Přizpůsobení věcných práv

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

A – Vlastnická práva (§ 123 až § 151 občanského zákoníku):

1/ výlučné vlastnictví

2/ spoluvlastnictví (podílové a bezpodílové spoluvlastnictví manželů)

B – Práva k cizím věcem (§ 151a až § 151v občanského zákoníku)

1/ zástavní právo (založení pohledávky, podzástavní právo)

2/ věcná břemena

3/ zadržovací právo

Děděním přechází vlastnické právo ze zůstavitele na dědice dnem úmrtí zůstavitele. Převod vlastnictví nemovitého majetku musí vždy být zapsán v katastru nemovitostí.

Zástavní právo se používá k zajištění pohledávek a příslušenství tím, že zástavního věřitele opravňuje získat nebo domáhat se uspokojení pohledávky ze zástavního práva („zástavy“), není-li pohledávka řádně a včas uhrazena.

Zástavní právo je zřízeno písemnou smlouvou, schválenou dohodou dědiců o vypořádání dědictví, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu nebo zákonem a obvykle nabývá účinku dnem zápisu v rejstříku.

Věcná břemena omezují vlastníky nemovitostí ve prospěch jiných osob v tom smyslu, že mají povinnost něco strpět, něčeho se zdržet nebo něco vykonat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti (např. právo přechodu přes pozemek), nebo patří určité osobě (doživotní právo bydlení).

Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti (in rem) přecházejí na nabyvatele spolu s vlastnictvím věci. Věcná břemena spojená s osobou (in personam) zanikají úmrtím osoby, v jejíž prospěch byla zřízena.

Zadržovací právo opravňuje osobu, která je povinna vydat movitou věc, tuto věc zadržet, aby zajistila svou splatnou peněžitou pohledávku vůči osobě, které je jinak povinná věc vydat. Zadržet však nelze věc získanou svévolně nebo podvodně. Na základě zadržovacího práva má věřitel při výkonu soudního rozhodnutí nárok na přednostní uspokojení z výtěžku ze zadržované věci před jinými věřiteli, včetně zástavních věřitelů.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

A – Vlastnická práva k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám musí být vždy zapsána do katastru nemovitostí, který je všeobecně závazný. V případě smluv o převodu nemovitosti vznikne vlastnické právo až po zápisu těchto smluv do tohoto rejstříku. Jinými slovy, zápis do rejstříku má konstitutivní účinek. V případě úmrtí jsou účinky zápisu rozdílné v tom smyslu, že až tímto zápisem dochází v dědickém řízení k deklarovanému přechodu vlastnického práva na dědice zpětně ke dni úmrtí. Tento postup upravuje zákon č. 162/1995 o katastru nemovitostí a zápis přechodu vlastnického práva po skončení dědického řízení je povinný. Žádost o zápis do katastru nemovitostí podává notář, jehož soud pověřil dědickým řízením, nebo jiná oprávněná osoba (dědic). Žádost se podává místně příslušnému katastrálnímu odboru okresního úřadu.

Vlastnická práva k určitým movitým věcem musí být zapsána do příslušných rejstříků. K těmto rejstříkům patří: obchodní rejstřík (zákon č. 530/2003 o obchodním rejstříku) – rejstříkovými soudy jsou okresní soudy v sídle krajského soudu.

Evidence motorových vozidel, pro kterou je příslušný okresní dopravní inspektorát Policejního sboru.

Úřad průmyslového vlastnictví v Bánské Bystrici, který je příslušný pro celé Slovensko, registruje patenty, ochranné známky, průmyslové vzory a jiné předměty průmyslového vlastnictví.

Centrální depozitář cenných papírů – převod zaknihovaných cenných papírů – příslušný pro celé Slovensko je Centrálny depozitár cenných papierov SR, a.s.

Námořní rejstřík – registrace rekreačních plavidel – příslušný pro celé Slovensko je Námorný register SR, který vede slovenské ministerstvo dopravy a stavebnictví (Ministerstvo dopravy a výstavby SR).

B – Práva k cizím věcem

Do rejstříků se zapisují i práva k cizím věcem, která omezují zacházení vlastníka s danou věcí. Zástavní práva k nemovitostem, bytům a nebytovým prostorám vznikají zápisem do katastru nemovitostí.

1/ Zástavní právo k movité věci vzniká zápisem v Notářském centrálním rejstříku zástavních práv (§ 73d – § 73i zákona č. 323/1992 o notářích a notářské činnosti (notářský řád) a interní předpisy notářské komory), který vede notářská komora, pokud však pro danou věc existuje zvláštní rejstřík, provádí se zápis do tohoto rejstříku (jak je uvedeno výše v bodě A). Zápis zástavního práva, změnu údajů o zástavním právu a začátek výkonu zástavního práva do rejstříku zástavních práv provádí notář na žádost oprávněné osoby podle zvláštního předpisu. Totéž platí pro výmaz práva z rejstříku zástavních práv. Osoby podávající žádost o zápis musí notáři prokázat svou totožnost; pokud žádost podává jiná než oprávněná osoba, musí předložit oprávnění jednat. Osoby, které podávají žádost o zápis zástavního práva, musí notáři poskytnout všechny zákonem stanovené údaje, které se zapisují do rejstříku zástavních práv. Je-li zástavní právo zřízeno schválenou dohodou dědiců o vypořádání dědictví, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, musí osoba, která podává žádost o zápis zástavního práva, předložit notáři rozhodnutí o zřízení zástavního práva.

2/ Věcná břemena in rem vznikají zápisem do katastru nemovitostí.

3/Zadržovací práva přípustná pouze s ohledem na movité věci se nezapisují.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

V případě úmrtí zůstavitele přechází vlastnické právo na dědice dnem úmrtí zůstavitele. Zápis do rejstříku má pouze deklaratorní účinek.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Dne 1. prosince 2015 vstoupilo v platnost ustanovení § 67a zákona č. 97/1963 o mezinárodním právu soukromém a procesním, které umožňuje přizpůsobení věcného práva, opatření nebo příkazu uvedeného v zahraničním rozhodnutí. Je-li rozhodnuto o prohlášení vykonatelnosti zahraničního rozhodnutí v dědickém řízení s takovýmto věcným právem, upravuje zákon provedení přizpůsobení neznámého věcného práva v rámci tohoto řízení.