Upozorňujeme, že výchozí slovinština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vyživovací povinnost

Slovinsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné je institutem rodinného práva a vychází z jedné za základních zásad tohoto práva, tedy ze zásady vzájemné pomoci mezi rodinnými příslušníky, jinými slovy zásady rodinné solidarity. Vyživovací příspěvky jsou obvykle placeny dobrovolně, především z důvodu osobních vazeb mezi rodinnými příslušníky, mohou však být také vymáhány soudní cestou.

Ve Slovinsku pojem výživné označuje výživné poskytované (bývalému) manželovi, dětem a rodičům. Rozumí se jím faktické poskytování výživy a podpory, jakož i platby výživného a podpory, které soud přizná dítěti. Tento pojem zahrnuje tedy vše, co je určitá osoba ze zákona povinna poskytovat na životní potřeby svých dětí nebo manžela. Tento pojem lze použít rovněž pro výživu rodičů, jestliže rodiče nemají dostatek prostředků k vlastní obživě, jejich děti k nim tudíž mají vyživovací povinnost. Pojem může rovněž označovat peněžní platby vyčleněné pro účely výživy.

Rodiče jsou povinni vyživovat své děti (§ 103 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Zletilé (plnoleté) děti jsou povinny v rámci svých možností podporovat své rodiče, jestliže tito rodiče nemají dostatečné prostředky k vlastní obživě a nejsou schopni si je obstarat. Zletilé děti nejsou povinny podporovat rodiče, který sám svoji vyživovací povinnost vůči nim bezdůvodně neplnil (§ 124 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Manželé či registrovaní partneři jsou povinni podporovat nezletilé děti druhého z manželů či registrovaného partnera, které s nimi žijí, pokud tento partner nebo druhý z manželů není schopen dítě podporovat sám. Povinnost manžela či registrovaného partnera zaniká ukončením manželství či registrovaného partnerství s matkou či otcem dítěte, pokud manželství či registrované partnerství neskončí úmrtím matky či otce dítěte. V takovém případě je žijící manžel nebo registrovaný partner povinen podporovat dítě zesnulého manžela nebo registrovaného partnera pouze v případě, že v době ukončení manželství či registrovaného partnerství s dítětem žil (§ 127 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, který nemá prostředky k obživě nebo je bez vlastního zavinění nezaměstnaný, má právo na výživné od druhého z manželů, a to v rozsahu, v němž je tento druhý z manželů schopen jej poskytovat (§ 50 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné, může o výživné požádat v rámci rozvodového řízení, nebo také v samostatné žalobě, kterou musí podat do jednoho roku od data, kdy rozvod s konečnou platností nabyl právní moci (§ 81a zákona o manželství a rodinných vztazích).

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni vyživovat své děti, dokud nedosáhnou zletilosti, aby jim podle svých možností a schopností zajistili životní podmínky nezbytné pro rozvoj.

Pokud dítě navštěvuje soustavně vzdělávací zařízení, a to i v případě, je-li zapsáno na kombinované studium, jsou rodiče povinni dítě podporovat, dokud nedosáhne zletilosti, avšak nikoli déle než do věku dvaceti šesti let.

Rodiče jsou povinni podporovat dítě, které uzavřelo manželství nebo žije v jedné domácnosti s partnerem v rámci registrovaného partnerství, pouze v případě, že je není schopen podporovat jeho manžel nebo registrovaný partner.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

V případě výživného, které je zletilé dítě povinno platit na své rodiče, mohou oprávněná a povinná osoba uzavřít dohodu ve formě notářského zápisu (§ 130a zákona o manželství a rodinných vztazích).

Jestliže se rodiče dohodnou na úpravě výživného na dítě, mohou navrhnout, aby soud vydal rozhodnutí o stanovení výživného v rámci nesporného řízení. Pokud soud stanoví, že dohoda není v zájmu dítěte, návrh zamítne. (§ 130 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Ten z manželů, jemuž není poskytováno výživné, může o výživné požádat v rámci rozvodového řízení, nebo také v samostatné žalobě, kterou musí podat do jednoho roku od data, kdy rozvod s konečnou platností nabyl právní moci (§ 81a zákona o manželství a rodinných vztazích).

V případě, že není dosaženo dohody o výživném, musí být podána žaloba k příslušnému soudu. Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, mají okresní soudy (§ 32 zákona o občanském soudním řízení).

Žaloba musí obsahovat žalobní návrh, který vymezuje předmět věci, a vedlejší návrhy, skutečnosti na podporu návrhu navrhovatele, důkazy, o něž se tyto skutečnosti opírají, a další údaje, které musí obsahovat každá žaloba (§ 180 zákona o občanském soudním řízení).

Podle uvedeného zákona v řízení lze předložit žalobu, odpověď na žalobu, žádosti o předběžné opatření a případně další žádosti, návrhy nebo sdělení předložené mimo řízení. Návrhy musí být srozumitelné a musí obsahovat všechny náležitosti umožňující jejich projednání. Zejména musejí zahrnovat: odkaz na soud, jména a místa trvalého či přechodného pobytu stran, jména zákonných zástupců či zmocněnců, předmět sporu a návrhová žádání. Navrhovatel musí návrh podepsat, pokud to forma návrhu umožňuje. Za originál podpisu navrhovatele se považuje vlastnoruční podpis nebo zabezpečený elektronický podpis, ověřený na základě potvrzeného certifikátu. Je-li písemnost návrhem, musí strana v ní uvést skutečnosti, na něž odkazuje, a v případě nutnosti i důkazy (§ 105 zákona o občanském soudním řízení).

Při podání žaloby je nutné uhradit soudní poplatky. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí soudu (§ 105 zákona o občanském soudním řízení).

Návrh se podává písemně. Za písemný návrh se považuje takový návrh, který byl sepsán ručně nebo vytištěn a vlastnoručně podepsán navrhovatelem (návrh v tištěné podobě), nebo návrh v elektronické podobě opatřený zabezpečeným elektronickým podpisem, ověřeným na základě potvrzeného certifikátu. Písemný návrh se podává poštou, elektronicky či pomocí komunikačních technologií nebo se doručí přímo danému subjektu nebo osobě, která profesně zajišťuje předkládání návrhů (komerčnímu poskytovateli). Elektronické návrhy se elektronicky vkládají do informačního systému. Informační systém navrhovateli automaticky potvrdí, že byl návrh doručen. Návrhy lze rovněž podávat na doporučeném či jinak připraveném formuláři (§ 105b zákona o občanském soudním řízení).

Návrhy, které mají být doručeny protistraně, musí být soudu předloženy v tolika kopiích, kolik jich soud a protistrana vyžadují, a ve formě, která soudu umožní je přijmout. To platí také pro přílohy. Elektronicky podané návrhy a přílohy, které mají být zaslány protistraně, se předkládají jen jednou. Soud vyhotoví tolik elektronických kopií či fotokopií, kolik si protistrana vyžádá (§ 106 zákona o občanském soudním řízení). Písemnosti přiložené k návrhu mohou být originály nebo kopie (§ 107 zákona o občanském soudním řízení). Navzdory existenci právního základu nejsou technické podmínky pro elektronické podávání, doručování a správu písemností v soudním řízení vždy splněny.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Návrh na stanovení výživného podává zákonný zástupce dítěte. Nezletilé děti jsou zastupovány rodiči. Jestliže bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, návrh podává opatrovník dítěte.

Soud musí umožnit, aby děti, které dosáhly věku patnácti let a jsou schopny chápat význam a právní důsledky svých kroků, prováděly procesní úkony nezávisle jako účastníci řízení. Zákonný zástupce dítěte může provádět úkony v řízení pouze tehdy, jestliže dítě neuvede, že toto právo uplatňuje. Děti ve věku do 15 let nebo děti, které podle rozhodnutí soudu nejsou schopny chápat význam a právní důsledky svých kroků, jsou zastupovány zákonným zástupcem.
Jestliže je zájem dítěte jiný než zájem jeho zákonného zástupce, soud přidělí dítěti zvláštního opatrovníka. Soud postupuje obdobně i v jiných případech, pokud s přihlédnutím k okolnostem daného případu rozhodne, že je to nezbytné pro ochranu zájmů dítěte (§ 409 zákona o občanském soudním řízení).

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, mají okresní soudy (§ 32 zákona o občanském soudním řízení).

Místní příslušnost má soud, v jehož obvodu má odpůrce trvalé bydliště. Jestliže má příslušnost slovinský soud, jelikož odpůrce má ve Slovinsku přechodné bydliště, je místně příslušný soud, v jehož obvodu se přechodné bydliště odpůrce nachází. Pokud má odpůrce kromě místa trvalého bydliště také přechodné bydliště v jiném městě a vzhledem k okolnostem lze předpokládat, že tam bude delší dobu žít, má místní příslušnost rovněž soud podle místa přechodného bydliště odpůrce (§ 47 zákona o občanském soudním řízení).

Jestliže je ve sporu o výživném žalující stranou osoba, která požaduje výživné, je místně příslušný rovněž soud podle trvalého bydliště žalující strany. Jestliže je ve sporu o zákonné výživné s mezinárodním prvkem příslušný slovinský soud, protože žalující stranou je dítě s trvalým bydlištěm ve Slovinsku, má místní příslušnost soud podle trvalého bydliště žalující strany. Pokud má ve sporu o zákonné výživné příslušnost soud ve Slovinsku, protože odpůrce má ve Slovinsku majetek, z nějž by bylo možné uhradit výživné, je místně příslušný soud podle místa, v němž se daný majetek nachází (§ 50 zákona o občanském soudním řízení).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Strany mohou činit právní úkony osobně nebo prostřednictvím zástupce. V řízení u okresního soudu může být zástupcem pouze advokát nebo jiná osoba, která složila státní advokátní zkoušku (§ 86 a 87 občanského soudního řádu).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Ano, při podání žaloby je nutné uhradit soudní poplatky. Soudní poplatky musí být uhrazeny nejpozději ve lhůtě stanovené v soudním rozhodnutí (§ 105a občanského soudního řádu).

Je-li předmětem žaloby pouze nárok na zákonné výživné nebo pohledávky týkající se individuálních částek výživného stanoveného ze zákona, posuzují se soudní poplatky podle hodnoty sporné záležitosti, která se vypočítává jako součet výživného za tři měsíce, není-li výživné požadováno na kratší dobu (§ 23 zákona o soudních poplatcích).

Požaduje-li se však výživné v rámci řízení o péči o dítě, představuje soudní poplatek, který je třeba uhradit, pevně stanovená částka ve výši 45 EUR (položka 1212 ceníku poplatků podle zákona o soudních poplatcích).

Ano, k dispozici je bezplatná právní pomoc za účelem pokrytí nákladů řízení. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu (§ 2 zákona o bezplatné právní pomoci).

O osvobození od soudních poplatků, odklad platby soudních poplatků nebo jejich uhrazení ve splátkách je třeba požádat zvlášť, přičemž tato žádost se podává soudu, u něhož probíhá hlavní řízení (§ 12 zákona o soudních poplatcích).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výše výživného se stanovuje jako měsíční částka placená předem a lze je požadovat od okamžiku, kdy je podána žaloba ve věci výživného (§ 132c zákona o manželství a rodinných vztazích).

Výživné se určuje s náležitým přihlédnutím k potřebám žadatele a materiálním a výdělečným možnostem povinné osoby (§ 129 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Při posuzování výživného na dítě musí soud jednat v nejlepším zájmu dítěte a stanovit výši výživného, která je dostačující k zajištění uspokojivého tělesného a duševního rozvoje dítěte. Výživné musí pokrývat životní náklady dítěte, zejména náklady na bydlení, stravu, oblečení, obuv, péči a ochranu, výchovu, vzdělávání, odpočinek, zábavu a jiné zvláštní potřeby (§ 129a zákona o manželství a rodinných vztazích).

Soud může na žádost oprávněné nebo povinné osoby výživné zvýšit či snížit nebo daný nárok na výživné úplně zrušit, jestliže se změní potřeby oprávněné osoby nebo možnosti osoby povinné, na jejichž základě bylo výživné stanoveno (§ 132 zákona o manželství a rodinných vztazích).

Výživné stanovené v vykonatelném titulu je jednou ročně upravováno podle indexu spotřebitelských cen ve Slovinsku. Úprava se provádí v březnu, a to s použitím kumulativního zvýšení spotřebitelských cen od měsíce, ve kterém naposledy došlo ke stanovení nebo úpravě výživného. Vyrovnávací koeficient pro výživné zveřejňuje v Úředním věstníku Republiky Slovinsko ministr příslušný pro rodinné záležitosti. Centrum sociálních služeb informuje oprávněného a povinného o každé úpravě a o nové částce výživného písemně. Vykonatelný titul představuje oznámení Odboru sociálního zabezpečení spojené se soudním smírem, pravomocným soudním rozhodnutím nebo vykonatelnou notářskou listinou (§ 82d zákona o manželství a rodinných vztazích).

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

O tom rozhoduje soud. Výživné na dítě se obvykle poukazuje na bankovní účet zákonného zástupce dítěte. Výživné pro dospělé osoby se odesílá na jejich bankovní účet.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplní svoji vyživovací povinnost dobrovolně v souladu s vykonatelným titulem (rozhodnutím, soudním příkazem či vykonatelným notářským zápisem společně s oznámením o stanovení výživného), může příjemce dosáhnout splnění povinností prostřednictvím návrhu na výkon rozhodnutí k soudu v souladu s ustanoveními zákona o výkonu rozhodnutí.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Informace jsou dostupné na portálu e-justice: Postupy při vymáhání soudního rozhodnutí

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Strany mohou při vymáhání výživného získat základní informace v jakémkoli středisku sociální práce.

Věcnou příslušnost, pokud jde o rozhodnutí o výživném, má krajský soud. Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc ve formě zastoupení advokátem a také ve formě osvobození od placení nákladů řízení.

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce jménem nezletilého dítěte nebo plnoletý věřitel u příslušného okresního soudu podat návrh na výkon rozhodnutí. Pokud potřebují pomoc při vyplnění formuláře návrhu, mohou se obrátit na příslušné středisko sociální práce, okresní soud, na advokáta nebo na Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Jestliže osoba povinná platit výživné neplatí výživné, může zákonný zástupce nezletilého dítěte požádat o náhradní výživné Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, ale pouze na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí soudu nebo soudního smíru, kterým bylo přiznáno výživné, a pod podmínkou, že se sám již neúspěšně pokoušel výživné vymáhat, nebo že podal úplnou žádost o vymáhání výživného v zahraničí.

Nárok na náhradní výživné mají děti ve věku do 18 let, které:

  • jsou státními příslušníky Slovinské republiky a mají ve Slovinsku trvalé bydliště,
  • jsou cizími státními příslušníky s trvalým bydlištěm ve Slovinsku, jestliže je tak stanoveno v mezinárodní smlouvě nebo je-li to v souladu s podmínkami vzájemnosti.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano. Pomoc s vymáháním plateb výživného z jiných zemí může poskytnout Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který byl určen jako ústřední orgán pro plnění povinností podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné byl také určen jako ústřední orgán podle Haagské úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného na děti a dalších druhů vyživovacích povinností vyplývajících z rodinných vztahů a jako zprostředkující a odesílající orgán podle (Newyorské) úmluvy o vymáhání výživného v cizině.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Kontaktní údaje:

Javni štipendijski, razvojni, invalidski in preživninski sklad Republike Slovenije (Státní fond Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné)

Dunajska cesta 20

1000 Ljubljana

Telefon: +386 1 4720 990

Fax: +386 1 4345 899

E-mail: jpsklad@jps-rs.si

Internetová stránka: http://www.jpi-sklad.si/

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ne. Podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 lze návrh na vymáhání výživného učinit u ústředního orgánu členského státu EU, v němž má navrhovatel místo pobytu, a tento ústřední orgán ji poté postoupí slovinskému ústřednímu orgánu, tj. Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

V nařízení se s přímým kontaktem mezi navrhovatelem, který má místo pobytu v cizině, a Státním fondem Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné jako slovinským ústředním orgánem nepočítá.

Komunikace se uskutečňuje prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Ústřední orgán členského státu, v němž má navrhovatel bydliště, poskytuje veškerou pomoc nezbytnou k podání správně a náležitě vyplněného návrhu na vymáhání výživného v Republice Slovinsko a postupuje tento návrh se všemi potřebnými přílohami a důkazy Státnímu fondu Republiky Slovinsko pro stipendia, rozvoj, zdravotní postižení a výživné, který jako ústřední orgán dokumentaci posoudí, v případě potřeby požádá o opravu nebo o doplnění dokumentace, a poté zastupuje navrhovatele v řízení o vymáhání výživného u soudů a jiných orgánů Republiky Slovinsko.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

----

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Na pokrytí nákladů řízení je k dispozici bezplatná právní pomoc. O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje předseda okresního soudu (§ 2 zákona o bezplatné právní pomoci).

Bezplatnou právní pomoc lze schválit pro účely právního poradenství, právního zastupování a jiných právních služeb stanovených zákonem, pro účely všech forem soudní ochrany u všech soudů s obecnou příslušností nebo specializovaných soudů ve Slovinsku, u Ústavního soudu Slovinské republiky a u všech orgánů, institucí a osob ve Slovinsku, které jsou příslušné pro mimosoudní urovnávání sporů, a ve formě odpuštění platby nákladů soudního řízení (§ 7 zákona o bezplatné právní pomoci).

Příjemci pomoci podle tohoto zákona jsou: 1) slovinští státní příslušníci; 2) cizí státní příslušníci s trvalým nebo dočasným povolením k pobytu ve Slovinsku a osoby bez státní příslušnosti, které ve Slovinsku pobývají legálně; 3) ostatní cizí státní příslušníci v souladu s podmínkami vzájemnosti nebo za podmínek a v případech, které jsou definovány v mezinárodních smlouvách, jež jsou pro Slovinsko závazné; 4) neziskové nevládní organizace a nezisková sdružení, které vykonávají svoji činnost ve veřejném zájmu a jsou zapsány v příslušném rejstříku v souladu s použitelnými právními předpisy, a to ve sporech, které souvisejí s výkonem činností ve veřejném zájmu nebo za účelem, k němuž byly zřízeny; 5) ostatní osoby, které mají podle zákona či mezinárodních smluv, jež jsou pro Slovinsko závazné, nárok na bezplatnou právní pomoc (§ 10 zákona o bezplatné právní pomoci).

Osoba, která může být příjemcem bezplatné právní pomoci, může o bezplatnou právní pomoc požádat v kterékoli fázi řízení. Při rozhodování o žádosti o bezplatnou právní pomoc se posoudí finanční situace žadatele a další podmínky stanovené v tomto zákoně (§ 11 zákona o bezplatné právní pomoci).

Podle článku 46 nařízení se bezplatná právní pomoc poskytne v případě všech návrhů, které se týkají vyživovacích povinností vyplývajících ze vztahu mezi rodičem a dítětem vůči osobě mladší 21 let, podaných oprávněným podle článku 56.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Nebyla přijata žádná opatření za účelem provedení článku 51 nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

Poslední aktualizace: 12/03/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie provádějí v současné době členské státy odpovědné za správu stránek obsahujících informace o vnitrostátních záležitostech aktualizaci obsahu. S ohledem na vystoupení Spojeného království z Evropské unie probíhá aktualizace těchto internetových stránek. Pokud zde najdete obsah, který zatím neodráží vystoupení Spojeného království z EU, není to záměr. Tato situace bude v dohledné době napravena.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.