Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem se rozumí nucený výkon soudních rozhodnutí a jiných exekučních titulů (dluhové nástroje, veřejné listiny (atti publici) a ověřené soukromé listiny pro zvláštní účely). V této fázi, která je součástí soudního řízení, mohou pořádkové a bezpečnostní síly zasáhnout, nesplní-li povinný své závazky dobrovolně.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Pro výkon rozhodnutí jsou příslušné obecné soudy. Obecným soudům musí být podán také návrh na odepření výkonu uvedený v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel I (přepracované znění)).

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení exekučního úkonu je vlastnictví exekučního titulu. Exekuční tituly jsou stanoveny zákonem v článku 474 občanského soudního řádu, přičemž existují dva druhy exekučních titulů: soudní tituly a mimosoudní tituly. K soudním titulům patří rozhodnutí, akty a usnesení vydaná soudem během soudního řízení či na jeho konci. K mimosoudním titulům patří dluhové nástroje, veřejné listiny a ověřené soukromé listiny vyhotovené samostatně stranami.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí začíná, jakmile je povinnému doručen exekuční titul, kterým musí být v souladu s článkem 475 občanského soudního řádu vykonatelný opis, a usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), což je příkaz, aby povinný ve lhůtě, která činí nejméně deset dnů, splnil svůj závazek, a upozornění, že pokud tak neučiní, bude to mít za následek nucený výkon v souladu s článkem 480 občanského soudního řádu. Ve třetím odstavci článku 480 je stanoveno, že v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí musí oprávněný zvolit adresu pro doručování v místě soudu příslušného k výkonu rozhodnutí. Není-li bydliště zvoleno, podávají se opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soudu v místě, kde bylo usnesení doručeno, a oznámení jsou oprávněnému doručena v kanceláři úředníka téhož soudu. Jakmile byly splněny náležitosti, může vykonávací řízení začít obstavením majetku soudním vykonavatelem, který musí nejprve předložit výše uvedené dokumenty. K obstavení majetku musí dojít do 90 dnů ode dne, k němuž bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, nikoli však dříve, než je lhůta stanovená v tomto usnesení; v opačném případě pozbude usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí platnosti (článek 481). V této fázi není nutné právní zastoupení.

Obstavení je neplatné, pokud se do 45 dnů od jeho provedení nepožaduje převod nebo prodej majetku.

Výkon rozhodnutí má zajistit nucené splnění nesplněných závazků s využitím pořádkových a bezpečnostních sil. Lze jej využít u peněžních pohledávek i u závazků vydat movitou věc nebo uvolnit nemovitost a u „nezastupitelných“ pozitivních závazků.

3.2 Hlavní podmínky

Nutnou a postačující podmínkou pro zahájení výkonu je vlastnictví exekučního titulu, který obsahuje nárok, jenž je „jistý, stanovený a splatný“ (certo, liquido ed esigibile) (článek 474). Míra „jistoty“ se různí v závislosti na titulu: vyšší míra jistoty zjevně existuje v případě rozhodnutí vydaného soudem prvního stupně (které je vykonatelné předběžně) než u dluhového nástroje nebo transakcí uzavřených ve formě veřejných listin či ověřených soukromých listin.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Exekuční soud ukládá v rámci řízení různé druhy opatření, obvykle nařízení (ordinanze). Tato opatření sahají od opatření nezbytných ke stanovení pravidel pro řádné vedení řízení po opatření, která přiznávají užitek, například výnos (decreto), kterým je zabavený majetek převeden na osobu, která jej v dražbě koupila, nebo uchazeče s nejvyšší nabídkou.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu může být: a) movitý majetek, b) nemovitý majetek, c) pohledávky povinného a movité věci, které povinný uchovává v prostorách třetích osob, d) podíly

Předmětem výkonu může být také povinnost vydat movitou věc a uvolnit nemovitost a nezastupitelné pozitivní a negativní povinnosti.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

Výkon rozhodnutí v případě peněžních částek, který začíná obstavením, znamená, že povinný, proti němuž bylo provedeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nemá obstavené peněžní prostředky k dispozici. Veškeré úkony, při nichž je s těmito peněžními prostředky nakládáno, jsou tudíž neplatné a nelze je použít s cílem zabránit exekuci.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Opatření jsou exekučními opatřeními za účelem uspokojení nároků; nelze je proto použít jako důkaz při šetření.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Právní systém připouští opravné prostředky podané povinným (a/nebo třetími stranami, jichž se výkon týká) proti dokumentům a rozhodnutím souvisejícím s vykonávacím řízením. Opravné prostředky mohou vést ke dvěma různým druhům rozhodnutí:

– námitka proti výkonu rozhodnutí (opposizione all’esecuzione) (články 615 a 616 občanského soudního řádu), kdy je napadeno právo pokračovat ve výkonu (nebo existence práva oprávněného pokračovat ve výkonu),

– námitka proti aktům výkonu (opposizione agli atti esecutivi) (články 617 a 618 občanského soudního řádu), kdy jsou namítány procesní vady (tj. platnost dokumentů použitých v rámci vykonávacího řízení).

Námitky proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu, které jsou podány před zahájením nucené exekuce, jsou definovány jako opravné prostředky proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (precetto), jelikož jsou důsledkem dokumentu, kterým se předem oznamuje výkon rozhodnutí: opravný prostředek proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí se podává předložením návrhu soudu, který je příslušný pro danou věc, částku nebo místo v souladu s obecnými ustanoveními občanského soudního řádu.

Pokud již byla exekuce zahájena nebo pokud již byl doručen příkaz k obstavení, podává se námitka proti výkonu rozhodnutí nebo proti aktům výkonu exekučnímu soudu prostřednictvím zvláštního opravného prostředku.

Třetí strany, které tvrdí, že mají věcná práva k obstavenému majetku, mohou podat exekučnímu soudu opravný prostředek do doby, dokud není majetek prodán nebo převeden.

Tuto záležitost upravují články 615, 616, 617, 618 a 619 občanského soudního řádu.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Kromě věcí, jejichž zabavení je vyloučeno podle zvláštních právních předpisů, nelze zabavit:

1. posvátné předměty a předměty používané k praktikování náboženství;

2. snubní prsten, oděvy, prádlo pro domácnost, postele, jídelní stoly a židle, šatní skříně, komody, chladničku, kamna a sporáky, plynové i elektrické, pračku, domácí a kuchyňské náčiní a nábytek k jeho uchovávání, jež postačují k uspokojování potřeb povinného a jeho domácnosti; to však nezahrnuje nábytek značné hodnoty (vyjma postelí), včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou;

3. potraviny a palivo potřebné pro obživu povinného a ostatních osob uvedených v předchozím odstavci po dobu jednoho měsíce.

Vyloučen je i nábytek (kromě postelí) značné finanční hodnoty (včetně cenných starožitností a předmětů s potvrzenou uměleckou hodnotou).

Zabavit nelze zbraně a jiné předměty, které povinný potřebuje k výkonu veřejné služby, řády, dopisy, záznamy a rodinné dokumenty obecně, jakož i rukopisy, pokud netvoří část sbírky.

Podle zákona je ze zabavení vyloučen také mimo jiné: majetek ve vlastnictví státu, majetek ve vlastnictví státu či jiného veřejného subjektu, s nímž nelze nakládat, majetek, na který se vztahují režimy společného jmění manželů, majetek církevních institucí a církevní budovy.

Exekuční úkon není možný, pokud zcela uplynula promlčecí lhůta nároku. Promlčecí lhůty se liší v závislosti na dotyčném právu. Je však důležité uvést, že zákon někdy stanoví různé promlčecí lhůty podle druhu nástroje, který prokazuje nárok, na němž se výkon rozhodnutí zakládá. Například u nároku stanoveného v soudním rozhodnutí činí promlčecí lhůta deset let, i když u tohoto druhu nároku zákon obecně stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Právní úprava se nedávno změnila tak, že soud, v jehož obvodu má povinný trvalý nebo dočasný pobyt, bydliště nebo sídlo, může na žádost oprávněného povolit obstavení majetku elektronicky (článek 492a občanského soudního řádu, ve znění legislativního nařízení č. 83 ze dne 27. června 2015 (přeměněného s úpravami zákonem č. 132 ze dne 6. srpna 2015)); v případě exekuce na movité věci v rámci opatření k převodu zabaveného majetku (conversione del pignoramento) byly zavedeny také formy placení ve splátkách.

Související přílohy

Občanský soudní řád (články 474–482)  (64 Kb) 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.