Adapting rights in rem

Heirs in a EU country can benefit from inheritance rights of another EU country when the rights are adapted to closely match the rights in their country of residence.

To allow heirs or legatees in another EU country to benefit from rights created or transferred to them by succession, the Succession Regulation provides for an unknown right in rem (right in immovable or movable property) to be adapted to the closest equivalent right in rem under the law of the other EU country. The aims and interests pursued by the specific right in rem and the effects arising from it should be taken into account when adapting the right.

In that context, the European Judicial Network in civil and commercial matters has published some information sheets on national law which explain:

  • the rights in rem that could arise from a succession
  • whether such rights are recorded in a register of rights in immovable or movable property
  • the effects arising from their registration
  • specific rules and procedures for adapting a right in rem.

To consult an information sheet on national law and procedures for adapting rights in rem in an EU country, please click on the corresponding national flag on this page.

Last update: 18/01/2019

This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.

Přizpůsobení věcných práv - Belgie

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Věcná práva, která by mohla vyplynout z dědictví podle belgického práva, jsou vlastnické právo a jeho dílčí složky, tedy:

- požívací právo (článek 745a občanského zákoníku),

- užívací právo a právo k bytu (článek 625 občanského zákoníku),

- věcné břemeno (článek 637 občanského zákoníku),

- právo stavby a zákupní právo k pozemku (emfyteuze).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Pokud se osoba stane nositelem vlastnického práva nebo dílčí složky vlastnického práva z důvodu přechodu práva v případě smrti, stává se jím erga omnes (vůči všem). Jinak řečeno, pokud takové právo přechází v případě smrti (dědictvím nebo závětí), není nutné provést přepis v katastru nemovitostí. Článek 1 hypotéčního zákona, který stanoví případy, za nichž převod věcného práva musí být předmětem zveřejnění v katastru nemovitostí, aby byl účinný vůči třetím stranám, se nevztahuje na tento případ.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Nelze použít.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V této fázi nejsou zavedena zvláštní pravidla nebo řízení k přizpůsobení věcného práva.

Poslední aktualizace: 31/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Česká republika

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Z dědictví by mohla vyplynout následující věcná práva:

  • vlastnické právo (jeho registrace neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • právo stavby (jeho registrace – u nemovitých věcí - neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • věcné břemeno (jeho registrace – u nemovitých věcí - neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • zástavní právo (1) je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele, (2) k převodu vlastnictví zastaveného letadla je zapotřebí souhlasu zástavního věřitele,
  • zadržovací právo,
  • zajišťovací převod práva (jeho registrace – u věcí zapsaných ve veřejném seznamu (např. u nemovitostí, u podílu ve společnosti s ručením omezeným, k ochranné známce) – neomezuje vznik jiných věcných práv),
  • předkupní právo (registrace smluvně zřízeného předkupního práva – u nemovitých věcí – neomezuje vznik jiných věcných práv).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Vlastnické právo:

Právo stavby: vždy evidováno u nemovitých věcí v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí.

Věcné břemeno: vždy evidováno u nemovitých věcí v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí.

Zástavní právo:

  • k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,
  • k zaknihovaným cenným papírům je evidováno Centrálním depozitářem cenných papírů, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k zaknihovaným cenným papírům,
  • k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…),
  • k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí, k hromadným věcem, k závodu a k jiným movitým věcem (je-li zástavní smlouva sepsána ve formě notářského zápisu) je evidováno v rejstříku zástav. Zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem jsou obsaženy zde: Odkaz se otevře v novém okně.https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/vyhledavani-v-rejstricich-a-kontaktni-misto-czech-point.

Zadržovací právo: není registrováno v žádné evidenci.

Zajišťovací převod práva:

  • k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,
  • k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…),

Předkupní právo:

  • smluvně zřízené předkupní právo k nemovitostem je evidováno v katastru nemovitostí, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u nemovitých věcí,
  • smluvně zřízené předkupní právo k  podílu ve společnosti s ručením omezeným je evidováno v obchodním rejstříku, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo u podílu ve společnosti s ručením omezeným,

smluvně zřízené předkupní právo k ochranné známce, průmyslovému vzoru a patentů je evidováno Úřadem průmyslového vlastnictví, zápis je povinný, požadavky a postup v souvislosti se zápisem viz vlastnické právo k užitným vzorům, průmyslovým vzorům (…).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Jedná-li se o zápis věcných práv v důsledku smrti původního vlastníka (tzv. přechod věcných práv), jejich zápis má vždy deklaratorní účinky. Dědictví se totiž nabývá smrtí zůstavitele, ovšem s tím, že toto nabytí musí být potvrzeno soudem. Usnesením o dědictví se pak deklarují právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele. Toto pravidlo není výslovně legislativně zakotveno ve vztahu k jednotlivým veřejným seznamům.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Neexistují žádná zvláštní pravidla pro adaptaci cizích věcných práv, která vnitrostátní právní řád nezná.

Poslední aktualizace: 07/09/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Německo

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle německého práva přechází veškerý majetek zůstavitele, tj. všechna práva a povinnosti, po jeho úmrtí na dědice. Zanechá-li zůstavitel pozůstalost několika dědicům, stává se tato společným majetkem dědiců v souladu s § 2032 občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch – BGB). Děděním nevznikají nová věcná práva. Odkazy a pokyny zůstavitele k rozdělení pozůstalosti jsou účinné pouze podle závazkového práva.

Zkušenosti získané od doby vstupu nařízení EU o dědictví v platnost však ukazují, že omezení vztahující se zejména na dispoziční práva způsobují problémy kvůli ustanovením týkajícím se předběžné a následné dědické posloupnosti (Vor- und Nacherbfolge), která jsou obsažena v německém právu (§ 2100 až § 2146 občanského zákoníku). V rámci tohoto postupu ustanoví zůstavitel určitý počet postupných dědiců, přičemž určitá osoba (Nacherbe) se stává dědicem v rámci následného dědictví až poté, co byla předtím dědicem jiná osoba (Vorerbe). Čekatelské právo (Anwartschaftsrecht) však následný dědic získává již úmrtím zůstavitele. Jedná se o právně zajištěné postavení, které vzniká v případě nabytí, na něž se vztahuje více úkonů, kdy první oprávněná osoba již nemůže jednostranně bránit následnému nabytí majetku (Odkaz se otevře v novém okně.Eigentumserwerb) jinou oprávněnou osobou. Čekatelské právo není v občanském zákoníku výslovně upraveno. Kvůli konečnému výčtu věcných práv (numerus clausus ve věcném právu) jej proto nelze charakterizovat jako takovéto právo. Představuje však subjektivní právo s věcným účinkem.

Předběžná a následná dědická posloupnost je spojena s mnoha omezeními a povinnostmi vztahujícími se na předběžného dědice, zejména co se týká oprávnění k nakládání s majetkem. Nakládání s pozemky je v případě přechodu dědictví z předběžného dědice na následného dědice neplatné, pokud poškozuje práva následného dědice (§ 2113 odst. 1 občanského zákoníku). To samé platí pro nakládání s dary (§ 2113 odst. 2 občanského zákoníku). Zůstavitel však může předběžného dědice osvobodit od některých těchto omezení v pořízení pro případ smrti. Omezení vztahující se na nakládání s majetkem v rámci následné dědické posloupnosti musí být zapsána v německém katastru nemovitostí.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Podle německého práva přecházejí veškerá práva zůstavitele po jeho smrti automaticky na dědice nebo společenství dědiců. Tato práva, a to i práva, která vyžadují zápis, nemusí být za tímto účelem zapsána v rejstříku. Co se týká práv, která vyžadují zápis, příslušné rejstříky (katastr nemovitostí, obchodní rejstřík) nebudou po připadnutí dědictví přesné a musí být pozměněny. Za tímto účelem musí být dědictví prokázáno veřejnými nebo notářsky ověřenými listinami nebo evropským dědickým osvědčením. Určité následné transakce (např. zatížení zděděného pozemku) vyžadují opravu prostřednictvím zápisu dědice nebo společenství dědiců do katastru nemovitostí.

Omezení týkající se nakládání s majetkem v souvislosti s předběžnou a následnou dědickou posloupností a čekatelské právo dědického nástupce rovněž vznikají okamžikem úmrtí zůstavitele. Předběžná a následná dědická posloupnost je však zapsána v katastru nemovitostí, aby se zabránilo nabytí třetími osobami v dobré víře bez zatížení.

Mají-li jednotliví dědicové nebo oprávněné osoby nárok (podle závazkového práva) na určitý majetek ze zákona nebo na základě pořízení pro případ smrti, musí být na ně vlastnictví tohoto majetku převedeno prostřednictvím smlouvy s dědici a případná práva k nemovitému majetku musí být zapsána v katastru nemovitostí na základě veřejné nebo notářsky ověřené listiny.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv převedených na dědice nebo společenství dědiců v důsledku dědění je pouze deklaratorní. Je však základem dobré víry třetích osob a je nezbytný pro určité následné transakce.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Věcná práva, která německé právní předpisy neznají, jsou obvykle ze zákona přizpůsobena podobnému německému právnímu institutu. Jelikož postup zápisu vyžaduje vždy jistý základ pro zápis, může být případně nutné, aby dědicové vydali dodatečný doklad o převodu, jak se podle německých právních předpisů vyžaduje v případě pohledávek podle závazkového práva. V souladu s čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení EU o dědictví nejsou postupy zápisu nařízením dotčeny.

Poslední aktualizace: 04/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Řecko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle řeckého práva patří k věcným právům, jež je možno zdědit, vlastnické právo, věcná břemena, zástavní práva, symbolické zástavy, hypotéky a vlastnictví dolu.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Z uvedených věcných práv je nutno zapsat vlastnictví nemovitosti, hypotéky, vlastnictví dolu a symbolické zástavy. Vlastnictví nemovitosti, hypotéky a vlastnictví dolu je třeba zapsat u katastrálního úřadu v oblasti, v níž se daný majetek nachází, zatímco symbolické zástavy musí být zapsány v rejstříku zástav v místě bydliště nebo sídla zástavce, nebo nemá-li zástavce bydliště nebo sídlo na území Řecka, v rejstříku zástav v Aténách.

Je nezbytné podat katastrálnímu úřadu žádost o zápis těchto práv a musí být uhrazeny rovněž poplatky stanovené v zákoně (viz zákon č. 2664/1998). K žádosti musí být připojena listina, která má být zapsána, kopie geodetického plánu, který byl vyhotoven a připojen k listině, jež má být zapsána, shrnutí listiny, která má být zapsána, a notářsky ověřený výpis z katastru nemovitostí pro nemovitost, jíž se listina, která má být zapsána, týká.

Žádost za účelem zápisu zástavního práva je nutno podat rejstříku zástav spolu s příslušným formulářem.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis těchto věcných práv podle zákona zakládá dotyčná práva (viz § 12 zákona č. 2664/1998) v tom smyslu, že neprovedení zápisu znamená, že nedošlo k převodu vlastnictví nemovitého majetku nebo k zřízení, převodu či zrušení věcného práva k nemovitosti. Totéž platí pro zápis symbolických zástav.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V Řecku nebyly přijaty právní předpisy nebo postupy pro přizpůsobení věcného práva, které není v řeckém právu známé, nejbližšímu právu známému v řeckých právních předpisech.

Poslední aktualizace: 06/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Španělsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Věcná práva přecházejí v případě smrti, pokud je držitelem práv zůstavitel a tato práva smrtí nezanikla. Věcná práva zahrnují vlastnická práva, služebnosti (spolu s právy k panujícím pozemkům) a zajišťovací práva (hypotéky spolu se zajištěným úvěrem). Požívací práva však zanikají smrtí poživatele (čl. 513 odst. 1 španělského občanského zákoníku (Código Civil)).

Dědictví může zakládat nová věcná práva, buď na základě přání zůstavitele (např. odkaz práva užívání, požívání nebo bydlení, zřízení služebnosti), nebo ze zákona (požívání ze zákona, které zákon přiznává manželovi, který dědí ze zákona nebo ze závěti).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Zápis není povinný, tj. zákon to pro získání daného práva nevyžaduje (kromě případu hypoték). Jelikož však zápis do katastru nemovitostí poskytuje ochranu straně, jejíž právo je zapsáno, v praxi držitel práva obvykle o tento zápis požádá.

Dědické listiny mohou mít podobu závěti, dědické smlouvy, prohlášení dědiců ze zákona nebo evropského dědického osvědčení (článek 14 španělského hypotečního zákona (Ley Hipotecaria)). Obecně však platí, že i když takováto listina přiznává určité osobě status dědice nebo odkazovníka, není možné práva dříve zapsaná na jméno zůstavitele znovu zapsat okamžitě. Přiznání práv k určité věci při dělení dědictví musí být provedeno smlouvou uzavřenou mezi všemi dědici (a u notáře, aby byl možný zápis). Pokud všichni dědici nedosáhnou dohody, záležitost bude muset řešit soud.

Dříve než dojde k rozdělení dědictví, dědic může pouze požádat, aby byla v katastru zapsána poznámka, že dědic má právo na konkrétní zapsanou věc v dědictví tak, aby třetí strany o tomto právu věděly.

Zákon přiznává odkazovníkovi právo na konkrétní věc v dědictví od okamžiku smrti držitele (článek 882 občanského zákoníku), ale odkazovník nemůže vlastnictví převzít sám od sebe (článek 885 občanského zákoníku), pokud jej k tomu zůstavitel neoprávnil. Zákon přiznává odkazovníkovi právo požadovat, aby mu dědic vydal určitou věc a příslušnou notářskou listinu lze zapsat. Pokud dědic odmítne konkrétní věc vydat, odkazovník se musí s danou věcí obrátit na soud.

Existují výjimky z dělení dědictví po smrti, tj. pokud zůstavitel rozdělil majetek za života nebo sepsal závěť a pokud existuje pouze jeden dědic.

Než je možné určitou věc zapsat, je rovněž nutné podat příslušné přiznání k daňovým orgánům, aby bylo možné uhradit daň z nabytí nemovitosti.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Účinek zápisu je takový, že dědic vlastnického práva je považován za jeho zákonného držitele, může s ním disponovat a požívá stejné ochrany jako původní držitel, a to před jakýmkoli možným dědicem, který svá práva nenechal zapsat.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Zákon č. 29/2015 o mezinárodní právní spolupráci v článku 61 stanoví:

„1. Pokud rozhodnutí nebo cizí veřejná listina nařídí opatření nebo provádí práva, která španělské právní předpisy neznají, správce rejstříku je pokud možno přizpůsobí opatření nebo právu stanovenému ve španělských právních předpisech nebo těmito právními předpisy uznávanému, které má obdobné účinky nebo obdobný účel nebo zájmy, pokud účinky přizpůsobení těchto opatření nebo práv nepřekračují účinky, které by opatření nebo práva měla v právním řádu země původu. Před zápisem práva správce rejstříku informuje držitele práva nebo opatření, které je zapotřebí přizpůsobit.

2. Jakákoli dotčená strana může přizpůsobení práva nebo opatření napadnout u soudu.“

Poslední aktualizace: 12/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Chorvatsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V čl. 1 odst. 1 zákona o vlastnictví a jiných věcných právech (Zakon o vlasništvu i drugim stvarnim pravima) (Narodne novine (NN, Úřední věstník Chorvatské republiky), č. 91/96, 68/98, 137/99, 22/00, 73/00, 114/01, 79/06, 141/06, 146/08, 38/09, 153/09, 143/12 a 152/14, dále jen „zákon“) se uvádí, že není-li zákonem stanoveno jinak, může být kterákoli fyzická nebo právnická osoba držitelem vlastnického práva či jiných věcných práv, jako je služebnost, práva vyplývající z věcného břemene, právo stavby a zástavní právo vztahující se na cokoli, co může být předmětem těchto práv.

V čl. 128 odst. 2–3 zákona je stanoveno, že dědic je oprávněn požádat o zápis svého vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí a že nabytí určitého titulu zděděním neznamená ukončení věcných práv k příslušnému majetku, která dříve držely jiné osoby, vyjma práv, u nichž je to stanoveno zákonem nebo která podle povahy okolností již nemohou existovat.

Ustanovení čl. 199 odst. 2 a článku 201 zákona upřesňují jako osobní služebnost požívací právo, užívací právo a právo bydlení. Tato ustanovení rovněž uvádějí, že není-li zákonem stanoveno jinak, trvá osobní služebnost pouze po dobu, po kterou byla zřízena, a že zaniká nejpozději dnem úmrtí oprávněné osoby.

V čl. 285 odst. 1 zákona se uvádí, že nestanoví-li zákon jinak, je právo stavby zcizitelné a děditelné jako jiný nemovitý majetek.

V čl. 299 odst. 1 zákona je uvedeno, že zástavní právo nelze oddělit od zajištění, s nímž je spojeno. To znamená, že nestanoví-li zákon jinak, osoba, která na určitém právním základě získá zajištění, je získala na základě zástavního práva.

Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že věcná práva kromě osobní služebnosti jsou děditelná. Nestanoví-li zákon jinak, osobní služebnost zaniká nejpozději dnem úmrtí oprávněné osoby.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

V čl. 2 odst. 3–4 zákona je „nemovitý majetek“ vymezen jako pozemek, stavební plocha nebo parcela včetně všeho, co je s pozemkem trvale spojeno, nad povrchem i pod povrchem, nestanoví-li zákon jinak, a „movitý majetek“ (neboli „movité věci“) jako jakákoli věc, kterou lze přenést z jednoho místa na druhé bez porušení jejích základních vlastností nebo podstaty. Pro právní účely se majetek, který je svou povahou movitý, považuje za nemovitý, pokud patří k určité nemovitosti, nebo pokud podle zákona odpovídá nemovitému majetku.

V čl. 119 odst. 1 zákona je uvedeno, že k nabytí vlastnictví nemovitého majetku dochází, jakmile nabyvatel zapíše vlastnictví do katastru nemovitostí, jak je stanoveno zákonem. Aby k tomu došlo, musí předchozí vlastník projevit přání, aby vlastnictví přešlo na nabyvatele, nestanoví-li zákon jinak. Podle čl. 122 odst. 1 zákona se má za to, že katastr nemovitostí odráží pravdivě a úplně skutkový a právní stav dané nemovitosti. Podle zákona jsou proto s ohledem na nabytí chráněna práva osoby, která jedná v dobré víře, tj. s důvěrou ve správnost katastru nemovitostí, která si není vědoma neúplnosti určitého zápisu provedeného v katastru nemovitostí nebo skutečnosti, že se zápis liší od skutečné situace.

V čl. 277 odst. 1 je uvedeno, že věcná břemena, která nejsou zapsána v katastru nemovitostí, zanikají, jakmile zatíženou nemovitost získá osoba, která si nebyla ani nemohla být existence věcného břemena vědoma. V čl. 278 odst. 1 zákona se mimoto uvádí, že nestanoví-li zákon jinak, věcná břemena zřízená ve prospěch určité fyzické nebo právnické osoby zanikají, jakmile fyzická osoba zemře nebo jakmile právní subjektivita právnické osoby zanikne.

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k nemovitému majetku do katastru nemovitostí, je stanoven v zákonu o katastru nemovitostí (Zakon o zemljišnim knjigama) (NN č. 91/96, 68/98, 137/99, 114/01, 100/04, 107/07, 152/08, 126/10, 55/13 a 60/13). Katastr nemovitostí sestává z hlavního rejstříku (v němž jsou zapsány veškeré pozemky na daném katastrálním území a který zahrnuje doklady o vlastnickém právu) a souboru dokladů. Žádost o zápis věcného práva, a to dočasně nebo trvale, do katastru nemovitostí podává místnímu katastrálnímu soudu osoba žádající o zápis nabytí, změny či vzdání se určitého práva. Žádost o zápis věcného práva do katastru nemovitostí ve formě poznámky v evidenci podává osoba, v jejímž právním zájmu je vložení poznámky týkající se jejího majetku, nebo osoba, která má na tento postup nárok podle zvláštního předpisu. Doklad o vlastnickém právu obsahuje údaje o nemovitosti a provedených změnách, jakož i udělená věcná a jiná práva, která jsou vymáhána katastrálním soudem. Tento doklad sestává z listiny upřesňující vlastněnou nemovitost (posjedovnica) (specifikační list, list A), osvědčení o vlastnictví (vlastovnica) (list vlastnictví, list B) a věcná břemena (teretovnica) (list věcných břemen, list C)].

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k vozidlům, je uveden v předpisech o evidenci a označení vozidel (Pravilnik o registraciji i označavanju vozila) (NN č. 151/08, 89/10, 104/10, 83/13, 52/15 a 45/16). Ministerstvo vnitra vede záznamy o všech registrovaných vozidlech. V reakci na žádost příslušných orgánů (soudy, chorvatská agentura pro finanční služby, notáři atd.) musí ministerstvo podle zvláštních předpisů připojit k zmíněným záznamům a řidičským průkazům určité poznámky týkající se vozidel. Přechází-li vozidlo z jednoho majitele na jiného, musí nový majitel zaregistrovat vozidlo na své jméno nebo registraci zrušit do 15 dnů ode dne nabytí. Žádost za tímto účelem se podává příslušnému policejnímu ředitelství v místě, kde má nový majitel adresu trvalého bydliště nebo sídlo, nebo policejní stanici či zkušebně vozidel, je-li tato schválena a splňuje-li stanovené podmínky.

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k námořnímu plavidlu, je stanoven v námořním zákoníku (Pomorski zakonik) (NN č. 181/04, 76/07, 146/08, 61/11, 56/13 a 26/15). Vlastnické právo a jiná věcná práva k lodi, člunu nebo jachtě lze nabýt, přidělit, omezit nebo ukončit pouze zápisem údajů o tomto úkonu do příslušného rejstříku nebo do záznamů vedených příslušnými přístavními orgány, které spravuje ministerstvo námořních záležitostí. V reakci na žádost vlastníka, provozovatele nebo lodní společnosti se na základě rozhodnutí příslušného přístavního orgánu provedou zápisy v lodním registru. Registr sestává z hlavního rejstříku a souboru dokladů. Hlavní rejstřík sestává z listin zahrnujících list A (údaje identifikující námořní plavidlo a jeho základní technické vlastnosti), list B (název a sídlo společnosti, tj. právního subjektu, nebo jméno a adresa fyzické osoby, která námořní plavidlo vlastní, a osobní omezení vlastníka týkající se volného nakládání s plavidlem) a list C (věcná práva, jimiž je námořní plavidlo zatíženo, jakož i práva vyplývající ze zmíněných práv).

Postup, který je třeba dodržet při zápisu věcných práv k letadlu, je stanoven v předpisech o obsahu a způsobu vedení rejstříku civilních letadel (Pravilnik o sadržaju i načinu vođenja hrvatskog registra civilnih zrakoplova) (NN č. 137/12). Chorvatský rejstřík civilních letadel vede Chorvatská agentura pro civilní letectví v tištěné a elektronické podobě. Vlastní kniha záznamů zahrnuje svazky označené pořadovými čísly, přičemž každý svazek sestává z registračních listin. Každé letadlo je zapsáno v samostatné listině, která zahrnuje registrační list (obsahující různé údaje o letadle), list vlastnictví (údaje o vlastníkovi a případných spoluvlastnících či společných vlastnících) a list břemen (s údaji o zástavním právu k letadlu nebo ideálním podílu spoluvlastníka, předkupním právu a právu zpětné koupě, omezeních týkajících se užívání a s označením strany, jíž se zápis týká, datem registrace, uhrazenou peněžní částkou, je-li to pro registraci nezbytné, a s případnými poznámkami učiněnými v souvislosti s registrací). Elektronický rejstřík je veden zápisem údajů do elektronických registračních listin. Co se týká obsahu, elektronické registrační listiny odpovídají listinám v tištěné podobě. Žádost o zápis podává vlastník letadla nebo jeho provozovatel a je k ní připojeno ověřené povolení udělené vlastníkem. Zápisy v rejstříku podléhají rozhodnutí Chorvatské agentury pro civilní letectví.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zákon stanoví, že veřejnou listinou je listina vydaná příslušným soudem nebo orgánem veřejné správy v předepsané formě v mezích jejich pravomocí. Veřejná listina představuje doklad o záležitosti, kterou potvrzuje či upravuje. To znamená, že s ohledem na nabytí určitých práv jsou podle zákona chráněna práva osoby, která jedná v dobré víře, tj. s důvěrou ve správnost veřejných listin, která si není vědoma neúplnosti konkrétních informací uvedených v těchto listinách nebo skutečnosti, že se tyto informace liší od skutečné situace. Nikdo se mimoto nemůže dovolávat neznalosti zápisu provedeného v katastru nemovitostí, v evidenci motorových vozidel vedené ministerstvem vnitra, v rejstřících vedených přístavními orgány, které spravuje ministerstvo námořních záležitostí, nebo v chorvatském rejstříku civilních letadel.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Zákon stanoví, že na veškeré záležitosti týkající se přizpůsobení věcného práva určité osoby podle právních předpisů vztahujících se na dědictví by se měla použít pravidla upravující úkony ex parte, pokud takovéto věcné právo v chorvatských právních předpisech neexistuje.

Poslední aktualizace: 06/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Lucembursko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V lucemburském právu neexistují zvláštní dědická věcná práva, která mohou, ve smyslu otázky, „vyplynout“ z dědictví. Naopak existují věcná práva, která mohou být předmětem dědictví nebo, jinak řečeno, mohou přecházet mortis causa (v důsledku smrti).

Jedná se o tato věcná práva: vlastnictví ve smyslu článku 544 a následujících občanského zákoníku (Code civil) a věcná břemena nebo pozemkové služebnosti ve smyslu článku 637 a následujících téhož zákoníku.

Vlastnictví tak, jak je definováno článkem 544 občanského zákoníku, je právem užívat věc a nakládat s ní za předpokladu, že nedochází k užívání zakázanému zákony nebo jinými předpisy nebo že se jím nezpůsobuje narušení, která přesahuje běžné nevýhody sousedství tím, že se porušuje rovnováha mezi rovnocennými právy. Podle článku 546 občanského zákoníku zakládá vlastnictví movité či nemovité věci právo na všechno, co věc vyprodukuje, a na to, co je s ní dodatečně spojeno buď přirozeně, nebo uměle (právo na přírůstek). Podle článku 711 občanského zákoníku se vlastnictví věcí může nabývat a přecházet dědictvím.

Pokud jde o věcná břemena, definuje je článek 637 občanského zákoníku jako břemeno uvalené na věc za účelem užívání a prospěchu z věci, jež náleží jinému vlastníkovi. Podle článku 639 občanského zákoníku věcné břemeno může vzniknout z přirozených místních poměrů (viz článek 640 a následující občanského zákoníku), z povinnosti uložené zákonem (srov. článek 649 občanského zákoníku), nebo na základě smlouvy mezi vlastníky (viz článek 686 a následující občanského zákoníku).

Co se týče poslední kategorie věcného břemene, mohou vlastníci v zásadě zřídit věcné břemeno u svých věcí nebo ve prospěch svých věcí, jak se jim zlíbí, avšak za předpokladu, že zřízená věcná břemena nejsou uložena ani osobě, ani ve prospěch osoby, ale jen k pozemku nebo ve prospěch pozemku, a za předpokladu, že tato věcná břemena nejsou v rozporu s veřejným pořádkem (čl. 686 pododstavec 1 občanského zákoníku). Podle těchto pravidel se věcná břemena zřizují buď za účelem užívání budov, nebo za účelem užívání pozemků (čl. 687 pododstavec 1), jsou nepřetržitá (trvalé užívání, aniž by existovala potřeba reálného působení člověka, například vodovody, kanalizace, vyhlídky atd.) nebo jsou přetržitá (potřeba reálného působení člověka k jejich vykonávání, například právo cesty, právo na čerpání atd., viz čl. 688 pododstavec 1 občanského zákoníku).

Je třeba ještě poznamenat, že věcná břemena jsou zjevná – zjevná se projevují vnějšími strukturami – nebo nezjevná, která nemají vnější znaky své existence (čl. 691 pododstavec 1 občanského zákoníku). Nepřetržitá a zjevná věcná břemena se nabývají na základě právního titulu nebo třicetiletou držbou (článek 690 občanského zákoníku), přetržitá nezjevná věcná břemena nebo přetržitá zjevná i nezjevná věcná břemena se mohou zřídit jen na základě právních titulů (čl. 691 pododstavec 1 občanského zákoníku). Věcné břemeno zaniká, pokud jsou panující pozemek a služebný pozemek spojeny do stejného vlastnictví (článek 705 občanského zákoníku).

Pro úplnost je třeba nastínit následující věcná práva, jejichž zvláštní pravidla se uplatní v případě smrti osoby, která z nich měla prospěch za svého života.

Podle článku 617 občanského zákoníku požívací právo zaniká zejména přirozenou smrtí poživatele a konsolidací nebo spojením postavení poživatele a vlastníka u téže osoby. Druhá varianta se, mimo jiné, vztahuje na případ, kdy poživatel získá mortis causa vlastnictví majetku, na kterém vázlo jeho požívací právo. Obsah požívacího práva je definován v článku 578 a následujících občanského zákoníku jako právo využívat věci, jejichž vlastnictví má jiná osoba, jako sám vlastník, ale je povinen zachovat jejich podstatu. Užívací právo může být zřízeno zákonem nebo lidskou vůlí, a to neomezeně, na určitou dobu nebo podmínečně, přičemž se může vztahovat na kterýkoliv druh movitých a nemovitých věcí.

Konečně věcná práva, a to užívací právo a právo k bytu, definovaná v článku 625 a následujících občanského zákoníku zanikají stejným způsobem jako požívací právo.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Ve velkovévodství existuje takovýto „rejstřík nemovitého majetku“, totiž úřady pro evidenci dispozic s nemovitostmi (bureaux de la conservation des hypothèques), kam jsou zapisovány podle ustanovení článku 1 pozměněného zákona o zápise věcných práv k nemovitostem ze dne 25. září 1905 všechny úkony mezi živými, bez úplaty nebo za úplatu, jež převádějí věcná práva k nemovitostem jiná, než jsou zástavní práva a hypotéky. Zmíněný zápis těchto úkonů je povinný v tom smyslu, že činí dotyčná práva účinná vůči třetím osobám, viz článek 11 výše uvedeného zákona. Podle lucemburské judikatury termín věcná práva k nemovitostem, který je použit v článku 1 zákona, zahrnuje rovněž věcná břemena (Obvodní soud (Tribunal d’arrondissement) v Diekirchu, 17. února 1937).

Je rovněž třeba poznamenat, že k zápisu jsou přijímána pouze soudní rozhodnutí, veřejné listiny a správní listiny.

V případě dědictví se přechod věcných práv uvedených v bodě 1), jež mohou být součástí pozůstalosti, provádí podle ustanovení občanského zákoníku.

Přesněji podle jeho čl. 724 pododstavce 1 a 2 veškerý majetek zemřelého přechází na jeho zákonné dědici jednoduše v důsledku zahájení dědického řízení. Tito dědicové mohou od okamžiku úmrtí vykonávat práva a úkony zůstavitele.

V případě stanoveném článkem 1004 občanského zákoníku, který se týká univerzálního dědice ze závěti – to jest osoby, které zůstavitel dává prostřednictvím závěti veškerý majetek, který zanechává při úmrtí (srov. článek 1003 občanského zákoníku) – musí požádat dědice, kterému je vyhrazena část pozůstalosti zákonem, o vydání majetku zahrnutého do závěti. Podle článku 1005 občanského zákoníku bude univerzální dědic ze závěti užívat majetek zahrnutý do závěti ode dne úmrtí, pokud žaloba o vydání byla učiněna do roka od této doby; není-li tomu tak, začne jej užívat až ode dne, kdy byla žaloba podána k soudu, nebo ode dne, kdy byl majetek dobrovolně vydán. Pokud při úmrtí zůstavitele, neexistují dědicové, jimž by byla část jeho majetku vyhrazena zákonem, univerzální dědic se jej ujme podle zákona při úmrtí zůstavitele, aniž by musel žádat o jeho vydání (článek 1006 občanského soudu). Konečně v případě stanoveném článkem 1006 občanského zákoníku, pokud je závěť vlastnoručně psaná nebo zapečetěná, je univerzální dědic povinen nechat se uvést v držbu usnesením předsedy soudu prvního stupně (tribunal de première instance), v jehož obvodu bylo dědické řízení zahájeno.

Pokud v pozůstalosti je jedna nebo několik nemovitostí, je nutný zápis přechodu vlastnictví z důvodu úmrtí, který bude proveden na základě prohlášení o dědictví, jež musí dědicové předložit správnímu úřadu registratury a majetkové správy (administration de l’enregistrement et des domaines), jenž z něj poskytne výpis úřadu katastru nemovitostí a topografie (administration du cadastre et de la topographie) (viz článek 10 na konci textu pozměněného zákona ze dne 25. července 2002 o reorganizaci úřadu katastru nemovitostí a topografie).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Viz odpověď na předchozí otázku.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Ano. Jedná se o ustanovení zákona ze dne 14. června 2015 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, jímž se mění a) pozměněný zákon ze dne 25. září 1905 o zápisu věcných práv k nemovitostem a b) nový občanský soudní řád.

Tento zákon stanoví ve svém článku 1 toto: „Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, jsou notáři jmenovaní velkovévodskou vyhláškou příslušní k přizpůsobení věcných práv k nemovitostem stanovenému v článku 31 tohoto nařízení. Přizpůsobení uvedené v odstavci 1 je provedeno nejpozději ve chvíli, kdy nemovitost, jíž se týká věcné právo stanovené v článku 31 nařízení Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. Července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení, je předmětem převodu mezi živými bez úplaty nebo za úplatu“.

Navíc uvedený zákon mění čl. 1 podstavec 2 pozměněného zákona ze dne 25. září 1905 o zápise věcných práv k nemovitostem tak, že přidává notářské listiny o přizpůsobení zahraničních věcných práv k nemovitostem k tam specifikovaným listinám převádějícím věcná práva k nemovitostem, jež musí být zapsána u správního úřadu registratury a majetkové správy, v jehož obvodu se majetek nachází.

Poslední aktualizace: 28/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Maďarsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

1) Vlastnické právo

Dědic nabývá vlastnické právo k pozůstalosti automaticky úmrtím zůstavitele. Pozůstalostí je souhrn práv, hmotného majetku, pohledávek a závazků zůstavitele v době jeho smrti, jež úmrtím nezanikají. To vše je v maďarském právu samozřejmé; ustanovení občanského zákoníku o dědickém právu ve skutečnosti používají pojmy „pozůstalost zůstavitele“ a „aktiva“ jako synonyma. Aktivem není nic jiného než hmotný majetek, právo nebo pohledávka (§ 8:1 občanského zákoníku). Aktiva jsou souhrn veškerého takového majetku. V případě výslovného odkazu (legatum vindicationis) nabývá odkazovník vlastnické právo (přímo od zůstavitele) k odkázanému majetku.

2) Požívací právo

Podle maďarského práva má v případě, že zůstavitel po sobě zanechal potomky a pozůstalého manžela/manželku (při dědění ze zákona), pozůstalý manžel/manželka nárok na doživotní používání určitého majetku náležejícího do pozůstalosti, konkrétně

  • bytu, který obýval/a společně se zůstavitelem, a
  • zařízení a vybavení bytu (§ 7:58 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku).

Obecná pravidla týkající se požívacího práva podle občanského práva se použijí analogicky na podstatu požívacího práva pozůstalého manžela/manželky („vdovské právo“) (kapitola XXX občanského zákoníku). Požívací právo je jedním z tzv. omezených věcných práv. Držitel požívacího práva může držet, používat, zužitkovat a inkasovat výnosy z hmotného majetku ve vlastnictví jiné osoby. Práva držitele požívacího práva zůstávají bez ohledu na změny totožnosti vlastníka nedotčena (§ 5:147 odst. 1 a 2 občanského zákoníku).

Zůstavitel může zřídit požívací právo k majetku ve své závěti.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Uvedená práva jsou zaznamenána v katastru nemovitostí (nebo jiných veřejných rejstřících). Zápis těchto práv do rejstříku je povinný.

Má-li dědění za následek vlastnické právo nebo požívací právo, obrátí se notář, jenž v Maďarsku vede pozůstalostní řízení, na vnitrostátní orgán, který vede evidenci nemovitého majetku nebo rejstříky jiného majetku, za účelem zápisu těchto práv. V těchto případech zašle notář tomuto orgánu potvrzení o dědictví (jakmile je pravomocné) (§ 91 odst. 2 zákona č. XXXVIII z roku 2010 o pozůstalostním řízení (hagyatéki eljárásról szóló 2010. évi XXXVIII. tv.). Potvrzení o dědictví vydané notářem slouží jako základ pro zápis.

Pokud bylo pozůstalostní řízení vedeno v jiném členském státě, musí naopak oprávněná osoba (dědic, odkazovník) podniknout sama kroky za účelem zápisu práva. V těchto případech by měla podat žádost o zápis přímo maďarskému orgánu, který vede dotyčný rejstřík (např. katastr nemovitostí).

K hlavním veřejným rejstříkům uvádějícím vlastnictví konkrétního majetku patří:

– katastr nemovitostí

vedený: katastrálním úřadem

předmět evidence: nemovitý majetek

předpisy: zákon č. CXLI z roku 1997 o evidenci nemovitostí (az ingatlan-nyilvántartásról szóló 1997. évi CXLI törvény) (viz § 16 zákona)

– národní rejstřík letadel (Magyarország Légijármű Lajstroma)

vedený: národním leteckým úřadem (Nemzeti Közlekedési Hatóság Légügyi Hivatal)

předmět evidence: civilní letadla

předpisy:

§ 12 zákona č. XCVII z roku 1995 o letecké dopravě (a légiközlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény)

§ 5 prováděcího nařízení vlády č. 141/1995 ze dne 30. listopadu 1995 k zákonu č. XCVII z roku 1995 (Korm. rendelet a légi közlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény végrehajtásáról) o letecké dopravě (a légiközlekedésről szóló 1995. évi XCVII. törvény)

rejstřík plavidel

vedený: ministerstvem národního rozvoje a úřadem městské samosprávy v Budapešti jakožto plavebními úřady

předmět evidence: plavidla (plovoucí zařízení, konstrukce a vybavení vhodné pro vodní dopravu, práce na vodě a výkon souvisejících činností)

předpisy:

§ 7 až § 15, a zejména § 11 odst. 3 zákona č. XLII z roku 2000 o vodní dopravě (a víziközlekedésről szóló 2000. évi XLII. törvény)

nařízení vlády č. 198/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o registraci plavidel (az úszólétesítmények lajstromozásáról szóló 198/2000. Korm. rendelet)

– evidence motorových vozidel

vedená: ministerstvem vnitra (náměstkem ministra odpovědným za rejstříky) jakožto orgánem pro registraci silničních vozidel

předmět evidence: silniční vozidla

předpisy:

zákon č. LXXXIV z roku 1999 o evidenci silničních vozidel (közúti közlekedési nyilvántartásról szóló 1999. évi LXXXIV. törvény), zejména § 9

obchodní rejstřík:

vedený: krajskými soudy jakožto rejstříkovými soudy

předmět evidence: podniky (podnikem je právní subjekt, který je zřízen za účelem výkonu podnikatelských činností na komerčním základě zápisem v obchodním rejstříku (jedná se zejména o společnosti, družstevní společnosti, maďarské pobočky zahraničních podniků, evropská hospodářská zájmová sdružení, evropské družstevní společnosti, osoby samostatně výdělečně činné atd.))

předpisy: zákon č. V z roku 2006 o veřejnosti údajů o společnostech, soudním rejstříkovém řízení a dobrovolné likvidaci (a cégnyilvánosságról, a bírósági cégeljárásról és a végelszámolásról szóló 2006. évi V. törvény), zejména § 24 až § 25.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

1) Zápis vlastnického práva

Vlastnictví nemovitého majetku lze podle maďarského práva obvykle nabýt pouze zápisem v katastru nemovitostí; jinými slovy, zápis vlastnictví v katastru nemovitostí má konstitutivní účinek (právo je zřízeno) (zásada registrace).

Zákon však v několika málo případech stanoví výjimku; jednou z nich je dědictví. Maďarské právo dodržuje zásadu dědění ipso jure. To znamená, že pozůstalost přechází na dědice výhradně ze zákona po zahájení dědického řízení, bez přijetí či jiného právního úkonu (§ 7:87 občanského zákoníku). V případě dědictví tudíž dědic nabývá vlastnické právo zahájením dědického řízení, nebo úmrtím zůstavitele. Zápis vlastnického práva k nemovitosti nabyté děděním do katastru nemovitostí má proto pouze deklaratorní účinek. Totéž platí pro nabytí majetku na základě výslovného odkazu (legatum per vindicationem).

V důsledku dědění ipso jure má i zápis vlastnického práva do veřejných rejstříků s ohledem na jiný majetek deklaratorní účinek, dojde-li ke změně vlastníka v důsledku dědění.

2) Zápis požívacího práva

Požívací právo pozůstalého manžela/manželky (vdovské právo) vzniká ze zákona. Vzhledem k této skutečnosti má zápis požívacího práva do katastru nemovitostí (obdobně jako zápis vlastnického práva nabytého děděním) deklaratorní účinek; samotné právo tudíž nevzniká zápisem.

Podle § 5:146 odst. 2 občanského zákoníku lze v případě, že požívací právo vzniklé na základě právních předpisů není zapsáno v katastru nemovitostí, toto právo vymáhat pouze vůči osobě, která majetek nabyla ve zlé víře, nebo vůči nabyvateli, který za majetek neposkytl úplatu. Aby tedy požívací právo k nemovitému majetku bylo plně chráněné podle občanského práva, je nezbytný zápis v katastru nemovitostí, i když toto právo vzniká ze zákona (a nikoli zápisem).

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Ano.

Pokud chce oprávněná osoba, které se dědická věc týká (např. dědic nebo odkazovník), vymáhat v Maďarsku věcné právo vyplývající z dědictví, jež podle maďarských právních předpisů o katastru nemovitostí (či jiném rejstříku v daném případě) není přípustné, provede se úkon podle článku 31 nařízení (přizpůsobení věcných práv) v samostatném řízení. To se nazývá „řízením o přizpůsobení“, které upravuje zákon č. LXXI z roku 2015.

Řízení o přizpůsobení je nesporné řízení spadající do pravomoci soudů. Jelikož použití článku 31 nařízení vyžaduje zvláštní odborné znalosti, působí jako soud prvního stupně pro celé území Maďarska pouze jeden soud (soud pro centrální okres Buda (Budai Központi Kerületi Bíróság) v Budapešti). Tento soud rozhoduje o otázkách týkajících se toho, které jiné právo lze zapsat místo dotyčného cizího práva (nebo nejbližší rovnocenné právo známé v maďarském právu, pokud jde o podstatu a účel). Rozhodnutí soudu je pro navrhovatele závazné.

Osoba, jíž se dědění týká (např. dědic nebo odkazovník), nezahajuje sama toto řízení o přizpůsobení jako navrhovatel. Jako navrhovatel vystupuje u soudu orgán, který vede veřejný rejstřík (např. katastr nemovitostí), u něhož probíhá řízení o zápisu (hlavní řízení).

V průběhu řízení soud zkoumá cizí právní předpisy s ohledem na dotyčné cizí právo. Soud nezávisle zajišťuje, aby byla zjištěna povaha cizího práva, může však osobu, jíž se dědění týká, rovněž vyzvat, aby připojila informace a doklady, které má k dispozici a které se týkají významu cizího práva.

V opačném případě přijme soud rozhodnutí pouze na základě písemností a jiné dokazování (např. prostřednictvím svědků) neprovádí.

Navrhovatel (orgán, který vede dotyčný rejstřík) i osoba, jíž se dědická věc týká, mohou proti rozhodnutí soudu pro centrální okres Buda podat opravný prostředek. Opravný prostředek musí být adresován krajskému soudu a podán soudu, který rozhodnutí vydal. O opravném prostředku rozhoduje krajský soud v hlavním městě Budapešti.

Náklady tohoto řízení nese osoba, jíž se dědická věc týká, a je třeba je uhradit v samotném hlavním řízení (tj. v řízení u orgánu, které vede rejstřík).

Poslední aktualizace: 11/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Nizozemí

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Tato záležitost je v Nizozemsku upravena v § 4:182 občanského zákoníku (Burgerlijk Wetboek).

§ 182 občanského zákoníku zní:

  • Pokud určitá osoba zemře, převoditelná práva této osoby, její majetek a podíly zdědí ipso jure dědicové. První věta se nepoužije, je-li pozůstalost zůstavitele rozdělena podle § 13. Majetek a účasti zůstavitele v tomto případě dědí ipso jure manžel/manželka.
  • Tyto osoby přebírají ipso jure dluhy zůstavitele, které v době úmrtí nezanikly. Je-li plnění dělitelné, odpovídá každá z nich za část rovnající se jejímu dědickému podílu, ledaže jsou odpovědné společně a nerozdílně.

V Nizozemsku platí zásada držby, podle níž dědicové přebírají ipso jure postavení zůstavitele. Vlastnictví majetku a pohledávek z pozůstalosti je na základě univerzálního titulu převedeno na dědice, kteří dědictví přijali.

Jestliže zůstavitel nezanechá závěť, přebírá v případě zákonného rozdělení pozůstalosti (wettelijke verdeling) veškerý majetek a pohledávky pozůstalý manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka a potomci získávají pouze nárok. Potomci neodpovídají za pohledávky z pozůstalosti. Použije-li se zákonné rozdělení pozůstalosti, odpovídá za pohledávky pouze pozůstalý manžel/manželka nebo registrovaný partner/partnerka.

Zásada držby znamená, že z dědictví jako takového nevyplývají žádná věcná vlastnická práva nebo majetková práva. V Nizozemsku nepředstavuje pozůstalost zvláštní majetek. S ohledem na nakládání s majetkem z pozůstalosti neplatí žádná omezení a pozůstalost nelze zabavit. V případě dědiců lze věci z pozůstalosti zabavit.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Jelikož samotná pozůstalost nepředstavuje zvláštní majetek, nedochází k zápisu do rejstříku.

Dědické osvědčení nebo evropské dědické osvědčení lze zapsat do katastru nemovitostí, viz § 27 a § 27a zákona o katastru nemovitostí (Kadasterwet). To dědicům umožňuje oznámit, že vlastník zemřel a že na základě univerzálního titulu bylo na ně převedeno vlastnictví. Zápis však nepředstavuje konstitutivní požadavek. Bez zápisu je vlastnictví převedeno ipso jure. Pokud dědicové poté majetek z pozůstalosti rozdělí, je nutné předání. To poté představuje převod na základě konkrétního titulu. Rozdělení je upraveno v § 3:186 občanského zákoníku.

§ 186 občanského zákoníku zní:

  • V případě převodu podílu přiděleného každému ze spoluvlastníků se vyžaduje formální předání stejně jako v případě převodu.
  • Podíl, který získá spoluvlastník, je držen na základě stejného titulu, na jakém jej společně drželi spoluvlastníci před rozdělením.

Co se týká formálního předání nemovitého majetku nebo omezených práv k tomuto majetku, v § 3:89 občanského zákoníku se vyžaduje vyhotovení notářské listiny, která je zapsána ve veřejných rejstřících.

§ 89 občanského zákoníku zní:

  • Formální předání vyžadované v případě převodu nemovitého majetku se uskuteční notářskou listinou, která je za tímto účelem vyhotovena stranami, načež následuje její zápis do veřejných rejstříků za tímto účelem. Nabyvatel i převodce mohou nechat listinu zapsat.
  • Listina o formálním předání uvádí přesně právní titul převodu; vedlejší podmínky nesouvisející s převodem lze v listině vynechat.
  • Jedná-li při vyhotovení listiny o formálním předání za jednu ze stran oprávněný zástupce, je nutné v listině přesně uvést plnou moc.
  • Ustanovení tohoto článku se použijí obdobně na formální předání, které je nezbytné při převodu jiného zapsaného majetku.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Viz odpověď výše.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Nikoli, v občanském zákoníku ani v zákoně o katastru nemovitostí nejsou stanovena zvláštní pravidla.

Poslední aktualizace: 12/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Rakousko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Podle rakouského práva pokračuje po úmrtí pozůstalost jako právnická osoba s právním postavením zůstavitele (§ 546 rakouského občanského zákoníku – Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch – ABGB). Po soudním odevzdání pozůstalosti (Einantwortung) nabývá dědic právní postavení pozůstalosti. Totéž platí pro rozhodnutí o přivlastnění pozůstalosti spolkovou vládou (§ 547 rakouského občanského zákoníku). Bez řádného zmocnění nemůže nikdo vlastnictví pozůstalosti převzít. Pozůstalost se obvykle nabývá v pozůstalostním řízení soudním odevzdáním, tj. převodem právního vlastnictví na dědice (§ 797 rakouského občanského zákoníku).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Podle rakouského práva musí být nabytí, převod, omezení a zrušení věcných práv (vlastnictví, služebnost, věcné břemeno, zástavní právo, právo stavby), právo zpětné koupě, předkupní právo a nájemní právo zapsány v katastru nemovitostí, který spravují okresní soudy (Bezirksgerichte), aby nabyly účinku.

Dědic však nabývá věcná práva k majetku v okamžiku, kdy nabude účinnosti soudní odevzdání pozůstalosti, a nikoli až poté, co jsou jeho vlastnická práva zapsána v katastru nemovitostí. Zápis do katastru nemovitostí je proto spíše deklaratorní. Ustanovení § 21 a § 94 zákona o katastru nemovitostí (Grundbuchsgesetz) však zabraňují tomu, aby byla v jednáních týkajících se katastru nemovitostí brána v úvahu skutečná vlastnická práva, pokud nejsou v katastru nemovitostí uvedena. Zápis proti (dosud nezapsaným) dědicům je proto až na několik málo výjimek nepřípustný, ačkoliv podle hmotného práva již jsou vlastníky majetku. Co se týká zápisů do katastru nemovitostí, skutečnost, že došlo k soudnímu odevzdání pozůstalosti, by proto neměla být brána v úvahu, dokud nejsou vlastnická práva dědiců zapsána v katastru nemovitostí.

V Rakousku jsou práva dědiců zapsána v rámci postupu opravy katastru nemovitostí, který upravuje § 136 zákona o katastru nemovitostí. To zahrnuje opravu katastru nemovitostí tak, aby odrážel skutečný právní stav. K tomu dochází, pokud byly provedeny právní změny, které nebyly dosud v katastru nemovitostí zaznamenány. Zápis má proto pouze deklaratorní povahu. V rámci postupu upraveného v § 136 zákona o katastru nemovitostí postačuje k odůvodnění zápisu „důkaz o nesprávnosti“; ten nahrazuje písemnosti, které by byly jinak zapotřebí. Tento důkaz je poskytnut, je-li nesprávnost zjevná či je-li prokázána prostřednictvím veřejných listin (jako je osvědčení o soudním odevzdání pozůstalosti vydané soudem nebo evropské dědické osvědčení). Nesprávnost se pokládá za zjevnou například tehdy, pokud žadatel poukáže na opakovaný převod práv nezaznamenaný v katastru nemovitostí a související univerzální sukcese majetku právního předchůdce vyplývá přímo ze zákona.

Zápisy se v katastru nemovitostí provádějí na žádost stran. Zápisy úřední cestou lze provést pouze ve výjimečných případech, které zde nepřicházejí v úvahu.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Podle rakouského práva dochází k univerzální sukcesi ze strany dědice bez zápisu do katastru nemovitostí, jakmile nabude účinnosti soudní odevzdání pozůstalosti. Zápis do katastru nemovitostí je proto v těchto případech pouze deklaratorní.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Podle rakouských právních předpisů o vlastnictví bytů nelze minimální podíl neoddělitelně spojený s vlastnictvím bytu dělit, pokud vlastnictví bytu trvá, s výjimkou „společenství vlastníků“ (Eigentümerpartnerschaft). Jedná se o právní společenství dvou fyzických osob, které jsou spoluvlastníky bytu.

Jestliže vlastnictví minimálního podílu získalo prostřednictvím sukcese několik osob, aniž by tyto osoby utvořily společenství vlastníků, pokud byla například pozůstalost vypořádána v zahraničí a právní nástupnictví přechází na několik osob, nelze jejich majetek v katastru nemovitostí zapsat. Je-li podána žádost o zápis majetkových práv, musí katastrální soud informovat žadatele o tom, že požadovaná práva nelze v katastru nemovitostí zapsat, a musí jim poskytnout přiměřenou lhůtu k zajištění nabytí minimálního podílu jednou osobou nebo společenstvím vlastníků. Pokud tato lhůta uplyne marně, musí katastr nemovitostí zajistit veřejný prodej (§ 12 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů z roku 2002 – Wohnungeigentumsgesetz).

Poslední aktualizace: 04/06/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Polsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Věcná práva vyplývající z dědictví zahrnují vlastnictví movitého a nemovitého majetku, časově neomezená požívací práva, omezená věcná práva, jako jsou věcná břemena (včetně vlastnického práva na panující pozemek), hypotéky a zástavní práva (včetně závazků, které jsou jimi zajištěny), vlastnická práva členů bytového družstva, práva a povinnosti vyplývající ze sousedských vztahů, nároky na vydání a zápůrčí nároky (služebnost), nároky na koupi podle § 231 občanského zákoníku (tj. nároky na koupi pozemku vůči osobě, která postavila stavbu či jiné zařízení na cizím pozemku).

Užívací práva a osobní služebnost se nedědí.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Věcná práva jsou zpravidla zapsána v katastrech nemovitostí vedených příslušnými okresními soudy (katastrálními soudy) (sądy wieczystoksięgowe). Tento zápis však nemusí být vždy povinný a nemusí mít vždy konstitutivní účinek, například vlastnické právo člena družstva lze zdědit s ohledem na bytové družstvo, pro něž nebyla evidence nemovitostí zřízena.

Vlastnická práva nabytá děděním, která se vztahují na nemovitý majetek, pro nějž byla zřízena evidence nemovitostí, podléhají zápisu do katastru nemovitostí na základě příslušné písemnosti prokazující právní nástupnictví s ohledem na vlastníka (zůstavitele) zapsaného v katastru nemovitostí. Zápis o vlastnickém právu nabytém děděním nemá konstitutivní účinek.

Ke zřízení hypotéky se vyžaduje zápis v katastru nemovitostí. Tento zápis má konstitutivní účinek, což znamená, že právo vzniká po zápisu do katastru nemovitostí.

Zápis v katastru nemovitostí, v němž již bylo zapsáno omezené věcné právo, má konstitutivní účinek a je podmínkou platnosti převodu práva.

Tato práva jsou do katastru nemovitostí zapsána buď na žádost vlastníka nemovitosti (právo cesty, vydržení), nebo ex officio, například v případě správního rozhodnutí.

Žádost o zápis se podává písemně katastrálnímu soudu na oficiálním formuláři Odkaz se otevře v novém okně.KW-WPIS. Formuláře jsou dostupné na internetových stránkách ministerstva spravedlnosti a u odborů katastru nemovitostí na okresních soudech.

Za účelem zapsání omezeného věcného práva k nemovitému majetku postačuje, aby vlastník prohlásil, že takovéto právo bylo zřízeno.

Není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak, účtuje se za žádost o zápis vlastnického práva, časově neomezeného požívacího práva nebo omezeného věcného práva do katastru nemovitostí pevný poplatek ve výši 200 PLN. Co se týká spoluvlastnictví, účtuje se část stanoveného poplatku úměrně drženému podílu, nejméně však 100 PLN.

Co se týká vlastnického práva, časově neomezeného požívacího práva nebo vlastnického práva člena družstva vyplývajícího z dědictví, odkazu nebo rozdělení pozůstalosti či zrušení spoluvlastnictví, za žádost o zápis do katastru nemovitostí se bez ohledu na počet podílů držených s ohledem na tato práva účtuje jednotný poplatek ve výši 150 PLN. Poplatek je nutno uhradit spolu s podáním žádosti. Žádost, která podléhá stanovenému poplatku, jenž není řádně uhrazen, bude vrácena bez požadavku na jeho uhrazení.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Omezená věcná práva zapsaná v katastru nemovitostí jsou chráněna zásadou veřejné důvěry v katastr nemovitostí. Nejsou-li tato práva zapsána, v případě nabytí za podmínek veřejné důvěry zanikají. Omezené věcné právo k nemovitému majetku, jež bylo zapsáno do katastru nemovitostí, bude mít přednost před takovýmto právem, které do katastru zapsáno nebylo.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Nejsou stanoveny žádné zvláštní postupy.

Poslední aktualizace: 12/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Portugalsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

ÚVODNÍ POZNÁMKA

V prvé řadě je třeba uvést, že věcnými právy mohou být užívací práva (direitos reais de gozo) nebo zajišťovací práva (direitos reais de garantia).

Za druhé, kromě věcných práv k hmotným věcem obhajuje část doktríny existenci věcných práv k nehmotným věcem.

V portugalském právu je zakotvena rovněž zásada numerus clausus, neboli taxativní povaha věcných práv (článek 1306 občanského zákoníku (Código Civil)).

PRÁVA, KTERÁ MOHOU BÝT PŘEDMĚTEM DĚDICTVÍ

Předmětem dědictví může být soubor práv, která úmrtím jejich držitele nezanikají, nýbrž mohou pokračovat.

Článek 2025 portugalského občanského zákoníku (Código Civil) uvádí s ohledem na to, co může být předmětem dědictví, toto:

„1 – Právní vztahy, které z důvodu své povahy nebo silou práva úmrtím příslušného vlastníka zanikají, nejsou předmětem dědictví.

2 – Práva, jichž se lze vzdát, mohou rovněž úmrtím držitele zaniknout, pokud tak jejich držitel stanoví.“

Například požívací právo, věcné užívací právo a právo bydlení jsou věcná práva, která zanikají úmrtím jejich držitele, a to silou práva (čl. 1476 odst. 1 písm. a) a článek 1485 občanského zákoníku (Código Civil)).

Stávající znění občanského zákoníku je v portugalštině k dispozici na adrese

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=775&tabela=leis&so_miolo=&

S výjimkou požívacího práva, věcného užívacího práva a práva bydlení jsou věcnými právy, která spadají do některé ze situací uvedených v článku 2025 občanského zákoníku, nebo ostatních případů výslovně stanovených v jiných právních předpisech, zpravidla ostatní věcná práva, která mohou být předmětem dědictví.

Určitá práva jsou omezena, například věcná práva týkající se nahlášených zbraní, která mohou být předmětem dědictví pouze za určitých podmínek stanovených v článku 37 právního rámce pro zbraně a střelivo (Regime Jurídico das armas e munições), který zní:

„1 – Nabytí nahlášené zbraně zděděním pozůstalosti zůstavitele je přípustné na základě povolení národního ředitele polícia de segurança publica – PSP (dále jen „policie“).

2 - Pro účely předchozího odstavce musí být existence zbraní policii nahlášena do 90 dnů od úmrtí předchozího vlastníka nebo po objevení zbraní osobou, která je má v držení.

3 – Národní ředitel policie může povolit registraci zbraně na jméno správce pozůstalosti do doby rozdělení majetku zůstavitele, přičemž v tomto případě musí být zbraň povinně svěřena do úschovy policii.

4 – Jestliže správce pozůstalosti nebo jiný dědic splňuje zákonné podmínky pro držení zbraně, lze požádat o registraci na jejich jméno, pokud je zbraň u nich v úschově.

5 – Na žádost správce pozůstalosti může být zbraň převedena na osobu, která splňuje kritéria pro držení zbraní, přičemž nabyvatele zvolí zúčastněná strana; nebo zbraň může být prodána v dražbě organizované policií a výtěžek z prodeje je po odečtení poplatků převeden do pozůstalosti.

6 – Jakmile je rozdělení majetku dokončeno, bude zbraň předána oprávněnému dědici, pokud splňuje zákonné podmínky pro její držení.

7 – Po uplynutí deseti let bez vznesení nároku na majetek propadne zbraň státu.“

Právní rámec pro zbraně a střelivo schválený zákonem Odkaz se otevře v novém okně.č. 5/2006 ze dne 23. února 2006 je v portugalštině.

VĚCNÁ UŽÍVACÍ PRÁVA

Zákon stanoví tato věcná užívací práva (články 1302 až 1575 občanského zákoníku a právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení (Regime Jurídico da Habitação Periódica) uvedený níže):

  • vlastnické právo (direito de propriedade)
  • spoluvlastnictví (compropriedade)
  • vlastnictví bytu (propriedade horizontal)
  • požívací právo (usufruto)
  • věcné užívací právo a právo bydlení (direito real de uso e habitação)
  • věcná práva na dočasné užívání ubytovacího zařízení (direito real de habitação periódica)
  • právo stavby (direito de superficie)
  • služebnost (servidões prediais).

Právní rámec pro dočasné užívání ubytovacího zařízení byl schválen legislativním nařízením Odkaz se otevře v novém okně.č. 275/93 ze dne 5. srpna 1993 které je v portugalštině.

VĚCNÁ ZAJIŠŤOVACÍ PRÁVA

Občanský zákoník stanoví tato věcná zajišťovací práva:

  • převod nájmu (Consignação de rendimentos) – článek 656
  • zástava (Penhor) – článek 666
  • hypotéka (Hipoteca) – článek 686
  • výhradní právo k nemovitosti (Privilégios imobiliários) – články 743 a 744
  • zadržovací právo (Direito de retenção) – články 754 a 755.

VĚCNÁ PRÁVA K HMOTNÝM VĚCEM

V článku 1302 občanského zákoníku je stanoveno, že předmětem vlastnického práva, které je upraveno tímto zákoníkem, mohou být pouze movité či nemovité hmotné věci (včetně vody).

VĚCNÁ PRÁVA K NEHMOTNÝM VĚCEM

Ustanovení článku 1303 občanského zákoníku odkazuje na duševní vlastnictví, které je upraveno zákonem o průmyslovém vlastnictví (Código da Propriedade Industrial). Část doktríny stanoví, že duševní vlastnictví je pojem, který zahrnuje autorské právo a práva související a průmyslové vlastnictví. Portugalské právní předpisy používají dvě označení: duševní vlastnictví (v občanském zákoníku) a průmyslové vlastnictví (v zákonu o průmyslovém vlastnictví).

Podle článku 1 zákona o průmyslovém vlastnictví spadají do průmyslového vlastnictví rybolov, zemědělství, lesnictví, živočišná výroba a těžební průmysl, průmysl a obchod v užším smyslu a veškeré přírodní produkty nebo zhotovené výrobky a služby.

Doktrína není jednotná, pokud jde o to, zda vnitrostátní právo uznává vlastnické právo a jiná věcná práva k nehmotným věcem, například vlastnické právo k obchodnímu podniku nebo duševnímu vlastnictví. Tato záležitost je předmětem výkladu ze strany soudů.

Zákon o průmyslovém vlastnictví upravuje práva k patentům, užitným vzorům, polovodičovým výrobkům, průmyslovým vzorům, ochranným známkám, odměnám, logům, označením původu a zeměpisným označením a jejich změny a převod.

Práva vyplývající z patentů a užitných vzorů, jakož i topografie polovodičových výrobků, průmyslových vzorů a ochranných známek a jiných rozlišovacích znaků lze poskytnout jako zástavu – článek 6 zákona o průmyslovém vlastnictví.

Aktuální znění zákona o průmyslovém vlastnictví je k v portugalštině k dispozici na adrese

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?tabela=leis&artigo_id=438A0002&nid=438&nversao=&tabela=leis&so_miolo=

Co se týká obchodních společností, nástupnictví do práv k účastem nebo podílům z důvodu úmrtí jednoho ze společníků a příslušné požadavky jsou upraveny v zákonu o obchodních společnostech (Código das Sociedades Comerciais), konkrétně:

  • článek 184, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka veřejné obchodní společnosti,
  • články 198, 225 a 252, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka ve společnosti s ručením omezeným,
  • Články 469 a 475, co se týká nástupnictví z důvodu úmrtí společníka komanditní společnosti.

Aktuální znění zákona o obchodních společnostech je v portugalštině k dispozici na adrese

Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=524&tabela=leis&so_miolo=&

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Ano, tato práva jsou zpravidla zapsána v rejstříku, jak je objasněno níže.

KATASTRÁLNÍ ÚŘADY

Na katastrálních úřadech (Conservatórias do Registo Predial) jsou zapisovány úkony týkající se právního stavu budov, včetně níže uvedených věcných práv (články 1 a 2 zákona o katastru nemovitostí (Código de Registo Predial)):

  • právní úkony týkající se zřízení, uznání, nabytí nebo změny vlastnických práv, požívacího práva, užívacího práva a práva bydlení, práva stavby nebo služebnosti,
  • právní úkony týkající se zřízení nebo změny vlastnictví bytu a práv na dočasné užívání ubytovacího zařízení,
  • změny vlastnictví pozemku v důsledku rozdělení pozemku, přeměny struktury a rozdělení spoluvlastnictví a příslušné úpravy,
  • nabídka postoupení nebo služebnosti, přednostní závazky a ustanovení závěti, pokud nabyly účinku, postoupení smluvního postavení vyplývajícího z těchto skutečností,
  • postoupení majetku věřitelům,
  • hypotéka, její postoupení nebo změna, postoupení pořadí příslušného zápisu a registrace a postoupení nájmu,
  • převod pohledávek zajištěných hypotékou nebo postoupení nájmu, je-li převod zajištění důležitý,
  • nájem na dobu delší než šest let a jeho převod nebo podnájem s výjimkou pachtu,
  • zastavení úvěru zajištěného hypotékou nebo postoupení nájmu a jiné úkony či ujednání týkající se týchž pohledávek,
  • jakákoli jiná omezení vlastnického práva podléhající ze zákona zápisu,
  • právní úkony mající za následek zánik práv, služebnosti nebo zapsaných břemen.

Zápis výše uvedených skutečností je povinný s výjimkou skutečností uvedených v článku 8‑A zákona o katastru nemovitostí.

Podle článku 687 občanského zákoníku musí být hypotéka zapsaná, jinak nebude ve vztahu ke stranám uznána.

Podmínky pro zápis pozemku jsou stanoveny v těchto ustanoveních zákona o katastru nemovitostí:

  • podmínky týkající se povinného zápisu, lhůt a způsobilosti práv k nemovitosti jsou stanoveny v článcích 8-B, 8-C, 8-D a 9,
  • předběžný zápis, zachování zápisu – zejména zásada právního nástupnictví a osvobození od předběžného zápisu v knize nabývání na základě rozdělení/dědění – jsou stanoveny v článcích 34 a 35,
  • způsobilost k podání žádosti o zápis a možnost zastoupení jsou stanoveny v článcích 36 až 39,
  • forma a způsob podání žádosti o zápis – zejména právo na zápis elektronickou cestou – jsou stanoveny v článcích 41 až 42-A,
  • doklady, které je nutné předložit, jsou uvedeny v článcích 43 až 46.

Zákon o katastru nemovitostí je v portugalštině k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=488&tabela=leis

Podrobnější informace týkající se žádostí o zápis do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a evidence motorových vozidel, zejména pokud jde o způsob zaslání žádosti, požadavky a služby dostupné on-line, jsou k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.irn.mj.pt/sections/empresasOdkaz se otevře v novém okně.https://www.irn.mj.pt/sections/empresas.

ÚŘADY SPRAVUJÍCÍ OBCHODNÍ REJSTŘÍK

U úřadů spravujících obchodní rejstřík jsou zaznamenávány skutečnosti za účelem zveřejnění právního postavení živnostníků, obchodních společností, sdružení občanského práva obchodní povahy a samostatných podniků s ručením omezeným. Do obchodního rejstříku se zapisují také určité skutečnosti týkající se právního postavení družstev, veřejných podniků, komplementárních skupin podniků a evropských hospodářských zájmových sdružení.

U úřadů spravujících obchodní rejstřík musí být zapsány skutečnosti uvedené v článku 15 zákona o obchodním rejstříku (Código de Registo Comercial), konkrétně:

„Článek 15 (Skutečnosti podléhající povinnému zápisu)

1 – Zápis skutečností uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) až c) a e) až z) a odst. 2, článku 4, čl. 5 písm. a), e) a f), článcích 6, 7 a 8 a čl. 10 písm. c) a d) je povinný.

2 – S výhradou ustanovení následujících odstavců je nutné požádat o zápis skutečností uvedených v předchozím odstavci do dvou měsíců ode dne, kdy byly konstatovány.

3 – O zápis skutečností uvedených v čl. 5 písm. a), e) a f) je nutno požádat do dvou měsíců ode dne zveřejnění nařízení, kterým se tyto skutečnosti stanoví.

4 – Žádost o zápis účetních závěrek společností a samostatných podniků s ručením omezeným musí být podána do 15. dne sedmého měsíce následujícího po skončení účetního období.

5 – Předmětem povinného zápisu jsou rovněž žaloby, rozhodnutí, ochranná a předběžná opatření stanovené v článku 9.

6 – Zápis předběžného opatření není povinný, pokud již byla podána žádost o zápis požadovaného předběžného opatření, a jeho zápis není povinný, pokud již byla podána žádost o zápis hlavní žaloby.

7 – O zápis žalobních návrhů a ochranných opatření ve věci pozastavení účinku rozhodnutí společnosti je třeba požádat do dvou měsíců ode dne jejich navržení.

8 – O zápis konečných rozhodnutí oznámených v rámci žalobních návrhů a opatření uvedených v předchozím odstavci je nutno požádat do dvou měsíců ode dne vydání konečného rozhodnutí, proti němuž nelze podat opravný prostředek.“

Podmínky pro zápis do obchodního rejstříku jsou stanoveny v článcích 28 až 53 zákona o obchodním rejstříku.

Podle čl. 32 odst. 1 a 2 zákona o obchodním rejstříku:

  • lze zapsat pouze skutečnosti uvedené v písemnostech, které je právně dokládají,
  • písemnosti vyhotovené v cizím jazyce mohou být přijaty pouze tehdy, jsou-li přeloženy, ledaže se týkají skutečností, které jsou předmětem zápisu přepisem, jsou vyhotoveny v angličtině, francouzštině nebo španělštině a příslušný úředník tento jazyk ovládá.

Co se týká daňových povinností, podle čl. 51 odst. 1 zákona o obchodním rejstříku nemůže být zpoplatněný úkon zapsán s konečnou platností, dokud nejsou uhrazeny nebo zajištěny příslušné daně.

Zákon o obchodním rejstříku je v portugalštině k dispozici na adrese Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=506&tabela=leis

ZÁPIS CENNÝCH PAPÍRŮ

V souladu s právními předpisy se za cenné papíry považují mimo jiné:

  • akcie,
  • dluhopisy,
  • vlastnické podíly na majetku,
  • podílové jednotky subjektů kolektivního investování,
  • odebírací práva (direitos destacados) u cenných papírů uvedených v předchozích bodech, pokud se vztahují na celou emisi nebo sérii nebo jsou-li stanovena v době vydání,
  • samostatné opční listy,
  • jiné písemnosti představující jednotnou právní situaci, pokud je lze převádět na trhu.

Cenné papíry znějí na jméno (článek 52 portugalského zákona o cenných papírech (Código de Valores Mobiliário).

Nabývání cenných papírů, jakož i zřízení, změna nebo zánik požívacího práva, zástavního práva či jiné právní situace zatěžující cenné papíry se zapisují (zpravidla u subjektu, který je vydal, nebo u subjektu, který je spravuje) a mohou být předmětem dědictví.

Zápis cenných papírů, subjekty odpovědné za zápis, požadavky na zápis, účinky zápisu na zřízení, převod a výkon práv a nástupnictví do těchto práv se liší podle výše uvedených kategorií majetku.

Tuto záležitost upravuje zákon o cenných papírech schválený legislativním nařízením‑ č. 486/99 ze dne 13. listopadu 1999, jehož aktuální znění je k dispozici v portugalštině na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=450&so_miolo=&tabela=leis&nversao=

EVIDENCE MOTOROVÝCH VOZIDEL

Skutečnosti týkající se právního stavu motorových vozidel a jejich přívěsů jsou zaznamenávány v evidenci motorových vozidel (Conservatórias do Registo Automóvel).

Za účelem registrace se za vozidla považují motorová vozidla a jejich přívěsy, které podle pravidel silničního provozu (Código da Estrada) podléhají registraci.

Článek 117 pravidel silničního provozu uvádí, která vozidla a přívěsy podléhají povinné registraci. Aktuální znění pravidel silničního provozu schválených legislativním nařízením Odkaz se otevře v novém okně.č. 114/94 ze dne 3. května 1994 je v portugalštině.

Článek 5 zákona o evidenci motorových vozidel (Código de Registo Automóvel) stanoví s ohledem na povinnou registraci motorových vozidel toto:

„Článek 5

1 – Registraci podléhá:
a) vlastnické právo a požívací právo;
b) výhrada vlastnictví stanovená ve smlouvách o prodeji motorových vozidel;
c) hypotéka, její změny a postoupení, jakož i postoupení pořadí příslušného zápisu;
d) finanční leasing a převod práv z toho vyplývajících;
e) nájem na dobu delší než jeden rok, má-li příslušná smlouva za následek očekávaný převod vlastnictví;
f) přidělení vozidla pro pronájem bez řidiče;
g) převod zapsaných práv nebo úvěrů a zástav, předběžné zabavení a zajištění úvěrů;
h) zajištění, předběžné zabavení, inventarizace nebo konfiskace, konfiskace v trestním řízení či jiná soudní nebo správní opatření nebo úkony, jež se dotýkají volného nakládání s vozidly;
i) břemeno nezcizitelnosti nebo nedostupnosti stanovené v daňových předpisech;
j) zánik nebo změna dříve zapsaných práv či břemen, změna složení názvu nebo označení a změna obvyklého bydliště nebo sídla majitelů, držitelů požívacího práva a nájemců vozidel;
l) jiné právní úkony podléhající podle zákona registraci.
2 – Zápis skutečností uvedených v písmenech a), b), d), e), f) a i) a zápis změny názvu nebo označení a obvyklého bydliště nebo sídla majitelů, držitelů požívacího práva a nájemců vozidel je povinný.
3 – Od zápisu vlastnického práva je v případě dědického nástupnictví upuštěno, má-li být vozidlo převedeno na dědice.“

Motorová vozidla nelze zastavit – článek 8 zákona o evidenci motorových vozidel.

Podmínky evidence motorových vozidel jsou stanoveny v článku 11 zákona o evidenci motorových vozidel:

Článek 11

1 – Úkon uvedený v osvědčení o registraci nebo úkon týkající se zrušení či změn zaznamenaných skutečností nelze provést bez předložení dříve vydaného osvědčení.
2 – Ustanovení předchozího odstavce se nepoužijí:
a) v případě ztráty nebo zničení osvědčení o registraci;
b) v případě žádostí o registraci vozidel podaných prostřednictvím internetu.
3 – Požádá-li o registraci zúčastněná strana, která nemá osvědčení o registraci, musí registrační úředník vyrozumět držitele tohoto osvědčení podle odstavce 2 předchozího článku, aniž by byla dotčena registrace.
4 – Není-li oznámení učiněno, nebo není-li osvědčení zasláno registračnímu úředníkovi ve stanovené lhůtě, požádá registrační úředník o zajištění tohoto dokumentu správní nebo policejní orgán.“

Evidence motorových vozidel je upravena Odkaz se otevře v novém okně.legislativním nařízením č. 54/75 ze dne 12. února 1975.

NÁRODNÍ REJSTŘÍK LETADEL

Letadlo nebo samostatné vybavení (motor, rotor, vrtulový pohon atd.) musí být zapsány v národním rejstříku letadel.

Žádost o zápis se podává pomocí formuláře, k němuž jsou připojeny tyto doklady:

  1. kupní smlouva či jiný doklad prokazující prodej („Bill of Sale“);
  2. osvědčení o vyškrtnutí z rejstříku letadel země předchozí registrace nebo osvědčení o nezaregistrování;
  3. osvědčení o celním odbavení v případě letadla dovezeného ze třetí země;
  4. dvě fotografie letadla, jedna zepředu a jedna z profilu, s vyznačenou značkou státní příslušnosti a poznávací značkou, ve formátu 9x12, bez ohraničení a vytištěné v přírodních barvách.

Doklady vydané v cizích zemích musí obsahovat notářsky ověřené a legalizované podpisy osob s připojenou apostilou v souladu s ustanoveními článků 3 a 4 Haagské úmluvy ze dne 5. října 1961 o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, ratifikované legislativním nařízením č. 48450 ze dne 24. června 1968, nebo notářsky ověřené a legalizované portugalským diplomatickým či konzulárním zástupcem v dané zemi.

Doklady vydané v Portugalsku právnickou osobou musí být opatřeny podpisy právních zástupců uznávaných zákonem se slovy „řádně zmocněni k výkonu svých pravomocí“.

Další informace jsou uvedeny na internetových stránkách Odkaz se otevře v novém okně.Národního úřadu pro civilní letectví (Autoridade Nacional de Aviação Civil).

REJSTŘÍK PLAVIDEL

Registrace plavidel je upravena v obecném předpisu o přístavních orgánech (Regulamento Geral das Capitanias) – Odkaz se otevře v novém okně.legislativní nařízení č. 265/72 ze dne 31. července 1972 – v aktuálním znění, které je k dispozici na adrese: Odkaz se otevře v novém okně.http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=1721&tabela=leis&ficha=1&pagina=1&so_miolo=&

Mimoto je použitelné legislativní nařízení č. 96/89 ze dne 28. března 1989 o zřízení mezinárodního rejstříku plavidel Madeiry a prováděcí nařízení č. 715/89 ze dne 23. srpna 1989, které upravuje některé jeho aspekty.

Podle tohoto právního rámce:

  • vnitrostátní plavidla s výjimkou plavidel patřících vojenskému námořnictvu musí mít zaregistrováno vlastnictví za účelem výkonu činnosti, pro kterou jsou klasifikována,
  • obchodní plavidla podléhají rovněž obchodní registraci podle příslušných právních předpisů,
  • vnitrostátní plavidla jsou zaregistrována u námořních úřadů s výjimkou rekreačních plavidel, která jsou zaregistrována u organizací uvedených v příslušných právních předpisech,
  • v případě nově nabytých či nově postavených plavidel je příslušný námořní úřad uvedený v příslušném povolení,
  • v případě nabytí či stavby náhradních plavidel je pro registraci příslušný námořní úřad, u něhož byly registrovány nahrazené jednotky,
  • plavidlo postavené nebo nabyté v přístavu v jakékoli části vnitrostátního území může být prodáno či zaregistrováno v jiném přístavu v téže či jiné části území, pokud má odpovídající povolení,
  • lehká plavidla na palubě, třebaže se jedná o záchranné čluny, malé pomocné rybářské lodě a malé pobřežní čluny bez motorového pohonu a bez plachet, jako jsou veslice, skify, nafukovací čluny a šlapadla, pro použití do 300 m při odlivu, jsou od požadavku na registraci osvobozena, podléhají však pravomoci námořního orgánu, který vydává povolení k jejich provozování.

Požadavky na registraci plavidel jsou stanoveny v článku 77 obecného předpisu o přístavních orgánech.

Pokud jde zejména o registraci plavidel v případě dědění:

  • v případě dědění se změny registrace zakládají na osvědčení smlouvy o rozdělení majetku, nebo plánu rozdělení a příslušném rozhodnutí o schválení, k nimž je připojen doklad vydaný příslušným finančním úřadem, který potvrzuje, že byla uhrazena, zajištěna nebo není splatná příslušná dědická daň (čl. 82 odst. 2 obecného předpisu o přístavních orgánech),
  • zahraniční plavidla nabytá děděním nebo v řízení u portugalských soudů jsou zaregistrována u námořního úřadu stanoveného vyšším orgánem (čl. 75 odst. 3 obecného předpisu o přístavních orgánech).

Registrace zbraní

Zbraně a střelivo podléhají povinnému přihlášení a registraci u policie (Polícia de Segurança Pública, PSP).

Použije se výše zmíněný právní rámec pro zbraně a střelivo, v němž jsou stanoveny požadavky na přihlášení a registraci.

Na dědění se vztahují požadavky stanovené v článku 37 výše uvedeného rámce pro zbraně a střelivo.

Duševní vlastnictví se zapisuje u Národního institutu průmyslového vlastnictví (Instituto Nacional da Propriedade Industrial).

Udělení patentů, užitných vzorů, polovodičových výrobků a průmyslových vzorů nebo modelů, ochranných známek, odměn nebo log, označení původu a zeměpisného označení zapisuje Národní institut průmyslového vlastnictví, jemuž je nutno podat příslušné žádosti.

Požadavky a účinky žádosti o udělení nebo zápis jsou pro každou z výše uvedených kategorií stanoveny v zákoně o průmyslovém vlastnictví, aniž by byly dotčeny právní předpisy Evropské unie a platné mezinárodní úmluvy.

Praktické informace o způsobu podání a vyhotovení žádosti o udělení nebo zápis jsou k dispozici na internetových stránkách Národního institutu průmyslového vlastnictví Odkaz se otevře v novém okně.https://justica.gov.pt/en-gb/Registos/Industrial-PropertyOdkaz se otevře v novém okně.https://justica.gov.pt/en-gb/Registos/Industrial-Property

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis věcných práv k nemovitému majetku zpravidla nezakládá právní nárok. U ostatních kategorií majetku však může toto pravidlo zahrnovat výjimky stanovené ve zvláštních právních předpisech.

ÚČINKY ZÁPISU V KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Účinky spojené se zápisem věcných práv k nemovitostem jsou stanoveny v článcích 4 až 7 zákona o katastru nemovitostí takto:

„Článek 4 (Účinky mezi stranami)

1 – Na skutečnosti podléhající zápisu se mohou samotné strany nebo jejich dědicové spolehnout i v případě, že nebyly zapsány.

2 – Výše uvedené ustanovení se nevztahuje na úkony k zřízení hypotéky, jejichž účinek mezi stranami závisí na provedení zápisu.“

„Článek 5 (Vymahatelnost vůči třetím stranám)

1 – Skutečnosti podléhající zápisu mají vůči třetím stranám účinky ode dne, kdy byly zapsány.

2 – Ustanovení předchozího odstavce se nepoužijí v těchto případech:

a) nabytí práv uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) na základě vydržení;

b) zjevná služebnost;

c) skutečnosti týkající se neurčitého majetku, pokud nebyly řádně uvedeny a upřesněny.

3 – Chybu zápisu nemohou vůči zúčastněné straně vymáhat osoby, které jsou povinny zápis zajistit, ani jejich dědicové.

4 – Pro účely zápisu jsou třetími stranami osoby, které od společného původce získaly vzájemně neslučitelná práva.

5 – Nezapsaný nájem s délkou trvání více než šest let není vůči třetím stranám vymahatelný.“

„Článek 6 (Priorita zápisu)

1 – První zapsané právo má přednost před následně zapsanými právy s ohledem na stejné věci, v pořadí podle data zápisů a v případě stejného data podle časového pořadí příslušných podání.

2 – (Zrušeno)

3 – Zápis, který se stal konečným, má stejnou prioritu, jakou měl předběžný zápis.

4 – V případě zamítnutí má zápis provedený na základě řádně odůvodněného odvolání prioritu odpovídající podání odmítnuté písemnosti.“

„Článek 7 (Domněnky vyplývající ze zápisu)

Konečný zápis představuje předpoklad, že existuje právo patřící zapsanému vlastníkovi, podle konkrétních podmínek stanovených v zápisu.“

ÚČINKY ZÁPISU V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU

Účinky zápisu v obchodním rejstříku vyplývají v zásadě z ustanovení článků 11 až 14 zákona o obchodním rejstříku:

„Článek 11 (Domněnky vyplývající ze zápisu)

Konečný zápis přepisem představuje předpoklad, že existuje právní situace, jejíž konkrétní podmínky jsou v něm stanoveny.“

„Článek 12 (Priorita zápisu)

Prvně zapsaný úkon má přednost před následnými úkony s ohledem na stejné podíly nebo účasti ve společnosti, a to v pořadí podle příslušných žádostí.“

„Článek 13 (Účinky mezi stranami)

1 – Na skutečnosti podléhající zápisu se mohou samotné strany nebo jejich dědicové spolehnout i v případě, že nebyly zapsány.

2 – Výjimky z předchozího odstavce představují zakládací listiny společnosti a jejich změny, na něž se vztahují ustanovení zákona o obchodních společnostech (Código das Sociedades Comerciais) a právní předpisy o evropské akciové společnosti.“

„Článek 14 (Vymahatelnost vůči třetím stranám)

1 – Skutečnosti podléhající zápisu mají vůči třetím stranám účinky ode dne, kdy byly zapsány.

2 – Skutečnosti podléhající zápisu a povinnému zveřejnění v souladu s čl. 70 odst. 2 mají vůči třetím stranám účinky ode dne zveřejnění.

3 – Chybu zápisu nemohou vůči zúčastněným stranám vymáhat jejich právní zástupci, kteří mají povinnost tento zápis zajistit, ani jejich dědicové.

4 – Ustanoveními tohoto článku nejsou dotčena ustanovení zákona o obchodních společnostech a právní předpisy vztahující se na evropské akciové společnosti.“

ÚČINKY ZÁPISU CENNÝCH PAPÍRŮ

Účinky zápisu cenných papírů lze zjistit ve výše uvedeném zákonu o cenných papírech (Código dos Valores Imobiliários) a liší se podle jednotlivých kategorií cenných papírů. Zápis může zakládat právo s ohledem na určité kategorie cenných papírů (článek 73 výše zmíněného zákona o cenných papírech).

ÚČINKY ZÁPISU OSTATNÍCH VÝŠE UVEDENÝCH KATEGORIÍ MAJETKU

Účinky zápisu zbraní, letadel, plavidel, motorových vozidel, duševního nebo průmyslového vlastnictví lze pro každou z těchto kategorií majetku zjistit ve zvláštních právních předpisech, které již byly zmíněny.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Právními ustanoveními, která lze použít na přizpůsobení věcných práv v případě dědictví, jsou v zásadě článek 15 občanského zákoníku (např. v případě přizpůsobení soudem v soudním řízení) a článek 43-A zákona o katastru nemovitostí (pokud např. přizpůsobení provádí registrační úředník v osvědčení o registraci).

Článek 15 občanského zákoníku (Způsobilost):

„Působnost přidělená určitému právu se vztahuje pouze na předpisy, které jsou na základě svého obsahu a funkce v tomto právu součástí systému doktríny podle kolizní normy.“

Článek 43-A zákona o katastru nemovitostí (Důkaz cizího práva)

„Pokud je nutno proveditelnost žádosti o zápis posoudit na základě cizího práva, musí zúčastněná strana prokázat jeho obsah odpovídajícím dokladem.“

Kromě těchto ustanovení existují pravidla výkladu vypracovaná doktrínou. Podle těchto doktrinálních pravidel zahrnuje široký pojem přizpůsobení nejméně dvě rozdílné situace.

Přizpůsobení v užším smyslu, které může nastat v případě technického problému vyplývajícího z uplatnění dvou různých právních režimů týkajících se dědictví. Například v případě osvojeného dítěte, jehož adoptivní i biologičtí rodiče zemřou, kdy se na dědictví použije právo země X v důsledku úmrtí adoptivních rodičů a právo země Y v důsledku úmrtí biologických rodičů, to může vést k výsledku, který ani jeden právní systém nezamýšlí (např. osvojené dítě není nakonec dědicem adoptivních ani biologických rodičů). Tento problém musí soud vyřešit přizpůsobením.

Jiná situace, nikoli přizpůsobení v užším slova smyslu, nýbrž spíše nahrazení/převedení, nastává, je-li doktrína zakotvená v cizím právu nahrazena doktrínou známou ve vnitrostátním právu.

Pojem nahrazení/převedení poskytuje vhodnější rámec v případech přizpůsobení věcných práv, jak je uvedeno v článku 31 nařízení č. 650/2012. Například v případě nahrazení doktríny „nájmu nemovitého majetku se závazkem“ (zakotvené v právu jiného státu, jež však v portugalských právních předpisech neexistuje) věcným právem stavby (zakotveným v portugalských právních předpisech).

Toto nahrazení/převedení může provést soud v soudním řízení i rejstříkový úředník v době zápisu. Proti rozhodnutí rejstříkového úředníka lze podat soudu opravný prostředek (články 140 až 146 zákona o katastru nemovitostí).

POZNÁMKA

Údaje obsažené v tomto informativním přehledu nejsou úplné ani závazné pro kontaktní místo, soudy či jiné subjekty a orgány. Ačkoliv jsou pravidelně aktualizovány, nemusí obsahovat veškeré revize právních předpisů, a je tedy nutné nahlédnout do právních předpisů v platném znění.

Poslední aktualizace: 13/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Rumunsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Kromě vlastnického práva nebo podílu na vlastnickém právu lze děděním nabýt tato věcná práva:

1) požívací právo;

2) užívací právo;

3) právo bydlení;

4) právo stavby;

5) služebnost.

Rumunské právo neumožňuje zákonným dědicům zvolit si v rámci právního nástupnictví mezi dědickým podílem, na nějž mají nárok, a požívacím právem k majetku. Jelikož požívací právo, užívací právo a právo bydlení ve prospěch fyzické osoby trvá nanejvýš po dobu života a úmrtím oprávněné osoby tato práva zanikají, nelze je nabýt děděním ze zákona, nýbrž pouze na základě pořízení pro případ smrti. Co se týká výkonu těchto práv i ostatních věcných práv, původce může uložit určitá omezení.

Pokud byl zůstavitel držitelem věcného zástavního práva (hypotéka na movitý či nemovitý majetek, zástava atd.), bude toto právo převedeno děděním se zajištěným nárokem.

Zvláštní situace nastává, pokud pozůstalý manžel/manželka nemá věcné právo na užívání bytu. Po zahájení dědického řízení má tato osoba prospěch ze zákonného práva bydlení v bytě, v němž žila se zůstavitelem, je-li dotyčný byt součástí majetku z pozůstalosti, ačkoliv je možné, že za určitých okolností budou ostatní právní nástupci požadovat omezení práva bydlení nebo změnu bydliště. Právo bydlení nabyté za těchto podmínek nesmí pozůstalý manžel/manželka využívat k dosažení finančního zisku, jelikož nemá například právo byt pronajmout. Právo bydlení zaniká společným užíváním, nejdříve však jeden rok ode dne zahájení dědického řízení. Toto právo zaniká ještě před uplynutím lhůty v délce jednoho roku v případě, že pozůstalý manžel/manželka znovu uzavře manželství.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Převod dědictví nabývá zpravidla plného účinku ode dne zahájení dědického řízení, pouhým úmrtím držitele práv, a zápis do rejstříku není nutný.

Podle občanského zákoníku je provedeno zveřejnění v katastru nemovitostí, elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek, obchodním rejstříku a jiné formy zveřejnění stanovené zákonem. V současnosti zápis v rejstříku obvykle nezakládá určité právo, nýbrž zajišťuje zveřejnění a vymahatelnost zapsaných práv.

Zápis věcných práv k nemovitému majetku v katastru nemovitostí nezakládá právo, nýbrž toto vzniká až po dokončení katastrální práce v každé územně správní jednotce a zveřejnění pozemkové evidence pro příslušné nemovitosti na žádost nebo ex officio. I v tomto případě však budou v souladu s občanským zákoníkem věcná práva získána i bez zápisu v katastru nemovitostí, pokud vyplývají z dědictví. Zápis v katastru nemovitostí však bude nutný před tím, než má právní nástupce dispoziční právo mezi živými, pokud jde o prodej, darování, hypotéku atd.

Věcná práva se zapisují do jiných rejstříků (např. zápis v elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek v důsledku převedení zajištěné pohledávky děděním) za účelem zveřejnění, pokud bylo převedené právo rovněž zapsáno.

Zápis do rejstříků se provádí na základě písemnosti dokládající postavení dědice (dědické osvědčení, soudní rozhodnutí).

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis do rejstříku se provádí za účelem zveřejnění a zajištění vymahatelnosti vůči třetím stranám. Co se týká účinku zápisu věcných práv k nemovitému majetku nabytých děděním do katastru nemovitostí, viz odpověď výše.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V souladu s právními předpisy (zákon č. 206/2016) rozhodují o žádostech o přizpůsobení věcných práv podle článku 31 nařízení soudy.

Poslední aktualizace: 31/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Slovensko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

A – Vlastnická práva (§ 123 až § 151 občanského zákoníku):

1/ výlučné vlastnictví

2/ spoluvlastnictví (podílové a bezpodílové spoluvlastnictví manželů)

B – Práva k cizím věcem (§ 151a až § 151v občanského zákoníku)

1/ zástavní právo (založení pohledávky, podzástavní právo)

2/ věcná břemena

3/ zadržovací právo

Děděním přechází vlastnické právo ze zůstavitele na dědice dnem úmrtí zůstavitele. Převod vlastnictví nemovitého majetku musí vždy být zapsán v katastru nemovitostí.

Zástavní právo se používá k zajištění pohledávek a příslušenství tím, že zástavního věřitele opravňuje získat nebo domáhat se uspokojení pohledávky ze zástavního práva („zástavy“), není-li pohledávka řádně a včas uhrazena.

Zástavní právo je zřízeno písemnou smlouvou, schválenou dohodou dědiců o vypořádání dědictví, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu nebo zákonem a obvykle nabývá účinku dnem zápisu v rejstříku.

Věcná břemena omezují vlastníky nemovitostí ve prospěch jiných osob v tom smyslu, že mají povinnost něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco vykonat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti (např. právo přechodu přes pozemek), nebo patří určité osobě (doživotní právo bydlení).

Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti (in rem) přecházejí na nabyvatele spolu s vlastnictvím věci. Věcná břemena spojená s osobou (in personam) zanikají úmrtím osoby, v jejíž prospěch byla zřízena.

Zadržovací právo opravňuje osobu, která je povinna vydat movitou věc, tuto věc zadržet, aby zajistila svou splatnou peněžitou pohledávku vůči osobě, které je jinak povinná věc vydat. Zadržet však nelze věc získanou svévolně nebo podvodně. Na základě zadržovacího práva má věřitel při výkonu soudního rozhodnutí nárok na přednostní uspokojení z výtěžku ze zadržované věci před jinými věřiteli, včetně zástavních věřitelů.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

A – Vlastnická práva k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám musí být vždy zapsána do katastru nemovitostí, který je všeobecně závazný. V případě smluv o převodu nemovitosti vznikne vlastnické právo až po zápisu těchto smluv do tohoto rejstříku. Jinými slovy, zápis do rejstříku má konstitutivní účinek. V případě úmrtí jsou účinky zápisu rozdílné v tom smyslu, že až tímto zápisem dochází v dědickém řízení k deklarovanému přechodu vlastnického práva na dědice zpětně ke dni úmrtí. Tento postup upravuje zákon č. Odkaz se otevře v novém okně.162/1995 o katastru nemovitostí a zápis přechodu vlastnického práva po skončení dědického řízení je povinný. Žádost o zápis do katastru nemovitostí podává notář, jehož soud pověřil dědickým řízením, nebo jiná oprávněná osoba (dědic). Žádost se podává místně příslušnému katastrálnímu odboru okresního úřadu.

Vlastnická práva k určitým movitým věcem musí být zapsána do příslušných rejstříků. K těmto rejstříkům patří: obchodní rejstřík (zákon č. 530/2003 o obchodním rejstříku) – rejstříkovými soudy jsou okresní soudy v sídle krajského soudu.

Evidence motorových vozidel, pro kterou je příslušný okresní dopravní inspektorát Policejního sboru.

Úřad průmyslového vlastnictví v Bánské Bystrici, který je příslušný pro celé Slovensko, registruje patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a jiné předměty průmyslového vlastnictví.

Centrální depozitář cenných papírů – převod zaknihovaných cenných papírů – příslušný pro celé Slovensko je Centrálny depozitár cenných papierov SR, a.s.

Námořní rejstřík – registrace rekreačních plavidel – příslušný pro celé Slovensko je Námorný register SR, který vede slovenské ministerstvo dopravy a stavebnictví (Ministerstvo dopravy a výstavby SR).

B – Práva k cizím věcem

Do rejstříků se zapisují i práva k cizím věcem, která omezují zacházení vlastníka s danou věcí. Zástavní práva k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám vznikají zápisem do katastru nemovitostí.

1/ Zástavní právo k movité věci vzniká zápisem v Notářském centrálním rejstříku zástavních práv (§ 73d – § 73i zákona č. 323/1992 o notářích a notářské činnosti (notářský řád) a interní předpisy notářské komory), který vede notářská komora, pokud však pro danou věc existuje zvláštní rejstřík, provádí se zápis do tohoto rejstříku (jak je uvedeno výše v bodě A). Zápis zástavního práva, změnu údajů o zástavním právu a začátek výkonu zástavního práva do rejstříku zástavních práv provádí notář na žádost oprávněné osoby podle zvláštního předpisu. Totéž platí pro výmaz práva z rejstříku zástavních práv. Osoby podávající žádost o zápis musí notáři prokázat svou totožnost; pokud žádost podává jiná než oprávněná osoba, musí předložit oprávnění jednat. Osoby, které podávají žádost o zápis zástavního práva, musí notáři poskytnout všechny zákonem stanovené údaje, které se zapisují do rejstříku zástavních práv. Je-li zástavní právo zřízeno schválenou dohodou dědiců o vypořádání dědictví, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, musí osoba, která podává žádost o zápis zástavního práva, předložit notáři rozhodnutí o zřízení zástavního práva.

2/ Věcná břemena in rem vznikají zápisem do katastru nemovitostí.

3/Zadržovací práva přípustná pouze s ohledem na movité věci se nezapisují.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

V případě úmrtí zůstavitele přechází vlastnické právo na dědice dnem úmrtí zůstavitele. Zápis do rejstříku má pouze deklaratorní účinek.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Dne 1. prosince 2015 vstoupilo v platnost ustanovení § 67a zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním, které umožňuje přizpůsobení věcného práva, opatření nebo příkazu uvedeného v zahraničním rozhodnutí. Je-li rozhodnuto o prohlášení vykonatelnosti zahraničního rozhodnutí v dědickém řízení s takovýmto věcným právem, upravuje zákon provedení přizpůsobení neznámého věcného práva v rámci tohoto řízení.

Poslední aktualizace: 12/08/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Přizpůsobení věcných práv - Švédsko

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Osoba, která získá majetek děděním, přebírá v zásadě majetek s úplnými vlastnickými právy. Pokud byl zůstavitel ženatý / zůstavitelka vdaná, přechází pozůstalost na pozůstalého manžela / manželku s právem volného nakládání s majetkem. To znamená, že manžel/manželka mohou během svého života s majetkem libovolně nakládat, dokonce jej zcela spotřebovat, nemohou jej však postoupit závětí. Manžel/manželka nemůže rovněž majetek podstatně zmenšit darem či jiným srovnatelným úkonem, aniž by se nejprve náležitě přihlédlo k dědicům zůstavitele.

Zůstavitel může v závěti rovněž stanovit, že určitá osoba získá požívací právo k majetku. Není-li v závěti stanoveno jinak, držitel požívacího práva majetek spravuje a má nárok na příjmy plynoucí z tohoto majetku, musí však uhradit rovněž nezbytné náklady spojené s majetkem. Držitel požívacího práva musí vzít v úvahu taktéž práva a nejlepší zájem vlastníka a nesmí požívací právo převést. Vlastník majetku nemůže bez souhlasu držitele požívacího práva majetek převést či s ním jinak nakládat.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Osoba, která nabyla nemovitý majetek s vlastnickými právy, musí požádat o zápis nabytí (zápis zákonného nároku) do katastru nemovitostí, který spravuje Odkaz se otevře v novém okně.Švédský národní zeměměřický úřad (Lantmäteriet). Žádost by měla být zpravidla podána do tří měsíců od nabytí. Osoba, která žádá o zápis zákonného nároku, musí předložit nabývací listinu a ostatní doklady, které jsou nezbytné k doložení nabytí. V případě koupě to znamená, že je nutné předložit doklad o koupi. V případě nabytí majetku děděním postačuje v některých případech (je-li pouze jeden účastník pozůstalostního řízení) v zásadě předložení originálu soupisu pozůstalosti spolu s ověřenou kopií. V ostatních případech je nutné předložit také originál a ověřenou kopii dokladu o rozdělení pozůstalosti. Případně je nutné předložit i jiné doklady, jako je souhlas hlavního poručníka, je-li účastník pozůstalostního řízení nezletilý či nezpůsobilý k právním úkonům. V některých případech lze o zápis zákonného nároku požádat předložením závěti, která nabyla platnosti, namísto dokladu o rozdělení pozůstalosti.

Požívací právo, které bylo uděleno písemným dokladem, je nutno zapsat do katastru nemovitostí. Žádosti o zápis se podávají Odkaz se otevře v novém okně.Švédskému národnímu zeměměřickému úřadu s předložením dokladu, na němž se nárok zakládá.

Věcná práva k movitému majetku se nezapisují.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Osoba, která požádala o zápis zákonného nároku naposledy, se považuje za vlastníka majetku.

Pokud bylo zapsáno požívací právo, vztahuje se zpravidla na nového vlastníka majetku.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Nikoli.

Poslední aktualizace: 31/05/2019

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.