Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady: angličtina
Swipe to change

Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

Polsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Pravidla týkající se způsobu výkonu rozhodnutí v občanskoprávním řízení, včetně obchodních věcí, jsou stanovena v polském občanském soudním řádu (Kodeks postępowania cywilnego) ze dne 17. listopadu 1964 (Sbírka zákonů z roku 2021, položka 1805).

Výkonem rozhodnutí se rozumí použití donucovacích opatření, která jsou stanovena v zákoně, ze strany příslušných vnitrostátních orgánů s cílem dosáhnout uhrazení dlužných částek věřitelům na základě exekučního titulu. Řízení o výkonu je zahájeno po podání návrhu na výkon rozhodnutí.

Základem pro výkon rozhodnutí je exekuční titul. Exekučním titulem je zpravidla usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí s doložkou vykonatelnosti (článek 776 občanského soudního řádu). Tato doložka se nevyžaduje u některých soudních rozhodnutí vydaných na úrovni členského státu nebo u dohod o urovnání a úředních dokumentů uvedených v článku 115314 občanského soudního řádu. Pokud tato soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a úřední dokumenty splňují výše uvedené podmínky, představují exekuční titul, který mohou věřitelé předložit přímo orgánu příslušnému pro výkon rozhodnutí.

Řízení o výkonu se účastní dva druhy orgánů:

  • justiční orgány – v řízení o připojení doložky vykonatelnosti k usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (předseda senátu; okresní soud (sąd rejonowy), krajský soud (sąd okręgowy) a odvolací soud),
  • orgány příslušné pro výkon rozhodnutí – v příslušném řízení o výkonu, jedná se o okresní soudy a soudní vykonavatele (článek 758 občanského soudního řádu).

Účastníky řízení o prohlášení vykonatelnosti i řízení o výkonu jsou dlužník a věřitel.

Polský právní řád rozlišuje tyto druhy řízení o výkonu:

Exekuce na peněžité plnění vyplývající z:

  • movitých věcí
  • odměny za práci
  • bankovních účtů
  • jiných pohledávek
  • jiných vlastnických práv
  • nemovitostí
  • námořních plavidel

Exekuce na nepeněžité plnění vyplývající z:

  • nucené správy
  • prodeje podniku nebo hospodářství
  • plateb výživného. Soud připojí doložku vykonatelnosti k exekučnímu titulu ex officio. V těchto případech je exekuční titul doručen věřiteli ex officio. Je-li nařízeno výživné, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně, který danou věc projednával. Tato žádost se podává orgánu příslušnému pro výkon. Soudní vykonavatel provádí šetření ex officio za účelem zjištění příjmů, majetku a místa bydliště dlužníka. Není-li tento postup účinný, příslušné kroky k zjištění místa bydliště a pracoviště dlužníka podnikne policie, která jedná na žádost soudního vykonavatele. Šetření je nutno provádět v intervalech, které nejsou delší než šest měsíců. Nevede-li šetření k zjištění příjmů nebo majetku dlužníka, soudní vykonavatel soud požádá, aby dlužníkovi nařídil poskytnout informace o svém majetku. Je-li dlužník v prodlení déle než šest měsíců, soudní vykonavatel požádá ex officio národní soudní rejstřík (Krajowy Rejestr Sądowy) o zařazení dlužníka na seznam insolventních dlužníků. Neprovedení exekučního opatření není důvodem pro zastavení řízení.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Podle článku 758 občanského soudního řádu spadají záležitosti týkající se výkonu rozhodnutí do působnosti okresních soudů a soudních vykonavatelů jednajících jejich jménem.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Podle článku 803 občanského soudního řádu představuje exekuční titul základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak. Orgán příslušný pro výkon není oprávněn přezkoumávat platnost a vymahatelnost exekučního titulu, na nějž se tento závazek vztahuje.

Exekuční titul zpravidla obsahuje doložku vykonatelnosti.

Podle článku 777 občanského soudního řádu se za exekuční tituly považují:

  1. pravomocná nebo okamžitě vykonatelná soudní rozhodnutí a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u soudu;
  2. pravomocné nebo okamžitě vykonatelné rozhodnutí soudního tajemníka (referendarz sądowy);
  3. ostatní soudní rozhodnutí, dohody o urovnání a právní akty, které podléhají soudnímu výkonu;
  4. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku nebo odevzdat druhově určené věci v množství uvedeném v listině, nebo odevzdat jednotlivě určené věci, je-li v listině stanoveno datum, k němuž musí být tato povinnost splněna, nebo určena událost, která musí nastat, aby bylo možno exekuci provést;
  5. notářská listina, podle níž dlužník dobrovolně splní exekuční opatření, které spočívá v povinnosti zaplatit určitou peněžní částku uvedenou v listině nebo stanovenou ve valorizační doložce, pokud je v listině určena událost, která musí nastat, aby bylo třeba tuto povinnost splnit, a datum, k němuž může věřitel požádat, aby k listině byla připojena doložka vykonatelnosti;
  6. notářská listina uvedená v odstavci 4 nebo 5, podle níž osoba, která není osobním dlužníkem a jejíž majetek, nárok nebo právo jsou zatíženy hypotékou nebo zástavou, dobrovolně splnila exekuční opatření směřující proti majetku zatíženému hypotékou nebo zástavou, aby uspokojila zajištěnou peněžitou pohledávku věřitele.

V samostatné notářské listině může být učiněno rovněž prohlášení dlužníka o dobrovolném podrobení se exekuci.

Exekuční titul mohou představovat pouze platná soudní rozhodnutí, která obsahují doložku vykonatelnosti nebo jsou okamžitě vykonatelná (na základě rozhodnutí o okamžité vykonatelnosti, které bylo vydáno ex officio, nebo na žádost některého z účastníků řízení). Notářská listina se považuje za rovnocennou exekučnímu titulu, pokud splňuje podmínky stanovené v občanském soudním řádu a zákonu o notářích.

K dalším exekučním titulům patří: výpis ze seznamu pohledávek v insolvenčním řízení; platná dohoda s bankou; plán rozdělení částek získaných při exekuci na nemovitost; bankovní exekuční titul stanovený v bankovních předpisech, avšak až poté, co soud připojí doložku vykonatelnosti; rozhodnutí cizích soudů a dohody o urovnání, jichž bylo dosaženo u těchto soudů, a to poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Rozhodnutí vydaná cizími soudy v občanských věcech, která jsou vykonatelná prostřednictvím soudního výkonu, se považují za exekuční tituly poté, co je polský soud prohlásí vykonatelnými. Prohlášení vykonatelnosti se vydává, je-li dotyčné rozhodnutí vykonatelné v zemi původu a nenastanou-li překážky uvedené v čl. 1146 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu.

3.1 Řízení

Základem pro zahájení řízení o výkonu je exekuční titul. Soud prvního stupně projednávající danou věc připojí k exekučnímu titulu vydanému soudem doložku vykonatelnosti (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu).

O návrhu na připojení doložky vykonatelnosti rozhodne soud neprodleně, nejpozději však do tří dnů od jeho podání příslušnému orgánu (čl. 781 odst. 1 občanského soudního řádu). K titulu vydanému v řízení, jež bylo nebo mohlo být zahájeno ex officio, je doložka vykonatelnosti připojena ex officio. Doložku vykonatelnosti k platebnímu rozkazu vydanému v elektronickém řízení o platebním rozkazu ex officio soud připojí neprodleně poté, co nabude právní moci (článek 782 občanského soudního řádu).

Exekuce může být v zásadě zahájena na návrh. V řízení, které lze zahájit ex officio, může být řízení o výkonu zahájeno ex officio na žádost soudu prvního stupně projednávajícího danou věc, která je podána příslušnému soudu nebo soudnímu vykonavateli (čl. 796 odst. 1 občanského soudního řádu).

Návrh na zahájení řízení o výkonu může věřitel podat příslušnému okresnímu soudu nebo soudnímu vykonavateli působícímu u tohoto soudu. Návrh lze podat rovněž příslušným orgánům (soudu nebo státnímu zástupci ve věcech týkajících se vymáhání pokut, finančních sankcí, soudních poplatků a nákladů řízení, které mají být odvedeny do státního rozpočtu).

Návrhy na zahájení řízení o výkonu se podávají zpravidla písemně. Je nutno k nim připojit exekuční titul.

Pravidla upravující výběr a výši poplatků jsou stanovena v zákoně o soudních vykonavatelích a exekuci (Ustawa o komornikach sądowych i egzekucji) ze dne 29. srpna 1997 (Sbírka zákonů č. 133, položka 882, ve znění pozdějších předpisů). Podle článku 43 zmíněného zákona účtuje soudní vykonavatel poplatky za výkon soudního rozhodnutí a provedení jiných úkonů stanovených v zákoně.

Za výkon rozhodnutí se vybírají tyto poplatky:

  1. Za výkon rozhodnutí o zajišťovacím opatření v případě peněžité pohledávky nebo evropského příkazu k obstavení účtů má soudní vykonavatel nárok na poplatek ve výši 2 % hodnoty pohledávky, u níž se předpokládají tato opatření, nesmí však být nižší než 3 % průměrné měsíční mzdy a vyšší než pětinásobek této mzdy. Poplatek hradí věřitel při podání návrhu na výkon rozhodnutí o zajištění nebo evropského příkazu k obstavení účtů. Není-li poplatek uhrazen při podání návrhu, soudní vykonavatel věřiteli nařídí, aby provedl platbu do sedmi dnů. Soudní vykonavatel rozhodnutí o zajištění ani evropský příkaz k obstavení účtů nevykoná, dokud není poplatek uhrazen.
  2. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 15 % vymáhané pohledávky, nejméně však jednu desetinu a nejvýše třicetinásobek průměrné měsíční mzdy. Je-li však pohledávka vymáhána prostřednictvím exekuce na bankovní účty, mzdu, dávky sociálního zabezpečení nebo platby podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce, dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatek, stipendia nebo příspěvky na vzdělání, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 8 % hodnoty vymáhané pohledávky, nejméně však jednu dvacetinu a nejvýše desetinásobek průměrné měsíční mzdy.
  3. Ve věcech týkajících se exekuce peněžitých pohledávek vyplývajících ze zastavení řízení o výkonu na návrh věřitele a na základě čl. 824 odst.1 bodu 4 občanského soudního řádu účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající 5 % hodnoty neuhrazené pohledávky, který činí nejméně jednu desetinu průměrné měsíční mzdy a nejvýše desetinásobek této mzdy. V případě zastavení řízení o výkonu na návrh podaný věřitelem před tím, než je dlužník o exekuci informován, účtuje soudní vykonavatel dlužníkovi procentuální poplatek odpovídající jednu desetinu průměrné měsíční mzdy.
  4. Zahájení řízení o vymáhání nepeněžitých pohledávek a výkon rozhodnutí o zajištění nepeněžité pohledávky je podmíněno úhradou předběžného poplatku ze strany věřitele ve výši 10 % průměrné měsíční mzdy. Konečný poplatek odpovídá 20 % průměrné měsíční mzdy a hradí se za: nabytí vlastnictví nemovitosti a vyklízení movitých věcí z nemovitosti; obchodní a průmyslové podniky musí uhradit poplatek za každou místnost tvořící obchodní prostory společnosti; ustanovení konkursního správce nemovitosti nebo podniku a správce, který na nemovitost dohlíží; vyklizení věcí nebo osob z prostor s výhradou uhrazení zvláštního poplatku za každou místnost; výkon odnětí věci.

3.2 Hlavní podmínky

Exekuce je zahájena podáním návrhu věřitelem, k němuž je připojen exekuční titul. V návrhu je nutno uvést jméno dlužníka a stanovit způsob provedení exekuce, tj. určit dotyčná vlastnická práva. Při exekuci na nemovitost se vyžaduje také označení katastru nemovitostí. V případě exekuce na movité věci není nutné podrobné určení každé movité věci, jelikož se exekuce vztahuje na veškeré movité věci dlužníka.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem exekuce mohou být jakékoliv předměty nebo vybavení, které tvoří majetek dlužníka, například movité věci, nemovitost, odměna za práci, bankovní účty, podíl na nemovitosti, námořní plavidla a jiné nároky a vlastnická práva dlužníka.

Články 829 až 831 občanského soudního řádu ukládají určitá omezení týkající se druhu předmětů nebo vybavení, jež mohou být předmětem exekuce. Podle těchto ustanovení jsou vyloučeny tyto předměty nebo vybavení: takové vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo a každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti; zásoby potravin a paliva nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce; nářadí a jiné nástroje, které dlužník potřebuje k výkonu placené pracovní činnosti, a suroviny potřebné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel.

Kromě občanského soudního řádu existují i další vnitrostátní předpisy, které stanoví, jaké druhy pohledávek a v jakém rozsahu jsou z exekuce vyloučeny (např. zákoník práce (Kodeks pracy) stanoví, v jakém rozsahu podléhá exekuci odměna za práci).

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Exekuční titul představuje základ pro vymáhání celého nároku s ohledem na všechny kategorie majetku dlužníka, není-li stanoveno jinak.

Dlužníci mohou spravovat svůj majetek, pokud je soud tohoto práva nezbaví.

Jakmile bylo zahájeno řízení o výkonu rozhodnutí na movitý majetek, soudní vykonavatel majetek zabaví a vyhotoví protokol o jeho zabavení. Účinkem zabavení je to, že nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení a že vykonávací řízení týkající se zabavené nemovitosti může být zahájeno i proti kupujícímu. Soudní vykonavatel však může ze závažných důvodů v jakékoli fázi řízení přenechat kontrolu nad zabavenými movitými věcmi jiné osobě, nevyjímaje věřitele.

Po zahájení exekuce na nemovitost soudní vykonavatel dlužníka nejprve požádá, aby dluh uhradil do dvou týdnů, a pokud tak neučiní, budou přijata opatření, jako je popis a odhad ceny nemovitosti. Nakládání s nemovitostí po zabavení nemá vliv na další průběh řízení. Kupující se může řízení účastnit jako dlužník.

Jestliže se vyžaduje, aby se dlužník zdržel určitého jednání nebo nebránil činnosti věřitele, soud na návrh věřitele uloží dlužníkovi pokutu, pokud tento svou povinnost neplní. Jestliže dlužník pokutu nezaplatí, může mu být tudíž uložen trest odnětí svobody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Občanský soudní řád nestanoví pro podání návrhů na výkon rozhodnutí žádné lhůty. Podle polského právního řádu však budou nároky stanovené v pravomocném rozhodnutí soudu či jiného orgánu ustanoveného k projednávání těchto věcí nebo v nálezu rozhodčího soudu nebo nároky stanovené v dohodě, které bylo dosaženo u soudu nebo rozhodčího soudu, či dohodě uzavřené u mediátora a schválené soudem promlčeny po šesti letech, a to i v případě, je-li u těchto nároků promlčecí lhůta kratší (čl. 125 odst. 1 občanského zákoníku (Kodeks cywilny)). Pokud se takto schválený nárok týká pravidelných závazků, podléhají případné budoucí nároky ve vztahu k pravidelným závazkům promlčecí lhůtě v délce tří let.

Návrhy na výkon rozhodnutí příslušný orgán přezkoumá s cílem zjistit, zda splňují formální požadavky a kritéria přípustnosti. Nesplnění určitých požadavků může vést k zamítnutí návrhu nebo zastavení řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Účastníci řízení mohou podat odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti.

V řízení o výkonu jsou k dispozici tyto opravné prostředky:

  • stížnost na úkon soudního vykonavatele (u okresního soudu; to platí i pro opomenutí soudního vykonavatele. Stížnost může podat účastník řízení nebo osoba, jejíž práva byla tímto úkonem či opomenutím na straně soudního vykonavatele porušena či ohrožena. Stížnost je nutno podat nejpozději do jednoho týdne ode dne, k němuž byl dotyčný úkon proveden nebo k němuž se účastník řízení nebo dotyčná osoba dověděli o opomenutí),
  • odvolání proti usnesení soudu o připojení doložky vykonatelnosti (článek 795 občanského soudního řádu – lhůta pro podání odvolání se v případě věřitele počítá ode dne, k němuž byl věřiteli vydán exekuční titul nebo k němuž bylo vydáno rozhodnutí, kterým se výkon rozhodnutí zamítá, nebo v případě dlužníka ode dne, k němuž mu bylo doručeno oznámení o zahájení exekuce),
  • odvolání proti usnesení soudu, kterým byl evropský platební rozkaz prohlášen za vykonatelný (článek 7955 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu v případě souběhu správního a soudního výkonu rozhodnutí,
  • odvolání proti usnesení soudu o odkladu nebo zastavení řízení (článek 828 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o omezení exekuce (článek 839 občanského soudního řádu),
  • usnesení soudu o omezení exekuce a odvolání proti tomuto usnesení (článek 839 občanského soudního řádu),
  • žaloby dlužníka k napadení exekučních opatření (články 840 až 843 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o náhradě výdajů správce (článek 859 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu týkajícího se činností v souvislosti s popisem a odhadem ceny během exekuce na nemovitost,
  • ústní stížnost na úkony soudního vykonavatele učiněné v průběhu dražby podaná orgánu dohledu (článek 986 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu o příklepu (článek 997 občanského soudního řádu),
  • tvrzení týkající se plánu rozdělení částky získané při exekuci (do dvou týdnů ode dne uvědomění orgánu příslušného pro výkon, který plán vypracoval (článek 998 občanského soudního řádu));
  • odvolání proti usnesení soudu o tvrzeních týkajících se plánu rozdělení (článek 1028 občanského soudního řádu),
  • odvolání proti usnesení soudu, kterým se dlužníkovi nařizuje podat odvolání proti usnesení soudu týkajícímu se vyloučení věci ze zabavení při exekuci za účasti státní pokladny (čl. 1061 odst. 2 občanského soudního řádu).

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Podle článku 829 občanského soudního řádu jsou z exekuce vyloučeny tyto předměty:

  1. vybavení domácnosti, lůžkoviny, prádlo, každodenní oděvy, které mohou být přiměřeně nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků, a oděvy, které může dlužník potřebovat k výkonu služby nebo pracovní činnosti;
  2. zásoby potravin a paliva, které jsou nezbytné k uspokojení základních potřeb dlužníka a na něm závislých rodinných příslušníků na dobu jednoho měsíce;
  3. jedna kráva nebo dvě kozy anebo tři ovce nezbytné pro obživu dlužníka a na něm závislých osob, s dostatečnou zásobou krmiva a podestýlky, která je nezbytná pro přežití do další sklizně;
  4. nářadí a jiné nástroje, které mohou být zapotřebí pro osobní používání dlužníkem při výkonu placeného zaměstnání, a suroviny, které mohou být nezbytné pro výrobní proces na dobu jednoho týdne, s výjimkou motorových vozidel;
  5. pokud dlužník pravidelně pobírá pevně stanovenou mzdu – částka mzdy odpovídající části mzdy nepodléhající exekuci na dobu do dalšího výplatního termínu – a pokud dlužník nepobírá pevně stanovenou částku – částka odpovídající prostředkům pro obživu dlužníka a jeho rodinných příslušníků po dobu dvou týdnů;
  6. věci nebo vybavení potřebné k vzdělávání, osobní doklady, vyznamenání a náboženské předměty, jakož i předměty každodenní potřeby, které lze prodat pouze za cenu podstatně nižší, než byla jejich původní hodnota, pro dlužníka však mají vysokou osobní hodnotu;
  7. finanční prostředky na účtu uvedeném v čl. 36 odst. 4a bodu 25 zákona o organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky ze dne 20. dubna 2004 (Ustawa o organizacji rynku mleka i przetworów mlecznych) (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 50 a 1272);
  8. léčivé přípravky ve smyslu farmaceutického zákona ze dne 6. září 2001 (Prawo farmaceutyczne) (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 45, položka 271, v platném znění) potřebné k zajištění řádného fungování zdravotnického zařízení ve smyslu ustanovení o zdravotní činnosti po dobu tří měsíců a zdravotnické prostředky potřebné k zajištění jeho fungování ve smyslu zákona o zdravotnických prostředcích ze dne 20. května 2010 (Ustawa o wyrobach medycznych) (Sbírka zákonů č. 107, položka 679 a z roku 2011 č. 102, položka 586 a č. 113, položka 657);
  9. věci nebo vybavení potřebné vzhledem k zdravotnímu postižení dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Podle čl. 831 odst. 1 jsou z exekuce vyloučeny:

  1. platby a věcné dávky určené k pokrytí obchodních a cestovních výdajů;
  2. částky přidělené ze státního rozpočtu na zvláštní cíle (zejména stipendijní programy a režimy podpory), pokud vymáhaný nárok nevznikl v souvislosti s uskutečňováním těchto cílů nebo v důsledku vyživovacích povinností;
  3. zdroje z programů financovaných z prostředků uvedených v čl. 5 odst. 1 bodech 2 a 3 zákona o veřejných financích ze dne 27. srpna 2009 (Ustawa o finansach publicznych) (Sbírka zákonů z roku 2013, položky 885, 938 a 1646), ledaže by vymáhaný nárok vznikl při provádění projektu, na nějž byly tyto finanční prostředky přiděleny;
  4. nezcizitelná práva, pokud nebyla možnost jejich zcizení stanovena dohodou, a předmět plnění lze vymáhat, nebo je možné výkon tohoto práva svěřit jinému subjektu;
  5. plnění v rámci osobního pojištění a náhrady škody na základě neživotního pojištění v mezích stanovených formou nařízení ministra financí a ministra spravedlnosti; to se nevztahuje na exekuční opatření k uspokojení pohledávek z vyživovacích povinností;
  6. sociální pomoc ve smyslu zákona o sociální pomoci ze dne 12. března 2004 (Ustawa o pomocy społecznej) (Sbírka zákonů z roku 2013, položka 182, v platném znění);
  7. částky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo Národního zdravotního fondu z důvodu poskytování dávek zdravotní péče ve smyslu zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004 (Ustawa o świadczeniach opieki zdrowotnej finansowanych ze środków publicznych) (Sbírka zákonů z roku 2008, č. 164, položka 1027, v platném změní) před ukončením poskytování těchto dávek, a to ve výši odpovídající 75 % každé platby, pokud se nejedná o nároky zaměstnanců dlužníka nebo poskytovatelů zdravotní péče, jak je uvedeno v čl. 5 bodu 41 písm. a) a b) zákona o zdravotní péči financované z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004.

Podle čl. 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá odměna za práci exekuci podle zákoníku práce ze dne 26. června 1974 (Sbírka zákonů z roku 2020, položka 1320). Tato ustanovení se použijí obdobně na dávky v nezaměstnanosti, motivační příplatky, stipendia a příspěvky na vzdělání splatné podle předpisů o podpoře zaměstnanosti a institucích trhu práce.

Podle čl. 871 odst. 1 zákoníku práce nepodléhají srážkám tyto částky mzdy:

  1. minimální mzda stanovená podle zvláštních ustanovení, která je vyplácena osobám zaměstnaným na plný pracovní úvazek, po odečtení příspěvků na sociální zabezpečení a daně vybírané srážkou a po odečtení částek vymáhaných na základě exekučních titulů k uspokojení jiných pohledávek než plateb výživného,
  2. 75 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení záloh v hotovosti poskytnutých zaměstnanci,
  3. 90 % mzdy uvedené v odstavci 1 – po odečtení pokut stanovených v článku 108 zákoníku práce.

Pracuje-li zaměstnanec na částečný úvazek, sníží se částky úměrně pracovní době.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 06/07/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.