Omezení dědění – zvláštní pravidla

Maďarsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Stanoví zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu z ekonomických, rodinných nebo společenských důvodů omezení pro dědění nemovitostí, některých podniků a jiných zvláštních druhů majetku nacházejících se v tomto členském státě nebo na něj mají dopad?

1) Zemědělské a lesnické pozemky

1.1 Obecně

V rámci maďarského práva upravují nabytí vlastnictví zemědělských a lesnických pozemků přísná pravidla. Tato omezení mají rovněž vliv na nabytí zděděním, ať už maďarskými státními příslušníky, státními příslušníky jiných členských států nebo jinými cizinci. Příslušná omezující ustanovení jsou obsažena v následujících dvou zákonech:

  • zákon CXXII z roku 2013 o transakcích se zemědělskou a lesnickou půdou (a mező- és erdőgazdasági földek forgalmáról szóló 2013. évi CXXII. törvény) (zákon o pozemkových transakcích) a
  • zákon CCXII z roku 2013, kterým se stanovují různá ustanovení a přechodná opatření v souvislosti se zákonem CXXII z roku 2013 o transakcích se zemědělskou a lesnickou půdou (a mező- és erdőgazdasági földek forgalmáról szóló 2013. évi CXXII. törvénnyel összefüggő egyes rendelkezésekről és átmeneti szabályokról szóló 2013. évi CCXII. törvény) (zákon o přechodných opatřeních z roku 2013).

Příslušná pravidla jsou velmi komplexní; přičemž hlavní ustanovení týkající se dědění lze shrnout následovně.

1.2 Nemovitý majetek, na který se vztahují příslušná omezení

Právní omezení se týkají nabývání „zemědělské a lesnické půdy“. Podle § 5 odst. 17 zákona o pozemkových transakcích výraz „zemědělská a lesnická půda“ (zemědělská půda) zahrnuje:

  • všechny pozemky, které jsou v katastru nemovitostí zapsány pro jedno z následujících použití: pěstování zemědělských plodin, pěstování vinné révy, sad, zahrada, louka, pastvina (lučina), mokřad, les (bez ohledu na to, zda se pozemek nachází v městské nebo venkovské oblasti), a
  • pozemky vedené jako vyjmuté ze zemědělského půdního fondu a zapsané v katastru nemovitostí jako: „oblast zapsaná jako les v národní lesnické databázi“.

1.3 Omezení týkající se nabytí vlastnictví děděním

Zákon o pozemkových transakcích upravuje dědění bez závěti a dědění na základě závěti odlišně, pokud jde o nabytí vlastnictví zemědělské půdy. Omezení obsažená v uvedeném zákoně se vztahují pouze na získání vlastnictví děděním na základě závěti a nevztahují se na získání zemědělské půdy děděním bez závěti.

Pro účely uplatnění omezení týkajících se nabytí vlastnictví ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o přechodných opatřeních z roku 2013 se případ, kdy se dědic ze závěti může stát také dědicem ze zákona – v případě neexistence závěti a za předpokladu, že další dědicové jsou z dědictví vyloučeni – rovněž považuje za nabytí vlastnictví zděděním bez závěti.

1.3.1 Pravidla týkající se nabytí vlastnictví děděním na základě závěti

a) je nezbytné schválení orgánem veřejné moci

Pokud zůstavitel ve své závěti odkázal vlastnictví zemědělské půdy, potom musí oprávněnost nároku dědice ze závěti na vlastnictví této půdy potvrdit orgán veřejné moci (zemědělský správní orgán) ve formě schválení (viz § 34 zákona o pozemkových transakcích). V průběhu schvalovacího řízení zemědělský správní orgán zjišťuje

  • zda je dědic způsobilý k nabytí vlastnictví a
  • že závěť nebude mít za následek porušení nebo obejití omezení týkajících se nabývání vlastnictví.

b) omezení týkající se nabývání zemědělské půdy

Zákon o pozemkových transakcích upravuje jednotlivé kategorie právnických osob rozdílně, pokud jde o jejich způsobilost k nabytí zemědělské půdy. V této souvislosti je nutno rozlišovat následující kategorie osob:

i) právnické osoby, které nemohou nabývat vlastnictví zemědělské půdy za žádných okolností

Mezi ně patří

  • zahraniční fyzické osoby (občané členských států do této definice nespadají),
  • cizí státy (nebo jejich provincie, místní vládní instituce či jakékoli jejich orgány),
  • tuzemské nebo zahraniční právnické osoby (s několika výjimkami).

Výjimka: zákaz nabývání zemědělské půdy právnickými osobami prostřednictvím vypořádání majetku po smrti zůstavitele se nevztahuje na zavedené církve (neboli na „právnické osoby, které se řídí vnitřními církevními pravidly“).

ii) osoby spadající do definice „zemědělce“

Výraz „zemědělec“ je definován v § 5 odst. 7 zákona o pozemkových transakcích. Pod tuto definici spadají fyzické osoby s maďarskou státní příslušností nebo státní příslušností jiného členského státu, které jsou příslušnými orgány zapsány v úředním rejstříku vedeném za tímto účelem. Aby mohly být tyto osoby do rejstříku zapsány, musí být splněny předpoklady stanovené zákonem (odborná způsobilost v zemědělství nebo lesnictví, certifikované zemědělské nebo lesnické činnosti a výnosy z těchto činností atd.).

U této kategorie osob je horní hranice rozsahu zemědělské půdy, kterou může kterákoli z těchto osob vlastnit – „horní hranice pro nabytí půdy“ – stanovena na 300 hektarů, přičemž se do této výměry musí započítat i plocha pozemků, které již dotyčná osoba vlastní, a plocha pozemků, k nimž má práva požívání (viz § 16 odst. 1 zákona o pozemkových transakcích).

iii) fyzické osoby, které nejsou „zemědělci“, avšak jsou občany Maďarska nebo jiného členského státu

Osoby patřící do této kategorie mohou nabývat vlastnictví zemědělské půdy, pokud plocha zemědělské půdy, kterou vlastní – společně s plochou zemědělské půdy, kterou si přejí získat – nepřesahuje 1 hektar (viz § 10 odst. 2 zákona o pozemkových transakcích).

Výjimka: výše uvedené omezení se nevztahuje na převody půdy mezi blízkými příbuznými. V takových případech však platí také horní hranice pro nabytí půdy, která činí 300 hektarů (§ 10 odst. 3 a § 16 odst. 1 zákona o pozemkových transakcích).

Pro účely výše uvedených ustanovení se výrazem „občan členského státu“ (podle § 5 odst. 24 zákona o pozemkových transakcích) rozumí:

  • občan členského státu Evropské unie (jiného než Maďarska),
  • občan státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
  • občan jiného státu, s nímž se na základě mezinárodní smlouvy zachází stejně jako s výše uvedenými osobami.

1.3.2 Nabytí vlastnictví děděním bez závěti

Výše popsaná omezení (viz bod 1.3.1) se nevztahují na získání zemědělské půdy děděním bez závěti. Osoba, která by byla vyloučena z možnosti nabýt vlastnictví maďarské zemědělské půdy děděním na základě závěti (nebo prostřednictvím převodu mezi žijícími osobami) (například někdo, kdo není občanem členského státu), by takové vlastnictví mohla nabýt děděním bez závěti.

2) Střelné zbraně a střelivo

2.1 Obecně

Podle maďarského práva lze střelné zbraně a střelivo získat pouze na základě zbrojního průkazu. Následující právní předpisy obsahují ustanovení o držení střelných zbraní:

  • zákon XXIV z roku 2004 o střelných zbraních a střelivu (a lőfegyverekről és lőszerekről szóló 2004. évi XXIV. törvény) (zákon o střelných zbraních),
  • nařízení vlády č. 253/2004 ze dne 31. srpna 2004 o zbraních a střelivu (a fegyverekről és lőszerekről szóló 253/2004. Korm. rendelet) (nařízení vlády o zbraních),
  • nařízení ministra vnitra č. 49/2004 ze dne 31. srpna 2004 o střelnicích, uchovávání střelných zbraní a střeliva veřejnými orgány a o teoretických znalostech a dovednostech nezbytných pro držení střelných zbraní (a lőterekről, a lőfegyverek, lőszerek hatósági tárolásáról, a fegyvertartáshoz szükséges elméleti és jártassági követelményekről szóló 49/2004. BM rendelet),
  • pokyn vrchního komisaře státní policie č. 2/2016 ze dne 7. ledna 2016 o pravidlech upravujících uchovávání střelných zbraní veřejnými orgány a jejich prodej, převod, likvidaci, bezúplatné odevzdání a zničení (a lőfegyverek hatósági tárolásának, értékesítésének, elidegenítésének, hatástalanításának, érték nélküli leadásának, megsemmisítésének szabályairól szóló 2/2006. ORFK utasítás).

2.2 Majetek, na který se vztahují příslušná omezení

Právní omezení se týkají nabývání „střelných zbraní a střeliva“. Ve smyslu § 2 odst. 16 a 22 zákona o střelných zbraních se

  • střelnou zbraní rozumí jakákoli přenosná střelná zbraň nebo vzduchová střelná zbraň, ze které lze vystřelit projektil z pevného materiálu s úsťovou energií větší než 7,5 joulu, a
  • střelivem se rozumí jakákoli nábojnice, která se skládá z projektilu, střelného prachu a roznětky a je předem sestavena v jednotlivém pouzdru.

2.3 Omezení týkající se dědění zbraní

Podle § 14 odst. 1 a 2 nařízení ministra vnitra č. 49/2004 ze dne 31. srpna 2004 platí, že v případě úmrtí držitele zbrojního průkazu může dědic požádat – poté, co potvrzení platnosti závěti nabylo právní moci – aby střelná zbraň a/nebo střelivo byly

  • prodány obchodníkem se střelnými zbraněmi,
  • převedeny na osobu nebo organizaci mající oprávnění k jejich nabytí,
  • zlikvidovány, zničeny nebo
  • bezúplatně odevzdány.

Pokud dědic nevyužije výše uvedené možnosti, policie může uloženou střelnou zbraň a/nebo střelivo zničit nebo je může po vypracování znaleckého posudku předat k prodeji obchodníkovi se střelnými zbraněmi. Částka z prodeje zbraně a/nebo střeliva musí být po odečtení všech případně vzniklých nákladů vyplacena majiteli.

2 Použijí se tato zvláštní pravidla podle práva tohoto členského státu pro dědění výše uvedeného majetku nezávisle na právu rozhodném pro dědění?

Ano (v souvislosti s každým z výše uvedených druhů majetku).

Pokud jde o zemědělské a lesnické pozemky (zemědělské pozemky), v preambuli samotného zákona (zákona o pozemkových transakcích) jsou uvedeny ekonomické, rodinné a sociální aspekty (např. schopnost vesnic udržet si své obyvatelstvo, zlepšovat jeho věkovou strukturu, zlepšovat možnosti zaměstnanosti na venkově, zajišťovat stabilní fungování malých zemědělských podniků apod.), které jasně prokazují záměr zákonodárce, aby se omezení stanovená v zákoně o pozemkových transakcích uplatňovala v každém případě bez ohledu na stát, jehož právem se dotyčný případ dědění řídí.

3 Existují podle práva tohoto členského státu zvláštní postupy pro zajištění souladu s výše uvedenými zvláštními pravidly?

1) Zemědělské a lesnické pozemky

Ano.

Pokud se notář, který vede řízení za účelem potvrzení platnosti závěti, v průběhu tohoto řízení dozví, že součástí pozůstalosti jsou zemědělské nebo lesnické pozemky (zemědělské pozemky) a že tyto pozemky odkázal ve své závěti, zašle závěť zemědělskému správnímu orgánu, který má příslušnou pravomoc v místě, kde se dotyčné pozemky nacházejí. Tento orgán je oprávněn udělovat úřední povolení k nabytí vlastnictví zemědělské půdy (podle § 34 zákona o pozemkových transakcích). V takovém případě notář pozastaví řízení za účelem potvrzení platnosti závěti až do té doby, kdy zemědělský správní orgán přijme příslušné rozhodnutí (viz § 71 odst. 2 písm. d) zákona XXXVIII z roku 2010 o řízeních za účelem potvrzení platnosti závěti).

V průběhu schvalovacího řízení zemědělský správní orgán zjišťuje

  • zda je dědic způsobilý k nabytí vlastnictví a
  • že závěť nebude mít za následek porušení nebo obejití omezení týkajících se nabývání vlastnictví.

Zemědělský správní orgán své rozhodnutí ohledně předmětu schválení oznámí rovněž dotyčnému notáři. Pokud zemědělský správní orgán odmítne udělit dědicovi souhlas k nabytí vlastnictví zemědělských pozemků, musí se toto ustanovení závěti považovat za neplatné (viz § 34 zákona o pozemkových transakcích). V takovém případě je tudíž daná závěť právně neplatná, což musí vzít notář v úvahu, a převod dotyčné části daného majetku (dotyčné zemědělské půdy) na dědice oprávněného podle dané závěti nelze provést (viz § 71 odst. 6 zákona XXXVIII z roku 2010 o řízeních za účelem potvrzení platnosti závěti).

Povinnosti zemědělského správního orgánu vykonávají župní úřady.

2) Střelné zbraně a střelivo

Ano.

Podle § 13 nařízení ministra vnitra č. 49/2004 ze dne 31. srpna 2004 platí, že pokud osoba, která má zbrojní průkaz, zemře, musí být veškeré střelné zbraně a střelivo okamžitě nahlášeny policii osobou, která je má v držení a která musí rovněž zajistit jejich bezpečnou úschovu, dokud se policie nedostaví. Policie převezme a uloží nahlášené střelné zbraně a střelivo a vypracuje o tom záznam.

Pokud podle kapitoly III pokynu vrchního komisaře státní policie č. 2/2016 ze dne 7. ledna 2016 převezme policie střelné zbraně a střelivo:

  • písemně vyrozumí úředníka místní správy (příslušného podle bydliště zemřelého držitele zbrojního pasu), který vypracoval seznam pozůstalosti, že střelné zbraně a střelivo jsou v úschově u orgánu veřejné moci,
  • zároveň požádá, aby byly střelné zbraně a střelivo uvedeny v seznamu pozůstalosti,
  • a vyžádá si informace o tom, který notář povede řízení za účelem potvrzení platnosti závěti.

Notáři, který vede řízení za účelem potvrzení platnosti závěti, policie písemně sdělí, kde se střelné zbraně a střelivo nachází, a požádá jej, aby jí po ukončení řízení za účelem potvrzení platnosti závěti zaslal konečné potvrzení platnosti závěti.

Notář tedy po ukončení řízení za účelem potvrzení platnosti závěti zašle policii konečné potvrzení platnosti závěti. Na základě potvrzení o platnosti závěti policie informuje dědice, že do 180 dnů může požádat, aby byly střelné zbraně a střelivo prodány obchodníkem se střelnými zbraněmi nebo aby byly převedeny na osobu nebo organizaci, která má oprávnění k jejich nabytí, nebo může zahájit likvidaci, zničení nebo bezplatné odevzdání dotyčných střelných zbraní a střeliva.

Pokud dědic nevyužije výše uvedené možnosti ve stanovené lhůtě, může policie uloženou střelnou zbraň a/nebo střelivo zničit nebo je může po vypracování znaleckého posudku předat k prodeji obchodníkovi se střelnými zbraněmi. Částka z prodeje zbraní a střeliva musí být po odečtení všech případně vzniklých nákladů vyplacena majiteli (viz § 13 a 14 nařízení ministra vnitra č. 49/2004 ze dne 31. srpna 2004).

Poslední aktualizace: 29/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.