Upozorňujeme, že výchozí nizozemština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

Nizozemí
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Právní předpisy upravující výkon rozhodnutí: obecné informace

Soudní řízení končí vydáním rozhodnutí soudem. V tomto rozhodnutí může být jedné straně (povinnému) nařízeno, aby splnil své povinnosti vůči druhé straně (oprávněnému). Pokud tak povinný neučiní dobrovolně, může oprávněný vymáhat plnění přijetím opatření stanovených podle právních předpisů upravujících výkon rozhodnutí. Tato oblast práva upravuje výkon (exekuci) rozhodnutí, v němž soud nařídil plnění. Za tímto účelem stanoví zákonná pravidla týkající se donucovacích opatření a způsob jejich uplatňování. Soudní vykonavatelé (gerechtsdeurwaarders), na něž se odkazuje dále jen jako na exekutory (deurwaarders), jsou zmocněni k výkonu rozhodnutí, k němuž jim vydávají pokyn oprávnění, kteří chtějí získat svůj nárok. Pro přijetí donucovacích opatření stanovených v právních předpisech upravujících výkon rozhodnutí musí být splněny dvě podmínky: musíte vlastnit exekuční titul (executoriale titel), například vykonatelné soudní rozhodnutí, a tento titul musí být doručen předem straně, vůči níž bude přijato exekuční opatření. Hlavními stranami, které jsou účastníky vykonávacího řízení, jsou oprávněná osoba (strana žádající o výkon rozhodnutí, věřitel), povinný (strana, vůči níž je exekuční opatření přijato) a soudní vykonavatel (úředník odpovědný za přijetí vlastního exekučního opatření na žádost oprávněné osoby).

Donucovací opatření

Hlavním exekučním opatřením je exekuční obstavení majetku (executoriaal beslag). To je podrobněji popsáno v oddíle 2.1.

K dalším donucovacím opatřením patří:

  1. pokuta (dwangsom),
  2. uložení trestu odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu (lijfsdwang/gijzeling).

1. Pokutou je peněžní částka stanovená v soudním rozhodnutí, kterou musí odsouzená osoba zaplatit, pokud nesplní základní povinnost, která má být vykonána. Toto opatření se používá především v řízení o předběžném opatření jako donucovací prostředek. Pokuta může být spojena pouze se základní povinností, která se netýká zaplacení určité peněžní částky.

2. Uložení trestu odnětí svobody za nesplnění soudního příkazu je donucovací opatření, které má dotyčnou stranu donutit k splnění určitého závazku. Toto opatření neukládají soudy často, a i v případě, je-li uloženo, je ve skutečnosti vykonáno jen ojediněle. Toto opatření může nařídit pouze soud. Soud může povolit takovýto donucovací prostředek za účelem výkonu rozsudků a rozhodnutí na žádost oprávněného, pokud se tyto týkají příkazu, který nezahrnuje zaplacení určité peněžní částky. Trest odnětí svobody lze využít také například v případě rozsudků, rozhodnutí a veřejných listin, podle nichž má být uhrazeno výživné v souladu se svazkem 1 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek), například výživné na dítě (článek 585 občanského soudního řádu (Wetboek van Burgerlijke Rechtsvordering)).

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

Postup je popsán níže.

Exekuční titul

Za exekuční tituly se považují rozhodnutí vydaná nizozemskými soudy (rozsudky, usnesení, nařízení), veřejné listiny (notářské listiny) a některé další písemnosti. K dalším písemnostem, které jsou v právních předpisech označeny jako exekuční tituly, patří: exekuční příkaz vydaný úřadem státního zástupce (Openbaar Ministerie), exekuční příkazy vydané daňovými orgány, rozhodčí nálezy s povolením výkonu a protokol o smírném narovnání.

Soudní tajemník poskytne žalobci a žalovanému, kteří se účastnili řízení, kopii rozhodnutí. Jedná-li se o pravomocný rozsudek obsahující soudní příkaz, obdrží strana, která je oprávněna k výkonu rozhodnutí, kopii ve formě exekučního titulu. Strany obdrží opis soudního vykonavatele (grosse) bezplatně. Jedná se o ověřený opis rozsudku, v jehož horní části je uvedeno „Jménem krále“ („In naam der Koning“). Těmito slovy lze rozlišit opis soudního vykonavatele, jedná se tudíž o soudní rozhodnutí vydané ve formě exekučního titulu. Exekuční opatření lze přijmout pouze tehdy, byl-li vydán opis soudního vykonavatele. Opis soudního vykonavatele nebo první ověřený opis lze vydat i s ohledem na notářskou listinu. Předáním této písemnosti se soudní vykonavatel opravňuje k přijetí exekučních opatření.

Před výkonem rozhodnutí doručí soudní vykonavatel písemnost (opis soudního vykonavatele / první ověřený opis) osobě, vůči níž budou opatření přijata. Cílem doručení písemnosti je uvědomit protistranu o rozsudku a informovat ji, že oprávněný požaduje jeho splnění.

Pokud jde o další informace o doručování exekučních titulů z ostatních členských států EU, viz nařízení EU o doručování: nařízení Rady (ES) č. 1348/2000 ze dne 29. května 2000 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech.

Soudní vykonavatelé

Úloha při výkonu rozhodnutí

Soudní vykonavatel je při výkonu soudních rozhodnutí hlavní osobou a vždy jedná podle pokynů osoby požadující výkon. Tyto pokyny jsou uděleny předáním opisu soudního vykonavatele (ověřené kopie rozsudku) soudnímu vykonavateli. Obecně řečeno, soudní vykonavatel nepotřebuje zvláštní zmocnění.

K úkonům, které může soudní vykonavatel v souvislosti s výkonem rozhodnutí provést, patří:

  1. doručení exekučního titulu straně, vůči níž mají být přijata exekuční opatření,
  2. výzva k dodržení povinnosti plnit, například výzva k zaplacení určité peněžní částky,
  3. obdržení peněžního plnění, pokud povinný splní svou platební povinnost,
  4. zabavení majetku,
  5. v případě potřeby zajištění pomoci policie (například při zabavování majetku).

Poplatky soudního vykonavatele

Úřední úkony soudního vykonavatele podléhají pevně stanoveným poplatkům, které mohou být účtovány povinnému. Na oprávněného se žádné pevně stanovené poplatky nevztahují, jejich výši je tudíž nutno dohodnout se soudním vykonavatelem. Poplatky, které soudní vykonavatel účtuje povinnému, jsou stanoveny ve vyhlášce ze dne 4. července 2001, kterou se stanoví podrobná pravidla pro úřední úkony a poplatky soudních vykonavatelů, na niž se odkazuje rovněž jako na vyhlášku o poplatcích soudních vykonavatelů (Besluit tarieven ambtshandelingen gerechtsdeurwaarders). Pokud jde o další informace, viz seznamy poplatků za úřední úkony (Tarieven ambtshandelingen) uvedené na adrese www.kbvg.nl

3.2 Hlavní podmínky

Aby bylo možno přikročit k výkonu rozhodnutí, musí být splněny dvě obecné podmínky:

  • vlastnictví exekučního titulu,
  • doručení exekučního titulu před výkonem rozhodnutí osobě, vůči níž mají být přijata exekuční opatření.

Jak bylo uvedeno výše, hlavním donucovacím opatřením, které se používá, je exekuční obstavení majetku.

Existují také opatření, která lze přijmout do doby vydání exekučního titulu. Tato opatření lze požadovat před vydáním soudního rozhodnutí a rovněž během soudního řízení, či dokonce před jeho zahájením. Na tato opatření se odkazuje jako na ochranná opatření (conservatoire maatregelen) a fungují jako předběžná zajišťovací opatření. Mezi ochranná opatření patří předběžné obstavení (conservatoir beslag), zapečetění (verzegeling) a vyhotovení soupisu majetku (boedelbeschrijving). Tento informační list se zabývá exekučním obstavením.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmět a povaha exekučních opatření se mohou lišit. Lze rozlišovat mezi opatřeními, která mají zajistit uhrazení určité peněžní částky, vydání majetku, provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání. Nejběžnějším opatřením je obstavení majetku za účelem vymáhání určité peněžní částky (verhaalsbeslag).

Pokud se závazek povinného týká určitého jednání místo uhrazení peněžní částky či vydání majetku, může to vyžadovat provedení „faktického úkonu“ (feitelijke handeling, tj. úkonu, který má právní důsledek bez ohledu na to, zda byl tento důsledek zamýšlen), nebo právního úkonu (rechtshandeling, tj. úkonu se zamýšleným právním důsledkem). Pokud faktický úkon nesouvisí s určitou osobou, může oprávněný soud požádat, aby povolil dosažení stavu, který by byl důsledkem plnění. Jestliže se závazek povinného týkal provedení určitého právního úkonu, jako je přijetí nabídky, může být tento úkon nahrazen soudním rozhodnutím. Soud může povinnému rovněž nařídit, aby se zdržel určitého jednání.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Exekuční obstavení může být uloženo na:

  1. movitý majetek, který nepodléhá registraci. Majetkem, který podléhá registraci, jsou nemovitosti, plavidla a letadla;
  2. práva doručitele nebo práva k příkazu, práva k akciím na jméno a práva k jiným cenným papírům na jméno;
  3. majetek v držení třetí strany, na něž se odkazuje jako na obstavení majetku poddlužníka (executoriaal derdenbeslag);
  4. nemovitý majetek;
  5. plavidla;
  6. letadla.

Oprávněná osoba si může zpravidla zvolit majetek, který chce obstavit.

Obstavení může být v zásadě uloženo na veškerý majetek povinného. Určitý majetek však obstavit nelze, například majetek potřebný k uspokojování základních potřeb, jako jsou oděvy, potraviny, pracovní nářadí, odborná literatura a předměty určené ke vzdělávacím účelům nebo pro uměleckou či vědeckou činnost. Z obstavení je vyloučena část mzdy, výživného nebo dávek. V těchto případech se použije nepostižitelná výše mzdy, aby bylo zajištěno, že povinný má k dispozici dostatečný příjem k uspokojení základních potřeb.

Obstavit stejně tak nelze majetek určený k veřejné službě. Oprávněná osoba může obstavení uložit na různé druhy majetku současně, například na movitý i nemovitý majetek.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Právní důsledky obstavení movitého majetku, který nepodléhá registraci

Jedním z důsledků obstavení je skutečnost, že úkony, které povinný učiní po obstavení, nemohou způsobovat újmu právům osoby, která obstavení navrhla. Pokud by například povinný svůj majetek prodal, nemůže kupující oprávněnému v zásadě tvrdit, že je nyní vlastníkem takového majetku. Jiným důsledkem je skutečnost, že se obstavení vztahuje i na příjmy plynoucí z tohoto majetku.

Právní důsledky obstavení akcií, cenných papírů a jiných aktiv

Žádné zvláštní právní důsledky zde neexistují. Po dobu trvání obstavení má hlasovací právo i nadále osoba, na jejíž majetek je obstavení uloženo.

Právní důsledky obstavení majetku poddlužníka

V případě obstavení majetku poddlužníka uloží oprávněný (strana navrhující obstavení) obstavení na majetek třetí strany (tj. nikoli povinného), jelikož tato třetí strana má dluh vůči povinnému nebo má v držení jeho majetek.

Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony, které provede třetí strana. Vůči osobě, která obstavení navrhla, se po obstavení nelze dovolat právních úkonů provedených po obstavení. Dvěma obvyklými způsoby obstavení majetku poddlužníka je obstavení bankovního účtu nebo mzdy zaměstnance.

Právní důsledky obstavení nemovitého majetku

Obstavení nemovitého majetku je zaneseno do veřejných rejstříků vedených katastrálním úřadem (Kadaster). Plavidla a letadla se považují za nemovitý majetek, jakmile byla zapsána do rejstříků. Katastrální úřad může na žádost vyhledávat ve veřejných rejstřících nemovitostí, plavidel a letadel. Obstavení nabývá účinnosti okamžikem zápisu. Výnosy z nemovitého majetku získané po obstavení podléhají obstavení. Osoba navrhující obstavení je chráněna před právními úkony povinného provedenými po obstavení. Vůči osobě, která obstavení navrhla, se nelze dovolat nakládání s nemovitým majetkem (prodej majetku).

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Pravomoc k výkonu soudního rozhodnutí je zpravidla promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni vydání rozhodnutí. Podléhá-li výkon soudního rozhodnutí určitým požadavkům, jejichž splnění nezávisí na vůli osoby, která rozhodnutí získala, pak je pravomoc k výkonu rozhodnutí promlčena po uplynutí dvaceti let ode dne následujícího po dni, k němuž byly tyto požadavky splněny.

Promlčecí lhůta v případě částky, která má být podle soudního rozhodnutí splacena nejvýše do jednoho roku, však činí pět let. Pokud jde o úroky, pokuty, penále a další dodatečné soudní příkazy, promlčení nenastane později, než je promlčecí lhůta pro výkon hlavního rozsudku, nedojde-li k přerušení nebo prodloužení promlčecí lhůty.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Spory týkající se výkonu rozhodnutí

Článek 438 občanského soudního řádu obsahuje obecná pravidla pro spory týkající se výkonu rozhodnutí (executiegeschillen). V případě takového sporu se může povinný snažit zabránit výkonu. Spor se může týkat například významnosti a rozsahu exekučního titulu, dopadu skutečností, které nastaly po vydání rozhodnutí (exekučního titulu), platnosti obstavení nebo otázky, kdo je vlastníkem obstaveného majetku. Spor ohledně výkonu rozhodnutí souvisí výhradně s předmětem výkonu. Neposuzuje se znovu podstata hlavní žaloby, s ohledem na niž již bylo vydáno soudní rozhodnutí.

Ve sporu ohledně výkonu rozhodnutí může povinný například tvrdit, že oprávněná osoba zneužívá svých práv nebo že obstavení je vzhledem k rozhodnutí nepřiměřené. Povinný (osoba, vůči níž je přijato exekuční opatření) nemůže v této fázi předkládat další věcné námitky proti soudnímu rozhodnutí. Za tímto účelem musí zahájit námitkové (verzet), odvolací (hoger beroep) nebo kasační (cassatie) řízení, což jsou opravné prostředky.

Místní příslušnost

Místně příslušným soudem je soud, který je příslušný podle obecných pravidel právních předpisů o příslušnosti.

Tím je buď soud, který je místně příslušný pro uložení obstavení majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k umístění dotčeného majetku, nebo soud, který je místně příslušný vzhledem k místu, kde dojde k výkonu rozhodnutí. Pro všechna exekuční opatření, k nimž má dojít v Nizozemsku, je třeba zjistit příslušný nizozemský soud.

Příslušný soud

Příslušným soudem k projednání všech sporů týkajících se výkonu rozhodnutí bez ohledu na soud, který vydal rozhodnutí, jež je předmětem výkonu, je okresní soud (arrondissementsrechtbank). Okresní soud je příslušný i tehdy, vydal-li rozhodnutí odvolací soud (gerechtshof) nebo Nejvyšší soud Nizozemska (Hoge Raad der Nederlanden).

Spory ohledně výkonu rozhodnutí se obvykle řeší v řízení o předběžném opatření (kort geding). Soud může rozhodnout o odkladu výkonu po určitou dobu nebo o zrušení obstavení.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Poslední aktualizace: 01/10/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.