Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

Řecko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Výkonem rozhodnutí se rozumí nucené uspokojení věcného nároku obsaženého v exekučním titulu s pomocí orgánů veřejné moci. K výkonu rozhodnutí se používají tyto prostředky:

  • nucené odebrání movitých věcí,
  • nucené vystěhování z nemovitosti,
  • obstavení,
  • vazba,
  • pokuty,
  • nucená správa,
  • prohlášení, která musí být učiněna pod přísahou.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Jak je stanoveno v [novém] občanském soudním řádu (články 927–931 občanského soudního řádu), výkon rozhodnutí uskutečňuje osoba, která je k tomu oprávněna, která na stejnopisu (Apógrafo) vydá příslušný příkaz konkrétnímu soudnímu vykonavateli a upřesní způsob exekuce a pokud možno i věci, jichž se bude exekuční příkaz týkat. V případě zabavení určí jako dražitele notáře v regionu, ve kterém má být zabavení provedeno. Příkaz musí být opatřen datem a podpisem oprávněné osoby nebo jejího zástupce. Příkaz zmocňuje k provedení všech exekučních úkonů, není-li stanoveno jinak.

Soudní vykonavatel, jemuž je doručen stejnopis s exekučním příkazem, je oprávněn obdržet peněžní plnění a vydat písemné potvrzení o převzetí a v případě úplného splnění rovněž odevzdat stejnopis. Soudní vykonavatel může přijmout i částečné peněžní plnění, přičemž v tomto případě musí vydat potvrzení o převzetí a vyznačit toto na stejnopisu. Částečné peněžní plnění nebrání pokračování exekuce.

Je-li to nezbytné za účelem exekuce, je soudní vykonavatel oprávněn vstupovat do obytných či jiných prostor povinného, otevírat dveře a kontrolovat a otevírat uzavřený nábytek, nádoby nebo krabice. Soudní vykonavatel si může vyžádat pomoc donucovacích orgánů (obvykle policie), které takovouto pomoc poskytnou.

Klade-li povinný během exekuce odpor, může soudní vykonavatel použít sílu a přivolat na pomoc donucovací orgány (obvykle policii).

Soudní vykonavatel vyhotoví o každém úkonu v rámci vykonávacího řízení zápis. Pokud k výkonu rozhodnutí nedošlo, vyhotoví soudní vykonavatel zprávu s uvedením důvodů. V případě jakéhokoli deliktu spáchaného během vykonávacího řízení musí soudní vykonavatel vyhotovit zprávu a předat je příslušnému státnímu zastupiteli.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

Exekuční titul je veřejnou listinou, která potvrzuje nárok a umožňuje údajnému oprávněnému požadovat, aby povinný naplnil obsah exekučního titulu prostřednictvím exekuce. Podmínkami, které musí být splněny, jsou existence titulu a platnost nároku.

3.1 Řízení

Výkon rozhodnutí představuje akt spravedlnosti, jehož účelem je poskytnout právní ochranu, a nikoli správní úkon. Návrhy adresované exekutorům a veškeré exekuční úkony představují procesní úkony. Za účelem výkonu rozhodnutí musí být splněny tyto podmínky:

  • příslušnost a způsobilost exekutorů,
  • postavení strany sporu,
  • způsobilost účastnit se soudního řízení,
  • způsobilost jednat jménem klienta,
  • existence oprávněného zájmu,
  • aktivní a pasivní legitimace,
  • existence exekučního titulu,
  • existence nároku, který může být výkonem splněn.

Vykonat je možno soudní i mimosoudní rozhodnutí, aniž by bylo vždy nutné podat žádost o usnesení soudu, kterým se výkon rozhodnutí schvaluje. Exekuční tituly jsou tyto:

  • pravomocná rozhodnutí řeckých soudů,
  • předběžně vykonatelná rozhodnutí řeckých soudů,
  • rozhodčí nálezy,
  • protokoly řeckých soudů obsahující smír nebo stanovení soudních nákladů,
  • notářské listiny,
  • platební příkazy vydané řeckými soudci,
  • příkazy k soudnímu vystěhování nájemce,
  • cizí tituly prohlášené za vykonatelné,
  • příkazy a listiny prohlášené zákonem za exekuční tituly.

Exekutoři se dělí na přímé a nepřímé exekutory. Přímé exekutory jmenuje oprávněný podávající návrh na výkon rozhodnutí. Jedná se o a) soudní vykonavatele, kteří jsou neplacenými státními úředníky s pravomocí podniknout kroky k zabavení předmětů v držení povinného, zabavení majetku, plavidla nebo letadla ve vlastnictví povinného, provedení přímého výkonu, zadržení povinných, v jejichž případě byla nařízena vazba, a přípravě dražeb, b) notáře nebo soudce okresních civilních soudů zastupující notáře, kteří jsou oprávněni vést dobrovolnou nebo nucenou dražbu zabaveného majetku dlužníka a rozdělit výtěžek podle vyhotoveného pořadníku. Nepřímými exekutory jsou policie, ozbrojené síly a svědkové soudních vykonavatelů, kteří spolupracují v případě odporu proti výkonu nebo při jeho ohrožení. Všichni tito exekutoři odpovídají za zaviněné porušení svých služebních povinností.

Samotný exekuční příkaz vydává osoba, která má právo tak učinit, tj. žalobce nebo jeho zástupce, jímž může, ale nemusí být právník. Základní náklady výkonu rozhodnutí jsou tyto:

  • poplatek soudního vykonavatele za zajištění u nároků do výše 590 EUR: 53 EUR, u nároků ve výši od 591 EUR do 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 2,5 % příslušné částky a u nároků přesahujících 6 500 EUR: 53 EUR plus přirážka ve výši 1 % příslušné částky, s maximální částkou za veškerý zabavený majetek, plavidlo nebo letadlo ve výši 422 EUR,
  • poplatek soudního vykonavatele za přípravu dražby nebo opakování programu dražby nebo souhrnné zprávy o zajištění u nároků do výše 590 EUR = 53 EUR, u nároků v rozmezí od 591 EUR do 6 500 EUR = 2 % a u nároků ve výši 6 501 EUR a více = 1 %, s maximální částkou ve výši 210 EUR,
  • poplatek dražitele = 30 EUR,
  • poplatek soudního vykonavatele za jakýkoli jiný úkon v rámci výkonu rozhodnutí = od 240 EUR do 400 EUR podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem,
  • svědečné svědka soudního vykonavatele = 30 EUR pro každého svědka a 60 EUR, je-li svědkem soudní vykonavatel,
  • v případě zrušení výkonu rozhodnutí se poplatky soudního vykonavatele snižují o 50 %,
  • 0,50 EUR za každý kilometr, který musí soudní vykonavatel a svědkové ujet z místa sídla za účelem provedení nějakého úkonu,
  • zvláštní poplatek soudního vykonavatele v závislosti na stupni složitosti výkonu rozhodnutí: podle dohody mezi soudním vykonavatelem a jeho klientem (tento poplatek nikdy nehradí osoba, proti níž výkon směřuje).

3.2 Hlavní podmínky

Hmotné podmínky pro výkon rozhodnutí jsou tyto:

  • existence oprávněného zájmu, tj. nutnost úkonu v rámci výkonu rozhodnutí a právní ochrany, kterou poskytuje,
  • platnost nároku.

Účelem právní úpravy výkonu rozhodnutí je dosáhnout rovnováhy mezi protichůdnými zájmy mezi oprávněnými na straně jedné a povinnými nebo třetími stranami na straně druhé. Při rozhodování o exekučních opatřeních používají soudy tato kritéria:

  • rychlé uspokojení oprávněných při co nejnižších nákladech,
  • ochrana osobnostních práv povinného a jeho oprávněných zájmů obecně,
  • shodný zájem oprávněného a povinného s ohledem na potřebu dosáhnout v dražbě co nejlepší ceny,
  • ochrana zájmů třetí strany.

4 Předmět a povaha exekučních opatření

Předmětem exekučních opatření může být majetek povinného a/nebo samotná osoba povinného. Exekučními opatřeními jsou hmotné úkony k tomu oprávněných exekutorů; tyto úkony vedou přímo či nepřímo k uspokojení nároků prostřednictvím výkonu rozhodnutí státem. Exekuční úkon lze provést s ohledem na tento majetek:

  • movitý majetek v držení povinného nebo v držení oprávněného nebo třetí strany, která je ochotna ho předat,
  • vlastnická práva povinného k movitým věcem třetí strany,
  • peněžní prostředky,
  • peněžité pohledávky vůči třetím stranám, které má osoba, proti níž výkon směřuje,
  • nemovitý majetek ve vlastnictví povinného nebo vlastnická práva povinného k tomuto majetku,
  • plavidla,
  • letadla,
  • práva duševního vlastnictví, patenty, filmová práva.

Exekuční úkon nelze provést s ohledem na tento majetek:

  • předměty osobní potřeby povinného a jeho rodiny,
  • potraviny a paliva, jež povinný a jeho rodina potřebují,
  • medaile, pamětní předměty, rukopisy, korespondence, rodinné záznamy a účetní knihy,
  • knihy, hudební nástroje, umělecká díla,
  • nástroje, strojní zařízení, knihy nebo jiné předměty, které pracující osoby potřebují k obživě,
  • zboží podléhající rychlé zkáze,
  • podíly v osobních společnostech,
  • zákonné výživné,
  • plat, důchod nebo pojistná plnění.

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Povinný a stejně tak všechny třetí strany musí splnit rozhodnutí nařizující exekuční opatření. Dojde-li během výkonu rozhodnutí k odporu, smí soudní vykonavatel použít sílu a zároveň přivolat donucovací orgány. Soudní vykonavatel smí přibrat dva dospělé svědky nebo druhého soudního vykonavatele. V případě, že povinný rozhodnutí nevyhoví:

  • jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který může vykonat i třetí osoba, má oprávněný právo provést tento úkon na náklady povinného,
  • jestliže povinný nesplní svou povinnost provést úkon, který nemůže vykonat třetí osoba a který závisí pouze na tom, zda je povinný hotov tento úkon provést, nařídí mu soud tento úkon provést, a jestliže tak povinný neučiní, soud ho potrestá pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody,
  • jestliže se povinný musí zdržet nějakého úkonu nebo nějaký úkon strpět, může soud jakékoli porušení potrestat pokutou ve prospěch oprávněného a odnětím svobody.

Žádný z výše uvedených případů nemá vliv na právo oprávněného žádat podle hmotného práva náhradu škody utrpěné v důsledku toho, že povinný nesplnil svou povinnost. V zásadě je možné, aby povinný disponoval s majetkem; je-li však majetek zabaven, je nakládání s ním zakázáno a vůči osobě, která ho nechala zabavit, a vůči oprávněným, kteří předložili své pohledávky, je neplatné.

Směřuje-li výkon rozhodnutí proti bankovním účtům povinného, nemá banka povinnost sdělit navrhovateli přesné informace o těchto účtech; je-li však bance doručeno rozhodnutí, jímž se přikazují peněžité pohledávky povinného, je disponování se zabavenou částkou zakázáno a je neplatné vůči osobě, která ji nechala zabavit, přičemž banka musí do osmi dnů od doručení usnesení o výkonu rozhodnutí uvést, zda přikázaná pohledávka (peníze uložené na bankovním účtu) existuje, a jestliže postačuje k uspokojení osoby, která ji nechala přikázat, musí tuto peněžní částku dotyčné osobě vyplatit.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

V zásadě neexistuje žádné ustanovení, které ukládá navrhovateli lhůty; existují určitá časová omezení, jedná se však o lhůty, před jejichž vypršením nemohou být platně vykonány určité úkony, a nikoli o závazné lhůty, a tato ustanovení přímo nestanovují okamžik, po kterém již navrhovatel nemůže úkon učinit. Ustanovení, podle kterého musí být v určité době po zabavení nebo před dražbou provedeny jednotlivé úkony, nemění základ systému. Aby se řízení neprotahovalo do nekonečna, je stanovena pouze konečná lhůta jednoho roku, po jejímž uplynutí již zabavení nebo jiné úkony nelze provést na základě téhož příkazu a nelze provést dražbu na základě zabavení, které bylo z důvodu vypršení této lhůty soudním rozhodnutím zrušeno.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

Jediným opravným prostředkem proti vykonávacímu řízení je návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání, který může podat osoba, proti níž výkon směřuje, nebo jakýkoli věřitel s aktivní legitimací, a to do patnácti dnů od prvního úkonu v rámci výkonu rozhodnutí, pokud jde o platnost exekučního titulu nebo přípravného řízení; do posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost kteréhokoli úkonu v rámci výkonu, a to od prvního do posledního úkonu, a do šesti měsíců po provedení posledního úkonu v rámci výkonu, pokud jde o platnost tohoto úkonu. Návrhy na zrušení rozhodnutí pro zmeškání může bez jakékoli stanovené lhůty podat také třetí strana, která má právo k předmětu výkonu rozhodnutí, jež bylo zpochybněno a jež může použít proti osobě, proti které výkon směřuje. Příslušným soudem je soud, v jehož obvodu se nachází místo výkonu, tj. okresní civilní soud, je-li exekučním titulem rozhodnutí okresního civilního soudu [eirinodíkeio], a ve všech ostatních případech soud prvního stupně se samosoudcem [monomelés protodíkeio]. Skutečnost, že byl podán návrh na zrušení rozhodnutí pro zmeškání, není důvodem pro odklad výkonu rozhodnutí; odklad vykonávacího řízení však může nařídit soud prostřednictvím rozhodnutí na základě žádosti žadatele, se zárukou nebo bez záruky. Toto rozhodnutí je oznámeno exekutorům, kteří v rámci výkonu rozhodnutí nemohou učinit žádný úkon, pokud to rozhodnutí výslovně nepovoluje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Na výkon rozhodnutí se vztahují tato omezení, zejména co se týká zabaveného majetku. Zabavit nelze tento majetek: a) majetek, který byl přímo poškozen, b) podíly v osobních společnostech, c) zákonné výživné nebo výživné vyplývající ze závěti, jakož i nároky na příspěvky manželů na uspokojování potřeb rodiny, d) nároky na mzdy, důchody nebo pojistná plnění, ledaže existuje nevyřešený nárok na zákonné výživné nebo na výživné vyplývající ze závěti nebo příspěvek na uspokojení potřeb rodiny, přičemž v tomto případě lze zabavit polovinu majetku, a to s přihlédnutím k částkám, které obdržel povinný, rozsahu povinností týkajících se uspokojování potřeb rodiny, jež vznikly uzavřením manželství, a počtu oprávněných osob, e) jakýkoli druh podpory nebo dotace EU ve vlastnictví OPEKEPE jako třetí strany, dokud nejsou vloženy na bankovní účet oprávněných osob nebo jim nejsou vyplaceny jinak. Výjimka stanovená v odst. 2 písm. d) se použije i tehdy, je-li částka uhrazena vložením vkladu na bankovní účet povinného. Výjimka se použije pouze v rozsahu, v jakém vykazuje účet zůstatek, který v období od nařízení výkonu rozhodnutí do dne platby nepřesahuje částku nároku, která je z exekuce vyloučena.

Povinný má mimoto právo odvolat se proti vykonávacímu řízení, a to prostřednictvím dvou opravných prostředků:

a) Návrh námitek podle článku 933 občanského soudního řádu, který uvádí: Jakoukoli námitku osoby, proti níž výkon směřuje, a oprávněných věřitelů, jež se týká platnosti exekučního titulu, vykonávacího řízení nebo nároku, lze předložit pouze prostřednictvím oznámení o námitce, které je podáno u okresního občanskoprávního soudu, pokud byl exekuční titul vydán tímto soudem, a ve všech ostatních případech u soudu prvního stupně se samosoudcem. Je-li prostřednictvím samostatných podání podáno několik oznámení o námitce, musí soudní tajemník zajistit, aby byly všechny z nich identifikovány a projednány během téhož soudního jednání. Další důvody námitek lze předložit pouze ve zvláštním návrhu, který se podává kanceláři soudu, proti němuž námitka směřuje, a na základě tohoto rozhodnutí je vyhotovena zpráva, která je doručena druhé straně nejméně osm dnů před jednáním. Projednání námitky musí být naplánováno do šedesáti dnů ode dne podání a předvolání je žalovanému doručeno dvacet dnů před jednáním. Místně příslušným soudem je okresní soud v místě výkonu, pokud se ostatní úkony v rámci vykonávacího řízení řídí doručeným příkazem, v opačném případě je příslušným soudem soud uvedený v článku 584. Je-li exekučním titulem soudní rozhodnutí nebo platební příkaz, jsou námitky nepřípustné v rozsahu, v jakém byla věc pravomocně rozsouzena, v souladu s článkem 330 resp. čl. 633 odst. 2 písm. c). Tvrzení týkající se splnění nároku je nutno prokázat pouze písemně nebo prohlášením u soudu. Rozhodnutí o námitce musí být vydáno do šedesáti dnů od jejího projednání.

b) Podle článku 1000 občanského soudního řádu má povinný právo požádat o odklad dražby jeho majetku. Na žádost povinného, jíž nebude vyhověno, pokud nebyla podána do patnácti pracovních dnů přede dnem konání dražby, může soud uvedený v článku 933 během projednávání věci v řízení podle článku 686 a násl. dražbu odložit až o šest měsíců od původního dne dražby, nehrozí-li poškození oprávněného a lze-li přiměřeně očekávat, že povinný uspokojí oprávněného v této lhůtě, nebo že se po uplynutí této lhůty zvýší výtěžek dražby. Toto rozhodnutí musí být vydáno do poledne posledního pondělí před konáním dražby a odklad bude povolen vždy s výhradou zaplacení: a) nákladů na provedení dražby, které budou v rozhodnutí odhadnuty, a b) nejméně jedné čtvrtiny částky dlužné osobě provádějící dražbu. Rozhodnutí o odkladu dražby bude oznámeno dražiteli týž den, kdy je vydáno. Platba musí být provedena do 10:00 h dne konání dražby, a nestane-li se tak, bude dražba provedena obvyklým způsobem.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.