Pokud se má o mé žádosti rozhodnout v této zemi

Za jaký druh trestného činu mohu být odškodněn?

Finanční odškodnění je poskytováno obětem těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití podle článků 188 a 189 trestního zákoníku, ublížení na zdraví podle článku 194 trestního zákoníku, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok podle článků 218–220 trestního zákoníku, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými podle článků 210 a 211 trestního zákoníku, terorismus a jakýkoli jiný úmyslný násilný trestný čin.

Za jaký druh újmy mohu být odškodněn?

Finanční odškodnění je přiznáno:

• obětem: za náklady na hospitalizaci a jiné kategorie nákladů na léčení, které oběti vznikly; za majetkovou újmu vyplývající ze zničení, úbytku či nepoužitelnosti majetku oběti nebo z deprivace oběti v důsledku spáchání trestného činu; za zisk, o nějž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu;
• manželovi/manželce, dětem a osobám finančně závislým na zesnulých osobách: za náklady na pohřeb; výživné, o něž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu.

Mohu získat odškodnění, pokud jsem příbuzný oběti nebo osoba závislá na oběti, jež zemřela v důsledku trestného činu? Které příbuzné či závislé osoby mohou získat odškodnění?

Finanční odškodnění je na žádost přiznáno podle této kapitoly těmto kategoriím obětí:

1. osobám, které se staly obětí těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití podle článků 188 a 189 trestního zákoníku, ublížení na zdraví podle článku 194 trestního zákoníku, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok podle článků 218–220 trestního zákoníku, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými podle článků 210 a 211 trestního zákoníku, terorismus a jakýkoli jiný úmyslný násilný trestný čin;
2. manželovi/manželce, dětem a osobám finančně závislým na osobách, jež zemřely v důsledku výše uvedených trestných činů.

Mohu získat odškodnění, pokud jsem příbuzný oběti nebo osoba závislá na oběti, jež přežila trestný čin? Které příbuzné či závislé osoby mohou získat odškodnění v takovém případě?

Ano, finanční pomoc může obdržet nejbližší rodina (dědicové) – příbuzní v druhém stupni a osoby sešvagřené do druhého stupně – oběti, která nezemřela, ale která jako přímý důsledek úmyslně spáchaného násilného trestného činu utrpěla vážnou újmu.

Finanční odškodnění je na žádost přiznáno následujícím kategoriím obětí:

1. osobám, které se staly obětí těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití podle článků 188 a 189 trestního zákoníku, ublížení na zdraví podle článku 194 trestního zákoníku, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok podle článků 218–220 trestního zákoníku, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými podle článků 210 a 211 trestního zákoníku, terorismus a jakýkoli jiný úmyslný násilný trestný čin;
2. manželovi/manželce, dětem a osobám finančně závislým na osobách, jež zemřely v důsledku výše uvedených trestných činů.

Finanční odškodnění je výše uvedeným obětem přiznáno, pokud byl trestný čin spáchán na území Rumunska a oběť je:

1. rumunským občanem;
2. cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti s oprávněným pobytem v Rumunsku;
3. občanem členského státu EU, který se v den spáchání trestného činu oprávněně zdržuje na území Rumunska, nebo
4. cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, kteří mají pobyt na území členského státu EU a kteří se v den spáchání trestného činu oprávněně zdržují na území Rumunska.

V případě obětí nezařazených do výše uvedených kategorií osob je finanční odškodnění přiznáno podle mezinárodních úmluv, jejichž je Rumunsko smluvní stranou.

Mohu získat odškodnění, pokud nejsem státním příslušníkem některé ze zemí EU?

Ano. Finanční odškodnění je obětem přiznáno, pokud byl trestný čin spáchán na území Rumunska a oběť je:

1. rumunským občanem;
2. cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti pobývající v Rumunsku legálně;
3. občanem členského státu EU, který se v den spáchání trestného činu oprávněně zdržuje na území Rumunska, nebo
4. cizím státním příslušníkem nebo osobou bez státní příslušnosti, kteří mají pobyt na území členského státu EU a kteří se v den spáchání trestného činu oprávněně zdržují na území Rumunska.

Mohu žádat odškodnění od této země, pokud zde žiji a pocházím odsud (tato země je zemí mého bydliště nebo státní příslušnosti), i když byl trestný čin spáchán v jiné zemi EU? Mohu tak učinit místo toho, abych požadoval odškodnění v zemi, kde k trestnému činu došlo? Pokud ano, za jakých podmínek?

Nikoli. Finanční odškodnění je obětem přiznáno, pokud byl trestný čin spáchán na území Rumunska.

Musím trestný čin oznámit nejdříve policii, abych mohl požadovat odškodnění?

Ano. Finanční odškodnění je obětem přiznáno pouze tehdy, pokud trestný čin oznámily orgánům činným v trestním řízení nebo soudu do 60 dnů od jeho spáchání, nebo v případě manžela/manželky, dětí a osob závislých na zesnulých osobách do 60 dnů ode dne, k němuž se oběť dozvěděla o spáchání trestného činu.

Jestliže oběť nebyla fyzicky nebo psychicky schopna oznámit trestný čin orgánům činným v trestním řízení, počítá se 60denní lhůta ode dne, kdy byla schopna tak učinit.

Oběti mladší osmnácti let a oběti, na něž se vztahuje zákaz, nemají povinnost oznámit spáchání trestného činu orgánům činným v trestním řízení. V souvislosti se spácháním trestného činu se na orgány činné v trestním řízení může obrátit zákonný zástupce nezletilého či osoby, na kterou se vztahuje zákaz.

Musím počkat na výsledek policejního vyšetřování či trestního řízení, než mohu podat žádost?

Nikoli. Oběť může podat Komisi pro finanční odškodnění obětí trestných činů (Comisiei pentru acordarea de compensații financiare victimelor infracțiunilor) žádost o zálohu na finanční odškodnění do výše odpovídající deseti vnitrostátním hrubým minimálním základním mzdám, jak je stanoveno pro rok, v němž oběť požádala o zálohu.

O zálohu lze požádat v žádosti o finanční odškodnění nebo v samostatné žádosti, která může být podána kdykoli po oznámení trestného činu orgánům činným v trestním řízení nebo soudu, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti o odškodnění. Je-li o zálohu požádáno v samostatné žádosti, uvede se v ní rovněž stádium soudního řízení.

Záloha je přiznána, nachází-li se oběť ve složité finanční situaci.

Žádost oběti o zálohu na finanční odškodnění je vyřízena do 30 dnů ode dne podání žádosti dvěma soudci Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů.

Je-li žádost o finanční odškodnění zamítnuta, musí oběť zálohovou platbu vrátit, vyjma případu, kdy byla žádost o finanční odškodnění zamítnuta pouze z toho důvodu, že pachatel není v platební neschopnosti nebo pohřešován.

Oběť, která obdržela zálohu na finanční odškodnění, ji musí vrátit, pokud ve stanovených lhůtách nepodala žádost o finanční odškodnění.

Musím nejprve požadovat odškodnění od pachatele – pokud byl identifikován?

Ano. Je-li pachatel znám, může být oběti finanční odškodnění přiznáno, pokud podala žádost; oběť se připojila ke společné občanskoprávní žalobě v rámci trestního řízení, pachatel je v platební neschopnosti nebo se pohřešuje, oběť nezískala za vzniklou újmu odškodnění v plné výši od pojišťovny.

V případě, že pachatel nebyl identifikován nebo nebyl odsouzen, mohu přesto uplatnit nárok na odškodnění? Pokud ano, jaké důkazy musím předložit na podporu své žádosti?

Ano. Není-li pachatel znám, může oběť podat žádost o finanční odškodnění tehdy, pokud za vzniklou újmu nezískala od pojišťovny odškodnění v plné výši.

Je stanovena lhůta, v níž musím žádost o odškodnění podat?

Je-li pachatel znám, může být oběti finanční odškodnění přiznáno, jsou-li splněny tyto požadavky:

• oběť podala žádost o finanční odškodnění do jednoho roku, dle daného případu:
  1. ode dne, kdy trestní soud pravomocně rozhodl o uložení trestu nebo o zproštění obžaloby a přiznal finanční odškodnění v rámci občanskoprávního řízení, nebo vydal rozhodnutí o zproštění obžaloby či rozhodnutí o ukončení trestního řízení;
  2. ode dne, k němuž státní zástupce nařídil zastavit stíhání s ohledem na určité osoby nebo ukončit trestní stíhání,
  3. ode dne, k němuž bylo vydáno rozhodnutí nezahájit trestní stíhání,
• oběť se připojila ke společné občanskoprávní žalobě v rámci trestního řízení,
• pachatel je v platební neschopnosti nebo se pohřešuje,
• oběť nezískala za vzniklou újmu odškodnění v plné výši od pojišťovny.

Není-li pachatel znám, může oběť podat žádost o finanční odškodnění do tří let od spáchání trestného činu.

Na jaké ztráty a výdaje se odškodnění vztahuje?

Finanční odškodnění je přiznáno:

• obětem: za náklady na hospitalizaci a jiné kategorie nákladů na léčení, které oběti vznikly; za majetkovou újmu vyplývající ze zničení, úbytku či nepoužitelnosti majetku oběti nebo z deprivace oběti v důsledku spáchání trestného činu; za zisk, o nějž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu;
• manželovi/manželce, dětem a osobám finančně závislým na zesnulých osobách: za náklady na pohřeb; výživné, o něž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu.

Vyplácí se odškodné jednorázově, nebo v měsíčních splátkách?

Pomoc je poskytnuta ve formě jednorázové platby.

Jak by mé vlastní jednání ve vztahu k trestnému činu, můj trestní rejstřík nebo nedostatečná spolupráce během řízení o odškodnění mohly ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo výši částky, kterou dostanu?

Finanční odškodnění není přiznáno, pokud:

• bylo zjištěno, že k činu nedošlo nebo není stanoven v trestněprávních předpisech, nebo byl spáchán při oprávněné obraně před útokem na oběť,
• oběť byla pravomocně odsouzena za účast v organizované zločinecké skupině,
• oběť byla pravomocně odsouzena za trestný čin vraždy, zabití a vraždy prvního stupně, těžké ublížení na zdraví, úmyslný trestný čin mající za následek těžké ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální perverzi,
• soud uzná pachateli polehčující okolnost týkající se překročení mezí oprávněné obrany před útokem na oběť nebo polehčující okolnost týkající se provokace.

Jakým způsobem by mohla má finanční situace ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo jeho výši?

K finanční situaci se nepřihlíží.

Existují nějaká další kritéria, která by mohla ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo jeho výši?

Od částky finančního odškodnění, kterou stát přizná oběti, se odečtou částky zaplacené pachatelem jako občanskoprávní odškodnění a příspěvek, který oběť získala od pojišťovny za újmu způsobenou spáchaným trestným činem.

Jakým způsobem se odškodnění vypočítá?

Finanční odškodnění je přiznáno oběti za níže uvedené kategorie újmy, která jim byla způsobena v důsledku spáchaného trestného činu:

1. obětem těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití, ublížení na zdraví, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými, terorismus a jakékoli jiné úmyslné násilné trestné činy;
   1. za náklady na hospitalizaci a jiné kategorie nákladů na léčení, které oběti vznikly;
   2. za majetkovou újmu vyplývající ze zničení, úbytku či nepoužitelnosti majetku oběti nebo z deprivace oběti v důsledku spáchání trestného činu;
   3. za zisk, o nějž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu;
2. obětem, které jsou manželem/manželkou, dětmi a osobami finančně závislými na osobách, jež zemřely v důsledku výše uvedených trestných činů:
   1. za náklady na pohřeb;
   2. za výživné, o něž oběť přišla v důsledku spáchaného trestného činu.

Finanční odškodnění za hmotnou škodu uvedenou v bodě 2 písm. a) je přiznáno do výše odpovídající deseti vnitrostátním hrubým minimálním základním mzdám, jak je stanoveno pro rok, v němž oběť podala žádost o finanční odškodnění.

Od částky finančního odškodnění, kterou stát přizná oběti, se odečtou částky zaplacené pachatelem jako občanskoprávní odškodnění a příspěvek, který oběť získala od pojišťovny za újmu způsobenou spáchaným trestným činem.

Je stanovena minimální/maximální částka, která může být přiznána?

Finanční odškodnění za hmotnou škodu je přiznáno do výše odpovídající deseti vnitrostátním hrubým minimálním základním mzdám, jak je stanoveno pro rok, v němž oběť podala žádost o finanční odškodnění.

Očekává se ode mne, že uvedu částku ve formuláři žádosti? Pokud ano, budou mi poskytnuty pokyny ohledně jejího výpočtu nebo ohledně jiných aspektů?

Ano. Žádost o finanční odškodnění musí uvádět:

1. příjmení, jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, bydliště nebo pobyt oběti;
2. datum, místo a okolnosti spáchání trestného činu vedoucího ke vzniku újmy;
3. kategorie škod způsobených spáchaným trestným činem, jež spadají do oblasti působnosti čl. 27 odst. 1;
4. v příslušném případě orgán činný v trestním řízení nebo soud a datum podání trestního oznámení;
5. v příslušném případě číslo a datum rozsudku nebo aktu orgánu činného v trestním řízení, jak je stanoveno v čl. 24 odst. 1 písm. a);
6. způsobilost manžela/manželky, dítěte nebo osoby závislé na zesnulé osobě v případě obětí podle čl. 21 odst. 1 písm. b);
7. rejstřík trestů;
8. částky vyplacené jako odškodnění pachatelem nebo příspěvek, který oběť obdržela od pojišťovny za újmu způsobenou spáchaným trestným činem;
9. výši požadovaného finančního odškodnění.

K této žádosti se připojí kopie dokumentů dokládajících údaje uvedené v žádosti o finanční odškodnění, jakož i jakékoli jiné dokumenty, jež má oběť k dispozici a které jsou užitečné pro vyřízení žádosti.

Podle zákona je možné obdržet poradenství nikoli od soudu, nýbrž od služeb podpory obětí trestných činů (které jsou zřízeny v rámci generálních ředitelství pro sociální zabezpečení a péči o dítě podle zákona č. 211/2004 o určitých opatřeních týkajících se poskytování informací, podpory a ochrany obětem trestných činů), a to po posouzení za účelem zjištění potřeby pomoci u dotyčné oběti.

V rámci organizační struktury každého generálního ředitelství je zřízen odbor podpory obětí trestných činů za účelem poskytování podpůrných a ochranných služeb obětem trestných činů, v němž působí nejméně tři specialisté, konkrétně: sociální asistent, psycholog, právní poradce.

Postup poskytování informací, podpory a ochrany obětem trestných činů zahrnuje tyto fáze:

1. identifikace: zjištění způsobilosti oběti trestného činu pro účely tohoto zákona;
2. odkázání – nasměrování oběti na služby podpory obětí trestných činů a na oddělení a poskytovatele sociálních služeb uvedených v čl. 3 odst. 1;
3. prvotní informace – poskytnutí obecných informací oběti ohledně práv a služeb, které může využít;
4. posouzení situace oběti službou podpory obětí trestných činů a odděleními a poskytovateli sociálních služeb podle čl. 3 odst. 1 za účelem stanovení podpůrných a ochranných opatření, jež může využít;
5. poskytnutí služeb podpory a ochrany;
6. sledování a hodnocení služeb podpory a ochrany.

Služby podpory a ochrany poskytují oběti trestného činu nebo jejím rodinným příslušníkům generální ředitelství bezplatně na žádost oběti nebo jejích rodinných příslušníků a mohou je poskytovat rovněž veřejné služby sociální pomoci v rámci obcí, měst a společenství, jakož i soukromí poskytovatelé sociálních služeb.

Žádost o služby podpory a ochrany se podává generálnímu ředitelství, může však být adresována rovněž soukromému či veřejnému poskytovateli sociálních služeb, přičemž v tomto případě musí poskytovatel písemně informovat generální ředitelství, v jehož obvodu má příjemce příslušné služby bydliště nebo pobyt.

Podle zjištěných potřeb mohou být oběti odkázány rovněž na sociální, vzdělávací nebo zdravotní služby či jiné služby obecného zájmu v blízkosti, jež jsou poskytovány podle zákona.

Služby podpory a ochrany poskytované obětem trestných činů a jejich rodinným příslušníkům mohou zahrnovat:

1. informace o právech oběti;
2. psychologické poradenství, poradenství ohledně rizika sekundární a opakované viktimizace nebo zastrašování či msty;
3. poradenství ohledně finančních a praktických záležitostí v návaznosti na trestný čin;
4. služby sociálního začleňování / reintegrace;
5. emocionální a sociální podporu za účelem sociální reintegrace;
6. informace a poradenství týkající se úlohy oběti v trestním řízení, včetně přípravy na účast v řízení. Tyto informace a služby nezahrnují bezplatnou právní pomoc pro oběti určitých trestných činů podle článků 14–20 zákona č. 211/2004 o určitých opatřeních týkajících se poskytování informací, podpory a ochrany obětem trestných činů nebo právní pomoc pro poškozené osoby podle zákona č. 135/2010 o trestním řádu, v platném znění;
7. případně odkázání oběti na jiné specializované služby: sociální služby, zdravotní služby, služby zaměstnanosti, vzdělávací či jiné služby obecného zájmu poskytované podle zákona.

Budou z odškodnění vyplaceného daným orgánem nebo subjektem odečteny částky, které obdržím za své ztráty z jiných zdrojů (jako je pojištění prostřednictvím mého zaměstnavatele nebo systému soukromého pojištění)?

Ano. Od částky finančního odškodnění, kterou stát přizná oběti, se odečtou částky zaplacené pachatelem jako občanskoprávní odškodnění a příspěvek, který oběť získala od pojišťovny za újmu způsobenou spáchaným trestným činem.

Mohu obdržet zálohu na odškodnění? Pokud ano, za jakých podmínek?

Oběť může podat Komisi pro finanční odškodnění obětí trestných činů (Comisiei pentru acordarea de compensații financiare victimelor infracțiunilor) žádost o zálohu na finanční odškodnění do výše odpovídající deseti vnitrostátním hrubým minimálním základním mzdám, jak je stanoveno pro rok, v němž oběť požádala o zálohu.

O zálohu lze požádat v žádosti o finanční odškodnění nebo v samostatné žádosti, která může být podána kdykoli po oznámení trestného činu orgánům činným v trestním řízení nebo soudu, nejpozději však do 30 dnů ode dne podání žádosti o odškodnění.

Záloha je přiznána, nachází-li se oběť ve složité finanční situaci.

Je-li žádost o finanční odškodnění zamítnuta, musí oběť zálohovou platbu vrátit, vyjma případu, kdy byla žádost o finanční odškodnění zamítnuta pouze z toho důvodu, že pachatel není v platební neschopnosti nebo pohřešován.

Oběť, která obdržela zálohu na finanční odškodnění, ji musí vrátit, pokud ve stanovených lhůtách nepodala žádost o finanční odškodnění.

Mohu získat doplňující nebo dodatečné odškodnění (např. v důsledku změny okolností nebo zhoršujícího se zdravotního stavu atd.) po vydání hlavního rozhodnutí?

Zákon č. 211/2004 o určitých opatřeních týkajících se poskytování informací, podpory a ochrany obětem trestných činů nestanoví jiné omezení než podle čl. 27 odst. 2, tj. deset vnitrostátních hrubých minimálních základních mezd, jak je stanoveno pro rok, v němž oběť podala žádost o finanční odškodnění.

Pokud se hodnota škody zvýšila, lze podat novou žádost o finanční odškodnění.

Jaké podpůrné doklady musím ke své žádosti přiložit?

K této žádosti se připojí kopie dokumentů dokládajících údaje uvedené v žádosti o finanční odškodnění, jakož i jakékoli jiné dokumenty, jež má oběť k dispozici a které jsou užitečné pro vyřízení žádosti (např. rozsudky, stvrzenky, faktury nebo dokumenty, které mohou sloužit jako doklad o platbě, zdravotní dokumentace, znalecké posudky).

Žádost o finanční odškodnění musí obsahovat níže uvedené informace, nebo k ní musí být případně připojeny podpůrné dokumenty dokládající tyto informace:

1. příjmení, jméno, státní příslušnost, datum a místo narození, bydliště nebo pobyt oběti;
2. datum, místo a okolnosti, spáchání trestného činu, jímž došlo ke vzniku újmy;
3. kategorie škody vzniklé v důsledku spáchání těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití, ublížení na zdraví, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými, terorismus a jakékoli jiné úmyslné násilné trestné činy;
4. případně orgán činný v trestním řízení nebo soud a datum podání trestního oznámení;
5. případně číslo a datum rozsudku nebo dokumentu orgánu činného v trestním řízení, je-li pachatel znám, oběť podala žádost o finanční odškodnění do jednoho roku ode dne, kdy trestní soud vynesl pravomocný rozsudek o uložení trestu nebo zproštění obžaloby a přiznal finanční odškodnění v rámci občanskoprávního řízení nebo vydal rozhodnutí o ukončení trestního řízení, nebo ode dne, kdy státní zástupce nařídil uzavření případu;
6. způsobilost manžela/manželky, dítěte nebo osoby závislé na zesnulé osobě, u obětí, které jsou manželem/manželkou, dětmi a osobami závislými na osobách, které zemřely v důsledku spáchání těchto trestných činů: pokus o vraždu a zabití, ublížení na zdraví, úmyslný trestný čin mající za následek ublížení na zdraví oběti, znásilnění, pohlavní styk s nezletilou osobou a sexuální útok, obchodování s lidmi a obchodování s nezletilými, terorismus a jakékoli jiné úmyslné násilné trestné činy;
7. rejstřík trestů;
8. částky vyplacené jako odškodnění pachatelem nebo příspěvek, který oběť obdržela od pojišťovny za újmu způsobenou spáchaným trestným činem.

Je třeba zaplatit nějaké správní nebo jiné poplatky poté, co je žádost podána a zpracovává se?

Nikoli. Žádost o finanční odškodnění a žádost o zálohu na finanční odškodnění jsou osvobozeny od kolkovného.

Který orgán rozhoduje o žádostech o odškodnění (ve vnitrostátních věcech)?

Ve vnitrostátních věcech se žádost o finanční odškodnění podává okresnímu soudu, v jehož obvodu má oběť bydliště, a vyřizují ji dva soudci Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů, která je zřízena v rámci každého okresního soudu.

V přeshraničních věcech je rumunským rozhodujícím orgánem určeným podle čl. 3 odst. 2 okresní soud v Bukurešti – Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů:

Bulevardul UNIRII, nr. 37, Sector 3, Bukurešť, PSČ 030823
Tel. č.: +40 214083600, +40 214083700
Fax: +40 213187731
E-mail:  tribunalul.bucuresti@just.ro

Kam mám žádost zaslat (ve vnitrostátních věcech)?

Ve vnitrostátních věcech se žádost o finanční odškodnění podává okresnímu soudu, v jehož obvodu má oběť bydliště, a vyřizují ji dva soudci Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů, která je zřízena v rámci každého okresního soudu.

V přeshraničních věcech je v případě, že trestný čin byl spáchán na území Rumunska a obětí je občan členského státu EU, který se oprávněně zdržuje na území Rumunska v den, kdy byl trestný čin spáchán, nebo cizí státní příslušník či osoba bez státní příslušnosti, kteří mají pobyt na území členského státu EU a kteří se v den spáchání trestného činu oprávněně zdržují na území Rumunska, rumunským rozhodujícím orgánem určeným podle čl. 3 odst. 2 okresní soud v Bukurešti – Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů:

Bulevardul UNIRII, nr. 37, Sector 3, Bukurešť, PSČ 030823
Tel. č.: +40 214083600, +40 214083700
Fax: +40 213187731
E-mail:  tribunalul.bucuresti@just.ro

Musím být přítomen během řízení a/nebo když se rozhoduje o mé žádosti?

Nikoli. Žádost o finanční odškodnění a žádost o zálohu na finanční odškodnění je projednána neveřejně a oběť je na toto jednání předvolána. Povinná je účast státního zástupce.

Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů, která je složena ze dvou soudců, může vyslechnout osoby, vyžádat si dokumentaci a provést jiné dokazování, jež považuje za užitečné pro vyřízení žádosti.

Jak dlouho to (přibližně) trvá, než obdržím od daného orgánu rozhodnutí o žádosti o odškodnění?

Jeden až dva roky.

Pokud s rozhodnutím orgánu nejsem spokojen, jak ho mohu napadnout?

Komise může v rozhodnutí stanovit kterékoli z těchto řešení:

1. žádost schválit, stanovit výši finančního odškodnění nebo případně zálohy na finanční odškodnění;
2. žádost zamítnout, nejsou-li splněny zákonem stanovené požadavky pro poskytnutí finančního odškodnění nebo případně zálohy na finanční odškodnění.

Rozhodnutí o vyřízení žádosti o finanční odškodnění nebo žádosti o zálohu na finanční odškodnění je doručeno oběti. Rozhodnutí lze napadnout u odvolacího soudu do patnácti dnů od doručení.

Kde mohu získat potřebné formuláře a další informace o tom, jak podat žádost?

Formulář žádosti o finanční odškodnění v přeshraničních věcech je připojen   (15 Kb)  k nařízení ministra spravedlnosti č. 1319/C ze dne13. května 2008.

Existuje speciální telefonní linka nebo internetové stránky, které mohu využít?

Bude upřesněno.

Mohu si při přípravě žádosti vyžádat právní pomoc (pomoc od právníka)?

Oběť může na žádost obdržet bezplatnou právní pomoc.

Žádost o bezplatnou právní pomoc se podává okresnímu soudu, v jehož obvodu má oběť bydliště, a vyřizují ji dva soudci Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů, a to do patnácti dnů ode dne podání.

K žádosti o bezplatnou právní pomoc se připojí kopie dokumentů dokládajících údaje uvedené v žádosti, jakož i jakékoli jiné dokumenty, jež má oběť k dispozici a které jsou užitečné pro vyřízení žádosti.

Žádost o bezplatnou právní pomoc je projednána neveřejně a oběť je na toto jednání předvolána.

Pokud si oběť nezvolila obhájce, musí závěr ohledně schválení žádosti o bezplatnou právní pomoc obsahovat také ustanovení obhájce z úřední pravomoci podle zákona č. 51/1995 o organizaci a výkonu povolání advokáta, znovu zveřejněného, v platném znění, a podle předpisů o výkonu advokacie.

Závěr ohledně schválení žádosti o bezplatnou právní pomoc je sdělen oběti.

Rozhodnutí, kterým se žádost o bezplatnou právní pomoc zamítá, je předloženo k přezkumu okresnímu soudu, k němuž patří Komise pro finanční odškodnění obětí trestných činů, a to na žádost oběti do patnácti dnů od doručení. Přezkum provádí senát složený ze dvou soudců.

Bezplatná právní pomoc je oběti během celého řízení přiznána do výše odpovídající dvěma vnitrostátním hrubým minimálním základním mzdám, jak je stanoveno pro rok, ve kterém oběť podala žádost o bezplatnou právní pomoc. Finanční prostředky potřebné pro poskytování bezplatné právní pomoci se poskytují ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu ministerstva spravedlnosti.

Výše uvedená ustanovení se vztahují obdobně i na poskytování částek potřebných k výkonu rozhodnutí o přiznání občanskoprávního odškodnění oběti trestného činu.

Ministerstvo spravedlnosti jakožto rumunský asistenční orgán, který je určen podle čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2004/80/ES, mimoto poskytne žadateli potřebné informace o možnosti požádat o finanční odškodnění stát, na jehož území byl trestný čin spáchán, potřebné formuláře žádosti a informace a pokyny týkající se vyplnění formuláře žádosti a potřebných podpůrných dokladů.

Viz nařízení ministra spravedlnosti č. 1319/C ze dne 13. května 2008. Podle článku 2 tohoto nařízení plní ministerstvo spravedlnosti své úkoly jakožto asistenční orgán prostřednictvím ředitelství pro mezinárodní právo a smlouvy, které může spolupracovat s ostatními odděleními ministerstva spravedlnosti pověřenými příslušnými úkoly. K povinnostem ministerstva spravedlnosti jako asistenčního orgánu náleží v případě, že žadatel podává žádost o finanční odškodnění v jiném členském státě, zejména: přijetí a potvrzení přijetí žádosti žadatele; přezkum žádosti a případně informování žadatele o důvodech zamítnutí žádosti; jsou-li splněny požadavky, zaslání formuláře žádosti žadateli a poskytnutí pokynů k vyplnění formuláře; vyžádání si potřebných informací a/nebo dokumentů pro vyplnění formuláře od žadatele; usnadnění překladu rozhodnutí vydaného rozhodujícím orgánem ve státě, od něhož se požaduje finanční odškodnění, soudním překladatelem a zaslání překladu co nejdříve žadateli atd.

Existují nějaké organizace na podporu obětí, které mi mohou pomoci požadovat odškodnění?

Žádost o bezplatnou právní pomoc a žádost o částku potřebnou k výkonu rozhodnutí, kterým se oběti trestného činu přiznává občanskoprávní odškodnění, mohou předložit také nevládní organizace, k jejichž činnosti patří ochrana obětí, za předpokladu, že žádost je opatřena podpisem oběti, obsahuje zákonem stanovené údaje a jsou k ní připojeny potřebné podpůrné doklady.