1 Stanoví zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu z ekonomických, rodinných nebo společenských důvodů omezení pro dědění nemovitostí, některých podniků a jiných zvláštních druhů majetku nacházejících se v tomto členském státě nebo na něj mají dopad?
Zákon o odstátnění (Zakon o denacionalizaciji) stanoví zvláštní pravidla týkající se dědění privatizovaného majetku.
Tato pravidla se použijí v případě dědického řízení, pokud majetek, který je předmětem privatizace, nebyl projednán a nebyla dosud vydána žádná rozhodnutí. V této situaci může soud na žádost „právního nástupce“ zahájit zvláštní, nové dědické řízení týkající se privatizovaného majetku. Rozhodnutí o privatizaci se vydává ve jménu osoby, která byla vlastníkem majetku v okamžiku zestátnění.
Existují zvláštní pravidla týkající se dědění majetku společnosti. Pravidla vztahující se k převodu majetku, který zemřelý živnostník používal k provozování výdělečné činnosti, nebo k převodu obchodního podílu / akcií vyplývajících z účasti (členství) v osobní nebo kapitálové společnosti na právního nebo právní nástupce. Zákon o dědictví (Zakon o dedovanju) neobsahuje v této souvislosti žádné konkrétní ustanovení. Podle zákona o dědictví vznikne v okamžiku smrti zůstavitele společenství spoludědiců, které existuje až do rozdělení dědictví, což znamená, že společnost je rovněž společně řízena dědici. Pokud je dědictvím společnost, může nastat několik situací: pokud byl v závěti jmenován nástupce společnosti, který však nechce v činnosti společnosti pokračovat, musí se všichni dědicové dohodnout na jiném řešení. Pokud zůstavitel sepsal závěť, aniž by stanovil nástupce, nebo žádnou závěť nezanechal, musí se dědicové na pokračování podnikatelské činnosti dohodnout. Mohou se rozhodnout, že žádný z nich nebude jako živnostník v podnikání pokračovat, a v tomto případě podnik ukončí obchodní činnost nebo se prodá. Alternativně se mohou rozhodnout, že jeden z dědiců bude jako živnostník v podnikání pokračovat nebo že budou pokračovat někteří z dědiců nebo všichni dědicové. V posledním uvedeném případě se podnik přemění na jeden z typů společností.
Veřejná obchodní společnost zaniká smrtí jednoho ze společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Obchodní podíl zemřelého ve společnosti s ručeným omezeným lze dědit. Pokud existuje více dědiců, obchodní podíl se stává společným majetkem společenství dědiců. Musí dědictví spravovat společně až do té doby, než budou stanoveny jejich příslušné podíly. Při dělení dědictví jsou možné dvě situace: obchodní podíl zůstává společenství dědiců, kteří se dohodnou na tom, že budou mít stejnou nebo nestejnou část obchodního podílu, nebo se obchodní podíl dohodou rozdělí, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Pokud se obchodní podíl rozdělí, z předchozího podílu vzniknou nové obchodní podíly.
Akcie akciové společnost lze dědit. Pokud existuje více dědiců, obchodní podíl se stává společným majetkem spoludědiců. Spravují obchodní podíl / akcie a disponují s nimi v rámci společenství dědiců.
Existují zvláštní pravidla, kterými se řídí dědění zemědělských podniků, stanovená v zákoně o dědění zemědělských podniků (Zakon o dedovanju kmetijskih gospodarstev).
Zastřešující zásadou těchto pravidel je zabránit rozdělování zemědělských podniků v případě dědění. Další ustanovení tohoto zákona vycházejí z uvedené zásady. Zpravidla pouze jeden dědic může získat vlastnictví k hospodářskému podniku, musí však splnit další podmínky. Pokud byl zůstavitel 100% vlastníkem chráněného zemědělského podniku, tento zemědělský podnik dědí dědic, který má v úmyslu v zemědělském podniku pracovat a byl zvolen všemi dědici. Pokud se dědicové nemohou dohodnout, dědic, který prokáže svůj úmysl v zemědělském podniku pracovat, např. tím, že absolvuje odbornou přípravu v oblasti hospodaření nebo je v této oblasti kvalifikovaný, má před ostatními dědici přednost. Za stejných podmínek má manžel zemřelé osoby přednost před potomky zůstavitele. Pokud byl chráněný zemědělský podnik společným majetkem zůstavitele a jeho přeživšího manžela nebo konkrétním majetkem jednoho z nich nebo pokud byli manželé spoluvlastníky hmotného majetku zemědělského podniku, stává se dědicem zemědělského podniku přeživší manžel zůstavitele. Pokud chráněný zemědělský podnik vlastnil jeden z rodičů a jeho potomek nebo adoptivní rodič a jeho adoptované dítě, stává se dědicem potomek nebo adoptované dítě. Zákonné obchodní podíly osob, které zemědělský podnik nezdědily, se považují za povinné dědické podíly. Kromě toho musí být dědic chráněného zemědělského podniku schopen zemědělský podnik převzít za podmínek, které pro něj neznamenají nadměrnou zátěž.
2 Použijí se tato zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu pro dědění výše uvedeného majetku nezávisle na právu rozhodném pro dědění?
Dědění chráněného zemědělského podniku je případ, kdy právo země, v níž se nacházejí určité zvláštní druhy majetku, obsahuje zvláštní pravidla, která stanoví omezení pro dědění tohoto majetku nebo mají na jeho dědění dopad. Proto v případech, kdy chráněný zemědělský podnik nacházející se ve Slovinsku tvoří součást dědictví, použije se slovinské právo bez ohledu na právo rozhodné pro dědění (zákon o dědění zemědělských podniků).
3 Existují podle práva tohoto členského státu zvláštní postupy pro zajištění souladu s výše uvedenými zvláštními pravidly?
Zákon o dědění zemědělských podniků obsahuje ustanovení, která v zákoně o dědictví nejsou nebo se od jeho ustanovení liší. Pokud zákon o dědění zemědělských podniků neobsahuje více konkrétních ustanovení vztahujících se na otázky dědění chráněných zemědělských podniků, použijí se obecná pravidla pro dědění, tj. ustanovení zákona o dědictví.
