Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Pokud se má o mé žádosti rozhodnout v této zemi

Chorvatsko

Obsah zajišťuje
Chorvatsko
Do jazyka, který máte právě nastavený, úřední překlad neexistuje.
Zde je k dispozici strojový překlad. Upozorňujeme, že má pouze orientační charakter. Provozovatel těchto stránek odmítá právní odpovědnost za kvalitu tohoto strojového překladu.

Za jaký druh trestného činu mohu být odškodněn?

O odškodnění můžete požádat, pokud jste obětí úmyslného násilného trestného činu spáchaného na chorvatském území, který vedl k vážnému zranění, vážné újmě na zdraví nebo smrti.

Násilným trestným činem je:

  1. Jakýkoli trestný čin spáchaný úmyslně a za použití násilí nebo trestný čin narušující sexuální integritu jiné osoby.
  2. Jakýkoli trestný čin, který ohrožuje život a majetek v důsledku jednání obecně vnímaného jako nebezpečné nebo který byl spáchán za použití nástroje, který způsobil smrt, vážné zranění nebo vážnou újmu na zdraví jedné nebo více osob a je v trestním zákoníku stanoven jako závažná forma základního úmyslného trestného činu.

Za jaký druh újmy mohu být odškodněn?

  • Obecně není poskytováno odškodnění za jakoukoli újmu. Aby vznikl nárok na odškodnění, musí násilný trestný čin vést k vážnému zranění či vážné újmě na zdraví nebo smrti.
  • Přímé oběti mají nárok na náhradu ušlého výdělku až do výše 35 000 HRK, jestliže byl spáchán násilný trestný čin, který způsobil vážné zranění nebo vážnou újmu na zdraví, a pokud lze prokázat, že tato skutečnost vedla ke ztrátě výdělku (jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o odškodnění obětí).
  • Přímé oběti mají nárok na náhradu výdajů na léčbu, jestliže byl spáchán násilný trestný čin, který způsobil vážné zranění nebo vážnou újmu na zdraví, a pokud lze prokázat, že tato skutečnost vedla k výdajům na léčbu, které oběť musela sama uhradit (jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o odškodnění obětí). Tyto výdaje na léčbu lze nárokovat až do prahové hodnoty úhrady zdravotní péče, která je stanovena v předpisech o povinném zdravotním pojištění v Chorvatské republice, přičemž tyto výdaje budou uznány pouze tehdy, pokud přímá oběť nemá nárok na náhradu výdajů na základě zdravotního pojištění.
  • Nepřímé oběti mají nárok na náhradu škody z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu, pokud přímá oběť zemřela v důsledku násilného trestného činu a pokud lze prokázat, že nepřímá oběť tyto zákonem stanovené prostředky na obživu ztratila (jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o odškodnění obětí). Má-li nepřímá oběť nárok na dávky ze systému povinného důchodového pojištění, nemá nárok na odškodnění z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu. Odškodnění z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu lze uznat až do celkové výše 70 000 HRK pro všechny nepřímé oběti.
  • Osoby, které uhradily náklady na pohřeb osoby, jež zemřela jako přímá oběť úmyslného násilného trestného činu, mají nárok na náhradu nákladů na pohřeb, pokud lze prokázat, že tyto náklady na pohřeb skutečně zaplatily (jsou-li splněny všechny ostatní podmínky stanovené zákonem o odškodnění obětí). Náklady na pohřeb lze uznat až do výše 5 000 HRK.

Mohu získat odškodnění, pokud jsem příbuzný oběti nebo osoba závislá na oběti, jež zemřela v důsledku trestného činu? Které příbuzné či závislé osoby mohou získat odškodnění?

  • ANO, příbuzní zemřelých obětí trestných činů nebo osoby závislé na těchto obětech mohou získat odškodnění z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu a náhradu standardních nákladů na pohřeb.
  • Zákon tyto příbuzné nebo rodinné příslušníky označuje jako „nepřímé oběti“. Příbuzní nebo rodinní příslušníci (tj. podle zákona nepřímé oběti ) jsou: manželé, partneři, děti, rodiče, adoptivní děti, adoptivní rodiče, nevlastní matky, nevlastní otcové, nevlastní děti a partneři stejného pohlaví, s nimiž přímá oběť žila; prarodiče a vnoučata pouze tehdy, pokud jsou sami přímými oběťmi, pokud spolu trvale žili ve společné domácnosti a prarodiče nahrazovali rodiče přímé oběti.
  • Existence partnerství bez statusu manželství a partnerství osob stejného pohlaví se posuzuje podle práva Chorvatské republiky.

Mohu získat odškodnění, pokud jsem příbuzný oběti nebo osoba závislá na oběti, jež přežila trestný čin? Které příbuzné či závislé osoby mohou získat odškodnění v takovém případě?

  • NE, příbuzní nebo závislí rodinní příslušníci nemohou získat odškodnění, pokud oběť útok přežila.

Mohu získat odškodnění, pokud nejsem státním příslušníkem některé ze zemí EU?

  • Podmínky způsobilosti k odškodnění splňují pouze oběti, které jsou chorvatskými státními příslušníky nebo mají bydliště v Chorvatské republice, tj. jsou-li občany členského státu EU nebo mají trvalé bydliště na jeho území.

Mohu žádat odškodnění od této země, pokud zde žiji a pocházím odsud (tato země je zemí mého bydliště nebo státní příslušnosti), i když byl trestný čin spáchán v jiné zemi EU? Mohu tak učinit místo toho, abych požadoval odškodnění v zemi, kde k trestnému činu došlo? Pokud ano, za jakých podmínek?

  • NE, oběť nemůže žádat odškodnění od Chorvatské republiky, pokud byl trestný čin spáchán na území jiného státu. Chorvatská republika vyplatí odškodnění pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky a požadavky stanovené zákonem o odškodnění obětí, a to pouze tehdy, pokud byl násilný trestný čin spáchán na jejím území (v tomto ohledu Chorvatská republika nevyplácí odškodnění za trestné činy spáchané v jiné zemi).

Musím trestný čin oznámit nejdříve policii, abych mohl požadovat odškodnění?

  • ANO, aby bylo možné požadovat odškodnění, musí být trestný čin oznámen nebo zaevidován na policii nebo státním zastupitelství jako trestný čin.
  • Spolu s žádostí o odškodnění musí být předloženo policií vystavené potvrzení o tom, že daný incident byl zaevidován nebo oznámen jako trestný čin.
  • Na žádost oběti je policie povinna vydat potvrzení, kterým osvědčí, že dotyčný incident byl oznámen nebo zaevidován jako trestný čin.

Musím počkat na výsledek policejního vyšetřování či trestního řízení, než mohu podat žádost?

  • NE, nemusíte čekat na výsledek policejního vyšetřování nebo trestního řízení.
  • Právo uplatnit nárok lze vykonat bez ohledu na to, zda je pachatel znám a zda bylo zahájeno trestní řízení.

Musím nejprve požadovat odškodnění od pachatele – pokud byl identifikován?

  • NE, nemusíte nejprve požadovat odškodnění od pachatele.
  • Podání žádosti na základě zákona o odškodnění obětí trestných činů (Zakon o novčanoj naknadi žrtvama kaznenih djela, dále jen „zákon“), nevylučuje právo oběti uplatnit nárok na odškodnění od pachatele.
  • Jestliže oběť podala žádost podle tohoto zákona a uplatnila nárok na získání odškodnění přímo od pachatele, zahrnuje se toto odškodnění do částky odškodnění, které oběť požaduje podle zákona.
  • Pokud odškodnění získané od pachatele uspokojuje uvedený nárok v plné výši, bude žádost podaná podle zákona zamítnuta. Jestliže již bylo řízení týkající se této žádosti uzavřeno, ale platba dosud nebyla provedena, bude vydáno rozhodnutí o tom, že odškodnění nebude vyplaceno.
  • Pokud již stát provedl platbu ve prospěch oběti podle zákona a oběť obdrží od pachatele odškodnění v plné nebo částečné výši, má stát právo vymáhat od oběti částku odškodnění obdrženou přímo od pachatele, maximálně však do výše částky, kterou oběti vyplatil stát.
  • Po obdržení odškodnění státu podle zákona již oběť nemá právo požadovat toto odškodnění od pachatele, neboť od tohoto okamžiku je k vymáhání odškodnění od pachatele oprávněn stát.

V případě, že pachatel nebyl identifikován nebo nebyl odsouzen, mohu přesto uplatnit nárok na odškodnění? Pokud ano, jaké důkazy musím předložit na podporu své žádosti?

  • ANO, žadatel musí na podporu své žádosti o odškodnění přiložit všechny obecně požadované dokumenty, které jsou uvedeny v úředním formuláři žádosti, jež se předkládá bez ohledu na to, zda byl pachatel identifikován nebo odsouzen nebo zda bylo zahájeno trestní řízení.
  • Obecně se žádost dokládá těmito dokumenty: potvrzením policie o tom, že daný incident byl zaevidován nebo oznámen jako trestný čin, důkazem o státní příslušnosti, potvrzením o bydlišti, úmrtním listem oběti, ověřeným prohlášením žadatele, že právo na odškodnění podle zákona o odškodnění obětí trestných činů nebylo vykonáno na jiném právním základě, zdravotní dokumentací oběti, na jejímž základě je odškodnění požadováno (formulářem příjmu do nemocnice, zjištěními a zprávami lékařů, zprávou o propuštění z nemocnice, zprávou o pracovní neschopnosti, stvrzenkami za úhrady související se zdravotní péčí), stvrzenkou za standardní výdaje na pohřeb, dalšími příslušnými osvědčeními nebo dokumenty, které mohou být při rozhodování o odškodnění významné.

Je stanovena lhůta, v níž musím žádost o odškodnění podat?

  • ANO, žádost musí být podána nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy byl trestný čin uvedený v žádosti spáchán.
  • Pokud oběť nebyla schopna podat žádost v uvedené lhůtě z opodstatněných důvodů, musí být žádost podána nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy opodstatněné důvody pominuly, a nejpozději do tří let ode dne, kdy došlo ke spáchání trestného činu (oběť musí opodstatněné důvody uvést a prokázat).
  • Pokud je oběť nezletilá nebo je zbavena svéprávnosti a její zákonný zástupce nepodá žádost do šesti měsíců od data, kdy došlo ke spáchání trestného činu, začíná šestiměsíční lhůta běžet ode dne, kdy osoba dosáhla věku osmnácti let, nebo ode dne, kdy bylo zahájeno trestní řízení poté, co oběť dosáhla zletilosti, nebo ode dne, kdy došlo k obnovení svéprávnosti dané osoby.

Na jaké ztráty a výdaje se odškodnění vztahuje?

a) U obětí trestného činu:

– na majetkovou (jinou než psychickou) újmu:

  • náklady na zdravotní péči týkající se zranění (lékařské ošetření – ambulantní a nemocniční péči, rekonvalescenci)
    • Přímá oběť má nárok na náhradu výdajů na zdravotní péči až do výše prahové hodnoty zdravotní péče stanovené v nařízeních o povinném zdravotním pojištění v Chorvatské republice. Tyto výdaje jsou uznány pouze v případě, že přímá oběť nemá nárok na náhradu výdajů na základě zdravotního pojištění.
  • dodatečné potřeby nebo náklady vzniklé v důsledku zranění (tj. péči a pomoc, dočasnou a trvalou péči, dlouhodobou rehabilitaci, úpravu bydlení, zvláštní pomůcky atd.)
    • Viz odpověď k prvnímu bodu (nárok na náhradu výdajů na zdravotní péči až do výše prahové hodnoty zdravotní péče stanovené v nařízeních o povinném zdravotním pojištění v Chorvatské republice).
  • zranění s trvalými následky (např. invalidita a další trvalá postižení)
    • ušlý zisk během lékařské péče a po ní (zahrnuje ušlý zisk a ztrátu schopnosti vydělávat či snížení prostředků na obživu atd.)
  • Přímé oběti mají nárok na náhradu ušlého výdělku, která je poskytována jednorázově v maximální výši 35 000 HRK.
    • ztráta příležitostí
    • náklady spojené se soudním řízením týkajícím se události, která vedla k vzniku předmětné škody, jako jsou právní poplatky, soudní výlohy)
    • odškodnění ukradeného či poškozeného osobního majetku
    • jiné

– na psychickou (morální) újmu:

  • NE
    • bolest a utrpení oběti
  • NE

b) U oprávněných osob nebo příbuzných oběti:

– na majetkovou (jinou než psychickou) újmu:

  • náklady na pohřeb
Standardní náklady na pohřeb v maximální výši 5 000 HRK. 
  • náklady na zdravotní péči (např. terapii pro rodinného příslušníka, ambulantní a nemocniční péči, rehabilitaci)
  • ztrátu prostředků na obživu či ztrátu příležitostí

Nepřímé oběti vyživované přímou obětí, jež zemřela v důsledku násilného trestného činu, mají nárok na odškodnění z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu. Toto odškodnění se poskytuje jednorázově na základě pojistně-matematických výpočtů vycházejících z nejnižšího rodinného důchodu podle zákona o důchodovém pojištění (Zakon o mirovinskom osiguranju) vypočteného na základě evidence pracovní činnosti za dobu pěti let a očekávané doby vyživování nepřímé oběti. Odškodnění se poskytuje pouze v případě, že nepřímá oběť nemá nárok na dávky zákonného důchodového pojištění. Odškodnění lze přiznat do maximální výše 70 000 HRK pro všechny nepřímé oběti.

– na psychickou újmu:

  • NE
    • bolest a utrpení příbuzných nebo oprávněných osob / odškodnění přeživších, pokud oběť zemřela
  • NE

Vyplácí se odškodné jednorázově, nebo v měsíčních splátkách?

  • Odškodnění se vyplácí jednorázově.

Jak by mé vlastní jednání ve vztahu k trestnému činu, můj trestní rejstřík nebo nedostatečná spolupráce během řízení o odškodnění mohly ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo výši částky, kterou dostanu?

  • Při rozhodování o nároku na odškodnění se přihlíží k jednání přímé oběti před okamžikem spáchání trestného činu, v době spáchání trestného činu a po něm; k úloze přímé oběti z hlediska vzniku a rozsahu újmy; k tomu, zda a kdy přímá oběť oznámila trestný čin příslušným orgánům, pokud jí v tom nezabránily opodstatněné důvody; ke spolupráci přímé oběti s policií a příslušnými orgány v zájmu předvedení pachatele před spravedlnost; přímá oběť, která přispěla k vzniku újmy nebo zvýšila její rozsah, má nárok pouze na poměrně snížené odškodnění.
  • Žádost o odškodnění se zamítne, je-li zjištěno, že se oběť podílí na organizované trestné činnosti nebo na zločinném spolčení.
  • Odškodnění může být odepřeno nebo sníženo, pokud by poskytnutí odškodnění v plné výši bylo v rozporu se zásadou spravedlnosti, morálky nebo veřejného pořádku.
  • Při rozhodování o právu nepřímé oběti na odškodnění se přihlíží k chování přímé oběti.

Jakým způsobem by mohla má finanční situace ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo jeho výši?

  • NE
  • Finanční, tj. existenční situace žadatele v zásadě neovlivňuje rozhodnutí o žádosti, při rozhodování o odškodnění z důvodu ztráty zákonem stanovených prostředků na obživu však finanční situace může ovlivnit šance na získání odškodnění.

Existují nějaká další kritéria, která by mohla ovlivnit mou šanci na získání odškodnění a/nebo jeho výši?

  • ANO
  • Při rozhodování o nároku na odškodnění se přihlíží k jednání přímé oběti před okamžikem spáchání trestného činu, v době spáchání trestného činu a po něm; k úloze přímé oběti z hlediska vzniku a rozsahu újmy; k tomu, zda a kdy přímá oběť oznámila trestný čin příslušným orgánům, pokud jí v tom nezabránily opodstatněné důvody; ke spolupráci přímé oběti s policií a příslušnými orgány v zájmu předvedení pachatele před spravedlnost; přímá oběť, která přispěla k vzniku újmy nebo zvýšila její rozsah, má nárok pouze na poměrně snížené odškodnění.
  • Žádost o odškodnění se zamítne, je-li zjištěno, že se oběť podílí na organizované trestné činnosti nebo na zločinném spolčení.
  • Odškodnění může být odepřeno nebo sníženo, pokud by poskytnutí odškodnění v plné výši bylo v rozporu se zásadou spravedlnosti, morálky nebo veřejného pořádku.
  • Při rozhodování o právu nepřímé oběti na odškodnění se přihlíží k chování přímé oběti.

Jakým způsobem se odškodnění vypočítá?

  • Finanční odškodnění se vypočítá s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu, žadatel musí prokázat splnění zákonných požadavků a to, že mu vznikly konkrétní výdaje nebo ztráty, tj. musí prokázat škodu.

Je stanovena minimální/maximální částka, která může být přiznána?

  • Zákon nestanoví minimální částku, kterou lze přiznat (zákon však omezuje maximální částku, kterou lze přiznat).

Očekává se ode mne, že uvedu částku ve formuláři žádosti? Pokud ano, budou mi poskytnuty pokyny ohledně jejího výpočtu nebo ohledně jiných aspektů?

  • ANO, žadatelé by měli uvést částku, kterou požadují.
  • Pokyny k výpočtu částky nejsou k dispozici (žadatel musí prokázat nárokované výdaje nebo ztráty).

Budou z odškodnění vyplaceného daným orgánem nebo subjektem odečteny částky, které obdržím za své ztráty z jiných zdrojů (jako je pojištění prostřednictvím mého zaměstnavatele nebo systému soukromého pojištění)?

  • V některých případech ANO, v jiných případech NE, v závislosti na zdroji obdrženého odškodnění.
  • Odškodnění získané na základě zdravotního, důchodového či jiného pojištění a dalších zdrojů se započítá do příslušného základu odškodnění, odškodnění přiznané oběti se tudíž skládá z rozdílu mezi celkovým odškodněním, na které má oběť nárok podle zákona o odškodnění obětí trestných činů (dále jen „zákon“), a částkou, kterou oběť obdrží z jednoho nebo více důvodů.
  • Dobrovolné pojištění hrazené přímou nebo nepřímou obětí se do částky odškodnění nezahrnuje.
  • Jakmile oběť obdrží odškodnění přímo od pachatele, bude tato částka začleněna do odškodnění požadovaného od Chorvatské republiky. Pokud odškodnění získané od pachatele uspokojuje nárok v plné výši, bude žádost zamítnuta. Jestliže již bylo řízení týkající se této žádosti uzavřeno, ale platba dosud nebyla provedena, bude vydáno rozhodnutí o tom, že odškodnění nebude vyplaceno.
  • Pokud již Chorvatská republika vyplatila odškodnění podle zákona a oběť uplatnila právo získat od pachatele odškodnění, má Chorvatská republika právo vymáhat od oběti částku odškodnění obdrženou přímo od pachatele, maximálně však do výše částky, kterou oběti vyplatil stát.

Mohu obdržet zálohu na odškodnění? Pokud ano, za jakých podmínek?

  • NE

Mohu získat doplňující nebo dodatečné odškodnění (např. v důsledku změny okolností nebo zhoršování zdraví atd.) po vydání hlavního rozhodnutí?

  • Zákon o odškodnění obětí trestných činů nestanoví doplňující nebo dodatečné odškodnění.

Jaké podpůrné doklady musím ke své žádosti přiložit?

  • Podpůrné doklady, které musí být přiloženy k žádosti, jsou uvedeny v úředním formuláři. Obecně se žádost dokládá těmito dokumenty: důkazem o státní příslušnosti, potvrzením o bydlišti, úmrtním listem oběti, potvrzením policie o tom, že daný incident byl zaevidován nebo oznámen jako trestný čin, ověřeným prohlášením žadatele, že právo na odškodnění podle zákona o odškodnění obětí trestných činů nebylo vykonáno na jiném právním základě, zdravotní dokumentací oběti, na jejímž základě je odškodnění požadováno (formulářem příjmu do nemocnice, zjištěními a zprávami lékařů, zprávou o propuštění z nemocnice, zprávou o pracovní neschopnosti, stvrzenkami za úhrady související se zdravotní péčí), stvrzenkou za standardní výdaje na pohřeb, dalšími příslušnými potvrzeními nebo dokumenty, které mohou být při rozhodování o odškodnění významné.
  • Výše uvedené dokumenty se předkládají v originále nebo jako ověřené kopie.

Je třeba zaplatit nějaké správní nebo jiné poplatky poté, co je žádost podána a zpracovává se?

  • Nejsou stanoveny žádné správní nebo jiné poplatky, které by měly být hrazeny v rámci procesu podání žádosti podle zákona o odškodnění obětí trestných činů.

Který orgán rozhoduje o žádostech o odškodnění (ve vnitrostátních věcech)?

  • Orgánem příslušným rozhodovat o žádostech obětí trestných činů o odškodnění podle zákona o odškodnění obětí trestných činů v případech, kdy se odškodnění vyplácí ze státního rozpočtu, je „Výbor pro odškodnění obětí trestných činů“ (Odbor za novčanu naknadu žrtvama kaznenih djela).
  • Pokud oběť žádá odškodnění od pachatele formou návrhu na připojení občanskoprávní žaloby k řízení, může tak učinit v trestním řízení u příslušného trestního soudu.
  • Oběť se však také může rozhodnout podat žalobu na odškodnění od pachatele v řízení u příslušného soudu.

Kam mám žádost zaslat (ve vnitrostátních věcech)?

  • Žádost o odškodnění podle zákona o odškodnění obětí trestných činů se podává k Výboru pro odškodnění obětí trestných činů, tj. u ministerstva, které odpovídá za oblast spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti Chorvatské republiky 
(Ministarstvo pravosuđa)
Ulica Grada Vukovara 49
10000 ZÁHŘEB

  • Pokud se odškodnění od pachatele požaduje formou žaloby v průběhu trestního řízení, návrh na připojení občanskoprávní žaloby na odškodnění k řízení se podává u příslušného soudu, před nímž probíhá trestní řízení proti pachateli.
  • Oběť se také může rozhodnout podat žalobu na odškodnění od pachatele v řízení u příslušného soudu.

Musím být přítomen během řízení, a/nebo když se rozhoduje o mé žádosti?

  • V řízení o žádostech o odškodnění obětí trestných činů je odpověď zpravidla NE, v závislosti na konkrétním případu však příslušný orgán, tj. „výbor“, může formou výjimky požadovat, je-li to nutné k vydání rozhodnutí, aby účastníci řízení, svědci nebo soudní znalci svědčili před soudem.

Jak dlouho to (přibližně) trvá, než obdržím od daného orgánu rozhodnutí o žádosti o odškodnění?

  • Příslušný orgán dospěje k rozhodnutí o žádosti do 60 dnů, bude-li žádost úplná a v pořádku (pokud byly získány a předloženy všechny požadované dokumenty, všechny údaje a důkazy nezbytné pro vydání rozhodnutí). Pokud je však žádost neúplná, čas potřebný k vydání rozhodnutí může být delší.

Pokud s rozhodnutím orgánu nejsem spokojen, jak ho mohu napadnout?

  • Proti rozhodnutí nelze podat opravný prostředek, žadatel však může podat správní opravný prostředek formou správní stížnosti k příslušnému správnímu soudu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Kde mohu získat potřebné formuláře a další informace o tom, jak podat žádost?

  • Formulář a informace jsou k dispozici na kterékoli policejní stanici, na státních zastupitelstvích, městských a okresních soudech a v elektronické podobě na oficiálních internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (Ministarstvo pravosuđa), Ministerstva vnitra (Ministarstvo unutarnjih poslova), Úřadu státního zástupce Chorvatské republiky (Državno odvjetništvo RH) a městských a okresních soudů.
  • Informace lze získat na informační lince Národního centra pro oběti trestných činů a přestupků (Nacionalni pozivni centar za žrtve kaznenih djela i prekršaja), tel. +385 116006.
  • Policie, státní zastupitelství a soudy musí všem osobám, které mají podle zákona o odškodnění obětí trestných činů právo požadovat náhradu od Chorvatské republiky, poskytnout informace o nároku na odškodnění a o orgánu, k němuž může účastník řízení podat žádost o výkon uvedených práv.
  • Policie, státní zastupitelství a ministerstvo odpovědné za oblast spravedlnosti musí vydat potřebné formuláře k podání žádosti všem osobám, které mají podle zákona o odškodnění obětí nárok na odškodnění, a na požádání musí poskytnout obecné pokyny a informace o tom, jak žádost vyplnit a které podpůrné dokumenty mají být k žádosti přiloženy.
  • Ministerstvo spravedlnosti vydalo leták dostupný v chorvatštině a angličtině, který obsahuje veškeré informace o právech na odškodnění, o příslušných požadavcích a o způsobu výkonu tohoto práva. Letáky a formuláře žádostí jsou zveřejněny v chorvatštině a angličtině na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

Existuje speciální telefonní linka nebo internetové stránky, které mohu využít?

Mohu si vyžádat při přípravě žádosti právní pomoc (pomoc od právníka)?

  • Je-li žádost neúplná, nesrozumitelná nebo nečitelná, nebude z těchto důvodů zamítnuta, ale žadatel bude vyrozuměn, jak má tyto vady odstranit. V tomto smyslu lze uvedené vyrozumění považovat za pomoc/asistenci žadateli.
  • Při přípravě žádosti nebo k zastupování v řízení si žadatel může najmout oprávněnou osobu nebo advokáta (na své vlastní náklady).
  • Informace a pomoc při vyplňování formuláře žádosti o odškodnění oběti jsou k dispozici na každé policejní stanici, na státních zastupitelstvích, městských a okresních soudech. Lze je získat i na bezplatné telefonní lince Národního kontaktního centra pro oběti trestných činů a přestupků, tel. +385 116006.

Existují nějaké organizace na podporu obětí, které mi mohou pomoci požadovat odškodnění?

  • ANO

https://pravosudje.gov.hr/o-ministarstvu/djelokrug-6366/iz-pravosudnog-sustava-6372/podrska-zrtvama-i-svjedocima/6156

Jaká je úloha asistenčního orgánu?

  • Asistenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti Chorvatské republiky a v uvedených případech
  • (tzv. přeshraničních případech (prekogranični slučajevi) podle chorvatského práva) může žadatel k tomuto orgánu podat žádost.
  • Tento asistenční orgán co nejrychleji předá žádost a její přílohy příslušnému orgánu země, ve které žadatel požaduje odškodnění, a to v úředním jazyce dané země nebo v jiném jazyce, který tato země považuje za přijatelný.
  • Výše uvedená žádost bude podána na formuláři předepsaném Evropskou komisí.
  • Pokud orgán odpovědný za rozhodování o žádosti v dotyčné zemi požádá, aby žadatel, svědci, soudní znalci nebo jiné osoby byli slyšeni v Chorvatské republice, provede slyšení Výbor pro odškodnění obětí trestných činů, který poté předloží zprávu ze slyšení orgánu druhé země, který odpovídá za vydání rozhodnutí o žádosti.
  • Jestliže orgán druhé země, který odpovídá za vydání rozhodnutí o žádosti, požádá, aby se slyšení uskutečnilo pomocí technických pomůcek, proběhne slyšení ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti Chorvatské republiky pod podmínkou, že osoba, která má být slyšena, s tímto postupem souhlasí.

Obstará tento orgán překlad podpůrných dokumentů, pokud je to pro odeslání žádosti nutné? Pokud ano, kdo ho zaplatí?

Ministerstvo spravedlnosti Chorvatské republiky jako asistenční orgán přeloží žádost do jazyka země, od níž je odškodnění požadováno, nebo do jiného jazyka určeného jako komunikační jazyk dotyčné země.

Je třeba zaplatit správní nebo jiné poplatky, pokud se žádost posílá do jiného státu?

  • Při zaslání žádosti do zahraničí se nehradí žádné administrativní nebo jiné poplatky.

Který orgán rozhoduje o žádosti o odškodnění v přeshraničních případech?

https://pravosudje.gov.hr/o-ministarstvu/djelokrug-6366/iz-pravosudnog-sustava-6372/podrska-zrtvama-i-svjedocima/6156

Mohu svoji žádost poslat přímo rozhodujícímu orgánu v této zemi i v přeshraničních případech (aniž bych musel využít pomoci asistenčního orgánu ve své domovské zemi)?

  • Ano, podáním žádosti Ministerstvu spravedlnosti Chorvatské republiky přímo nebo doporučenou poštou.

V jakém jazyce (jakých jazycích) orgán příslušný k rozhodnutí o odškodnění přijme:

  • žádost?
  • podpůrné dokumenty?
  • Žádost a podpůrné dokumenty musí být v chorvatštině. Jsou-li žádost a podpůrné dokumenty v cizím jazyce, musí být předloženy spolu s jejich ověřeným překladem, který vyhotoví úředně schválený soudní překladatel.

Jestliže orgán příslušný k rozhodnutí o odškodnění přeloží žádost či podpůrné dokumenty z jiné země EU, kdo to zaplatí?

  • Rozhodující orgán žádost ani podpůrné dokumenty nepřeloží a nehradí náklady na překlad.

Je třeba zaplatit v této zemi správní nebo jiné poplatky za zpracování mé žádosti (obdržené z jiné země EU)? Pokud ano, jak je mohu zaplatit?

V řízení týkajícím se této žádosti se nehradí žádné správní či jiné poplatky.

Pokud musím být přítomen během řízení, a/nebo když se rozhoduje o mé žádosti, mám nárok na proplacení cestovních nákladů? Jak je mohu uplatnit? Na koho se mám obrátit?

  • Pokud se Výbor pro odškodnění obětí trestných činů rozhodne předvolat žadatele ke slyšení nebo požadovat jeho osobní účast v řízení, budou cestovní náklady žadatele uhrazeny.
  • V průběhu řízení a při přijímání rozhodnutí se zpravidla přítomnost žadatele nevyžaduje, a pokud je nutné vyslechnout žadatele, svědky, soudní znalce nebo jiné osoby, může Výbor pro odškodnění obětí trestných činů jako rozhodující orgán požádat o provedení těchto kroků příslušný orgán jiného členského státu EU, v němž byla žádost o odškodnění podána.
  • Kromě toho lze slyšení vyžádané tímto postupem uskutečnit s využitím technických pomůcek včetně počítačové techniky, sítí elektronických komunikací a dalších pomůcek pro přenos obrazu a zvuku. V takovém případě slyšení provede Výbor pro odškodnění obětí trestných činů, tj. rozhodující orgán.

Pokud musím být osobně přítomen, budu mít k dispozici tlumočníka?

  • Ano.

Bude přijato či uznáno lékařské osvědčení vydané lékařem v mém státě bydliště, nebo bude můj zdravotní stav / zranění vyšetřen(o) vašimi vlastními lékařskými odborníky?

  • Dokumenty vydané lékařem v zahraničí jsou akceptovány, avšak Výbor pro odškodnění obětí trestných činů jako rozhodující orgán tyto lékařské dokumenty zkontroluje a vyhodnotí a v případě potřeby může nařídit, aby byl získán odborný lékařský posudek.

Budou mi proplaceny cestovní náklady, pokud budu muset podstoupit lékařské vyšetření v této zemi?

  • Ne.

Jak dlouho to (přibližně) trvá, než obdržím od daného orgánu/subjektu rozhodnutí o odškodnění?

  • Příslušný orgán dospěje k rozhodnutí o žádosti přibližně do 60 dnů, bude-li žádost úplná a v pořádku (pokud byly získány a předloženy všechny požadované dokumenty, všechny údaje a důkazy nezbytné pro vydání rozhodnutí). Pokud je však žádost neúplná, čas potřebný k vydání rozhodnutí může být delší.

V jakém jazyce obdržím rozhodnutí o své žádosti?

  • Rozhodnutí o žádosti bude v chorvatském jazyce.

Pokud s rozhodnutím nejsem spokojen, jak ho mohu napadnout?

  • Proti rozhodnutí nelze podat opravný prostředek, žadatel však může podat správní opravný prostředek formou správní stížnosti k příslušnému správnímu soudu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

Mohu si podle pravidel jiného státu vyžádat právní pomoc (pomoc od právníka)?

  • Ne.

Existují v této zemi nějaké organizace na podporu obětí, které mi mohou pomoci požadovat odškodnění v přeshraničním případě?

  • Ano.
Poslední aktualizace: 09/01/2019

Originální verzi stránky (v jazyce příslušného členského státu) provozuje daný členský stát. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. Evropská komise vylučuje jakoukoli odpovědnost za jakékoli informace nebo údaje obsažené nebo uvedené v tomto dokumentu. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.