Přizpůsobení věcných práv

Estonsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaká věcná práva by podle práva tohoto členského státu mohla vyplynout z dědictví?

V estonském právu se obecně uplatňuje zásada univerzálního právního nástupnictví, podle níž majetek zůstavitele (pozůstalost), včetně všech práv a závazků zůstavitele přechází na jinou osobu (dědice). Je-li dědiců více, pozůstalost vlastní společně podle § 147 zákona o dědění. Z dědictví nevyvstávají žádná nová práva. Pokyny stanovené v závěti (odkazy a poslední vůle ohledně rozdělení pozůstalosti) jsou pouze záležitostí závazkového práva.

V některých případech přeživší manžel/manželka může žádat užívací právo na nemovitost, která byla společnou domácností manželů (§ 16 odst. 3 zákona o dědění), toto právo je však nárokem podle závazkového práva a nikoliv věcným právem.

Právo dědice na vlastnické právo na pozůstalost může být omezené v případech, kdy jde o prozatímního dědice, u nějž byl určen následný dědic (§ 48 zákona o dědění). V takových případech se do katastru nemovitostí vloží záznam, že dědic je prozatímním dědicem (§ 491 zákona o katastru nemovitostí).

2 Jsou tato věcná práva zapsána v rejstříku práv k nemovitému či movitému majetku a, pokud ano, je tento zápis povinný? Do kterého rejstříku (kterých rejstříků) se zapisují a jaké jsou požadavky a postup v souvislosti s tímto zápisem?

Nemovitý majetek a související práva se zapisují do katastru nemovitostí. Veškerá vlastnická práva přechází na dědice prostřednictvím katastru nemovitostí. Není-li katastr nemovitostí přesný kvůli převodu či přechodu věcného práva mimo katastr nemovitostí, opraví odbor katastru nemovitostí zápis na základě žádosti o zápis podané novým držitelem věcného práva. K žádosti o zápis je třeba připojit doklad o přechodu věcného práva (dědické osvědčení) (zákon o katastru nemovitostí, § 651 odst. 1). Za účelem zjištění, zda byl zůstavitel jediným držitelem věcného práva nebo zda věcné právo představuje společný majetek, musí být kromě dědického osvědčení k žádosti o zápis v některých případech připojeno i osvědčení o vlastnictví. Žádost o zápis musí být notářsky ověřena nebo opatřena digitálním podpisem (§ 34(21) zákona o katastru nemovitostí).

Odbor katastru nemovitostí může držitele věcného práva nebo vykonavatele závěti požádat o podání žádosti o zápis a o předložení písemností, které jsou nezbytné pro opravu a provedení zápisu v katastru nemovitostí, pod hrozbou pokuty (§ 651 odst. 5 zákona o katastru nemovitostí).

Veškerý ostatní majetek podléhající zápisu rovněž přechází na dědice bez ohledu na záznam v rejstříku. Dědic musí zpravidla příslušnému rejstříku předložit potřebné informace a doklady týkající se zdědění určitého majetku nebo práva. V případě zdědění akcií nebo obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným či členství v bytovém družstvu však musí notář po notářském ověření dědického osvědčení zaslat oznámení o zdědění akcií, obchodního podílu nebo členství obchodnímu rejstříku.

3 Jaké účinky jsou spojeny se zápisem věcných práv?

Veškerá věcná práva přechází na dědice ze zákona a nejsou závislá na zápisu těchto práv. Zápisy v rejstříku se po zahájení dědického řízení stávají zpravidla neplatnými a dědic musí obvykle zápisy pozměnit.

4 Jsou zavedena zvláštní pravidla a postupy pro přizpůsobení věcného práva, na něž má určitá osoba nárok podle práva rozhodného pro dědění, v případě, že právo členského státu, v němž se tohoto práva dovolává, toto věcné právo nezná?

Podle §  6291 občanského soudního řádu může soud zahájit řízení o přizpůsobení věcného práva cizí země na návrh osoby, která je k tomu oprávněna. V případě potřeby soud navrhovatele vyslechne. Soud v rozhodnutí o přizpůsobení věcného práva uvede, zda estonské právní předpisy obsahují věcné právo, které je rovnocenné věcnému právu cizí země, jež má být přizpůsobeno. Pokud existuje rovnocenné věcné právo, soud je v rozhodnutí uvede. Pokud se za účelem výkonu rozhodnutí o přizpůsobení věcného práva musí navrhovatel obrátit na jiný než soudní rejstřík nebo jinou osobu či instituci, musí být tato skutečnost v rozhodnutí uvedena. Proti rozhodnutí může navrhovatel podat opravný prostředek.

Podle § 475(1)(101) občanského soudního řádu je přizpůsobení věcných práv v souladu s článkem 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 projednáno v řízení o návrhu.

Poslední aktualizace: 21/02/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.