Jekk jogħġbok innota li l-verżjoni bil-lingwa oriġinali ta' din il-paġna il-Portugiż ġiet emendata reċentement. Il-verżjoni tal-lingwa li qed tara bħalissa attwalment qed tiġi ppreparata mit-tradutturi tagħna.
Jekk jogħġbok innota li dawn il-lingwi li ġejjin: l-Ingliż diġà ġew tradotti.
Swipe to change

Přizpůsobení věcných práv

Portugall
Il-kontenut ipprovdut minn
European Judicial Network
Network Ġudizzjarju Ewropew (f'materji ċivili u kummerċjali)

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

PŘEDBĚŽNÁ POZNÁMKA

V prvé řadě je třeba uvést, že věcnými právy mohou být užívací práva (direitos reais de gozo) nebo zajišťovací práva (direitos reais de garantia).

Za druhé, kromě věcných práv k hmotným věcem obhajuje část doktríny existenci věcných práv k nehmotným věcem.

A konečně, v Portugalsku právo zakotvuje zásadu numerus clausus, neboli taxativní povahu věcných práv (článek 1306 portugalského občanského zákoníku (Código Civil)).

PRÁVA, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM DĚDICTVÍ

Předmětem dědictví může být soubor práv, která úmrtím jejich držitele nezanikají, nýbrž mohou pokračovat.

Článek 2025 portugalského občanského zákoníku ohledně toho, co může být předmětem dědictví, uvádí:

„1 – Právní vztahy, které z důvodu své povahy nebo silou práva úmrtím příslušného vlastníka zanikají, nejsou předmětem dědictví.

2 – Práva, jichž se lze vzdát, mohou rovněž úmrtím držitele zaniknout, pokud tak jejich držitel stanoví.“

Například požívací právo, věcné užívací právo a právo bydlení jsou věcná práva, která zanikají úmrtím jejich držitele, a to silou práva (čl. 1476 odst. 1 písm. a) a článek 1485 občanského zákoníku).

Platné znění občanského zákoníku je v portugalštině k dispozici zde.

S výjimkou požívacího práva (článek 1443 občanského zákoníku), věcného užívacího práva a práva bydlení (článek 1485 občanského zákoníku), věcných práv, která spadají do některé ze situací uvedených v článku 2025 občanského zákoníku, nebo ostatních případů zvlášť upravených v jiných právních předpisech mohou ostatní věcná práva zpravidla být předmětem dědictví.

Určitá práva jsou omezena, například věcná práva týkající se nahlášených zbraní, která mohou být předmětem dědictví pouze za určitých podmínek uvedených v článku 37 právního rámce pro zbraně a střelivo (Regime Jurídico das Armas e Munições), který zní:

„1 – Nabytí nahlášené zbraně zděděním pozůstalosti zůstavitele je přípustné na základě povolení národního ředitele Polícia de Segurança Pública – PSP (dále jen „policie“).

2 – Pro účely předchozího odstavce musí být existence zbraní policii nahlášena do 90 dnů od úmrtí předchozího vlastníka nebo po objevení zbraní osobou, která je má v držení.

3 – Národní ředitel policie může povolit registraci zbraně na jméno správce pozůstalosti do doby rozdělení majetku zůstavitele, přičemž v tomto případě musí být zbraň povinně svěřena do úschovy policii.

4 – Jestliže správce pozůstalosti nebo jiný dědic splňuje zákonné podmínky pro držení zbraně, lze požádat o registraci na jejich jméno, pokud je zbraň u nich v úschově.

5 – Na žádost správce pozůstalosti může být zbraň převedena na osobu, která splňuje kritéria pro držení zbraní, přičemž nabyvatele zvolí zúčastněná strana; nebo zbraň může být prodána v dražbě organizované policií a výtěžek z prodeje je po odečtení poplatků převeden do pozůstalosti.

6 – Jakmile je rozdělení majetku dokončeno, bude zbraň předána oprávněnému dědici, pokud splňuje zákonné podmínky pro její držení.

7 – Po uplynutí deseti let bez vznesení nároku na majetek propadne zbraň státu.“

Právní rámec pro zbraně a střelivo schválený zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006 je v portugalštině k dispozici zde.

VĚCNÁ UŽÍVACÍ PRÁVA

Zákon stanoví tato věcná užívací práva (články 1302 až 1575 občanského zákoníku a právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení (Regime Jurídico da Habitação Periódica) uvedený níže):

  • vlastnické právo (direito de propriedade) (článek 1302 občanského zákoníku)
  • spoluvlastnictví (compropriedade) (článek 1403 občanského zákoníku)
  • vlastnictví bytu (propriedade horizontal) (článek 1414 občanského zákoníku)
  • požívací právo (usufruto) (článek 1439 občanského zákoníku)
  • věcné užívací právo a právo bydlení (direito real de uso e habitação) (článek 1484 občanského zákoníku)
  • věcná práva na dočasné užívání ubytovacího zařízení (direito real de habitação periódica)
  • právo stavby (direito de superficie) (článek 1524 občanského zákoníku)
  • služebnost (servidões prediais) (článek 1543 občanského zákoníku)

Právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení byl schválen legislativním nařízením č. 275/93 ze dne 5. srpna 1993, které je v portugalštině k dispozici zde.

VĚCNÁ ZAJIŠŤOVACÍ PRÁVA

Občanský zákoník stanoví tato věcná zajišťovací práva:

  • postoupení nájmu (consignação de rendimentos) (článek 656)
  • zástava (penhor) (článek 666)
  • hypotéka (hipoteca) (článek 686)
  • výhradní právo k nemovitosti (privilégios imobiliários) (články 743 a 744)
  • zadržovací právo (direito de retenção) (články 754 a 755).

VĚCNÁ PRÁVA K HMOTNÝM VĚCEM

V článku 1302 občanského zákoníku je stanoveno, že předmětem vlastnického práva, které je upraveno tímto zákoníkem, mohou být pouze movité či nemovité hmotné věci (včetně vody).

VĚCNÁ PRÁVA K NEHMOTNÝM VĚCEM

Článek 1303 občanského zákoníku odkazuje na duševní vlastnictví, které se řídí zákonem o průmyslovém vlastnictví (Código da Propriedade Industrial). Část doktríny stanoví, že duševní vlastnictví je pojem, který zahrnuje autorské právo a práva související a průmyslové vlastnictví. Portugalské právo ponechává tyto dvě skupiny: duševní vlastnictví (v občanském zákoníku) a průmyslové vlastnictví (v zákoně o průmyslovém vlastnictví, vydaným v příloze k legislativnímu nařízení č. 110/2018 ze dne 10. prosince 2018).

Podle článku 2 zákona o průmyslovém vlastnictví spadají do průmyslového vlastnictví rybolov, zemědělství, lesnictví, živočišná výroba a těžební průmysl, průmysl a obchod v užším smyslu a veškeré přírodní produkty nebo zhotovené výrobky a služby.

Doktrína není jednotná, pokud jde o to, zda vnitrostátní právo uznává vlastnické právo a jiná věcná práva k nehmotným věcem, například vlastnické právo k obchodnímu podniku nebo duševnímu vlastnictví. Tato záležitost je předmětem výkladu ze strany soudů.

Zákon o průmyslovém vlastnictví upravuje práva k patentům, užitným vzorům, polovodičovým výrobkům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, odměnám, logům, označením původu a zeměpisným označením a jejich změny a převod.

Práva vyplývající z patentů a užitných vzorů, jakož i topografie polovodičových výrobků, průmyslových vzorů a ochranných známek a jiných rozlišovacích znaků lze poskytnout jako zástavu – článek 6 zákona o průmyslovém vlastnictví.

Platné znění zákona o průmyslovém vlastnictví je k v portugalštině k dispozici zde.

Co se týká obchodních společností, nástupnictví do práv k účastem nebo podílům z důvodu úmrtí jednoho ze společníků a příslušné požadavky jsou upraveny v zákoně o obchodních společnostech (Código das Sociedades Comerciais), konkrétně jde o:

  • článek 184, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka veřejné obchodní společnosti,
  • články 198, 225 a 252, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka ve společnosti s ručením omezeným,
  • Články 469 a 475, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka komanditní společnosti.

Platné znění zákona o obchodních společnostech je v portugalštině k dispozici zde.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Ano, tato práva jsou zpravidla zapsána v rejstříku, jak je objasněno níže.

KATASTRÁLNÍ ÚŘADY

Na katastrálních úřadech (Conservatórias do Registo Predial) jsou zapisovány úkony týkající se právního stavu budov, včetně níže uvedených věcných práv (články 1 a 2 zákona o katastru nemovitostí (Código de Registo Predial)):

  • právní skutečnosti, z nichž vyplývá vznik, uznání, nabytí nebo změna vlastnických a požívacích práv, práv k užívání a obývání, dědičných práv stavby nebo práv přístupu,
  • právní skutečnosti, z nichž vyplývá vznik nebo změna společného vlastnictví a práva k dočasnému užívání nemovitosti,
  • změna hranic pozemku vyplývající z parcelace, zřízení spoluvlastnictví a reparcelace a související změny,
  • nabídka převedení nebo zatížení, smlouvy o přednostním právu a přednostní právo vyplývající ze závěti, pokud nabyly účinnosti, jakož i postoupení smluvního postavení vyplývajícího z těchto úkonů,
  • postoupení majetku věřitelům,
  • převod nebo změna hypotéky, postoupení přednostního práva týkajícího se příslušného zápisu a postoupení nájmu,
  • převod pohledávek zajištěných hypotékou nebo postoupení nájmu, pokud je třeba převést záruku,
  • nájem v trvání delším než šest let a jeho převod nebo další pronájem, s výjimkou pronájmu zemědělské půdy,
  • zastavení úvěru zajištěného hypotékou nebo postoupení nájmu a jiné skutečnosti či ujednání týkající se týchž pohledávek,
  • jakákoli jiná omezení vlastnického práva podléhající ze zákona zápisu,
  • právní skutečnosti vedoucí k zániku zapsaných práv, zatížení nebo břemen.

Zápis výše uvedených skutečností je povinný s výjimkou úkonů obsažených ve výčtu v článku 8-A zákona o katastru nemovitostí.

Podle článku 687 občanského zákoníku musí být hypotéka zapsaná, jinak nebude ve vztahu ke stranám uznána.

Podmínky pro zápis pozemku jsou stanoveny v těchto ustanoveních zákona o katastru nemovitostí:

  • podmínky týkající se povinného zápisu, lhůt a způsobilosti práv k nemovitosti jsou stanoveny v článcích 8-B, 8-C, 8-D a 9,
  • předběžný zápis, zachování zápisu – zejména zásada právního nástupnictví a osvobození od předběžného zápisu v knize nabývání na základě rozdělení/dědění – jsou stanoveny v článcích 34 a 35,
  • způsobilost k podání žádosti o zápis a možnost zastoupení jsou stanoveny v článcích 36 až 39,
  • forma a způsob podání žádosti o zápis – zejména právo na zápis elektronickou cestou – jsou stanoveny v článcích 41 až 42-A,
  • doklady, které je nutné předložit, jsou uvedeny v článcích 43 až 46.

Do zákona o katastru nemovitostí v portugalštině lze nahlédnout na adrese zde.

Podrobnější informace týkající se žádostí o zápis do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a evidence motorových vozidel, zejména pokud jde o způsob zaslání žádosti, požadavky a služby dostupné on-line.

ÚŘADY SPRAVUJÍCÍ OBCHODNÍ REJSTŘÍK

U úřadů spravujících obchodní rejstřík (Conservatórias do Registo Comercial) se zapisují skutečnosti, jejichž účelem je zveřejnění právního postavení jednotlivých obchodníků, obchodních společností, sdružení občanského práva obchodní povahy a samostatných podniků s ručením omezeným. U úřadů spravujících obchodní rejstřík se zapisují také určité skutečnosti týkající se právního postavení družstev, veřejných podniků, komplementárních skupin podniků a evropských hospodářských zájmových sdružení (článek 1 zákona o obchodním rejstříku – Código do Registo Comercial).

Do rejstříku musí být u úřadů, které obchodní rejstřík spravují, zapsány skutečnosti uvedené v článku 15 zákona o obchodním rejstříku, a to konkrétně:

„Článek 15 (Skutečnosti podléhající povinnému zápisu)

1 – Zápis skutečností uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až z) a odst. 2, článku 4, čl. 5 písm. a), e) a f), článcích 6, 7 a 8 a čl. 10 písm. c) a d) je povinný.

2 – S výhradou ustanovení následujících odstavců je nutné požádat o zápis skutečností uvedených v předchozím odstavci do dvou měsíců ode dne, kdy byly konstatovány.

3 – O zápis skutečností uvedených v čl. 5 písm. a), e) a f) je nutno požádat do dvou měsíců ode dne zveřejnění nařízení, kterým se tyto skutečnosti stanoví.

4 – Žádost o zápis účetních závěrek společností a samostatných podniků s ručením omezeným musí být podána do 15. dne sedmého měsíce následujícího po skončení účetního období.

5 – Předmětem povinného zápisu jsou rovněž žaloby, rozhodnutí, ochranná a předběžná opatření stanovené v článku 9.

6 – Zápis předběžného opatření není povinný, pokud již byla podána žádost o zápis požadovaného předběžného opatření, a jeho zápis není povinný, pokud již byla podána žádost o zápis hlavní žaloby.

7 – O zápis žalobních návrhů a ochranných opatření ve věci pozastavení účinku rozhodnutí společnosti je třeba požádat do dvou měsíců ode dne jejich navržení.

8 – O zápis konečných rozhodnutí oznámených v rámci žalobních návrhů a opatření uvedených v předchozím odstavci je nutno požádat do dvou měsíců ode dne vydání konečného rozhodnutí, proti němuž nelze podat opravný prostředek.“

Podmínky pro zápis do obchodního rejstříku jsou stanoveny v článcích 28 až 53 zákona o obchodním rejstříku.

Podle čl. 32 odst. 1 a 2 zákona o obchodním rejstříku:

  • lze zapsat pouze skutečnosti uvedené v písemnostech, které je právně dokládají,
  • písemnosti vyhotovené v cizím jazyce mohou být přijaty, pouze jsou-li přeloženy, ledaže se týkají skutečností, které jsou předmětem zápisu přepisem, jsou vyhotoveny v angličtině, francouzštině nebo španělštině a příslušný úředník tento jazyk ovládá.

Co se týká daňových povinností, podle čl. 51 odst. 1 zákona o obchodním rejstříku nemůže být zpoplatněný úkon zapsán s konečnou platností, dokud nejsou uhrazeny nebo zajištěny příslušné daně.

Zákon o obchodním rejstříku je v portugalštině k dispozici zde.

ZÁPIS CENNÝCH PAPÍRŮ

V souladu s právními předpisy se za cenné papíry považují mimo jiné:

  • akcie,
  • dluhopisy,
  • podíly na kapitálu,
  • podíly v podnicích kolektivního investování,
  • odebírací práva k cenným papírům uvedeným v předchozích bodech, pokud se vztahují na celou emisi nebo sérii nebo jsou-li stanovena v době vydání,
  • samostatné opční listy,
  • jiné písemnosti představující celistvou právní situaci, pokud je lze převádět na trhu.

(článek 1 portugalského zákona o cenných papírech – Código dos Valores Mobiliários)

Cenné papíry znějí na jméno (článek 52 portugalského zákona o cenných papírech).

Nabývání cenných papírů, jakož i zřízení, změna nebo zánik požívacího práva, zástavního práva či jiné právní situace zatěžující cenné papíry se zapisují (zpravidla u subjektu, který je vydal, nebo u subjektu, který je spravuje) a mohou být předmětem dědictví.

Zápis cenných papírů, subjekty odpovědné za zápis, požadavky na zápis, účinky zápisu na zřízení, převod a výkon práv a nástupnictví do těchto práv se liší podle výše uvedených kategorií cenných papírů.

Tato problematika se řídí portugalským zákonem o cenných papírech, schváleným legislativním nařízením č. 486/99 ze dne 13. listopadu 1999, jehož současné znění je k dispozici v portugalštině zde.

EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL

Skutečnosti týkající se právního stavu motorových vozidel a jejich přívěsů se zapisují v evidenci motorových vozidel (Conservatórias do Registo Automóvel).

Za účelem registrace se za vozidla považují motorová vozidla a jejich přívěsy, které podle pravidel silničního provozu (Código da Estrada) podléhají registraci.

Článek 117 pravidel silničního provozu uvádí, která vozidla a přívěsy podléhají povinné registraci. Platné znění pravidel silničního provozu schválených legislativním nařízením č. 114/94 ze dne 3. května 1994 je v portugalštině k dispozici zde.

Článek 5 zákona o evidenci motorových vozidel (Código de Registo Automóvel) stanoví s ohledem na povinnou registraci motorových vozidel toto:

„Článek 5

1 – Registraci podléhá:
a) vlastnické právo a užívací právo;
b) výhrada vlastnictví stanovená ve smlouvách o prodeji motorových vozidel;
c) zástava, její změny a postoupení, jakož i postoupení přednostního práva týkajícího se příslušného zápisu;
d) finanční leasing a převod práv z toho vyplývajících;
e) nájem na dobu delší než jeden rok, má-li příslušná smlouva za následek očekávaný převod vlastnictví;
f) přidělení vozidla pro pronájem bez řidiče;
g) převod zapsaných práv nebo úvěrů a zástav, předběžné zabavení a zajištění úvěrů;
h) zajištění a jakákoli správní opatření, jež se dotýkají volného nakládání s vozidly;
i) břemeno nezcizitelnosti nebo nedostupnosti stanovené v daňových předpisech;
j) uživatel, který není vlastníkem;
k) prohlášení platební neschopnosti;
l) zánik nebo změna dříve zapsaných práv či břemen, změna složení názvu nebo označení a změna obvyklého bydliště nebo sídla majitelů, držitelů požívacího práva a nájemců vozidel;
m) konfiskace osvědčení o registraci na základě příkazu správního nebo policejního orgánu, jakož i žádost o zajištění a konfiskaci vozidla, kterou stanoví zvláštní řízení o úpravě vlastnictví;
n) konfiskace v trestním řízení;
o) zabavení vozidla na základě správního sankčního příkazu podle čl. 147 odst. 3 pravidel silničního provozu, schválených legislativním nařízením č. 114/94 ze dne 3. května 1994, ve znění pozdějších předpisů;
p) vydání rozhodnutí o propadnutí vozidla státu na základě pravomocného soudního rozhodnutí;
q) veškeré další skutečnosti, které podle zákona podléhají registraci.
2 – Zápis skutečností uvedených v písmenech a), b), d), e), f) a i) v předchozím bodě a zápis změny názvu nebo označení a obvyklého bydliště nebo sídla majitelů, držitelů požívacího práva a nájemců vozidel je povinný.
3 – Od zápisu vlastnického práva je v případě dědického nástupnictví upuštěno, má-li být vozidlo převedeno na dědice.“

Motorová vozidla nelze zastavit – článek 8 zákona o evidenci motorových vozidel.

Požadavky týkající se evidence motorových vozidel jsou k dispozici na této adrese https://justica.gov.pt/Registos/Veiculos/Documentos-do-veiculo

Evidence motorových vozidel je upravena legislativním nařízením č. 54/75 ze dne 12. února 1975, které je k dispozici zde.

Je třeba rovněž uvést nařízení o evidenci motorových vozidel (Regulamento do Registo de Automóveis), které se řídí legislativním nařízením č. 55/75 ze dne 12. února 1975, do nějž lze nahlédnout zde.

NÁRODNÍ REJSTŘÍK LETADEL

Letadlo nebo samostatné vybavení (motor, rotor, vrtulový pohon atd.) musí být zapsány v národním rejstříku letadel (Registo Aeronáutico Nacional).

Žádost o zápis se podává pomocí formuláře, k němuž jsou připojeny tyto doklady:

  1. smlouva o koupi a prodeji majetku v dražbě či jiný doklad prokazující prodej;
  2. osvědčení o vyškrtnutí z rejstříku letadel země předchozí registrace nebo osvědčení o nezaregistrování;
  3. osvědčení o celním odbavení v případě letadla dovezeného ze třetí země;
  4. dvě fotografie letadla, jedna zepředu a jedna z profilu, s vyznačenou značkou státní příslušnosti a poznávací značkou, ve formátu 9x12, bez ohraničení a vytištěné v přírodních barvách.

Doklady vydané v cizích zemích musí obsahovat řádně notářsky ověřené a legalizované podpisy osob s připojenou apostilou, v souladu s ustanoveními článků 3 a 4 Haagské úmluvy ze dne 5. října 1961 o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, ratifikované legislativním nařízením č. 48450 ze dne 24. června 1968, nebo řádně notářsky ověřené a legalizované portugalským diplomatickým či konzulárním zástupcem v dané zemi.

Doklady vydané v Portugalsku právnickou osobou musí být opatřeny podpisy právních zástupců uznávaných zákonem se slovy „řádně zmocněni k výkonu svých pravomocí“.

Další informace jsou uvedeny na internetových stránkách Národního úřadu pro civilní letectví (Autoridade Nacional de Aviação Civil).

REJSTŘÍK PLAVIDEL

Registrace plavidel se řídí legislativním nařízením č. 264/72 ze dne 31. července 1972 (obecné nařízení o přístavních orgánech – Regulamento Geral das Capitanias), do nějž lze nahlédnout zde.

Použitelné je rovněž legislativní nařízení č. 96/89 ze dne 28. března 1989 o zřízení mezinárodního rejstříku plavidel Madeiry (Registo Internacional de Navios da Madeira) a ministerské prováděcí nařízení č. 715/89 ze dne 23. srpna 1989, které upravuje některé aspekty uvedeného legislativního nařízení.

Pozn.: legislativní nařízení č. 96/89 ze dne 28. března 1989 bylo opětovně vydáno jako příloha k zákonu č. 56/2020 ze dne 27. srpna 2020. Do jeho aktuálního znění lze nahlédnout zde.

Podle tohoto právního rámce:

  • Vnitrostátní plavidla s výjimkou plavidel patřících vojenskému námořnictvu musí mít pro výkon činnosti, do které jsou zařazena, zaregistrováno vlastnictví (čl. 72 odst. 1 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • Obchodní plavidla podléhají rovněž obchodní registraci podle příslušných právních předpisů (čl. 72 odst. 3 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • Vnitrostátní plavidla jsou registrována u námořních úřadů, s výjimkou rekreačních plavidel, která jsou registrována u organizací určených v obecných právních předpisech (čl. 73 odst. 1 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • V případě nově nabytých či nově postavených plavidel je příslušný námořní úřad určený v příslušném povolení (čl. 73 odst. 2 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • V případě nabytí plavidel či stavby náhradních plavidel je pro registraci příslušný námořní úřad, u něhož byly registrovány nahrazené jednotky (čl. 73 odst. 3 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • Plavidlo postavené nebo nabyté v přístavu v jakékoli části vnitrostátního území může být prodáno či zaregistrováno v jiném přístavu v téže či jiné části daného území, jestliže má odpovídající povolení (čl. 73 odst. 4 obecného nařízení o přístavních orgánech).
  • Lehká plavidla na palubě, třebaže se jedná o záchranné čluny, malé pomocné rybářské lodě a malé pobřežní čluny bez motorového pohonu a bez plachet, jako jsou veslice, skify, nafukovací čluny a šlapadla, pro použití až do 300 m při odlivu, jsou od požadavku na registraci osvobozena, podléhají však pravomoci námořního orgánu, který odpovídá za vydávání povolení k jejich provozování (článek 77 obecného nařízení o přístavních orgánech).

Požadavky na registraci plavidel jsou stanoveny v článku 78 obecného předpisu o přístavních orgánech.

Pokud jde zejména o registraci plavidel v případě dědění:

  • v případě dědění se změny registrace zakládají na osvědčení smlouvy o rozdělení majetku, nebo plánu rozdělení a příslušném rozhodnutí o schválení, k nimž je připojen doklad vydaný příslušným finančním úřadem, který potvrzuje, že byla uhrazena, zajištěna nebo není splatná příslušná dědická daň (čl. 82 odst. 2 obecného předpisu o přístavních orgánech),
  • zahraniční plavidla nabytá děděním nebo v řízení u portugalských soudů jsou zaregistrována u námořního úřadu stanoveného vyšším orgánem (čl. 75 odst. 3 obecného předpisu o přístavních orgánech).

REJSTŘÍK ZBRANÍ

Právní rámec pro zbraně a střelivo schválený zákonem č. 5/2006 ze dne 23. února 2006 je v portugalštině k dispozici zde.

Zbraně a střelivo podléhají povinnému přihlášení a registraci u policie (Polícia de Segurança Pública, PSP).

Na dědění se vztahují požadavky stanovené v článku 37 výše uvedeného právního rámce pro zbraně a střelivo.

DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ SE ZAPISUJE u Národního institutu průmyslového vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial).

Udělení patentů, užitných vzorů, polovodičových výrobků a průmyslových vzorů nebo modelů, ochranných známek, odměn nebo log, označení původu a zeměpisného označení zapisuje Národní institut průmyslového vlastnictví, jemuž je nutno podat příslušné žádosti.

Požadavky a účinky žádosti o udělení nebo zápis jsou pro každou z výše uvedených kategorií stanoveny v zákoně o průmyslovém vlastnictví, aniž by byly dotčeny právní předpisy Evropské unie a platné mezinárodní úmluvy.

Praktické informace o způsobu podání a vyhotovení žádosti o udělení nebo zápis jsou k dispozici na internetových stránkách Národního institutu průmyslového vlastnictví.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv k nemovitému majetku zpravidla nezakládá právní nárok. U ostatních kategorií majetku však může toto pravidlo zahrnovat výjimky stanovené ve zvláštních právních předpisech.

ÚČINKY ZÁPISU V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Účinky spojené se zápisem věcných práv k nemovitostem jsou stanoveny v článcích 4 až 7 zákona o katastru nemovitostí takto:

„Článek 4 (Účinky mezi stranami)

1 – Na skutečnosti podléhající zápisu se mohou samotné strany nebo jejich dědicové spolehnout i v případě, že nebyly zapsány.

2 – Výše uvedené ustanovení se nevztahuje na úkony k zřízení hypotéky, jejichž účinek mezi stranami závisí na provedení zápisu.“

„Článek 5 (Vymahatelnost vůči třetím stranám)

1 – Skutečnosti podléhající zápisu mají vůči třetím stranám účinky ode dne, kdy byly zapsány.

2 – Ustanovení předchozího odstavce se nepoužijí v těchto případech:

a) nabytí práv uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) na základě vydržení;

b) zjevná služebnost;

c) úkony týkající se neurčitého majetku, pokud nebyly řádně uvedeny a upřesněny.

3 – Chybu zápisu nemohou vůči zúčastněné straně vymáhat osoby, které jsou povinny zápis zajistit, ani jejich dědicové.

4 – Pro účely zápisu jsou třetími stranami osoby, které od společného původce získaly vzájemně neslučitelná práva.

5 – Nezapsaný nájem s délkou trvání více než šest let není vůči třetím stranám vymahatelný.“

„Článek 6 (Priorita zápisu)

1 – První zapsané právo má přednost před následně zapsanými právy s ohledem na stejné věci, v pořadí podle data zápisů a v případě stejného data podle časového pořadí příslušných podání.

2 – (Zrušeno)

3 – Zápis, který se stal konečným, má stejnou prioritu, jakou měl předběžný zápis.

4 – V případě zamítnutí má zápis provedený na základě řádně odůvodněného odvolání prioritu odpovídající podání odmítnuté písemnosti.“

„Článek 7 (Domněnky vyplývající ze zápisu)

Konečný zápis představuje předpoklad, že existuje právo patřící zapsanému vlastníkovi, podle konkrétních podmínek stanovených v zápisu.“

ÚČINKY ZÁPISU V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU

Účinky zápisu v obchodním rejstříku vyplývají v zásadě z ustanovení článků 11 až 14 zákona o obchodním rejstříku:

„Článek 11 (Domněnky vyplývající ze zápisu)

Konečný zápis přepisem představuje předpoklad, že existuje právní situace, jejíž konkrétní podmínky jsou v něm stanoveny.“

„Článek 12 (Priorita zápisu)

Prvně zapsaný úkon má přednost před následnými úkony s ohledem na stejné podíly nebo účasti ve společnosti, a to v pořadí podle příslušných žádostí.“

„Článek 13 (Účinky mezi stranami)

1 – Na skutečnosti podléhající zápisu se mohou samotné strany nebo jejich dědicové spolehnout i v případě, že nebyly zapsány.

2 – Výjimky z předchozího odstavce představují zakládací listiny společnosti a jejich změny, na něž se vztahují ustanovení zákona o obchodních společnostech a právní předpisy o evropských akciových společnostech.“

„Článek 14 (Vymahatelnost vůči třetím stranám)

1 – Skutečnosti podléhající zápisu mají vůči třetím stranám účinky ode dne, kdy byly zapsány.

2 – Skutečnosti podléhající zápisu a povinnému zveřejnění v souladu s čl. 70 odst. 2 mají vůči třetím stranám účinky ode dne zveřejnění.

3 – Chybu zápisu nemohou vůči zúčastněným stranám vymáhat jejich právní zástupci, kteří mají povinnost tento zápis zajistit, ani jejich dědicové.

4 – Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena ustanovení zákona o obchodních společnostech ani právní předpisy vztahující se na evropské akciové společnosti.“

ÚČINKY ZÁPISU CENNÝCH PAPÍRŮ

Účinky zápisu cenných papírů lze zjistit ve výše uvedeném zákoně o cenných papírech (Código dos Valores Imobiliários) a liší se podle jednotlivých kategorií cenných papírů. Zápis může zakládat právo s ohledem na určité kategorie cenných papírů (článek 73 výše zmíněného zákona o cenných papírech).

ÚČINKY ZÁPISU OSTATNÍCH VÝŠE UVEDENÝCH KATEGORIÍ MAJETKU

Účinky zápisu zbraní, letadel, plavidel, motorových vozidel, duševního nebo průmyslového vlastnictví lze pro každou z těchto kategorií majetku zjistit ve zvláštních právních předpisech, které již byly zmíněny.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Právními ustanoveními, která lze použít na přizpůsobení věcných práv v případě dědictví, jsou v zásadě článek 15 občanského zákoníku (např. v případě přizpůsobení soudem v soudním řízení) a článek 43-A zákona o katastru nemovitostí (pokud např. přizpůsobení provádí registrační úředník v osvědčení o registraci).

Článek 15 občanského zákoníku (Způsobilost):

„Působnost přidělená určitému právu se vztahuje pouze na předpisy, které jsou na základě svého obsahu a funkce v tomto právu součástí systému doktríny podle kolizní normy.“

Článek 43-A zákona o katastru nemovitostí (Důkaz cizího práva)

„Pokud je nutno proveditelnost žádosti o zápis posoudit na základě cizího práva, zúčastněná strana musí jeho obsah prokázat odpovídajícím dokladem.“

Kromě těchto ustanovení existují pravidla výkladu vypracovaná doktrínou. Podle těchto doktrinálních pravidel zahrnuje široký pojem přizpůsobení nejméně dvě rozdílné situace.

Přizpůsobení v užším smyslu, které může nastat v případě technického problému vyplývajícího z uplatnění dvou různých právních režimů týkajících se dědictví. Například v případě osvojeného dítěte, jehož adoptivní i biologičtí rodiče zemřou, použije-li se na dědictví právo země X z důvodu úmrtí adoptivních rodičů a právo země Y z důvodu úmrtí biologických rodičů, může to vést k výsledku, který ani jeden z dotčených právních systémů nezamýšlí (např. osvojené dítě není nakonec dědicem adoptivních ani biologických rodičů). Tento problém musí soud vyřešit přizpůsobením.

Jiná situace, nikoli přizpůsobení v užším slova smyslu, nýbrž spíše nahrazení/převedení, nastává, je-li doktrína zakotvená v cizím právu nahrazena doktrínou známou ve vnitrostátním právu.

Přístup spočívající v nahrazení/převedení poskytuje vhodnější rámec pro případy přizpůsobení věcných práv, jak uvádí článek 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Například by mohlo jít o případ nahrazení doktríny „pachtu“ (zakotvené v právu jiného státu, ale neexistující v portugalských právních předpisech) za věcné právo stavby (zakotvené v portugalských právních předpisech).

Toto nahrazení/převedení může provést soud v soudním řízení i rejstříkový úředník v době zápisu. Proti rozhodnutí rejstříkového úředníka lze podat soudu opravný prostředek (články 140 až 146 zákona o katastru nemovitostí).

POZNÁMKA

Informace obsažené v tomto informativním přehledu nejsou úplné ani závazné pro kontaktní místo, soudy ani jiné subjekty a orgány. Ačkoliv jsou pravidelně aktualizovány, nemusí obsahovat všechny změny právních předpisů, a je tedy vždy nutné nahlédnout do platného znění právních předpisů.

Poslední aktualizace: 04/03/2022

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.