Přizpůsobení věcných práv

Rumunsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

Kromě vlastnického práva nebo podílu na vlastnickém právu lze děděním nabýt tato věcná práva:

1 – požívací právo;

2 – užívací právo;

3 – právo bydlení;

4 – právo stavby;

5 – služebnost.

Rumunské právo neumožňuje zákonným dědicům zvolit si v rámci právního nástupnictví mezi dědickým podílem, na nějž mají nárok, a požívacím právem k majetku. Jelikož požívací právo, užívací právo a právo bydlení ve prospěch fyzické osoby trvá nanejvýš po dobu života a úmrtím oprávněné osoby tato práva zanikají, nelze je nabýt děděním ze zákona, nýbrž pouze na základě pořízení pro případ smrti. Co se týká výkonu těchto práv i ostatních věcných práv, původce může uložit určitá omezení.

Pokud byl zůstavitel držitelem věcného zástavního práva (hypotéka na movitý či nemovitý majetek, zástava atd.), bude toto právo převedeno děděním se zajištěným nárokem.

Zvláštní situace nastává, pokud pozůstalý manžel/manželka nemá věcné právo na užívání bytu. Po zahájení dědického řízení má tato osoba prospěch ze zákonného práva bydlení v bytě, v němž žila se zůstavitelem, je-li dotyčný byt součástí majetku z pozůstalosti, ačkoliv je možné, že za určitých okolností budou ostatní právní nástupci požadovat omezení práva bydlení nebo změnu bydliště. Právo bydlení nabyté za těchto podmínek nesmí pozůstalý manžel/manželka využívat k dosažení finančního zisku, jelikož nemá například právo byt pronajmout. Právo bydlení zaniká společným užíváním, nejdříve však jeden rok ode dne zahájení dědického řízení. Toto právo zaniká ještě před uplynutím lhůty v délce jednoho roku v případě, že pozůstalý manžel/manželka znovu uzavře manželství.

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Přechod dědictví nabývá zpravidla plného účinku ode dne zahájení dědického řízení prostřednictvím úmrtí držitele práv, přičemž zápis do rejstříku není nutný.

Podle občanského zákoníku je provedeno zveřejnění v katastru nemovitostí (cartea funciară), elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek(Arhiva Electronică de Garanții Reale Mobiliare) a obchodním rejstříku a jiné formy zveřejnění stanovené zákonem. V současnosti zápis v rejstříku obvykle nezakládá určité právo, nýbrž zajišťuje zveřejnění a vymahatelnost zapsaných práv.

Zápis věcných práv k nemovitému majetku v katastru nemovitostí nezakládá právo, nýbrž toto vzniká až po dokončení katastrální práce v každé územně správní jednotce a zveřejnění pozemkové evidence pro příslušné nemovitosti na žádost nebo z moci úřední. I v tomto případě však budou v souladu s občanským zákoníkem věcná práva získána i bez zápisu v katastru nemovitostí, pokud vyplývají z dědictví. Zápis v katastru nemovitostí však bude nutný před tím, než má právní nástupce dispoziční právo mezi živými, pokud jde o prodej, darování, hypotéku atd.

Věcná práva se zapisují do jiných rejstříků (např. zápis v elektronickém archivu zástavních nároků na movitý majetek v důsledku převedení zajištěné pohledávky děděním) za účelem zveřejnění, pokud bylo převedené právo rovněž zapsáno.

Zápisy do rejstříků se provádějí na základě dokladu o postavení dědice (osvědčení o dědictví, soudní rozhodnutí) a případně se zapisují také práva a majetek, který tvoří pozůstalost.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Zápis do rejstříku se provádí za účelem zveřejnění a zajištění vymahatelnosti vůči třetím stranám. Co se týká účinku zápisu věcných práv k nemovitému majetku nabytých děděním do katastru nemovitostí, viz odpověď výše.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

V souladu s právními předpisy (zákon č. 206/2016) rozhodují o žádostech o přizpůsobení věcných práv podle článku 31 téhož nařízení soudy (tribunali).

Poslední aktualizace: 01/08/2023

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.