Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vyživovací povinnost

Polsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Podle § 128 zákona o rodině a opatrovnictví se „vyživovací povinností“ rozumí povinnost přímých příbuzných a sourozenců poskytovat prostředky na obživu (včetně oblečení, potravin, bydlení, topného paliva a léčivých přípravků) a v nezbytných případech také prostředky na výchovu (včetně péče o tělesný a duševní rozvoj a zajištění přístupu ke vzdělání a kultuře).

„Výživným“ se rozumí peněžitý nebo věcný příspěvek. V případě dětí zahrnuje také osobní podíl na jejich výchově a práci ve společné domácnosti jako součást vyživovací povinnosti.

„Pohledávkou na výživném“ se rozumí právo osoby požadovat splnění vyživovací povinnosti, kterou vůči ní má jiná osoba.

Vyživovací povinnost zpravidla vzniká na základě různých druhů rodinných vztahů.
V závislosti na druhu rodinného vztahu polské právo stanoví následující typy vyživovací povinnosti:

  1. vyživovací povinnost mezi příbuznými, přičemž zvláštní formou této povinnosti je povinnost rodičů vůči dítěti: v případě příbuzných mají nárok na výživné pouze osoby v obtížné finanční situaci. Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které se o sebe nedokážou samy postarat, pokud příjem z majetku dítěte nestačí na pokrytí nákladů na jeho obživu a výchovu. Děti starší 18 let již nárok na výživné nemají, ledaže si přejí pokračovat ve studiu a jejich dosavadní prospěch tuto volbu opodstatňuje nebo zachování vyživovací povinnosti odůvodňuje jejich zdravotní stav či osobní situace. Kromě toho nejsou rodiče povinni platit výživné na práceschopné děti, které jsou starší 18 let a které se dále vzdělávají, avšak studium zanedbávají, nedosahují uspokojivých výsledků, nezískají známky nutné k pokračování ve studiu nebo nesloží zkoušky v předepsaných termínech, a nedokončí tudíž studium ve lhůtě stanovené pro jejich studijní program.
    Pokud není možné získat výživné od osoby s primární odpovědností (rodiče) nebo pokud by to bylo mimořádně obtížné, lze uplatnit nárok u dalších osob se sekundární odpovědností (např. prarodičů dítěte jakožto rodičů dlužníka, jenž se placení vyhýbá). Je však třeba poznamenat, že výživné od prarodičů nelze získat pouze na základě toho, že osoba, jež měla výživné zaplatit, tak neučinila; má-li být výživné získáno od prarodičů, musí být osoba, která má nárok na výživné, v obtížné finanční situaci a prarodiče musí mít na placení výživného finanční prostředky. Výživné od prarodičů se obvykle přiznává v nižších částkách než to, které se přiznává od osoby s primární odpovědností;
  2. povinnost vyplývající z osvojení: Jestliže osvojením vznikne pouze vztah mezi osvojitelem a osvojencem, vyživovací povinnost osvojitele vůči osvojenci je nadřazena vyživovací povinnosti příbuzných ve vzestupné linii a sourozenců osvojené osoby vůči této osobě a vyživovací povinnost osvojence vůči jeho příbuzným ve vzestupné linii a sourozencům je až na posledním místě. Jinak se na osvojence vztahují pravidla stanovená v bodě 1;
  3. povinnost mezi osobami spřízněnými prostřednictvím manželství (nevlastní matka, nevlastní otec, nevlastní děti): nárok na výživné mají pouze osoby nacházející se v obtížné finanční situaci, pokud je uložení vyživovací povinnosti v dané situaci v souladu se zásadami společenského soužití. Podle polských právních předpisů a judikatury se „obtížnou finanční situací“ rozumí neschopnost osoby zajistit si naplnění vlastních opodstatněných potřeb z vlastních zdrojů a pomocí vlastního úsilí;
  4. povinnost mezi manželi během manželství: rodinní příslušníci si smějí nárokovat právo na „rovnocennou životní úroveň“ pro všechny rodinné příslušníky. V souladu s § 27 zákona o rodině a opatrovnictví jsou oba manželé povinni, podle svých schopností a příjmu a finančních možností, pomoci uspokojit potřeby rodiny, kterou prostřednictvím svého vztahu založili. Splnění této povinnosti může být rovněž považováno za částečné či úplné v podobě osobního úsilí vychovávat děti a starat se o společnou domácnost;
  5. povinnost mezi manželi poté, co manželství skončilo: jestliže je zjištěno, že rozvrat manželství zapříčinil výhradně jeden z manželů a rozvodem se výrazně zhorší finanční situace druhého z nich, může tento druhý z manželů požadovat, aby byly uspokojeny jeho přiměřené potřeby, a to i v případě, že se nenachází v obtížné finanční situaci. V ostatních případech může manžel nacházející se v obtížné finanční situaci požadovat, aby jeho bývalý manžel platil výživné odpovídající jeho přiměřeným potřebám a příjmu a finančním možnostem bývalého manžela. Vyživovací povinnost vůči rozvedenému manželovi zaniká, když se tento manžel znovu ožení/provdá. Pokud je však ten z rozvedených manželů, který podle všeho nenese odpovědnost za rozvrat manželství, povinen platit výživné, vyživovací povinnost rovněž zaniká pět let po rozsudku o rozvodu, pokud soud stanovené pětileté období na žádost osoby, která má nárok na výživné, kvůli mimořádným okolnostem neprodlouží;
  6. povinnost otce dítěte narozeného mimo manželství vůči matce dítěte: otec, který není manželem matky, musí podle svých možností přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a náklady na tříměsíční výživné pro matku v době po narození dítěte. Pokud pro to existují pádné důvody, může matka požádat, aby otec přispíval na náklady na její obživu po dobu delší než tři měsíce.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které ještě nejsou schopny se o sebe samy starat. Jelikož děti jsou povinny pokračovat ve vzdělávání do věku 18 let, obvykle mají nárok na výživné, dokud nedosáhnou zletilosti nebo dokud nedokončí své vzdělávání. Pokud se osoba, která má nárok na výživné, není schopna o sebe postarat (např. z důvodu nemoci nebo zdravotního postižení), může být výživné přiznáno na dobu neurčitou.

Je třeba poznamenat, že vyživovací povinnost nezaniká automaticky poté, co oprávněná osoba dosáhne věku 18 let, ani tento zánik nezáleží na rozhodnutí věřitele nebo rodiče s vyživovací povinností. O zániku vyživovací povinnosti rozhoduje soud, který posoudí, zda je dítě, jež dosáhlo zletilosti, schopno se o sebe postarat atd. Návrh na ukončení vyživovací povinnosti se podává k okresnímu soudu, který je příslušný podle místa bydliště věřitele. Toto se vztahuje na výživné stanovené soudem, nikoliv na tzv. dobrovolné výživné na základě soukromé dohody mezi stranami.

Dávky ze státního fondu pro výživné se vyplácejí osobám, které na ně mají nárok, dokud nedosáhnou věku 18 let. Tyto osoby mají nárok na dávky, dokud nedosáhnou věku 25 let, pokud se nadále vzdělávají ve školách nebo institucích vysokoškolského vzdělávání, a po dobu neurčitou, jestliže bylo potvrzeno, že trpí vážným zdravotním postižením. Dávky z fondu pro výživné lze získat za podmínky, že příjem rodiny na osobu nepřesahuje 900 PLN měsíčně. Pokud je tato částka překročena v důsledku uplatnění zásady „zlotý za zlotý“ (złotówka za złotówkę), osoba, která má nárok na výživné, neztrácí nárok na dávku. Osoba, která má nárok na výživné, obdrží částku představující rozdíl mezi částkou dávky z fondu pro výživné splatné oprávněné osobě, a částkou, o kterou je překročen příjem rodiny na osobu. Pokud je částka takto vypočtené dávky nižší než 100 PLN, podpora není přiznána.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

V oblasti výživného mohou nastat tyto situace:

1. osoba, která je povinna platit výživné, dobrovolně plní vyživovací povinnost;

2. strany dosáhnou mimosoudní dohody ohledně vyživovací povinnosti;

3. osoba, která je povinna platit výživné, tuto povinnost neplní. V takovém případě lze výživné vymáhat žalobou k okresnímu soudu (sąd rejonowy), který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby (§ 32 občanského soudního řádu), nebo bydliště odpůrce (§ 27 odst. 1 občanského soudního řádu), popřípadě je možné nárok uplatnit v rámci řízení o rozvodu či rozluce u krajského soudu (sąd okręgowy).

Žaloba je osvobozena od soudních poplatků. Měla by však splňovat požadavky na podání, to znamená, že by měla obsahovat název soudu, u něhož se podává; jména a příjmení stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců, PESEL (vnitrostátní identifikační číslo); druh písemnosti; jasný popis návrhu; hodnotu nároku; popis skutečností, které zdůvodňují návrh, a v nezbytných případech také příslušnost soudu; podpis strany nebo jejího zákonného zástupce nebo právního zástupce (musí být přiložena plná moc); seznam příloh; bydliště či sídla stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců a popis nároku. Následná podání musí obsahovat odkaz na spis. K žalobě musí být přiložen také rodný list dítěte, ve kterém je žalovaný (tj. odpůrce) uveden jako rodič dítěte; případně lze spolu se žalobou na výživné podat návrh na určení rodičovství;

4. je rovněž možné uzavřít dohodu před notářem; v takovém případě okresní soud vydá pouze usnesení o vykonatelnosti dohody. Uzavření dohody před notářem je zpoplatněno, stejně jako návrh na vydání exekučního příkazu;

5. dohody/smíru lze dosáhnout také u soudu, přičemž v takovém případě může být žalovaný osvobozen od placení soudního poplatku, nebo může být povinen zaplatit pouze jeho polovinu.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Za osobu, která má nárok na výživné, mohou podat žalobu na výživné tyto osoby:

– právní zástupce (kromě advokáta a právního poradce mohou být právním zástupcem tyto osoby: rodiče, manžel/manželka, sourozenci, příbuzní ve vzestupné linii nebo osoby, jejichž vztah k osobě, která má nárok na výživné, vznikl osvojením, jakož i osoby, které spravují majetek osoby mající nárok na výživné),

– zástupce místní samosprávy odpovědný za sociální pomoc (podle zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci [viz Věstník zákonů (Dziennik Ustaw) 2004, č. 64, položka 593]; těmito zástupci jsou: vedoucí pracovník obecního střediska sociální pomoci nebo okresního střediska pro podporu rodin),

– § 61 odst. 1 bod 1 občanského soudního řádu stanoví, že nevládní organizace mohou v rámci svých zákonných povinností zahájit řízení o výživném s písemným souhlasem dotčené fyzické osoby,

– státní zástupce, je-li to nutné k zachování právního řádu a prosazení veřejného zájmu.

Za nezletilé, kteří mají nárok na výživné, jednají zákonní zástupci. Po dosažení zletilosti však děti jednají samy.

Pokud druh nebo přítel osoby, která má nárok na výživné, není jednou z osob uvedených výše, nemůže za tuto osobu sám jednat.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle občanského soudního řádu mají věcnou příslušnost ve věcech týkajících se výživného okresní soudy. Místní příslušnost je určena podle místa bydliště osoby, která má nárok na výživné, nebo místa bydliště odpůrce. Příslušnost soudů pro konkrétní obce je upřesněna v nařízení ministra spravedlnosti ze dne 28. prosince 2018 o určování sídel a příslušnosti odvolacích soudů, krajských soudů a soudů okresních a o rozsahu jejich pravomocí (Věstník zákonů 2018, položka 2548).

Krajské soudy jsou příslušné ve věcech týkajících se uznávání rozhodnutí soudů členských států EU v Polsku (§ 11511 odst. 1 občanského soudního řádu), pokud bylo rozhodnutí vydáno před tím, než stát, v němž bylo vydáno, začal být vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 331, 16.12.2009, s. 17), tj. před 18. červnem 2011.

V souladu s § 115314 občanského soudního řádu existují v Polsku následující exekuční tituly:

1) rozhodnutí vydaná soudy členských států EU a smíry a úřední dokumenty vydané těmito státy, na které se vztahuje nařízení č. 1215/2012, jsou-li vykonatelné;

2) rozhodnutí vydaná soudy členských států EU, smíry a úřední dokumenty vydané těmito státy, které jsou potvrzeny jako evropský exekuční titul;

3) evropské platební rozkazy vydané soudy členských států EU, jež byly v těchto státech prohlášeny za vykonatelné podle nařízení č. 1896/2006;

4) rozsudky vydané soudy členských států EU v rámci evropského řízení o drobných nárocích a potvrzené v těchto státech podle nařízení č. 861/2007;

5) rozhodnutí o vyživovací povinnosti vydaná v členském státě EU, který je stranou Haagského protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (Úř. věst. L 331, 16.12.2009, s. 17), jakož i smíry a úřední dokumenty týkající se vyživovací povinnosti ze států, na něž se vztahuje nařízení č. 4/2009;

6) rozhodnutí vydaná v členských státech EU zahrnující ochranná opatření, na něž se vztahuje nařízení č. 606/2013, jsou-li vykonatelná.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Ve věcech týkajících se výživného není nutné právní zastoupení advokátem. Strany mohou jednat samy nebo prostřednictvím kvalifikovaných zástupců.

Pro více informací o možnosti jmenování advokáta z moci úřední za účelem jednání jménem strany, která má nárok na výživné, viz body 7 a 20.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Strana, která žádá o výživné, a odpůrce ve věci týkající se snížení výživného jsou osvobozeni od soudních poplatků [§ 96 odst. 1 bod 2 zákona ze dne 28. července 2005 o soudních nákladech v občanskoprávních věcech (Věstník zákonů 2005, č. 167, položka 1398, ve znění pozdějších předpisů)]. Tyto osoby jsou osvobozeny v plném rozsahu, což znamená, že jim nejsou účtovány žádné soudní poplatky, náklady na odvolání ani náklady spojené s výkonem rozhodnutí.

Osoba, která je povinna platit výživné, může rovněž požádat o osvobození od soudních poplatků, pokud požaduje změnu výše přiznané částky. V těchto situacích je třeba předložit prohlášení o majetku a příjmech. Soud vydá rozhodnutí po přezkoumání žádosti.

Kromě toho může strana, která je osvobozena od soudních poplatků, požádat o právní pomoc ve formě advokáta jmenovaného z moci úřední. Je-li žádosti o advokáta vyhověno, hradí odměnu advokáta druhá strana. Pokud osoba s právní pomocí danou věc prohraje, hradí se odměna advokáta ze státní pokladny.

Práva občanů členských států se v tomto ohledu řídí zákonem ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na pomoc za účelem smírného řešení sporu před zahájením občanskoprávních řízení (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Částka výživného závisí na příjmu a finančních možnostech osoby, která má výživné platit (povinná osoba), a na přiměřených potřebách osoby, která má na výživné nárok (oprávněná osoba). Potřeby oprávněné osoby zahrnují vše, co tato osoba potřebuje k obživě, a to jak ve smyslu materiálním, tak nemateriálním (kulturní a duchovní potřeby). Potřeby nezletilých zahrnují také náklady na jejich výchovu. Při posuzování příjmů a finančních možností povinné osoby se nezohledňuje příjem, který skutečně má, nýbrž příjem, který by mohla mít, pokud by v plném rozsahu využila své výdělečné možnosti. To znamená, že placení výživného může být nařízeno i nezaměstnané osobě, která nemá pravidelný příjem, a platby mohou být vymáhány.

Pokud se změní okolnosti, lze požádat o změnu rozhodnutí soudu nebo dohody o výživném. O tuto změnu může požádat kterákoli strana vyživovacího vztahu. V závislosti na skutečných okolnostech může strana požádat o zrušení vyživovací povinnosti nebo o navýšení či snížení výše výživného. Výši příspěvku lze změnit, pokud se zvýšily či snížily přiměřené potřeby oprávněné osoby nebo výdělečné možnosti povinné osoby.

V Polsku není stanovena žádná pevná částka výživného a výživné se nepočítá jako pevný procentní podíl příjmu povinné osoby. V roce 2014 činila hrubá minimální mzda 1 680 PLN (přibližně 400 EUR). V roce 2013 byla průměrná hrubá měsíční mzda 3 650 PLN (přibližně 900 EUR). V dalších letech pak hrubá minimální mzda činila 1 750 PLN (2015), 1 850 PLN (2016), 2 250 PLN (2019), 2 600 PLN (2020), 2 800 PLN (2021) a 3 010 PLN (2022). V období od ledna do června 2023 činí 3 490 PLN a od července 2023 bude činit 3 600 PLN.  
V praxi se ve většině případů pohybuje částka výživného, kterou soudy přiznají, od 300 PLN do 1 000 PLN měsíčně na každé dítě. Částka výživného nepodléhá automatické indexaci v závislosti na věku dítěte nebo na míře inflace.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné musí platit osoba, která je ve vykonatelném titulu označena jako dlužník. V Polsku se přiznané výživné zpravidla platí každý měsíc v polských zlotých zákonnému zástupci nezletilého (v hotovosti nebo bankovním převodem), obvykle do desátého dne měsíce. V případě prodlení při placení výživného stanoví rozhodnutí zákonné úroky (§ 481 odst. 2 občanského zákoníku); od 8. září 2022 činí zákonné úroky 12,25 % ročně.

Vyživovací povinnost proto zpravidla nese výhradně osoba povinná. Jestliže tato osoba neplatí výživné dobrovolně, může oprávněná osoba požádat orgán příslušný pro nucený výkon rozhodnutí (obvykle soudního vykonavatele) o zahájení exekuce. Exekuci lze rovněž zahájit také z moci úřední na podnět soudu prvního stupně, který vydal rozhodnutí, jímž byla stanovena výše výživného. Oprávněná osoba může s vykonatelným titulem rovněž žádat o srážky ze mzdy zaměstnavatele dlužníka nebo instituci, která vyplácí dlužníkovi důchod. Tato žádost je pro stranu, která je povinna platit, závazná.

Po dosažení zletilosti se dítě stává nezávislým věřitelem a výživné musí být vypláceno jemu, ledaže by jako zletilý věřitel souhlasilo s dosavadní formou platby (např. udělením plné moci a jejím předložením vykonávajícímu orgánu). Není nutné měnit rozhodnutí o výživném ani uvádět, že výživné se má vyplácet zletilé osobě.

Návrh na zahájení exekučního řízení proti dlužníkovi výživného lze podat u kteréhokoli soudního vykonavatele, tj. soudního exekutora. V souladu s § 921 občanského soudního řádu provádí exekuci nemovitého majetku soudní exekutor soudu, v jehož obvodu se daná nemovitost nachází. Pokud nemovitost spadá do příslušnosti více soudů, vybere si mezi nimi věřitel. Řízení zahájené na žádost jednoho věřitele lze však připojit k řízením zahájeným jinými věřiteli. Za tímto účelem soudní exekutor, jenž zahájil exekuci, uvědomí soudního exekutora, který může být za zahájení a následné dokončení exekuce odpovědný.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže povinná osoba vyživovací povinnost dobrovolně neplní, může k tomu být donucena (viz bod 9).

S ohledem na § 209 zákona ze dne 6. června 1997 – trestního zákoníku (Věstník zákonů 1997, č. 88, položka 553) navíc každé osobě, která se vyhýbá plnění vyživovací povinnosti stanovené soudním rozhodnutím, dohodou uzavřenou před soudem nebo jiným orgánem nebo podle jiné dohody, hrozí peněžitý či jiný trest nebo trest odnětí svobody až na jeden rok, pokud se celková výše nedoplatků rovná nejméně třem pravidelným platbám výživného nebo pokud zpoždění s úhradou nepravidelné platby výživného přesáhne tři měsíce. Pokud pachatel způsobí, že oprávněná osoba není schopna uspokojit své základní životní potřeby, hrozí mu peněžitý či jiný trest nebo trest odnětí svobody až na dva roky.

Trestný čin je stíhán na žádost poškozeného, instituce sociálního zabezpečení nebo subjektu, který podniká kroky proti dlužníkovi na výživném. Byly-li věřiteli přiznány příslušné rodinné dávky nebo příspěvky splatné v případě neschopnosti vymáhat výživné, je trestní stíhání vedeno z moci úřední.

Ustanovení § 5 odst. 3b bodu 2 zákona ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2007, č. 192, položka 1378), uvádí, že příslušný orgán může požádat o odebrání řidičského průkazu dlužníka.

Jestliže je exekuce neúspěšná, může soudní vykonavatel požádat, aby byla povinná osoba zapsána do rejstříku dlužníků, kteří neplní své peněžité závazky.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Podle § 1083 odst. 2 občanského soudního řádu lze neuhrazené platby výživného v plném rozsahu získat obstavením bankovního účtu.

Podle § 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá mzda za práci exekuci v rozsahu stanoveném v zákoníku práce. Zpravidla lze obstavit 60 % mzdy. Obstavit lze také až tři pětiny částky poskytované na zvláštní účely ze státní pokladny, zejména granty a podporu (§ 831 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu).

Podle § 829 občanského soudního řádu jsou navíc z exekuce vyloučeny tyto položky:

1) potřeby pro domácnost, ložní prádlo, spodní prádlo a běžné oblečení, které jsou pro dlužníka a závislé rodinné příslušníky nezbytně nutné, jakož i oděvy nezbytně nutné k výkonu služby či profese;

2) zásoby potravin a paliva, které dlužník a závislí rodinní příslušníci nezbytně potřebují na dobu jednoho měsíce;

3) jedna kráva, nebo dvě kozy, nebo tři ovce, které jsou nezbytné k obživě dlužníka a závislých rodinných příslušníků, společně se zásobami krmiva a podestýlkového materiálu dostačujícími do příští sklizně;

4) nástroje a jiné předměty, které dlužník potřebuje pro výkon výdělečné činnosti, a suroviny potřebné k výrobnímu procesu po dobu jednoho týdne, kromě motorových vozidel;

5) v případě, že má dlužník pravidelné stálé zaměstnání, peněžní částka odpovídající nevymahatelné části mzdy na období do další splatnosti, a v případě dlužníků bez pravidelné mzdy peněžní částka, která je nezbytně nutná k obživě dlužníka a závislých rodinných příslušníků po dobu dvou týdnů;

6) předměty nezbytné pro vzdělávací účely, osobní doklady, dekorace a předměty používané k náboženským úkonům, jakož i předměty každodenní potřeby, které lze prodat pouze za cenu výrazně nižší, než je jejich hodnota, ale které mají vysokou užitnou hodnotu pro dlužníka;

7) léčivé přípravky ve smyslu farmaceutického zákona ze dne 6. září 2001 (Věstník zákonů 2019, položka 499, ve znění pozdějších předpisů) nezbytné k fungování zdravotnické instituce ve smyslu právních předpisů o zdravotní péči na období tří měsíců a léčivé přípravky, které jsou nezbytné pro její fungování ve smyslu zákona o léčivých přípravcích ze dne 20. května 2010 (Věstník zákonů, č. 107, položka 679 a Věstník zákonů z roku 2011, č. 102, položka 586 a č. 113, položka 637);

8) předměty, které jsou nezbytné z důvodu zdravotního postižení dlužníka nebo jeho rodinných příslušníků.

Podle § 833 odst. 6 občanského soudního řádu nepodléhá nucenému výkonu rovněž výživné, náhrady splatné v případě neschopnosti vymáhat výživné, rodinné dávky, porodné nebo příspěvek na péči, příspěvky pro úplné sirotky, ošetřovné, sociální dávky, integrační dávky, dávky při výchově nebo jednorázová dávka uvedená v § 10 zákona ze dne 4. listopadu 2016 o podpoře těhotným ženám a jejich rodinám Za życiem (Za život) (Věstník zákonů 2019, položka 473).

Ministr spravedlnosti ve spolupráci s ministrem zemědělství a ministrem financí vymezí ve formě ministerského nařízení, jaké předměty patřící zemědělci nemohou být předmětem nuceného výkonu (§ 830 občanského soudního řádu).

Kromě toho § 831 občanského soudního řádu stanoví, že nelze exekucí postihnout zejména dávky sociální pomoci ve smyslu zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci (Věstník zákonů 2013, položka 182, ve znění pozdějších předpisů) a pohledávky splatné dlužníkovi ze státního rozpočtu nebo národního zdravotního fondu (Narodowy Fundusz Zdrowia) za poskytování zdravotní péče ve smyslu zákona ze dne 27. srpna 2004 o dávkách v oblasti zdravotní péče financovaných z veřejných prostředků (Věstník zákonů 2008, č. 164, položka 1027, ve znění pozdějších předpisů) před poskytnutím těchto dávek, a to až do výše 75 % každé platby, pokud se nejedná o pohledávky dlužníkových zaměstnanců nebo poskytovatelů služeb uvedené v § 5 odst. 41 písm. a) a b) zákona o poskytování dávek v oblasti zdravotní péče z veřejných prostředků ze dne 27. srpna 2004.

Ustanovení § 137 odst. 1 zákona o rodině a opatrovnictví uvádí, že nároky výživného se promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě. Je však třeba poznamenat, že tato promlčecí lhůta se týká nároků, které nebyly uplatněny.

Ustanovení § 121 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že pokud jde o nároky dětí vůči rodičům po dobu trvání rodičovské zodpovědnosti, nezačne promlčecí lhůta plynout, a jestliže již plynout začala, bude pozastavena.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jak je zmíněno výše v bodě 4, žalobu na výživné mohou za oprávněnou osobu podat mimo jiné vedoucí pracovníci středisek sociální pomoci, určité sociální organizace, zástupci místní samosprávy odpovědní za sociální pomoc a v některých případech státní zástupci. Tyto subjekty mohou rovněž podpořit navrhovatele tím, že se připojí k probíhajícímu řízení o výživném. Jejich úlohou pak je poskytovat osobě, která má nárok na výživné, podporu během soudního řízení.

S vymáháním výživného v zahraničí pomáhají oprávněným osobám krajské soudy, jež v rámci mezinárodního práva vystupují jako ústřední orgány. Prostřednictvím příslušného krajského soudu lze rovněž požádat o mezinárodní právní pomoc (např. osvobození od soudních poplatků či přidělení právního zástupce). Je však třeba mít na paměti, že to, zda je tato právní pomoc bezplatná či částečně zpoplatněná, záleží na pravidlech přijímajícího státu.

Osobám pobývajícím v zahraničí, které si přejí vymáhat výživné vůči dlužníkovi, který má bydliště v Polsku, může být při podávání žaloby poskytnuta pomoc ze strany příslušných zahraničních ústředních orgánů (seznam je k dispozici zde: https://www.gov.pl/web/stopuprowadzeniomdzieci/lista-organow-centralnych), které poté v souladu s rozdělením odpovědnosti v ústředních orgánech v Polsku postoupí dokumentaci k dalšímu vyřízení ministerstvu spravedlnosti (oddělení mezinárodních rodinných řízení při odboru pro záležitosti rodiny a nezletilých).

Návrh lze rovněž podat přímo u příslušného okresního soudu nebo vykonávajícího orgánu.

Informace o tom, jak získat bezplatnou právní pomoc, jsou k dispozici rovněž na internetových stránkách: https://np.ms.gov.pl/

Je však třeba poznamenat, že polské ústřední orgány – jak ministerstvo spravedlnosti, tak okresní soudy – nezastupují strany ani nemohou poskytovat právní poradenství namísto kvalifikovaných zástupců.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Zákon ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2009, č. 1, položka 7, ve znění pozdějších předpisů) stanoví pravidla upravující státní pomoc pro osoby mající nárok na výživné v případech, kdy je vymáhání výživného neúspěšné.

Dávky z fondu pro výživné lze získat pouze tehdy, pokud příjem rodiny na osobu nepřesahuje 800 PLN měsíčně, od 1. července 2020 pak 900 PLN měsíčně.
Od 1. července 2020 se uplatní rovněž pravidlo „zlotý za zlotý“ – pokud příjem rodiny na osobu překročí výše uvedenou částku 900 PLN, podpora se sníží a bude splatná ve výši představující rozdíl mezi částkou dávky z fondu pro výživné splatné oprávněné osobě a částkou, o kterou je překročen příjem rodiny na osobu (§ 9 odst. 2a). Pokud je však dávka vypočítaná tímto způsobem nižší než 100 PLN, bude vydáno rozhodnutí o zamítnutí a dávka nebude vyplacena (§ 9 odst. 2b).

Návrhy se podávají na obecním či městském úřadě, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby. Vyplácení dávek z fondu lze také přenést na organizační složku obce, např. na centrum sociální péče.

Pokud však osoba, která má nárok na zálohu na výživné, žije v zařízení, které poskytuje plnou penzi (např. ve středisku sociální pomoci, zařízení pro výchovnou péči, diagnostickém ústavu nebo nápravném zařízení pro mladistvé), nebo v pěstounské rodině, vstoupila do manželství nebo má dítě a má nárok na rodinnou dávku, záloha se této osobě nevyplatí.

Tento zákon se použije pouze v případě, že osoba, která má nárok na výživné, má během doby, v níž je dávka splatná, bydliště v Polsku. Další informace naleznete na adrese https://www.gov.pl/web/rodzina/wiadczenia-z-funduszu-alimentacyjnego

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

Jestliže má dlužník bydliště v zahraničí a oprávněná osoba má bydliště v Polsku, krajský soud, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby, pomůže ve své roli příslušného ústředního orgánu této osobě podat žalobu na výživné. Pomoc zahrnuje poskytnutí veškerých nezbytných informací a pomoci oprávněné osobě, aby mohla vyplnit požadované dokumenty, a kontrolu formální správnosti návrhu před jeho předložením příslušnému ústřednímu orgánu v zahraničí.

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano (příslušný ústřední orgán určený podle článku 49 nařízení (ES) č. 4/2009).

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Část A návrhu podaného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností vyplní krajský soud.

Seznam krajských soudů, které plní funkci ústředního orgánu (stav v květnu 2022)

Soud

Adresa

Telefon: (+48)

Fax: (+48)

E-mail

Krajský soud v Bělostoku (Sąd Okręgowy w Białymstoku)

ul. Marii Skłodowskiej-Curie 1

15-950 Białystok

85 7459220

85 7421517

oz@bialystok.so.gov.pl

Krajský soud v Bílsku-Bělé (Sąd Okręgowy w Bielsku-Białej)

ul. Cieszyńska 10

43-300 Bielsko-Biała

33 4990488

33 4990488

patrycja.pater-osuch@bielsko-biala.so.gov.pl

Krajský soud v Bydhošti (Sąd Okręgowy w Bydgoszczy)

ul. Wały Jagiellońskie 2

85-128 Bydgoszcz

52 3253155

52 3253255

oz@bydgoszcz.so.gov.pl

Krajský soud v Čenstochové (Sąd Okręgowy w Częstochowie)

ul. Dąbrowskiego 23/35

42-200 Częstochowa

34 3684425

34 3684420

prezes@czestochowa.so.gov.pl

anna.bocianowska@czestochowa.so.gov.pl

Krajský soud v Elbínku (Sąd Okręgowy w Elblągu)

pl. Konstytucji 1

82-300 Elbląg

55 6112409

55 6112408

55 6112215

oddzial.administracyjny@elblag.so.gov.pl

Krajský soud v Gdaňsku (Sąd Okręgowy w Gdańsku)

ul. Nowe Ogrody 30/34

80-803 Gdańsk

58 3213119

[výživné]

58 3213141[vedoucí správního úřadu]

58 3213234

section.oz@gdansk.so.gov.pl

Krajský soud v Hlivicích (Sąd Okręgowy w Gliwicach)

ul. Kościuszki 15

44-100 Gliwice

32 3380052

32 3380204

oz@gliwice.so.gov.pl

Krajský soud ve Velkopolském Hořově (Sąd Okręgowy w Gorzowie Wielkopolskim)

ul. Mieszka I 33

66-400 Gorzów Wielkopolski

95 7256718

95 7256702

95 7202807

95 7256790

marta.samolak@gorzow-wlkp.so.gov.pl

sekretariat@gorzow-wlkp.so.gov.pl

Krajský soud v Jelení Hoře (Sąd Okręgowy w Jeleniej Górze)

al. Wojska Polskiego 56

58-500 Jelenia Góra

75 6415113

75 7525113

oz@jelenia-gora.so.gov.pl

o.administracyjny@jelenia-gora.so.gov.pl

Krajský soud v Kališi (Sąd Okręgowy w Kaliszu)

al. Wolności 13

62-800 Kalisz

62 7657764

62 7574936

administracja@kalisz.so.gov.pl

Krajský soud v Katovicích (Sąd Okręgowy w Katowicach)

ul. Francuska 38

40-028 Katowice

32 6070183

32 7836806

32 6070184

obrot_zagraniczny@katowice.so.gov.pl

Krajský soud v Kielcích (Sąd Okręgowy w Kielcach)

ul. Seminaryjska 12 a

25-372 Kielce

41 3402320

41 3402382

41 3402492

41 3402320

oz@kielce.so.gov.pl

Krajský soud v Koninu (Sąd Okręgowy w Koninie)

ul. Energetyka 5

62-510 Konin

63 2464557

63 2426569

oz@konin.so.gov.pl

administracja@konin.so.gov.pl

Krajský soud v Koszalinu (Sąd Okręgowy w Koszalinie)

ul. Waryńskiego 7

75-541 Koszalin

94 3428750

94 3428897

administracja@koszalin.so.gov.pl

Krajský soud v Krakově (Sąd Okręgowy w Krakowie)

ul. Przy Rondzie 7

31-547 Kraków

12 6195241

12 6195262

12 6195204

12 6195665

oz@krakow.so.gov.pl

Krajský soud v Krosnu (Sąd Okręgowy w Krośnie)

ul. Sienkiewicza 12

38-400 Krosno

13 4373671

13 4373673

13 4320570

obrot.zagr@krosno.so.gov.pl

administracja@krosno.so.gov.pl

Krajský soud v Lehnici (Sąd Okręgowy w Legnicy)

ul. Złotoryjska 40

59-220 Legnica

76 7545036

76 7545107

76 7545012

oz@legnica.so.gov.pl

Krajský soud v Lublinu (Sąd Okręgowy w Lublinie)

ul. Krakowskie Przedmieście 43

20-076 Lublin

81 4601004

81 4601013

malgorzata.stec-szewczyk@lublin.so.gov.pl

obrotzagraniczny@lublin.so.gov.pl

Krajský soud v Lomži (Sąd Okręgowy w Łomży)

ul. Dworna 16

18-400 Łomża

86 2166281

86 2154254

86 2166753

sekretariat@lomza.so.gov.pl

Krajský soud v Lodži (Sąd Okręgowy w Łodzi)

XI Wydział Wizytacyjny (11. kontrolní oddělení)

Plac Dąbrowskiego 5

90-921 Łódź (pokój [místnost] 118)

42 6778799

42 2126082

oz@lodz.so.gov.pl

Krajský soud v Novém Sadci (Sąd Okręgowy w Nowym Sączu)

ul. Pijarska 3

33-300 Nowy Sącz

18 4482145

18 4482185

alimenty@nowysacz.so.gov.pl

Krajský soud v Olštýně (Sąd Okręgowy w Olsztynie)

ul. Dąbrowszczaków 44A 10-543 Olsztyn

89 5216049

89 6123838

oz@olsztyn.so.gov.pl

Krajský soud v Opolí (Sąd Okręgowy w Opolu)

pl. Daszyńskiego 1

45-064 Opole

77 5418134

77 5418109

obrot.zagr@opole.so.gov.pl

Krajský soud v Ostrolence (Sąd Okręgowy w Ostrołęce)

ul. Gomulickiego 5

07-410 Ostrołęka

29 7650130

29 7650181

sekretariat@ostroleka.so.gov.pl

Krajský soud v Petrkově (Sąd Okręgowy w Piotrkowie Trybunalskim)

ul. Słowackiego 5

97-300 Piotrków Trybunalski

44 6494159

44 6494121

44 6478919

oz@piotrkow-tryb.so.gov.pl

Krajský soudv Plocku (Sąd Okręgowy w Płocku)

pl. Narutowicza 4

09-404 Płock

24 2697320

24 2697364

24 2625253

oz@plock.so.gov.pl

urszula.wyrwas@plock.so.gov.pl

Krajský soud v Poznani (Sąd Okręgowy w Poznaniu)

ul. Stanisława Hejmowskiego 2

61-736 Poznań

61 6283730

61 6283731

61 6283734

61 6283739

opzagr@poznan.so.gov.pl

Krajský soud v Přemyšli (Sąd Okręgowy w Przemyślu)

ul. Konarskiego 6

37-700 Przemyśl

16 6761336

16 6761353

m.telega@przemysl.so.gov.pl

Krajský soud v Radomi (Sąd Okręgowy w Radomiu)

ul. Marszałka

J. Piłsudskiego 10

26-600 Radom

48 6776780

48 6776788

48 3680287

wizytacje@radom.so.gov.pl

Krajský soud v Rybniku (Sąd Okręgowy w Rybniku)

ul. Józefa Piłsudskiego 33

44-200 Rybnik

32 7840578

32 7840402

oz@rybnik.so.gov.pl

Krajský soud v Řešově (Sąd Okręgowy w Rzeszowie)

Plac Śreniawitów 3

35-959 Rzeszów

17 8756394

17 8627265

elzbieta.czudec@rzeszow.so.gov.pl

Krajský soud v Siedlcích (Sąd Okręgowy w Siedlcach)

ul. Sądowa 2

08-110 Siedlce

25 6407846

25 6407812

poczta@siedlce.so.gov.pl

Krajský soud v Sieradzi (Sąd Okręgowy w Sieradzu)

al. Zwycięstwa 1

98-200 Sieradz

43 8266650

43 8266607

43 8271014

sekretariat@sieradz.so.gov.pl

administracja@sieradz.so.gov.pl

marta.kazmierczak@sieradz.so.gov.pl

Krajský soud ve Slupsku (Sąd Okręgowy w Słupsku)

ul. Zamenhofa 7

76-200 Słupsk

59 8469543

59 8469513

59 8469424

59 8469429

agnieszka.kozlowska@slupsk.so.gov.pl

referat.wiz@slupsk.so.gov.pl

Krajský soud v Suvalkách (Sąd Okręgowy w Suwałkach)

ul. Waryńskiego 45

16-400 Suwałki

87 5631213

87 5631300

87 5631303

sekretariat@suwalki.so.gov.pl

anna.klekotko@suwalki.so.gov.pl

Krajský soud ve Štětíně (Sąd Okręgowy w Szczecinie)

ul. Małopolska 17

70-227 Szczecin

91 4830170

91 4830147

91 4830170

obrot.zagraniczny@szczecin.so.gov.pl

Krajský soud ve Svídnici (Sąd Okręgowy w Świdnicy)

pl. Grunwaldzki 14

58-100 Świdnica

74 8518287

74 8518270

dorota.molag@swidnica.so.gov.pl

aneta.zajaczkowska@swidnica.so.gov.pl

Krajský soud v Tarnobřehu (Sąd Okręgowy w Tarnobrzegu)

ul. Sienkiewicza 27

39-400 Tarnobrzeg

15 6882500

15 6882678

15 8229756

oz@tarnobrzeg.so.gov.pl

halina.rojek@tarnobrzeg.so.gov.pl

magdalena.kochowska-lezon@tarnobrzeg.so.gov.pl

Krajský soud v Tarnově (Sąd Okręgowy w Tarnowie)

ul. J. Dąbrowskiego 27

33-100 Tarnów

14 6887409

14 6887417

sad_okregowy@tarnow.so.gov.pl

Krajský soud v Toruni (Sąd Okręgowy w Toruniu)

ul. Piekary 51

87-100 Toruń

56 6105609

56 6555706

oz@torun.so.gov.pl

Krajský soud ve Varšavě (Sąd Okręgowy w Warszawie)

al. „Solidarności“ 127

00-898 Warszawa

22 4401154 [výživné]

22 6544443

22 6544411

paulina.luscinska-dziurda@warszawa.so.gov.pl

a.kowalczyk@warszawa.so.gov.pl

Krajský soud pro Varšavu-Pragu ve Varšavě (Sąd Okręgowy Warszawa-Praga w Warszawie)

ul. Poligonowa 3

04-051 Warszawa

22 4177393


oz@warszawapraga.so.gov.pl

dariusz.olowski@warszawapraga.so.gov.pl

Krajský soud ve Vladislavi (Sąd Okręgowy we Włocławku)

ul. Wojska Polskiego 22

87-800 Włocławek

54 4120365

54 4118575

oz@wloclawek.so.gov.pl

Krajský soud ve Vratislavi (Sąd Okręgowy we Wrocławiu)

ul. Sądowa 1

50-046 Wrocław

71 3704391

71 7482964

oz@wroclaw.so.gov.pl

Krajský soud v Zámostí (Sąd Okręgowy w Zamościu)

ul. Wyszyńskiego 11

22-400 Zamość

84 6316927

84 6316928

84 6316993

aneta.juszczak@zamosc.so.gov.pl

prezes@zamosc.so.gov.pl

Krajský soud v Zelené Hoře (Sąd Okręgowy w Zielonej Górze)

pl. Słowiański 1

65-069 Zielona Góra

68 3220221

68 4567769

oz@zielona-gora.so.gov.pl

zaneta.pejs@zielona-gora.so.gov.pl

katarzyna.andrzejuk@zielona-gora.so.gov.pl

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Článek 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností nevyžaduje, aby byly návrhy činěny prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Návrhy lze při splnění formálních požadavků stanovených v kapitolách IV a VI nařízení a v občanském soudním řádu zasílat přímo příslušnému polskému soudu.

Podrobnosti o odesílajících orgánech jsou k dispozici na adrese:

https://www.gov.pl/web/stopuprowadzeniomdzieci/lista-organow-centralnych

Odesílající orgány v zahraničí uvedené v prohlášeních, která jsou přiložena k nařízení, poskytují osobám majícím nárok na výživné všechny nezbytné informace, pomáhají jim vyplnit požadované dokumenty, kontrolují, zda je návrh formálně správný, a zasílají jej do zahraničí.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Jestliže soud přiznal výživné a věc spadá do působnosti nařízení (ES) č. 4/2009, může věřitel, který má bydliště v zahraničí, využít postup stanovený v uvedeném nařízení a obrátit se na příslušný odesílající orgán v zemi, v níž má bydliště, nebo podat k příslušnému soudu návrh na prohlášení zahraničního rozhodnutí za vykonatelné (viz bod 5). Návrhy na exekuci se podávají úřadu jakéhokoli soudního vykonavatele.

Jestliže Polsko a země, v níž má věřitel bydliště, jsou stranami úmluvy nebo dvoustranné dohody o uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech výživného, poskytuje se taková pomoc v rozsahu stanoveném v takové dohodě. Dvoustranné dohody zpravidla stanoví, že návrhy a žádosti se podávají polskému soudu přímo nebo prostřednictvím soudu země, kde byl vydán rozsudek. V druhém případě se návrhy a žádosti odesílají prostřednictvím ústředních orgánů, obvykle ministerstva spravedlnosti nebo orgánů oznámených pro účely Newyorské úmluvy:

http://treaties.un.org/doc/Publication/MTDSG/Volume%20II/Chapter%20XX/XX-1.en.pdf

Podrobnosti o soudech naleznete na adrese

https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/znajdz-wybrany-sad-powszechny

a podrobnosti o soudních vykonavatelích na adrese http://komornik.pl/

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, od 18. června 2011.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Rozhodná pravidla v Polsku obsahuje zákon ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67, ve znění pozdějších předpisů) a směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech (Úř. věst. L 26/41, 31.1.2003, s. 90). Ta doplňují ustanovení občanského soudního řádu a zákona o soudních poplatcích v občanskoprávních věcech. Strana, která očekává, že jí bude přiznána konkrétní forma pomoci (např. jmenování advokáta, překlad dokumentů, úhrada cestovních nákladů), by tuto skutečnost měla jasně sdělit soudu ve formuláři žádosti EU.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Dne 28. dubna 2011 byl přijat zákon, kterým se mění občanský soudní řád a některé další zákony (zákon ze dne 28. dubna 2011, kterým se mění občanský soudní řád, zákon o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie a o právu na pomoc za účelem smírného řešení sporu před zahájením občanskoprávních řízení a zákon o pomoci osobám, které mají nárok na výživné – Věstník zákonů 2011, č. 129, položka 735), podle nějž může polský ústřední orgán nařídit orgánu, který je příslušný pro dlužníka, aby vedl šetření ve věci výživného.

Není-li místo pobytu žalovaného nebo účastníka známo, zašle ministerstvo spravedlnosti dotazy do centrálních a místních registrů a záznamů (což zahrnuje i možnost využít databázi PESEL.SAD) za účelem určení příslušného soudu nebo soudního vykonavatele nebo odpovědi na žádost o zvláštní opatření. V současné době nejsou plánovány žádné změny zákonných základů, financování a týmu ústředního orgánu s cílem zajistit provedení úkolů popsaných v článku 51.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 26/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.