkazy se stávají pravomocnými a mají platnost soudního rozhodnutí.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční opatření platí po dobu šesti měsíců ode dne jejich uložení. Rozhodnutí o uložení exekučních opatření je platné po dobu šesti let ode dne vydání. Nedojde-li k výkonu rozhodnutí v této lhůtě, může být platnost rozhodnutí soudem prodloužena podle pravidla 40D.8 pravidel pro občanské soudní řízení.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V závislosti na dané věci je možné podat opravný prostředek, například za účelem odkladu výkonu rozhodnutí nebo zrušení zápisu v rejstříku.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

V zájmu ochrany povinného nelze výkonem rozhodnutí postihnout osobní předměty, které jsou nezbytné pro zajištění životních potřeb dotyčné osoby nebo pro výkon jejího povolání.

Rovněž pokud je dlužníkem státní nebo veřejná služba, jsou z výkonu rozhodnutí vyňaty předměty a vybavení, které jsou nezbytné k využití ze strany široké veřejnosti, včetně vybavení náležející ozbrojeným a bezpečnostním složkám, předmětů uměleckého, archeologického, kulturního, náboženského a historického významu a devizových rezerv.

Kromě toho se příkaz k zabavení a prodeji movitého majetku vykonává v denních hodinách.

Majetek, který byl zabaven (s výjimkou peněz či cenných papírů) lze prodat pouze po uplynutí třídenní lhůty, která počíná běžet v den následující po dni zabavení, ledaže by majetek podléhal opotřebení nebo by vlastník v písemné žádosti uvedl jinak; až do ukončení prodeje musí být majetek uložen na vhodném místě nebo v péči vhodné osoby.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí je fáze občanskoprávního řízení, ve které soudní vykonavatelé (dále také exekutoři) provádějí výkon rozhodnutí soudů, jiných institucí nebo úředníků, pokud povinný (žalovaný) toto rozhodnutí nesplní dobrovolně ve lhůtě stanovené v právních předpisech nebo soudem.

Pokud jde o informace o donucovacích opatřeních, která může soudní vykonavatel použít, viz „Právnická povolání: Lotyšsko“.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé vykonávají rozhodnutí soudů či jiných institucí a provádějí jiné činnosti stanovené v právních předpisech.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

V rámci řízení o výkonu soudního rozhodnutí se vykonávají tato rozhodnutí soudů, soudců a jiných institucí:

• soudní rozsudky a rozhodnutí soudů nebo soudců v občanských a správních věcech,
• soudní rozhodnutí nebo rozhodnutí státních zástupců či příkazy v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
• rozhodnutí soudců nebo soudů v řízeních o správních deliktech v souvislosti s vrácením majetku,
• soudní rozhodnutí o schválení narovnání,
• rozhodnutí stálých rozhodčích soudů,
• rozhodnutí zahraničních soudů nebo příslušných orgánů a zahraničních rozhodčích soudů v případech stanovených v právních předpisech,
• soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
• rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory,
• rozhodnutí vnitrostátních orgánů pro regulaci veřejných služeb (dále jen „regulační orgán“) ohledně sporů nebo narovnání.

Není-li v právních předpisech stanoveno jinak, v rámci postupů pro výkon soudních rozhodnutí se vykonávají rovněž:

• rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů, je-li tak stanoveno v právních předpisech,
• správní akty týkající se plateb vydané orgány a úředníky pověřenými státem,
• rozhodnutí příslušníků právnických povolání (notářů, advokátů, soudních vykonavatelů) o odměnách za jejich odbornou činnost, o odměnách za poskytnutou právní pomoc a o náhradě výdajů v souvislosti s poskytnutými službami a o kolkovném,
• akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
• notářské listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích.

Exekučním titulem je:

• usnesení o nařízení výkonu vydané v občanských nebo správních věcech na základě soudního rozsudku nebo rozhodnutí soudu či soudce nebo v trestních věcech na základě soudního rozhodnutí o schválení narovnání, rozhodnutí stálého rozhodčího soudu, rozhodnutí komise pro pracovněprávní spory, rozhodnutí regulačního orgánu ohledně sporů nebo řešení sporů, rozhodnutí zahraničního soudu nebo zahraničního rozhodčího soudu a akty přijaté Radou, Komisí nebo Evropskou centrální bankou podle článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie,
• rozhodnutí institucí a úředníků v řízení o správních deliktech a v řízení o porušení právních předpisů,
• rozhodnutí soudu nebo soudce v řízení o správních deliktech,
• výtah z rozhodnutí státního zástupce nebo příkazu v trestních věcech v souvislosti s vrácením majetku,
• nařízení výkonu vydané na základě správního aktu (§ 539 odst. 2 bod 2 občanského soudního řádu),
• rozhodnutí soudce o nesporném výkonu závazků, výkonu závazků v rámci řízení ve věcech ručitelských závazků nebo o dobrovolném prodeji nemovitého majetku ve veřejné dražbě v soudním řízení,
• soudní rozhodnutí o uložení procesních sankcí – pokut,
• účet vystavený notářem, advokátem neb soudním vykonavatelem,
• evropský exekuční titul vydaný zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 41 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 42 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2201/2003,
• osvědčení vydané soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 20 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007,
• platební rozkaz vydaný soudem včetně zahraničního soudu podle článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006,
• soudní rozhodnutí o povolení prodeje zastaveného majetku povinného zajištěným věřitelem v řízení o právní ochraně (§ 37 odst. 2 insolvenčního zákona),
• výtah z rozhodnutí vystavený zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
• výtah z veřejné listiny vystavený příslušným zahraničním orgánem podle článku 48 nařízení Rady (ES) č. 4/2009,
• jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky v dožádaném členském státě vyhotovený podle vzoru uvedeného v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1189/2011 ze dne 18. listopadu 2011,
• notářské exekuční listiny vydané postupem podle oddílu D1 zákona o notářích,
• osvědčení vydané zahraničním soudem nebo příslušným orgánem podle článku 53 nebo článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,
• výtah z rozhodnutí příslušného orgánu členského státu Evropské unie nebo státu Evropského hospodářského prostoru o uložení správní pokuty, která souvisí s porušením předpisů o vysílání pracovníků a je obdržena v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI),
• část A evropského příkazu k obstavení účtů vydaného soudem včetně zahraničního soudu podle čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014.

3.1 Řízení

Soudní a mimosoudní rozhodnutí jsou vykonatelná poté, co nabyla právní moci, není-li v právních předpisech nebo soudních rozhodnutích stanovena jejich okamžitá vykonatelnost. Je-li stanovena lhůta pro dobrovolný výkon soudního rozhodnutí a toto rozhodnutí není vykonáno, vyhotoví soud po uplynutí lhůty pro dobrovolný výkon usnesení o nařízení výkonu. Soudní vykonavatelé mohou zahájit řízení o výkonu na základě exekučního titulu.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydá na žádost exekutorovi soud, který v dané věci rozhoduje. Pro každé rozhodnutí musí být vydáno jedno usnesení o nařízení výkonu. Pokud má být rozhodnutí vykonáno na různých místech, pokud má být s ohledem na některou část vykonáno neprodleně nebo pokud bylo rozhodnutí vydáno ve prospěch několika žalobců či proti několika žalovaným, musí soud na žádost exekutora vydat několik usnesení o nařízení výkonu. Při vydávání několika usnesení o nařízení výkonu musí být v každém takovémto usnesení uvedeno přesné místo výkonu rozhodnutí nebo část rozhodnutí, která má být vykonána podle daného usnesení o nařízení výkonu, a v případě solidárních závazků žalovaný, proti němuž má výkon rozhodnutí podle dotyčného usnesení o nařízení výkonu směřovat.

K zahájení výkonu rozhodnutí musí být soudnímu vykonavateli předáno usnesení o nařízení výkonu vydané oprávněnému nebo jeho zmocněnému zástupci spolu s písemném návrhem.

3.2 Hlavní podmínky

Obecné záležitosti související s činností a vedením evidence soudních vykonavatelů jsou upraveny v zákoně o soudních vykonavatelích a nařízení č. 202 „nařízení o vedení evidence soudních vykonavatelů“, které vláda dne přijala 14. března 2006.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Návrh na donucovací opatření podle občanského soudního řádu v řízení o výkonu rozhodnutí soudu a rozhodnutí jiných institucí má omezit práva povinného za účelem obnovení rovnováhy mezi právy osoby, jejíž občanská práva nebo zájmy chráněné zákonem byly porušeny, a povinností povinného splnit rozhodnutí soudu (jiné instituce).

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Soudní vykonavatelé mají právo provést výkon (exekuci) vůči movitému majetku povinného (včetně majetku uloženého u jiných osob) a vůči nehmotnému majetku, na peněžní prostředky, které povinnému dluží jiné osoby (odměna za práci, rovnocenné platby, jiný příjem povinného, investice v úvěrových ústavech) a vůči nemovitému majetku.

Určitý majetek uvedený v právních předpisech a předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny (např. vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, potraviny, knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy, atd.).

Výkonem nelze na základě usnesení o nařízení výkonu postihnout níže uvedené předměty v úplném nebo částečném vlastnictví povinného:

• vybavení a zařízení domácnosti, oděvy, které potřebuje dlužník, jeho rodinní příslušníci a závislé osoby:
  • oděvy, obuv a spodní prádlo potřebné pro každodenní nošení,
  • ložní potřeby, noční prádlo a ručníky,
  • kuchyňské a stolní náčiní potřebné pro každodenní používání,
  • nábytek – jedna postel a židle pro každou osobu a jeden stůl a jedna šatní skříň pro rodinu,
  • veškeré vybavení pro děti,
• potraviny v domácnosti v množství potřebném pro výživu povinného a jeho rodinných příslušníků po dobu tří měsíců,
• peněžní prostředky ve výši minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu, avšak v případech vymáhání výživného na nezletilé děti nebo ve prospěch Správy Fondu pro záruku poskytování výživy – peněžní prostředky ve výši 50 procent minimální měsíční mzdy pro povinného, každého jeho rodinného příslušníka a každou závislou osobu,
• jedna kráva nebo koza a jedno prase na rodinu a krmivo v množství potřebném do doby získání nového krmiva nebo do přemístění hospodářských zvířat na pastvu,
• palivo potřebné pro přípravu jídla pro rodinu a k vytápění obytných prostor během topné sezóny,
• knihy, nástroje a nářadí, které povinný potřebuje pro každodenní práci k zajištění obživy,
• zemědělské vybavení, tj. zemědělské nářadí, stroje, hospodářská zvířata a osivo potřebné pro hospodářství spolu s množstvím krmiva potřebným pro výživu hospodářských zvířat v dotyčném hospodářství do nové sklizně. Zemědělské nářadí, počet hospodářských zvířat a množství krmiva považované za nezbytné jsou stanoveny v pokynech ministerstva zemědělství,
• movitý majetek, který se podle občanského zákoníku uznává za příslušenství nemovitosti – odděleně od tohoto nemovitého majetku,
• modlitebny a obřadní předměty.

Výkonem nelze obdobně postihnout:

• odstupné, pohřebné, jednorázovou dávku pro pozůstalého manžela/manželku, státní sociální dávky, státní podporu pro dítě s celiakií, důchod pro pozůstalé a příspěvek pro pozůstalé,
• náhradu za opotřebení nástrojů náležejících zaměstnanci a jinou náhradu v souladu s právními a správními předpisy upravujícími pracovněprávní poměr,
• částky, které mají být vyplaceny zaměstnanci v souvislosti s oficiální cestou, převedením a přidělením na práci v jiné obydlené oblasti,
• dávky sociální pomoci,
• výživné na dítě ve výši minimálního výživného pro dítě stanoveného vládou, jež musí na základě soudního rozhodnutí nebo rozhodnutí Správy Fondu pro záruku poskytování výživy hradit jeden z rodičů, jakož i výživné na dítě, které má být vypláceno Správou Fondu pro záruku poskytování výživy.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V případě výkonu (exekuce) vůči movitému majetku, nemovitému majetku nebo příjmu povinného pozbývá povinný právo s tímto majetkem a příjmy volně nakládat.

Nejsou-li splněny požadavky nebo příkazy soudního vykonavatele, vystaví soudní vykonavatel listinu, kterou předá soudu k rozhodnutí o odpovědnosti. Soud může uložit pokutu – až do výše 360 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 750 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

U určitých kategorií řízení mohou být za nesplnění požadavků soudního vykonavatele stanoveny zvláštní sankce.

Setká-li se soudní vykonavatel při výkonu rozhodnutí s odporem, může požádat o součinnost policii.

Jestliže se povinný nedostaví na základě předvolání k soudnímu vykonavateli, nebo pokud odmítne podat vysvětlení či poskytnout informace, které je podle zákona povinen poskytnout, může soudní vykonavatel postoupit věc soudu, který rozhodne o odpovědnosti této osoby. Soud může přijmout rozhodnutí o předvedení povinného a uložit pokutu: až do výše 80 eur v případě fyzické osoby, nebo až do výše 360 eur v případě úředníka. Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Vyjde-li najevo, že povinný úmyslně poskytl nepravdivé informace, musí soudní vykonavatel podat návrh státnímu zástupci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Výkon lze navrhovat do 10 let poté, co rozhodnutí soudu nebo soudce nabylo právní moci, nejsou-li ve správních předpisech stanoveny jiné lhůty. Pokud soudní rozhodnutí ukládá platbu ve splátkách, zůstává exekuční titul platný po celou dobu splatnosti splátek, přičemž desetiletá lhůta začíná běžet ode dne splatnosti každé splátky.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Řízení o výkonu je zahájeno na základě platného usnesení o nařízení výkonu, které vydal soud či jiná instituce. Osoba, jíž je rozhodnutím soudu či jiné instituce uložena určitá povinnost, může proti němu podat opravný prostředek (námitku) obecným postupem stanoveným ve správních předpisech pro podávání opravných prostředků (námitek) proti rozhodnutím soudů nebo jiných institucí.

Na návrh účastníka řízení a s ohledem na majetkové poměry či jinou situaci dotčených účastníků je soud příslušný pro rozhodnutí v dané věci oprávněn přijmout rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, rozdělit výkon do splátek nebo upravit formu nebo postup výkonu rozhodnutí. Do 10 dní lze u soudu vyššího stupně podat vedlejší žalobu týkající se soudního rozhodnutí o odkladu výkonu rozhodnutí, o rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo o úpravě formy nebo postupu výkonu rozhodnutí. Brání-li výkonu soudního rozhodnutí okolnosti, je soudní vykonavatel rovněž oprávněn předložit soudu příslušnému pro vydání rozhodnutí návrh na odklad výkonu rozhodnutí, na rozložení výkonu rozhodnutí do splátek nebo na úpravu formy nebo postupu výkonu rozhodnutí.

Soudní vykonavatel může odložit výkon na návrh oprávněné osoby nebo na základě rozhodnutí soudu či soudce o odkladu výkonu nebo o odložení prodeje majetku, nebo na základě soudního rozhodnutí o odkladu výkonu nebo o rozdělení výkonu rozhodnutí do splátek.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Oprávněný nebo povinný může podáním odůvodněné stížnosti napadnout úkony soudního vykonavatele při výkonu soudního rozhodnutí nebo odmítnutí soudního vykonavatele provést tyto úkony (s výjimkou neplatné dražby) okresnímu (městskému) soudu podle místa oficiálního jmenování soudního vykonavatele do 10 dní ode dne, kdy byly napadené úkony provedeny, nebo ode dne, kdy se stěžovatel, který nebyl o místu a čase provedení úkonů vyrozuměn, o těchto úkonech dozvěděl.

Stížnost musí být posouzena v rámci soudního jednání do 15 dní. O soudním jednání je třeba vyrozumět povinného a oprávněného, jakož i soudního vykonavatele. Nedostavení se těchto osob k soudu nesmí představovat překážku pro posouzení dané věci.

Na základě odůvodněné žádosti osoby podávající stížnost může soudce rozhodnout o pozastavení exekučních činností, zakázat převod peněžních prostředků soudnímu vykonavateli nebo oprávněnému či povinnému nebo odložit prodej majetku. Rozhodnutí musí být provedeno, jakmile bylo přijato.

Rozhodnutí soudu lze napadnout vedlejší žalobou.

Odkazy

https://www.tm.gov.lv – internetové stránky ministerstva spravedlnosti

http://www.lzti.lv/ – Rada lotyšských soudních vykonavatelů

https://tiesas.lv – portál litevských soudů

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí splnění povinností uložených rozhodnutím účastníkům řízení, tj. účastníci provedou úkony stanovené v rozhodnutí za účelem jeho výkonu. Některá rozhodnutí nevyžadují žádný zvláštní výkon: rozsudky pro uznání a o přerušení, změně nebo založení právního vztahu. Rozhodnutí lze vykonat na základě dobré víry účastníků, tj. bez exekučních opatření, nebo prostřednictvím donucení. Pokud osoba, proti níž bylo rozhodnutí vydáno, neplní povinnosti uvedené rozhodnutí v dobré víře, je oprávněný, který se domáhá vydání rozhodnutí, oprávněn požádat soud o vydání exekučního příkazu a předat jej soudnímu exekutorovi.

Soudní exekutoři jsou státem pověřené osoby, které mohou na žádost oprávněného provést úkony prostřednictvím exekučních opatření k vymožení rozhodnutí, které není vykonáváno v dobré víře.

Výkon rozhodnutí se řídí částí VI („Vykonávací řízení“) občanského soudního řádu Litevské republiky a nařízením ministra spravedlnosti č. 1R-352 ze dne 27. října 2005, kterým se schvaluje instrukce pro výkon rozhodnutí (dále jen „instrukce“). Zvláštní pravidla upravující výkon rozhodnutí mohou být stanovena také jinými právními předpisy.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Rozhodnutí jsou vykonávána soudními exekutory.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Vykonatelný právní titul vydaný na základě rozhodnutí předkládá soudnímu exekutorovi k výkonu oprávněná osoba, tj. oprávněný nebo jeho zástupce. Pokud vykonatelný právní titul předkládá soudnímu exekutorovi zástupce oprávněného, zákon vyžaduje, aby práva zástupce z pověření byla zakotvena v plné moci vystavené v souladu se zákonem se všemi formálními náležitostmi, tj. plná moc předložená fyzickými osobami musí být notářsky ověřena, zatímco plná moc předložená zástupcem právnické osoby může být schválena příslušným orgánem právnické osoby. Pokud advokát nebo jeho koncipient předloží soudnímu exekutorovi vykonatelný právní titul, musí advokát nebo jeho koncipient soudnímu exekutorovi předložit také písemnou smlouvu s klientem nebo jinou písemnost, v níž jsou uvedena jeho práva a povinnosti, včetně jejich rozsahu. Vykonatelné právní tituly pro vymáhání peněz jsou soudním exekutorům rozdělovány prostřednictvím Informačního systému soudních exekutorů postupem stanoveným v instrukci: poměrně všem soudním exekutorům, kteří jsou místně příslušní, přičemž se zohlední kategorie vykonatelných právních titulů a vymáhané částky stanovené v instrukci a zajistí se, aby nový vykonatelný právní titul pro vymáhání pohledávky od téhož povinného byl přidělen soudnímu exekutorovi, který již vymáhá pohledávku od tohoto povinného, ledaže by tento konkrétní soudní exekutor nebyl ve vztahu k novému vykonatelnému právnímu titulu místně příslušný. Do tří pracovních dnů od obdržení vykonatelného právního titulu nebo neprodleně v případě neodkladného výkonu musí soudní exekutor ověřit, zda neexistují zjevné důvody pro nepřijetí vykonatelného právního titulu a zahájení vykonávacího řízení.

3.2 Hlavní podmínky

Vykonatelný právní titul může soudnímu exekutorovi k výkonu rozhodnutí předložit oprávněný nebo jeho zástupce, orgán nebo úředník, který vykonatelný titul vydal. Je-li povinným fyzická osoba, soudní exekutor vykoná vykonatelný právní titul podle místa bydliště, pracoviště nebo místa, kde se nachází její majetek. Je-li povinným právnická osoba, soudní exekutor vykoná vykonatelný právní titul v místě sídla povinného nebo v místě, kde se nachází jeho majetek.

Vykonatelný právní titul musí být předložen v promlčecí lhůtě platné pro návrhy na výkon rozhodnutí. Vykonatelné právní tituly na základě soudních rozhodnutí lze předložit k výkonu do pěti let od nabytí právní moci rozhodnutí. Lhůta pro předložení vykonatelných právních titulů vyplývajících ze soudních rozhodnutí, které jsou okamžitě vykonatelné, začíná běžet od prvního dne po přijetí rozhodnutí.

Vykonatelný právní titul je přijat k výkonu, když oprávněný zaplatí soudnímu exekutorovi správní náklady vykonávacího řízení. V závislosti na finanční situaci fyzické osoby-oprávněného může soudní exekutor upustit od úhrady všech nákladů výkonu rozhodnutí nebo jejich části nebo může úhradu odložit až do skončení vykonávacího řízení.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Mezi exekuční opatření patří:

1. vymáhání dluhu z finančních prostředků a majetku nebo majetkových práv povinného;
2. vymáhání dluhu z majetku a peněz povinného v držení jiných osob;
3. zákaz převodu peněz nebo majetku jinými osobami na povinného nebo zákaz plnění jiných závazků za povinného;
4. zabavení písemností, které osvědčují práva povinného;
5. vymáhání dluhu z platu, důchodu, stipendií nebo jiných příjmů povinného;
6. zabavení konkrétních věcí uvedených v soudním rozhodnutí a jejich předání oprávněnému;
7. správa majetku povinného a použití výtěžku pro účely vydobytí dluhu;
8. povinnost povinného provést určité úkony nebo se jich zdržet;
9. započtení vzájemných pohledávek;
10. další opatření stanovená zákonem.

Současně lze uplatnit více než jedno exekuční opatření.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Pokud je povinným fyzická osoba, podléhá vymáhání následující majetek:

• hypotéky a zajištění, pokud je vymáháno ve prospěch hypotečního věřitele nebo držitele zajištění,
• peníze, majetková práva, cenné papíry, mzda, plat, stipendia nebo jiné příjmy nebo movitý majetek patřící povinnému,
• nemovitý majetek patřící povinnému,
• zemědělská půda ve vlastnictví povinného, pokud je hlavní činností povinného zemědělství,
• místo bydliště povinného, kde žije.

Je-li povinným právnická osoba, podléhá vymáhání následující majetek:

• hypotéky a zajištění, pokud je vymáháno ve prospěch hypotečního věřitele nebo držitele zajištění,
• peníze, majetková práva, cenné papíry, vyrobené zboží a jiný movitý a nemovitý majetek, který není přímo používán nebo přizpůsoben k přímému použití ve výrobním procesu, s výjimkou administrativních prostor,
• ostatní majetek,
• nemovitý majetek nezbytný pro výrobu, jakož i suroviny a materiály, stroje, zařízení a ostatní kapitálový majetek přímo používaný ve výrobě.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční opatření a postupy se liší podle toho, zda se vymáhá peněžitý nebo nepeněžitý závazek, a podle toho, zda jsou předmětem vymáhání finanční prostředky, příjmy nebo jiný majetek povinného.

Pokud je vymáhán peněžitý závazek a vymáhání směřuje na peněžní prostředky povinného vedené u úvěrových, platebních nebo elektronických peněžních institucí, zašle soudní exekutor těmto institucím – prostřednictvím informačního systému pro omezení peněžních prostředků – příkaz k omezení nakládání s peněžními prostředky povinného nebo k nucenému odepsání peněžních prostředků povinného na úhradu dluhu a nákladů výkonu rozhodnutí.

Pokud soudní exekutor zjistí, že finanční prostředky nebo jiný majetek povinného jsou v držení třetích osob (soudní exekutor je oprávněn získat tyto informace, jakož i informace o tom, zda jsou třetí osoby povinny vyplatit povinnému finanční prostředky nebo převést jiný majetek na povinného), jsou tyto prostředky obstaveny.

Pokud je vymáhán peněžitý závazek a vymáhání směřuje na příjem povinného, soudní exekutor předloží vykonatelný právní titul zaměstnavateli povinného nebo jiné osobě, která povinného vyplácí. Z platu a obdobných odměn povinného je srážena stanovená část jeho příjmu, a to až do úplného vymožení dlužných částek.

Pokud je vymáhán peněžitý závazek a vymáhání směřuje na majetek povinného, bude tento majetek obstaven a prodán. Vymáhání nemůže směřovat na majetek povinného, pokud povinný soudnímu exekutorovi doloží, že peníze lze vymoci do 6 měsíců, nebo v případě vymáhání v místě posledního bydliště povinného, kde žije, do 18 měsíců, a to prováděním srážek v zákonné výši z příjmu povinného. Vymáhání lze směřovat do místa bydliště povinného, kde žije, pouze v případě, že vymáhaná částka je vyšší než 4 000 EUR. Na žádost povinného nebo jeho rodinných příslušníků může soud poté, co byl na byt nebo dům vydán příkaz k obstavení za účelem vymáhání nezaplacených částek za energie a komunální služby a další služby, rozhodnout, že vymáhání nelze směřovat na poslední byt, dům nebo jeho části, v němž dotyčné osoby potřebují bydlet. Soud přitom může zohlednit finanční situaci a zájmy dětí, zdravotně postižených osob a znevýhodněných skupin.

Obstavení majetku povinného znamená dočasný zákaz nebo omezení vlastnického práva nebo jednotlivých složek vlastnického práva (správy, užívání nebo nakládání) uvalené na majetek povinného.

Obstavení může provést soud nebo soudní exekutor.

Soud provádí obstavení majetku prostřednictvím rozhodnutí, které obsahuje provedení dočasných ochranných opatření. Obstavené finanční prostředky nesmí přesáhnout výši pohledávky. Soud může takové rozhodnutí zrušit na návrh dotčených osob nebo v určitých případech z vlastního podnětu. Pokud soud věc posoudil a návrh zamítl, zůstávají dočasná ochranná opatření v platnosti až do doby, kdy jeho rozhodnutí nabude účinnosti a pokud je po uplatnění dočasných ochranných opatření soudem návrhu vyhověno, platí dočasná ochranná opatření až do doby, kdy je jeho rozhodnutí vykonáno.

Soudní exekutor, který provádí výkon rozhodnutí, musí při provádění obstavení majetku povinného podepsat příkaz k obstavení. Soudní exekutor může příkaz k obstavení majetku zrušit pouze tehdy, pokud obstavení majetku provedl. Hodnota majetku povinného zabaveného soudním exekutorem nesmí podstatně přesáhnout částku potřebnou k pokrytí vymáhané částky a nákladů výkonu rozhodnutí.

Zpeněžením majetku se rozumí nucený prodej obstaveného majetku povinného nebo poskytovatele zajištění v dražbě, prostřednictvím společností zabývajících se obchodem s majetkem nebo jeho přeměnou, jeho převodem na oprávněného, jeho prodejem kupci navrženému povinným nebo jiný zákonem stanoveným postupem zpeněžení. V závislosti na důvodech obstavení a druhu dotčeného majetku je obstavený majetek zpeněžen soudním exekutorem, úřady Státní daňové inspekce nebo makléři a firmami působícími v oblasti veřejného obchodování s cennými papíry, a to postupem stanoveným zákonem.

Nemovitý majetek povinného a další majetek zapsaný v souladu se zákonem v hodnotě vyšší než 2 000 EUR, jakož i další movitý majetek v jednotkové hodnotě vyšší než 30 000 EUR se zpeněží dražbou. Ostatní majetek může být zpeněžen jiným způsobem. Prodejní aukce probíhá elektronicky.

Povinný má právo najít kupce majetku, který má být prodán, před zahájením dražby. Pokud povinný najde kupce majetku, je majetek prodán kupci, kterého povinný našel. Majetek může být prodán kupci, kterého povinný najde, za částku, která není nižší než hodnota majetku uvedená v příkazu k obstavení, nebo za nižší částku, která postačuje k úplnému pokrytí dluhů a nákladů výkonu rozhodnutí.

Zpeněžením obstaveného majetku zaniká obstavení tohoto majetku.

Jsou-li vydány vykonatelné právní tituly na vzájemné pohledávky povinného a oprávněného, soudní exekutor provede započtení částek stanoveným postupem. Pokud je možné vymoci celou částku započtením v souladu se stanoveným postupem, nepřijímají se žádná další exekuční opatření. Započtení nelze použít v řízení o výživném.

Zvláštní požadavky použitelné na nepeněžitý výkon závazků jsou stanoveny zákonem.

Při výkonu rozhodnutí o svěření dětí do péče soudní exekutor provádí úkony výkonu rozhodnutí za přítomnosti osoby, které je dítě svěřeno, a zástupce orgánu odpovědného za ochranu práv dětí. Musí být zajištěna ochrana práv dítěte.

Pokud jsou oprávněnému přiznány určité věci uvedené v rozhodnutí, soudní exekutor tyto věci zabaví povinnému a předá je oprávněnému.

Do obytných prostor lze podle rozhodnutí nastěhovat anebo z takových prostor vystěhovat pouze osoby uvedené ve vykonatelném právním titulu. V případě potřeby lze požádat o pomoc policii.

Není-li rozhodnutí ukládající povinnému provést nebo ukončit určité úkony, které nesouvisejí s převodem majetku nebo finančních prostředků, vykonáno, sepíše o tom soudní exekutor oznámení. Tato písemnost je předána okresnímu soudu v místě výkonu, který následně nařídí uplatnění účinků stanovených v rozhodnutí (tj. pokud žalovaný ve stanovené lhůtě rozhodnutí nevykoná, bude oprávněný oprávněn provést úkony nebo přijmout opatření k zajištění ukončení úkonů na náklady žalovaného a současně vymáhat od žalovaného nezbytné náklady); pokud účinky nebyly v rozhodnutí stanoveny, soud se bude zabývat otázkou změny opatření pro účely výkonu rozhodnutí.

Pokud může úkony uvedené v rozhodnutí provést nebo ukončit pouze žalovaný a ten povinnosti uvedené v rozhodnutí nesplní, může být žalovanému uložena pokuta ve prospěch oprávněného a může být stanovena nová lhůta pro splnění povinností uvedených v rozhodnutí. Zaplacení pokuty nezbavuje povinného povinnosti provést nebo ukončit úkony uvedené v rozhodnutí.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Vykonatelné právní tituly na základě soudních rozhodnutí lze předložit k výkonu do pěti let od nabytí účinnosti rozhodnutí. Lhůta pro předložení vykonatelných právních titulů vyplývajících ze soudních rozhodnutí, které jsou okamžitě vykonatelné, začíná běžet od prvního dne po přijetí rozhodnutí. Vykonatelné právní tituly týkající se obnovení pracovního poměru lze předložit k výkonu do jednoho měsíce od prvního dne po přijetí rozsudku.

Pokud jsou na základě daného rozhodnutí požadovány pravidelné platby, jsou písemnosti týkající se výkonu platné po celou dobu, za kterou jsou platby přiznány, a lhůta pro jejich předložení k výkonu začíná běžet v kterýkoli den, kdy uplyne lhůta pro jejich výplatu.

Pro výkon rozhodnutí úředníků nebo orgánů, která lze vykonat v rámci povinného řízení, mohou být stanoveny zvláštní lhůty.

Pokud je lhůta pro předložení vykonatelného právního titulu prodloužena z důvodů, které soud považuje za důležité, může soud prodloužení obnovit, s výjimkou zákonem stanovených výjimek, kdy lhůtu prodloužit nelze.

Exekuční opatření přijatá soudním exekutorem zůstávají v platnosti, dokud je soudní exekutor nezruší. Pokud je napadena zákonnost postupu soudního exekutora a soud shledá, že opravný prostředek je důvodný nebo částečně důvodný, může soud, který opravný prostředek projednává, přijatá opatření nebo jejich část zrušit.

Obstavení majetku nebo jiná soudem uložená dočasná ochranná opatření zůstávají v platnosti, dokud je soud, který je uložil, nezruší (nenahradí jiným opatřením), nebo v případě opravného prostředku, dokud je nezruší soud vyššího stupně.

Zpeněžením obstaveného majetku zaniká obstavení tohoto majetku.

Viz také odpověď na bod 3.2.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Opravný prostředek proti procesním úkonům soudních exekutorů lze podat nejpozději do 20 dnů ode dne, kdy se osoba podávající opravný prostředek dozvěděla nebo měla dozvědět o provedení nebo odmítnutí provedení daného úkonu, nejpozději však do 90 dnů ode dne, kdy byl daný úkon proveden. Opravný prostředek se podává u soudního exekutora. Soudní exekutor musí opravný prostředek přezkoumat do pěti pracovních dnů. Pokud soudní exekutor odmítne opravnému prostředku zcela nebo zčásti vyhovět, je opravný prostředek spolu s příkazem soudního exekutora postoupen okresnímu soudu v obvodu působnosti soudního exekutora.

Opatření přijatá soudem může v případě podání opravného prostředku zrušit nebo změnit tentýž soud nebo soud vyššího stupně.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz také odpověď na bod 3.2.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pokud dlužník dobrovolně nesplní soudní rozhodnutí, může žalobce jeho splnění vymáhat. Toto jednání se nazývá nuceným výkonem rozhodnutí.

Aby bylo soudní rozhodnutí vykonatelné, musí být opatřeno doložkou vykonatelnosti a musí být řádně doručeno nebo oznámeno.

Vykonatelnost soudního rozhodnutí je odložena po dobu jednoho týdne ode dne vydání rozhodnutí a/nebo účinným uplatněním práva na odvolání, ledaže jde o předběžně vykonatelné rozhodnutí.

Nucený výkon rozhodnutí je obvykle využíván k vymožení peněz, ale může sloužit také k tomu, aby se vymohlo provedení určitého úkonu.

Pokud je osobě nařízeno zaplacení peněžní částky, donucovací opatření míří na majetek dlužníka a označuje se jako zabavení.

Existují však i další, konkrétnější donucovací opatření: přikázání pohledávky, zabrání sklizně za účelem prodeje, zabavení příjmu, zabavení nemovitosti, zabavení za účelem prodeje, zabavení majetku zahraničních osob, zabavení věci za účelem navrácení majiteli, srážka ze mzdy, zabavení lodí k vnitrostátní plavbě, zabavení letadel a v rámci ochrany práv duševního vlastnictví „zabavení na základě popisu“ (saise-description).

V Lucembursku se nejčastěji používá přikázání pohledávky a zabavení za účelem výkonu rozhodnutí.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Soudní exekutoři (huissiers de justice) mají výlučnou pravomoc vykonávat rozhodnutí, která byla prohlášena za vykonatelná lucemburským soudem na základě lucemburského práva nebo soudem jiného členského státu Evropské unie dle právních předpisů EU v občanských nebo obchodních věcech, vykonatelné dohody vzešlé z mediace v občanských a obchodních věcech a jiné vykonatelné listiny či práva.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

• Soudní rozhodnutí přijatá a právní listiny vyhotovené ve Velkovévodství

Jsou vykonatelné ve Velkovévodství bez nutnosti úředního schválení nebo listiny pareatis, a to i v případě, že výkon probíhá mimo obvod soudu, který rozhodnutí vydal, nebo mimo území, kde byly tyto listiny sepsány.

Předání listiny nebo rozhodnutí exekutorovi představuje pověření ke všem způsobům výkonu rozhodnutí kromě zabavení nemovitosti a odnětí svobody, pro něž je nutné zvláštní pověření.

• Zahraniční rozhodnutí, na která se vztahuje smlouva nebo právní předpisy Evropské unie, které vyžadují postup prohlášení vykonatelnosti

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná v cizím státě, která jsou vykonatelná v daném státě a na základě

• Bruselské úmluvy ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ve znění úmluv o přistoupení nových členských států k této úmluvě,
• Luganské úmluvy ze dne 16. září 1988 o příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech,
• Úmluvy mezi Lucemburským velkovévodstvím a Rakouskou republikou ze dne 29. července 1971 o uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a veřejných listin v občanských a obchodních věcech,
• Smlouvy mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem ze dne 24. listopadu 1961 o příslušnosti, úpadku a platnosti a výkonu soudních rozhodnutí, rozhodčích nálezů a veřejných listin, nakolik je v platnosti,
• nebo Haagské úmluvy ze dne 2. října 1973 o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyživovací povinnosti,

splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná způsoby stanovenými v článcích 680 až 685 nového občanského soudního řádu (Nouveau code de procédure civile).

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná v členském státě EU, která jsou v daném státě vykonatelná a která dle nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná podle ustanovení tohoto nařízení.

Nařízení (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, známé jako „přepracované znění nařízení Brusel I“, zrušilo nařízení (ES) č. 44/2001. Nicméně nařízení (ES) č. 44/2001 se dále vztahuje na rozhodnutí vydaná v soudních řízeních zahájených přede dnem 10. ledna 2015, na veřejné listiny vyhotovené nebo úředně registrované před tímto dnem a na soudní smíry před tímto dnem schválené či uzavřené, které spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení.

Soudní rozhodnutí v občanských věcech vydaná v členském státě EU, která jsou v daném státě vykonatelná a která dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná podle ustanovení tohoto nařízení.

Rozhodnutí vydaná v členském státě, který není vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ve smyslu kapitoly IV oddílu 2 nařízení (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, která splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná podle ustanovení tohoto nařízení.

Soudní rozhodnutí v občanských věcech vydaná v členském státě EU, která jsou v daném státě vykonatelná a která dle nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne 24. června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství a nařízení Rady (EU) 2016/1104 ze dne 24. června 2016 provádějícího posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových důsledků registrovaného partnerství splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou vykonatelná podle ustanovení uvedených nařízení (EU) 2016/1103 a (EU) 2016/1104.

• Zahraniční rozhodnutí podléhající právním předpisům EU, které stanoví zrušení prohlášení vykonatelnosti (exequatur)

Dne 12. prosince 2012 Evropský parlament a Rada přijaly nařízení (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, známé jako „přepracované nařízení Brusel I“. Podle článku 36 tohoto nařízení jsou rozhodnutí vydaná v některém členském státě v ostatních členských státech uznávána, aniž je vyžadováno zvláštní řízení (zrušení exequatur). Toto nařízení se ve všech členských státech EU používá ode dne 10. ledna 2015, za podmínek stanovených tímto nařízením.

Rozhodnutí vydaná v členském státě, který je vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti ve smyslu kapitoly IV oddílu 2 nařízení (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, jsou v Lucembursku uznávána, aniž by se vyžadovalo jakékoli zvláštní řízení, a bez možnosti uznání napadnout.

Soudní rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vydaná v členském státě EU, která dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 655/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtů k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech, splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou uznávána a vykonávána podle ustanovení tohoto nařízení.

Soudní rozhodnutí vydaná v členském státě EU, která jsou v daném členském státě vykonatelná a dle nařízení (ES) č.861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, nebo nařízení (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu, ve znění pozdějších změn, splňují podmínky vyžadované k tomu, aby byla uznána a vykonána v Lucembursku, jsou uznávána a vykonávána podle ustanovení těchto nařízení.

3.2 Hlavní podmínky

Žádné zabavení movitého či nemovitého majetku nelze provést, neexistuje-li exekuční titul vydaný podle lucemburského práva, a to pro určitý nárok, jehož plnění je v prodlení; pokud pohledávkou v prodlení není peněžní částka, je zaplacení po zabavení odloženo po celou následnou dobu řízení, dokud nedojde k vyčíslení dlužné částky.

Soudní rozhodnutí, kterými se nařizuje zrušení zabavení, výmaz hypotéky, provedení platby nebo vykonání jakékoli jiné věci, jež mají být učiněny třetí osobou nebo jejím jménem, jsou třetími osobami nebo vůči nim vykonatelná, a to i po uplynutí lhůt pro podání odporu či odvolání, pouze na základě potvrzení advokáta žalobce, které obsahuje datum doručení rozsudku do bydliště strany, v jejíž neprospěch bylo rozhodnutí vydáno, a na základě potvrzení exekutora, že proti rozhodnutí nebyl podán odpor nebo odvolání.

Pokud potvrzení uvádí, že odpor či odvolání nebyly podány, jsou příjemci, opatrovníci a všechny další osoby povinny rozsudku vyhovět.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

• Zabavitelný majetek

Zabavitelné jsou pouze movité nebo nemovité věci ve vlastnictví dlužníka, nikoli věci patřící třetí straně. Není však důležité, která osoba má v době zabavení dlužníkův majetek v držení, a je tudíž možné zabavit věci na pozemku či v prostorách třetí strany.

• Nezabavitelný majetek

Článek 728 nového občanského soudního řádu stanoví, že vedle věcí, které jsou prohlášeny za nezabavitelné zvláštními zákony, nelze zabavit tento majetek:

• věci, které lucemburský zákon prohlašuje za nemovitost svým určením,
• movitý majetek, například místo na spaní, oblečení, nábytek k jeho uložení, pračka, stoly a židle, které umožňují rodině společně jíst.

Uvedené předměty nemohou být zabaveny bez ohledu na postavení věřitele, i když je věřitelem stát, s výjimkou některých pohledávek taxativně vyjmenovaných zákonem.

Aby se zabránilo tomu, že by věřitel zabavil veškeré dlužníkovy prostředky na živobytí, nařízení velkovévodství stanoví, v jaké míře lze postihnout a zabavit odměny za práci, důchody a renty. Zákon upravuje zabavení chráněného pravidelného příjmu (odměn za práci, rent, důchodů). Tyto typy pravidelného příjmu nesmějí být zabaveny zcela, nýbrž jen do určité výše, která se určuje podle pásem pevně stanovených nařízením velkovévodství. Dlužníkovi tedy zůstává minimální příjem na základní obživu.

• Vymezení aktiv

Účelem vymezení aktiv je chránit dlužníka před důsledky celkové nemožnosti nakládat se svými aktivy. Umožňuje soudci omezit přikazované částky.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Od okamžiku zabavení majetku dlužník ztrácí právo s ním nakládat. Zabavení však nevytváří žádné přednostní kupní právo věřitele, v jehož prospěch k zabavení došlo. Nezpůsobilost nakládat s majetkem znamená, že dlužník zabavený majetek nemůže prodat, zcizit, ani jej zatížit hypotékou. Zabavené věci je možné okamžitě odnést. Dlužník zůstává vlastníkem zabavených věcí až do nuceného prodeje, i když věci nezůstávají v jeho držení. Situace se nemění po praktické stránce, ale spíše po stránce právní.

Dojde-li k porušení zákazu nakládat s majetkem, opatření učiněná dlužníkem nezavazují věřitele, v jehož prospěch byl zabaven.

V tomto případě je nezpůsobilost nakládat s majetkem pouze relativní v tom smyslu, že platí pouze ve prospěch věřitele, který žádal dané zabavení. Ostatní věřitelé se tedy musí vyrovnat se změnami majetku dlužníka. Nicméně je pro ně snadné připojit se k zabavení, které již bylo povoleno.

Nezpůsobilost nakládat s majetkem je první fází procesu prodeje majetku. Věci jsou svěřeny pod kontrolu soudu. Zabavení v rámci výkonu rozhodnutí tedy v první řadě plní zajišťovací funkci.

Co se týká přikázání pohledávky, je třeba upřesnit, že tato forma zabavení zbavuje veškeré kontroly nad zabavenou pohledávkou jako celkem, ať už je její hodnota jakákoliv. Poddlužník, který je třetí osobou, však může složit dostatečnou částku do depozitu (vymezení aktiv).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuční tituly vydané na základě lucemburského práva nepozbývají platnosti, ani nezanikají plynutím času.

Usnesení, kterými předseda obchodního soudu povoluje provedení zajišťovacího zabavení, pozbývají platnosti, pokud zajišťovací opatření není realizováno ve lhůtě předepsané tímto usnesením.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Příkaz vydaný předsedou obchodního soudu, kterým se povoluje zajišťovací zabavení, lze napadnout námitkou nebo odvoláním.

Pokud jde o zabavení za účelem výkonu rozhodnutí, může dlužník podat žalobu z důvodu obtíží způsobených výkonem (action en difficulté d'exécution) nebo může podat námitky vůči prodeji zabavených věcí.

Třetí osoby mohou rovněž podat námitky, např. vůči prodeji zabavených věcí, a žádat, aby tyto věci byly k jejich prospěchu vyloučeny z výkonu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 590 nového občanského soudního řádu může dlužník zabránit předběžnému výkonu rozhodnutí, pokud byl nařízen v jiných případech, než stanoví zákon. Za tímto účelem se dlužník může obrátit na odvolací soud a žádat, aby zakázal předběžný výkon rozhodnutí. Tato možnost platí pouze v občanských věcech, a v obchodních věcech ji vylučuje článek 647 obchodního zákoníku (Code de commerce).

Ustanovení čl. 703 odst. 2 nového občanského soudního řádu zakotvuje řízení o vymezení aktiv. Účelem vymezení aktiv je chránit dlužníka před důsledky celkové nemožnosti nakládat se svými aktivy. Umožňuje soudci omezit přikazované částky.

S cílem zabránit tomu, že by věřitel zabavil veškeré dlužníkovy prostředky na živobytí, nařízení velkovévodství stanoví, v jaké míře lze postihnout a zabavit odměny za práci, důchody a renty. Zákon upravuje zabavení chráněného pravidelného příjmu (odměn za práci, rent, důchodů). Tyto typy pravidelného příjmu nesmějí být zabaveny zcela, nýbrž jen do určité výše, která se určuje podle pásem pevně stanovených nařízením velkovévodství. Dlužníkovi tedy zůstává minimální příjem na základní obživu.

Související odkazy

http://www.legilux.lu

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je nesporné občanskoprávní řízení, jehož prostřednictvím stát vymáhá plnění povinností obsažených v soudních rozhodnutích a rozhodnutích notáře a jiných písemnostech stanovených zákonem, a to s použitím donucovacích opatření.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí nařizuje a provádí soud, státní notář nebo jiné orgány a osoby, zejména tyto subjekty:

a) nezávislý soudní vykonavatel,

b) soudní vykonavatel okresního soudu,

c) zástupce nezávislého soudního vykonavatele,

d) zástupce soudního vykonavatele okresního soudu,

e) kandidát na soudního vykonavatele.

Řízení soudního vykonavatele je – jako nesporné občanskoprávní řízení – shodné s řízením u soudu.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat, jestliže vykonatelné rozhodnutí obsahuje povinnost (sankci), je pravomocné nebo byl nařízen jeho předběžný výkon a uplynula lhůta pro jeho splnění. Na základě smíru schváleného soudem lze usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydat i v případě, byl-li proti usnesení o povolení výkonu podán opravný prostředek. Toto ustanovení se vztahuje i na dohody schválené státním notářem, které mají stejný účinek jako soudní smír. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí lze vydat také na základě soudního rozhodnutí vyneseného v řízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a to i v případě, je-li proti soudnímu rozhodnutí podán opravný prostředek. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nelze vydat na základě platebního rozkazu, pokud se v ustanovení o jeho platnosti uvádí, že výkon není s ohledem na předmět pohledávky přípustný.

Na vymáhání výživného se vztahuje zvláštní pravidlo, podle něhož lze výkon rozhodnutí povolit s ohledem na částky neuhrazené déle než šest měsíců, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí považuje za pravděpodobné, že pohledávku výživného lze přičíst jednání povinného ve zlém úmyslu, nebo je-li uveden řádný důvod pro nepotvrzení pohledávky. Při výkonu cizích rozhodnutí soud rovněž zkoumá, zda je výkon přípustný podle zákona, mezinárodní úmluvy, zásady vzájemnosti či právních předpisů EU.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí lze nařídit prostřednictvím usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V určitých případech se nejedná o formální rozhodnutí (místo toho má podobu dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti); v ostatních případech má formu usnesení. Soud nebo státní notář vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na žádost strany žádající o výkon rozhodnutí. Návrh na výkon rozhodnutí je nutno podat v požadovaném počtu kopií s použitím formuláře usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V řízeních, ve kterých je uložena platební povinnost, lze návrh podat rovněž elektronicky. Návrh je nutno obvykle podat soudu nebo státnímu notáři jednajícímu v prvním stupni. V určitých případech však zákon LIII z roku 1994 o soudním výkonu rozhodnutí (dále jen „zákon o soudním výkonu rozhodnutí“) stanoví i jiná pravidla týkající se příslušnosti, například v případě cizích rozhodnutí může výkon nařídit okresní soud v sídle krajského soudu, který je příslušný podle místa bydliště povinného nebo hlavního místa podnikání, nebo není-li takového místa, v místě, kde se nachází majetek, který je předmětem výkonu rozhodnutí. V Budapešti je to Ústřední okresní soud v Budě (Budai Központi Kerületi Bíróság).

Návrh na výkon rozhodnutí musí obsahovat údaje o stranách, vykonatelném rozhodnutí, nároku, jenž má být vymáhán, a pokud možno co nejvíce informací o majetku povinného, který může být předmětem výkonu rozhodnutí.

Soud nebo státní notář návrh bezodkladně (nejpozději do patnácti dnů od jeho obdržení) přezkoumá, aby zjistil, zda lze danou věc projednat, zamítnout bez posouzení skutkové podstaty nebo (s výjimkou stran s právními zástupci) vrátit s žádostí o doplnění chybějících informací; poté budou požadovaná opatření zavedena. Rozhodnutí bude vydáno do patnácti dnů od obdržení, nebo v případě žádosti o doplnění chybějících informací do patnácti dnů od poskytnutí těchto informací. Je-li návrh opodstatněný, bude vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; v opačném případě bude výkon rozhodnutí zamítnut.

3.2 Hlavní podmínky

Viz bod 2.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Donucovací opatření omezují finanční a osobní práva povinného. Finanční opatření může uplatnit soud a soudní vykonavatel; opatření proti určité osobě může použít policie na základě opatření soudu nebo soudního vykonavatele. K nejdůležitějším finančním donucovacím opatřením patří:

• obstavení mezd a jiných příjmů,
• zabavení a prodej movitého majetku,
• zabavení finančních prostředků spravovaných finanční institucí a zablokování bankovních účtů,
• zabavení pohledávek povinného vůči třetím osobám,
• zabavení a prodej nemovitého majetku,
• uložení sankcí a pokut.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí mohou být:

• mzda, důchod či jiné příjmy povinného (ačkoli se na ně vztahují určité výjimky),
• finanční prostředky spravované finanční institucí (v případě fyzických osob stanoví zákon osvobození od výkonu rozhodnutí, a to do určité částky),
• movitý majetek (zabavit však nelze nezbytné věci, které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny podle zákona, např. základní součásti oděvu, nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného, nezbytné léky vzhledem k nemoci povinného atd.),
• pohledávky povinného vůči třetím osobám nebo obchodní podíly povinného,
• nemovitý majetek bez ohledu na jeho druh, užívání, práva nebo břemena a skutečnosti zapsané v katastru nemovitostí (nemovitý majetek, který nelze v řízení o likvidaci považovat za součást majetku povinného, je však z výkonu rozhodnutí vyloučen).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční opatření zásadně omezují právo povinného nakládat se svým majetkem.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí movitý majetek nebo bankovní účet, zaniká právo povinného nakládat s majetkem. Je-li zabavený movitý majetek přijat do soudní úschovy, je rovněž odebrán z vlastnictví povinného. V případě zabavení nemovitého majetku s ním může povinný nakládat a prodat ho, ačkoli je i nadále zatížen právem na výkon rozhodnutí.

Pokud povinný či jakákoli jiná přítomná osoba klade během provádění exekučního úkonu fyzický odpor, obrátí se soudní vykonavatel na policii, která může vůči dotyčné osobě použít donucovací opatření k potlačení odporu.

Osobu, která postup soudního vykonavatele aktivně maří (silou), lze trestně stíhat. Trestným činem je rovněž vynětí zabaveného předmětu z výkonu rozhodnutí nebo odstranění pečeti použité v průběhu výkonu rozhodnutí či vniknutí do uzamčené místnosti, která slouží k uložení zabavených věcí, zajištěných věcí nebo obstavených věcí (trestný čin porušení pečeti).

Soud uloží povinnému nebo osobě či organizaci, která má povinnost účastnit se řízení o výkonu, pokutu, pokud nesplní povinnosti plynoucí z výkonu rozhodnutí, jak jsou stanoveny v zákoně, nebo pokud se dopustí jednání, které brání provedení exekučních opatření.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření zůstávají v platnosti do úspěšného výkonu rozhodnutí nebo do jejich ukončení soudním vykonavatelem či soudem nebo podle zákona. Exekuční opatření lze provést v promlčecí lhůtě stanovené v občanském právu (obvykle pět let), přičemž tato lhůta začíná běžet okamžikem vydání pravomocného soudního rozhodnutí. Výkon rozhodnutí nelze nařídit v případě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty a nelze znovu zahájit předchozí exekuce. Stejně jako v případě soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání nároku je běh promlčecí lhůty přerušen jakýmikoli exekučními úkony, po jejichž provedení začíná promlčecí lhůta běžet znovu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

a) Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti. Pokud byl výkon rozhodnutí nařízen vydáním dokladu vykonatelnosti nebo doložky vykonatelnosti, lze doklad odejmout a doložku zrušit jako opravný prostředek, nemělo-li být usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydáno. O odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti může požádat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí a soud může toto nařídit rovněž ex officio. Návrh je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil. Pro podání návrhu není stanovena žádná lhůta: lze jej podat kdykoli. Je-li návrhu vyhověno, je vydáno usnesení o odnětí dokladu vykonatelnosti nebo zrušení doložky vykonatelnosti; proti tomuto usnesení se lze odvolat.

b) Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Odvolání proti formálnímu usnesení povolujícímu výkon rozhodnutí může podat povinný nebo strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, musí být však adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení soudu nařizující výkon rozhodnutí opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu, který výkon rozhodnutí nařídil, aby vydal nové rozhodnutí.

c) Odvolání proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Proti usnesení, kterým se zamítá vydání usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, může podat odvolání strana žádající o výkon rozhodnutí. Odvolání je nutno podat soudu nebo státnímu notáři, který výkon rozhodnutí nařídil, musí však být adresováno odvolacímu soudu. Příslušný pro posouzení odvolání je odvolací soud. Pokud je usnesení vydané soudem, který rozhodl o výkonu rozhodnutí, opodstatněné, odvolací soud je potvrdí; v opačném případě usnesení změní. Pokud odvolací soud zjistí procesní vadu, usnesení zruší a nařídí soudu nebo státnímu notáři, který o výkonu rozhodnutí rozhodl, aby vydal nové rozhodnutí.

d) Po nařízení výkonu rozhodnutí provádí soudní vykonavatel exekuční donucovací opatření nezávisle; není nutné povolení soudu. Proti opatřením soudního vykonavatele je k dispozici zvláštní opravný prostředek, kterým je námitka proti výkonu rozhodnutí. Námitky proti výkonu rozhodnutí může podat povinný, strana žádající o výkon rozhodnutí či jiná zúčastněná strana. Jestliže soud námitku uzná, protiprávní opatření soudního vykonavatele zruší, nebo v případě nečinnosti soudního vykonavatele mu soud nařídí, aby konal. V opačném případě soud námitku zamítne. Námitku je třeba podat soudnímu vykonavateli.

e) Kromě výše uvedených možností zjednání nápravy lze výkon rozhodnutí rovněž zastavit. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí na návrh strany žádající o výkon rozhodnutí, pokud toto zastavení neporuší práva ostatních osob nebo nestanoví-li zákon jinak. Výkon rozhodnutí bude zastaven například rovněž tehdy, splní-li povinný svůj závazek. Soud vydá usnesení o zastavení výkonu také tehdy, pokud na základě veřejných listin zjistil, že vykonatelné rozhodnutí bylo zvráceno pravomocným rozhodnutím.

f) V řízení o výkonu může i třetí strana, která má nárok na majetek zabavený během výkonu rozhodnutí na základě vlastnických či jiných práv, která brání prodeji v rámci exekuce, zahájit vykonávací řízení proti straně žádající o výkon rozhodnutí s cílem zajistit uvolnění tohoto majetku. Jestliže soud návrhu vyhoví, bude dotyčný zabavený majetek uvolněn.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Odklad výkonu rozhodnutí:

Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, může výjimečně nařídit odklad výkonu, a to na žádost povinného, je-li tento schopen doložit zákonné okolnosti, které odklad odůvodňují, a pokud nebyla povinnému během řízení o výkonu předtím uložena pokuta.

V případě potřeby může soud během rozhodování o odkladu strany vyslechnout.

Soud uváží zejména tyto zákonné okolnosti, které odůvodňují odklad: počet osob, které musí povinný podporovat, a počet osob, které skutečně podporuje, dlouhodobé či závažné onemocnění povinného nebo na něm závislých osob a přírodní pohromy, k nimž došlo během řízení o výkonu a které povinného postihly.

Je-li předmětem výkonu rozhodnutí nemovitý majetek, lze odklad na žádost povinného nařídit jednou, a to nejvýše o šest měsíců.

Plnění ve splátkách:

S výjimkou pohledávek na dani a veřejných pohledávek vymáhaných jako daně může soudní vykonavatel na žádost povinného, kterým je fyzická osoba, stanovit podmínky pro uhrazení dluhu ve splátkách, a to poté, co soudní vykonavatel přijal opatření k zjištění a zabavení majetku povinného a povinný již část vykonatelné pohledávky uhradil. Soudní vykonavatel informuje rovněž povinného, který nemá žádný majetek, jenž by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, o možnostech a podmínkách plnění ve splátkách.

Soudní vykonavatel vyhotoví zprávu o sjednání a obsahu splátkového kalendáře a předá ji stranám. Do patnácti dnů od obdržení zprávy může strana žádající o výkon rozhodnutí soudnímu vykonavateli písemně sdělit, že s obsahem splátkového kalendáře nesouhlasí, může vydat doporučení k obsahu splátkového kalendáře a výši splátek a může požádat, aby povinný složil s ohledem na plnění jistotu. Na základě prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí může soudní vykonavatel podmínky splátkového kalendáře pozměnit takto:

a) soudní vykonavatel splátkový kalendář zruší, pokud strana žádající o výkon rozhodnutí nesouhlasí se splátkami poskytovanými na výživné, mzdy či podobné nároky, pokud soukromá osoba žádající o výkon rozhodnutí prohlásí, že splátkový kalendář ohrožuje její živobytí, nebo pokud proti obchodnímu sdružení žádajícímu o výkon rozhodnutí probíhá konkursní, likvidační nebo exekuční řízení;

b) v případech neuvedených v písmenu a) může být splátkový kalendář v případě právnických osob a neregistrovaných subjektů žádajících o výkon rozhodnutí zaveden po dobu nejvýše jednoho roku a v případě fyzických osob žádajících o výkon rozhodnutí po dobu šesti měsíců;

c) soudní vykonavatel může navíc ke splátkovému kalendáři požadovat částečné platby úměrné výši pohledávky, pokud se to požadovalo v prohlášení strany žádající o výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel poskytne povinnému splátkový kalendář na dobu nejvýše šesti měsíců se stejnými měsíčními platbami, byla-li přijata exekuční opatření směřující proti finančním prostředkům povinného u finančních institucí, mzdě a movitým věcem, dosud však nebyla získána zpět celá výše dluhu, a

a) předtím nebyl schválen žádný splátkový kalendář,

b) proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s peněžitou pohledávkou nepřesahující 500 000 HUF nebo proti povinnému probíhá exekuce v souvislosti s pohledávkou nepřesahující 1 000 000 HUF, v katastru nemovitostí je však zapsáno rovněž zástavní právo vztahující se na obytnou nemovitost povinného jako zajištění jiné pohledávky, a

c) obytnou nemovitost povinného by za účelem uspokojení pohledávky bylo nutno prodat v dražbě.

Strana žádající o výkon rozhodnutí nemusí udělit souhlas se splátkovým kalendářem; zpráva o sjednání splátkového kalendáře musí být předána i straně žádající o výkon rozhodnutí.

Do výpočtu částky vyrovnané povinným musí být zahrnuty částky zajištěné od povinného prostřednictvím obstavení.

Odhadovanou hodnotu obytné nemovitosti a její první dražbu lze stanovit pouze tehdy, pokud povinný splátky nehradí (§ 52/A–§ 52/B zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí:

Promlčecí lhůta u práva na výkon rozhodnutí končí současně s promlčecí lhůtou u vykonatelné pohledávky. Promlčecí lhůta týkající se práva na výkon rozhodnutí se obvykle bere v úvahu na žádost; ex officio ji lze zohlednit tehdy, musí-li být ex officio zohledněna i promlčecí lhůta u pohledávky, na níž se toto právo zakládá. Jestliže je nutno vzít na základě výše uvedeného v úvahu promlčecí lhůtu týkající se práva na výkon rozhodnutí, nelze výkon rozhodnutí nařídit na základě návrhu podaného po uplynutí promlčecí lhůty, a řízení o výkonu, které již bylo nařízeno, nemůže pokračovat. Běh promlčecí lhůty u práva na výkon je přerušen jakýmkoli exekučním úkonem.

Omezení:

Částkou, která je v řízení o výkonu základem pro srážky ze mzdy, je částka zbývající po odečtení daní (zálohových daní), zdravotního pojištění a příspěvků na penzijní připojištění, poplatků za členství v soukromém penzijním fondu a jiných příspěvků podle zvláštních právních předpisů. Obvykle nelze strhnout více než 33 % nebo výjimečně více než 50 % této částky.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučena část měsíční mzdy odpovídající minimálnímu starobnímu důchodu. Toto vyloučení se však nevztahuje na vymáhání výživného na dítě a nákladů při narození dítěte.

Ze mzdy vyplacené zaměstnavatelem na základě pracovního poměru lze strhnout nejvýše 33 %.

Srážku lze zvýšit na maximálně 50 % mzdy zaměstnance v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) pohledávek vůči dlužníkovi s ohledem na mzdy zaměstnanců,

c) mzdy zaměstnanců a služeb sociálního zabezpečení, které byly obdrženy protiprávně (§ 65 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z důchodu povinného ze sociálního zabezpečení, předčasného důchodu, výsluhového důchodu, renty pro baletní tanečníky a přechodného příspěvku pro pracovníky v těžbě (dále společně jen „důchodové dávky“) lze strhnout nejvýše 33 % (§ 67 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Srážka se může zvýšit na maximálně 50 % důchodových dávek v případě nároků týkajících se:

a) výživného na dítě,

b) důchodových dávek obdržených protiprávně (§ 67 odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Z dávek pro uchazeče o zaměstnání (dávky v nezaměstnanosti, předdůchodové dávky v nezaměstnanosti a jiné dávky podpory) lze strhnout nejvýše 33 % v případě nároků týkajících se:

a) výživného,

b) dávek v nezaměstnanosti obdržených protiprávně,

c) peněžitých dávek poskytovaných v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, které byly obdrženy protiprávně.

Obstavit nelze:

– státní příspěvky na péči, peněžité dávky pro oběti války a doživotní rentu vyplácenou podle zákona o odškodnění osob, které byly nezákonně zbaveny života či svobody z politických důvodů,

– obecní podporu, mimořádnou obecní podporu, peněžité dávky poskytované v rámci dávek spojených s odpracovanými lety, starobní dávky, náhradu příjmu pro nezaměstnané osoby a příspěvek na péči,

– dávky v mateřství,

– invalidní důchody a osobní důchod vyplácený nevidomým,

– příplatek ke mzdě za újmu na zdraví, dočasný příplatek ke mzdě, doplněk příjmu, dočasný doplněk příjmu a rentu pro pracovníky v těžbě za újmu na zdraví,

– zákonem stanovené výživné, včetně výživného na dítě stanoveného soudem, a peněžité dávky na ochranu dítěte podle zákona o ochraně dětí a výkonu opatrovnictví,

– příspěvek na vzdělání, zvláštní podporu a rodinné přídavky vyplacené pěstounům, které jsou určeny na podporu dětí umístěných dočasně nebo trvale do péče nebo mladých dospělých osob v následné péči,

– stipendia s výjimkou stipendií podobných mzdě v případě dalšího vědeckého vzdělávání,

– náhradu nákladů souvisejících s vysláním, poskytováním služeb v zahraničí a dojížděním do zaměstnání,

– částky určené k uhrazení zvláštních výdajů,

– invalidní dávky (§ 74 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

V případě peněžních prostředků, s nimiž nakládá poskytovatel platebních služeb a které mají být vyplaceny fyzické osobě, může být částka přesahující čtyřnásobek minimálního starobního důchodu předmětem výkonu rozhodnutí bez omezení, z částky nedosahující tohoto limitu může být předmětem výkonu rozhodnutí 50 % částky v rozmezí mezi minimálním starobním důchodem a čtyřnásobkem minimálního starobního důchodu (§ 79/A odst. 2 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

I v případě, že s tím povinný souhlasí, nelze zabavit majetek, který je podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen.

Z výkonu rozhodnutí je vyloučen tento movitý majetek:

– věci, které povinný potřebuje k výkonu svého povolání, zejména nářadí, nástroje, technické, vojenské a jiné vybavení, uniformy, zbraně určené k sebeobraně a dopravní prostředky (kromě motorových vozidel),

– nezbytné vybavení pro řádné studium, zejména učebnice, školní potřeby a hudební nástroje,

– základní součásti oděvu: 3 svrchní oděvy, 1 zimní kabát, 1 plášť, 3 páry obuvi,

– nezbytné prádlo: 1 sada se 2 prostěradly na osobu,

– nábytek odpovídající počtu osob v domácnosti povinného: nejvýše 3 stoly a 3 skříně či podobný nábytek, 1 postel nebo odpovídající nábytek a 1 židle nebo odpovídající nábytek pro každou osobu,

– nezbytné vytápěcí a osvětlovací zařízení,

– základní kuchyňské vybavení a vybavení domácnosti povinného a 1 chladnička nebo mraznička a 1 pračka,

– ocenění (vyznamenání, medaile, odznaky, pamětní desky) udělená povinnému, jsou-li doložena dokumenty,

– léky a zdravotnické a technické prostředky potřebné s ohledem na nemoc či zdravotní postižení povinného a vozidlo povinného s omezenou pohyblivostí,

– předměty používané nezletilými osobami v domácnosti povinného, které jsou určeny pro děti,

– potraviny na jeden měsíc a palivo k topení na tři měsíce podle potřeb povinného a jeho domácnosti,

– rostoucí plodiny, nesklizené plodiny a ovoce,

– předměty, které nelze považovat za součást majetku povinného v řízení o likvidaci,

– kulturní předměty uvedené v osvědčení podle zákona o zvláštní ochraně zapůjčených kulturních statků během doby trvání zvláštní ochrany (§ 90 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Je-li zabaveno vozidlo, které povinný, jímž je fyzická osoba, potřebuje k výkonu svého povolání (není-li vozidlo v soudní úschově), postačuje zabavit jeho registrační kartu, která je zaslána společně s kopií protokolu o zabavení příslušnému dopravnímu orgánu, nebo pokud tento orgán nelze určit, orgánu, který vozidlo zaregistroval. Není-li vozidlo v soudní úschově, může je povinný používat do doby, dokud není prodáno.

Je-li odhadovaná hodnota vozidla nižší než částka uvedená v nařízení ministra spravedlnosti po dohodě s ministrem odpovědným za daňovou politiku, je vozidlo z výkonu rozhodnutí vyloučeno.

Odnětí dokladu vykonatelnosti a zrušení doložky vykonatelnosti:

Jednal-li soud při vydání dokladu vykonatelnosti v rozporu se zákonem, je nutno tento doklad odejmout.

Jednal-li soud při začlenění doložky vykonatelnosti do usnesení v rozporu se zákonem, musí být tato doložka zrušena.

Soud odejme doklad vykonatelnosti nebo zruší doložku vykonatelnosti, pokud na žádost povinného zjistí, že jsou splněny podmínky pro:

a) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle článku 21 nařízení (ES) č. 805/2004,

b) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 1896/2006 nebo čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 861/2007, nebo

c) zamítnutí výkonu rozhodnutí podle čl. 21 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nebo článku 46 nařízení (ES) č. 1215/2012.

Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí:

Pokud soud vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo v případě, že se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí liší od návrhu, vydal usnesení týkající se tohoto rozdílu, mohou strany podat proti usnesení odvolání. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nemá odkladný účinek. Nestanoví-li však zákon jinak, nelze podniknout žádné kroky k prodeji zabaveného majetku a částka získaná v průběhu výkonu rozhodnutí nesmí být vyplacena oprávněnému.

Námitka proti výkonu rozhodnutí:

Strany nebo jiní účastníci mohou podat soudu provádějícímu výkon rozhodnutí námitky proti úkonu nebo opomenutí soudního vykonavatele, jež má za následek podstatné porušení pravidel řízení o výkonu nebo práv či oprávněných zájmů strany podávající námitku proti výkonu rozhodnutí. Podstatným porušením pravidel řízení o výkonu se rozumí porušení, které mělo významný dopad na výsledek řízení o výkonu (§ 217 odst. 1 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Pokud napadené opatření splňuje právní požadavky nebo nepředstavuje podstatné porušení, soud napadené opatření potvrdí a námitku zamítne. Jestliže napadené opatření představuje podstatné porušení, soud celé napadené opatření nebo jeho část zruší, nebo v případě, že to připouští zákon a že lze doložit skutečnosti potřebné pro rozhodnutí, exekuční opatření nebo jeho část pozmění. Týká-li se námitka opomenutí, nařídí soud soudnímu vykonavateli, aby dotyčné opatření provedl (§ 217/A odst. 5 zákona o soudním výkonu rozhodnutí).

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí provedení soudního rozhodnutí.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

To závisí na podané žádosti. Zápis zástavního práva například provádí ředitel veřejného rejstříku poté, co obdržel ověřenou kopii soudního rozhodnutí spolu s potvrzením soudního tajemníka, že proti soudnímu rozhodnutí nebyl podán opravný prostředek a že uplynula lhůta pro podání opravného prostředku nebo že opravný prostředek proti soudnímu rozhodnutí nelze podat.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle obecného zákona, zákoníku organizace soudů a civilního řízení (kap. 12 sbírky zákonů Malty) jsou exekučními tituly:

• soudní dopis, pokud je závazek určitý, stanovený a splatný a nespočívá v provedení určitého úkonu a pokud výše dluhu nepřesahuje 25000 EUR. To je upraveno v § 166A zákoníku organizace soudů a civilního řízení,
• rozhodnutí a výnosy maltských soudů,
• smlouvy obdržené státním notářem na Maltě, nebo jiným úředníkem, který je oprávněn k jejich přijímání, je-li závazek podle smlouvy určitý, stanovený a splatný a nespočívá-li v provedení určitého úkonu,
• vyúčtování soudních poplatků a výloh přiznaných advokátovi, státnímu zástupci, státnímu notáři, soudnímu znalci či jinému soudnímu expertovi nebo svědkovi, ledaže jsou tyto výkazy podle zákona napadeny,
• rozhodčí nálezy zaregistrované u maltského arbitrážního centra,
• směnky cizí a vlastní,
• mediační dohody, které jsou vykonatelné účastníky mediace,
• rozhodnutí tribunálu pro spotřebitelské nároky.

Existuje řada dalších exekučních titulů vyplývajících ze zvláštních zákonů, například daňových předpisů.

3.1 Řízení

K úkonům, jejichž prostřednictvím lze podle okolností vykonat exekuční tituly, patří:

• příkaz k zabavení movitého majetku,
• příkaz k zabavení nemovitého majetku,
• příkaz k zabavení aktiv v souvislosti s podnikáním,
• prodej movitého nebo nemovitého majetku či práv souvisejících s nemovitostmi v soudní dražbě,
• příkaz k soudnímu obstavení majetku,
• příkaz k nucenému vystěhování z nemovitosti nebo vyklizení nemovitosti,
• příkaz in factum,
• příkaz k zadržení námořních plavidel,
• příkaz k zadržení letadel,
• příkaz in procinctu.

Nabude-li exekuční titul právní moci na základě § 166A, předloží žadatel o registraci soudního dopisu, který se považuje za exekuční titul, tajemníkovi soudu stejnopis soudního dopisu, včetně dokladu o doručení, a případně kopii obdržené odpovědi.

Co se týká ostatních exekučních titulů, postup se liší podle jejich povahy. To je uvedeno v zákoníku organizace soudů a civilního řízení, § 252 a násl.

3.2 Hlavní podmínky

Podmínky se liší podle jejich povahy. To je uvedeno v zákoníku organizace soudů a civilního řízení, § 252 a násl.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkonu rozhodnutí podléhá movitý majetek, včetně:

• akcií a podílů v obchodních společnostech,
• licencí vydaných příslušným orgánem, jak je případně stanoveno v nařízeních vydaných ministrem spravedlnosti,
• pojistek,
• zajištění úvěrů a práv duševního nebo průmyslového vlastnictví.

Zabavit však nelze:

• oblečení pro denní nošení, lůžkoviny a náčiní a nábytek, jež se považují za přiměřeně nezbytné pro důstojný život povinného a jeho rodiny,
• osobní doklady a knihy související s výkonem povolání povinného, jeho manželky nebo dětí,
• evidence a záznamy státních notářů,
• vybavení a pomůcky potřebné pro vzdělávání nebo výkon vědecké nebo umělecké činnosti povinného, jeho manželky nebo dětí,
• zvířata a nářadí potřebné v zemědělství a plody, buď sklizené, nebo dosud nesklizené,
• letadla určená výhradně pro státní službu, včetně poštovní služby, avšak s vyloučením komerčních služeb,
• námořní plavidla plně pronajatá maltskou vládou,
• církevní roucha a nádoby, které se používají ve vysvěcených kostelech nebo které patří knězi, církevnímu řádu či jeho příslušníkovi,
• majetek členů policejního sboru nebo ozbrojených sil Malty, kterým jsou zbraně, střelivo, vybavení, přístroje nebo oděvy, jež se používají při výkonu služby.

Nemovitosti, komerční podniky, lodě, plavidla a letadla podléhají zabavení.

Příkazy k soudnímu obstavení nelze vydat s ohledem na:

• plat nebo mzdu (včetně prémií, příspěvků, odměn za přesčasy a jiných požitků),
• dávku, důchod, příspěvek nebo pomoc podle zákona o sociálním zabezpečení nebo jiný příspěvek pro osobu pobírající státní důchod,
• dobročinný příspěvek nebo dar vlády,
• odkaz učiněný výslovně za účelem výživného, nemá-li povinný jiné prostředky k obživě a samotný dluh nevztahuje na výživné,
• dlužnou částku výživného nařízenou soudem nebo veřejnou listinou, pokud se samotný dluh nevztahuje na výživné,
• peněžní prostředky, které byly povinnému poskytnuty na základě smlouvy o úvěru určeném na bydlení, výstavbu a údržbu domu určeného jako hlavní bydliště povinného,
• úvěrové přísliby s výjimkou kreditních karet, jejichž prostřednictvím je provozován komerční podnik řízený povinným,
• bankovní záruky a akreditivy.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinkem je to, že exekuční tituly jsou vykonány a jejich prostřednictvím vymůže oprávněný svoji pohledávku.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

To závisí na dané věci, obecně však lze říci, že exekuční příkazy jsou platné do doby, dokud je vykonatelný titul, na jehož základě byly vydány. Platnost příkazu k soudnímu obstavení nelze prodloužit a tento příkaz je platný do doby, dokud není zrušen nařízením soudu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Osoba, proti níž byl vydán exekuční příkaz, či jiná zúčastněná osoba může podat soudu, který dokument vydal, návrh na zrušení exekučního opatření, a to zcela, nebo částečně. Návrh je nutno doručit protistraně, která podá do deseti dnů odpověď obsahující veškerá její vyjádření, která chce učinit. Soud o návrhu rozhodne po vyslechnutí stran. Opravný prostředek proti zmíněnému nařízení lze podat prostřednictvím návrhu do šesti dnů ode dne, kdy bylo nařízení přečteno během veřejného soudního jednání.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Rozhodnutí vydaná soudy vyššího stupně se mohou stát znovu vykonatelnými po deseti letech ode dne, k němuž mohlo být rozhodnutí nebo nařízení vykonáno. Rozhodnutí soudů nižšího stupně nebo tribunálu pro drobné nároky se mohou stát opět vykonatelnými po uplynutí pěti let. Exekuční tituly založené na smlouvě v případě, že závazek je určitý, stanovený a splatný, žalobách podle § 166A kap. 12 sbírky zákonů Malty a směnkách cizích a vlastních mohou být opět vykonatelné po uplynutí tří let. Znovu vykonatelnými se stávají prostřednictvím návrhu podaného příslušnému soudu. Navrhovatel pod přísahou potvrdí rovněž druh závazku nebo nároku, s ohledem na nějž požaduje výkon, a to, že závazek nebo jeho část nebyly dosud uhrazeny. V těchto případech platí promlčecí lhůta v délce třiceti let, běh této lhůty však může být prostřednictvím výše zmíněného návrhu přerušen.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Právní předpisy upravující výkon rozhodnutí: obecné informace

Soudní řízení končí vydáním rozhodnutí soudem. V tomto rozhodnutí může být jedné straně (povinnému) nařízeno, aby splnil své povinnosti vůči druhé straně (oprávněnému). Pokud tak povinný neučiní dobrovolně, může oprávněný vymáhat plnění přijetím opatření stanovených podle právních předpisů upravujících výkon rozhodnutí (exekuci). Tato oblast práva upravuje výkon rozhodnutí (tenuitvoerlegging), v němž soud nařídil plnění. Za tímto účelem stanoví zákonná pravidla týkající se donucovacích opatření a způsob jejich uplatňování. Soudní vykonavatelé (také exekutoři) jsou zmocněni k výkonu rozhodnutí, k němuž jim vydávají pokyn oprávnění, kteří chtějí získat svůj nárok.

Pro přijetí donucovacích opatření stanovených v právních předpisech upravujících výkon rozhodnutí musí být splněny dvě podmínky: musíte vlastnit exekuční titul (executoriale titel), například vykonatelné soudní rozhodnutí, a tento titul musí být doručen předem straně, vůči níž bude přijato exekuční opatření.

Hlavními stranami, které jsou účastníky vykonávacího řízení, jsou oprávněná osoba (strana žádající o výkon rozhodnutí, věřitel), povinný (strana, vůči níž je exekuční opatření přijato) a soudní vykonavatel (úředník odpovědný za provedení vlastního exekučního opatření na žádost oprávněné osoby).

Donucovací opatření

Hlavním exekučním opatřením je exekuční obstavení majetku (executoriaal beslag). O něm se podrobněji píše v bodě 2.1.

K dalším donucovacím opatřením patří:

1. pokuta (dwangsom) a
2. trest odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu (lijfsdwang neboli gijzeling).

Pokutou je peněžní částka stanovená v soudním rozhodnutí, kterou musí odsouzený zaplatit, pokud nesplní základní povinnost, která má být vykonána. Toto opatření se používá především v řízení o předběžných opatřeních jako donucovací prostředek. Pokuta může být spojena pouze se základní povinností, jíž není zaplacení peněžní částky.

Uložení trestu odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu je donucovací opatření, které má dotyčnou stranu donutit k splnění určitého závazku. Toto opatření neukládají soudy často, a i v případě, je-li uloženo, je ve skutečnosti vykonáno jen ojediněle. Toto opatření může nařídit pouze soud. Soud může povolit tento donucovací prostředek za účelem výkonu rozsudků a rozhodnutí na žádost oprávněného, pokud se tyto netýkají zaplacení peněžní částky. Trest odnětí svobody lze využít také například v případě rozsudků, rozhodnutí a veřejných listin, podle nichž má být uhrazeno výživné v souladu se svazkem 1 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek), například výživné na dítě (článek 585 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Postup je popsán níže.

Exekuční titul

Za exekuční tituly se považují rozhodnutí vydaná nizozemskými soudy (rozsudky, usnesení, nařízení), veřejné listiny (notářské listiny) a některé další písemnosti. K dalším písemnostem, které jsou v právních předpisech označeny jako exekuční tituly, patří:

• exekuční příkaz vydaný úřadem státního zástupce (Openbaar Ministerie),
• exekuční příkaz vydaný daňovým orgánem,
• rozhodčí nálezy s doložkou vykonatelnosti a
• protokol o smírném narovnání.

Soudní tajemník poskytne žalobci a žalovanému, kteří se účastnili řízení, kopii rozsudku. Jedná-li se o pravomocný rozsudek s trestem, obdrží strana, která je oprávněna k výkonu rozhodnutí, jeho opis ve vykonatelné podobě. Strany bezplatně obdrží tzv. grosse soudního rozhodnutí, což je ověřený opis rozhodnutí. Jde o soudní rozhodnutí vydané ve vykonatelné podobě. K exekučnímu opatření lze přistoupit pouze s písemností grosse. Grosse může být vydána také k notářské listině. Předáním grosse se soudní vykonavatel opravňuje k výkonu rozhodnutí.

Před výkonem rozhodnutí doručí soudní vykonavatel titul (grosse) osobě, vůči níž budou přijata exekuční opatření. Smyslem doručení této písemnosti je uvědomit protistranu o rozsudku a informovat ji, že oprávněný požaduje jeho splnění.

Pokud jde o další informace o doručování exekučních titulů z ostatních členských států EU, viz nařízení EU o doručování: nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

Soudní vykonavatelé

Úloha při výkonu rozhodnutí

Soudní vykonavatel je při výkonu soudních rozhodnutí hlavní osobou a vždy jedná podle pokynů osoby požadující výkon. Tyto pokyny jsou uděleny předáním písemnosti zvané grosse (ověřeného opisu rozhodnutí) soudnímu vykonavateli. Obecně vzato soudní vykonavatel nepotřebuje zvláštní zmocnění.

K úkonům, které může soudní vykonavatel v souvislosti s výkonem rozhodnutí provádět, patří:

1. doručení exekučního titulu straně, vůči níž mají být přijata exekuční opatření,
2. výzva k dodržení povinnosti plnit, například výzva k zaplacení určité peněžní částky,
3. obdržení peněžního plnění, pokud povinný splní svou platební povinnost,
4. zabavení majetku a
5. v případě potřeby vyžádání pomoci policie (například při zabavování majetku).

Poplatky soudního vykonavatele

Úřední úkony soudního vykonavatele podléhají pevně stanoveným poplatkům, které mohou být účtovány povinnému. Pro oprávněného žádné pevně stanovené poplatky nejsou stanoveny, jejich výši je tudíž nutno dohodnout se soudním vykonavatelem. Poplatky, které soudní vykonavatel účtuje povinnému, jsou stanoveny ve vyhlášce ze dne 4. července 2001, kterou se stanoví podrobná pravidla pro úřední úkony a poplatky soudních vykonavatelů (Besluit tarieven ambtshandelingen gerechtsdeurwaarders). Bližší informace o poplatcích za úřední úkony platné od roku 2019 naleznete na stránkách Královské profesní organizace soudních vykonavatelů (Koninklijke Beroepsorganisatie van Gerechtsdeurwaarders).

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno přikročit k výkonu rozhodnutí, musí být splněny dvě obecné podmínky:

• existence exekučního titulu a
• doručení exekučního titulu před výkonem rozhodnutí osobě, vůči níž mají být přijata exekuční opatření.

Jak bylo uvedeno výše, hlavním donucovacím opatřením, které se při výkonu rozhodnutí používá, je exekuční obstavení majetku.

Existují také opatření, která lze přijmout do doby vydání exekučního titulu. Tato opatření lze požadovat před vydáním soudního rozhodnutí a rovněž během soudního řízení, či dokonce před jeho zahájením. Těmto opatřením se říká ochranná opatření (conservatoire maatregelen) a fungují jako předběžná zajišťovací opatření. Mezi ochranná opatření patří předběžné obstavení (conservatoir beslag), zapečetění (verzegeling) a vyhotovení soupisu majetku (boedelbeschrijving). Tento informační list se zabývá exekučním obstavením.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmět i povaha exekučních opatření mohou být různé. Může jít o opatření, která mají zajistit uhrazení určité peněžní částky, vydání majetku, provedení určité činnosti nebo zdržení se určitého jednání. Nejběžnějším opatřením je obstavení majetku za účelem vymáhání určité peněžní částky (verhaalsbeslag).

Pokud závazek povinného nespočívá v provedení určitého úkonu, může spočívat ve vykonání „faktického úkonu“ (feitelijke handeling), tj. úkonu, který má právní důsledek bez ohledu na to, zda byl tento důsledek zamýšlen, nebo „právního úkonu“ (rechtshandeling), tj. úkonu se zamýšleným právním důsledkem. Pokud faktický úkon není svázán s určitou osobou, může věřitel soud požádat, aby povolil dosažení stavu, který by byl důsledkem plnění. Pokud se závazek povinného týkal provedení určitého právního úkonu, jako je přijetí nabídky, může být tento úkon nahrazen soudním rozhodnutím. Soud může povinnému rovněž nařídit, aby se zdržel určitého jednání.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekučním obstavením majetku lze postihnout:

1. movitý majetek, který nepodléhá registraci. Majetkem, který podléhá registraci, jsou nemovitosti, plavidla a letadla;
2. práva doručitele nebo práva k příkazu, práva k akciím na jméno a práva k jiným cenným papírům na jméno;
3. majetek v držení třetí strany, na něž se odkazuje jako na obstavení majetku poddlužníka (executoriaal derdenbeslag);
4. nemovitý majetek;
5. plavidla a
6. letadla.

Oprávněná osoba si může zpravidla zvolit, který majetek chce obstavit.

Obstavením lze v zásadě postihnout veškerý majetek povinného. Některý majetek však obstavit nelze, například majetek potřebný k uspokojování základních potřeb, jako jsou oděvy, potraviny, pracovní nářadí, odborná literatura a předměty určené ke vzdělávacím účelům nebo pro uměleckou či vědeckou činnost. U periodických plateb je z obstavení je vyloučena část mzdy, výživného nebo dávek. V těchto případech se použije nepostižitelná výše mzdy, aby bylo zajištěno, že povinný má k dispozici dostatečný příjem k uspokojení základních potřeb.

Obstavit stejně tak nelze majetek určený k veřejné službě. Oprávněná osoba může obstavení uložit na různé druhy majetku současně.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Právní důsledky obstavení movitého majetku, který nepodléhá registraci

Jedním z důsledků obstavení je to, že úkony, které povinný učiní po obstavení, nemohou způsobovat újmu právům osoby, která obstavení navrhla. Pokud by například povinný svůj majetek prodal, nemůže kupující vůči oprávněnému v zásadě namítat, že je nyní vlastníkem takového majetku. Jiným důsledkem je skutečnost, že se obstavení vztahuje i na příjmy plynoucí z tohoto majetku.

Právní důsledky obstavení akcií, cenných papírů a jiných aktiv

Žádné zvláštní právní důsledky zde neexistují. Po dobu trvání obstavení má hlasovací právo i nadále osoba, jejíž majetek byl obstaven.

Právní důsledky obstavení majetku poddlužníka

V případě obstavení majetku poddlužníka uloží oprávněný (strana navrhující obstavení) obstavení na majetek třetí strany (tj. nikoli povinného), jelikož tato třetí strana má dluh vůči povinnému nebo má v držení jeho majetek.

Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony, které provede třetí strana. Vůči osobě, která obstavení navrhla, se po obstavení nelze dovolat právních úkonů provedených po obstavení. Dvěma obvyklými způsoby obstavení majetku poddlužníka je obstavení bankovního účtu nebo mzdy zaměstnance.

Právní důsledky obstavení nemovitého majetku

Obstavení nemovitého majetku je zaneseno do veřejných rejstříků vedených katastrálním úřadem (Kadaster). Plavidla a letadla se považují za nemovitý majetek, jakmile byla zapsána do rejstříků. Obstavení nabývá účinnosti okamžikem zápisu. Výnosy z nemovitého majetku získané po obstavení podléhají obstavení. Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony povinného provedenými po obstavení. Vůči osobě, která obstavení navrhla, nelze uplatnit právní úkony nakládání s nemovitým majetkem (prodej majetku).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Právo na výkon soudního rozhodnutí se zpravidla promlčuje po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni vydání rozhodnutí. Podléhá-li výkon soudního rozhodnutí určitým požadavkům, jejichž splnění nezávisí na vůli osoby, která rozhodnutí získala, pak se právo na výkon rozhodnutí promlčuje po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni, k němuž byly tyto požadavky splněny.

Promlčecí lhůta v případě částky, která má být podle soudního rozhodnutí splacena nejvýše do jednoho roku, však činí pět let. Pokud jde o úroky, pokuty, penále a další dodatečné soudní příkazy, promlčení nenastane později, než je promlčecí lhůta pro výkon hlavního rozsudku, nedojde-li k přerušení nebo prodloužení promlčecí lhůty.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Spory týkající se výkonu rozhodnutí

Článek 438 občanského soudního řádu obsahuje obecná pravidla pro spory ohledně výkonu rozhodnutí (executiegeschillen). V případě takového sporu se může povinný snažit zabránit výkonu. Spor se může týkat například významnosti a rozsahu exekučního titulu, dopadu skutečností, které nastaly po vydání rozhodnutí (exekučního titulu), platnosti obstavení nebo otázky, kdo je vlastníkem obstaveného majetku. Spor ohledně výkonu rozhodnutí souvisí výhradně s předmětem výkonu. Neposuzuje se znovu podstata hlavní žaloby, s ohledem na niž již bylo vydáno soudní rozhodnutí.

Ve sporu ohledně výkonu rozhodnutí může povinný například tvrdit, že oprávněná osoba zneužívá svých práv nebo že obstavení je vzhledem k rozhodnutí nepřiměřené. Povinný (osoba, vůči níž je přijato exekuční opatření) nemůže v této fázi předkládat další věcné námitky proti soudnímu rozhodnutí. Za tímto účelem musí zahájit námitkové (verzet), odvolací (hoger beroep) nebo kasační (cassatie) řízení, což jsou opravné prostředky.

Místní příslušnost

U místní příslušnosti jde o umístění soudu, na který se mám obrátit. Místně příslušným soudem je soud, který je příslušný podle obecných právních předpisů o příslušnosti. Tím je buď soud, který je místně příslušný nařídit obstavení majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k umístění dotčeného majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k místu, kde dojde k výkonu rozhodnutí. Pro všechna exekuční opatření, k nimž má dojít v Nizozemsku, je třeba zjistit příslušný nizozemský soud.

Věcná příslušnost

U věcné příslušnosti jde o stupeň soudu, na který se mám obrátit. Věcně příslušným soudem k projednání všech sporů ohledně výkonu rozhodnutí bez ohledu na to, jaký soud vydal rozhodnutí, jež je předmětem výkonu, je okresní soud (rechtbank). Okresní soud je příslušný i tehdy, pokud rozhodnutí vydal odvolací soud (gerechtshof) nebo Nejvyšší soud Nizozemska (Hoge Raad der Nederlanden).

Spory ohledně výkonu rozhodnutí se obvykle řeší v řízení o předběžném opatření (kort geding). Soud může rozhodnout o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí po určitou dobu nebo o zrušení obstavení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Rakousko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

O výkon rozhodnutí (v Rakousku nazývaný rovněž „exekuce“ nebo „nucený výkon rozhodnutí“) se jedná tehdy, je-li k vymáhání vykonatelných pohledávek a nároků použita státní moc.

Exekuční řád stanoví různé typy výkonu rozhodnutí:

• výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek
• výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek:

Při výkonu rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek musí být v návrhu na výkon rozhodnutí, který podá věřitel, určen majetek, jenž má být zabaven (zvolení způsobu výkonu rozhodnutí); zvolit lze mimo jiné mezi postižením movitého majetku, postižením příjmů, zejména exekucí na mzdu, a nuceným prodejem nemovitosti v dražbě.

Výkon rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání:

Při výkonu rozhodnutí k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání musí oprávněný požádat o způsob výkonu rozhodnutí, který je s ohledem na vymáhání dotyčného nároku stanoven v exekučním řádu.

V souvislosti s výkonem rozhodnutí za účelem splnění příkazu zdržet se určitého jednání lze uložit pokutu na návrh exekučního soudu, je-li povolena exekuce. V případě dalšího protiprávního jednání by měl exekuční soud na návrh uložit další pokutu nebo trest odnětí svobody v celkové délce až jednoho roku.

Za účelem vymáhání úkonu, který může provést třetí strana, může věřitel ve vykonávacím řízení na žádost soudu nechat provést dotyčný úkon na náklady povinného.

Nárok na provedení úkonu, který nemůže učinit třetí strana a jehož provedení je současně závislé výhradně na vůli povinného, je vymáhán uložením (na žádost soudu) pokuty nebo trestu odnětí svobody v celkové délce až šesti měsíců povinnému za účelem zajištění provedení daného úkonu.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro povolení exekuce je v zásadě příslušný okresní soud (Bezirksgericht).

Místně příslušný soud:

Exekuce na movité věci a exekuce na pohledávky:

V případě exekuce na pohledávky je příslušný soud s obecnou příslušností podle místa bydliště dlužníka; v případě exekuce na movitý majetek to závisí na tom, kde se tento majetek nachází v okamžiku zahájení exekuce.

Nucený prodej nemovitosti v dražbě:

V případě exekuce na nemovitost (zapsanou v katastru nemovitostí) je příslušný katastrální soud (Grundbuchsgericht).

Po povolení exekuce by mělo být řízení vedeno ex officio. Exekuční řízení vede soudce (nucený prodej nemovitosti) nebo soudní úředník (Rechtspfleger) (exekuce na movité věci nebo exekuce na pohledávky). Soudní úředník je zvlášť vyškolený zaměstnanec soudu.

Jednotlivé kroky při výkonu rozhodnutí stanoví soudní vykonavatelé, což jsou v Rakousku zaměstnanci soudu, kteří nepůsobí jako osoby samostatně výdělečně činné ani jako zástupci nebo zmocněnci věřitele, který navrhuje výkon. Soudní vykonavatelé jednají do značné míry samostatně, až do rozhodnutí o tom, že exekuce byla či nebyla úspěšně provedena.

Věřitel by měl být poté vyzván k podání návrhů pouze tehdy, nemůže-li soud nebo soudní vykonavatel pokračovat bez těchto návrhů v řízení nebo je-li další řízení spojeno s náklady. Věřitel však může již v návrhu poskytnout další informace: například v případě exekuce na mzdu může upustit od prohlášení zaměstnavatele ohledně existence a výše mzdy; v případě exekuce na movité věci může upustit od nuceného otevření obydlí spojeného s náklady na zámečníka, není-li dlužník zastižen.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí za účelem vymáhání peněžitých pohledávek:

Exekuční řízení je rozděleno na fázi vydání povolení a samotný výkon rozhodnutí.

Povolení exekuce vyžaduje podání návrhu věřitelem, ve kterém věřitel zvolí způsob exekuce za účelem výkonu rozhodnutí. Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od podnikatele, volí obvykle exekuci na movité věci a předložení soupisu majetku. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel snaží vymoci uhrazení pohledávky, a pokud neuspěje, zabaví nalezené věci. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, měl by dlužníka požádat o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

Chce-li věřitel vymáhat pohledávku od spotřebitele, volí obvykle exekuci na movité věci, exekuci na mzdu a předložení soupisu majetku. Věřitel může zvolit exekuci na mzdu bez ohledu na to, zda ví, kde je dlužník zaměstnán nebo od koho pobírá mzdu. Nejsou-li mu tyto skutečnosti známy, musí znát datum narození dlužníka; soud může poté určit platební místo prostřednictvím Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven (Hauptverband der österreichischen Sozialversicherungsträger). Prvním krokem je zabavení a převod mzdy dlužníka. Pokud se to podaří, dochází k exekuci na movité věci pouze na žádost věřitele. V rámci tohoto řízení se soudní vykonavatel snaží vymoci uhrazení pohledávky; pokud neuspěje, zabaví nalezené věci. Jestliže tyto nepostačují k uhrazení pohledávky, požádá dlužníka o předložení soupisu majetku, v němž musí dlužník uvést veškerý svůj majetek.

K podání návrhu na výkon rozhodnutí musí věřitel použít příslušný formulář (elektronický formulář 1), nebo podat návrh v příslušném formátu. K podání návrhu na výkon rozhodnutí se nevyžaduje právní zastoupení.

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno exekuci provést, musí mít věřitel, který navrhuje výkon, exekuční titul, vykonatelné rozhodnutí. Dále se vyžaduje prohlášení vykonatelnosti, které v soudním řízení vydává orgán odpovědný za exekuční titul. Věřitel musí znát rovněž adresu dlužníka; datum narození je třeba uvést pouze v případě, pokud chce požádat o exekuci na mzdu, nezná však platební místo.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Dlužník ručí za závazky veškerým svým majetkem, není-li tento ze zabavení vyloučen. Exekuční řízení se však vztahuje pouze na majetek, který chce věřitel zabavit, a který je tudíž označen v návrhu na výkon rozhodnutí. Při exekuci na movité věci postačuje požádat o zabavení veškerých věcí ve vlastnictví dlužníka; v případě exekuce na pohledávky musí věřitel uvést poddlužníka, přičemž v případě exekuce na mzdu existuje výjimka. Věřitel může uvést, že poddlužníka nezná. Soud jej může zjistit u Hlavního svazu rakouských sociálních pojišťoven, uvede-li věřitel datum narození dlužníka.

Věřitel může postihnout rovněž tyto předměty exekuce: jiné pohledávky než pohledávky na mzdu nebo podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným nebo v případě, že povinný vlastní nemovitost, může věřitel ve vykonávacím řízení požádat o zřízení zástavního práva, nucenou správu nebo nucený prodej v dražbě.

Majetek dlužníka, který je z výkonu rozhodnutí vyloučen, je uveden v pododdíle „Omezení exekuce“.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinky exekučních opatření závisejí na exekučních prostředcích:

Exekuce na movité věci:

Na zabavitelných věcech zřídí soudní vykonavatel zástavní právo; tyto jsou poté prodány v dražbě.

Exekuce na pohledávky, zejména exekuce na mzdu:

U pohledávky je zřízeno zástavní právo. Dlužníkovi je zakázáno s touto pohledávkou disponovat, zejména ji inkasovat. Pohledávka je převedena na věřitele, pokud ji lze zabavit.

Nucený prodej nemovitosti v dražbě:

Na nemovitosti je zřízeno zástavní právo. Od okamžiku, kdy je v katastru nemovitostí zaznamenáno zahájení dražebního řízení, jsou právní úkony dlužníka týkající se nemovitosti a jejího příslušenství, které nepředstavují běžnou správu, vůči věřitelům a dražiteli neúčinné. Pokud dlužník nemovitost prodá, pokračuje povolená dražba vůči nabyvateli nemovitosti.

Jsou stanoveny trestněprávní důsledky, pokud povinný zatají, schová, zcizí nebo poškodí část svého majetku, nebo předstírá či uzná neexistující závazek, či jinak zmenší svůj majetek, nebo se zdá, že jej zmenšil, a v důsledku toho znemožní či sníží uspokojení věřitele prostřednictvím výkonu rozhodnutí či probíhajícího řízení o výkonu. Povinného lze obdobně trestně stíhat v případě, že věc, která byla úředně zabavena nebo převzata, zničí, poškodí, zdeformuje, učiní nepoužitelnou nebo zcela či částečně zabrání jejímu zabavení.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Exekuce pokračuje tak dlouho, dokud není úspěšně ukončena nebo zastavena, například z toho důvodu, že dlužník během exekučního řízení věřiteli dluh uhradil. Výjimečně lze exekuci ukončit i dříve, pokud například věřitel vede exekuci na mzdu a dlužník změní zaměstnání.

Exekuční řád umožňuje rovněž odklad exekučního řízení. K tomu může dojít zejména tehdy, je-li podána žaloba na neplatnost či neúčinnost exekučního titulu, pokud je podán návrh na zastavení exekuce, je-li u soudu podán rekurs (odpor) (viz bod 4), je-li napaden výkon rozhodnutí vydaného soudem, je-li podána stížnost na průběh exekuce nebo požaduje-li se zrušení nebo změna právně účinného prohlášení vykonatelnosti.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti rozhodnutí o povolení výkonu (na něž se v Rakousku odkazuje jako na povolení exekuce) lze podat opravný prostředek v podobě odporu. Odvolání je nutno adresovat odvolacímu soudu (vyššímu krajskému soudu), podává se však soudu prvního stupně (okresnímu soudu). Odvolání je třeba podat do čtrnácti dnů. Obvykle se vyžaduje právní zastoupení. Odvolací řízení je výlučně písemné řízení, v němž platí zákaz navrhování nových důvodů.

Skutečnost, že dlužník mezitím příslušnou pohledávku uhradil, lze uplatnit podáním protinávrhu nebo vzájemné žaloby (a nikoli odporem proti povolení exekuce). Žalobu je nutno podat soudu, který exekuci povolil. K žalobě lze připojit návrh na odklad exekuce. Je-li žalobě pravoplatně vyhověno, je nutno exekuci zastavit ex officio.

Byla-li exekuce povolena v zjednodušeném povolovacím řízení, došlo k tomu výhradně na základě údajů, které poskytla strana ve vykonávacím řízení. V tomto případě může dlužník (prostřednictvím námitky) prokázat, že chybí exekuční titul vztahující se na exekuci včetně potvrzení vykonatelnosti, nebo že exekuční titul neodpovídá informacím obsaženým v návrhu na výkon rozhodnutí. Námitku je nutno podat soudu, který exekuci povolil v prvním stupni. Je-li podána námitka, soud zkoumá, zda existuje exekuční titul vztahující se na pohledávku, která má být vymáhána. Lhůta pro podání námitek činí čtrnáct dnů.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Omezení exekuce

Obecně platí omezení, že exekuci nelze uskutečnit ve větším rozsahu, než je nutné k splnění nároku označeného v povolení exekuce.

Zákon stanoví určitá omezení exekuce ve prospěch konkrétních osob nebo sdružení osob:

• majetek organizace provozující veřejnou dopravu, kterou kontroluje stát, může být předmětem příslušných exekučních opatření, která přerušují provozování veřejné dopravy, pouze se souhlasem orgánu dohledu,
• před provedením exekučního úkonu vůči osobě sloužící ve spolkové armádě nebo u spolkové policie je nutno předložit oznámení o povolení exekuce nadřízenému veliteli dotyčné osoby,
• ve vojenských objektech vyžaduje provedení exekučního úkonu předchozí vyrozumění velitele objektu a přítomnost jím určené vojenské osoby,
• exekuční řízení proti osobám, které v Rakousku požívají imunitu na základě mezinárodního práva, jakož i věcem a prostorám náležejícím těmto osobám může vést pouze Spolkové ministerstvo spravedlnosti se souhlasem Spolkového ministerstva pro Evropu, integraci a zahraničí,
• exekuci proti obci nebo veřejné či veřejně prospěšné instituci lze povolit za účelem vymáhání finančních pohledávek pouze s ohledem na majetek, který lze použít k uspokojení věřitele, aniž by tím byly dotčeny chráněné veřejné zájmy. Slouží-li exekuce k uplatnění smluvního zástavního práva, toto omezení neplatí.

K ochraně povinného jsou mimoto určité věci z exekuce povinně vyloučeny, například:

Exekuce na movité věci:

• věci potřebné ke skromnému způsobu života, které slouží osobní potřebě nebo potřebám domácnosti,
• předměty nezbytné pro přípravu na povolání a praktický výcvik a učební pomůcky určené pro školu,
• dostatečné potraviny a topivo k uspokojení potřeb povinného a rodinných příslušníků žijících s ním ve společné domácnosti po dobu čtyř týdnů,
• domácí zvířata,
• rodinné obrazy, dopisy a jiné písemnosti a snubní prsten povinného,
• pomůcky ke kompenzaci zdravotního postižení a pomůcky pro péči o povinného nebo rodinné příslušníky žijící s ním ve společné domácnosti, terapeutické látky a pomocné přístroje, jež jsou zapotřebí v rámci léčebné terapie,
• náboženské předměty,
• hotovost až do výše vyloučené ze zabavení do příštího výplatního termínu po zabavení, nelze-li podle zákona příjem povinného zabavit, či jej lze zabavit pouze v omezeném rozsahu.

Soudní vykonavatel může upustit rovněž od zabavení předmětu nízké hodnoty, je-li zřejmé, že by výnosy plynoucí z pokračování či provedení exekuce nepřesáhly náklady exekuce.

Exekuce na peněžité pohledávky (exekuce na mzdu):

• náhrada výdajů, pokud pokrývají dodatečné náklady vzniklé při výkonu pracovní činnosti,
• zákonná podpora, která je poskytnuta k uhrazení dodatečných nákladů spojených se zdravotním postižením nebo dlouhodobou péčí, například příspěvek na péči,
• zákonná podpora k uhrazení nájemného či jiných nákladů na bydlení,
• rodinné přídavky,
• některé zákonné dávky, které jsou poskytovány při narození dítěte, zejména jednorázový příspěvek na péči o dítě,
• některé druhy podpor, které poskytují veřejné služby zaměstnanosti,
• náhrada nákladů ze zákonného sociálního zabezpečení.

Zabavit nelze zejména:

• věcné dávky poskytované podle předpisů o sociálním zabezpečení,
• nárok na rozdělení společného jmění manželů a úspor manželů, pokud nebyl uznán ve smlouvě nebo vyrovnání či uplatněn u soudu.

Příjmy z pracovní činnosti, důchody a zákonné příjmy poskytované jako náhrada v případě dočasné nezaměstnanosti nebo snížení pracovní schopnosti lze zabavit pouze v omezeném rozsahu. Nezabavitelná část („životní minimum“) závisí na výši příjmu a počtu vyživovacích povinností povinného. Nezabavitelné částky, které se každoročně zvyšují, jsou uvedeny v tabulkách na internetových stránkách Spolkového ministerstva spravedlnosti (http://www.justiz.gv.at/web2013/html/default/2c9484852308c2a60123ec387738064b.de.html). Zákon zohledňuje v jednotlivých případech zvláštní potřeby dlužníka nebo jeho věřitele a na žádost umožňuje za určitých podmínek navýšení či snížení nezabavitelné částky. V případě exekuce na pohledávku zákonného výživného se nezabavitelná částka obecně snižuje o 25 %.

Zákon o nájemném právu (Mietrechtsgesetz (MRG)) v případě exekučního titulu na vyklizení bytu, na nějž se vztahuje zákon MRG, zajišťuje ochranu povinného v tom smyslu, že soudní vystěhování je nutno odložit, pokud by v důsledku toho nájemci hrozilo bezdomovectví.

Lhůty pro výkon rozhodnutí

Lhůty, které musí být uvedeny v návrhu na exekuci, nejsou stanoveny, kromě výjimečných případů (příkaz k soudnímu vystěhování podle § 575 rakouského občanského soudního řádu – ZPO). Povinný však může exekuci čelit podáním námitky týkající se promlčení, které již nastalo. Zákonná promlčecí lhůta činí u pohledávek, u nichž existuje pravomocný exekuční titul („pohledávky přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím“) („Judikatsschulden“), obvykle 30 let ode dne nabytí právní moci exekučního titulu. Zakládá-li se exekuční titul na právech právnických osob veřejného nebo soukromého práva, prodlužuje se promlčecí lhůta na 40 let. Existuje však výjimka s ohledem na plnění splatná v budoucnu, pokud obecné předpisy o promlčení stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Běh promlčecí lhůty je přerušen pravomocným povolením exekuce a lhůta začíná běžet znovu posledním exekučním úkonem nebo zastavením exekuce.

V určitých případech jsou stanoveny časové překážky bránící v podání dalšího návrhu na výkon rozhodnutí či pokračování exekučního řízení:

• jestliže nebyly při exekuci na movitý majetek nalezeny žádné zabavitelné předměty, je nutno návrhu jiného věřitele ve vykonávacím řízení na povolení exekuce na movité věci nebo povolení nové exekuce vyhovět, avšak teprve po šesti měsících od posledního neúspěšného pokusu o výkon rozhodnutí, pokud dřívější pokus o exekuci pravděpodobně nepřinese žádné výsledky,
• věřitel ve vykonávacím řízení by měl být oprávněn podat návrh na exekuci na mzdu vůči neznámému poddlužníkovi až po povolení exekuce na movité věci, pokud od povolení uplynul jeden rok; tato karenční lhůta neplatí, pokud věřitel ve vykonávacím řízení prokáže, že až po podání návrhu na povolení exekuce na movité věci zjistil, že povinný má nárok na zabavitelné mzdové pohledávky. Povinný musí předložit nový soupis majetku pouze tehdy, jestliže věřitel prokáže, že povinný získal majetek, nebo pokud od předložení soupisu majetku uplynul více než rok.

• Exekuční řád stanoví rovněž lhůty, které mají zajistit rychlé vyrovnání. Soudní vykonavatel musí tudíž naplánovat první exekuční úkon do čtyř týdnů a informovat věřitele o jeho provedení nebo o překážkách nejpozději do čtyř měsíců. Platnost exekučního zástavního práva, které je věřiteli přiznáno na základě exekuce na movité věci povinného, uplyne po dvou letech, nepokračoval-li postup prodeje náležitě.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Upozorňujeme, že výchozí verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady:

Jak vymáhat soudní rozhodnutí? - Polsko

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla týkající se způsobu výkonu rozhodnutí v občanskoprávním řízení, včetně obchodních věcí, jsou stanovena v polském občanském soudním řádu (Kodeks postępowania cywilnego) ze dne 17. listopadu 1964 (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1805).

Výkonem rozhodnutí se rozumí použití donucovacích opatření, která jsou stanovena v zákoně, ze strany příslušných vnitrostátních orgánů s cílem dosáhnout uhrazení dlužných částek věřitelům na základě exekučního titulu. Řízení o výkonu je zahájeno po podání návrhu na výkon rozhodnutí.

Základem pro výkon rozhodnutí je exekuční titul. Exekučním titulem je zpravidla usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti (článek 776 občanského soudního řádu). Tato doložka se nevyžaduje u některých soudních rozhodnutí vydaných na úrovni členského státu nebo u dohod o urovnání a úředních dokumentů uvedených v článku 1153¹⁴ občanského soudního řádu. Pokud tato soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a úřední dokumenty splňují výše uvedené podmínky, představují exekuční titul, který mohou věřitelé předložit přímo orgánu příslušnému pro výkon rozhodnutí.

Řízení o výkonu se účastní dva druhy orgánů:

• justiční orgány – v řízení o připojení doložky vykonatelnosti k usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (předseda senátu; okresní soud (sąd rejonowy), krajský soud (sąd okręgowy) a odvolací soud),
• orgány příslušné pro výkon rozhodnutí – v příslušném řízení o výkonu, jedná se o okresní soudy a soudní vykonavatele (článek 758 občanského soudního řádu).

Účastníky řízení o prohlášení vykonatelnosti i řízení o výkonu jsou dlužník a věřitel.

Polský právní řád rozlišuje tyto druhy řízení o výkonu:

Exekuce na peněžité plnění vyplývající z:

• movitých věcí
• odměny za práci
• bankovních účtů
• jiných pohledávek
• jiných vlastnických práv
• nemovitostí
• námořních plavidel

Exekuce na nepeněžité plnění vyplývající z:

• nucené správy
• prodeje podniku nebo hospodářství
• plateb výživného. Soud připojí doložku vykonatelnosti k exekučnímu titulu ex officio. V těchto případech je exekuční titul doručen věřiteli ex officio. Je-li nařízeno výživné, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně, který danou věc projednával. Tato žádost se podává orgánu příslušnému pro výkon. Soudní vykonavatel provádí šetření ex officio za účelem zjištění příjmů, majetku a místa bydliště dlužníka. Není-li tento postup účinný, příslušné kroky k zjištění místa bydliště a pracoviště dlužníka podnikne policie, která jedná na žádost soudního vykonavatele. Šetření je nutno provádět v intervalech, které nejsou delší než šest měsíců. Nevede-li šetření k zjištění příjmů nebo majetku dlužníka, soudní vykonavatel soud požádá, aby dlužníkovi nařídil poskytnout informace o svém majetku. Je-li dlužník v prodlení déle než šest měsíců, soudní vykonavatel požádá ex officio národní soudní rejstřík (Krajowy Rejestr Sądowy) o zařazení dlužníka na seznam insolventních dlužníků. Neprovedení exekučního opatření není důvodem pro zastavení řízení.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Podle článku 758 občanského soudního řádu spadají záležitosti týkající se výkonu rozhodnutí do působnosti okresních soudů a soudních vykonavatelů jednajících jejich jménem.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle článku 803 občanského soudního řádu představuje exekuční titul základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak. Orgán příslušný pro výkon není oprávněn přezkoumávat platnost a vymahatelnost exekučního titulu, na nějž se tento závazek vztahuje.

Exekuční titul zpravidla obsahuje doložku vykonatelnosti.

Podle článku 777 občanského soudního řádu se za exekuční tituly považují:

1. pravomocná nebo okamžitě vykonatelná soudní rozhodnutí a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u soudu;
2. pravomocné nebo okamžitě vykonatelné rozhodnutí soudního tajemníka (referendarz sądowy);
3. ostatní soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a právní akty, které podléhají soudnímu výkonu;
4. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku nebo odevzdat druhově určené věci v množství uvedeném v listině, nebo odevzdat jednotlivě určené věci, je-li v listině stanoveno datum, k němuž musí být tato povinnost splněna, nebo určena událost, která musí nastat, aby bylo možno exekuci provést;
5. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku uvedenou v listině nebo stanovenou ve valorizační doložce, pokud je v listině určena událost, která musí nastat, aby bylo třeba tuto povinnost splnit, a datum, k němuž může věřitel požádat, aby k listině byla připojena doložka vykonatelnosti;
6. notářská listina uvedená v odstavci 4 nebo 5, podle níž osoba, která není osobním dlužníkem a jejíž majetek, nárok nebo právo jsou zatíženy hypotékou nebo zástavou, dobrovolně splnila exekuční opatření směřující proti majetku zatíženému hypotékou nebo zástavou, aby uspokojila zajištěnou peněžitou pohledávku věřitele.

V samostatné notářské listině může být učiněno rovněž prohlášení dlužníka o dobrovolném podrobení se exekuci.

Exekuční titul mohou představovat pouze platná soudní rozhodnutí, která obsahují doložku vykonatelnosti nebo jsou okamžitě vykonatelná (na základě rozhodnutí o okamžité vykonatelnosti, které bylo vydáno ex officio, nebo na žádost některého z účastníků řízení). Notářská listina se považuje za rovnocennou exekučnímu titulu, pokud splňuje podmínky stanovené v občanském soudním řádu a zákonu o notářích.

K dalším exekučním titulům patří: výpis ze seznamu pohledávek v insolvenčním řízení; platná dohoda s bankou; plán rozdělení částek získaných při exekuci na nemovitost; bankovní exekuční titul stanovený v bankovních předpisech, avšak až poté, co soud připojí doložku vykonatelnosti; rozhodnutí cizích soudů a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u těchto soudů, a to poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Rozhodnutí vydaná cizími soudy v občanských věcech, která jsou vykonatelná prostřednictvím soudního výkonu, se považují za exekuční tituly poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Prohlášení vykonatelnosti se vydává, je-li dotyčné rozhodnutí vykonatelné v zemi původu a nenastanou-li překážky uvedené v čl. 1146 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.

3.1 Řízení

Základem pro zahájení řízení o výkonu je exekuční titul. Soud prvního stupně projednávající danou věc připojí k exekučnímu titulu vydanému soudem doložku vykonatelnosti (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu).

O návrhu na připojení doložky vykonatelnosti rozhodne soud neprodleně, nejpozději však do tří dnů od jeho podání příslušnému orgánu (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu). K titulu vydanému v řízení, jež bylo nebo mohlo být zahájeno ex officio, je doložka vykonatelnosti připojena ex officio. Doložku vykonatelnosti k platebnímu rozkazu vydanému v elektronickém řízení o platebním rozkazu ex officio soud připojí neprodleně poté, co nabude právní moci (článek 782 občanského soudního řádu).

Exekuce může být v zásadě zahájena na návrh. V řízení, které lze zahájit ex officio, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně projednávajícího danou věc, která je podána příslušnému soudu nebo soudnímu vykonavateli (čl. 796 odst. 1 občanského soudního řádu).

Návrh na zahájení řízení o výkonu může věřitel podat příslušnému okresnímu soudu nebo soudnímu vykonavateli působícímu u tohoto soudu. Návrh lze podat rovněž příslušným orgánům (soudu nebo státnímu zástupci ve věcech týkajících se vymáhání pokut, finančních sankcí, soudních poplatků a nákladů řízení, které mají být odvedeny do státního rozpočtu).

Návrhy na zahájení řízení o výkonu se podávají zpravidla písemně. Je nutno k nim připojit exekuční titul.

Pravidla upravující výběr a výši poplatků jsou stanovena v zákoně o soudních vykonavatelích a exekuci (Ustawa o komornikach sądowych i egzekucji) ze dne 29. srpna 1997 (Sbírka zákonů č. 133, položka 882, ve znění pozdějších předpisů). Podle článku 43 zmíněného zákona účtuje soudní vykonavatel poplatky za výkon soudního rozhodnutí a provedení jiných úkonů stanovených v zákoně.

Za výkon rozhodnutí se vybírají tyto poplatky:

1. Za výkon rozhodnutí o zajišťovacím opatření v případě peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů má soudní vykonavatel nárok na poplatek ve výši 2 % hodnoty pohledávky, u níž se předpokládají tato opatření, nesmí však být nižší než 3 % průměrné měsíční mzdy a vyšší než pětinásobek této mzdy. Poplatek hradí věřitel při podání návrhu na výkon rozhodnutí o zajištění nebo evropského příkazu k obstavení účtů. Není-li poplatek uhrazen při podání návrhu, soudní vykonavatel věřiteli nařídí, aby provedl platbu do sedmi dnů. Soudní vykonavatel rozhodnutí o zajištění ani evropský příkaz k obstavení účtů nevykoná, dokud není poplatek uhrazen.
2. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 15 % vymáhané pohledávky, nejméně však jednu desetinu a nejvýše třicetinásobek průměrné měsíční mzdy. Je-li však pohledávka vymáhána prostřednictvím exekuce na bankovní účty, mzdu, dávky sociálního zabezpečení nebo platby podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce, dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatek, stipendia nebo příspěvky na vzdělání, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 8 % hodnoty vymáhané pohledávky, nejméně však jednu dvacetinu a nejvýše desetinásobek průměrné měsíční mzdy.
3. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek vyplývajících ze zastavení řízení o výkonu na návrh věřitele a na základě čl. 824 odst.1 bodu 4 občanského soudního řádu účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 5 % hodnoty neuhrazené pohledávky, který činí nejméně jednu desetinu průměrné měsíční mzdy a nejvýše desetinásobek této mzdy. V případě zastavení řízení o výkonu na návrh podaný věřitelem před tím, než je dlužník o exekuci informován, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající jednu desetinu průměrné měsíční mzdy.
4. Zahájení řízení o vymáhání nepeněžitých pohledávek a výkon rozhodnutí o zajištění nepeněžité pohledávky je podmíněno úhradou předběžného poplatku ze strany věřitele ve výši 10 % průměrné měsíční mzdy. Konečný poplatek odpovídá 20 % průměrné měsíční mzdy a hradí se za: nabytí vlastnictví nemovitosti a vyklízení movitých věcí z nemovitosti; obchodní a průmyslové podniky musí uhradit poplatek za každou místnost tvořící obchodní prostory společnosti; ustanovení konkursního správce nemovitosti nebo podniku a správce, který na nemovitost dohlíží; vyklizení věcí nebo osob z prostor s výhradou uhrazení zvláštního poplatku za každou místnost; výkon odnětí věci.

3.2 Hlavní podmínky

Exekuce je zahájena podáním návrhu věřitelem, k němuž je připojen exekuční titul. V návrhu je nutno uvést jméno dlužníka a stanovit způsob provedení exekuce, tj. určit dotyčná vlastnická práva. Při exekuci na nemovitost se vyžaduje také označení katastru nemovitostí. V případě exekuce na movité věci není nutné podrobné určení každé movité věci, jelikož se exekuce vztahuje na veškeré movité věci dlužníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem exekuce mohou být jakékoliv předměty nebo vybavení, které tvoří majetek dlužníka, například movité věci, nemovitost, odměna za práci, bankovní účty, podíl na nemovitosti, námořní plavidla a jiné nároky a vlastnická práva dlužníka.

Články 829 až 831 občanského soudního řádu ukládají určitá omezení týkající se druhu předmětů nebo vybavení, jež mohou být předmětem exekuce. Podle těchto ustanovení jsou vyloučeny tyto předměty nebo vybavení: takové vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo a každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti; zásoby potravin a paliva nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce; nářadí a jiné nástroje, které dlužník potřebuje k výkonu placené pracovní činnosti, a suroviny potřebné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel.

Kromě občanského soudního řádu existují i další vnitrostátní předpisy, které stanoví, jaké druhy pohledávek a v jakém rozsahu jsou z exekuce vyloučeny (např. zákoník práce (Kodeks pracy) stanoví, v jakém rozsahu podléhá exekuci odměna za práci).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční titul představuje základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak.

Dlužníci mohou spravovat svůj majetek, pokud je soud tohoto práva nezbaví.

Jakmile bylo zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí na movitý majetek, soudní vykonavatel majetek zabaví a vyhotoví protokol o jeho zabavení. Účinkem zabavení je to, že nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení a že vykonávací řízení týkající se zabavené nemovitosti může být zahájeno i proti kupujícímu. Soudní vykonavatel však může ze závažných důvodů v jakékoli fázi řízení přenechat kontrolu nad zabavenými movitými věcmi jiné osobě, nevyjímaje věřitele.

Po zahájení exekuce na nemovitost soudní vykonavatel dlužníka nejprve požádá, aby dluh uhradil do dvou týdnů, a pokud tak neučiní, budou přijata opatření, jako je popis a odhad ceny nemovitosti. Nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení. Kupující se může řízení účastnit jako dlužník.

Jestliže se vyžaduje, aby se dlužník zdržel určitého jednání nebo nebránil činnosti věřitele, soud na návrh věřitele uloží dlužníkovi pokutu, pokud tento svou povinnost neplní. Jestliže dlužník pokutu nezaplatí, může mu být tudíž uložen trest odnětí svobody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Občanský soudní řád nestanoví pro podání návrhů na výkon rozhodnutí žádné lhůty. Podle polského právního řádu však budou nároky stanovené v pravomocném rozhodnutí soudu či jiného orgánu ustanoveného k projednávání těchto věcí nebo v nálezu rozhodčího soudu nebo nároky stanovené v dohodě, které bylo dosaženo u soudu nebo rozhodčího soudu, či dohodě uzavřené u mediátora a schválené soudem promlčeny po šesti letech, a to i v případě, je-li u těchto nároků promlčecí lhůta kratší (čl. 125 odst. 1 občanského zákoníku (Kodeks cywilny)). Pokud se takto schválený nárok týká pravidelných závazků, podléhají případné budoucí nároky ve vztahu k pravidelným závazkům promlčecí lhůtě v délce tří let.

Návrhy na výkon rozhodnutí příslušný orgán přezkoumá s cílem zjistit, zda splňují formální požadavky a kritéria přípustnosti. Nesplnění určitých požadavků může vést k zamítnutí návrhu nebo zastavení řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastníci řízení mohou podat odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti.

V řízení o výkonu jsou k dispozici tyto opravné prostředky:

• stížnost na úkon soudního vykonavatele (u okresního soudu; to platí i pro opomenutí soudního vykonavatele. Stížnost může podat účastník řízení nebo osoba, jejíž práva byla tímto úkonem či opomenutím na straně soudního vykonavatele porušena či ohrožena. Stížnost je nutno podat nejpozději do jednoho týdne ode dne, k němuž byl dotyčný úkon proveden nebo k němuž se účastník řízení nebo dotyčná osoba dověděli o opomenutí),
• odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti (článek 795 občanského soudního řádu – lhůta pro podání odvolání se v případě věřitele počítá ode dne, k němuž byl věřiteli vydán exekuční titul nebo k němuž bylo vydáno rozhodnutí, kterým se výkon rozhodnutí zamítá, nebo v případě dlužníka ode dne, k němuž mu bylo doručeno oznámení o zahájení exekuce),
• odvolání proti usnesení soudu, kterým byl evropský platební rozkaz prohlášen za vykonatelný (článek 795⁵ občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu v případě souběhu správního a soudního výkonu rozhodnutí,
• odvolání proti usnesení soudu o odkladu nebo zastavení řízení (článek 828 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o omezení exekuce (článek 839 občanského soudního řádu),
• usnesení soudu o omezení exekuce a odvolání proti tomuto usnesení (článek 839 občanského soudního řádu),
• žaloby dlužníka k napadení exekučních opatření (články 840 až 843 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o náhradě výdajů správce (článek 859 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu týkajícího se činností v souvislosti s popisem a odhadem ceny během exekuce na nemovitost,
• ústní stížnost na úkony soudního vykonavatele učiněné v průběhu dražby podaná orgánu dohledu (článek 986 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu o příklepu (článek 997 občanského soudního řádu),
• tvrzení týkající se plánu rozdělení částky získané při exekuci (do dvou týdnů ode dne uvědomění orgánu příslušného pro výkon, který plán vypracoval (článek 998 občanského soudního řádu));
• odvolání proti usnesení soudu o tvrzeních týkajících se plánu rozdělení (článek 1028 občanského soudního řádu),
• odvolání proti usnesení soudu, kterým se dlužníkovi nařizuje podat odvolání proti usnesení soudu týkajícímu se vyloučení věci ze zabavení při exekuci za účasti státní pokladny (čl. 1061 odst. 2 občanského soudního řádu).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 829 občanského soudního řádu jsou z exekuce vyloučeny tyto předměty:

1. vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo, každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti;
2. zásoby potravin a paliva, které jsou nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce;
3. jedna kráva nebo dvě kozy anebo tři ovce nezbytné pro obživu dlužníka a na něm závislých osob, s dostatečnou zásobou krmiva a podestýlky, která je nezbytná pro přežití do další sklizně;
4. nářadí a jiné nástroje, které mohou být zapotřebí pro osobní používání dlužníkem při výkonu placeného zaměstnání, a suroviny, které mohou být nezbytné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel;
5. pokud dlužník pravidelně pobírá pevně stanovenou mzdu – částka mzdy odpovídající části mzdy nepodléhající exekuci na dobu do dalšího výplatního termínu – a pokud dlužník nepobírá pevně stanovenou částku – částka odpovídající prostředkům pro obživu dlužníka a jeho rodinných příslušníků po dobu dvou týdnů;
6. věci nebo vybavení potřebné k vzdělávání, osobní doklady, vyznamenání a náboženské předměty, jakož i předměty každodenní potřeby, které lze prodat pouze za cenu podstatně nižší, než byla jejich původní hodnota, pro dlužníka však mají vysokou osobní hodnotu;
7. finanční prostředky na účtu uvedeném v čl. 36 odst. 4a bodu 25 zákona o organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky ze dne 20. dubna 2004 (Ustawa o organizacji rynku mleka i przetworów mlecznych) (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 50 a 1272);
8. léčivé přípravky ve smyslu farmaceutického zákona ze dne 6. září 2001 (Prawo farmaceutyczne) (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 45, položka 271, v platném znění) potřebné k zajištění řádného fungování zdravotnického zařízení ve smyslu ustanovení o zdravotní činnosti po dobu tří měsíců a zdravotnické prostředky potřebné k zajištění jeho fungování ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích ze dne 20. května 2010 (Ustawa o wyrobach medycznych) (Sbírka zákonů č. 107, položka 679 a z roku 2011 č. 102, položka 586 a č. 113, položka 657);
9. věci nebo vybavení potřebné vzhledem k zdravotnímu postižení dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Podle čl. 831 odst. 1 jsou z exekuce vyloučeny:

1. platby a věcné dávky určené k pokrytí obchodních a cestovních výdajů;
2. částky přidělené ze státního rozpočtu na zvláštní cíle (zejména stipendijní programy a režimy podpory), pokud vymáhaný nárok nevznikl v souvislosti s uskutečňováním těchto cílů nebo v důsledku vyživovacích povinností;
3. zdroje z programů financovaných z prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 bodech 2 a 3 zákona o veřejných financích ze dne 27. srpna 2009 (Ustawa o finansach publicznych) (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 885, 938 a 1646), ledaže by vymáhaný nárok vznikl při provádění projektu, na nějž byly tyto finanční prostředky přiděleny;
4. nezcizitelná práva, pokud nebyla možnost jejich zcizení stanovena dohodou, a předmět plnění lze vymáhat, nebo je možné výkon tohoto práva svěřit jinému subjektu;
5. plnění v rámci osobního pojištění a náhrady škody na základě neživotního pojištění v mezích stanovených formou nařízení ministra financí a ministra spravedlnosti; to se nevztahuje na exekuční opatření k uspokojení pohledávek z vyživovacích povinností;
6. sociální pomoc ve smyslu zákona o sociální pomoci ze dne 12. března 2004 (Ustawa o pomocy społecznej) (Sbírka zákonů z roku 2013, položka 182, v platném znění);
7. částky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo Národního zdravotního fondu z důvodu poskytování dávek zdravotní péče ve smyslu zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004 (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych) (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 164, položka 1027, v platném změní) před ukončením poskytování těchto dávek, a to ve výši odpovídající 75 % každé platby, pokud se nejedná o nároky zaměstnanců dlužníka nebo poskytovatelů zdravotní péče, jak je uvedeno v čl. 5 bodu 41 písm. a) a b) zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004.

Podle čl. 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá odměna za práci exekuci podle zákoníku práce ze dne 26. června 1974 (Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1320). Tato ustanovení se použijí obdobně na dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatky, stipendia a příspěvky na vzdělání splatné podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce.

Podle čl. 87¹ odst. 1 zákoníku práce nepodléhají srážkám tyto částky mzdy:

1. minimální mzda stanovená podle zvláštních ustanovení, která je vyplácena osobám zaměstnaným na plný pracovní úvazek, po odečtení příspěvků na sociální zabezpečení a daně vybírané srážkou a po odečtení částek vymáhaných na základě exekučních titulů k uspokojení jiných pohledávek než plateb výživného,
2. 75 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení záloh v hotovosti poskytnutých zaměstnanci,
3. 90 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení pokut stanovených v článku 108 zákoníku práce.

Pracuje-li zaměstnanec na částečný úvazek, sníží se částky úměrně pracovní době.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech spočívá v právním úkonu navrženém věřitelem nebo stranou požadující výkon vůči dlužníkovi nebo osobě, vůči níž je výkon navrhován, přičemž věřitel žádá soud o výkon rozhodnutí v souvislosti se splněním určitého závazku vůči své osobě.

Výkon soudních rozhodnutí může mít tři cíle: zaplacení peněžité částky, vydání určité věci, provedení či neprovedení určitého úkonu.

Výkon může mít podobu standardního soudního řízení (které může být běžné, zkrácené nebo jedinečné) či zvláštního soudního řízení.

Veškerá vykonávací řízení týkající se zaplacení peněžité částky mají podobu běžných standardních soudních řízení, s výjimkou řízení uvedených níže, která mají podobu zkrácených řízení, a vykonávacích řízení týkajících se výživného, která mají podobu zvláštních řízení.

Zkrácená řízení se používají v rámci vykonávacích řízení týkajících se zaplacení peněžité částky na základě:

• nálezu rozhodčího soudu nebo rozhodnutí soudu v případech, kdy takový nález či rozhodnutí nelze vykonat v rámci samotného řízení,
• návrhu na vydání platebního rozkazu, k němuž byl připojen exekuční titul,
• mimosoudního exekučního titulu týkajícího se nesplněného peněžitého závazku zaručeného hypotékou či zástavním právem,
• mimosoudního exekučního titulu týkajícího se nesplněného peněžitého závazku, jehož hodnota nepřesahuje dvojnásobek hodnoty, pro niž je příslušný soud prvního stupně.

I když je vydán jeden z výše uvedených exekučních titulů, použije se v následujících případech běžné, a nikoli zkrácené řízení:

• vymáhání alternativního závazku, v závislosti na možnosti nebo stavu,
• případy, kdy závazek, který má být vymáhán, vyžaduje vypořádání ve fázi výkonu a toto vypořádání nezávisí na jednoduchém aritmetickém výpočtu,
• případy, kdy existuje jiný exekuční titul než rozsudek pouze proti jednomu z manželů, a kdy strana navrhující výkon ve svém návrhu uvádí, že dluh je společný,
• vykonávací řízení zahájená pouze proti subsidiárnímu dlužníkovi, který se nezřekl práva požadovat, aby nucený výkon směřoval nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi (benefício da excussão prévia).

Vykonávací řízení týkající se vydání určité věci a provedení určitého úkonu mají podobu jednotného standardního řízení.

Nucený výkon týkající se vydání určité věci je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení peněžité částky, nelze-li nalézt věc, kterou by strana požadující výkon měla obdržet. V takovém případě strana požadující výkon může v témž řízení požadovat zaplacení hodnoty věci, která měla být vydána, a uhrazení ztráty vzešlé z jejího nevydání.

Nucený výkon týkající se provedení určitého úkonu je možné změnit ve výkon týkající se zaplacení finanční částky, pokud strana požadující výkon požádá o náhradu utrpěné škody a zaplacení příslušné částky.

Vykonávací řízení týkající se výživného má podobu zvláštního řízení, přičemž:

• strana požadující výkon může požádat, aby jí byl přiznán určitý podíl z finančních částek, výplat mzdy či důchodu, které pobírá osoba, vůči níž je navrhován výkon, nebo aby jí bylo přikázáno nájemné náležející dlužníkovi za účelem úhrady dlužných či splatných splátek, přičemž takové přiznání či přikázání je nezávislé na zabavení,
• pokud strana požadující výkon požádá, aby jí byly přiznány výše uvedené finanční částky, výplaty mzdy či důchodu, je subjekt odpovídající za provádění plateb nebo zpracování příslušných výplatních pásek informován o tom, že má přiznanou část vyplatit přímo straně požadující výkon,
• pokud strana požadující výkon požádá o přikázání nájemného, musí uvést majetek, jehož se takový výkon týká, a vykonavatel (agente de execução) jej provede ve vztahu k majetku, který pokládá za dostatečný pro uhrazení dlužných a splatných plateb. Osoba, vůči níž je navrhován výkon, může být za tímto účelem vyslechnuta,
• strana, na niž se výkon vztahuje, je vždy předvolána poté, co bylo provedeno zabavení, a její námitka proti výkonu či postihu nemá na výkon odkladný účinek.

Vykonávací řízení je stanoveno v článcích 550 a 551 (Formy řízení – Vykonávací řízení), 703 až 877 (Vykonávací řízení) a v článcích 933 až 937 (Zvláštní výkon rozhodnutí v souvislosti s výživným) občanského soudního řádu (Código de Processo Civil), jež jsou dostupné zde.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Příslušnými orgány pro nucený výkon jsou soudy a soudní vykonavatelé.

Výkon samotný probíhá prostřednictvím soudního vykonávacího procesu, v němž jsou soudy příslušnými orgány, kterým napomáhají vykonavatelé. Kromě soudního procesu stanoví zákon také „mimosoudní předexekuční postup“ (procedimento extrajudicial pré-executivo), který je volitelný a věřitel jej může využít v případě splnění určitých požadavků. Příslušnými orgány pro předexekuční postup jsou vykonavatelé.

Soudní vykonávací řízení

Nucený výkon začíná předložením návrhu na výkon rozhodnutí soudu. Vzor a náležitosti podání návrhu na výkon rozhodnutí jsou stanoveny ve vyhlášce vlády, vyhláška (Portaria) č. 282/2013 ze dne 29. srpna 2009, které upravuje různé aspekty občanskoprávních návrhů na výkon rozhodnutí (ve znění – k datu revize tohoto informačního přehledu – nařízení č. 239/2020 ze dne 12. října 2020) a je dostupné zde.

Formuláře, které může strana požadující výkon použít v případech nevyžadujících právní zastoupení advokátem, advokátním koncipientem anebo právním zmocněncem, jsou k dispozici na portálu CITIUS

• návrh na výkon,
• návrh na výkon odsuzujícího soudního rozhodnutí.

Vykonavatel musí být jmenován stranou požadující výkon. Pokud tak uvedená strana neučiní, jmenuje soudní tajemník vykonavatele automaticky a na základě náhodného výběru. Ve výjimečných případech stanovených v zákoně může povinnosti vykonavatele zastávat soudní úředník (oficial de justiça).

Obecně je rozdělení kompetencí mezi soudem a vykonavatelem následující:

• Vykonavatel provádí veškeré formality spojené s nuceným výkonem, které nejsou přiděleny soudnímu tajemníkovi nebo nespadají do pravomoci soudce, a patří k nim zejména předvolání, obsílky, zveřejňování, nahlížení do databází, zabavení a jejich záznam, vypořádání a platby.
• I po skončení řízení musí vykonavatel zajistit, aby byly provedeny úkony vyplývající z řízení, které vyžadují jeho zásah.
• Kromě pravomocí výslovně stanovených zákonem odpovídá soudní tajemník za plynulý chod administrativních záležitostí a průběh procesu a za provádění soudních příkazů, jak s ohledem na předběžnou fázi, tak na určovací řízení či kroky související s předvoláním, za které odpovídá vykonavatel.
• Je rovněž povinností soudního tajemníka, aby z vlastního podnětu informoval vykonavatele o probíhajících určovacích řízeních nebo krocích a o příslušných provedených úkonech, které mohou mít vliv na řízení.

Zejména

soudci přísluší:

• vydávat v případě nutnosti předběžný příkaz,
• rozhodovat o námitce proti výkonu a postižení a stanovit pořadí nároků ve lhůtě maximálně tří měsíců od data podání námitky či stížnosti,
• rozhodovat, bez možnosti odvolání, o námitkách vůči opatřením a rozhodnutím vykonavatele,
• rozhodovat o jiných otázkách vznesených vykonavatelem, účastníky řízení nebo zainteresovanými třetími stranami.

Vykonavateli přísluší:

• činit nezbytná opatření pro ověření zákonnosti exekučního titulu a nahlížet do počítačových záznamů nucených výkonů a do databází s přímým elektronickým vyhledáváním za účelem určení postižitelného majetku,
• doručovat předvolání osobě, vůči níž je navrhován výkon, včetně případů, v nichž je příslušná osoba předvolána za účelem určení postižitelného majetku, pokud nebyl zjištěn postižitelný majetek,
• provádět zabavení a poté stanovovat cenové nabídky,
• realizovat prodej, vypořádání a platbu.

V případě nucených výkonů zahájených v Portugalsku je věcná příslušnost soudů následující:

(Články 111 až 131 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, který je dostupný zde)

• Soudní sekce pro výkon rozhodnutí (juízos de execução) ústředního okresního soudu (Instância Central do Tribunal de Comarca) mají pravomoci pro občanskoprávní vykonávací řízení, a to s výjimkou: příslušnosti přidělené soudu pro duševní vlastnictví, soudu pro hospodářskou soutěž, regulaci a dohled, námořnímu soudu, soudním sekcím pro věci rodiny a nezletilých (juízos de família e menores), soudním sekcím pro pracovní věci (juízos do trabalho) či soudním sekcím pro obchodní věci (juízos de comércio), a také pro vykonávání rozsudků vynesených trestní soudní sekcí (juízo criminal), kterými se podle práva pro trestní řízení nesmí zabývat soudní sekce pro občanskoprávní věci (juízo cível).
• Pokud neexistuje soudní sekce pro výkon rozhodnutí nebo jiné příslušné sekce či specializované soudy, mají příslušnost soudní sekce s obecnou příslušností (nebo příslušná občanskoprávní soudní sekce, pokud existuje) místního okresního soudu.

Místní příslušnost portugalských soudů k zahájení vykonávacího řízení je následující (články 85 až 90 občanského soudního řádu, který je dostupný zde).

• Obecně platí, že příslušnost pro nucený výkon má soud v místě trvalého bydliště nebo sídle osoby, vůči níž je navrhován výkon, není-li stanoveno jinak ve zvláštním právním ustanovení nebo v těchto pravidlech.
• Strana požadující výkon se může rozhodnout pro soud v místě, kde měla být povinnost splněna, je-li žádáno o výkon vůči právnické osobě nebo má-li strana požadující výkon bydliště nebo sídlo v metropolitní oblasti Lisabonu nebo Porta a osoba, vůči níž je navrhován výkon, má bydliště nebo sídlo v téže metropolitní oblasti.
• Pokud se nucený výkon týká vydání určité věci, případně dluhu zajištěného hmotnou zárukou, je pro výkon příslušný soud v místě, kde se věc nachází, nebo v místě, kde se má nacházet zatížený majetek.
• Pokud má být vykonávací řízení zahájeno u soudu v místě trvalého bydliště nebo sídla osoby, vůči níž je navrhován výkon, a tato osoba nesídlí v Portugalsku, ale vlastní zde majetek, je příslušný soud v místě, kde se tento majetek nachází.
• Soud v místě, kde se nachází majetek, má také příslušnost, pokud: vykonávací řízení musí být zahájeno u portugalského soudu, protože souvisí s platností založení nebo úpadku společností či jiných právnických osob se sídlem v Portugalsku nebo s platností rozhodnutí o jejich korporacích, a pokud neplatí žádná ze situací uvedených v předešlých či následujících pravidlech o výkonu.
• V případech zahrnujících řadu vykonávacích řízení, která mají posuzovat soudy s různou místní příslušností, bude mít příslušnost soud v místě trvalého bydliště nebo sídla osoby, vůči níž je navrhován výkon.
• Při výkonu rozhodnutí vyneseného portugalskými soudy je návrh na výkon podán v řízeních, v nichž bylo vyneseno příslušné rozhodnutí, a výkon je uveden ve spisu k dané věci. Pokud byl následně ve věci podán opravný prostředek, o výkonu je rozhodováno v odvolacím řízení. Je-li k výkonu rozhodnutí příslušná specializovaná soudní sekce, musí být této sekci co nejdříve zaslán opis soudního rozhodnutí, návrh vedoucí k výkonu rozhodnutí a související doklady.
• Pokud rozhodnutí vydali rozhodci v rozhodčím řízení, které se uskutečnilo v Portugalsku, je příslušným soudem ve věci výkonu rozhodnutí okresní soud (Tribunal da comarca) v místě, kde se konalo rozhodčí řízení.
• Pokud byla věc předložena odvolacímu soudu nebo Nejvyššímu soudu (Supremo Tribunal de Justiça), je příslušný soud v místě trvalého bydliště nebo sídla osoby, vůči níž je navrhován výkon.
• V případě vykonávacích řízení týkajících se nákladů, pokut či odškodnění splatných v důsledku zneužívání soudních sporů, má příslušnost soud, u kterého probíhala řízení, která vedla k oznámení příslušného účtu či vypořádání. Vykonávací řízení týkající se nákladů, pokut či odškodnění probíhají prostřednictvím spojení příslušných věcí.
• Pokud byl příkaz ukládající náhradu nákladů řízení, pokut či odškodnění vydán Odvolacím soudem či Nejvyšším soudem, probíhá vykonávací řízení u soudu prvního stupně, který má příslušnost v oblasti, v níž byla věc projednávána.
• V případě výkonu založeného na rozsudku zahraničního soudu, včetně evropského exekučního titulu, má příslušnost soud v místě trvalého bydliště nebo sídla žalované strany.

Mimosoudní řízení předcházející výkonu rozhodnutí

Namísto soudního řízení se věřitel může rozhodnout, že použije správní řízení, které předchází výkonu rozhodnutí a které se označuje jako PEPEX (mimosoudní řízení předcházející výkonu rozhodnutí (procedimento extrajudicial pré-executivo)).

Orgánem příslušným k provádění opatření v rámci tohoto řízení jsou vykonavatelé.

Řízení PEPEX je možné použít v těchto případech: vnitrostátní vykonatelná rozhodnutí, jiné vnitrostátní vykonatelné tituly, rozsudky zahraničních soudů prohlášené za vykonatelné, rozsudky, jejichž vykonatelnost vyplývá z právních předpisů, smluv či úmluv EU závazných pro Portugalsko, evropské exekuční tituly. V kterémkoli z těchto případů musí být splněny oba tyto požadavky:

• věřitel musí mít exekuční titul, který splňuje požadavky umožňující navrhnout zkrácenou formu standardního vykonávacího řízení za účelem vyplacení peněžité částky, a
• navrhovatel i žalovaná strana musí mít DIČ v Portugalsku, a to bez ohledu na svou státní příslušnost či trvalé bydliště.

Vykonavatelé musí provést vyhledávání majetku a příjmu s využitím DIČ žalovaného a mohou tak učinit pouze v portugalských databázích (nesmí nahlížet do databází jiných členských států). Portugalské právní předpisy umožňují zahraničním právnickým i fyzickým osobám žádat o DIČ, a to i tehdy, pokud v Portugalsku nevykonávají žádnou činnost ani zde nemají domicil.

PEPEX je elektronické řízení, které je rychlé a méně nákladné než soudní řízení. Prvotní návrh podává přímo věřitel prostřednictvím IT platformy.

Přístup k portálu daňového a celního úřadu lze získat pomocí přístupových údajů nebo prostřednictvím digitálního certifikátu občanského průkazu (cartão de cidadão).

Pokud věřitel jmenuje autorizovaného zástupce, mohou advokáti (Advogados) a právní poradci (Solicitadores) získat přístup k platformě pomocí digitálního certifikátu vydávaného pro tento účel jejich příslušnými profesními orgány.

Po podání návrhu je řízení automaticky postoupeno vykonavateli a věřitel rychle (zpravidla do pěti dní po podání žádosti) obdrží informace o reálné možnosti vymožení pohledávky, nebo potvrzení, že ji nelze vymáhat pro daňové účely, aniž by bylo nutné zahájit soudní řízení.

Hlavním cílem tohoto postupu je získat dobrovolnou platbu. V rámci řízení PEPEX nelze provést opatření za účelem zabavení či obstavení. Aby k zabavení či obstavení mohlo dojít, je nutné změnit řízení PEPEX ve vykonávací řízení.

V rámci řízení PEPEX může adresát žádosti provést dobrovolnou platbu nebo dosáhnout platební dohody s žadatelem.

Kdykoli se žadatel rozhodne zaslat dlužníkovi oznámení, bude takové oznámení předáno osobně vykonavatelem.

Dlužníci, kteří jsou platně informováni o řízení PEPEX a nepodniknou žádné opatření, budou uvedeni ve veřejném seznamu dlužníků, a výše uvedený certifikát o nevymahatelnosti tak může být vydán pro jiné právní a daňové účely. Po uhrazení pohledávky v plné výši se tento stav změní, jméno dlužníka se odstraní ze seznamu a informuje se daňový úřad.

V rámci řízení PEPEX mohou strany požádat o zásah soudce: navrhovatel může změnit řízení PEPEX ve vykonávací řízení, pokud nebyla získána dobrovolná platba; adresát, vůči němuž postup směřuje, tak může učinit podáním námitky proti řízení PEPEX.

Z hlediska nákladů je řízení PEPEX méně nákladné než soudní řízení. Za cenu jen 51,00 EUR plus DPH mohou věřitelé zjistit, zda je či není možné jejich pohledávku vymoci, bez ohledu na její hodnotu. V případě, že se nárok podaří vymoci, mohou být náklady u konkrétních případů vyšší než 51,00 EUR.

Je také třeba podotknout, že pokud se řízení PEPEX změní ve vykonávací řízení, jsou věřitelé zproštěni povinnosti uhradit počáteční soudní poplatek.

Řízení PEPEX je stanoveno v zákoně č. 32/2014 ze dne 30. května 2014, který je dostupný zde, a je upraveno vyhláškou (Portaria) č. 233/2014 ze dne 14. listopadu 2014, která je dispozici na tomto odkazu: vyhláška o řízení Pepex.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Celý postup výkonu rozhodnutí je založen na exekučním titulu, který určuje účel a výši návrhu na výkon rozhodnutí. Má se za to, že exekuční tituly zahrnují s ohledem na příslušný závazek i úroky z prodlení v zákonné výši.

Rozsudky jsou vykonatelné a exekuční tituly mohou být vydávány za těchto okolností:

a) Odsuzující rozsudky

• Rozsudek se pokládá za vykonatelný titul až poté, co se stane pravomocným, s výjimkou případů, kdy opravný prostředek, který byl proti němu podán, nemá odkladný účinek.
• Z hlediska vykonatelnosti jsou tituly a jiná rozhodnutí nebo úkony soudního orgánu, které vyžadují splnění určité povinnosti, rovnocenné rozsudku. Rozhodnutí Arbitrážního soudu (Tribunal Arbitral) jsou vykonatelná za stejných podmínek jako rozsudky běžných soudů.
• Aniž by tím byla dotčena ustanovení smluv, úmluv, předpisů EU a zvláštních zákonů, mohou rozhodnutí vydaná soudy nebo rozhodci v cizí zemi sloužit jako základ pro výkon až poté, co byla přezkoumána a potvrzena příslušným portugalským soudem.
• K vykonatelnosti exekučních titulů vydaných v cizích zemích není zapotřebí jejich přezkum.

b) Písemnosti vyhotovené nebo osvědčené notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými za tímto účelem, které vyžadují stanovení nebo uznání jakéhokoli závazku

• Písemnosti vyhotovené nebo osvědčené notářem nebo jinými subjekty či osobami zmocněnými za tímto účelem, v nichž jsou dohodnuty budoucí platby nebo v nichž jsou stanoveny budoucí závazky, mohou sloužit jako základ pro výkon, je-li písemností vyhotovenou v souladu s ustanoveními obsaženými v těchto písemnostech nebo v případě, že takováto ustanovení neexistují, vykonatelností samotné písemnosti, prokázáno, že platba byla provedena za účelem uzavření obchodu nebo že závazek byl stanoven v důsledku dohody stran.
• Písemnost podepsaná jménem jiné osoby je vykonatelná pouze tehdy, byl-li podpis ověřen notářem nebo jinými subjekty či osobami s pravomocemi k tomuto účelu.

c) Dluhové cenné papíry, i když jsou napsané pouze rukou, jsou-li v tomto případě skutkové okolnosti, které tvoří příslušný vztah, uvedeny v samotné písemnosti nebo stanoveny v návrhu na výkon

• K dluhovým cenným papírům patří šeky, směnky a dluhopisy.

d) Písemnosti, jimž je vykonatelnost přiznána ve zvláštním ustanovení

• Například návrhy na vydání platebního rozkazu, k nimž je přiložen exekuční titul, a zápisy ze schůzí spoluvlastníků domů.

3.2 Hlavní podmínky

S ohledem na pohledávku

Vymáhaná pohledávka musí být jistá, splatná a musí odpovídat fixní částce. Pokud tomu tak s ohledem na titul není, začne nucený výkon opatřeními, jejichž cílem je zajistit, aby byla pohledávka jistá, splatná a aby odpovídala fixní částce.

S ohledem na věřitele

Oprávněným je pouze osoba, která je ve vykonatelném titulu označena za věřitele. Je-li titul vystaven na doručitele, musí návrh výkon na rozhodnutí podat tento doručitel.

Došlo-li ke zdědění práva nebo závazku, měl by být návrh na výkon rozhodnutí podán v souvislosti s dědici osob uvedených jako věřitelé či dlužníci vymáhaného závazku. V samotném návrhu na výkon rozhodnutí musí strana požadující výkon uvést skutečnosti prokazující dědictví.

S ohledem na dlužníka

Vykonávací řízení je nutno zahájit proti osobě, která je ve vykonatelném titulu označena jako dlužník.

Majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, je zabaven i v případě, je-li z jakéhokoli důvodu v držení třetí strany, aniž by však byla dotčena práva, která tato třetí strana může uplatnit vůči straně požadující výkon.

Výkon v souvislosti s dluhem zajištěným věcnou zárukou k majetku třetí osoby je nutno zahájit přímo vůči této třetí osobě, pokud si strana požadující výkon přeje vymáhat plnění ze záruky bez ohledu na skutečnost, že je možné zažalovat přímo dlužníka.

Jestliže bylo vykonávací řízení zahájeno pouze proti třetí straně a je zřejmé, že majetek zatížený věcnou zárukou nepostačuje, může strana požadující výkon v rámci téhož řízení požádat o pokračování vykonávacího řízení vůči dlužníkovi, který bude zažalován o plné uspokojení předmětné pohledávky. Pokud majetek zatížený zástavním právem patří dlužníkovi, ale je v držení třetí strany, je možné tuto třetí stranu zažalovat spolu s dlužníkem.

Ve vykonávacím řízení proti subsidiárnímu dlužníkovi nemůže být majetek tohoto dlužníka zabaven, jestliže nebyl zabaven veškerý majetek hlavního dlužníka, za předpokladu, že subsidiární dlužník ve lhůtě na podání námitek vůči výkonu odůvodněně uplatní právo požadovat, aby výkon směřoval nejprve vůči hlavnímu dlužníkovi (benefício da excussão).

Je-li ve vykonávacím řízení vedeném proti jednomu z manželů zabaveno společné jmění manželů kvůli předpokladu, že majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, nepostačuje k uhrazení dluhu, obdrží manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, oznámení, aby požádal o vypořádání společného jmění nebo připojil osvědčení o probíhajícím řízení o vypořádání, neboť jinak bude vykonávací řízení ve vztahu ke společnému jmění pokračovat.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti jednomu z manželů, může strana požadující výkon na základě patřičných důvodů tvrdit, že dluh uvedený v jiném dokumentu než soudním rozhodnutí je společný. V takových případech je manžel strany, vůči níž je navrhován výkon, upozorněn, aby prohlásil, zda vzhledem k uvedeným důvodům souhlasí či nesouhlasí s tím, že se jedná o společný dluh; neučiní-li žádné prohlášení, považuje se dluh za společný, aniž by tím bylo dotčeno právo podat námitku.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti některému ze společných vlastníků bezpodílového majetku nebo majetku ve spoluvlastnictví, nelze podíly či konkrétní části bezpodílového majetku postihnout.

Je-li vykonávací řízení zahájeno proti dědicům, může být zabaven pouze majetek, který zdědili po zemřelém. Pokud se zabavení vztahuje na jiný majetek, může strana, vůči níž je navrhován výkon, uvést, který majetek v jejím vlastnictví pochází z pozůstalosti, a požádat vykonavatele o jeho vyloučení ze zabavení. Žádosti lze vyhovět v případě, že strana požadující výkon nevznese při slyšení námitky. Jestliže strana požadující výkon podá námitku proti vyloučení majetku ze zabavení, může strana, vůči níž je navrhován výkon, dosáhnout vyjmutí majetku ze zabavení v případě bezpodmínečného přijetí dědictví pouze tehdy, pokud uvede a u soudu prokáže, že:

a) postihovaný majetek nepochází z pozůstalosti;

b) z pozůstalosti nezískala větší majetek, než je uvedeno, a pokud ano, že tento majetek byl použit k uhrazení výloh spojených s pozůstalostí.

Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Hlavními exekučními opatřeními jsou:

• zabavení,
• prodej,
• platba,
• vydání věci,
• provedení úkonu jiným subjektem na náklady strany, vůči níž je navrhován výkon.

Před těmito hlavními exekučními opatřeními či po nich mohou být provedena jiná pomocná opatření nezbytná pro jejich provedení (např. volba plnění v případě alternativního závazku; důkaz o splnění podmínky či provedení služby, na níž vymáhaný závazek závisí; vyrovnání vymáhaného závazku, pokud je nepeněžní; zhodnocení nahraditelného plnění třetí stranou; předběžné konzultace za účelem lokalizace a určení postižitelného majetku; registrace zabavení; zřízení depozitáře pro zabavený majetek; zveřejnění informací o prodeji zabaveného majetku; oznámení prodeje registračnímu úřadu).

Výběr exekučních opatření závisí na účelu výkonu, kterým může být: zaplacení peněžité částky, vydání určité věci, nebo provedení úkonu.

Pro účely vykonávacích řízení týkajících se úhrady peněžité částky jsou nejvhodnějšími exekučními opatřeními zabavení, prodej a platba.

Pro účely vykonávacích řízení týkajících se vydání určité věci je nejvhodnějším exekučním opatřením vydání uvedené věci zajištěné vykonavatelem. Nelze-li najít věc, kterou by měla strana požadující výkon obdržet, může tato strana změnit řízení ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky prostřednictvím úhrady hodnoty věci a škod vzniklých jejím nevydáním.

V rámci vykonávacích řízení týkajících se provedení určitého úkonu je možné využít dvou vhodných alternativních exekučních opatření: provedení úkonu jinou osobou na náklady strany, vůči níž je navrhován výkon, pokud je úkon nahraditelný, plus náhradu škody za zpoždění; nebo vyplacení náhrady za vzniklé škody, pokud je úkon nenahraditelný, k čemuž je možné připočíst penále. Pokud strana požadující výkon vznese nárok na náhradu vzniklé škody, je úkon změněn ve vykonávací řízení týkající se úhrady peněžité částky.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem řízení může být veškerý majetek dlužníka, který lze postihnout.

Výkon rozhodnutí se může vztahovat na majetek třetí strany, pokud je tento majetek vázán úvěrovou zárukou, nebo pokud je předmětem jednání poškozujícího věřitele, proti němuž věřitel podal úspěšně námitku.

Postihnout lze pouze věci a práva, jež lze peněžně ocenit. Majetek, s nímž není možné legálně obchodovat, nelze postihnout.

S ohledem na výše uvedená pravidla se výkon rozhodnutí může vztahovat na tento majetek:

• nemovité věci,
• movité věci,
• pohledávky,
• cenné papíry,
• práva,
• budoucí práva,
• bankovní vklady,
• dávky či mzdy,
• bezpodílový majetek,
• podíly ve společnostech,
• obchodní prostory.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Účinky zabavení

• S výjimkou případů speciálně stanovených zákonem strana požadující výkon získává prostřednictvím zabavení právo, aby byly její pohledávky uhrazeny přednostně před jakýmkoli jiným věřitelem bez předchozí věcné záruky.
• Pokud byl majetek strany, vůči níž je navrhován výkon, již obstaven, týká se přednost data, k němuž byl obstaven.
• Aniž by byla dotčena pravidla, jimiž se řídí registrace, nelze se proti výkonu odvolávat na žádná jednání týkající se nakládání se zabaveným majetkem, jeho zatížení nebo pronájmu.
• Je-li pohledávka dlužníka zabavena, nelze se dovolávat zániku pohledávky, ke kterému došlo po okamžiku zabavení z důvodu závisejícího na vůli strany, vůči níž je navrhován výkon, nebo jejího dlužníka.
• Vůči straně požadující výkon se nelze odvolávat na platbu v plné výši nebo na přiřazení (před zabavením) nájemného a poplatků za pronájem, které nejsou po splatnosti, pokud se tyto poplatky za pronájem a zapůjčení týkají období, které k datu zabavení ještě neuběhlo.
• Pokud se zabavená věc ztratí, je vyvlastněna nebo utrpí pokles hodnoty, a v jakémkoli z případů, kdy existuje otázka náhrady škody třetí strany, ponechá si strana požadující výkon u příslušných pohledávek nebo u peněžitých částek vyplacených formou náhrady škody právo, které měla k dané věci.

Účinky prodeje

• Nucený prodej převádí na kupujícího práva strany, vůči níž je navrhován výkon, k prodané položce.
• Majetek je předáván bez jakýchkoli zástavních práv, která jej zatěžují, a bez jakýchkoli jiných věcných práv, která nebyla registrována před jakýmkoli obstavením, zabavením či zajištěním, s výjimkou těch, která vznikla dříve, což přináší účinky s ohledem na třetí strany bez ohledu na registraci.
• Výše uvedená práva třetích stran, která vyprší, jsou přenesena do výtěžků z prodeje dotčeného majetku.

Účinky platby

• Platba ukončuje výkon.
• Platba může probíhat prostřednictvím peněžité úhrady, přidělení majetku věřiteli, přidělení příjmu či platby ve splátkách prostřednictvím dohody mezi stranou požadující výkon a stranou, vůči níž je výkon navrhován.

Účinky vydání věci

• Pokud strana, vůči níž je navrhován výkon, dobrovolně nevydá požadovanou věc, použijí se doplňkově a s příslušnými úpravami ustanovení vztahující se na zabavení, a to prostřednictvím prohlídek a jiných nezbytných opatření.
• Vydání může zahrnovat majetek náležející státu, jiným veřejným právnickým osobám, koncesionářům veřejně prospěšných staveb či služeb nebo dobročinných společností.
• Pokud jde o movitý majetek, který je třeba zjistit počítáním, vážením či měřením, zajistí vykonavatel provedení nezbytných činností ve své přítomnosti a informuje stranu požadující výkon o splatném množství.
• Pokud jde o nemovitý majetek, převede vykonavatel vlastnictví na stranu požadující výkon tím, že jí předá písemnosti a klíče, pokud existují, a uvědomí stranu, vůči níž je navrhován výkon, nájemníky a veškeré držitele, aby zajistil, že budou respektovat a uznávat práva strany požadující výkon.
• Pokud je věc vlastněna společně s dalšími zúčastněnými stranami, je na stranu požadující výkon převedeno vlastnictví příslušného podílu.
• Je-li majetek hlavním bydlištěm strany, vůči níž je navrhován výkon, a má se za to, že by při jejím přestěhování mohly nastat závažné problémy, informuje vykonavatel o této skutečnosti předem obecní radu a příslušné orgány sociálního zabezpečení.
• Je-li majetek hlavním bydlištěm strany, vůči níž je navrhován výkon, a tato strana jej pronajala, odloží vykonavatel doručení, pokud je mu předloženo lékařské osvědčení uvádějící dobu, po niž je třeba výkon pozastavit, protože opatření by v důsledku akutního onemocnění osoby pobývající v těchto prostorách ohrozilo její život.

Účinky provedení úkonu

• Pokud se strana požadující výkon rozhodne pro provedení úkonu, požádá o jmenování znalce, který provede odhad nákladů s tím spojených.
• Po dokončení ohodnocení je zabaven majetek nezbytný k uhrazení stanovené částky, a to podle dalších podmínek vykonávacího řízení za účelem úhrady peněžité částky.
• Pokud je dlužníkovi zakázáno provádět určitý úkon, a on jej provede, má věřitel právo požadovat, aby došlo k odstranění provedených prací, a to na náklady osoby, které bylo zakázáno takové práce uskutečnit.
• Pokud by škoda utrpěná dlužníkem v důsledku odstranění prací byla výrazně vyšší než škoda utrpěná věřitelem, toto právo zanikne a bude splatná pouze náhrada škody podle všeobecných podmínek.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Prodej, platba, vydání věci a provedení určitého úkonu jsou exekuční opatření, která po provedení nemají časově omezenou platnost. Totéž platí pro zabavení, přičemž v případě zabavení majetku podléhajícího registraci se uplatní níže uvedená zvláštní pravidla.

S ohledem na zabavení nemovitého majetku podléhajícího registraci je registrace povinná a musí k ní dát podnět vykonavatel. V určitých případech, které jsou výslovně stanoveny zákonem, musí být registrace zabavení provedena jako prozatímní. Pokud se tak stane, prozatímní registrace vyprší, není-li změněna v registraci trvalou nebo obnovena během příslušné lhůty. Proto v případě zabavení majetku podléhajícího registraci, jehož registrace je prozatímní, musí vykonavatel zajistit změnu prozatímní registrace v trvalou, pokud je to mezitím možné, nebo ji obnovit na nezbytné období.

Vykonávací řízení, která byla zahájena, mohou skončit ve fázi počátečních úkonů za účelem lokalizace dlužníkova majetku, bez dosažení platby, pokud počáteční úkony nepřinesou žádné výsledky do uplynutí lhůt stanovených v občanském právu procesním v závislosti na konkrétních případech a na použitelné formě řízení.

Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V širším slova smyslu se pojem „opravný prostředek“ (recurso) vztahuje na námitku proti výkonu rozhodnutí, na námitku vůči zabavení a na odvolání v užším slova smyslu.

Námitka proti výkonu rozhodnutí

Osoba, vůči níž je navrhován výkon, může napadnout výkon rozhodnutí vznesením námitek do 20 dní od data, k němuž jí bylo doručeno předvolání.

Aniž by byla dotčena ustanovení mezinárodního práva a práva EU, která jsou pro Portugalsko závazná a mají přednost, se důvody pro námitku proti výkonu rozhodnutí v rámci vnitrostátních právních předpisů liší v závislosti na tom, zda je výkon založen na soudním rozhodnutí (omezenější spektrum důvodů), rozhodčím nálezu (o něco širší spektrum) nebo na jiném exekučním titulu (ještě širší spektrum).

Pokud je vykonávací řízení založeno na soudním rozhodnutí, mohou být námitky založeny pouze na těchto důvodech:

• titul neexistuje nebo je nevymahatelný,
• spis nebo jeho ověřená kopie jsou padělané či nepřesné, a to má dopad na podmínky vykonávacího řízení,
• absence procedurální náležitosti, na níž závisí regulérnost vykonávacího řízení, aniž by bylo dotčeno její splnění,
• neúčast žalovaného v deklaratorním řízení, pokud nastane některá ze situací uvedených v čl. 696 písm. e) občanského soudního řádu (předvolání nebylo doručeno nebo je neplatné; neexistence vyrozumění o předvolání z důvodů, jež nelze přičíst žalovanému; neexistence námitek z důvodu vyšší moci),
• nejistota, nevymahatelnost nebo nepeněžní charakter vymáhaného závazku, které nebyly řešeny v počáteční fázi vykonávacího řízení,
• případ posuzovaný před vykonáním rozsudku,
• jakýkoli faktor rušící či měnící závazek, pokud následuje po ukončení diskuze v určovacím procesu a pokud je možné doložit písemné doklady; prekluzi práva nebo závazku je možné prokázat jakýmikoli prostředky,
• protinárok vůči osobě požadující výkon s cílem dosáhnout započtení pohledávek,
• pokud je zahrnut rozsudek schvalující přiznání či narovnání, jakýkoli důvod neplatnosti nebo možnosti zneplatnění těchto úkonů.

Je-li výkon založen na rozhodčím nálezu, lze se kromě důvodů podání námitky proti výkonu odvolat také na důvody, na nichž lze založit soudní zrušení téhož rozhodnutí, aniž by byla dotčena ustanovení zákona o dobrovolném rozhodčím řízení (Lei da Arbitragem Voluntária).

Není-li výkon založen na soudním rozhodnutí nebo na návrhu na předběžný soudní příkaz, k němuž byl exekuční titul připojen, lze kromě již uvedených důvodů pro podání námitky proti výkonu založenému na soudním rozhodnutí uvést jakékoli jiné důvody, na něž se lze odvolat jako na obranu v určovacím procesu.

Námitka vůči zabavení

Strana, vůči níž je navrhován výkon, její manžel či manželka a třetí strany mohou podat námitku proti zabavení určitého majetku v následujících případech.

Pokud je zabaven majetek patřící straně, vůči níž je navrhován výkon, může tato strana podat námitku proti zabavení na základě kteréhokoli z těchto důvodů:

• nepřípustnost zabavení skutečně zabaveného majetku nebo rozsah, v němž bylo zabavení provedeno,
• okamžité zabavení majetku, které vymáhaný dluh uspokojuje pouze doplňkově,
• zabavení majetku, který by neměl být opatřením postižen, protože podle podmínek hmotného práva neuspokojuje vymáhaný dluh.

Pokud zabavení nebo jakákoli soudně nařízená konfiskace či vydání majetku porušuje právo vlastnictví nebo jakékoli jiné právo neslučitelné s provedením nebo rozsahem opatření, které je delegováno na někoho, kdo není účastníkem řízení, může se poškozená strana tohoto práva domáhat tak, že jako třetí strana podá žalobu na vydání neprávem odňaté věci.

Manžel, který je v pozici třetí strany, může bez svolení druhého z manželů bránit svá práva ohledně vlastního majetku či společného majetku, která byla neoprávněně dotčena zabavením.

Právní ustanovení, na nichž je tento režim založen, jsou uvedena v odpovědi na otázku č. 1.

Opravné prostředky

Řádné opravné prostředky mohou být odvolání (de apelação) (podaná proti rozhodnutím vyneseným soudem prvního stupně) nebo kasační opravné prostředky (de revista) (podané k Nejvyššímu soudu). Řádné opravné prostředky proti rozhodnutím vyneseným ve vykonávacích řízeních se řídí ustanoveními použitelnými na určovací proces.

Zpravidla je běžný opravný prostředek přípustný pouze tehdy, pokud hodnota případu přesahuje určitou částku, pro niž má soud, proti jehož rozhodnutí byl opravný prostředek podán, příslušnost, a pokud jsou napadené rozsudky nepříznivé pro navrhovatele svou výší, která rovněž přesahuje částku, pro niž má soud příslušnost. V Portugalsku činí částka, pro niž má příslušnost Odvolací soud, 30 000,00 EUR a částka, pro niž má příslušnost soud prvního stupně, 5 000,00 EUR.

Vykonávací řízení stanoví určitá předběžná určení, která mohou či nemusí proběhnout, v závislosti na konkrétním případu – např. napadení exekuce prostřednictvím opatření v podobě žaloby na vydání neprávem odňaté věci vznesené stranou, vůči níž je navrhován výkon, námitky proti zabavení podané stranou, vůči níž je navrhován výkon, nebo třetími stranami, ověření a stanovení pořadí nároků, pokud existují věřitelé s věcnou zárukou na zabaveném majetku, kteří požadují úhradu svých příslušných nároků z výtěžku ze zabaveného majetku. Opravný prostředek rovněž vychází z rozhodnutí učiněných na základě uvedených předběžných určení za výše stanovených podmínek.

Ve vykonávacích řízeních se opravný prostředek může týkat zejména:

• rozhodnutí posuzujícího odvolání soudce,
• rozhodnutí posuzujícího výlučnou příslušnost určitého soudu,
• rozhodnutí nařizujícího přerušení řízení,
• usnesení o přijetí nebo odmítnutí procesní písemnosti (articulado) nebo předloženého důkazu,
• rozhodnutí ukládajícího pokutu nebo procesní sankci,
• rozhodnutí nařizujícího zrušení jakékoli registrace,
• rozhodnutí učiněného po konečném rozsudku,
• rozhodnutí, která by bylo zcela zbytečné napadat prostřednictvím opravného prostředku proti konečnému rozhodnutí,
• rozhodnutí pozastavujících, rušících nebo anulujících výkon rozhodnutí,
• rozhodnutí o anulování prodeje,
• rozhodnutí o uplatnění předkupního práva nebo práva na odkup,
• usnesení o předběžném zamítnutí, a to i v částečném rozsahu, návrhu na výkon rozhodnutí,
• usnesení o zamítnutí návrhu na výkon rozhodnutí.

Předmětem kasačního opravného prostředku mohou být:

• rozhodnutí Odvolacího soudu vynesená na základě opravného prostředku v řízeních o vypořádání, která nezávisejí na jednoduché aritmetické kalkulaci, na ověření a stanovení pořadí žalob nebo na námitkách vznesených proti výkonu,
• tímto nejsou dotčeny případy, v nichž je opravný prostředek k Nejvyššímu soudu vždy přípustný.

Pravidla upravující opravné prostředky ve vykonávacím řízení jsou stanovena v článcích 852 až 854 občanského soudního řádu, který je dostupný prostřednictvím tohoto odkazu: občanský soudní řád.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Ano, existují určitá omezení vztahující se k ochraně dlužníka. Některá z nich se týkají zabavení, jiná výkonu v souvislosti se lhůtami.

Omezení ohledně postihu, která se vztahují k ochraně dlužníka, zahrnují absolutní či celkové vyloučení z postihu, relativní nepostižitelnost a částečnou nepostižitelnost určitého dlužníkova majetku. Existují ještě další dvě omezení: první je spojeno s ochranou společného jmění manželů, je-li vykonávací řízení vedeno pouze proti jednomu z manželů, a druhé vychází ze zásady proporcionality, podle níž by měl být zabaven pouze majetek nezbytný k uspokojení dluhu a výdajů vzniklých při výkonu rozhodnutí.

Plynutí času může představovat limit výkonu rozhodnutí v případě prekluze nebo promlčení. Po uplynutí příslušných lhůt zaniká právo, které je vymáháno.

Fungování těchto omezení v souvislosti s ochranou dlužníka a lhůtami je vysvětleno níže.

Absolutní či celkové vyloučení z postihu

Kromě zboží, které je nepostižitelné na základě zvláštního ustanovení, jsou absolutně nepostižitelné:

• nezcizitelné předměty nebo práva,
• majetek ve vlastnictví státu a dalších veřejných právnických osob,
• předměty, jejichž exekuce by byla v rozporu s dobrými mravy nebo by neměla ekonomický význam, neboť jejich tržní hodnota je zanedbatelná,
• předměty zvláště určené k veřejnému uctívání,
• hrobky,
• pomůcky a předměty, které jsou nezbytné pro postižené osoby a k ošetřování nemocných.

Relativně nepostižitelný majetek

• Majetek státu a jiných veřejných právnických osob, subjektů oprávněných k provádění veřejných prací nebo provozování veřejných služeb a dobročinných subjektů, který je zvlášť přiřazen pro veřejné účely, vyjma případů vymáhání plateb dluhů zajištěných věcnou zárukou k dané věci, je nepostižitelný.
• Pracovní nástroje strany, vůči níž je navrhován výkon, a věci nezbytné pro výkon jejího povolání nebo odborné přípravy, jsou také vyloučeny z postihu, pokud tato strana neuvede, že mohou být zabaveny, nebo pokud je účelem výkonu uhrazení jejich nákupní ceny či ceny jejich opravy nebo pokud jsou zabaveny jako hmotný majetek v rámci obchodních prostor,
• Vyloučen z postihu je také majetek tvořený nezbytným vybavením domácnosti v aktuálním domově strany, vůči níž je navrhován výkon, pokud je účelem výkonu rozhodnutí platba za věci samotné nebo úhrada jejich opravy.

Částečně postižitelný majetek

• Ze zabavení jsou vyloučeny dvě třetiny čisté mzdy, platu, pravidelných dávek pobíraných ve formě starobního důchodu nebo jiných sociálních dávek, pojištění, odškodnění v případě úrazu nebo renty či jiných plateb podobného druhu, které zajišťují obživu strany, vůči níž je navrhován výkon.
• Pro účely výpočtu čisté části výše uvedených plateb se berou v úvahu pouze příspěvky, které jsou stanoveny zákonem.
• Pro nepostižitelnost těchto plateb je stanoven maximální limit v podobě částky odpovídající třem celostátním minimálním mzdám v okamžiku zabavení a minimální limit ve výši jedné celostátní minimální mzdy, nemá-li dlužník žádný jiný příjem.
• Výše uvedené limity neplatí v případech, kdy je pohledávka vymáhána pro účely výživného, přičemž nepostižitelná je částka rovnající se plnému nepříspěvkovému důchodu.
• Při zabavení peněz či bankovních zůstatků je nepostižitelná částka rovnající se celostátní minimální mzdě, nebo v případě vyživovací povinnosti částka rovnající se plnému nepříspěvkovému důchodu. (Tato nepostižitelnost a výše uvedená částečná nepostižitelnost se nekumulují.)
• Po zvážení výše a povahy uplatňované pohledávky a potřeb strany, vůči níž je navrhován výkon, a její rodiny, může soud výjimečně na žádost strany, vůči níž je navrhován výkon, snížit část jejího příjmu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí, po dobu, kterou považuje za přiměřenou, nebo dokonce z výkonu vyjmout celý její příjem, a to po dobu nejvýše jednoho roku.

Nepostižitelnost peněžitých částek nebo bankovních vkladů

Peněžité částky nebo bankovní vklady, které vyplývají z uspokojení nepostižitelné pohledávky, jsou nepostižitelné, a to za stejných podmínek jako původní pohledávka.

Limity zabavení společného jmění ve vykonávacích řízeních vedených proti jednomu z manželů

• Je-li společné jmění manželů zabaveno v rámci vykonávacího řízení vedeného pouze proti jednomu z manželů, protože se předpokládá, že strana, vůči níž je navrhován výkon, nemá dostatečný majetek, obdrží manžel dlužníka upozornění, aby do 20 dnů zažádal o vypořádání společného jmění nebo připojil osvědčení o probíhajícím řízení o vypořádání, neboť jinak bude vykonávací řízení ve vztahu ke společnému jmění pokračovat.
• Po připojení žádosti o vypořádání nebo osvědčení o probíhajícím řízení je výkon rozhodnutí pozastaven do doby, než proběhne rozdělení společného jmění. Pokud v důsledku rozdělení zabavený majetek nepřipadne straně, vůči níž je navrhován výkon, může být zabaven jiný majetek, který jí připadl, a předchozí zabavení zůstává v platnosti až do doby, než bude provedeno nové.

Obecná pravidla týkající se postižitelného majetku a limitů zabavení jsou stanovena v článcích 735 až 747 občanského soudního řádu.

Limity zabavení zavedené v důsledku proporcionality

Zabavit lze pouze majetek, který je zapotřebí k uhrazení vymáhaného dluhu a předvídatelných nákladů na výkon rozhodnutí, u nichž je pro účely zabavení, a aniž by bylo dotčeno pozdější vyrovnání, předpokládaná výše 20 %, 10 % a 5 % částky, jež je předmětem vykonávacího řízení, v závislosti na tom, zda tato hodnota spadá do finančního stropu pro příslušnost okresního soudu, nebo přesahuje strop pro příslušnost okresního soudu, přičemž však není čtyřnásobně překročena hodnota stanovená pro Odvolací soud, případně je vyšší než posledně uvedená hodnota. Finanční strop pro příslušnost okresního soudu činí 5 000,00 EUR a pro Odvolací soud 30 000,00 EUR (týká se roku 2021, kdy byl tento informativní přehled revidován). Obě hodnoty jsou stanoveny v článku 44 zákona č. 62/2013 ze dne 26. srpna 2013, který je dostupný zde.

Limity výkonu vzešlé z promlčecích lhůt

Na soudní ochranu (jejíž existence či ustanovení závisí na vůli stran) se zpravidla vztahuje promlčení, není-li vykonávána během lhůty stanovené zákonem.

Soud nesmí stanovit promlčecí lhůtu z vlastního podnětu. Aby byla promlčecí lhůta účinná, musí být soudně či mimosoudně uplatněna osobou, která z ní má prospěch, jejím zástupcem nebo případně státním žalobcem, nemá-li daná osoba procesní způsobilost.

Po uplynutí promlčecí lhůty může oprávněná osoba (dlužník) odmítnout provedení platby či jakkoli napadnout výkon promlčeného práva. Pokud by proti dané osobě bylo vedeno vykonávací řízení, může dlužník, vůči němuž je navrhován výkon, podat vůči výkonu námitku pomocí žaloby na vydání neprávem odňaté věci, v rámci níž se odvolá na promlčení. Lhůta pro námitky proti výkonu je 20 dní od doručení předvolání.

Dlužník však nesmí usilovat o navrácení splátky, kterou o své vůli provedl s cílem splnit promlčený závazek, i když byla tato splátka provedena bez vědomí o promlčecí lhůtě. Toto pravidlo platí pro všechny formy uspokojení promlčeného práva, a také pro jeho uznání nebo poskytnutí záruk.

Věřitelé dlužníka a třetí strany s oprávněným zájmem na vyhlášení promlčecí lhůty mohou využít promlčecí lhůtu proti straně požadující výkon, i když se dlužník této možnosti vzdal. Pokud se jí však dlužník vzdal, mohou se jeho věřitelé na promlčecí lhůtu odvolat pouze tehdy, pokud byly splněny požadavky stanovené v občanském právu pro odpůrčí žalobu (impugnação Pauliana).

Pokud žalovaný dlužník nevznese námitku promlčení a spor prohraje, nemá rozhodnutá věc vliv na právo udělené věřitelům.

Běžná promlčecí lhůta činí 20 let, existují však i kratší lhůty.

Pětiletá promlčecí lhůta platí pro tyto položky:

• doživotní důchody a pozemkové renty,
• nájemné a poplatky za pronájem splatné ze strany nájemníka, i když byly zaplaceny pouze jednou,
• dlouhodobé pronájmy,
• úroky stanovené smlouvou či zákonem, včetně hrubého úroku a firemních dividend,
• míry amortizace kapitálu splatné s úrokem,
• splatné platby výživného
• a jiné periodicky obnovitelné platby.

Zákon stanoví předpokládané promlčecí lhůty (na základě předpokladu splnění) v následujících případech:

• pohledávky zařízení poskytujících ubytování, stravu či nápoje související s ubytováním, stravou či nápoji, které poskytují, se promlčí po šesti měsících, aniž by byla dotčena níže uvedená dvouletá promlčecí lhůta,
• pohledávky zařízení, která poskytují ubytování nebo ubytování společně se stravou či nápoji studentům, se promlčí po dvou letech, stejně jako pohledávky zařízení, která poskytují vzdělávání, výuku, pomoc či léčbu, ve vztahu k poskytovaným službám,
• pohledávky obchodníků v případě předmětů prodaných osobě, která není obchodníkem, nebo předmětů, které neslouží pro její podnikatelskou činnost, jsou promlčeny po dvou letech, stejně jako pohledávky subjektů, jež se profesně angažují v daném odvětví, v případě dodávek zboží či výrobků, provádění prací či řízení záležitosti jiné strany, včetně vzniklých výdajů, pokud není příslušná služba určena pro průmyslovou činnost dlužníka,
• pohledávky za služby poskytnuté při výkonu svobodných povolání a na úhradu odpovídajících výdajů jsou promlčeny po dvou letech.

Pokud je zahrnuta promlčecí lhůta uvedená v občanském právu jako předpokládaná promlčecí lhůta, platí následující pravidla:

• Předpoklad splnění prostřednictvím uplynutí lhůty je možné vyvrátit pouze uznáním ze strany původního dlužníka nebo osoby, na niž byl nárok převeden na základě dědění.
• Mimosoudní uznání je platné pouze v písemné formě.
• Nárok je pokládán za uznaný, pokud dlužník odmítne svědčit či přísahat před soudem, nebo provede jakékoli právní úkony, které jsou neslučitelné s domněnkou splnění.

Promlčení práv uznaných v soudním rozhodnutí nebo exekučním titulu funguje následovně:

• Pokud zákon stanoví kratší promlčecí lhůtu, byť jen předpokládanou, pro právo jiné než běžné, podléhá právo pozdější promlčecí lhůtě, pokud přečká soudní rozhodnutí, které zajistilo sílu nabytí právní moci uznávající právo, nebo jiný exekuční titul.
• Pokud však rozsudek či jiný titul odkazuje na splátky, které ještě nejsou splatné, je promlčecí lhůta ve vztahu k takovým splátkám i nadále kratší.

Občanský zákoník (Código Civil) stanoví pravidla týkající se začátku, stavění a přerušení promlčecí lhůty. Existují-li důvody pro stavění (např. nezletilost, vojenská služba, zásah vyšší moci, chyba dlužníka), promlčecí lhůta nezačne běžet ani neběží. V případě přerušení promlčecí lhůty se uplynulý čas stane zcela nevyužitým a začne běžet nová promlčecí lhůta.

Věřitel, který má zájem o přerušení promlčecí lhůty, tak může učinit využitím jednoho z těchto úkonů nebo odvoláním se na něj:

• předvolání nebo soudní oznámení o jakémkoli úkonu, který přímo či nepřímo vyjadřuje záměr vykonávat právo, bez ohledu na to, jakého typu řízení se týká, a i když soud nemá příslušnost.

Pokud předvolání či oznámení není provedeno do pěti dní od jeho navrhnutí, a to z důvodu, který nelze připsat navrhovateli, bude promlčecí lhůta přerušena po uplynutí pěti dní.

Zrušení předvolání či oznámení nebrání přerušení stanovenému v předešlých odstavcích.

Pro účely tohoto článku jsou veškeré soudní prostředky, jimiž je osoba, vůči níž je právo možné vykonávat, informována o příslušném úkonu, pokládány za ekvivalentní předvolání či oznámení.

• rozhodčí smlouva, která přeruší promlčecí lhůtu vztahující se k právu, které je potvrzeno,
• uznání práva před příslušným držitelem ze strany osoby, vůči níž může být právo vykonáváno,
• tacitní uznání bude relevantní jen tehdy, pokud je výsledkem událostí, které takové uznání jednoznačně vyjadřují.

Přerušení promlčecí lhůty má následující účinky (nestanoví-li zákon konkrétně jinak):

• veškerý dosud uplynulý čas není brán v potaz,
• od okamžiku přerušujícího úkonu začne běžet nová promlčecí lhůta,
• nová promlčecí lhůta podléhá původní lhůtě.

Omezení výkonu z důvodu prekluze

Když ze zákona či vůle stran musí být určité právo vykonáno během určité lhůty, platí pravidla pro prekluzi, pokud zákon výslovně nehovoří o promlčecí lhůtě.

Prekluze může být zastavena pouze provedením úkonu, jemuž zákon či dohoda připisuje preventivní účinek, a to ve lhůtě stanovené zákonem či dohodou. Pouhé podání návrhu určovací nebo vykonávací žaloby brání prekluzi, aniž by bylo nutné doručit dlužníkovi předvolání. Je-li lhůta stanovena ve smlouvě či v právnímu ustanovení týkajícím se příslušného nároku, brání prekluze také uznání takového nároku ze strany osoby, vůči níž musí být tento nárok uplatněn.

Prekluzivní lhůtu lze pozastavit nebo přerušit pouze tehdy, je-li to stanoveno zákonem, a začíná běžet v okamžiku, kdy lze právo oprávněně vykonat, není-li zákonem stanoveno jinak.

Prekluzi posuzuje soud i bez návrhu a je možné ji uplatnit v jakékoli fázi řízení, pokud se týká nároků, jichž se nelze zříci. Pokud odkazuje na nutně uplatnitelné nároky, na základě nichž je vedeno vykonávací řízení, musí být prekluze navržena osobou, která z ní má užitek (v zásadě dlužník, vůči němuž je navrhován výkon).

Vymezení a účinky promlčecí lhůty a prekluze jsou stanoveny v článcích 309 až 340 občanského zákoníku, který je dostupný zde.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto informativním přehledu nejsou pro kontaktní místo Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, soudy ani jiné subjekty a orgány závazné. Je třeba řídit se platnými právními předpisy. Dané informace jsou pravidelně aktualizovány i s ohledem na vývoj judikatury.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí jsou obsažena v článcích 622 až 914 občanského soudního řádu. Řízení o výkonu rozhodnutí je druhou fází občanskoprávního soudního řízení a má zejména zajistit skutečný výkon nároku uznaného soudním rozhodnutím či jiným exekučním titulem. Prostřednictvím exekučního řízení věřitel, kterému byl přiznán nárok na základě soudního rozhodnutí nebo exekučního titulu, donucuje dlužníka splnit jeho závazky, které odmítl splnit dobrovolně.

Rumunský občanský soudní řád stanoví výčet opatření přímého a nepřímého výkonu.

Opatření přímého výkonu jsou ta, která se vztahují k předmětu pohledávky stanovené v exekučním titulu, konkrétně zabavení movitého majetku – články 893 až 895 občanského soudního řádu; zabavení nemovitého majetku – články 896 až 902 občanského soudního řádu; a nucený výkon povinnosti jednat nebo se jednání zdržet – články 903 až 914 občanského soudního řádu (včetně zvláštních ustanovení o výkonu soudních rozhodnutí týkajících se nezletilých – články 910 až 914) a články 1527 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde o nucený výkon povinnosti jednat, zákon rozlišuje mezi povinností, kterou může splnit i jiná osoba než dlužník, a osobní povinností intuitu personae.

Nepřímý výkon se vztahuje na způsoby získání peněžité částky, která je předmětem exekučního titulu, nuceným prodejem dlužníkova majetku. Příklady opatření nepřímého výkonu zahrnují obstavení účtů nebo zabavení (a následný prodej) majetku. Dalším opatřením je zabavení obecných výnosů z nemovitého majetku.

Povinnosti, které mohou podléhat výkonu rozhodnutí, jsou povinnosti uskutečnění platby, převodu nebo užívání majetku, demolice nebo vyklizení budovy/plantáže/závodu nebo předání péče o nezletilé děti a určení místa jejich bydliště a stanovení časového rozvrhu styku s nimi.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů provádí soudní exekutor (executor judecătoresc), který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž se nachází nemovitý majetek, v případě výkonu týkajícího se nemovitých věcí / nesklizených plodů a v případě přímého výkonu týkajícího se nemovitého majetku. Zabavení movitých věcí a přímý výkon týkající se movitého majetku provádí soudní exekutor, který sídlí v obvodě odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž se nachází tento majetek. Pokud má dlužník bydliště/sídlo v zahraničí, je příslušným kterýkoli soudní exekutor.

Příkaz k obstavení vykonává na žádost věřitele soudní exekutor, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má bydliště/sídlo dlužník nebo třetí strana, jichž se obstavení týká. Pokud jsou obstaveny bankovní účty fyzické nebo právnické osoby, je příslušným soudní exekutor, který sídlí v obvodu odvolacího soudu, v němž má dlužník bydliště/sídlo nebo v němž má sídlo/pobočku banka, ve které si dlužník otevřel účet. Pokud má dlužník několik otevřených účtů, je k obstavení všech účtů příslušný soudní exekutor v kterémkoli z míst, v nichž byl účet otevřen. Exekučním soudem je okresní soud (judecătorie), v jehož obvodě má dlužník bydliště/sídlo v den, kdy je věc postoupena exekučními soudu. Pokud dlužník nemá bydliště/sídlo v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě má bydliště/sídlo věřitel, a pokud se toto bydliště/sídlo nenachází v Rumunsku, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě sídlí soudní exekutor, jehož věřitel pověřil.

Exekuční soud projednává žádosti o prohlášení vykonatelnosti, odvolání proti exekučním úkonům a jiné záležitosti, které vyplynou v průběhu výkonu, s výjimkou těch, k jejichž projednávání jsou ze zákona příslušné jiné soudy nebo orgány.

Poplatek za podání žádosti o prohlášení vykonatelnosti činí 20 RON za každý exekuční titul (mimořádné nařízení vlády č. 80/2013 o soudních poplatcích ve znění pozdějších změn a dodatků).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon, tj. exekuce, může být proveden pouze na základě soudního rozhodnutí (pravomocné rozsudky, předběžná vykonatelná rozhodnutí) nebo jiného písemného aktu považovaného podle zákona za exekuční titul (veřejné notářské listiny, dluhové cenné papíry, rozhodčí nálezy atd.).

Jakmile soudní exekutor obdrží návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podaný věřitelem, zajistí zaevidování toto návrhu. Soudní exekutor vydá rozhodnutím prohlášení o vykonatelnosti bez předvolání stran. Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního exekutora, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní exekutor vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.

Procesní písemnosti může soudní exekutor doručit buď osobně, nebo prostřednictvím svého procesního zástupce, a pokud to není možné, v souladu s právními ustanoveními pro předvolávání a doručování procesních aktů.

Jakmile soudní exekutor obdrží návrh na nařízení výkonu, rozhodnutím zajistí zaevidování návrhu a zahájení jednání o výkonu, případně odmítne zahájit vykonávací řízení, přičemž uvede důvody odmítnutí. Věřitel je o tomto rozhodnutí bezodkladně informován. Pokud soudní exekutor odmítne zahájit vykonávací řízení, věřitel může do patnácti dnů od data oznámení podat stížnost k exekučnímu soudu.

Nejpozději do tří dnů od zaevidování návrhu soudní exekutor požádá exekuční soud o vydání prohlášení o vykonatelnosti a tomuto soudu předloží, v podobě řádně ověřených kopií, návrh věřitele, exekuční titul, požadovanou formu rozhodnutí a doklad o zaplacení soudního poplatku.

Návrh na prohlášení o vykonatelnosti se vyřídí nejpozději do sedmi dnů od zaevidování soudem usnesením přijatým na neveřejném jednání bez předvolání stran. Rozhodnutí se může opozdit nejvýše o 48 hodin a odůvodnění rozhodnutí se poskytne nejpozději do sedmi dnů od jeho vydání.

Prohlášení o vykonatelnosti umožňuje věřiteli požádat příslušného soudního exekutora, který o vydání prohlášení požádal, aby současně či postupně využil všech dostupných prostředků výkonu stanovených zákonem za účelem uplatnění práv věřitele, včetně nároku na úhradu nákladů spojených s výkonem. Prohlášení o vykonatelnosti má účinek po celé zemi a vztahuje se také na exekuční tituly, které soudní exekutor vydá v souvislosti se schváleným vykonávacím řízením.

Soud může návrh na prohlášení vykonatelnosti zamítnout pouze v případě, že: návrh spadá do působnosti jiného vykonávacího orgánu; rozhodnutí, případně jiný dokument není exekučním titulem; jiný dokument než soudní rozhodnutí nesplňuje všechny formální náležitosti; dluh není jistý, určitý a splatný; dlužník požívá imunity vůči výkonu; dokument obsahuje ustanovení, která nelze výkonem splnit; jiné překážky.

Proti rozhodnutí, kterým soud vyhoví návrhu na prohlášení vykonatelnosti, nelze podat opravný prostředek, ale toto rozhodnutí může být přezkoumáno, pokud je napaden samotný výkon. Proti rozhodnutí, kterým se zamítá návrh na prohlášení vykonatelnosti, může podat opravný prostředek výlučně věřitel, a to do patnácti dnů od jeho doručení.

Národní unie soudních exekutorů (Uniunea Naţională a Executorilor Judecătoreşti) se souhlasem Ministerstva spravedlnosti stanoví a aktualizuje minimální poplatky za služby poskytované soudními exekutory. Následující minimální/maximální poplatky za prováděné činnosti byly stanoveny nařízením Ministerstva spravedlnosti č. 2550/2006 ze dne 14. listopadu 2006:

Oznamování a doručování procesních dokumentů – 20–400 RON

Přímý výkon

• vystěhování: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
• předání péče o nezletilé děti nebo určení místa bydliště nezletilých dětí: 50–1 000 RON,
• styk s nezletilým dítětem – 50–500 RON,
• předání držby, určení majetkových hranic, věcná břemena, převod majetku atd.: 60–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou,
• vyklízení závodů nebo budov: 150–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou.

Nepřímý výkon

Obstavení majetku

Odmítnutí uhradit cizí směnku, vlastní směnku nebo šek: 150–400 RON

Zjištění skutečností a inventarizace věcí: 100–2 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 5 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Prodej věci, která je předmětem soudem nařízeného vypořádání, ve veřejné dražbě: 150–2 200 RON

Předběžné zabavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Soudní zabavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Předběžné obstavení: 100–1 200 RON pro dlužníka, který je fyzickou osobou, a 2 200 RON pro dlužníka, který je právnickou osobou

Zápis nabídky reálné hodnoty: 50–350 RON

Zabavení: 10 % z výnosů (min.) – 10 % z výnosů (max.)

Poradenství při přípravě exekučních titulů: 20–200 RON

3.2 Hlavní podmínky

Viz odpověď na otázku 2.1.

Věřitel a dlužník se mohou dohodnout, že výkon bude proveden zcela nebo částečně pouze postižením peněžních příjmů dlužníka, že věci, které podléhají vymáhání, budou prodány na základě dohody nebo že dluh bude splacen jiným zákonným způsobem.

V případě rozhodnutí vydaného cizím soudem se případně vyžaduje další postup, konkrétně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti (exequatur).

Příjmy a věci dlužníka mohou být předmětem výkonu, pokud je lze vymáhat a pouze v míře nezbytné pro výkon práv věřitelů. Majetek, který podléhá zvláštním režimům oběhu, lze vymáhat pouze v souladu s podmínkami stanovenými zákonem.

Pokud jde o dlužníka, existuje zvláštní podmínka, podle níž nesmí být vykonávací řízení zahájeno, pokud není dlužník pro každou formu výkonu řádně předvolán. Existují také jiná zvláštní ustanovení vztahující se k dlužníkovi, například ustanovení týkající se nezletilých dlužníků nebo nesvéprávných zletilých dlužníků, vůči nimž může být výkon proveden pouze za přítomnosti rodiče, opatrovníka nebo poručníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu mohou být příjmy dlužníka, včetně obecných příjmů z nemovitostí, peněžité prostředky na bankovních účtech, movitý a nemovitý majetek atd. Viz odpověď na otázku 1.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Jakmile je určen movitý majetek ve vlastnictví dlužníka nebo v držení třetích stran, tento majetek se zajistí. Na žádost soudního exekutora může být zabavení zapsáno do obchodního rejstříku (registrul comerţului), do elektronického archivu nemovitých zástav (Arhiva Electronică de Garanţii Reale Mobiliare), do dědického rejstříku (registrul succesoral) vedeného Komorou veřejných notářů (camera notarilor publici) nebo do jiných veřejných rejstříků. Od okamžiku zabavení majetku není dlužníkovi po dobu výkonu rozhodnutí majetek k dispozici. Nedodržení této povinnosti má za následek udělení soudní pokuty, s výjimkou případů, kdy se jedná o trestný čin. Pokud není splatná částka uhrazena, soudní exekutor prodá zajištěné věci ve veřejné dražbě nebo přímým prodejem nebo jiným zákonným způsobem (články 731 a násl. občanského soudního řádu).

Peněžité částky, cenné papíry nebo jiný nehmotný movitý majetek, které lze postihnout a které jsou splatné dlužníkovi nebo drženy jménem dlužníka třetí stranou nebo které bude třetí strana dlužit dlužníkovi v budoucnosti na základě stávajících právních vztahů, podléhají obstavení. Všechny obstavené peněžité částky a veškerý obstavený majetek zůstávají zablokované od data, kdy je příkaz k obstavení zaslán třetí straně, které se obstavení týká. Od okamžiku obstavení až do úplného splacení závazků uvedených v exekučním titulu třetí strana, které se obstavení týká, neprovede žádnou úhradu ani žádnou operaci, která by pravděpodobně snížila hodnotu obstaveného majetku. Pokud třetí strana, které se obstavení týká, nesplní své povinnosti týkající se obstavení, věřitel požadující úhradu, dlužník nebo soudní exekutor mohou informovat exekuční soud, aby obstavení potvrdil. Pravomocné potvrzující rozhodnutí má účinky postoupení pohledávky a představuje dokument vykonatelný vůči třetí straně, které se obstavení týká. Jakmile je obstavení potvrzeno, třetí strana, které se obstavení týká, složí nebo uhradí částku ve výši výslovně uvedené v potvrzujícím rozhodnutí. Pokud třetí strana tyto povinnosti nesplní, může být vůči třetí straně, které se obstavení týká, použito donucovací opatření na základě potvrzujícího rozhodnutí (články 781 a násl. občanského soudního řádu).

Pokud jde o výkon na nemovitosti, neuhradí-li dlužník svůj dluh, soudní exekutor zahájí postup prodeje poté, co je prohlášení vykonatelnosti doručeno a zapsáno do rejstříku nemovitostí (články 813 a násl. občanského soudního řádu).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření se ukončí šest měsíců od data provedení jakéhokoli kroku v rámci výkonu (články 697 a násl. občanského soudního řádu), pokud věřitel nechal toto období uplynout, aniž by podnikl v souvislosti s vymáháním jakékoli jiné kroky.

Promlčecí lhůta činí tři roky (články 706 a násl. občanského soudního řádu).

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti vlastnímu opatření výkonu lze podat odvolání; proti vykonatelnému titulu lze podat odvolání za účelem vyjasnění smyslu, rozsahu nebo použití. Je-li výkon rozhodnutí proveden v souladu s rozhodnutím soudu, nemůže jej dlužník napadnout pro skutkové/právní okolnosti, které mohl dlužník uplatnit v řízení před soudem prvního stupně nebo před odvolacím soudem.

Pokud je výkon prováděn na základě exekučního titulu jiného než soudního rozhodnutí, lze v rámci odvolání proti výkonu použít také skutkových nebo právních důvodů týkajících se podstaty práva obsaženého v tomto exekučním titulu, ledaže by zákon stanovil opravný prostředek vedoucí ke zrušení tohoto exekučního titulu včetně žaloby podle běžného práva.

Nový opravný prostředek nelze podat toutéž stranou z důvodů, které existovaly v den podání prvního opravného prostředku.

Příslušným soudem je exekuční soud, nebo pokud jde o objasnění významu, oblasti působnosti / použití exekučního titulu, soud, který vydal rozhodnutí, jež má být vykonáno.

Opravný prostředek lze podat do patnácti dnů od:

• data, kdy se strana podávající opravný prostředek dozvěděla o exekučním titulu,
• data, kdy se příslušná dotčená strana dozvěděla o uložení obstavení,
• data, kdy bylo dlužníkovi doručeno předvolání, nebo data, kdy se dlužník dozvěděl o prvním kroku v rámci výkonu.

Opravný prostředek z titulu objasnění významu, oblasti působnosti nebo použití exekučního titulu může být podán kdykoli až do uplynutí lhůty pro promlčení nároku na provedení výkonu. Opravný prostředek, kterým třetí strana uplatňuje nárok na vlastnické právo / věcné právo (in rem) k zajištěnému majetku, může být podán do patnácti dnů ode dne prodeje/nuceného převodu majetku. Nepodání opravného prostředku ve výše uvedené lhůtě nebrání třetí straně uplatnit své právo samostatným návrhem.

Pokud je opravnému prostředku proti výkonu vyhověno, soud případně zruší exekuční titul, proti němuž je podán opravný prostředek, nebo vydá rozhodnutí o opravě, zrušení nebo ukončení samotného výkonu, zrušení nebo objasnění exekučního titulu nebo provedení kroku v rámci výkonu, jehož splnění bylo odmítnuto. Pokud není opravnému prostředku vyhověno, strana podávající opravný prostředek může být povinna na žádost uhradit škody způsobené opožděným výkonem, a pokud byl opravný prostředek podán za účelem zneužití práva, může být strana povinna uhradit také pokutu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Určité věci a majetek jsou vyňaty. Pokud jde o movitý majetek, nepostižitelný majetek zahrnuje: věci osobní potřeby nebo vybavení domácnosti nepostradatelné pro obživu dlužníka nebo jeho rodiny; náboženské předměty; věci nepostradatelné pro tělesně postižené osoby a věci určené pro péči o nemocné osoby; potraviny nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři měsíce, a pokud dlužník žije výlučně z příjmů ze zemědělství, potraviny nezbytné do příští sklizně; zvířata určená k získávání prostředků k obživě a krmivo nezbytné pro tato zvířata až do příští sklizně; palivo nezbytné pro dlužníka a jeho rodinu na tři zimní měsíce; osobní nebo rodinné dopisy, fotografie a malby atd.

Kromě toho mzda nebo penze dlužníka může být postižena pouze do výše jedné poloviny jeho čisté měsíční mzdy v případě částek splatných z titulu výživného a pouze do výše jedné třetiny čisté měsíční mzdy pro jiné typy závazků.

Pokud příjem z výdělečné činnosti nebo peněžité prostředky pravidelně vyplácené dlužníkovi, které zajišťují jeho obživu, dosahují částky nižší, než je vnitrostátní minimální čistá mzda, postihnout lze pouze částky převyšující polovinu minimální mzdy.

Kategorie příjmů vyloučených z výkonu rozhodnutí jsou: státní příspěvky a přídavky na děti, platby na péči o nemocné dítě, peněžitou pomoc v mateřství, dávky v případě smrti, stipendia poskytnutá státem, denní příspěvky atd.

Viz odpověď na otázku 4.3.

Příslušné odkazy

https://www.executori.ro https://www.just.ro

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

V Republice Slovinsko je výkon rozhodnutí neboli exekuce jednotně upraven v zákoně o výkonu občanskoprávních nároků a zajišťovacích opatřeních (Zakon o izvršbi in zavarovanju – ZIZ). Výkonem rozhodnutí se rozumí vynucené vykonání exekučního titulu soudem, který nařídí uspokojení nároku (například vydání určité věci, provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání nebo strpění něčeho). Výkon rozhodnutí směřující na peněžitou pohledávku je přípustný rovněž na základě veřejné listiny. Výjimečně, a to v rodinných věcech, se může výkon rozhodnutí i vymáhání nároků vyplývajících ze vztahů.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

K nařízení a provedení výkonu rozhodnutí jsou příslušné soudy, zejména okresní soudy (okrajna sodišča).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Soud povolí výkon rozhodnutí na základě exekučního titulu.

K exekučním titulům patří:

• vykonatelné soudní rozhodnutí (rozsudek nebo rozhodčí nález, rozhodnutí, platební rozkaz nebo jiný příkaz soudu či rozhodčího orgánu) a soudní smír (uzavřený u soudu),
• vykonatelný notářský zápis a
• jiné vykonatelné rozhodnutí nebo listina, jež jsou za exekuční titul stanoveny zákonem, ratifikovanou a zveřejněnou mezinárodní smlouvou nebo právním aktem Evropské unie, který je přímo použitelný v Republice Slovinsko.

Exekuční titul lze vykonat, pokud obsahuje informace o oprávněném, povinném a předmětu, druhu, rozsahu a době plnění závazku (čl. 21 odst. 1 ZIZ). Je-li exekučním titulem rozhodnutí, které nestanoví lhůtu pro dobrovolné splnění závazku, stanoví lhůtu soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

3.1 Řízení

Řízení o výkonu a řízení o zajištění je zahájeno na návrh oprávněného. Návrh může podat přímo oprávněný, jelikož právní zastoupení není povinné. Tyto návrhy na výkon rozhodnutí jsou obvykle podávány prostřednictvím advokáta, který má příslušné právní znalosti. K projednání těchto věcí je příslušný okresní soud. Bez ohledu na ustanovení o místní příslušnosti jsou návrhy na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny podávány okresnímu soudu v Lublani (Okrajno sodišče v Ljubljani), který o těchto návrzích rozhoduje. Co se týká možnosti nebo nutnosti podávat návrhy v řízení o výkonu elektronicky, viz oddíl týkající se „automatického zpracování“.

V okamžiku podání návrhu na výkon rozhodnutí či námitky nebo odvolání proti výkonu je nutno uhradit soudní poplatek. Soudní poplatek je třeba zaplatit do osmi dnů od doručení příkazu k úhradě soudního poplatku.

Není-li soudní poplatek uhrazen v této lhůtě a neexistují-li podmínky pro osvobození od poplatku nebo pro odklad platby či úhradu ve splátkách, považuje se podání za vzaté zpět.

Obdrží-li soud návrh na výkon rozhodnutí, ověří, zda návrh obsahuje všechny požadované údaje, a poté vydá usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, kterým se výkon povoluje, nebo kterým se návrh na výkon rozhodnutí zamítá (z toho důvodu, že je neopodstatněný) či odmítá (z procesních důvodů). Soud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí oprávněnému a povinnému, je-li výkon rozhodnutí povolen, a pouze oprávněnému, je-li zamítnut. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, jimž je ustanoven exekutor, nebo rozhodnutí o ustanovení exekutora doručí soud exekutorovi spolu s kopiemi všech písemností potřebných pro výkon rozhodnutí.

Soud může v případě peněžité pohledávky povolit výkon rozhodnutí způsoby a s ohledem na předměty, které jsou uvedeny v návrhu na výkon rozhodnutí. Až do ukončení řízení o výkonu může soud na návrh oprávněného povolit vedle již povolených způsobů a předmětů, nebo namísto již povolených způsobů a předmětů ještě dalšími způsoby a na jiné předměty.

Soud může nařídit výkon rozhodnutí jiným způsobem, než jaký požadoval oprávněný, pokud tento jiný způsob postačuje k uhrazení pohledávky. Proti rozhodnutí, kterým se návrh oprávněného na výkon rozhodnutí zamítá, nelze odvolání podat.

Exekuce nabývá právního účinku dříve, než se usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stane pravomocným, nestanoví-li zákon u konkrétních exekučních opatření jinak.  Platbu ve prospěch oprávněného nelze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, s výjimkou výkonu rozhodnutí založeného na exekučním titulu vztahujícím se na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (výkon rozhodnutí na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul.

V rozhodnutích, kterými se povoluje výkon rozhodnutí vyžadující přímá exekuční opatření, ustanoví soud exekutora.

Exekutoři

Exekutoři jsou osoby, které provádějí přímá exekuční a zajišťovací opatření (provádějí fyzicky výkon rozhodnutí, tj. exekuci – tj. zabavují majetek, stanoví jistotu atd.). Exekutory jmenuje ministr spravedlnosti. Jejich počet a místo působnosti určuje ministr spravedlnosti tak, aby byl v obvodu každého krajského soudu (okrožno sodišče) k dispozici nejméně jeden exekutor, přičemž ostatní exekutoři jsou přiděleni v jednotlivých obvodech krajského soudu podle počtu exekučních řízení projednávaných okresními soudy v každém obvodu krajského soudu. V jednotlivých případech výkonu rozhodnutí je exekutor ustanoven rozhodnutím soudu, oprávněný však může navrhnout konkrétního exekutora. Exekutor může v každém případě provádět opatření na celém území Republiky Slovinsko. Služba exekutorů se považuje za veřejnou službu, kterou tito vykonávají jako nezávislou činnost.

Exekutoři odpovídají za veškeré škody, které při provádění exekučních a zajišťovacích opatření způsobí svými úkony či neplněním svých povinností, které jsou jim uloženy podle zákona, prováděcích předpisů a soudních příkazů.

V případě vážného porušení svých povinností mohou být exekutoři ministrem spravedlnosti odvoláni.

Náklady výkonu rozhodnutí

Náklady výkonu rozhodnutí hradí nejdříve oprávněný. Oprávněný musí také uhradit zálohu na náklady exekučních opatření, a to ve výši a ve lhůtách, které stanoví soud. Jestliže oprávněný zálohu nezaplatí, soud výkon rozhodnutí zastaví. Povinný musí na návrh oprávněného uhradit náklady oprávněného v případě, byly-li tyto náklady nezbytné při výkonu rozhodnutí, včetně nákladů souvisejících se zjištěním majetku povinného a nákladů řízení, které soud zahájí bez návrhu.  Soud musí o nákladech rozhodnout do osmi dnů od obdržení návrhu.

K zajištění platby za svou práci a uhrazení nákladů může exekutor oprávněného požádat o složení jistoty ve lhůtě a ve výši stanovené v sazebníku. Exekutor musí oprávněnému doručit výzvu k složení jistoty osobně a tato výzva musí obsahovat rovněž upozornění na důsledky v případě, že jistota není složena včas a exekutorovi není předložen doklad o platbě. Exekutor musí upozornit rovněž na své právo požádat soud, aby rozhodl o jistotě.

Pokud oprávněný nesouhlasí se způsobem platby, lhůtou nebo výší jistoty, může do osmi dnů od obdržení výzvy exekutorovi navrhnout, aby o dané záležitosti rozhodl soud. Exekutor musí zaslat návrh neprodleně soudu, který musí v dané věci rozhodnout do osmi dnů od jeho obdržení.

Jestliže oprávněný nesloží jistotu způsobem a ve lhůtě stanovené exekutorem nebo soudem nebo pokud nepředloží doklad o platbě, informuje exekutor soud, který výkon rozhodnutí zastaví.

3.2 Hlavní podmínky

První podmínkou pro povolení výkonu rozhodnutí je existence právního základu pro výkon rozhodnutí. V souladu s právními předpisy se může jednat o exekuční titul nebo veřejnou listinu.

Vykonatelnost soudních rozhodnutí:

Soudní rozhodnutí je vykonatelné, jakmile nabude právní moci a pokud uplynula lhůta pro dobrovolné splnění závazků povinného. Lhůta pro dobrovolné splnění závazků začíná běžet ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí povinnému. Soud může povolit výkon pouze části rozhodnutí, je-li tato část vykonatelná.
Soud povolí výkon na základě soudního rozhodnutí, které není dosud pravomocné, je-li v zákoně stanoveno, že podáním odvolání není dotčena jeho vykonatelnost.

Vykonatelnost soudního smíru:

Soudní smír je vykonatelný, je-li pohledávka, které se smír týká, splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v protokolu o smíru, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Nelze-li splatnost prokázat tímto způsobem, je prokázána v pravomocném rozhodnutí vydaném v občanskoprávním řízení, kdy je zjišťována splatnost pohledávky.

Vykonatelný notářský zápis:

Notářský zápis je vykonatelný, pokud povinný v zápisu souhlasil s jeho přímou vykonatelností a je-li pohledávka uvedená v notářském zápisu splatná. Splatnost pohledávky je nutno prokázat v notářském zápisu, veřejné listině nebo písemnosti, která je ověřena v souladu se zákonem. Pokud splatnost pohledávky nezávisí na uplynutí určité lhůty, nýbrž na jiné skutečnosti uvedené v notářském zápisu, musí notář strany informovat o tom, co představuje dostatečný důkaz k prokázání splatnosti pohledávky: písemné prohlášení oprávněného určené povinnému, že pohledávka je splatná, s uvedením data splatnosti a doklad o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Notář musí stranám sdělit, že jej mohou zmocnit k tomu, aby informoval povinného o splatnosti pohledávky, namísto předložení dokladu o doručení písemného prohlášení týkajícího se splatnosti pohledávky povinnému. Písemné prohlášení oprávněného či oznámení notáře se doručuje doporučeným dopisem.

Druhou podmínkou pro to, aby soud výkon povolil, je podání návrhu na výkon rozhodnutí, který musí obsahovat: informace o oprávněném a povinném včetně příslušných identifikačních údajů, exekuční titul nebo veřejnou listinu, závazek povinného, způsob a předmět výkonu rozhodnutí a další informace potřebné k výkonu rozhodnutí (návrh na výkon rozhodnutí na základě veřejné listiny musí obsahovat rovněž žádost, aby soud povinnému nařídil uhradit pohledávku spolu s odhadovanými náklady do osmi dnů ode dne doručení rozhodnutí, nebo do tří dnů v případě sporů týkajících se směnek nebo šeků). V návrhu na výkon rozhodnutí musí oprávněný jednoznačně určit exekuční titul, na jehož základě se požaduje výkon, a uvést, že bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti.

Pohledávka musí být splatná a musí uplynout lhůta pro dobrovolné splnění závazku (dobrovolná lhůta).

Povinný musí být v exekučním titulu nebo veřejné listině jednoznačně identifikován. V návrhu na výkon rozhodnutí musí být povinný identifikován rovněž pomocí jména a adresy (nebo místa podnikání). Návrh na výkon rozhodnutí musí uvádět jednoznačně identifikační údaje povinného (a oprávněného), které se liší v závislosti na tom, zda se jedná o fyzické osoby, právnické osoby, podnikatele nebo soukromé osoby.

Povinným musí být existující subjekt (nesmí se jednat o zesnulou osobu nebo subjekt vyškrtnutý ze soudního rejstříku). Je-li podán návrh na výkon rozhodnutí směřující proti neexistujícímu subjektu, musí být zamítnut, a skutečnost, že subjekt během řízení o výkonu zanikl, je důvodem pro zastavení řízení podle zákona (a není nutné vydat zvláštní rozhodnutí).

Předpoklady (způsobilost k právům a právním úkonům) se v řízení o výkonu vztahují stejně na povinného i oprávněného, jelikož v případě občanskoprávního řízení jsou stanoveny v občanském soudním řádu (Zakon o pravdnem postopku) s odkazem na článek 15 ZIZ.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Účelem exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného.

Exekuční opatření v případě uhrazení peněžitých pohledávek jsou tato: prodej movitého majetku povinného, prodej nemovitostí, převod peněžité pohledávky povinného, zrušení jiných vlastnických nebo věcných práv a zaknihovaných cenných papírů, prodej obchodního podílu společníka a převod peněžních prostředků uložených u platebních institucí (tj. bank).

Exekuční opatření v případě plnění nepeněžitých pohledávek jsou tato: převzetí a vydání movitých věcí, vyklizení a převzetí nemovitostí, náhradní plnění na účet povinného, donucení povinného jednat prostřednictvím finančních sankcí, návrat pracovníka do zaměstnání, rozdělení movitých věcí, projev vůle a převzetí dítěte.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výše uvedená exekuční opatření umožňují výkon rozhodnutí vztahující se na jakýkoli předmět exekuce (na jakoukoli věc nebo vlastnické či věcné právo povinného), ledaže je dotyčný předmět podle zákona z výkonu rozhodnutí vyloučen, nebo je-li exekuce na danou věc podle zákona omezena – článek 32 ZIZ.

Výkonu rozhodnutí nemohou podléhat:

• předměty, s nimiž se neobchoduje,
• nerostné suroviny a další přírodní zdroje,
• zařízení, přístroje a jiné předměty, které stát nebo místní samosprávná jednotka potřebuje k plnění svých úkolů, a movité a nemovité věci určené k obraně státu,
• zařízení, přístroje a jiné předměty, které povinný potřebuje k poskytování veřejné služby, a
• jiné předměty a práva stanovená v zákoně (např. peněžní prostředky určené na výživu dítěte, věci výslovně osobní povahy, příjem ze sociální pomoci, rodičovské příspěvky, přídavky na děti, invalidní dávky, potraviny, topivo, zvířata využívaná k tahu a plemenná zvířata, řády, medaile, pomůcky pro zdravotně postižené osoby, zemědělská půda a prostředky, které zemědělci potřebují pro vlastní obživu atd.).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Hlavním účelem všech exekučních opatření je uhrazení pohledávky oprávněného. Účinky exekučních opatření závisejí na druhu použitého exekučního opatření.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ PENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

• Výkon rozhodnutí týkající se movité věci se provádí zabavením a prodejem movité věci. Oprávněný získává k zabaveným předmětům zástavní právo.
• Výkon rozhodnutí týkající se peněžité pohledávky povinného se provádí zabavením a přikázáním pohledávek. V rozhodnutí, v němž je povoleno zabavení peněžitých pohledávek (rozhodnutí o zabavení), zakáže soud dlužníkovi povinného zaplatit dluh povinnému a povinnému vymáhat pohledávky, včetně ze zástavního práva poskytnutého jako zajištění, nebo nakládat s pohledávkami jiným způsobem. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení doručeno dlužníkovi povinného. Zabavením pohledávek povinného, které na návrh oprávněného schválí soud, získává oprávněný zástavní právo k zabaveným pohledávkám.
• Výkon rozhodnutí týkající se peněžních prostředků povinného uložených u platební instituce: V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí na peněžní prostředky, které povinný uložil u platební instituce, soud platební instituci nařídí, aby na všech účtech zablokovala peněžní prostředky povinného, a to do výše splatné podle usnesení o nařízení výkonu, a aby poté, co usnesení nabude právní moci, vyplatila tuto částku oprávněnému. Účinkem usnesení je zabavení a přikázání za účelem splnění pohledávky. Jakmile usnesení o nařízení výkonu nabude právní moci, soud vyrozumí platební instituci. Po vyplacení peněžních prostředků oprávněnému informuje platební instituce neprodleně soud.
• Výkon rozhodnutí v případě pohledávky, kdy jsou převzaty nebo dodány movité věci nebo kdy je poskytnuta nemovitost, se provádí zabavením této pohledávky a jejím převedením na oprávněného, načež následuje její prodej. Účinkem převodu zabavené pohledávky povinného je převod peněžité pohledávky povinného.
• Zajištění jiných vlastnických nebo věcných práv se provádí zajištěním daného práva a zpeněžením movité věci. Zajištění nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zajištění doručeno povinnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, v němž je povoleno zajištění, zakáže soud povinnému nakládat s daným právem. Po zajištění práva získává oprávněný zástavní právo.
• Výkon rozhodnutí postihující zaknihované cenné papíry: Výkon rozhodnutí směřující na zaknihované cenné papíry, s nimiž se obchoduje na burze, se provádí zabavením a prodejem zaknihovaných cenných papírů a vyplacením částky získané jejich prodejem oprávněnému. Zabavení nabývá účinku ke dni, k němuž je rozhodnutí o zabavení zaregistrováno v centrálním depozitáři zaknihovaných cenných papírů.
• Výkon rozhodnutí směřující na obchodní podíl společníka se provádí zaregistrováním usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, prodejem podílu a vyplacením částky získané jeho prodejem oprávněnému. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí zakáže soud společníkovi nakládat s obchodním podílem. Soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí společnosti a zaregistruje je v soudním rejstříku. Touto registrací získává oprávněný zástavní právo k obchodnímu podílu společníka, což má účinek rovněž vůči osobě, která tento podíl získá posléze.
• Výkon rozhodnutí směřující na nemovitosti se provádí zápisem usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do katastru nemovitostí, stanovením hodnoty nemovitosti, jejím prodejem a vyplacením částky získané jejím prodejem oprávněnému. Soud zapíše usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí do katastru nemovitostí. Tímto zápisem získává oprávněný zástavní právo k nemovitosti, což má účinek rovněž vůči osobě, která posléze získá vlastnické právo k této nemovitosti. Oprávněný, který podává návrh na výkon rozhodnutí, dosud však nezískal zástavní právo nebo nárok na pozemek, nabývá registrací usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí právo na obdržení peněžních prostředků plynoucích z nemovitosti před osobou, která získala zástavní právo nebo nárok na pozemek později.

VÝKON ROZHODNUTÍ V PŘÍPADĚ NEPENĚŽITÝCH POHLEDÁVEK

• Postup vydání a dodání movitých věcí provádí exekutor, který převezme předmět od povinného a oproti stvrzence jej předá oprávněnému.
• Postup vyklizení a převzetí nemovitosti provádí exekutor tak, že převezme nemovitost pro oprávněného poté, co z ní byly vystěhovány osoby a věci. Vyklizení a převzetí nemovitosti je přípustné osm dnů poté, co je povinnému doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
• Postup k splnění povinnosti provést určitý úkon, něco strpět nebo zdržet se určitého jednání lze provést ve spolupráci s exekutorem, a to způsobem, který určí soud. Na základě exekučního titulu, podle něhož musí povinný provést určitý úkon, který může učinit jiná osoba, se výkon rozhodnutí uskuteční tak, že soud povolí oprávněnému, aby tento úkol svěřil někomu jinému, a to na náklady povinného, nebo aby jej učinil sám (náhradní výkon na účet povinného). Musí-li povinný provést na základě exekučního titulu určitý úkon, který nemůže učinit jiná osoba, stanoví soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vhodnou lhůtu pro splnění této povinnosti, a uloží pokutu, pokud povinný závazek ve stanovené lhůtě nesplní (donucení povinného prostřednictvím pokuty).
• Návrat pracovníka do zaměstnání zajišťuje soud stanovením vhodné lhůty pro splnění povinností v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí uloží soud rovněž pokutu, pokud povinný povinnost ve stanovené lhůtě nesplní.
• Rozdělení věcí se může uskutečnit skutečným fyzickým rozdělením, je-li toto rozdělení stanoveno v exekučním titulu, nebo prodejem daného předmětu.
• Projev vůle znamená povinnost uskutečnit projev vůle vůči katastru nemovitostí nebo jinému subjektu stanovený v rozhodnutí, jež představuje exekuční titul, která se považuje za splněnou, jakmile rozhodnutí nabude právní moci.
• Při výkonu rozhodnutí v případech týkajících se péče o děti nebo výchovy dětí a osobního styku s dětmi soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí stanoví, že dotyčná osoba musí dítě předat. Soud stanoví lhůtu pro předání dítěte nebo rozhodne o tom, že dítě musí být předáno neprodleně.  V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je povinnost předat dítě uložena osobě, jíž se exekuční titul týká, osobě, na jejíž vůli předání dítěte závisí, a osobě, u níž se dítě nachází v době vydání usnesení. V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud stanoví, aby povinnost předat dítě nabyla účinku vůči osobě, u níž se dítě nachází v době výkonu rozhodnutí.

Exekuční soud může uložit pokutu povinnému, který jedná v rozporu s rozhodnutím soudu, například tím, že zatají, poškodí nebo zničí svůj majetek, dopustí se jednání, jež mohlo oprávněnému způsobit nenapravitelnou škodu nebo škodu, kterou lze obtížně nahradit, brání exekutorovi v provedení exekučních nebo zajišťovacích opatření, jedná v rozporu s rozhodnutím o zajištění, brání znalci nebo platební instituci v jejich činnosti, brání zaměstnavateli nebo jiné oprávněné osobě podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v provedení exekuce nebo brání prohlídce a ocenění nemovitostí či je zakáže.

Jestliže povinný jedná v rozporu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí a nakládá se svým majetkem, je tato transakce platná pouze tehdy, pokud se dotyčný právní úkon uskutečnil za úplatu a pokud druhá strana v době převodu nebo zatížení jednala v dobré víře (tj. nevěděla nebo nemohla vědět, že povinný není oprávněn nakládat se svým majetkem).

Povinný, který zničí, poškodí, převede nebo zatají část svého majetku s úmyslem zabránit platbě ve prospěch oprávněného a tím jej poškodí, je trestně odpovědný a bude mu uložena pokuta nebo trest odnětí svobody v délce až jednoho roku.

Banka musí na žádost soudu poskytnout vysvětlení a dokumentaci, která prokazuje, zda a jak provedla usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí a jak uplatnila příkaz k splacení pohledávek, jak je stanoveno v zákoně. Banka musí oprávněným a soudu zaslat rovněž informace o bankovních účtech povinného. Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí banka zablokovat peněžní prostředky povinného uložené v bance ve výši stanovené v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a poté tuto částku vyplatit oprávněnému.

Na návrh oprávněného může soud bance, která v rozporu s rozhodnutím soudu neprovedla zabavení, převod či vyplacení splatné částky, nařídit, aby tuto částku vyplatila oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V takovém případě odpovídá banka oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednala v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí, nebo porušením zákonných ustanovení o povinnosti poskytnout informace a o dodržení pořadí platebních příkazů, výše a způsobu splnění závazku podle usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

Na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí zaměstnavatel povinného vyplatit oprávněnému jednorázovou peněžní částku nebo platit oprávněnému pravidelně peněžní částky, na něž by měl jinak nárok povinný jako na mzdu. Povinný však musí obdržet nejméně 76 % minimální měsíční mzdy. Na návrh oprávněného může soud zaměstnavateli, který v rozporu s rozhodnutím soudu nezadržel a nevyplatil splatné částky, nařídit, aby tyto částky vyplatil oprávněnému namísto povinného ze svého vlastního majetku. V tomto případě odpovídá zaměstnavatel oprávněnému za škodu způsobenou tím, že nejednal v souladu s usnesením o nařízení výkonu rozhodnutí.

Dlužník povinného musí prohlásit, zda uznává zabavenou pohledávku a v jaké výši a zda je jeho povinnost uhradit pohledávku povinného podmíněna splněním jiného závazku. Pokud toto prohlášení neučiní, nebo pokud vydá nepravdivé prohlášení, odpovídá oprávněnému za škodu.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Doba platnosti konkrétního opatření exekučního soudu závisí na povaze opatření. Řízení o výkonu (a účinky rozhodnutí o povolení výkonu neboli exekuce) je obvykle ukončeno, jakmile je nárok oprávněného uspokojen. Není-li výkon rozhodnutí možný z právních či skutkových důvodů, musí být řízení zastaveno, což vede k zrušení všech exekučních opatření vyjma případu, že by to znamenalo zásah do práv, jež nabyly třetí strany (například do práv kupujících, kteří získali zabavené movité věci). Oprávněný může požádat o odklad výkonu rozhodnutí nejvýše o jeden rok a v tomto případě zůstává rozhodnutí, kterým se povoluje výkon, v platnosti i v případě, že povinný nemá v době vydání rozhodnutí žádný majetek (tj. existence faktických překážek, které brání uspokojení pohledávky oprávněného).

Nejsou-li v případě výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky povinného k dispozici peněžní prostředky na bankovních účtech povinného nebo nemá-li povinný přístup k peněžním prostředkům, musí banka evidovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí ve svých záznamech po dobu jednoho roku a provést platbu ve prospěch oprávněného, jakmile jsou na účtu povinného k dispozici peněžní prostředky nebo jakmile povinný získá právo nakládat s peněžními prostředky. Do té doby nelze vykonávací řízení zastavit.

Pokud během zabavení movitých věcí nenalezne exekutor majetek, který by mohl být předmětem výkonu rozhodnutí, nebo pokud zabavený majetek nepostačuje k uhrazení pohledávky oprávněného, nebo nemůže-li exekutor provést zabavení, jelikož povinný není přítomen nebo neumožnil přístup do prostor, může oprávněný do tří měsíců od prvního pokusu o zabavení exekutora požádat, aby se majetek pokusil zabavit znovu. Do té doby nelze vykonávací řízení zastavit.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právo podat opravné prostředky proti rozhodnutím exekučního soudu má povinný, oprávněný, jakákoli třetí strana s právem podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, a kupující, který v rámci řízení pořídil určitou věc.

Obvyklým opravným prostředkem proti rozhodnutí v prvním stupni je odvolání. Výjimečně může povinný nebo třetí strana, která má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Námitka musí být opodstatněná. V námitce musí povinný uvést všechny skutečnosti a předložit důkazy, na jejichž základě by měla být námitka oprávněná (námitka povinného). Oprávněný může na námitku odpovědět do osmi dnů. Proti rozhodnutí o námitce se lze odvolat.

Každá osoba, která prokáže, že pravděpodobně má právo podat námitku proti výkonu, jež brání výkonu rozhodnutí, může vznést námitku proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a požádat, aby soud prohlásil, že výkon rozhodnutí, jehož se námitka týká, není přípustný (námitka třetí strany). Námitku lze podat do doby ukončení řízení o výkonu.  Pokud oprávněný neodpoví na námitku ve stanovené lhůtě nebo pokud prohlásí, že námitce neodporuje, soud výkon v celém rozsahu nebo částečně zastaví. Jestliže oprávněný prohlásí, že proti námitce podá ve stanovené lhůtě odpor, soud námitku zamítne. Strana, která podala námitku, může do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitky vydaného soudem kvůli odporu oprávněného nebo kvůli nedostatečnému odůvodnění námitky, zahájit soudní řízení za účelem určení, zda je výkon rozhodnutí postihující danou věc přípustný.

Odvolání a námitku lze podat soudu, který vydal rozhodnutí, proti němuž opravný prostředek směřuje. O námitce zpravidla rozhoduje stejný soud, který vydal usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a o odvolání rozhoduje soud druhého stupně. Rozhodnutí o odvolání je konečné.

Námitku a odvolání je nutno podat do osmi dnů od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně. Výjimečně lze námitku podat po uplynutí této lhůty, a to do okamžiku, než je řízení o výkonu ukončeno, je-li námitka založena na skutečnosti, která se týká vlastní pohledávky, a tato skutečnost nastala poté, co se rozhodnutí stalo vykonatelným, a v původní lhůtě ji nebylo možné zjistit.

Námitka a odvolání nevedou k přerušení exekučních opatření v rámci řízení o výkonu s výjimkou fáze placení. Oprávněnému nelze zpravidla dotyčnou částku vyplatit, dokud usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nenabude právní moci. Platbu ve prospěch oprávněného lze uskutečnit dříve, než usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabude právní moci, pouze v případě výkonu založeném na exekučním titulu, kdy výkon směřuje na peněžní prostředky povinného uložené u platební instituce (exekuce na základě exekučního titulu), je-li k návrhu na výkon rozhodnutí připojen exekuční titul, vyjma v obchodních věcech, kdy není nutné exekuční titul připojit.

V řízení o výkonu jsou mimořádné opravné prostředky omezené. Proti rozhodnutí vydanému v druhém stupni, kterým je pravomocně rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí návrhu na výkon rozhodnutí, se lze odvolat za podmínek stanovených zákonem upravujícím občanskoprávní řízení. Obnova řízení není povolena, nestanoví-li zákon jinak.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Výkon rozhodnutí postihující peněžité pohledávky a zajištění těchto pohledávek není přípustný s ohledem na věci a práva, jež jsou nezbytné k uspokojení základních životních potřeb povinného a osob, vůči nimž má povinný zákonnou vyživovací povinnost, nebo které povinný potřebuje k výkonu své pracovní činnosti. U některých těchto věcí a práv je výkon rozhodnutí přípustný pouze v omezeném rozsahu.

Související odkazy

http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov

http://www.mp.gov.si/si/obrazci_evidence_mnenja_storitve/uporabni_seznami_imeniki_in_evidence/

http://www.sodisce.si/

https://www.uradni-list.si/glasilo-uradni-list-rs

http://pisrs.si/

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Podle § 232 odst. 1 zákona č. 160/2015 o civilním řízení sporném (Civilný sporový poriadok) představuje vykonatelnost vlastnost soudního rozhodnutí, které ukládá povinnost plnit; to spočívá v možnosti přímé a bezprostřední vymahatelnosti rozhodnutí právními prostředky. Výkon soudních rozhodnutí v obchodních a občanských věcech je s výjimkou rozhodnutí ve věcech nezletilých předmětem zákona č. 233/1995 o soudních exekutorech a exekuční činnosti (Exekučný poriadok) a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „exekuční řád), podle něhož je způsobilým exekučním titulem pouze rozhodnutí, které disponuje vlastností vykonatelnosti. Exekuční řád vymezuje exekuční titul jako vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. § 45 exekučního řádu určuje i další exekuční tituly, na jejichž základě lze provést exekuci, včetně cizích exekučních titulů a notářských listin.

Výkon rozhodnutí ve věcech týkajících se nezletilých se řídí jinými právními předpisy a do exekučního řádu nespadá. Upravuje jej § 370 a násl. zákona č. 161/2015 o civilním řízení nesporném (Civilný mimosporový poriadok). Tento právní předpis se vztahuje na výkon rozhodnutí:

– o úpravě péče o nezletilého, styku s nezletilým nebo jiné než peněžní povinnosti ve vztahu k nezletilému,

– o navracení nezletilého do zahraničí v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení,

– pokud ze zvláštního právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Slovenská republika vázána, vyplývá vykonatelnost dohody nebo veřejné listiny, která upravuje péči o nezletilého, styk s nezletilým nebo jinou než peněžní povinnost ve vztahu k nezletilému.

Níže se proto rozlišuje mezi výkonem rozhodnutí podle exekučního řádu a výkonem rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Výkon provádí soudní exekutor, který je státem určenou osobou zplnomocněnou k provádění nuceného výkonu exekučních titulů (dále jen „exekuční činnost“); výkon této činnosti představuje výkon veřejné moci. Exekuci provádí exekutor, kterého výkonem exekuce pověří soud: soud přiděluje věci vydáním pověření k výkonu exekuce jednotlivým exekutorům náhodným výběrem pomocí technických prostředků a softwaru schválených ministerstvem tak, aby byla vyloučena možnost ovlivnit přidělení věcí. Seznam soudních exekutorů je k dispozici na internetových stránkách na adrese http://www.ske.sk/. Příslušný pro exekuční řízení je Okresní soud v Banské Bystrici (Okresný súd Banská Bystrica), tj. pouze na tento soud mohou směřovat návrhy na výkon exekuce, a to bez ohledu na bydliště / trvalý pobyt oprávněného nebo povinného (tj. věřitele či dlužníka). Soud však v zásadě přiděluje věci exekutorovi, který je určen pro územní obvod krajského soudu, v němž má povinný adresu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

K výkonu rozhodnutí ve věcech nezletilých je oprávněn pouze soud; místní příslušnost má v zásadě soud, v jehož obvodu se nachází bydliště nezletilého určené dohodou rodičů nebo jiným zákonným způsobem. Není-li místně příslušný soud znám, nebo nemůže-li včas zakročit, nařídí a uskuteční výkon soud, v jehož obvodě nezletilý v současnosti pobývá. K výkonu neodkladného opatření je místně příslušný soud, který opatření nařídil; pokud neodkladné opatření nařídil odvolací soud, je místně příslušný soud prvního stupně. K výkonu rozhodnutí o navracení nezletilého do ciziny v případě neoprávněného přemístění nebo zadržení je místně příslušný soud, který v dané věci jednal v prvním stupni.

Výkon rozhodnutí proto fakticky provádí samotný soudce, ten je však oprávněn pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Řízení podle exekučního řádu

Podle § 48 exekučního řádu může oprávněný (tj. oprávněný z exekučního titulu; subjekt, jemuž vykonatelné rozhodnutí přiznává nárok na plnění) podat návrh na výkon exekuce, pokud povinný dobrovolně nesplní to, co mu vykonatelné rozhodnutí ukládá. Exekuční řízení je proto zahájeno v reakci na návrh strany, která je oprávněna požadovat splnění nároku z exekučního titulu.

Jak bylo uvedeno výše, návrh na výkon exekuce se podává Okresnímu soudu v Bánské Bystrici elektronickými prostředky, tj. je zaslán do elektronické schránky soudu prostřednictvím příslušného elektronického formuláře, který je zveřejněn na internetových stránkách ministerstva. Návrh musí být autorizován; v opačném případě se k němu nepřihlíží. Nemá-li oprávněný nebo jeho zástupce aktivovanou elektronickou schránku, lze návrh na výkon exekuce podat prostřednictvím kteréhokoli exekutora. Exekutor je v tomto případě zplnomocněným zástupcem oprávněného pro doručování písemností do vydání pověření k výkonu exekuce a za tuto činnost mu náleží odměna a úhrada výdajů; jejich výši a způsob výpočtu stanoví ministerstvo obecně závazným právním předpisem. Návrh na výkon exekuce musí obsahovat tyto náležitosti:

a) označení soudu, jemuž je určen;

b) označení oprávněného a povinného, je-li povinný účastníkem řízení;

c) označení zástupce oprávněného, a pokud návrh podává více oprávněných, označení společného zástupce oprávněných (to odkazuje na povinnost ustanovit společného zástupce);

d) označení exekutora, pokud se návrh na výkon podává prostřednictvím exekutora;

e) označení exekučního titulu, na jehož základě je možno exekuci provést a ze kterého vyplývá oprávnění podat návrh na výkon exekuce vůči povinnému; pokud jde o právní nástupnictví, je nutno uvést popis okolností, z nichž právní nástupnictví vyplývá;

f) popis rozhodujících skutečností a označení důkazů týkajících se vztahu s povinným, pokud má být exekuce provedena na základě exekučního titulu, kterým se přiznává nárok ze směnky vůči povinnému, který je fyzickou osobou; to platí i v případě, že se prokazuje oprávnění podat návrh na výkon exekuce nepřetržitou řadou indosamentů;

g) označení nároku; pokud jde o nárok na peněžní plnění, pak s rozdělením na jistinu, opakující se příslušenství pohledávky, kapitalizované příslušenství pohledávky, smluvní pokuty a náklady oprávněného na exekuci;

h) označení bankovního účtu oprávněného, na který má být poukázáno vymožené plnění;

i) uvedení elektronické adresy oprávněného pro účely elektronické komunikace s exekutorem, pokud se jedná o oprávněného, který nemá aktivovanou elektronickou schránku;

j) prohlášení oprávněného o splnění podmínky nebo vzájemné povinnosti, pokud se to, co exekuční titul ukládá povinnému, váže na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti, a označení důkazů;

k) prohlášení oprávněného, že povinnost podle exekučního titulu nebyla dobrovolně splněná; pokud nebyla povinnost splněna částečně, prohlášení ohledně části, která nebyla splněna ke dni podání návrhu na výkon exekuce;

l) datum podání návrhu.

K návrhu na výkon exekuce je nutno připojit:

a) druhopis exekučního titulu spolu s potvrzením o jeho vykonatelnosti, pokud se vyžaduje; platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení není třeba připojit;

b) listina, kterou se prokazuje právní nástupnictví; pokud právní nástupnictví vyplývá ze zákona nebo z obchodního rejstříku (Obchodný register), postačuje odkaz na ně;

c) listina, ze které je zjevné, že byla splněna podmínka nebo vzájemná povinnost, pokud vyplývala z exekučního titulu;

d) spotřebitelská smlouva a veškeré další smluvní dokumenty související se spotřebitelskou smlouvou, včetně dokumentů, na něž spotřebitelská smlouva odkazuje, pokud se jedná o exekuci na základě exekučního titulu přiznávajícího nárok ze spotřebitelské smlouvy; to neplatí, je-li exekučním titulem platební příkaz vydaný v upomínkovém řízení.

Jestliže se navrhuje výkon exekuce na základě cizího exekučního titulu, musí oprávněný připojit i listiny podle typu cizího exekučního titulu (§ 48 odst. 5 exekučního řádu).

Po doručení návrhu na výkon exekuce soud tento návrh přezkoumá a v případě splnění zákonných požadavků vydá pověření a doručí je soudnímu exekutorovi, který zajistí jeho výkon.

Postup podle zákona o civilním řízení nesporném

Účastníky řízení o výkonu rozhodnutí jsou nezletilý a oprávněný a povinný z exekučního titulu. Jestliže povinný dobrovolně nesplní to, co mu ukládá vykonatelný exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí; podle zákona o civilním řízení nesporném však může soud zahájit řízení i bez návrhu. Výkon rozhodnutí lze uskutečnit, jakmile bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, a výkonu rozhodnutí nebrání skutečnost, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebylo účastníkům doručeno. Při výkonu rozhodnutí soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít.

3.2 Hlavní podmínky

Podmínky exekučního řízení podle exekučního řádu

Podmínkami pro exekuční řízení podle exekučního řádu je existence exekučního titulu, podání návrhu na výkon exekuce a uhrazení soudního poplatku (16,50 EUR). Soudní poplatek je splatný při podání návrhu na výkon exekuce a lze jej uhradit pouze poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. Zúčtovací údaje pro účely uhrazení soudního poplatku se oznamují automatizovaným způsobem. Soud k úhradě soudního poplatku v řízení nevyzývá; není-li soudní poplatek uhrazen do patnácti dnů od podání návrhu, k návrhu na výkon exekuce se nepřihlíží; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen; o této skutečnosti soud oprávněného uvědomí.

Po zahájení exekuce na uspokojení práva na nepeněžní plnění může exekutor oprávněného vyzvat k složení zálohy na náklady řízení; to neplatí, jedná-li se o oprávněného, který je od placení soudních poplatků osvobozen. Jestliže oprávněný na výzvu exekutora nesloží zálohu ve lhůtě stanovené exekutorem, která nesmí být kratší než patnáct dnů, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce.

Podle exekučního řádu je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí soudu, pokud přiznává právo, ukládá povinnost nebo postihuje majetek. Exekučním titulem může být rovněž:

a) rozhodnutí instituce, orgánu, úřadu a agentury Evropské unie;

b) cizí exekuční titul, který je vykonatelný na Slovensku,

c) notářská listina, která obsahuje právní závazek a v níž je vyznačena oprávněná osoba a povinná osoba, právní důvody, předmět a čas plnění, pokud povinná osoba v notářské listině s vykonatelností souhlasila;

d) vykonatelné rozhodnutí vydané v rozhodčím řízení, včetně smíru schváleného v tomto řízení;

e) rozhodnutí o dědictví;

f) vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo územní samosprávy, včetně bloku na pokutu na místě nezaplacenou;

g) platební výměr, výkaz nedoplatků ve věcí daní a poplatků a smír schválený příslušným orgánem;

h) vykonatelné rozhodnutí a výkaz nedoplatků ve věcech sociálního zabezpečení, sociálního pojištění, starobního penzijního pojištění a ve věcech veřejného zdravotního pojištění;

i) jiné vykonatelné rozhodnutí, výkaz nedoplatků nebo schválený smír, jejichž výkon připouští zákon;

j) doklad vydaný podle právního předpisu platného v jiném členském státě EU, pokud se jedná o vymáhání pohledávky podle zvláštního předpisu;

k) oznámení o zastavení exekuce a výzva k úhradě nákladů exekuce;

l) exekuční titul podle zvláštního předpisu.

Podmínky výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Jedinou podmínkou výkonu rozhodnutí je samotný exekuční titul, jelikož soud může zahájit řízení i bez návrhu; soud může nařídit výkon rozhodnutí bez návrhu a řízení o výkonu neodkladného opatření je vždy nařízeno bez návrhu. Oprávněný nehradí za podání návrhu soudní poplatek, tato řízení jsou od soudních poplatků osvobozena.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmět exekuce podle exekučního řádu

Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž je uložena povinnost zaplatit určitou peněžní částku, lze exekuci provést:

a) obstavením příjmů;

b) přikázáním pohledávky;

c) prodejem movitých věcí;

d) prodejem cenných papírů;

e) prodejem nemovitostí;

f) prodejem podniku;

g) příkazem k zadržení řidičského průkazu.

Jedná-li se o výkon exekuce k vymáhání peněžní pohledávky, která bez příslušenství ke dni doručení návrhu na výkon exekuce nepřesahuje 2 000 EUR (dále jen „drobná exekuce“), nelze exekuci provést prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt; tímto není dotčeno právo zřídit na nemovitosti exekuční zástavní právo. Za drobnou exekuci se nepovažuje exekuce k vymáhání pohledávky na výživném.

Exekuci prodejem nemovitosti, ve které má povinný nahlášen trvalý nebo dočasný pobyt, lze výjimečně provést se souhlasem soudu, je-li vůči povinnému vedeno více exekucí, v jejichž rámci se vymáhají pohledávky převyšující v úhrnu 2 000 EUR, a exekutor prokáže, že peněžní pohledávku nelze vymoci jiným způsobem. Návrh na schválení prodeje nemovitosti podle první věty může podat exekutor, který jako první v pořadí zřídil na nemovitosti exekuční zástavní právo, a na základě jeho písemného souhlasu také exekutor, jehož exekuční zástavní právo bylo zřízeno později.

Je-li exekuce založena na exekučním titulu, v němž se ukládá jiná povinnost než uhrazení peněžní částky, řídí se způsob výkonu exekuce povahou uložené povinnosti. Lze ji provést:

a) vyklizením;

b) zabavením nebo zničením věci na náklady povinného;

c) rozdělením společné věci;

d) provedením prací a služeb.

Exekucí nelze postihnout majetek nebo práva, jež podle exekučního řádu nebo podle zvláštních předpisů nepodléhají exekuci nebo jsou z exekuce vyloučeny, nebo u nichž není exekuce přípustná. Exekuci s ohledem na zástavu lze provést pouze tehdy, je-li oprávněným zástavní věřitel, nebo pokud zástavní věřitel s exekucí souhlasí. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.

Exekuci nepodléhá:

a) nemovitý majetek ve vlastnictví státu, který spravuje správce podle zvláštního předpisu, s výjimkou nemovitostí v dočasné správě podle zvláštního předpisu;

b) příjmy státního rozpočtu, prostředky na běžném účtu státní rozpočtové organizace a pohledávky z právních vztahů zakládajících tyto příjmy;

c) cenné papíry ve vlastnictví státu a majetkové účasti státu v právnických osobách;

d) peněžní prostředky určené ke krytí schodku státního rozpočtu a státního dluhu;

e) jiný majetek státu, o němž tak stanoví zvláštní předpis.

Ostatní majetek státu a majetek Exportně-importní banky Slovenské republiky (Exportno‑importná banka Slovenskej republiky) nepodléhá exekuci tehdy, byl-li z exekuce vyloučen z toho důvodu, že je nezbytně nutný k plnění úkolů státu nebo k plnění veřejně-prospěšného účelu, nebo z toho důvodu, že majetek Exportně-importní banky je nezbytně nutný pro výkon jejích činností a plnění jejích úkolů. V těchto případech se návrh na vyloučení věcí z exekuce podává do 60 dní od doručení oznámení o zahájení exekuce. Exekuci na tento majetek lze provést pouze s ohledem na majetek státu, který spravuje správce majetku státu, z jehož činnosti nárok oprávněného vznikl.

Předmět výkonu rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Soud odejme nezletilého osobě, u níž podle rozhodnutí nemá být, a zajistí jeho odevzdání osobě, které byl podle rozhodnutí svěřen do péče, nebo osobě, jíž rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým po omezenou dobu, nebo osobě, která je oprávněná neoprávněně přemístěného nebo zadrženého nezletilého převzít. Soudce může pověřit soudního vykonavatele zajištěním odebrání nezletilého. Pověřený soudní vykonavatel má při výkonu rozhodnutí podle zákona stejnou pravomoc jako soudce.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Po zahájení exekuce uvědomí exekutor oprávněného a povinného o zahájení exekuce a o způsobu jejího výkonu, pokud ho lze určit (před vydáním exekučního příkazu), a povinného vyzve, aby splnil příslušný nárok. Oznámení o zahájení exekuce obsahuje výši údajů při splnění příslušné povinnosti do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, jakož i výši nákladů po uplynutí patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce, pokud povinný příslušnou povinnost nesplnil v této lhůtě.

Účinky oznámení o zahájení exekuce

Běžné právní úkony

Po doručení oznámení o zahájení exekuce musí povinný svou činnost omezit na provádění běžných právních úkonů v rozsahu, v jakém to lze od něj přiměřeně požadovat, a to s ohledem na výši a význam dotyčného nároku. Za běžné právní úkony právnické osoby nebo podnikatele se považují právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění řádného výkonu činností, jež jsou předmětem jejich činnosti nebo podnikání. Běžnými právními úkony jiných fyzických osob jsou právní úkony, které jsou nezbytně nutné k zajištění jejich běžných životních potřeb a běžných životních potřeb osob, vůči nimž má fyzická osoba vyživovací povinnost.

Za běžný právní úkon se nepokládá zejména toto:

a) založení obchodní společnosti, družstva nebo jiné právnické osoby;

b) nabytí účasti nebo převod účasti v obchodní společnosti, družstvu nebo jiné právnické osobě;

c) převod nebo pronájem nemovitostí, případně jejich zatížení právem třetí osoby;

d) uskutečnění právního úkonu bez odpovídajícího protiplnění.

Nakládání s majetkem podléhajícím exekuci

Po doručení oznámení o zahájení exekuce nelze nakládat s majetkem podléhajícím exekuci bez předchozího písemného souhlasu exekutora vyjma běžných právních úkonů. Nakládání s majetkem v rozporu s tímto zákazem nemá vliv na platnost právního úkonu, takovýto právní úkon je však vůči oprávněnému neúčinný a nárok oprávněného může být v exekuci uspokojen z toho, co bylo ztraceno, a to bez toho, že by musel vznést proti tomuto právnímu úkonu námitku, pokud jde o nakládání s majetkem ve prospěch osob uvedených v § 42a odst. 3 a 4 občanského zákoníku (Občiansky zákonník), které o probíhající exekuci věděly nebo při vynaložení náležité péče musely vědět.

Započtení pohledávek

Po zahájení exekuce se nepřihlíží k jednostrannému započtení vzájemné pohledávky povinného vůči oprávněnému, ledaže ji přiznává exekuční titul, na jehož základě by povinný mohl vést exekuci.

Účinky splnění nároku

Po doručení oznámení o zahájení exekuce povinnému nastávají účinky splnění nároku pouze tehdy, dostane-li se exekutorovi plnění v rozsahu, v jakém mu náleží. Dojde-li ke splnění nároku před doručením oznámení o zahájení exekuce povinnému, musí o tom oprávněný bezodkladně informovat exekutora.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Platnost těchto opatření není časově omezená.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Odklad exekuce a zastavení exekuce podle exekučního řádu

Povinný může průběh exekuce pozastavit tak, že soudního exekutora požádá o odklad exekuce (exekutor následně vydá oznámení o odkladu exekuce), a to zejména z těchto důvodů na straně povinného:

a) byla podána vylučovací žaloba nebo probíhá řízení o určení vlastnického práva, pokud se jedná o majetek, který má být předmětem exekuce;

b) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o povolení splátek, k níž se přihlíží;

c) povinný, který je fyzickou osobou, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že se bez svého zavinění dočasně nachází v situaci, kdy by okamžitá exekuce mohla mít pro něj nebo pro příslušníky jeho rodiny obzvláště nepříznivé následky;

d) povinný při exekuci k vymožení pohledávky na výživném uhradil dlužné výživné, včetně výdajů oprávněného a exekutora, podal žádost o odklad exekuce a prohlásil, že běžné výživné bude nadále prostřednictvím exekutora plnit dobrovolně;

e) povinný, který podal návrh na zastavení exekuce, složil jistotu v hodnotě vymáhaného nároku na zvláštní účet exekutora, který byl zřízen pro tento účel.

Povinný může požádat o zastavení exekuce také soud, a to z těchto důvodů:

a) po vzniku exekučního titulu nastaly okolnosti, které vedly k zániku nároku;

b) exekuční titul byl zrušen;

c) podle zvláštního předpisu existuje důvod, kvůli němuž jsou uznání nebo výkon cizího exekučního titulu nepřípustné, ledaže ho bylo možno v řízení uplatnit již dříve;

d) existují jiné skutečnosti, které brání vykonatelnosti exekučního titulu.

Povinný může takovýto návrh, který má odkladný účinek, u exekutora podat pouze do patnácti dnů od doručení oznámení o zahájení exekuce. V později podaných návrzích na zastavení exekuce (které již nemají odkladný účinek) může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po uplynutí této lhůty. V dalších návrzích na zastavení exekuce může povinný namítat pouze skutečnosti, které nastaly po podání předchozího návrhu na zastavení exekuce. Omezení podle první a druhé věty se neuplatní, pokud existují skutečnosti, které povinný nemohl bez vlastního zavinění uplatnit dříve. Pokud oprávněný se zastavením exekuce souhlasí, vydá exekutor oznámení o zastavení exekuce, které doručí účastníkům řízení a soudu; v opačném případě předloží exekutor do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty k vyjádření oprávněného návrh na zastavení exekuce spolu se svým vyjádřením a případným vyjádřením oprávněného soudu, který o návrhu rozhodne.

Proti dalším rozhodnutím exekutora a soudu v exekučním řízení nelze „odvolání“ v zásadě podat, kromě zákonných výjimek stanovených v exekučním řádu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o civilním řízení nesporném

Proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí a proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu je přípustné odvolání. Odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí lze odůvodnit pouze tím, že exekuční titul není vykonatelný nebo že okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti. Odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí není překážkou pro to, aby soud prvního stupně výkon rozhodnutí uskutečnil.

Soud může výkon rozhodnutí odložit i bez návrhu, je-li výkonem rozhodnutí vážně ohrožen život, zdraví nebo příznivý vývoj nezletilého. Na návrh může soud výkon cizího rozhodnutí odložit, pokud bylo ve státě, ve které bylo vydáno, napadeno opravným prostředkem, a to až do vydání rozhodnutí o opravném prostředku. Soud odloží výkon rozhodnutí také tehdy, vyplývá-li to ze zvláštního předpisu.

Soud i bez návrhu usnesením řízení o výkonu rozhodnutí zastaví, pokud:

a) se exekuční titul dosud nestal vykonatelným;

b) exekuční titul byl po nařízení výkonu rozhodnutí zrušen; jestliže byl exekuční titul pozměněn, může soud pokračovat ve výkonu rozhodnutí podle pozměněného exekučního titulu;

c) soud prohlásil výkon rozhodnutí za nepřípustný, jelikož existuje jiný důvod, kvůli němuž nelze rozhodnutí vykonat;

d) okolnosti, které nastaly po vzniku exekučního titulu, vedly k zániku uložené povinnosti;

e) povinnost byla splněna;

f) došlo k výkonu rozhodnutí.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz body 4 a 5. Exekutor je povinen určit způsob výkonu exekuce tak, aby byl přiměřený vymáhané povinnosti a aby hodnota zabaveného majetku povinného odpovídala hodnotě vymáhané povinnosti. Exekuci lze provést pouze v rozsahu nároku, který je uveden v pověření k výkonu exekuce, a nákladů exekuce; to neplatí, jestliže se exekuce provádí prodejem movité věci, kterou nelze rozdělit, nebo prodejem nemovitosti a povinný nemá dostatek jiného majetku, z něhož by bylo možno nárok uspokojit.

Soud musí návrh na výkon exekuce zamítnout i tehdy, pokud:

a) zjistí, že návrh nebo exekuční titul je v rozporu s exekučním řádem;

b) existují důvody, kvůli nimž je nutné exekuci zastavit;

c) oprávněný nebo povinný nejsou právními nástupci osoby uvedené v exekučním titulu;

d) se navrhuje výkon exekuce na základě exekučního titulu, který byl vydán v řízení, v němž se uplatňoval nárok ze směnky, a vyšlo najevo, že nárok vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou a nebylo přihlédnuto k nepřijatelným smluvním podmínkám, omezení nebo nepřípustnost použití směnky nebo rozpor s dobrými mravy a tato okolnost má vliv na vymáhaný nárok;

e) exekuční titul byl vydán v řízení, ve kterém nebylo možno namítat nebo přezkoumat nepřijatelné smluvní podmínky, a existence nepřijatelné podmínky má vliv na vymáhaný nárok, který vznikl v souvislosti se spotřebitelskou smlouvou;

f) exekuce má být provedena na základě rozhodčího nálezu vydaného ve spotřebitelském sporu a

1. spotřebitelská rozhodčí dohoda nesplňuje podmínky podle zvláštních předpisů;

2. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán rozhodcem, jenž byl v době konání rozhodčího řízení zapsán v seznamu rozhodců, kteří jsou oprávněni rozhodovat spotřebitelské spory;

3. rozhodčí nález ve spotřebitelském sporu nebyl vydán stálým rozhodčím soudem, který mohl v době konání rozhodčího řízení rozhodovat spotřebitelské spory;

4. rozhodčí nález nesplňuje náležitosti podle zvláštního předpisu nebo není vykonatelný;

g) v návrhu se uplatňuje nárok na opakující se příslušenství pohledávky a návrh byl podán po třech letech poté, co se exekuční titul stal vykonatelným, aniž by byl povinný vyzván k splnění pohledávky v posledních třech měsících před podáním návrhu na výkon exekuce, nebo aniž by byla s povinným uzavřena dohoda o postupném splnění pohledávky přiznané exekučním titulem v průběhu tří let poté, co se exekuční titul stal vykonatelným;

h) navrhuje se výkon exekuce na základě exekučního titulu, kterým je notářská listina, jež nesplňuje zákonné náležitosti, nebo závazek v ní obsažený porušuje zákon nebo je v rozporu s dobrými mravy.

Soud je v průběhu exekuce oprávněn požadovat od exekutora vysvětlení nebo zprávu o průběhu každé exekuční věci přidělené exekutorovi a exekutor je povinen tyto soudu poskytnout ve stanovené lhůtě. Soud i bez návrhu exekutora nahradí, pokud opakovaně nebo závažně porušil povinnosti stanovené exekučním řádem nebo rozhodnutím soudu. Před rozhodnutím o nahrazení exekutora přihlédne soud k vyjádření účastníků řízení a exekutora.

Uskutečňuje-li se výkon exekuce srážkami ze mzdy, nelze povinnému srazit z měsíční mzdy nebo z jiných příjmů základní částku; způsoby jejího výpočtu stanoví vláda nařízením. Pokud jde o výživné na nezletilé dítě, činí základní částka, kterou nelze povinnému srazit z měsíční mzdy, 70 % základní částky určené podle první věty. Co se týká osoby, která pracuje v zahraničí a jejíž mzda nebo plat se pro tento účel vypočítává s použitím platového koeficientu nebo jiným podobným způsobem, způsob výpočtu základní částky se stanoví stejným způsobem a ve stejném poměru jako mzda nebo plat.

Exekuci přikázáním pohledávky z účtu v bance nepodléhají prostředky na účtu ve výši 165 EUR a finanční prostředky, které jsou podle výslovného prohlášení povinného určeny k výplatě mezd jeho zaměstnancům. Má-li povinný několik účtů, nepodléhají exekuci prostředky na účtu do výše 165 EUR pouze na jednom z nich.

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se exekuce nemůže týkat věcí, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojení hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů či ke svému podnikání, ani jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními zásadami.

Z exekuce jsou vyloučeny:

a) běžné součásti oděvu, prádlo a obuv;

b) nezbytné vybavení domácnosti, a to postel povinného a členů jeho rodiny, stůl, židle podle počtu rodinných příslušníků, chladnička, sporák, vařič, topné těleso, palivo, pračka, peřiny a ložní prádlo, běžné kuchyňské nádobí a rozhlasový přijímač;

c) domácí zvířata kromě zvířat, která slouží k podnikání;

d) věci povinného, které slouží k plnění jeho pracovních úkolů nebo k podnikání, a to do výše 331,94 EUR;

e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo fyzickému postižení;

f) věci, na které byly poskytnuty dávky v hmotné nouzi a příspěvky k dávce poskytované podle zvláštního předpisu, peněžní příspěvky na kompenzaci těžkého zdravotního postižení poskytované podle zvláštního předpisu a opatření sociálně-právní ochrany dětí a sociální kurately finančního charakteru podle zvláštního předpisu;

g) osobní motorové vozidlo, které povinný, kterým je fyzická osoba, potřebuje k individuální přepravě a k uspokojování potřeb fyzické osoby s těžkým zdravotním postižením a potřeb své rodiny nebo členů domácnosti;

h) zásnubní a snubní prsten;

i) hotovost do výše 165 EUR;

j) učebnice a hračky.

Z exekuce jsou vyloučeny také věci podnikatele hospodařícího na půdě, pokud by jejich ztráta ohrozila řádné obhospodařování zemědělské půdy nebo zachování plynulého provozu rostlinné a živočišné výroby podle zvláštních předpisů, a chovná zvířata, tj. dojnice, jalovice, plemenní býci, plemenné prasnice, plemenní kanci, chovné ovce a plemenní berani.

Z exekuce je vyloučen podíl spořitele na majetku v penzijním fondu a podíl účastníka na majetku ve fondu penzijního připojištění odpovídající výši příspěvků zaměstnavatele, které byly zaplaceny za tohoto účastníka, a výnosech z jejich investování.

Platné od 1. dubna 2017

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí (exekucí) se rozumí nucené splnění povinnosti, kterou uložil soud, nebo splnění přímo vykonatelného titulu, který je základem pro výkon. Ve většině případů jde o výkon za účelem vymožení dluhu. Dalším zásadním donucovacím opatřením je vyklizení, tj. povinnost vystěhovat se z budovy nebo její části. Základem pro výkon může být rovněž povinnost převést určitý majetek jiné straně, povinnost něco vykonat nebo příkaz zanechat určitého jednání. Vykonána mohou být rovněž soudem nařízená zabavení nebo jiná zajišťovací opatření. Finský národní donucovací orgán je úřadem Ministerstva spravedlnosti, který nezávisle a nestranně vykonává zákonné povinnosti donucování.

Výkon rozhodnutí ve věcech podléhajících právním předpisům týkajícím se dětí

Ve věcech podléhajících právním předpisům týkajícím se dětí se výkonem rozhodnutí rozumí provedení soudních příkazů, například předání dítěte. Titulem pro výkon může být i dohoda potvrzená úřadem sociální péče. Za připomínku stojí, že ve Finsku je právo na styk právem dítěte, nikoli rodiče. Výkon rozhodnutí soudu týkajícího se péče o dítě a/nebo práv na styk se řídí zákonem o výkonu rozhodnutí týkajících se péče o dítě a práva styku s dítětem (619/1996). Tento zákon se vztahuje rovněž na výkon veškerých dočasných příkazů. V souladu s tímto zákonem se provádí také výkon rozhodnutí v případech, kdy jsou rozsudek nebo rozhodnutí vydané v zahraničí vykonatelné ve Finsku podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003.

Soudní vykonavatel může vykonat příkaz týkající se péče o dítě, pokud rozhodnutí v dané věci bylo vydáno v uplynulých třech měsících. Za jiných okolností je nutné podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí k soudu. Žádost o nařízení výkonu rozhodnutí může soud zamítnout pouze v případě, že výkon by byl v rozporu s nejlepšími zájmy dítěte. U výkonu příkazů týkajících se péče o dítě soud druhé straně ukládá povinnost předat dítě navrhovateli pod hrozbou pokuty. Jinou možností je vydání příkazu k odebrání dítěte z určitého místa. U výkonu příkazů týkajících se styku s dítětem je druhé straně uložena povinnost dovolit navštěvování a podniknout veškeré další konkrétní kroky, které se k umožnění návštěv považují za nezbytné.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Kontaktní informace Finského národního donucovacího orgánu jsou uvedeny na těchto internetových stránkách, a to ve finštině, švédštině a angličtině.

Soudní vykonavatelé jsou ve Finsku státními úředníky. Oprávněný si nemůže zvolit, která donucovací jednotka či který soudní vykonavatel se budou zabývat jeho věcí: o pořadí vyřizování věcí se rozhoduje z úřední pravomoci.

Úkoly Finského národního donucovacího orgánu v rámci výkonu rozhodnutí provádějí donucovací jednotky.

Většina případů vymáhání dluhů je vyřizována elektronicky vnitrostátní základní donucovací jednotkou, díky čemuž není nutný osobní kontakt s dlužníkem.

Pět regionálních rozšířených vykonávacích jednotek národního orgánu odpovídá za prodej zabaveného majetku a další náročnější úkoly při výkonu v rámci příslušnosti každé z nich.

Vnitrostátní zvláštní donucovací jednotka řídí časově náročné úkoly v rámci výkonu, které vyžadují rozsáhlé šetření. Tato jednotka úzce spolupracuje s dalšími orgány a přispívá k potírání šedé ekonomiky a finančních trestných činů.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Vykonávací řízení je zahájeno tím, že oprávněný podá návrh na výkon rozhodnutí a v případě potřeby přiloží kopii exekučního titulu. Oprávněný předem neplatí žádný poplatek za výkon rozhodnutí.

Další informace k řízení o návrhu ve finštině, švédštině a angličtině.

Návrh na výkon rozhodnutí lze podat elektronicky za využití této online služby: https://asiointi2.oikeus.fi/ulosotto/#/

Výkon lze rovněž navrhovat prostřednictvím tradičního písemného návrhu nebo elektronickou cestou:

Oprávnění z Finska: ve finštině - ve švédštině

Formulář návrhu na výkon rozhodnutí pro zahraniční oprávněné (v angličtině): https://oikeus.fi/en/index/oikeuslaitos/forms/enforcement.html

Návrhy podané ze zahraničí elektronickou poštou: ulosotto.uo(at)oikeus.fi

Pokyny pro zaslání bezpečného e-mailu (v angličtině): https://oikeus.fi/en/index/oikeuslaitos/submittingdocuments.html

Soudní vykonavatelé mají povinnost vyhovět rozsudkům soudů a dalším exekučním titulům stanoveným v právních předpisech a nemohou přezkoumávat jejich obsah. Pro zahájení vykonávacího řízení musí mít oprávněný exekuční titul stanovený v právních předpisech, který povinnému ukládá povinnost. Soudní vykonavatelé ověří, že pohledávka od vydání rozsudku soudu nezanikla, a to například zaplacením nebo uplynutím promlčecí lhůty. Právo držitelů zajišťovacích práv (např. u hypotéky) na zaplacení je upraveno zvláštním ustanovením.

3.2 Hlavní podmínky

V občanských a obchodních věcech se výkon obvykle zakládá na rozsudku nebo usnesení obecného soudu. Zvláštní příkaz soudu nařizující výkon rozhodnutí není třeba. Obecné soudy zahrnují okresní soudy, jakožto soudy prvního stupně, a na úrovni odvolací jde o odvolací soudy a Nejvyšší soud. Exekuční titul může představovat rovněž rozhodčí nález. V praxi je důležitým základem pro výkon dohoda o výživném potvrzená příslušným orgánem obce. Jako exekuční tituly Finsko na druhou stranu neuznává listiny sepsané mezi stranami soukromého práva.

Rozsudky, proti nimž bylo podáno odvolání, lze vykonat v případě, že oprávněný poskytne jistotu určenou soudní vykonavatelem na ochranu před jakoukoli škodou, která může povinnému vzniknout. Oprávněnému však není možné poskytnout žádné prostředky po dobu, dokud exekuční titul a jakékoli rozhodnutí o zabavení majetku nebo přikázání pohledávky nenabudou právní moci.

Hlavní ustanovení o vykonatelnosti rozsudků vydaných mimo Finsko lze najít v právních předpisech EU (např. nařízení Brusel I [č. 44/2001] a nařízení Brusel IIa [2201/2003]) a v Úmluvě o uznávání a vykonávání rozsudků v severských zemích. Další informace o přeshraničním vykonávání rozhodnutí lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti, a to ve finštině, švédštině a angličtině.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Jakmile je vykonávací řízení zahájeno, dlužníkovi se zašle oznámení o řízení a výzva k úhradě. Jestliže dlužník v souladu s výzvou platbu neuhradí a ohledně této platby dobrovolně nekontaktuje úřad provádějící výkon, zahájí tento úřad šetření s cílem zjistit na základě údajů v rejstřících výši dlužníkova příjmu a majetku.

Podstatnou součástí tohoto šetření je dotazování bank. Nejčastěji bývá přikázán k úhradě oprávněnému příjem ze zaměstnání a prostředky na bankovních účtech. Namísto pravidelně prováděných srážek ze mzdy lze rovněž dojednat splátkový kalendář. Opatření přijímaná za účelem zjištění výše příjmů a majetku dlužníka, jakož i veškerá další šetření, upravuje zákon. Zákon soudním vykonavatelům přiznává rozsáhlá práva, která jim umožňují přístup k informacím o finanční situaci dlužníka získaným z řady různých rejstříků. Soudní vykonavatelé jsou také povinni dohledávat majetek náležející dlužníkovi. Donucovací opatření musí být prováděna bez zbytečného odkladu. Například má-li dlužník pravidelný příjem ze zaměstnání, první platba ve prospěch věřitele odejde zpravidla do dvou měsíců od zahájení řízení. Dlužník má právo podat odvolání, provádění plateb se však nepřeruší, ledaže tak zvláštním usnesením nařídí soud.

Je možné žádat plný či omezený výkon rozhodnutí. Jestliže není možné dlužnou částku vymoci okamžitě, věřitelé mohou rovněž požádat národní donucovací orgán o sledování pohledávky po dobu dvou let, a to pomocí pasivní evidence. Pro účely výkonu rozhodnutí není třeba najímat si advokáta nebo právního poradce.

Zabaven může být všechen movitý a nemovitý majetek dlužníka, který nepodléhá ochraně nebo se na něj nevztahuje právo na vyloučení z výkonu rozhodnutí, a totéž platí i pro práva, pohledávky či předměty mající peněžní hodnotu. Pokud věřitel požádal o omezený výkon rozhodnutí, lze zabavit pouze majetek, který je dohledatelný v rejstřících a nevyžaduje zpeněžení. Je-li třeba zabavený majetek zpeněžit, je zpravidla prodán v rámci nuceného prodeje, který se zpravidla oznamuje v místním tisku a na internetu.

Odkazy na oznámení o prodeji:

https://www.ulosottolaitos.fi/myynti-ilmoitukset/fi/index.html (ve finštině a švédštině)

https://huutokaupat.com/ulosotto/

Finský zákon o výkonu rozhodnutí obsahuje rovněž zvláštní ustanovení, na jehož základě může soudní vykonavatel rozhodnout, že se nepřihlíží k účelovému uspořádání majetku. Tvrzení, že majetek náleží třetí straně, nebrání zabavení majetku, jestliže:

1. se ukáže, že postavení třetí strany se zakládá na majetkových nebo jiných uspořádáních, která svým právním charakterem neodpovídají své skutečné povaze nebo účelu, s přihlédnutím k tomu, že oprávnění a jednání dlužníka a vlastníka jsou srovnatelná, což platí i pro užitek daného uspořádání na straně dlužníka a další podobné faktory, a
2. je zřejmé, že daného právního postavení se využívá k tomu, aby zabránilo výkonu rozhodnutí nebo zajistilo, že věřitelé nebudou mít k majetku přístup, a
3. pohledávku vůči navrhovateli pravděpodobně nebude v přiměřené době možné od dlužníka vymoci jiným způsobem.

Řízení o zabavení majetku však nelze provést, pokud třetí strana zúčastněná na daném uspořádání předloží odůvodněnou námitku, že by zabavením mohla být porušena její skutečná práva. Soudní vykonavatel musí věc s dlužníkem i třetí stranou a v případě potřeby i s oprávněným náležitým způsobem konzultovat, ledaže by takový postup výkon rozhodnutí výrazně ztížil.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Ačkoliv zahájení vykonávacího řízení má určité účinky, významné právní důsledky s sebou nese přikázání pohledávky a zabavení majetku. Jakmile k zabavení majetku dojde, dlužník jej nesmí ničit, nakládat s ním, dát jej do zástavy nebo o něm jinak rozhodovat ke škodě věřitele. Jakýkoliv úkon učiněný v rozporu s tímto zákazem nemá vůči věřiteli žádné právní účinky. Nabyvatel takového majetku nebo třetí strana ovšem může požívat ochrany osoby jednající v dobré víře. Soudní vykonavatelé mají rozsáhlý přístup k informacím získaným nejen od dlužníka, ale i od třetích stran, například bank. Jakmile je banka informována o tom, že finanční prostředky dlužníka byly zmrazeny, nesmí finanční prostředky z dlužníkova bankovního účtu uvolnit nikomu kromě soudního vykonavatele. Vyplacení pohledávky nebo mezd či platů v rozporu s tímto zákazem je trestným činem.

V důsledku prodeje majetku provedeného během vykonávacího řízení se mění vlastnictví předmětů. Prostředky získané ve formě kupní ceny se převedou oprávněnému v nejkratší možné době.

Majetek je zabaven do výše, která je k vyrovnání dluhu vůči navrhovateli nezbytná. V případech, kdy se výkonu rozhodnutí domáhá několik věřitelů nebo kdy je zabavený majetek zatížen například hypotékou, se prostředky mezi tyto věřitele rozdělí v pořadí přednosti stanoveném právními předpisy. Poplatky za výkon rozhodnutí, které se platí státu, obvykle hradí dlužník. Je-li pokus o vymožení neúspěšný, věřitel musí zaplatit drobný poplatek za řízení. Podobně je věřiteli účtován poplatek za převedení prostředků. V případech vymáhání výživného se poplatek neúčtuje a platby výživného jsou přednostní povahy. Výše plateb prováděných ve prospěch oprávněného se může každý měsíc lišit, v důsledku kolísání příjmů dlužníka a vzhledem k dlužné částce.

Další informace k poplatkům za výkon rozhodnutí ve finštině, švédštině a angličtině.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Podle právních předpisů musí soudní vykonavatelé své povinnosti vykonávat efektivně a bez zbytečného odkladu. Pokud dlužník nemá žádný zabavitelný majetek nebo příjem, jehož platbu je možné přikázat oprávněnému, věc se odkáže zpět na věřitele jakožto nedobytná, a to z některého z následujících důvodů: nedostatečný majetek, nedostatečný a neznámý majetek anebo jiná, zvlášť specifikovaná překážka bránící vymožení. V těchto situacích se informace o příjmu a majetku vždy zjišťují z hlavních rejstříků. Vykonávací řízení bude ukončeno, nicméně věřitel může požádat o výkon k pozdějšímu datu, přičemž v tomto případě bude finanční situace dlužníka znovu prošetřena. Navrhovatel může například navrhovat výkon rozhodnutí tím způsobem, že včas podá nový návrh tak, aby bylo zajištěno přikázání pohledávky ze zdroje, kterým může být sleva na dani, vyplácená dlužníkovi na konci roku. Oprávněný může rovněž požádat o zanesení pohledávky do pasivního registru. Zjistí-li se během šetření jiné věci, že dlužník má příjem, který lze přikázat oprávněnému, nebo zabavitelný majetek nebo že mu může být vyplacena sleva na dani, bude pohledávka uvedená v pasivním registru zohledněna v rámci daného vykonávacího řízení. Údaje v pasivním registru zůstávají v platnosti po dobu dvou let od data vydání potvrzení o překážce uvádějící nedostatek prostředků.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Proti donucovacím opatřením nebo rozhodnutím soudního vykonavatele může podat odvolání kdokoli, jehož práva jsou daným opatřením či rozhodnutím dotčena. Odvolání se podává k okresnímu soudu. Odvolací lhůta činí tři týdny, počítáno obvykle ode dne rozhodnutí nebo dne, kdy bylo dotčené straně rozhodnutí oznámeno.

Podáním odvolání se vykonávací řízení obvykle nepřerušuje, ledaže soud rozhodne jinak. Pokud se odvolání vyhoví, soud rozhodnutí soudního vykonavatele zruší nebo změní. V některých případech mohou soudní vykonavatelé všechny zjevné chyby rovněž opravit sami.

Pokud vyřešení sporu nebo urovnání nároku předloženého v souvislosti s výkonem rozhodnutí vyžaduje rozsáhlejší ústní dokazování, může být nutné věc vyřešit v občanskoprávním řízení před soudem (jedná se o tzv. exekuční spor).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Právní předpisy upravují zákazy výkonu rozhodnutí, například ze sociálních důvodů. Řadu sociálních dávek nelze přikázat oprávněnému. Je-li dlužníkem v řízení fyzická osoba, pak předměty, dávky a práva zvlášť stanovené právními předpisy nemohou být zabaveny. Majetek navíc nesmí být zabaven v případě, kdy by vzhledem k jeho hodnotě a dalším okolnostem oprávněný či oprávnění získali po uhrazení nákladů na výkon rozhodnutí, poplatků soudním vykonavatelům a dluhů váznoucích na majetku pouze nevýznamnou částku.

V donucovacích opatřeních a splátkových plánech musí být vždy zohledněna zákonem chráněná část dlužníkova příjmu a majetku. Jde o částku ponechanou k pokrytí životních nákladů. Obecně platí, že nelze přikázat více než jednu třetinu čisté mzdy nebo platu dlužníka. Stanovené chráněné části příjmu a majetku jsou včetně příkladů uvedeny na internetových stránkách Finského národního donucovacího orgánu ve finštině, švédštině, a angličtině.

V případě, že platební povinnost byla uložena fyzické osobě, zůstává exekuční titul vykonatelný po dobu patnácti let (promlčení exekučního titulu). V případě, že věřitel uvedený v exekučním titulu je fyzická osoba nebo že nárok vyplývá z trestného činu, za který byl dlužník odsouzen k trestu odnětí svobody nebo obecně prospěšným pracím, činí promlčecí lhůta dvacet let.

Promlčecí lhůta pro peněžní dluhy plynoucí z dohody s fyzickou osobou činí dvacet nebo dvacet pět let. Promlčecí lhůta se uplatní bez ohledu na to, zda existuje titul pro vymožení nároku. Toto ustanovení se vztahuje pouze na peněžní dluhy fyzických osob. Peněžní dluh se promlčí nejdéle za dvacet let poté, co se stal splatným. Je-li věřitelem fyzická osoba, činí promlčecí lhůta dvacet pět let.

Pokud má fyzická osoba rovněž titul pro vymáhání peněžního nároku plynoucího z dohody, počítá se promlčecí lhůta podle té promlčecí lhůty, která uplyne první.

Rozsudek soudu nebo jiný exekuční titul nadále nelze vykonat, pokud právo z něj plynoucí následně zaniklo z důvodu splacení dluhu nebo uplynutí promlčecí lhůty či z jiného důvodu.

Další informace viz:

Internetové stránky Finského národního donucovacího orgánu ve finštině, švédštině a angličtině.

Internetové stránky Ministerstva spravedlnosti – Výkon občanskoprávních rozsudků: ve finštině, švédštině a angličtině

Zákon o výkonu rozhodnutí ve finštině a švédštině

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu (utsökningsbalken)

O výkonu rozhodnutí se hovoří tehdy, pokud orgán příslušný pro výkon vymáhá dodržení závazku, o němž rozhodl soud nebo jiný orgán. Výkon rozhodnutí se obvykle týká povinnosti uhradit určitou peněžní částku nebo vyklidit obydlí. Jiný druh výkonu rozhodnutí souvisí se zabavením či jinými zajišťovacími opatřeními.

Výkon rozhodnutí, který souvisí s platební povinností, se provádí prostřednictvím obstavení. Obstavení umožňuje zabavit majetek dlužníka. Pokud povinnost vyžaduje, aby dotyčná osoba vyklidila například obydlí, provádí se výkon formou soudního vystěhování. Jinak se výkon rozhodnutí provádí zpravidla tak, že orgán příslušný pro výkon nařídí osobě, vůči níž je výkon navrhován, aby konala nebo aby dodržela příkaz či jiné nařízení. Orgán příslušný pro výkon může uložit pokutu.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině (föräldrabalken)

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině se týká opatření, jejichž účelem je splnění určité povinnosti vyplývající z rozhodnutí nebo z dohody o péči o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí v praxi. Soud, který rozhodl o výkonu, může uložit pokutu nebo nařídit zajištění policií. Stejná pravidla týkající se výkonu se použijí v případě výkonu cizích rozhodnutí podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 (dále jen „nařízení Brusel II“), týká-li se výkon rozhodnutí osoby dítěte. Jestliže se však výkon rozhodnutí týká majetku dítěte nebo právních nákladů, použije se exekuční řád.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí provádí švédský exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten). Exekuční orgán proto rozhoduje například o zabavení majetku. Celkovou právní odpovědnost za opatření nese vrchní exekutor, zatímco vlastní výkon obvykle zajišťují ostatní úředníci (vykonavatelé provádějící exekuční opatření).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Aby mohlo dojít k výkonu rozhodnutí, musí existovat soudní rozhodnutí nebo jiný exekuční titul.

Základem pro výkon rozhodnutí mohou být tyto exekuční tituly:

• rozsudek, usnesení nebo rozhodnutí soudu,
• smír, který je potvrzen soudem, nebo mediační dohoda, kterou soud prohlásil za vykonatelnou,
• schválené rozhodnutí o uložení trestní sankce, schválený platební rozkaz nebo schválený příkaz k zaplacení pokuty za porušení předpisů,
• rozhodčí nález,
• písemný závazek učiněný v přítomnosti dvou svědků, který se týká plateb výživného podle zákona o manželství (äktenskapsbalken) a zákona o rodině (föräldrabalken),
• rozhodnutí správního orgánu, které je vykonatelné podle zvláštního předpisu,
• listina, která je vykonatelná podle zvláštního předpisu,
• usnesení nebo rozhodnutí exekučního orgánu týkající se platebního příkazu nebo poskytnutí pomoci při výkonu rozhodnutí a evropské platební rozkazy, které exekuční orgán prohlásil za vykonatelné.

Jakmile byl vydán exekuční titul, není k zahájení výkonu zapotřebí další rozhodnutí soudu či jiného orgánu.

Důležitou součástí práce exekučního orgánu je shromažďování informací o majetku povinného. Povinný musí poskytnout podrobné informace o svém majetku a potvrdit správnost poskytnutých informací v písemném seznamu nebo během výslechu, a to pod hrozbou obvinění z trestného činu. Orgán může povinnému také nařídit, aby tyto informace poskytl pod hrozbou pokuty. O pokutě rozhodne okresní soud na žádost exekučního orgánu.

Návrh na výkon rozhodnutí lze podat ústně nebo písemně. Ústní podání návrhu vyžaduje, aby se navrhovatel (osoba žádající o výkon rozhodnutí) dostavil k exekučnímu orgánu. Písemný návrh musí podepsat navrhovatel nebo jeho zástupce.

Náklady státu na výkon rozhodnutí (správní náklady) jsou hrazeny z poplatků (náklady výkonu rozhodnutí). Správní náklady jsou zpravidla účtovány žalované straně (protistraně navrhovatele) v době výkonu rozhodnutí, je-li to možné. Navrhovatel je však obvykle odpovědný státu za tyto náklady. Výjimky z pravidla týkajícího se odpovědnosti navrhovatele mohou být učiněny například u většiny žádostí o platby výživného.

Obecným pravidlem je, že za každý exekuční titul, jehož výkon se požaduje, se stanoví základní poplatek. V případě výkonu rozhodnutí týkajícího se soukromoprávní žaloby činí základní poplatek 600 SEK.

K dalším poplatkům patří poplatky za přípravu, poplatky za prodej a zvláštní poplatky.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Výkon rozhodnutí může být založen na rozhodnutí obecného soudu ve věci péče o děti, bydlišti dětí, styku s dětmi nebo předání dětí. Výkon rozhodnutí se může zakládat také na dohodě o péči o dítě, bydlišti dítěte nebo styku s dítětem, kterou uzavřeli rodiče a kterou schválil úřad sociální péče. Ve Švédsku lze provést i cizí rozhodnutí, například rozhodnutí, které je vykonatelné podle nařízení Brusel II.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydávají okresní soudy. Návrh na výkon rozhodnutí se obvykle podává okresnímu soudu, v jehož obvodu dítě žije. Nemá-li dítě pobyt ve Švédsku, je nutno návrh podat okresnímu soudu ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt).

Návrh může podat například rodič, k němuž se má dítě nastěhovat nebo který má mít styk s dítětem.

Při projednávání dané věci může soud vydat pracovníkovi sociálních služeb zvláštní pokyn, aby se pokusil přesvědčit osobu, která o dítě pečuje, aby to, co je v rozhodnutí nebo dohodě stanoveno, splnila dobrovolně. Je-li věc naléhavá, může soud nebo policejní orgán rozhodnout, že by záležitosti týkající se péče o dítě měly být projednány co nejdříve. Za účelem dosažení výkonu rozhodnutí může soud uložit pokutu nebo nařídit, aby policejní orgán přijal příslušné opatření.

Za návrh na výkon rozhodnutí podle zákona o rodině se poplatek neúčtuje. Kterékoli straně však může být nařízeno, aby uhradila náklady druhé strany. Strana, kvůli níž byly vynaloženy náklady na zajištění péče o dítě nebo opatření v souvislosti s ním, může mít povinnost uhradit tyto náklady státu.

3.2 Hlavní podmínky

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

V některých případech mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí. Tak je tomu například tehdy, je-li exekuční titul natolik nejasný, že jej nelze použít jako základ pro výkon rozhodnutí.

Jiným scénářem může být situace, kdy osoba, které bylo soudním rozhodnutím nařízeno provedení určitého úkonu, povinnost stanovenou v tomto rozhodnutí splnila, například uhradila danou částku.

Dalším případem může být situace, kdy osoba, které bylo nařízeno provedení určitého úkonu, podala na navrhovatele vzájemnou žalobu, tj. předložila protinárok. Protinárok představuje překážku výkonu rozhodnutí, pokud exekuční orgán zjistí, že vzájemná žaloba byla podána prostřednictvím platného exekučního titulu nebo je založena na písemném osvědčení nároku.

Jestliže povinný tvrdí, že jiná záležitost mezi stranami představuje překážku výkonu rozhodnutí a tuto námitku nelze ihned zamítnout, ani pak se nesmí výkon rozhodnutí uskutečnit. Příkladem mohou být námitky týkající se promlčecí lhůty.

Je-li exekuční titul soudem zrušen, je třeba vykonávací řízení ihned přerušit.

V některých případech může soud rovněž nařídit zastavení probíhajícího vykonávacího řízení (inhibition).

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Předpokladem je, že to, co je stanoveno v rozhodnutí nebo dohodě, je v nejlepším zájmu dítěte. Soud nemůže rozhodnutí nebo dohodu při přezkumu v rámci výkonu rozhodnutí znovu posoudit a hlavní alternativou je dobrovolné splnění závazku. Je-li zapotřebí donucovací opatření, je nejpravděpodobnější možností uložení pokuty. Fyzické odebrání lze použít pouze jako krajní možnost.

Někdy mohou existovat překážky výkonu rozhodnutí, například tehdy, je-li dítě nemocné.

Dosáhlo-li dítě takového věku a úrovně zralosti, že je nutno vzít v úvahu jeho přání, nelze výkon rozhodnutí uskutečnit proti vůli dítěte, ledaže soud zjistí, že to je nezbytné v nejlepším zájmu dítěte. Soud by měl výkon rozhodnutí zamítnout rovněž tehdy, je-li zřejmé, že by byl v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Aby mohl být majetek zabaven, musí být splněny určité podmínky. Majetek musí

• patřit povinnému,
• být převoditelný,
• mít určitou peněžní hodnotu.

Zabavit lze jakýkoli majetek. Pravidla týkající se předmětů osobní potřeby se obvykle vztahují pouze na fyzické osoby. Zabavit lze nemovitý i movitý majetek.

Movitým majetkem se rozumí nejen osobní majetek (např. auta, plavidla a jiné předměty), nýbrž také aktiva (např. zůstatky na bankovním účtu) a různá práva (např. právo na užívání nebo dědické podíly).

Předmětem exekuce mohou být lze i mzdy, důchody atd.

Některé druhy majetku zabavit nelze. Tak je tomu v případě předmětů osobní potřeby. Pravidla týkající se předmětů osobní potřeby se obvykle vztahují pouze na fyzické osoby. K předmětům osobní potřeby patří například

• oděvy a jiné předměty určené k osobnímu užívání povinným v přiměřené hodnotě,
• nábytek, domácí spotřebiče a jiné vybavení nezbytné pro chod domácnosti a její údržbu,
• nástroje a jiné vybavení nutné k živobytí či odbornému vzdělávání povinného,
• osobní majetek, například medaile a sportovní ocenění, jež mají pro povinného velkou osobní hodnotu, takže jejich zabavení by nebylo vhodné.

Majetek rovněž může být před zabavením chráněn podle zvláštních předpisů. Tak je tomu například v případě odškodnění.

Výkon rozhodnutí v případě mzdy se může vztahovat pouze na prostředky převyšující částku, kterou povinný potřebuje k zajištění živobytí pro sebe a svou rodinu.

V tomto ohledu mají některé nároky přednost před ostatními. Nárok týkající se výživného má přednost před ostatními nároky.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Jakmile došlo k zabavení majetku, nemá nad ním povinný stejnou kontrolu jako dříve. Povinný nesmí s majetkem nakládat na úkor navrhovatele tím, že by ho převáděl, nebo jiným způsobem, pokud k tomu exekuční orgán ze zvláštních důvodů po projednání s navrhovatelem neudělil souhlas.

Osoba, která nezákonně nakládá se zabaveným majetkem, může čelit trestním sankcím.

Rozhodnutí o zabavení majetku uděluje přednostní právo na majetek.

Při výkonu rozhodnutí musí třetí strana poskytnout údaje o veškerých nárocích, které má povinný vůči ní, nebo o jiných záležitostech, které mohou být důležité pro určení toho, zda má povinný zabavitelný majetek. Povinnost poskytnout informace se vztahuje i na třetí stranu, která má v držení majetek povinného, například majetek v zástavě nebo v úschově. Banka musí například poskytnout informace o bankovních účtech povinného, bezpečnostních schránkách či jiném majetku povinného, který má v úschově. Povinnost poskytnout informace mají rovněž přátelé a příbuzní povinného.

Informace od třetích stran lze požadovat ústně nebo písemně a v případě potřeby je možno předvolat třetí strany k výslechu. Splnění povinnosti lze vymáhat pod hrozbou pokuty nebo trestu odnětí svobody.

Exekuční orgán může zabavený majetek neprodleně prodat v nuceném prodeji. Nucený prodej se obvykle uskutečňuje prostřednictvím veřejné dražby, někdy však může být zajištěn soukromě.

Peněžní prostředky získané při výkonu rozhodnutí musí být zaprotokolovány a vyplaceny co nejrychleji navrhovateli.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Neexistuje žádná maximální lhůta vztahující se na platnost rozhodnutí o zabavení majetku. Právní předpisy však předpokládají, že zabavený majetek bude neprodleně prodán, viz oddíl 3.2.

K soudnímu vystěhování by mělo dojít pokud možno do čtyř týdnů poté, co exekuční orgán obdrží potřebné doklady.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Není-li stanoveno jinak, usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabývá účinku neprodleně. Zůstává v platnosti, pokud není rozhodnuto jinak. V příkazu k zaplacení pokuty se obvykle uvádí, že opatření je nutno učinit v určité lhůtě, například dítě musí být předáno navrhovateli. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí v souvislosti s úpravou styku s dítětem obvykle uvádí, kdy ke styku může dojít, a zpravidla platí několik měsíců dopředu.

Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebrání v přezkoumání nového návrhu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Výkon rozhodnutí podle exekučního řádu

Proti rozhodnutí exekučního orgánu se obecně lze odvolat. Opravný prostředek k okresnímu soudu je třeba podat exekučnímu orgánu.

Odvolání proti rozhodnutí exekučního orgánu může podat i osoba, které se rozhodnutí nepříznivě dotklo. Pro odvolání proti rozhodnutí o obstavení mezd není stanovena žádná konkrétní lhůta. Proti rozhodnutím o zabavení ostatního majetku lze odvolání podat do tří týdnů od doručení. Třetí strany se mohou proti takovémuto zabavení odvolat kdykoli.

Okresní soud může rozhodnout o tom, že prozatím nebude exekuční opatření přijato (inhibition), nebo pokud k tomu shledá zvláštní důvody, může nařídit, aby bylo již přijaté opatření zrušeno.

Výkon rozhodnutí podle zákona o rodině

Proti usnesení okresního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí lze podat opravný prostředek odvolacímu soudu. Opravné prostředky je nutno podat písemně a předložit je okresnímu soudu. Lhůta pro podání opravných prostředků činí tři týdny.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Exekuční řád obsahuje ustanovení, která omezují možnost výkonu rozhodnutí, například v zájmu ochrany povinného. Povinný může v omezené míře bránit výkonu rozhodnutí tím, že proti němu podá námitku, například kvůli promlčení. Nejčastějšími příklady omezení výkonu rozhodnutí jsou situace, kdy jsou některé druhy majetku a některá aktiva se zřetelem k potřebám povinného vyloučena ze zabavení. Ze zabavení hmotných statků může být vyloučeno například to, co se se nazývá „beneficium“ („nezabavitelný majetek“), například byt, který povinný trvale užívá, a peněžní prostředky, které povinný potřebuje ke své obživě. Z obstavení mzdy je vyloučena „vyhrazená částka“ určená ke krytí běžných životních nákladů a nákladů povinného na bydlení.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí, tj. exekuce, je soudem uložený úkon, který je proveden s cílem přinutit povinného, aby splnil příkazy soudu.

Podle právního řádu Anglie a Walesu je volba způsobu výkonu rozhodnutí plně závislá na oprávněném.

Při rozhodování o způsobu, který se použije, musí oprávněný uvážit, zda:

• je pravděpodobné, že od žalovaného (povinného) získá zpět své peníze a soudní poplatek,
• žalovaný dluží finanční prostředky jiným osobám nebo byly proti němu vyneseny rozsudky jiného soudu hrabství (County Court),
• žalovaný vlastní jakékoli předměty nebo majetek, jež by bylo možno převzít a prodat v dražbě,
• žalovaný pracuje,
• žalovaný má jiné příjmy, například příjmy z investic,
• žalovaný má účet v bance, stavební spořitelně či jiný účet,
• žalovaný vlastní nemovitost (dům) nebo
• někdo jiný dluží peníze žalovanému.

Následují informace o různých druzích exekučních opatření. Oprávněný by si měl zvolit opatření, jehož prostřednictvím s největší pravděpodobností získá dlužné peníze zpět.

Soud nemůže zaručit, že oprávněný získá své peníze zpět, a za jakékoli opatření je třeba zaplatit soudní poplatek. Ačkoli soud připočte poplatek k částce, kterou povinný již dluží, soud nemůže vrátit částku, kterou oprávněný zaplatil, pokud neobdrží peníze od žalovaného. Více informací je uvedeno v letáku o vykonávacím řízení.

Obecné informace pro oprávněného jsou uvedeny v příručce o uplatnění peněžního nároku u soudu (Make a Court Claim for Money).

Obecné informace pro povinného jsou k dispozici v těchto pokynech:

Rozsudky soudu hrabství týkající se pohledávek (County court judgments for debt)

Reakce na uplatnění peněžního nároku u soudu (Respond to a court claim for money)

Uplatnění peněžního nároku u soudu (Make a Court Claim for Money)

Různé způsoby výkonu rozhodnutí:

Převzetí kontroly nad věcmi (dříve známé jako zabavení/exekuce - Taking control of goods)

Zabavení věcí za účelem případného odejmutí a prodeje v dražbě k pokrytí nákladů na soudem uznaný dluh.

Za účelem výkonu rozhodnutí převzetím kontroly nad věcmi je nutné u soudu podat návrh na vydání příkazu k převzetí kontroly. Příkaz pomůže pouze v případě, že žalovaný má:

• na adrese uvedené oprávněným dostatečný majetek, jenž lze prodat v dražbě za účelem získání peněžních prostředků, nebo
• veškeré peněžní prostředky, jež jsou požadovány v soudním příkazu (k zastavení prodeje majetku).

Než je možné vydat soudní příkaz, je nutné, aby žalovaný:

• nezaplatil částku, jejíž uhrazení mu bylo uloženo, nebo
• opozdil se nejméně u jedné ze svých plateb.

Soudní vykonavatelé (Bailiffs) nemohou vždy odejmout a prodat majetek žalovaného. Nemohou například odejmout základní vybavení domácnosti a nástroje nebo věci podnikatele, na něž se vztahují leasingové smlouvy nebo smlouvy o pronájmu. Soudní vykonavatel věci žalovaného nepřevezme, pokud jejich hodnota nepostačuje k zaplacení částky uložené v soudním příkazu po uhrazení nákladů na převzetí a prodej majetku. Při prodeji věcí v dražbě je často získán pouze zlomek jejich původní hodnoty. Majetek žalovaného mohl být mimoto zajištěn i soudními vykonavateli, kteří jednají na základě jiného soudního příkazu.

Více informací o příkazech k převzetí kontroly je uvedeno na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Příkazy ke srážkám ze mzdy (Attachment of earnings orders)

V rámci tohoto způsobu výkonu rozhodnutí je získán příkaz, na jehož základě se ze mzdy či platu povinného v den výplaty pravidelně odečte pevně stanovená částka, která je převedena přímo oprávněnému.

Před vydáním příkazu ke srážkám ze mzdy musí být žalovaný zaměstnán. Příkaz nelze vydat, je-li žalovaný nezaměstnaný nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Soud také nemusí být schopen příkaz vydat, nebo může vydat pouze příkaz ke splácení dlužné částky v malých splátkách, pokud jsou životní náklady žalovaného vyšší než jeho příjmy.

Více informací o příkazech ke srážkám ze mzdy je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Soudní zákazy příkazy – včetně příkazů k prodeji a zákazu nakládání s majetkem (Charging orders)

Soudní zákaz či příkaz brání žalovanému v prodeji aktiv (např. majetku, pozemků nebo investic), aniž by uhradil částku, kterou dluží oprávněnému. Oprávněný je vyplacen z výnosů z prodeje, pokud oprávněný prodá majetek, nebo z výnosů z pozůstalosti, jestliže povinný zemře. Tento proces může zahrnovat také další dva druhy soudních příkazů. Za prvé se jedná o příkaz k prodeji, kdy soud může na základě platebního příkazu rozhodnout o nuceném prodeji nemovitého majetku. Za druhé existuje zákaz nakládání s majetkem, který brání povinnému disponovat s nemovitým majetkem s cílem zabránit tomu, aby bylo proti němu zahájeno řízení o vydání platebního příkazu.

Více informací o platebních zákazech a příkazech je uvedeno na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Příkazy k přikázání pohledávky (dříve známé jako soudní obstavení - Third party debt orders)

V rámci tohoto způsobu výkonu rozhodnutí je získán příkaz, podle něhož jsou na základě rozhodnutí soudu obstaveny bankovní účty povinného. Částka k uhrazení soudem uznaného dluhu je poté automaticky převedena na oprávněného za účelem zaplacení dluhu. Nejsou-li na bankovních účtech k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení dluhu, použijí se dostupné prostředky k úhradě alespoň části dluhu.

Více informací o příkazech k přikázání pohledávky je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Další informace poskytuje video.

Konkurzní řízení (Bankruptcy proceedings)

Činí-li dlužná částka nejméně 5 000 GBP, může oprávněný podat rovněž návrh na prohlášení konkurzu na žalovaného. Tato řízení mohou být zahájena jak u soudu hrabství (County Court), tak u vrchního soudu High Court). To však může být nákladné.

Příkazy k získání informací (dříve známé jako ústní ověření - Orders to obtain information)

Tento postup sice sám o sobě nepředstavuje způsob výkonu rozhodnutí, umožňuje však vyslechnout povinné s cílem získat informace týkající se jejich majetku, aby mohl oprávněný přijmout informovanější rozhodnutí o způsobu výkonu rozhodnutí, který chce použít.

Více informací o příkazech k získání informací je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

V Anglii a Walesu je pro výkon rozhodnutí příslušný vrchní soud, soud hrabství nebo nižší/smírčí soud (Magistrates‘ Court). Vrchní soud a soud hrabství vynášejí rozhodnutí a nižší/smírčí soudy vydají místním orgánům exekuční příkaz.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Možný je výkon soudních i mimosoudních rozhodnutí. Není vždy nutné žádat o soudní usnesení, kterým se povoluje exekuce. Převzetí kontroly nad věcmi lze s ohledem na nezaplacený nájem, daně, cla a spotřební daně a pokuty za parkování provést bez předchozího souhlasu soudu.

Soud hrabství i vrchní soud mají pravomoc nařídit výkon rozhodnutí v případech, kdy vynesly rozhodnutí. Je však třeba poznamenat, že soudní vykonavatel u soudu hrabství nemůže vymáhat částku převyšující 5 000 GBP (ledaže se jedná o vymáhání dohody upravené v zákoně o spotřebitelském úvěru z roku 1974 (Consumer Credit Act 1974), kterou lze vymáhat pouze u soudu hrabství). Rozhodnutí soudu hrabství týkající se částky vyšší než 5 000 GBP musí být postoupena vrchnímu soudu za účelem jejich výkonu exekutorem. Exekutoři vrchního soudu nemohou provádět výkon rozhodnutí týkajících se částek nižších než 600 GBP.

Existuje řízení, v jehož rámci se oprávnění mohou rozhodnout, že rozhodnutí soudů hrabství týkající se částek v rozmezí od 600 GBP do 5 000 GBP postoupí vrchnímu soudu za účelem jejich výkonu formou exekuce. Je třeba rovněž uvést, že u vrchního soudu neexistuje řízení o srážkách ze mzdy; tuto záležitost je nutno postoupit soudu hrabství, má-li se použít tento způsob výkonu rozhodnutí.

Pokud byl nárok uplatněn s využitím služby žádosti o úhradu peněz on-line , lze žádost o vydání exekučního příkazu podat rovněž on-line.

Postavení, úkoly, povinnosti a pravomoci exekutorů

• Exekutoři vrchního soudu (High Court Enforcement Officers (dříve Sheriffs)) – od 1. dubna 2004 zajišťují výkon rozhodnutí vrchního soudu exekutoři vrchního soudu. Jedná se o odborníky v oblasti exekucí, které jmenuje lord kancléř za účelem výkonu rozhodnutí v určitých poštovních okrscích. Aby se považovali za způsobilé pro jmenování, musí splnit četná kritéria, která se týkají takových otázek, jako je kvalifikace, finanční bezúhonnost, členství v profesním sdružení a závazky ohledně rozmanitosti a vhodného chování a disciplinární řízení. Exekutoři vrchního soudu mohou vykonávat rozhodnutí soudu hrabství týkající se peněžních částek přesahujících 600 GBP, pokud se oprávněný rozhodne postoupit vymáhání pohledávky vrchnímu soudu.

• Soudní vykonavatelé u soudů hrabství (County court bailiffs), kteří jsou zaměstnanci Soudní služby Jejího Veličenstva (Her Majesty’ s Courts and Tribunals Service), a tudíž státními úředníky, zajišťují výkon rozhodnutí a/nebo příkazů vydaných a zaevidovaných u soudů hrabství. Zajišťují výkon příkazů k převzetí kontroly, příkazů k převzetí vlastnictví pozemků a navrácení zboží na základě příkazů k vrácení zboží. Soudní vykonavatelé u soudů hrabství mimoto vykonávají další funkce, včetně osobního doručování písemností a příkazů k uvalení vazby.

• Pověřenými exekutory (Certificated enforcement agents) jsou soukromí exekutoři schválení soudcem soudu hrabství. Zajišťují zabavení majetku nájemce pronajímatelem k zajištění platby nedoplatků nájemného bez zásahu soudu. Podle řady jiných zákonů mohou pověření exekutoři vymáhat i jiné konkrétní pohledávky, jako je obecní daň, daň z využívání podnikatelských prostor atd.

• Nižší/smírčí soudy (Magistrates’ Courts): Za výkon usnesení nižšího/smírčího soudu odpovídají exekutoři pro civilní výkon rozhodnutí Civilian enforcement officers). Mohou zabavit a prodat majetek za účelem získání dlužné částky pokuty nebo pořádkové pokuty. Mohou vykonávat rovněž příkazy k zatčení, uvalení vazby, zadržení a kontrole vydané nižším/smírčím soudem podle některého z řady předpisů, včetně předpisů týkajících se vymáhání pokut a pořádkových pokut. Některé nižší/smírčí soudy se mohou rozhodnout pro smluvní zajištění exekutorské činnosti pověřenými exekutory.

Využívání služeb advokátů nebo jiných právníků

Oprávněný není povinen podat návrh na výkon rozhodnutí prostřednictvím advokáta nebo jiného právníka.

Vykonávací řízení však mohou být složitá, zejména u vrchního soudu. Před zahájením vykonávacího řízení si proto oprávnění mohou chtít vyžádat radu od právního zástupce, právní porady nebo poradny pro občany.

Rozsah nákladů na výkon rozhodnutí

U každého způsobu výkonu rozhodnutí jsou stanoveny různé soudní poplatky. Jak je uvedeno výše, soud sice připočte poplatek k peněžní částce, kterou již žalovaný dluží, soud však nemůže vrátit částku, kterou oprávněný zaplatil, pokud neobdrží peníze od žalovaného. Stávající poplatky za různé způsoby výkonu rozhodnutí jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

3.2 Hlavní podmínky

Jak je uvedeno výše, v Anglii a ve Walesu je volba způsobu výkonu rozhodnutí, který se má použít, plně v rukou oprávněného. Oprávnění, kteří získali právoplatné soudní rozhodnutí a kterým dosud nebyla příslušná částka uhrazena, jsou oprávněni toto rozhodnutí vymáhat nejvhodnějšími prostředky, jež mají k dispozici. Existuje-li proto právoplatné rozhodnutí a je-li podán příslušný návrh, je soud povinen řídit se přáním oprávněného a použít způsob výkonu rozhodnutí, který si oprávněný zvolil.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční opatření lze přijmout proti tomuto majetku:

• Bankovním účtům prostřednictvím přikázání pohledávky (nebo soudního obstavení).
• Hmotnému movitému majetku prostřednictvím převzetí kontroly nad věcmi.
• Registrovaným dopravním prostředkům prostřednictvím převzetí kontroly nad věcmi.
• Nemovitému majetku prostřednictvím řízení o rozkazu či příkazu.
• Platům a mzdám prostřednictvím srážek ze mzdy.

Exekutor může převzít pouze věci, které patří žalovanému nebo které jsou ve společném vlastnictví. Věci uvedené v následujícím seznamu jsou vyňaty:

a) předměty nebo vybavení (například nástroje, knihy, telefony, počítačové vybavení a vozidla), jež jsou nezbytné pro osobní potřebu povinného při výkonu zaměstnání, podnikání, obchodu, povolání, studia nebo vzdělávání, přičemž celková hodnota předmětů nebo zařízení, na něž se tato výjimka vztahuje, každopádně nepřekročí 1 350 GBP;

b) oděvy, ložní prádlo, nábytek, vybavení domácností, předměty a zásoby, které jsou přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb povinného a členů jeho domácnosti včetně (mimo jiné):

i) sporáku nebo mikrovlnné trouby;

ii) chladničky;

iii) pračky;

iv) dostatečně velkého jídelního stolu a dostatečného počtu židlí pro usazení povinného a všech členů jeho domácnosti;

v) postelí a ložního prádla dostačujícího pro povinného a všechny členy jeho domácnosti;

vi) jednoho pevného telefonu, nebo pokud v dotyčných prostorách neexistuje pevný telefon, mobilního nebo internetového telefonu, který může používat povinný nebo členové jeho domácnosti;

vii) jakýchkoli předmětů nebo vybavení, jež mohou být přiměřeně nutné za účelem –

zdravotní péče o povinného nebo kteréhokoli člena jeho domácnosti;

bezpečnosti v obytné budově nebo

zabezpečení obytné budovy (například poplašný systém) nebo zajištění bezpečnosti v obytné budově;

viii) dostatečného počtu lamp nebo kamen či jiných přístrojů určených k zajištění osvětlení nebo vytápění k uspokojení základních potřeb domácnosti povinného, pokud jde o vytápění a osvětlení, a

ix) jakýchkoli předmětů nebo vybavení, jež jsou přiměřeně nezbytné pro péči o –

osobu mladší 18 let;

osobu se zdravotním postižením nebo

starší osobu;

c) asistenční psi (včetně vodících psů pro nevidomé, psů pro neslyšící a psů pro zdravotně postižené osoby), ovčáčtí psi, hlídací psi nebo domácí zvířata v zájmovém chovu;

d) vozidlo s platným průkazem zdravotně postižené osoby, jelikož se používá k přepravě zdravotně postižené osoby, nebo s ohledem na nějž existují přiměřené důvody se domnívat, že je používáno k tomuto účelu;

e) vozidlo (ať už ve veřejném vlastnictví, či nikoli), které je používáno pro účely policie, hasičského sboru nebo záchranné služby, nebo s ohledem na něž existují přiměřené důvody se domnívat, že je používáno k těmto účelům, a

f) vozidlo, které je opatřeno platným průkazem Britské lékařské asociace (British Medical Association) nebo průkazem jiné lékařské pohotovosti, neboť se používá pro účely lékařské pohotovosti, nebo s ohledem na nějž existují přiměřené důvody se domnívat, že je používáno k těmto účelům.

Musí být pravděpodobné, že veškeré věci, které exekutor převezme, přinesou v dražbě peněžní prostředky. Exekutoři věci neodejmou, pokud se domnívají, že to nepostačí k získání dostatečných prostředků k uhrazení alespoň nějaké částky stanovené v příkazu po zaplacení nákladů na jejich odejmutí a prodej v dražbě.

Pokud jde o příkazy ke srážkám ze mzdy, soud vezme v úvahu, kolik povinný potřebuje k živobytí, pokud jde o potraviny, nájemné nebo hypotéky a základní potřeby a zaplacení běžných účtů, například za elektřinu. To se nazývá „výší chráněného příjmu“. Pokud žalovaný vydělává více, než činí výše chráněného příjmu, bude příkaz vydán.

Pokud jde o přikázání pohledávek, povinný, který nemůže vybírat peníze ze svého účtu v bance nebo u stavební spořitelny a který tvrdí, že v důsledku toho on sám nebo jeho rodina strádá při hrazení běžných životních nákladů, může soud požádat o rozhodnutí o příspěvku v hmotné nouzi, jež umožňuje provést jednu či více plateb ve prospěch konkrétních osob.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Pokud povinní nebo třetí osoby nesplní požadavky stanovené v soudních příkazech a usneseních, mohou jim být uloženy sankce za pohrdání soudem. Sankce, které lze uložit za pohrdání soudem, zahrnují „ospravedlnění se za pohrdání“ (což je omluva pro soudce během veřejného zasedání), pokuty a v nejzávažnějších případech trest odnětí svobody až na dobu 14 dnů.

Banky mají určité povinnosti, pokud jde o zpřístupnění informací a obstavení bankovních účtů. Pokud banka obdrží příkaz k přikázání pohledávky týkající se jednoho z jejích zákazníků, nemusí banka sdělit, kolik peněžních prostředků je na účtu uloženo. Může uvést, že na účtu nejsou žádné peněžní prostředky, že nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení celé částky, je však možné zaplatit určitou část, nebo že jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení celé požadované částky. Existují velmi přísná pravidla týkající se ochrany údajů, která upravují, jaké jiné informace kromě těchto může banka poskytnout.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Všechny příkazy a usnesení uvádějí lhůtu, která je stanovena pro poskytnutí příslušných informací nebo ke splnění, a rovněž nejvyšší přípustné sankce, jež lze za nedodržení soudního příkazu uložit.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Všechny způsoby výkonu soudních rozhodnutí (příkazy a zákazy, příkazy ke srážkám mzdy a příkazy k přikázání pohledávky) zahrnují dvoufázový postup. V předběžné fázi se jedná čistě o soudní funkci založenou na listinných dokladech a v této fázi povinný do procesu nijak nezasahuje. Aby však bylo možno v případě příkazů ke srážkám ze mzdy a příkazů k přikázání pohledávky přistoupit ke konečné fázi, musí se konat jednání, na něž bude povinný přizván a kde bude moci sdělit důvody, proč by se nemělo přikročit k plánovanému způsobu výkonu rozhodnutí. „Konečné“ jednání se bude konat u téhož soudu, u nějž byl podán původní návrh na daný způsob výkonu rozhodnutí (nepožaduje-li se výslovně jinak). Datum jednání bude všem účastníkům oznámeno s dostatečným předstihem a ve všech případech je stanovena minimální doba, která musí uplynout mezi „předběžnou“ fází, oznámením o „konečném“ jednání a samotným „konečným“ jednáním, aby měl povinný (a případně přímo zapojené třetí osoby, např. banka v případě příkazu k přikázání pohledávky) čas na přípravu. Pakliže datum „konečného“ jednání účastníkům řízení nevyhovuje, mohou získat odklad do dne, který jim vzájemně vyhovuje více. Pokud k tomu dojde, zůstává předběžný příkaz v platnosti, nemůže však být až do konání uvedeného jednání „pravomocný“.

V případě platebních příkazů musí předběžný příkaz povinnému doručit oprávněný, a pokud povinný nevznese proti předběžnému příkazu námitku, může být prohlášen za pravomocný, aniž by se muselo konat jednání, pokud soudce nerozhodne, že je soudní jednání nezbytné. Povinný musí soudu odpovědět do 10 dnů ode dne doručení oznámení o soudním jednání. Jestliže povinný vznese proti předběžnému příkazu námitku, nebo pokud soudce věc předá, je věc postoupena původnímu soudu, který rozhodnutí vydal, a bude stanoveno datum jednání. Jednání se zúčastní oprávněný i povinný.

Jakmile soud vydá příkaz, nelze se proti rozhodnutí odvolat. Ve vhodných případech lze opravné prostředky nebo žádosti o zrušení podat pouze s ohledem na původní rozhodnutí, jež oprávněného zmocnilo k podání návrhu na výkon rozhodnutí. Soud může vykonávací řízení zastavit pouze v případě úspěšného napadení rozhodnutí opravným prostředkem nebo jeho zrušení. Je-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek poté, co soud vyhověl návrhu oprávněného na výkon rozhodnutí, může být soudní příkaz na návrh soudu pozastaven. Soudní vykonavatelé nesmí věci odejmout, musí je však obstavit (to znamená, že vyhotoví seznam věcí, jež mohou být později zabaveny a odebrány za účelem prodeje).

Pokud oprávněný podal soudu náležitý návrh na výkon rozhodnutí, nemůže soud odmítnout schválit způsob výkonu zvolený oprávněným. Není tudíž nutné, aby měl oprávněný k dispozici možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí, kterým se opatření schvaluje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Příkaz nebo usnesení o převzetí kontroly jsou časově omezené. Příkaz a usnesení jsou platné po dobu 12 měsíců a rozhodnutím soudu může být tato lhůta prodloužena o dalších 12 měsíců.

V řízení o převzetí kontroly nad věcmi musí mít povinný k dispozici 7 celých dnů na to, aby mohl splatit dluh a náklady řízení před tím, než může exekutor převzít kontrolu nad věcmi. Tato lhůta se může na základě rozhodnutí soudu zkrátit, jsou-li k dispozici důkazy o tom, že oprávněný majetek přemístí, aby se vyhnul exekuci.

Exekutor nesmí kontrolu nad věcmi převzít před 6:00 h nebo po 21:00 h, je-li povinným fyzická osoba.

Exekutor nesmí vstupovat do prostor za účelem převzetí kontroly nad věcmi, je-li jedinou osobou, která je přítomna v prostorách, v nichž se dotyčné věci nacházejí, dítě nebo zranitelná osoba (třeba i více než jedna takováto osoba, nebo kombinace obou těchto kategorií).

Je-li povinným zranitelná osoba, nehradí se poplatek či poplatky za fázi převzetí kontroly nad věcmi, ledaže exekutor poskytl povinnému před tím, než přistoupil k odejmutí věcí, přiměřenou možnost vyžádat si pomoc a poradenství.

Související odkazy

Ministerstvo spravedlnosti

Civil Enforcement Association

Sdružení exekutorů vrchního soudu (High Court Enforcement Officers Association)

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí neboli exekuce je právní postup, jehož prostřednictvím si lze vynutit splnění rozhodnutí, příkazu nebo usnesení soudů.

Severní Irsko má jedinečný systém pro výkon rozhodnutí v občanských věcech. Většina systémů zvykového práva vymáhá rozhodnutí prostřednictvím doplňkových příkazů soudů. V Severním Irsku jsou soudní rozhodnutí v občanských věcech související s navrácením peněžních částek, věcí nebo nemovitostí vykonávána ústředním orgánem nazvaným „Úřad pro výkon soudních rozhodnutí (Enforcement of Judgments Office), který plní jak správní, tak i soudní funkce.

Úřad pro výkon soudních rozhodnutí byl zřízen v roce 1971 a od roku 1979 jej spravuje Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service). Pravomoci a postupy Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí jsou obsaženy ve vyhlášce Severního Irska o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1981 (Judgments Enforcement (Northern Ireland) Order 1981) (dále jen „vyhláška z roku 1981“) a v předpisech Severního Irska o výkonu rozhodnutí z roku 1981 (Judgments Enforcement Rules (Northern Ireland) 1981) (SR 1981/147).

Různé způsoby výkonu rozhodnutí:

Příkaz k úhradě ve splátkách (Instalment Order) – jedná se o příkaz k úhradě ve splátkách, pokud se Úřad pro výkon soudních rozhodnutí přesvědčí o tom, že povinný má nebo bude mít prostředky k zaplacení celé dlužné částky nebo její části v přiměřené lhůtě.

Příkaz ke srážkám ze mzdy (Attachment of Earnings Order) – jedná se o příkaz určený zaměstnavateli povinného, který vyžaduje, aby zaměstnavatel pravidelně srážel ze mzdy nebo platu povinného určitou částku a převáděl ji Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí. Tento příkaz se liší od většiny ostatních příkazů k výkonu rozhodnutí v tom smyslu, že Úřad pro výkon soudních rozhodnutí nemá pravomoc jej přijmout bez předchozí žádosti podané oprávněným. Úřad pro výkon soudních rozhodnutí může doručení příkazu zaměstnavateli pozastavit, je-li přesvědčen o tom, že povinný provede platby ve prospěch úřadu dobrovolně.

Příkaz k zabavení (Order of Seizure) – tento příkaz umožňuje Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí odejmout a prodat některé věci a jiný majetek povinného. Majetek přechází do úschovy a vlastnictví Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí a je zaúčtován oprávněnému, v jehož prospěch byl příkaz vydán.

Příkaz k zřízení zástavního práva k pozemkům (Order Charging Land) – tento příkaz se nejčastěji používá u značných dluhů a obvykle je spojen s jiným způsobem výkonu rozhodnutí. Tento příkaz nemá sám o sobě za následek vymožení dlužné částky v praxi; oprávněný musí podniknout kroky k uplatnění prodejního práva tím, že podá návrh na výkon zástavního práva soudu – ve vyhlášce z roku 1981 se rovněž stanoví, že je možné vydávat příkazy k zřízení zástavního práva k jiným druhům majetku.

Příkaz k ustanovení správce majetku a příkaz podle zákona o soudním řízení proti Koruně (Order Appointing Receiver and Order Under the Crown Proceedings Act) – příkaz k ustanovení správce majetku vede k tomu, že s ohledem na platbu, na kterou by mohl mít povinný nárok, je jmenován jako správce hlavní exekutor. K příkladům plateb, u nichž je vhodný příkaz k ustanovení správce majetku, patří nájemné a výnosy z pozemků, právo na budoucí užívání na základě závěti nebo částky dlužné podle smlouvy povinnému, který je osobou samostatně výdělečně činnou, či platby splatné na základě občanskoprávní žaloby proti jiné osobě nebo společnosti.

Přikázání pohledávky (soudní obstavení – Attachment of Debts (Garnishee) Order) – příkaz k přikázání pohledávky vyžaduje, aby dlužník (nebo „poddlužník“) povinného zaplatil dlužnou částku oprávněnému nebo v jeho prospěch. Oprávněnému, který tento příkaz získá, dává postavení zajištěného věřitele a vztahuje se na splatné pohledávky nebo pohledávky, které teprve vzniknou.

Příkazy k předání vlastnictví pozemku (Orders for Delivery of Possession of Land) – rozsudek týkající se vlastnictví pozemku je vykonán příkazem k předání vlastnictví pozemku, který Úřad pro výkon soudních rozhodnutí opravňuje k vypuzení jakékoli osoby z vlastnictví, bez ohledu na to, zda se jedná o žalovaného, či nikoli.

Příkaz k předání věci (Order for the Delivery of Goods) – rozsudek týkající se vlastnictví věcí je vykonán příkazem k předání věci. Věci převezme Úřad pro výkon soudních rozhodnutí a vrátí je oprávněnému. To by nemělo být zaměňováno s příkazem k zabavení, jelikož věci nejsou prodány.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Úřad pro výkon soudních rozhodnutí (Enforcement of Judgments Office)
Laganside House
23-27 Oxford Street
Belfast
BT1 3LA

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Každá osoba, která je oprávněna vymáhat soudní rozhodnutí, může po zaplacení příslušného poplatku požádat o výkon Úřad pro výkon soudních rozhodnutí. Podání návrhu musí předcházet zaslání „oznámení o záměru požádat o výkon“ povinnému. Nesplní-li povinný rozhodnutí do deseti dnů ode dne oznámení o záměru navrhnout výkon, může navrhovatel přistoupit k výkonu rozhodnutí. V případech, kdy zůstatek všech splatných částek přesahuje 3 000 GBP, lze podat předběžný návrh. To oprávněnému umožňuje, aby docílil vydání rozhodnutí o zabavení (custody warrant) a zprávy ohledně prostředků povinného, aby mohl přijmout informovanější rozhodnutí o tom, zda přistoupí k výkonu rozhodnutí.

Jakmile je návrh schválen, Úřad pro výkon soudních rozhodnutí neprodleně doručí povinnému usnesení o zabavení, v němž jsou uvedeny věci (s několika málo výjimkami, jako je vybavení domácnosti) povinného, které jsou ve vlastnictví a pod kontrolou Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí, takže povinný s nimi nemůže nakládat. Usnesení o zabavení je zrušeno až po zaplacení částky uvedené v soudním rozhodnutí, nebo pokud je od návrhu na výkon rozhodnutí upuštěno.

Další fází vykonávacího řízení je zjištění informací o prostředcích povinného, jež má zásadní význam pro stanovení návrhu na výkon rozhodnutí. Povinný musí poskytnout exekutorovi informace o svých prostředcích, které může exekutor požadovat. Povinný je vyslechnut doma, nebo je předvolán před pověřeného úředníka pro výslech.

Po obdržení zprávy od exekutora vydá vyšší soudní úředník (Master, viz níže) nebo hlavní exekutor předběžné rozhodnutí o vyřízení návrhu na výkon rozhodnutí. Pouze vrchní soudní úředník může vydat příkazy k zabavení, přikázání pohledávky a příkazy k ustanovení správců majetku a příkaz podle zákona o soudních řízeních proti Koruně. V úvahu se bere finanční a jiná relevantní situace povinného a je rozhodnuto o nejvhodnějším způsobu výkonu soudního rozhodnutí, nebo o tom, zda lze soudní rozhodnutí vůbec vykonat. Strany jsou o tomto informovány a mají možnost vznést námitky. Není-li podána žádná námitka, rozhodnutí je potvrzeno, je-li však vznesena námitka, je věc zařazena na seznam pro jednání u vyššího soudního úředníka.

Postavení, úkoly, povinnosti a pravomoci exekutorů

V čele Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí stojí vyšší úředník s postavením a funkcí vyššího soudního úředníka (Master) (kategorie soudního úředníka) a k zaměstnancům patří hlavní exekutor (a jeho zástupce), pověření úředníci a exekutoři přidělení určitému okresu v Severním Irsku.

Pravomoci svěřené Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí, které mu umožňují vykonávat jeho příslušnost, jsou stanoveny vyhláškou z roku 1981. Zvláštní význam má pravomoc vydávat širokou škálu výše uvedených exekučních příkazů. Úřad pro výkon soudních rozhodnutí má podpůrné pravomoci, které mají napomoci procesu výkonu rozhodnutí. Patří k nim vydávání příkazů k zatčení a postupy pro předvolání a výslech svědků, výslech povinných ohledně jejich prostředků, včetně výslechu třetích stran (které mohou mít informace o prostředcích a majetku povinného), a přijímání peněžních prostředků získaných v rámci výkonu soudních rozhodnutí.

Úřad pro výkon soudních rozhodnutí má rovněž pravomoc zamítnout návrh na výkon rozhodnutí. Důvody, proč k tomu může dojít, nejsou ve vyhlášce z roku 1981 upřesněny, obecně se však jedná o případy, kdy navrhovatel není oprávněn výkon rozhodnutí požadovat. Nelze-li rozhodnutí vykonat v přiměřené lhůtě (na základě vydaného usnesení o výkonu rozhodnutí), může Úřad pro výkon soudních rozhodnutí vydat oznámení a osvědčení o nevykonatelnosti. Úřad pro výkon soudních rozhodnutí má rovněž širokou pravomoc týkající se pozastavení výkonu jakéhokoli rozhodnutí, ať už absolutně, nebo za určitých podmínek.

Využívání služeb advokátů nebo jiných právníků

Na jednání před vyšším soudním úředníkem se může strana nebo osoba, jíž se příkaz týká, dostavit osobně, nebo může vyslat právního poradce nebo právního zástupce.

Rozsah nákladů na výkon rozhodnutí

Systém výkonu soudních rozhodnutí v Severním Irsku je financován z poplatků hrazených uživateli. Poplatky, které je třeba zaplatit, jsou uvedeny v části 1 dodatku k vyhlášce Severního Irska o poplatcích za výkon soudních rozhodnutí z roku 1996 (Judgments Enforcement Fees Order (Northern Ireland) 1996) (v platném znění) (SR 1996/101) a závisejí na částce, která má být podle rozhodnutí vrácena, přičemž stávající poplatky jsou uvedeny rovněž internetových stránkách Soudní služby Severního Irska.

3.2 Hlavní podmínky

Příslušnost Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí je stanovena vyhláškou z roku 1981 a zahrnuje tato rozhodnutí:

• rozhodnutí týkající se peněžních částek včetně rozhodnutí soudů všech stupňů v Severním Irsku, rozhodnutí vydaných mimo Severní Irsko a registrovaných v Severním Irsku a některých rozhodnutí vydaných na základě evropského zákona v souvislosti s dluhy nebo náhradou škody spolu s některými rozhodnutími tribunálu a rozhodčími nálezy
• rozhodnutí, podle nichž má určitá osoba nárok na vlastnictví pozemku, zejména příkazy k převzetí vlastnictví ve prospěch hypotečních věřitelů, ačkoliv jsou rovněž vydávány i pro pronajímatele ze soukromého a veřejného sektoru
• rozhodnutí, na jejichž základě má určitá osoba nárok na předání věci
• rozhodnutí požadující, aby určitá osoba zaplatila soudu stanovenou peněžní částku nebo provedla ve stanovené lhůtě nějaký úkon, a rozhodnutí proti určité společnosti.

Existují určitá omezení pravomoci Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí, pokud jde o výkon rozhodnutí, včetně těchto:

• Pokud rozhodnutí může být vykonáno pouze se svolením soudu, který je vydal, je třeba získat nejprve souhlas soudu.
• Jestliže byl výkon rozhodnutí pozastaven nebo odložen, nelze návrh na výkon rozhodnutí přijmout, dokud není pozastavení nebo odklad zrušen.
• V případě, že od nabytí právní moci rozhodnutí uplynulo šest nebo více let, nelze je vykonat. Po uplynutí této lhůty lze podat vyššímu soudnímu úředníkovi žádost o povolení výkonu.
• Rozhodnutí proti určité osobě vydané s uvedením jiného jména, než je její vlastní, vyžaduje souhlas soudu, než je možné je vykonat.

Rozhodnutí o tom, jaký exekuční příkaz bude vydán, je na Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí a navrhovatel nemůže požadovat použití konkrétního způsobu.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční opatření s ohledem na platy nebo mzdy lze přijmout prostřednictvím příkazu ke srážkám ze mzdy. Odečtená částka se vypočte s přihlédnutím k „obvyklé sazbě srážky“ a „výši chráněného příjmu“. V prvním případě se jedná o sazbu, kterou Úřad pro výkon soudních rozhodnutí považuje za vhodnou pro uplatnění na příjem povinného za účelem splnění jeho povinnosti podle soudního rozhodnutí. Druhou sazbou je sazba, pod jejíž úroveň by se podle názoru Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí neměl příjem povinného snížit vzhledem k jeho prostředkům a potřebám.

Existují čtyři kategorie majetku, které mohou být předmětem příkazu k zabavení:

• věci, k nimž má povinný věcná práva a které lze prodat,
• peněžní prostředky, cizí směnky, dluhopisy a směnky vlastní a jiné cenné papíry patřící povinnému,
• jakákoli životní pojistka, z níž má prospěch pouze povinný, a
• majetek manžela nebo manželky povinného, pokud se soudem uznaný dluh týká získaných věcí nebo poskytnutých služeb či splatného nájemného nebo sazeb v souvislosti s užíváním prostor pro obecné užití nebo užíváním povinným a jeho rodinou.

Majetek, který je vyňat ze zabavení, zahrnuje oděvy, nábytek, ložní prádlo a jiné nezbytné vybavení domácnosti; nástroje a vybavení podniku povinného v hodnotě do 200 GBP; majetek, který povinný spravuje pro jinou osobu, a majetek v držení správce ustanoveného soudem.

Příkaz k zřízení zástavního práva k pozemku se může týkat jakéhokoli pozemku nebo majetkových práv k pozemku povinného, přičemž „pozemková práva týkající se pozemku“ zahrnují jakákoli zákonná nebo věcná práva podle ekvity, věcné břemeno, právo, titul, nárok, pohledávku, povinnost, zástavní právo nebo hypotéku související s dotyčným pozemkem. Příkazy k zřízení zástavního práva a podobné příkazy lze kromě pozemků vydat i s ohledem na jiné druhy majetku. Jedná se konkrétně o finanční prostředky nebo zásoby vládních orgánů, veřejných podniků nebo společností; dluhopisy; finanční prostředky soudu a podíly v soukromých společnostech.

Kromě obstavení peněžních prostředků, jež povinnému dluží klient nebo zákazník za provedené práce nebo poskytnuté služby, lze příkaz k přikázání pohledávek vydat i s ohledem na peněžní prostředky, jež má povinný uloženy v bance nebo ve stavební spořitelně.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Usnesení o výkonu rozhodnutí vydané Úřadem pro výkon soudních rozhodnutí má podobnou platnost a účinek jako usnesení Nejvyššího soudu. Existují různé podpůrné donucovací pravomoci, jež lze použít v případě neplnění usnesení o výkonu rozhodnutí, včetně:

• Uvěznění až po dobu šesti týdnů za úmyslné neprovádění splátek splatných na základě příkazu ke splácení ve splátkách nebo nesplacení jiné peněžní částky stanovené v § 107 vyhlášky z roku 1981.
• Příkazy k uložení do úschovy, které zmocňují osobu jmenovanou nuceným správcem vstupovat na pozemky, jež jsou ve vlastnictví osoby, proti níž bylo rozhodnutí vydáno; inkasovat, zabavit a pobírat nájemné a výnosy z těchto pozemků a převzít jakýkoli jiný osobní majetek této strany a uložit jej do úschovy do doby, než bude soudní příkaz splněn.

Pohrdání Úřadem pro výkon soudních rozhodnutí může být postoupeno vrchnímu soudu (High Court), jenž se může tímto protiprávním jednáním zabývat stejně, jako kdyby k němu došlo u soudu.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Ke splnění rozhodnutí týkajícího se peněžních částek dojde uhrazením nebo zaplacením částky uvedené v rozhodnutí. Jakmile k tomu dojde, je exekuční příkaz vydaný s ohledem na dotyčné rozhodnutí zrušen. Pokud byl úspěšně proveden příkaz k převzetí vlastnictví pozemku nebo k předání věcí, nelze přijmout žádná další opatření s výjimkou vymáhání nákladů a výdajů na výkon rozhodnutí.

Oprávněný nebo povinný může Úřad pro výkon soudních rozhodnutí požádat o zrušení nebo pozměnění exekučního příkazu a může se konat jednání.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Hlavní exekutor může podat interní odvolání vyššímu soudnímu úředníkovi.

Úřad pro výkon soudních rozhodnutí může podat externí odvolání vrchnímu soudu s ohledem na skutkové nebo právní otázky stanovené v § 140 vyhlášky z roku 1981 a jinak s ohledem na otázky práva odvolacímu soudu. Příkaz ke srážkám ze mzdy je jediným druhem příkazu k výkonu rozhodnutí týkajícího se peněžních prostředků podle § 140 a neexistuje obecné právo podat opravný prostředek proti odmítnutí vydat konkrétní exekuční příkaz.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

V § 17 vyhlášky Severního Irska o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1981 a rovněž v pravidlu č. 5 předpisů Severního Irska o výkonu rozhodnutí z roku 1981 je stanovena řada omezení s ohledem na výkon rozhodnutí. Existující omezení se týkají řady různých scénářů, kdy se požaduje výkon soudního rozhodnutí. Omezení mají povinného ochránit před řadou různých situací, jako například [mimo jiné]:

a) v případě, kdy je nutné před zahájením výkonu rozhodnutí požádat soud o svolení;

b) pokud soud pozastavil nebo odložil výkon soudního rozhodnutí, což Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí brání ve výkonu;

c) pokud je návrh na výkon rozhodnutí podán více než 6 let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. V tomto případě požádá oprávněný úřad o povolení výkonu, než podá návrh na výkon rozhodnutí – o tomto rozhoduje vyšší soudní úředník Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí;

d) návrh na výkon rozhodnutí nebude schválen, pokud ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným, uplynulo více než 12 let;

e) pokud je podán více než jeden návrh na výkon téhož rozhodnutí. Je-li podán více než jeden návrh, vyžádá si oprávněný souhlas hlavního exekutora před podáním dalšího návrhu na výkon téhož rozhodnutí;

f) pokud oprávněný postoupil po vydání rozhodnutí pohledávku třetí osobě;

g) pokud soud uložil v soudním rozhodnutí podmínku, která nebyla splněna, což brání výkonu rozhodnutí Úřadem pro výkon soudních rozhodnutí;

h) přijetí návrhu na výkon v případě, že se podle pravidla č. 103 projednává usnesení o pozastavení výkonu rozhodnutí. Před podáním návrhu na výkon musí vyšší soudní úředník udělit souhlas;

i) přijetí návrhu na výkon rozhodnutí v případě, že bylo vydáno usnesení o pozastavení výkonu z důvodu platební neschopnosti podle § 14 odst. 1.

Pokud Úřad pro výkon soudních rozhodnutí potvrdí, že rozhodnutí je vykonatelné (§ 19–21 vyhlášky Severního Irska o výkonu soudních rozhodnutí z roku 1981), lze osvědčení zrušit (na žádost oprávněného). To je však omezeno na dobu 12 let ode dne, kdy bylo vydáno osvědčení o nevykonatelnosti.

Ustanovení § 16 vyhlášky Severního Irska o promlčení z roku 1989 (Limitations (Northern Ireland) Order 1989) stanoví omezení s ohledem na výkon soudních rozhodnutí (a úroků), jenž nelze zahájit po uplynutí 6 let ode dne, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným. Při vyřizování návrhu na výkon rozhodnutí, které je starší 6 let (viz písmeno d) výše), to vyšší soudní úředník Úřadu pro výkon soudních rozhodnutí vezme v úvahu.

Související odkazy

Soudní služba Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service)

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Ve Skotsku se k popisu řady právních postupů, jež lze uplatnit vůči povinným za účelem vymáhání úhrady dlužných částek oprávněným, používá pojem „postih“ (diligence). Postih lze uplatnit pouze na základě zákonného příkazu/titulu, jako je soudní rozhodnutí nebo doklad o dluhu za účelem uhrazení peněžní částky, nebo obecněji rozhodnutí civilních soudů, včetně provedení určitého úkonu či zabránění určitému úkonu.

K druhům postihu patří zadržení příjmu, obstavení věcí nebo finančních prostředků v držení třetí osoby, zabavení majetku nebo finančních prostředků, zákaz a přiznání nároku.

Přiznání nároku

Přiznání nároku je velmi starý postih uplatňovaný vůči nemovitému majetku, jehož účinkem je soudní zajištění závazku ve prospěch oprávněného. Tento ojediněle používaný postih se uplatňuje výlučně v řízení u soudu Court of Session. Po vydání rozhodnutí o přiznání nároku je výpis z rozhodnutí zaevidován nebo zaregistrován v příslušném skotském katastru nemovitostí (kniha vlastnických práv (Register of Sasines) nebo pozemková kniha (Land Register)). Oprávněný, jemuž byl nárok přiznán, pak obecně získá stejná práva jako ostatní oprávnění s právy k nemovitosti, avšak vyjma prodejního práva. Toto rozhodnutí umožňuje oprávněnému podat žalobu na vystěhování povinného, pokud je vlastníkem, nebo podat žalobu na získání nájemného od nájemců, je-li nemovitost pronajata. Teprve po uplynutí desetileté lhůty může oprávněný soud požádat, aby jej ustanovil vlastníkem a mohl majetek prodat.

Obstavení věcí nebo finančních prostředků v držení třetí osoby

Obstavení je postih uplatněný proti movitým věcem náležejícím povinnému, které má v držení třetí osoba. Obstavení brání třetí osobě v převedení obstaveného majetku. K majetku, který lze obstavit, patří pohledávky, finanční prostředky na bankovním účtu, akcie, majetek spravovaný svěřenským správcem, pojistky a hmotný movitý majetek. Hmotný movitý majetek v držení povinného nelze obstavit, neboť náležitým postihem je zabavení.

Zabavení majetku

Hmotný movitý majetek v držení povinného může oprávněný zabavit a prodat v dražbě jako způsob získání zbývajících dlužných částek. Zabavení však nelze použít k zajištění určitých předmětů, jako jsou nástroje nebo knihy, které povinný potřebuje pro výkon svého povolání, nebo vozidla, jež povinný přiměřeně potřebuje a jejichž hodnota nepřesahuje stanovenou částku. Zabavení nelze použít rovněž k převzetí vlastnictví věcí v obydlí povinného, pokud Sheriff Court nevydal rozhodnutí o mimořádném zabavení. Zabavení umožňuje oprávněnému zabavit peněžní prostředky (hotovost včetně mincí a bankovek v cizí měně, poštovní poukázky, bankovní nástroje atd.) nacházející se v prostorách povinného, ačkoliv nelze zabavit peněžní prostředky nacházející se v obydlí povinného nebo u něj osobně.

Zadržení příjmu

Postih uplatněný vůči příjmu povinného lze provést ve formě zadržení příjmu (v případě vymáhání jediné pohledávky), zabavení dlužného výživného (v případě vymáhání alimentů nebo pravidelných příspěvků po rozvodu) nebo společného příkazu k zadržení příjmu (příkaz vydaný soudem za účelem vymáhání dvou či více pohledávek stejného typu současně). Příkaz ke srážkám ze mzdy lze podle zákona o podpoře dítěte z roku 1991 (Child Support Act 1991) vydat rovněž osobě, která je povinna platit výživné na dítě na základě příkazu k vyživovací povinnosti. Po doručení prohlášení o zadržení příjmu musí zaměstnavatel ke každému dni výplaty odečíst příslušnou částku, která se vypočítá podle zákonem stanovených tabulek, z výdělku povinného a převést ji oprávněnému, a to do doby, než je dluh vyrovnán nebo než povinný odejde ze zaměstnání.

Zbavení vlastnictví nebo vyklizení nemovitosti

Zbavení vlastnictví se může uskutečnit na základě rozhodnutí o převzetí vlastnictví nemovitého majetku, vyklizení nebo nuceném vystěhování. Vyklizení je pojem, který se používá v případě, chce-li pronajímatel převzít zpět nemovitost od nájemce. Zbavení vlastnictví je prostředek k vystěhování obyvatele, který nemá právo nemovitost obývat.

Zákaz

Zákaz je osobní postih, který povinnému zakazuje prodej majetku či jiné nakládání s majetkem nebo zřízení zástavního práva k nemovitosti na úkor oprávněného, v jehož prospěch byl zákaz vydán. Toho je dosaženo zapsáním zákazu v rejstříku zákazů a soudních rozhodnutí (Register of Inhibitions and Adjudication). Zákaz nabízí oprávněnému, v jehož prospěch byl zákaz vydán, komfort v tom, že povinný bude mít při nakládání s nemovitým majetkem potíže, nepřiznává však tomuto oprávněnému věcné právo k majetku. Zákaz je negativní nebo prohibitivní postih, který je účinný po dobu pěti let, skončí však dříve, pokud s tím oprávněný, v jehož prospěch byl zákaz vydán, souhlasí; obvykle po uspokojení pohledávky.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Příslušnými orgány pro výkon rozhodnutí ve Skotsku jsou Sheriff Officers a Messenger-at-arms. Oprávnění jim vydají pokyn k výkonu soudních rozhodnutí nebo příkazů proti povinným, které vydaly soudy Sheriff Courts nebo Court of Session, jakož i dokladů o dluhu zapsaných za účelem vymáhání v rejstříku Books of Council and Session.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Vykonatelná jsou soudní rozhodnutí nebo příkazy vydané soudem Sheriff Court v kterémkoli soudním okrese (Sheriffdom) ve Skotsku nebo soudem Court of Session a rovnocenné tituly (jako je doklad o dluhu zapsaný za účelem vymáhání). Výpis z rozhodnutí obvykle obsahuje příkaz k výkonu rozhodnutí v souladu s právními předpisy.

Výkon rozhodnutí postihem obvykle spadá do pravomoci Sheriff Officers a Messenger-at-arms. Jedná se o nezávislé smluvní strany placené z poplatků, které mají pověření od vrchního soudce hrabství (Sheriff Principal) v soudním okrese, v němž mají působit. Tito úředníci podléhají kontrole a dohledu ze strany soudu, ačkoli je soud přímo nezaměstnává. Skotský zákon o dlužnících z roku 1987 (Debtors (Scotland) Act 1987) stanoví zákonný rámec pro kontrolu jejich jmenování, vzdělávání a výkon jejich úředních funkcí, zatímco skotský zákon o vypořádání a obstavení pohledávek z roku 2002 (Debt Arrangement and Attachment (Scotland) Act 2002) a skotský zákon o konkurzu a náležité péči atd. z roku 2007 (Bankruptcy and Diligence etc. (Scotland) Act 2007) blíže upravuje jejich funkci a chování. Všichni soudní úředníci musí mimoto plnit své povinnosti v souladu s předpisy „Constitution and Bye-Laws of the Society of Messengers-at-Arms and Sheriff Officers“.

Pouze v některých vykonávacích řízeních je nutné využít služeb právníka.

Poplatky, které účtují Sheriff Officers a Messengers-at-Arms za uplatňování postihů, jsou v současnosti stanoveny v předpisech „Act of Sederunt (Fees of Sheriff Officers) 2013“ (SSI 2013/345) a „Act of Sederunt (Fees of Messengers-at-Arms)“ 2013 (SSI 2013/346). Tyto tabulky se pravidelně mění.

3.2 Hlavní podmínky

K výkonu rozhodnutí obvykle postačuje vydání rozhodnutí ve prospěch žalobce. Většina postihů však před vymáháním dlužné částky vyžaduje rovněž doručení příkazu k úhradě a vydání balíčku dokumentů obsahujících rady a informace pro dlužníky (Debt Advice and Information Package). Příkaz k úhradě představuje formální žádost o platbu, která je doručena povinnému a která se týká částky dlužné oprávněnému, včetně souvisejících úroků a nákladů. Oprávněnému poskytuje pro provedení platby lhůtu v délce čtrnácti dnů (pokud se oprávněný nachází ve Spojeném království). Není-li dluh ve stanovené lhůtě vyrovnán, může oprávněný za účelem vymáhání dlužných částek využít postih. Balíček dokumentů s radami a informacemi pro dlužníky doporučuje povinným, aby si vyžádali finanční poradenství.

V případě rozhodnutí o mimořádném zabavení se musí oprávněný obrátit na soud, aby si vyžádal povolení k zabavení zbytných věcí v domácnosti povinného. Při zvažování vydání tohoto rozhodnutí přihlíží soudce hrabství k různým záležitostem. Těmi jsou

• povaha dluhu (a zejména to, zda se dluh týká daní či poplatků nebo zda souvisí s živností nebo podnikáním povinného),
• zda povinný pobývá na uvedeném bydlišti,
• zda povinný vykonává z tohoto bydliště živnostenskou či podnikatelskou činnost,
• zda bylo povinnému poskytnuto finanční poradenství,
• zda uplynula případná prodloužená lhůta pro provedení platby, a
• případná dohoda mezi povinným a oprávněným ohledně vyrovnání dluhu.

Soudce hrabství se musí zejména ujistit o tom, že oprávněný podnikl přiměřené kroky k dohodě o vyrovnání dluhu a že již podnikl kroky k vymáhání pohledávky formou obstavení a zadržení příjmu a že existuje přiměřená vyhlídka na to, že částka získaná v dražbě zbytných věcí povinného se bude přinejmenším rovnat součtu přiměřeného odhadu započitatelných nákladů plus 100 GBP.

Obstavení má zajistit majetek (finanční prostředky a movité věci) v držení třetí osoby a zajišťuje oprávněnému, který obstavení provedl, přednostní pořadí. Pokud jsou obstaveny finanční prostředky, jsou automaticky převedeny po uplynutí lhůty v délce čtrnácti týdnů, pokud nebyla podána námitka. Námitku je třeba podat u soudu Sheriff Court a měla by se zakládat na tom, že obstavení je nepřiměřeně tvrdé, že Sheriff Officer neprovedl obstavení řádně nebo že obstavené finanční prostředky patří třetí osobě (nebo je vlastní třetí osoba společně s povinným). Za účelem převedení obstavených věcí musí oprávněný podat žalobu na vydání, a pokud jí soud vyhoví, nařídí osobě, jejíž majetek byl obstaven, aby obstavené věci převedla.

Jestliže v případě přiznání nároku není dlužná částka uhrazena po deseti letech („zákonná lhůta“), může osoba, jíž byl nárok přiznán, přeměnit své právo na absolutní majetkové právo. Toto se uskutečňuje v řízení u soudu Court of Session o tzv. žalobě na zjištění uplynutí zákonné lhůty. Povinný se může žalobě na zjištění uplynutí zákonné lhůty bránit na základě toho, že dluh je uhrazen.

Zákaz nabývá účinku ode dne, k němuž jsou v rejstříku zákazů a soudních rozhodnutí zaevidovány prohlášení o zákazu a osvědčení o provedení zákazu. Pokud je však v rejstříku zákazů a soudních rozhodnutí zaevidováno oznámení zákazu a prohlášení o zákazu a osvědčení o výkonu jsou zaregistrovány do 21 dnů od tohoto oznámení, nabývá zákaz účinku ode dne registrace oznámení.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Postih je dostupný s ohledem na jakýkoli druh majetku s výjimkou hotovosti v držení povinného.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Přiznání nároku

Přiznání nároku má účinek soudního zajištění nemovitosti ve prospěch oprávněného. Rozhodnutí o přiznání nároku neuděluje osobě, jíž byl nárok přiznán, okamžité prodejní právo; pouze právo zajistit nájemné, je-li nemovitost pronajata, nebo právo vystěhovat povinného, pokud je v jeho vlastnictví.

Obstavení věcí nebo finančních prostředků v držení třetí osoby

Účinkem obstavení je zmrazení finančních prostředků a/nebo movitého majetku náležejícího povinnému, který je v držení třetí osoby. Třetí osoba nemůže bez souhlasu oprávněného věci nebo finanční prostředky používat nebo s nimi nakládat či je předat povinnému. Za účelem převedení obstavených věcí oprávněnému musí tento podat žalobu na jejich vydání. Obstavené finanční prostředky v držení finanční instituce jsou automaticky převedeny po uplynutí lhůty v délce 14 týdnů, pokud není podána námitka. Pokud osoba, jejíž majetek byl obstaven, obstavené věci vydá, odpovídá oprávněnému, který obstavení provedl, za jejich hodnotu. Teoreticky může být obviněna rovněž z pohrdání soudem za to, že jednala v rozporu s rozhodnutím o obstavení majetku. Osoby, jejichž majetek byl zabaven, mají právní povinnost informovat oprávněného, který obstavení provedl, o existenci nebo rozsahu majetku, jehož se obstavení týká. Nesplnění této povinnosti může mít za následek, že soudce hrabství vydá rozhodnutí, které vyžaduje, aby osoba, jejíž majetek byl obstaven, zaplatila oprávněnému, který obstavení provedl, určitou peněžní částku.

Zadržení příjmu nebo příkaz k vyživovací povinnosti

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno prohlášení o zadržení příjmu nebo příkaz k vyživovací povinnosti, musí vypočtenou částku odečíst a převést ji oprávněnému. Jestliže zaměstnavatel podmínky nesplní, odpovídá oprávněnému za peněžní částku, která měla být vyplacena.

Zbavení vlastnictví nebo vyklizení nemovitosti

Rozhodnutí o zbavení vlastnictví nebo vyklizení vyžaduje, aby se dotyčná osoba vystěhovala z nemovitosti uvedené ve výpisu z rozhodnutí. Pokud osoba, jíž se rozhodnutí o zbavení vlastnictví nebo vyklizení týká, tento příkaz nesplní dobrovolně a nevystěhuje se do stanoveného data, mohou ji vystěhovat Sheriff Officers a nemovitost zajistit, přičemž si v případě potřeby vyžádají asistenci policie. „Příkaz k vystěhování z nemovitosti“ musí být doručen osobě, která má být vystěhována, a před vyklizením nebo zbavením vlastnictví musí uplynout lhůta stanovená v příkazu, ledaže soudce hrabství od tohoto požadavku upustil.

Zákaz

Registrace zákazu v rejstříku zákazů a soudních rozhodnutí brání povinnému v tom, aby nemovitý majetek prodal či s ním jinak nakládal nebo zřídil k němu zástavní právo, a to na úkor osoby, v jejíž prospěch byl zákaz vydán. Na žádost osoby, v jejíž prospěch byl zákaz vydán, lze případné disponování s majetkem nebo běžnou zástavu či jiný úkon povinného v rozporu se zákazem napravit.

Rozhodnutí ad factum praestandum je rozhodnutí za účelem provedení jiného úkonu dlužníkem než zaplacení peněžní částky a vyžaduje splnění. Podmínky rozhodnutí musí přesně stanovit, co se má vykonat, a je-li žádost podána soudu, je vhodné připojit alternativní žádost o náhradu škody v případě nesplnění. Nedodržení rozhodnutí nemůže mít za následek trest odnětí svobody, ledaže osoba, která o rozhodnutí původně požádala („navrhovatel“), podá návrh soudu, který vydal původní rozhodnutí. Je pak na navrhovateli, aby soud přesvědčil, že povinný úmyslně odmítl rozhodnutí vyhovět. Je-li soud o tomto přesvědčen, může vydat příkaz k uvěznění odpůrce na dobu nepřesahující 6 měsíců. Trest odnětí svobody neznamená, že zaniká povinnost uložená v rozhodnutí.

Obstavení peněžních prostředků

Toto umožňuje oprávněnému zabavit a převzít peněžní prostředky (hotovost včetně mincí a bankovek v cizí měně, poštovních poukázek, bankovních nástrojů atd.) v prostorách povinného, ačkoliv nelze zabavit peněžní prostředky nacházející se v obydlí povinného nebo u něj osobně.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Přiznání nároku

Po vydání rozhodnutí je výpis zaznamenán v příslušném skotském katastru nemovitostí. Rozhodnutí je poté platné a teprve po uplynutí 10leté lhůty může oprávněný soud požádat, aby jej ustanovil vlastníkem a mohl majetek prodat.

Obstavení věcí nebo finančních prostředků v držení třetí osoby

Obstavení v rámci exekuce je úspěšné, či neúspěšné. Rozhodnutí o obstavení může být například doručeno bance, pokud však povinný nemá u této banky účet nebo nemá na účtech dostatečné peněžní prostředky, nebudou při obstavení získány žádné peněžní prostředky.

Zabavení majetku

Zabavení má účinek až po šesti měsících ode dne, k němuž byla věc zabavena, nebo po 20 dnech ode dne, k němuž byla zabavená věc přemístěna z místa, kde byla zabavena, podle toho, co nastane dříve. Rozhodnutí o mimořádném zabavení stanoví lhůtu, ve které musí být provedeno.

Zadržení příjmu nebo příkaz k vyživovací povinnosti

Doručení prohlášení o zadržení příjmu nebo zabavení dlužného výživného je buď úspěšné, nebo neúspěšné. Není-li povinný zaměstnán u osoby, které bylo prohlášení doručeno, není splněno. Je-li povinný zaměstnán, platí do doby, než je dluh uhrazen, nebo než povinný toto zaměstnání opustí.

Zbavení vlastnictví nebo vyklizení nemovitosti

Postih na základě rozhodnutí o vyklizení nebo zbavení vlastnictví musí být proveden bez zbytečného odkladu. To, co může představovat zbytečný odklad, není definováno. Závisí to na konkrétních okolnostech každého případu.

Zákaz

Zákaz přestává platit po 5 letech. Podá-li osoba, v jejíž prospěch byl zákaz vydán, soudu žádost, může být prodloužen. Rozhodnutí ad factum praestandum musí přesně stanovit to, co se má vykonat, a lhůtu, ve které je třeba dotyčný úkon provést.

Zabavení peněžních prostředků

Zabavení peněžních prostředků je úspěšné, nebo neúspěšné. Pokud například Sheriff Officer nenajde v prostorách povinného žádné peněžní prostředky, je zabavení peněžních prostředků neúspěšné. Je-li zabavení finančních prostředků úspěšné, pak soudní úředník (Sheriff Officers nebo Messengers at Arms) musí před uplynutím 14denní lhůty počínající dnem, k němuž došlo k zabavení finančních prostředků, podat zprávu soudci hrabství. Soudní úředník musí vyhotovit kopii zprávy pro povinného a oprávněného. Zabavení pozbude účinnosti, pokud soudce hrabství odmítne zprávu přijmout.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Zaměstnavatel nebo povinný může soudce hrabství požádat o vydání rozhodnutí, kterým se příkaz k vyživovací povinnosti prohlašuje za neplatný nebo kterým se stanoví, že pozbývá platnosti. Jestliže povinný soudce hrabství přesvědčí o tom, že není pravděpodobné, že se opět s platbou opozdí, může soudce hrabství vydat rozhodnutí o jeho zrušení.

Povinný, osoba, jejíž majetek byl obstaven, nebo třetí osoba může podáním námitky požádat soudce hrabství o vydání rozhodnutí, kterým se obstavení zrušuje nebo omezuje. Toto oznámení je nutné učinit do 4 týdnů od provedení obstavení.

Opravný prostředek lze podat proti jakémukoli rozhodnutí, které soudce hrabství přijme v souvislosti se zabavením nebo mimořádným zabavením. Opravný prostředek lze pouze se souhlasem soudce hrabství podat vrchnímu soudci hrabství, a to v souvislosti s právní otázkou. Rozhodnutí vrchního soudce hrabství o opravném prostředku je konečné.

Důvodem pro zrušení nebo odvolání zákazu je situace, kdy byl zákaz z procesního hlediska nevhodný a kdy byl příkaz k úhradě snížen.

Jakmile je rozhodnutí o vyklizení nebo zbavení vlastnictví provedeno, nelze se proti němu odvolat.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Povinný, který uzavře dohodu o řešení dluhu

Pokud je povinnému ustanoven nucený správce nebo uzavře dohodu o svěřenské správě, chráněné svěřenské správě (protected trust deed) nebo splátkovém kalendáři v rámci programu vypořádání dluhů, nemohou povinní uplatnit vůči povinnému další postihy s výhradou určitých podmínek. Oprávněný místo toho musí obvykle přihlásit pohledávku u správce povinného, nebo zapsat pohledávku do splátkového kalendáře.

Moratorium na postih

Moratorium na postih lze zavést v případě všech zákonných způsobů řešení dluhu ve Skotsku podle novely skotského zákona o konkurzu z roku 1985 (Bankruptcy (Scotland) Act 1985), který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2015 na základě skotského zákona o konkurzu a dluhovém poradenství z roku 2014 (Bankruptcy and Debt Advice (Scotland) Act 2014). To znamená, že pokud fyzická osoba oznámí, že chce požádat o zákonné řešení dluhu, bude jí po dobu 6 týdnů poskytnuta ochrana před jakýmkoli postihem ze strany jejích věřitelů. Jedná se o stejnou 6týdenní lhůtu, jaká v současnosti existuje podle skotského zákona o konkurzu a náležité péči z roku 2007 (Bankruptcy and Diligence (Scotland) Act 2007), který zavedl moratorium na postih v případě povinného, který hodlá požádat nebo požádal o splátkový kalendář, nebo 6týdenní lhůta ode dne, kdy sdělí správci programu vypořádání dluhů svůj záměr požádat o splátkový kalendář. Tuto 6týdenní dobu platnosti moratoria však lze za určitých okolností zkrátit nebo prodloužit. [V rámci skotského zákona o koronavirové pandemii z roku 2020 (Coronavirus (Scotland) Act 2020) byla doba ochrany na základě moratoria prodloužena na 6 měsíců – jedná se o změnu, která bude v platnosti do 30. září 2020 a nařízením ji lze dále prodloužit].

Lhůta pro provedení platby

Při vydání rozhodnutí proti povinnému, které se týká uhrazení pohledávky určitého typu, může soud vydat pokyn ohledně doby splácení v tom smyslu, že splatnou částku lze hradit postupně ve splátkách. Rozhodnutí o době splácení může soud přijmout i po zahájení postihu. Po dobu platnosti pokynu nebo rozhodnutí ohledně doby splácení není možné doručit příkaz k úhradě nebo provést jakýkoli postih za účelem vymáhání úhrady dlužné částky.

Lhůty pro výkon rozhodnutí

Povinnost zaniká, pokud ode dne, kdy se stala vymahatelnou, uplynula nepřetržitá doba dvaceti let, aniž by byla podána příslušná žaloba nebo aniž by byla platně uznána existence povinnosti. Není-li proto uplatněn žádný postih na základě soudního rozhodnutí nebo dokladu o dluhu po nepřetržitou dobu 20 let, aniž by byla povinnost rovněž jednoznačně uznána písemně povinným nebo jeho jménem, je promlčena. Pokud oprávněný uplatní postih za účelem výkonu rozhodnutí nebo dokladu o dluhu a povinný jednoznačně oprávněnému uzná, že dluh stále existuje, má oprávněný lhůtu v délce dalších 20 let, během níž může požadovat od povinného uhrazení pohledávky v plné výši.

Související odkazy

Úpadkový účetní (Accountant in Bankruptcy)

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkon rozhodnutí je soudem uložený úkon, který je proveden s cílem přinutit povinného, aby splnil příkazy soudu. Volba způsobu výkonu rozhodnutí plně závislá na oprávněném.

Při výběru způsobu, který má věřitel použít, musí zvážit, zda:

• je pravděpodobné, že od žalovaného (povinného) získá zpět své peníze a soudní poplatek,
• žalovaný dluží finanční prostředky jiným osobám nebo byly proti němu vyneseny jiné rozsudky,
• žalovaný vlastní jakékoli předměty nebo majetek, jež by bylo možno převzít a prodat v dražbě,
• žalovaný pracuje,
• žalovaný má jiné příjmy, například příjmy z investic,
• žalovaný má účet v bance, stavební spořitelně či jiný účet,
• žalovaný vlastní nemovitost (dům) nebo
• někdo jiný dluží peníze žalovanému.

Následují informace o různých druzích exekučních opatření. Oprávněný by si měl zvolit opatření, jehož prostřednictvím s největší pravděpodobností získá dlužné peníze zpět.

Soud nemůže zaručit, že oprávněný získá své peníze zpět, a za jakékoli opatření je třeba zaplatit soudní poplatek. Ačkoli soud připočte poplatek k částce, kterou povinný již dluží, soud nemůže vrátit částku, kterou oprávněný zaplatil, pokud neobdrží peníze od žalovaného.

Různé způsoby výkonu rozhodnutí:

Zabavení zboží (Seizure of goods)

Exekucí je výkon soudních rozhodnutí v občanských věcech zabavením zboží. Za účelem výkonu rozhodnutí je třeba podat u soudu návrh na vydání exekučního příkazu. Příkaz pomůže pouze v případě, že žalovaný má:

• na adrese uvedené oprávněným dostatečný majetek, jenž lze prodat v dražbě za účelem získání peněžních prostředků, nebo
• veškeré peněžní prostředky, jež jsou požadovány v soudním příkazu (k zastavení prodeje majetku).

Než je možné vydat soudní příkaz, je nutné, aby žalovaný:

• nezaplatil částku, jejíž uhrazení mu bylo uloženo, nebo
• opozdil se nejméně u jedné ze svých plateb.

Soudní vykonavatelé nemohou vždy odejmout a prodat majetek žalovaného. Nemohou například odejmout základní vybavení domácnosti a nástroje nebo věci podnikatele, na něž se vztahují leasingové smlouvy nebo smlouvy o pronájmu. Soudní vykonavatel věci žalovaného nepřevezme, pokud jejich hodnota nepostačuje k zaplacení částky uložené v soudním příkazu po uhrazení nákladů na převzetí a prodej majetku. Při prodeji věcí v dražbě je často získán pouze zlomek jejich původní hodnoty. Majetek žalovaného mohl být mimoto zajištěn i soudními vykonavateli, kteří jednají na základě jiného soudního příkazu.

Příkazy k přikázání pohledávky Third party debt orders)

Oprávněný může podat Nejvyššímu soudu návrh, aby byla pohledávka třetí osoby vůči žalovanému zaplacena místo žalovaného oprávněnému. V praxi se tento způsob používá k zabavení finančních prostředků, které žalovaný může mít na bankovních účtech. Nejsou-li na bankovních účtech k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení dluhu, použijí se dostupné prostředky k úhradě alespoň části dlužné částky.

Insolvenční řízení (Insolvency proceedings)

Je-li dlužná částka vyšší než 750 GBP, může oprávněný podat rovněž návrh na prohlášení insolvence žalovaného. Tato řízení jsou zahájena u Nejvyššího soudu. To však může být nákladné.

Příkaz k soudnímu předvedení (Judgment Summons)

V rámci příslušnosti Nejvyššího soudu pro drobné nároky (nároky do výše 10 000 GBP) může oprávněný požádat o příkaz k soudnímu předvedení. Soud pak může uložit uhrazení dlužné částky ve splátkách, což může za určitých omezených okolností vést k uložení trestu odnětí svobody z důvodu nehrazení splatných částek.

Příkazy k získání informací (Orders to obtain information)

Tento postup sice sám o sobě nepředstavuje způsob výkonu rozhodnutí, umožňuje však vyslechnout povinné s cílem získat informace týkající se jejich majetku, aby mohl oprávněný přijmout informovanější rozhodnutí o způsobu výkonu rozhodnutí, který chce použít.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro výkon rozhodnutí na Gibraltaru je příslušný Nejvyšší soud.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Nejvyšší soud (včetně jeho příslušnosti pro drobné nároky) může nařídit výkon rozhodnutí v případech, kdy vydal rozhodnutí.

Na Gibraltaru jsou soudní vykonavatelé zaměstnanci Soudní služby, a tudíž státními úředníky. Zabývají se výkonem soudních rozhodnutí a/nebo příkazů vydaných a zaevidovaných u soudu. Zajišťují výkon exekučních titulů, příkazů k převzetí vlastnictví pozemků a navrácení zboží na základě příkazů k vrácení zboží. Soudní vykonavatelé mimoto plní i další povinnosti, včetně osobního doručování písemností a příkazů k uvalení vazby.

Využívání služeb advokátů nebo jiných právníků

Oprávněný není povinen podat návrh na výkon rozhodnutí prostřednictvím advokáta nebo jiného právníka.

S výjimkou řízení o drobných nárocích u Nejvyššího soudu mohou být vykonávací řízení složitá. Před zahájením vykonávacího řízení si proto oprávnění mohou chtít vyžádat radu od právního zástupce nebo poradny pro občany.

Rozsah nákladů na výkon rozhodnutí

U každého způsobu výkonu rozhodnutí jsou stanoveny různé soudní poplatky. Jak je uvedeno výše, soud sice připočte poplatek k peněžní částce, kterou již žalovaný dluží, soud však nemůže vrátit částku, kterou oprávněný zaplatil, pokud neobdrží peníze od žalovaného. Pokud jde o další informace o platných poplatcích, můžete se obrátit na podatelnu Nejvyššího soudu na adrese 277 Main Street, Gibraltar, telefonní číslo (+350) 200 75608.

3.2 Hlavní podmínky

Jak bylo uvedeno výše, na Gibraltaru je volba způsobu výkonu rozhodnutí, který se má použít, plně v rukou oprávněného. Oprávnění, kteří získali právoplatné soudní rozhodnutí a kterým dosud nebyla příslušná částka uhrazena, jsou oprávněni toto rozhodnutí vymáhat nejvhodnějšími prostředky, jež mají k dispozici. Existuje-li proto právoplatné rozhodnutí a je-li podán příslušný návrh, je soud povinen řídit se přáním oprávněného a použít způsob výkonu rozhodnutí, který si oprávněný zvolil.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční opatření lze přijmout proti tomuto majetku:

• Bankovním účtům prostřednictvím přikázání pohledávky (third party debt order procedure).
• Hmotnému movitému majetku prostřednictvím exekuce (execution).
• Nemovitému majetku prostřednictvím řízení o příkazu či rozkazu (charging order).

Neexistují žádné pevně stanovené a rychlé seznamy majetku, které jsou vyňaty ze zabavení. Existují však pokyny. Soudní vykonavatel může převzít pouze věci, které patří žalovanému nebo které jsou ve společném vlastnictví.

Musí být pravděpodobné, že veškeré věci, které exekutor převezme, přinesou v dražbě peněžní prostředky. Soudní vykonavatelé věci neodejmou, pokud se domnívají, že to nepostačí k získání dostatečných prostředků k uhrazení alespoň nějaké částky stanovené v příkazu po zaplacení nákladů na jejich odejmutí a prodej v dražbě.

Soudní vykonavatelé nemohou převzít:

• předměty, které žalovaný potřebuje pro výkon svého zaměstnání nebo podnikání, jako jsou nástroje nebo knihy podnikatele,
• nezbytné vybavení domácnosti, které žalovaný a jeho rodina potřebuje, jako jsou oděvy nebo ložní prádlo,
• věci, na něž se vztahují leasingové smlouvy, smlouvy o pronájmu nebo smlouvy o koupi na splátky (včetně automobilů),
• věci, které již mohly být zabaveny soudními vykonavateli na základě jiného soudního příkazu, nebo
• vybavení, které není součástí podniku (např. kancelářský nábytek, stroje a vozidla, jež jsou předmětem leasingu).

Pokud jde o přikázání pohledávek, povinný, který nemůže vybírat peníze ze svého účtu v bance nebo u stavební spořitelny a který tvrdí, že v důsledku toho on sám nebo jeho rodina strádá při hrazení běžných životních nákladů, může soud požádat o rozhodnutí o příspěvku v hmotné nouzi, jež umožňuje provést jednu či více plateb ve prospěch konkrétních osob.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Pokud povinní nebo třetí osoby nesplní požadavky stanovené v soudních příkazech, mohou jim být uloženy sankce za pohrdání soudem. Sankce, které lze uložit za pohrdání soudem, zahrnují „ospravedlnění se za pohrdání“ (což je omluva pro soudce během veřejného zasedání), pokuty a v nejzávažnějších případech trest odnětí svobody až na dobu 14 dnů.

Banky mají určité povinnosti, pokud jde o zpřístupnění informací a obstavení bankovních účtů. Pokud banka obdrží příkaz k přikázání pohledávky týkající se jednoho z jejích zákazníků, nemusí banka sdělit, kolik peněžních prostředků je na účtu uloženo. Může uvést, že na účtu nejsou žádné peněžní prostředky, že nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení celé částky, je však možné zaplatit určitou část, nebo že jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky k uhrazení celé požadované částky. Existují velmi přísná pravidla týkající se ochrany údajů, která upravují, jaké jiné informace kromě těchto může banka poskytnout.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Všechny příkazy uvádějí lhůtu, která je stanovena pro poskytnutí příslušných informací nebo ke splnění soudního příkazu, a rovněž nejvyšší přípustné sankce, jež lze za nedodržení soudního příkazu uložit.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Všechny způsoby výkonu soudních rozhodnutí (soudní příkazy či zákazy a příkazy k přikázání pohledávky) zahrnují dvoufázový postup. V předběžné fázi se jedná čistě o soudní funkci založenou na listinných dokladech a v této fázi povinný do procesu nijak nezasahuje. Aby však bylo možno u každého způsobu výkonu rozhodnutí přistoupit ke konečné fázi, musí se konat jednání, na něž bude povinný přizván a kde bude moci sdělit důvody, proč by se nemělo přikročit k plánovanému způsobu výkonu rozhodnutí. Datum jednání bude všem účastníkům oznámeno s dostatečným předstihem a ve všech případech je stanovena minimální doba, která musí uplynout mezi „předběžnou“ fází, oznámením o „konečném“ jednání a samotným „konečným“ jednáním, aby měl povinný (a případně přímo zapojené třetí osoby, např. banka v případě příkazu k přikázání pohledávky) čas na přípravu. Pakliže datum „konečného“ jednání účastníkům řízení nevyhovuje, mohou získat odklad do dne, který jim vzájemně vyhovuje více. Pokud k tomu dojde, zůstává předběžný příkaz v platnosti, nemůže však být až do konání uvedeného jednání „pravomocný“.

Jakmile soud vydá příkaz, nelze se proti rozhodnutí odvolat. Ve vhodných případech lze opravné prostředky nebo žádosti o zrušení podat pouze s ohledem na původní rozhodnutí, jež oprávněného zmocnilo k podání návrhu na výkon rozhodnutí. Soud může vykonávací řízení zastavit pouze v případě úspěšného napadení rozhodnutí opravným prostředkem nebo jeho zrušení. Je-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek poté, co soud vyhověl návrhu oprávněného na výkon rozhodnutí, může být soudní příkaz na návrh soudu pozastaven. Soudní vykonavatelé nesmí věci odejmout, musí je však obstavit (to znamená, že vyhotoví seznam věcí, jež mohou být později zabaveny a odebrány za účelem prodeje).

Pokud oprávněný podal soudu náležitý návrh na výkon rozhodnutí, nemůže soud odmítnout schválit způsob výkonu zvolený oprávněným. Není tudíž nutné, aby měl oprávněný k dispozici možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí, kterým se opatření schvaluje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Příkaz (warrant) nebo exekuční příkaz (writ of execution) jsou časově omezené. Příkaz a exekuční příkaz jsou platné po dobu 12 měsíců a rozhodnutím soudu může být tato lhůta prodloužena o dalších 12 měsíců.

V řízení o převzetí kontroly nad věcmi musí být povinný vyrozuměn o tom, že jeho majetek byl zabaven a že má k dispozici 5 dnů na to, aby se soudními vykonavateli uzavřel dohodu o převzetí kontroly nad věcmi. Tato dohoda umožňuje povinnému ponechat si majetek. Pokud povinný dohodu do 5 dnů nepodepíše, mohou soudní vykonavatelé věci odejmout a přistoupit k jejich dražbě.

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.