Jak vymáhat soudní rozhodnutí?

1 Co znamená výkon soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních?

Nucený výkon rozhodnutí (Zwangsvollstreckung) je postup, který se používá k vymáhání soukromoprávního nároku prostřednictvím veřejného tlaku. Pravomoc k výkonu rozhodnutí náleží výhradně státu, který působí prostřednictvím svých zástupců na základě své svrchované moci.

K donucení povinného, aby splnil povinnost, která mu byla uložena a která se týká provedení platby, určitého úkonu atd., jsou k dispozici tato exekuční opatření:

• zabavení (Pfändung) věcí
• zabavení pohledávek a jiného majetku (zejména obstavení mzdy)
• prohlášení o majetku povinného (Vermögensauskunft)
• donucovací opatření (Zwangsmaßnahmen) k zajištění provedení určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání
• nucený prodej (Zwangsversteigerung)
• nucená správa (Zwangsverwaltung)

Nucený výkon rozhodnutí je v Německu upraven především v § 704 a násl. občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung – ZPO) a v zákoně o nuceném prodeji a nucené správě (Gesetz über die Zwangsversteigerung und Zwangsverwaltung – ZVG).

Nařízení (EU) č. 655/2014, které upravuje přeshraniční vymáhání pohledávek mezi členskými státy EU, je v Německu provedeno v § 946 a násl. ZPO.

2 Které orgány mohou provádět exekuci a výkon rozhodnutí?

Viz níže otázka č. 3.

3 Za jakých podmínek lze vydat vykonatelný právní titul nebo rozhodnutí?

3.1 Řízení

• Jsou vykonatelná soudní i mimosoudní rozhodnutí?

Ano. Týká se to konečných rozhodnutí, proti nimž již nelze podat opravný prostředek nebo která jsou předběžně vykonatelná (§ 704 ZPO), vazby (Arrest) a předběžných opatření (einstweilige Verfügungen, § 929, § 936 ZPO) a exekučních titulů uvedených v § 794 ZPO, které zahrnují nejen soudní příkazy, nýbrž i smíry, jichž bylo dosaženo u rozhodčího orgánu (Vergleiche vor Gütestellen), smíry uzavřené právníky (Anwaltsvergleiche) a notářské listiny (notarielle Urkunden).

• Je nutno požádat soud o usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí?

Usnesení soudu je nutné k zabavení pohledávek a jiného majetku dlužníka, u donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání a u nuceného výkonu rozhodnutí vztahujícího se na nemovitý majetek podle zákona o veřejných dražbách a nucené správě.

• Který soud je příslušný k nařízení výkonu?

Pro zabavení pohledávek: okresní soud (Amtsgericht) v místě bydliště dlužníka.

U donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání: příslušný soud prvního stupně.

U nuceného prodeje a nucené správy: okresní soud v místě, kde se nachází dotyčný majetek.

• Postavení a pravomoci soudního vykonavatele

Soudním vykonavatelem (Gerichtsvollzieher) je soudní úředník ve spolkové zemi (Land), který podléhá správnímu dohledu ze strany předsedy okresního soudu. Při plnění svých povinností v rámci výkonu rozhodnutí je však funkčně nezávislý: tento správní dohled nelze využít k tomu, aby byl na něj vyvíjen vliv. Přijatá opatření a výkazy nákladů vyhotovené soudním vykonavatelem lze napadnout podáním námitky (Erinnerung). Totéž platí v případě, odmítne-li soudní vykonavatel provést usnesení. O námitce jedná soud, který je příslušný pro výkon rozhodnutí.

Soudní vykonavatel odpovídá podle svazku 8 ZPO za výkon rozhodnutí v občanských věcech. Těžištěm je exekuce na movité věci. V tomto případě má soudní vykonavatel zejména pravomoc umožnit dlužníkovi úhradu ve splátkách a jeho odpovědností je zajistit, aby bylo řízení o výkonu ukončeno včas a účinně. Jednou z jeho prvořadých povinností je převzít od dlužníka přísežné prohlášení o majetku. K dalším pravomocem patří:

• Navracení movitého a nemovitého majetku (soudní vystěhování).
• Potlačení odporu dlužníka vůči úkonům, které je povinen strpět.
• Doručení písemností potřebných pro nucený výkon rozhodnutí na žádost jedné ze stran.
• Výkon příkazů k předběžnému zabavení a provedení předběžných opatření (kromě věcí, které obstarává soud).
• Výkon zatykačů po odmítnutí poskytnout prohlášení o majetku.

• Je nutno návrh na výkon rozhodnutí podat prostřednictvím právníka?

Pro rozhodování o návrzích na výkon rozhodnutí je zpravidla příslušný okresní soud, u něhož není právní zastoupení povinné.

V případě donucovacích opatření k zajištění provedení určitých úkonů či zdržení se určitého jednání je nutno návrh podat příslušnému soudu prvního stupně, kterým může být za určitých okolností vyšší soud (zemský soud (Landgericht)), u něhož se v zásadě právní zastoupení vyžaduje.

Náklady exekučních opatření

Zákon stanoví různé způsoby výkonu rozhodnutí v závislosti na pohledávce, která má být zajištěna. Různá exekuční opatření znamenají i různé náklady:

• a. Zabavení věcí

Je-li uznán nárok na zaplacení určité peněžní částky, může věřitel požádat o zajištění platby soudního vykonavatele. Za zabavení dlužníkova movitého majetku soudním vykonavatelem se účtuje poplatek ve výši 26 EUR v souladu s bodem 205 sazebníku poplatků (Kostenverzeichnis – KV), který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů (Gerichtsvollzieherkostengesetz – GvKostG). Za prodej zabaveného majetku, za veřejnou dražbu (což může být místní dražba, nebo internetová dražba, která je veřejnosti zpřístupněna prostřednictvím dražební platformy) nebo za zpeněžení jiným způsobem se hradí další poplatek ve výši 52 EUR v souladu s bodem 300 sazebníku poplatků. Účtuje se rovněž příplatek za čas v souladu s bodem 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část. Mimoto existují nutné výdaje soudního vykonavatele, zejména ve formě cestovních výloh (bod 711 sazebníku poplatků).

• b. Zabavení pohledávek v držení dlužníka

Příkaz k úhradě určité peněžní částky lze zajistit rovněž tak, že soudu je podán návrh na zabavení pohledávky v držení dlužníka (např. výplata mzdy) a její přidělení věřiteli, přičemž příslušné platby se odečítají od dluhu (zur Einziehung, „k vybrání“), nebo se jedná o přidělení v rámci vyrovnání pohledávky věřitele vůči dlužníkovi (an Zahlungs statt, „místo platby“) (§ 829, § 835 ZPO). O zabavení a přidělení pohledávky se zpravidla žádá společně a ve spojení s rozhodnutím o zabavení a přidělení. Za řízení o návrhu se však hradí pouze jeden poplatek ve výši 20 EUR v souladu s bodem 2111 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech (Gerichtskostengesetz – GKG). Výdaje, včetně nákladů na doručení soudního rozhodnutí, jsou účtovány zvlášť podle části 9 téhož sazebníku poplatků.

• c. Převzetí prohlášení o majetku

Za převzetí prohlášení o majetku účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 33 EUR v souladu s bodem 206 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů.

• d. Exekuce na nemovitý majetek

Nucený výkon rozhodnutí vztahující se nemovitý majetek dlužníka má podobu zapsané hypotéky v katastru nemovitostí nebo nuceného prodeje či nucené správy majetku.

Za zápis hypotéky do katastru nemovitostí k zajištění pohledávky se hradí poplatek v souladu s bodem 14121 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech a nákladech notářů (Gerichts- und Notarkostengesetz – GNotKG), a to ve výši 1 % hodnoty pohledávky, která má být zajištěna (§ 53 odst. 1 zákona). Tabulka poplatků pro jednotlivé hodnoty až do výše 3 milionů EUR je uvedena v příloze 1.

Soudní poplatky za řízení podle zákona o nuceném prodeji a nucené správě jsou stanoveny v části 2 oddíle 2 pododdílech 1 a 2 sazebníku poplatků, který je připojen k zákonu o soudních nákladech. Poplatek ve výši 100 EUR se hradí za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucenému prodeji pozemku nebo o žádosti o připojení se k řízení. Účtuje se rovněž poplatek za řízení jako takové, poplatek za konání alespoň jedné dražby s výzvou k podání nabídek, poplatek za ukončení prodeje a poplatek za rozdělení výtěžku; každý z těchto poplatků činí 0,5 %. Poplatky za soudní řízení a za konání dražby jsou stanoveny s odkazem na hodnotu majetku uznanou exekučním soudem (tržní hodnota, § 54 odst. 1 zákona o soudních nákladech). Poplatky za ukončení prodeje a rozdělení výtěžku jsou stanoveny na základě úspěšné nabídky po odečtení úroků, včetně hodnoty případných zbývajících nároků v souladu s podmínkami dražby (§ 54 odst. 2 a 3 zákona o soudních nákladech). Tabulka poplatků pro hodnoty až do výše 500 000 EUR je uvedena v příloze 2. Kromě těchto poplatků se zvlášť účtují náklady řízení podle části 9 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech; tyto náklady zahrnují výdaje hrazené za stanovení tržní hodnoty majetku odhadcem podle zákona o odměnách a náhradách soudních znalců (Justizvergütungs‑ und ‑entschädigungsgesetz – JVEG) (bod 9005 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech).

Za rozhodnutí o návrhu na vydání příkazu k nucené správě nebo o žádosti o připojení k řízení se hradí poplatek ve výši 100 EUR. Samotná nucená správa podléhá ročnímu poplatku ve výši 0,5 %, přičemž celková minimální částka činí 120 EUR a minimální částka za první a za poslední kalendářní rok činí vždy 60 EUR. Výše poplatku je stanovena s odkazem na celkové příjmy plynoucí z nucené správy (§ 55 zákona o soudních nákladech).

• e. Vrácení majetku a donucovací opatření k zajištění provedení nebo strpění určitých úkonů nebo zdržení se určitého jednání

Má-li dlužník vydat movitý majetek, musí soudní vykonavatel odejmout danou věc dlužníkovi a předat ji věřiteli. Za tento úřední úkon účtuje soudní vykonavatel poplatek ve výši 26 EUR podle bodu 221 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. Kromě tohoto poplatku se účtuje příplatek za čas podle bodu 500 sazebníku, pokud ze zprávy vyhotovené soudním vykonavatelem vyplývá, že provedení úředního úkonu trvalo déle než tři hodiny. Příplatek činí 20 EUR za každou další hodinu nebo její část.

Má-li dlužník vydat nemovitý majetek, musí soudní vykonavatel převzít vlastnictví od dlužníka a převést je na věřitele (soudní vystěhování). Účtuje se poplatek ve výši 98 EUR podle bodu 240 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o nákladech soudních vykonavatelů. I v tomto případě se účtuje příplatek za čas ve výši 20 EUR v souladu s bodem 500 sazebníku za každou další hodinu nebo její část, trvá-li provedení úředního úkonu déle než tři hodiny. Účtují se rovněž výdaje soudního vykonavatele, včetně nákladů na nezbytné služby poskytnuté třetími stranami, jako je vyklizení nebo služby zámečníka.

V řízení u soudu za účelem nuceného provedení určitého úkonu (bez ohledu na to, zda jej může provést pouze dlužník, nebo jiná osoba na jeho místě), strpění určitého úkonu nebo zdržení se určitého jednání se v každém případě hradí soudní poplatek ve výši 20 EUR podle bodu 2111 sazebníku poplatků připojeného k zákonu o soudních nákladech.

3.2 Hlavní podmínky

Věřitel musí vlastnit exekuční titul, která dokládá jeho pohledávku. Může se jednat o konečné soudní rozhodnutí, proti němuž již nelze podat opravný prostředek, nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí (§ 704 ZPO) nebo jednu z listin uvedených v § 794 ZPO (např. soudní smíry (gerichtlicher Vergleich), exekuční příkaz (Vollstreckungsbescheid) nebo notářská listina). Listina musí zpravidla obsahovat doložku vykonatelnosti (Vollstreckungsklausel) a musí být doručena dlužníkovi. Doložka vykonatelnosti se vyžaduje pouze výjimečně v případě exekučních příkazů, zajišťovacích opatření a předběžných opatření (§ 796 ZPO; § 929 odst. 1, § 936 ZPO).

4 Předmět a povaha exekučních opatření

4.1 Jaký druh majetku může být předmětem výkonu soudních rozhodnutí?

Předmětem výkonu rozhodnutí může být movitý majetek, pohledávky a jiná vlastnická práva a nemovitosti dlužníka.

V § 811 ZPO jsou uvedeny movité věci, které nelze zabavit; cílem je ponechat dlužníkovi a osobám žijícím v jeho domácnosti minimální počet předmětů, které jsou nezbytné pro osobní potřebu nebo k výkonu povolání.

Omezení týkající se zabavení se vztahují i na výdělek dlužníka. V§ 850 a násl. ZPO jsou stanoveny určité částky, které nelze zabavit, neboť je dlužník potřebuje k zajištění životního minima. Zůstatky na účtech lze chránit na „účtu s ochranou proti zabavení“ (Pfändungsschutzkonto, § 850k ZPO). Určité částky vyloučené ze zabavení jsou uloženy na těchto účtech bez ohledu na původ zůstatku na účtu.

4.2 Jaké jsou účinky exekučních opatření?

• Ve vztahu k dlužníkovi

Exekuce na movitý majetek dlužníka se uskutečňuje zabavením a zpeněžením zabaveného majetku. Pohledávky a práva dlužníka vůči třetím stranám jsou zajištěny na základě příkazu exekučního soudu. V obou případech představuje zabavení úřední úkon, který vede ke konfiskaci zabaveného předmětu. Při konfiskaci je kromě jiných účinků dlužník zbaven kontroly nad daným předmětem.

• Ve vztahu k třetím stranám

Jestliže soudní vykonavatel zabavil movitý majetek, který nepatří dlužníkovi, nýbrž třetí straně, může tato strana podat námitku proti zabavení tohoto majetku prostřednictvím odporové žaloby třetí strany (Drittwiderspruchsklage).

Jsou-li zabaveny a přiděleny pohledávky dlužníka vůči třetí straně, nemůže tato třetí strana platit dlužníkovi; pohledávku, která byla přidělena věřiteli za účelem odečtení od pohledávky dlužníka, může uhradit pouze věřiteli, a to ji zbavuje jejího vlastního dluhu. Třetí straně, která tuto povinnost poruší, hrozí žaloba na náhradu škody.

4.3 Jak dlouho platí tato opatření?

Nároky, proti nimž již nelze podat opravný prostředek, a nároky na základě vykonatelných smírů nebo listin podléhají podle § 197 občanského zákoníku (BGB) promlčecí lhůtě v délce 30 let. Věřitel může kdykoli během této lhůty zahájit řízení o výkonu.

5 Je možné podat opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení takového opatření?

V německém právním řádu neexistuje zvláštní postup pro povolení výkonu rozhodnutí.

Dlužník může napadnout opatření, která jsou vůči němu požadována, v rámci řízení o výkonu. Proti způsobu výkonu rozhodnutí může podat námitku (Erinnerung). Může podat rovněž stížnost (Beschwerde) na rozhodnutí přijaté v řízení, pokud se neuskutečnilo soudní jednání. Tuto stížnost je nutno podat ve lhůtě dvou týdnů u soudu, který napadené rozhodnutí přijal, nebo u zemského soudu jako odvolacího soudu.

Návrh na tento opravný prostředek nemá bezprostřední dopad na pokračování zahájeného řízení o výkonu; odkladný účinek neexistuje.

6 Existují nějaká omezení exekuce a výkonu rozhodnutí, konkrétně v souvislosti s ochranou dlužníka nebo lhůtami?

Viz výše otázka č. 4

Příloha 1

Příloha 2

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.