Upozorňujeme, že výchozí polština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady
Swipe to change

Vyživovací povinnost

Polsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Podle §128 zákona o rodině a opatrovnictví se „vyživovací povinností“ rozumí povinnost přímých pokrevních příbuzných a sourozenců poskytovat prostředky na obživu (včetně oblečení, potravin, bydlení, paliva a léčivých přípravků) a v nezbytných případech také prostředky na výchovu (včetně péče o tělesný a duševní rozvoj a zajištění přístupu ke vzdělání a kultuře).

„Výživným“ se rozumí peněžitý nebo věcný příspěvek. V případě dětí zahrnuje také osobní podíl na jejich výchově a práci ve společné domácnosti v souladu s vyživovací povinností.

„Pohledávkou na výživném“ se rozumí právo osoby požadovat splnění vyživovací povinnosti, kterou vůči ní má jiná osoba.

Vyživovací povinnost zpravidla vzniká na základě různých druhů rodinných vztahů. V závislosti na druhu rodinného vztahu polské právo rozlišuje následující druhy vyživovací povinnosti:

1. vyživovací povinnost mezi příbuznými (zvláštní formou této povinnosti je výživné na dítě). V případě příbuzných mají nárok na výživné pouze osoby v obtížné finanční situaci. Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které se o sebe nedokážou samy postarat, pokud příjem z majetku dítěte nestačí na pokrytí nákladů na jeho obživu a výchovu. Děti starší 18 let již nárok na výživné nemají, ledaže si přejí pokračovat ve studiu a jejich dosavadní výsledky tuto volbu opodstatňují nebo zachování vyživovací povinnost odůvodňuje jejich zdravotní stav či osobní situace. Kromě toho nejsou rodiče povinni platit výživné na děti, které jsou starší 18 let a které studium zanedbávají, nedosahují uspokojivých výsledků, nezískají známky nutné k pokračování ve studiu nebo nesloží zkoušky v předepsaných termínech, a z těchto důvodů nedokončí studium v době stanovené pro jejich studijní program.

Pokud není možné výživné získat nebo pokud je získání výživného mimořádně obtížné, může být placení výživného nařízeno jiným příbuzným (např. prarodičům dítěte, kteří jsou rodiči povinné osoby, jež se placení vyhýbá);

2. povinnost vyplývající z osvojení. Jestliže osvojením vznikne pouze vztah mezi osvojitelem a osvojencem, vyživovací povinnost osvojitele vůči osvojenci je nadřazena vyživovací povinnosti příbuzných ve vzestupné linii a sourozenců osvojené osoby vůči této osobě a vyživovací povinnost osvojence vůči jejím příbuzným ve vzestupné linii a sourozencům je až na posledním místě. Jinak se na osvojence vztahují pravidla stanovená v bodě 1;

3. povinnost mezi osobami spřízněnými prostřednictvím manželství (nevlastní matka, nevlastní otec, nevlastní děti). Nárok na výživné mají pouze osoby nacházející se v obtížné finanční situaci, pokud je uložení vyživovací povinnosti v dané situaci v souladu se zásadami společenského soužití. Podle polských právních předpisů a judikatury se „obtížnou finanční situací“ rozumí neschopnost osoby zajistit si naplnění vlastních opodstatněných potřeb z vlastních zdrojů a pomocí vlastního úsilí;

4. povinnost mezi manželi během manželství. V souladu s § 27 zákona o rodině a opatrovnictví smějí rodinní příslušníci nárokovat právo na „rovnocennou životní úroveň“ pro všechny rodinné příslušníky;

5. povinnost mezi manželi poté, co manželství skončilo: Jestliže je zjištěno, že rozvrat manželství zapříčinil výhradně jeden z manželů a rozvodem se výrazně zhorší finanční situace druhého z nich, může tento druhý z manželů požadovat, aby byly uspokojeny jeho přiměřené potřeby, a to i v případě, že se nenachází v obtížné finanční situaci. V ostatních případech může manžel nacházející se v obtížné finanční situaci požadovat, aby jeho bývalý manžel platil výživné odpovídající jeho přiměřeným potřebám a příjmu a finančním možnostem bývalého manžela. Vyživovací povinnost vůči manželovi zaniká, když se tento manžel znovu ožení/provdá. Pokud je však ten z manželů, který podle všeho nenese odpovědnost za rozvrat manželství, povinen platit výživné, vyživovací povinnost rovněž zaniká pět let po rozsudku o rozvodu, pokud soud toto pětileté období na žádost osoby, která má nárok na výživné, kvůli mimořádným okolnostem neprodlouží;

6. povinnost otce dítěte narozeného mimo manželství vůči matce dítěte. Otec, který není manželem matky, musí podle svých možností přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a porodem a náklady na tříměsíční výživné pro matku v době po narození dítěte. Pokud pro to existují závažné důvody, může matka požádat, aby otec přispíval na náklady na její obživu po dobu delší než tři měsíce.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče jsou povinni platit výživné na děti, které ještě nejsou schopny se o sebe samy starat. Jelikož děti jsou povinny pokračovat ve vzdělávání do věku 18 let, obvykle mají nárok na výživné, dokud nedosáhnou zletilosti, respektive dokonce dokud nedokončí magisterské studium či vyšší odborné studium.

Dávky ze státního fondu pro výživné se vyplácejí osobám, které na ně mají nárok, dokud nedosáhnou věku 18 let. Tyto osoby mají nárok na dávky, dokud nedosáhnou věku 25 let, pokud se nadále vzdělávají ve školách nebo institucích vysokoškolského vzdělávání, a po dobu neurčitou, jestliže bylo potvrzeno, že trpí vážným zdravotním postižením.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Ano, mohou nastat tyto situace:

1. osoba, která je povinna platit výživné, dobrovolně plní vyživovací povinnost;

2. strany dosáhnou dohody ohledně vyživovací povinnosti;

3. osoba, která je povinna platit výživné, tuto povinnost neplní. V takovém případě je třeba výživné vymáhat žalobou k okresnímu soudu (sąd rejonowy), který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby (§ 32 občanského soudního řádu), nebo bydliště odpůrce (§ 27 odst. 1 občanského soudního řádu), popřípadě nárok uplatnit v rámci řízení o rozvodu či rozluce u krajského soudu (sąd okręgowy).

Žaloba je osvobozena od soudního poplatku. Měla by však splňovat požadavky na písemnosti, to znamená, že by měla obsahovat název soudu, u něhož se podává, jména a příjmení stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců, druh písemnosti, jasný popis návrhu, hodnotu pohledávky, popis skutečností, které zdůvodňují návrh a v nezbytných případech také příslušnost soudu, podpis strany nebo jejího zákonného zástupce nebo právního zástupce (musí být přiložena plná moc), seznam příloh, bydliště či sídla stran, jejich zákonných zástupců a právních zástupců a popis nároku. Následné písemnosti musejí obsahovat spisové číslo.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Za osobu, která má nárok na výživné, mohou podat žalobu na výživné tyto osoby:

– právní zástupce (kromě advokáta a právního poradce mohou být právním zástupcem tyto osoby: rodiče, manžel/manželka, sourozenci, příbuzní ve vzestupné linii nebo osoby, jejichž vztah k osobě, která má nárok na výživné, vznikl osvojením, jakož i osoby, které spravují majetek osoby mající nárok na výživné),

– zástupce místní samosprávy odpovědný za sociální pomoc (podle zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci (viz Věstník zákonů (Dziennik Ustaw) 2004, č. 64, položka 593); těmito zástupci jsou vedoucí pracovníci obecních středisek sociální pomoci nebo okresních středisek pro podporu rodin),

– zástupce sociální organizace, která poskytuje podporu rodinám (výčet těchto organizací je uveden v nařízení ministra spravedlnosti ze dne 10. listopadu 2000 (Věstník zákonů 2000, č. 100, položka 1080)),

– státní zástupce, je-li to nutné k zachování právního řádu a prosazení veřejného zájmu.

Za nezletilé, kteří mají nárok na výživné, jednají zákonní zástupci. Po dosažení zletilosti však děti musejí jednat samy.

Pokud druh nebo přítel osoby, která má nárok na výživné, není jednou z osob uvedených výše, nemůže za tuto osobu sám jednat.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Podle občanského soudního řádu mají věcnou příslušnost ve věcech týkajících se výživného okresní soudy. Místní příslušnost je určena podle místa bydliště osoby, která má nárok na výživné, nebo místa bydliště odpůrce. Příslušnost soudů pro konkrétní obce je upřesněna v nařízení ministra spravedlnosti ze dne 25. října 2012 o určování sídel a příslušnosti odvolacích soudů, krajských soudů a soudů okresních (Věstník zákonů 2012, položka 1223).

Krajské soudy jsou příslušné ve věcech týkajících se uznávání rozhodnutí soudů členských států EU v Polsku (§ 11511 odst. 1 občanského soudního řádu), pokud bylo rozhodnutí vydáno předtím, než stát, v němž bylo vydáno, začal být vázán Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném ve věcech vyživovacích povinností (Úř. věst. L 331, 16.12.2009, s. 17).

Zahraniční rozhodnutí vydaná po 18. červnu 2011 v zemích EU vyjma Chorvatska, Dánska a Spojeného království musí okresní soud prohlásit za vykonatelná být podle § 115311 občanského soudního řádu.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Ve věcech týkajících se výživného není nutné právní zastoupení advokátem. Strany mohou jednat samy nebo prostřednictvím odborných zprostředkovatelů.

Pro více informací o možnosti jmenování advokáta z moci úřední za účelem jednání jménem strany, která má nárok na výživné, viz otázky 7 a 20.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Strana, která žádá o výživné, a odpůrce ve věci týkající se snížení výživného jsou podle polského práva osvobozeni od soudních poplatků (§ 96 odst. 1 bod 2 zákona ze dne 28. července 2005 o soudních nákladech v občanskoprávních věcech (Věstník zákonů 2005, č. 167, položka 1398, ve znění pozdějších předpisů)). Tyto osoby jsou osvobozeny v plném rozsahu, což znamená, že jim nejsou účtovány žádné soudní poplatky, náklady na odvolání ani náklady spojené s výkonem rozhodnutí.

Kromě toho může strana, která je osvobozena od soudních poplatků, požádat o právní pomoc ve formě advokáta jmenovaného z moci úřední. Je-li žádost o advokáta přijata, hradí odměnu advokáta druhá strana. Pokud osoba s právní pomocí danou věc prohraje, hradí se odměna advokáta ze státní pokladny.

Práva státních příslušníků členských států v tomto ohledu jsou upravena zákonem ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67, ve znění pozdějších předpisů). Informace o tomto zákoně jsou součástí informací, které Polsko poskytuje ohledně právní pomoci.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Částka výživného závisí na příjmu a finančních možnostech osoby, která má výživné platit (povinná osoba), a na přiměřených potřebách osoby, která má na výživné nárok (oprávněná osoba). Přiměřené potřeby oprávněné osoby zahrnují vše, co tato osoba potřebuje k obživě, a to jak ve smyslu materiálním, tak nemateriálním (kulturní a duchovní potřeby). Potřeby nezletilých zahrnují také náklady na jejich výchovu. Při posuzování příjmů a finančních možností povinné osoby se nezohledňuje příjem, který skutečně má, nýbrž příjem, který by mohla mít, pokud by v plném rozsahu využila své výdělečné možnosti. To znamená, že placení výživného může být nařízeno i nezaměstnané osobě, která nemá pravidelný příjem, a platby budou vymáhány.

Pokud se změní okolnosti, lze požádat o změnu rozhodnutí soudu nebo dohody o výživném. O tuto změnu může požádat kterákoli strana vyživovacího vztahu. V závislosti na skutečných okolnostech může strana požádat o zrušení vyživovací povinnosti nebo o navýšení či snížení výše výživného. Výši příspěvku lze změnit, pokud se zvýšily či snížily přiměřené potřeby oprávněné osoby, nebo výdělečné možnosti povinné osoby.

V Polsku není stanovena žádná pevná částka výživného a výživné se nepočítá jako pevný procentní podíl příjmu povinné osoby. V roce 2014 činila hrubá minimální mzda 1 680 PLN (přibližně 400 EUR). V roce 2013 byla průměrná hrubá měsíční mzda 3 650 PLN (přibližně 900 EUR). V praxi se ve většině případů pohybuje částka výživného, kterou soudy přiznají, od 300 PLN do 1 000 PLN měsíčně na jedno dítě. Částka výživného nepodléhá automatické indexaci v závislosti na věku dítěte nebo na míře inflace.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné musí platit osoba, která je ve vykonatelném titulu označena jako osoba povinná. V Polsku se přiznané výživné zpravidla platí každý měsíc v polských zlotých zákonnému zástupci nezletilého (v hotovosti nebo bankovním převodem), obvykle do 10. dne měsíce. V případě prodlení při placení výživného stanoví rozhodnutí zákonné úroky z neuhrazené částky (od roku 2008ve výši 13 % ročně). Pro další podrobnosti viz informace, které Polsko poskytuje ohledně zákonných úroků).

Vyživovací povinnost proto zpravidla nese výhradně osoba povinná. Jestliže tato osoba neplatí výživné dobrovolně, může oprávněná osoba požádat orgán příslušný pro nucený výkon rozhodnutí (obvykle soudního exekutor) o zahájení exekuce. Exekuci lze rovněž zahájit také z moci úřední na podnět soudu prvního stupně, který vydal rozhodnutí, jímž byla stanovena výše výživného. Oprávněná osoba může s vykonatelným titulem rovněž žádat o srážky ze mzdy zaměstnavatele povinného nebo instituci, která vyplácí povinnému důchod. Tato žádost je pro tyto osoby a instituce závazná.

Exekuce na nemovitém majetku povinné osoby vyžaduje samostatný návrh.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže povinná osoba vyživovací povinnost dobrovolně neplní, může k tomu být donucena (viz bod 9).

Podle § 209 trestního zákoníku navíc soustavné neplacení výživného představuje trestný čin, který lze postihnout pokutou, opatřením bez odnětí svobody nebo odnětím svobody až na dobu dvou let.

Ustanovení § 5 odst. 3 bodu 3 zákona ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2009, č. 1, položka 7, ve znění pozdějších předpisů), uvádí, že příslušný orgán může požádat o odebrání řidičského průkazu povinné osoby.

Jestliže je exekuce neúspěšná, může soudní exekutor požádat, aby byla povinná osoba zapsána do rejstříku dlužníků, kteří neplní své peněžité závazky.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Podle § 1083 odst. 2 občanského soudního řádu lze neuhrazené platby výživného v plném rozsahu získat obstavením bankovního účtu.

Podle § 833 odst. 1 občanského soudního řádu podléhá mzda za práci exekuci v rozsahu stanoveném v zákoníku práce. Zpravidla lze obstavit 60 % mzdy. Obstavit lze také až tři pětiny částky poskytované na zvláštní účely ze státní pokladny, zejména granty a podporu (§ 831 odst. 1 bod 2 občanského soudního řádu).

V souladu s § 829 občanského soudního řádu jsou z exekuce vyloučeny zejména tyto položky:

– potřeby pro domácnost a běžné oblečení, které jsou pro povinnou osobu a závislé rodinné příslušníky nezbytné, jakož i oděvy nezbytné k výkonu služby či profese,

– nástroje a jiné předměty, které povinná osoba potřebuje, aby mohla vykonávat výdělečnou činnost, kromě motorových vozidel,

– zásoby potravin a paliva, které povinná osoba a závislí rodinní příslušníci potřebují na dobu jednoho měsíce,

– peníze, které povinná osoba a její rodina potřebují k obživě po dobu dvou týdnů,

– předměty nezbytné pro studium, osobní listiny, ozdoby, předměty používané k náboženským rituálům a předměty každodenní potřeby, které by byly prodány výrazně pod svou hodnotou, mají však značnou uživatelskou hodnotu pro povinnou osobu.

Kromě toho § 831 občanského soudního řádu stanoví, že nelze exekucí postihnout dávky sociální pomoci ve smyslu zákona ze dne 12. března 2004 o sociální pomoci (Věstník zákonů 2013, položka 182, ve znění pozdějších předpisů) a pohledávky splatné povinné osobě ze státního rozpočtu nebo národního zdravotního fondu (Narodowy Fundusz Zdrowia) za poskytování dávek v oblasti zdravotní péče ve smyslu zákona ze dne 27. srpna 2004 o dávkách v oblasti zdravotní péče financovaných z veřejných prostředků (Věstník zákonů 2008, č. 164, položka 1027, ve znění pozdějších předpisů) před poskytnutím těchto dávek, a to až do výše 75 % každé platby.

Ustanovení § 137 odst. 1 zákona o rodině a opatrovnictví uvádí, že nároky výživného se promlčují ve tříleté promlčecí lhůtě.

Ustanovení § 121 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že v případě nároků dětí vůči rodičům po dobu trvání rodičovské odpovědnosti nezačne promlčecí lhůta plynout, a jestliže již plynout začala, bude pozastavena.

Jestliže povinná osoba zpochybňuje trvání vyživovací povinnosti vůči dospělému dítěti, může soudní exekutor požádat příjemce výživného, aby předložil osvědčení, které potvrzuje, že dosud pokračuje ve studiu, nemá žádné příjmy nebo absolvuje zdravotní léčbu, a proto finanční podporu ze strany povinné osoby stále potřebuje.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Jak je zmíněno výše v otázce 4, žádost o výživné mohou za osobu, která má nárok na výživné, podat mimo jiné vedoucí pracovníci středisek sociální pomoci, určité sociální organizace, zástupci místní samosprávy odpovědní za sociální pomoc a v některých případech státní zástupci. Tyto subjekty mohou rovněž podpořit navrhovatele tím, že se zúčastní probíhajících řízení o výživném. Jejich úlohou pak je poskytovat osobě, která má nárok na výživné, podporu během soudního řízení.

Krajské soudy pomáhají osobám majícím nárok na výživné podávat návrhy na výkon rozhodnutí ve věci výživného v zahraničí.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Zákon ze dne 7. září 2007 o pomoci osobám, které mají nárok na výživné (Věstník zákonů 2009, č. 1, položka 7, ve znění pozdějších předpisů) stanoví pravidla upravující státní pomoc pro osoby mající nárok na výživné v případech, kdy je vymáhání výživného neúspěšné.

Dávky z fondu pro výživné lze získat pouze v případě, že příjem rodiny na hlavu nepřesahuje 725 PLN (přibližně 170 EUR) měsíčně. Návrh se podává na obecním či městském úřadě, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby.

Pokud však osoba, která má nárok na zálohu na výživné, žije v zařízení, které poskytuje celodenní péči (např. ve středisku sociální pomoci, zařízení pro výchovnou péči, diagnostickém ústavu nebo nápravném zařízení pro mladistvé), nebo v pěstounské rodině, vstoupila do manželství nebo má dítě a má nárok na rodinnou dávku, záloha se této osobě nevyplatí.

Tento zákon je použitelný pouze v případě, že osoba, která má nárok na výživné, má během doby, v níž jsou zálohy vypláceny, bydliště v Polsku.

Více informací je k dispozici na adrese http://www.mpips.gov.pl/wsparcie-dla-rodzin-z-dziecmi/fundusz-alimentacyjny/swiadczenia-z-funduszu-alimentacyjnego/.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

Jestliže má povinná osoba bydliště v zahraničí a oprávněná osoba má bydliště v Polsku, krajský soud, který je příslušný podle bydliště oprávněné osoby pomůže této osobě podat návrh na výživné tím, že jí poskytne veškeré nezbytné informace a pomoc, aby mohla vyplnit požadované dokumenty, a tím, že zkontroluje, zda je návrh formálně správný.

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Část A návrhu podaného podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností vyplní krajský soud.

 

Sąd Okręgowy

Adres do korespondencji

Tel ++48

Faks ++48

Poczta elektroniczna

Sąd Okręgowy

w Białymstoku

ul. Marii Skłodowskiej-Curie 1

15-950 Białystok

85 7459220

85 7424640

oz@bialystok.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Bielsku-Białej

ul. Cieszyńska 10

43-300 Bielsko-Biała

33 4990424

33 4990488

33 4990488

bpokusa@bielsko-biala.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Bydgoszczy

ul. Wały Jagiellońskie 2

85-128 Bydgoszcz

52 3253155

52 3253255

oz@bydgoszcz.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Częstochowie

ul. Dąbrowskiego 23/35

42-200 Częstochowa

34 3684425

34 3684427

34 3684708

prezes@czestochowa.so.gov.pl

so.czestochowa@czestochowa.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Elblągu

pl. Konstytucji 1

82-300 Elbląg

55 6112409

55 6112408

55 6112215

oddzial.administracyjny@elblag.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Gdańsku

ul. Nowe Ogrody 30/34

80-803 Gdańsk

58 3213141

58 3213119

58 3213140

58 3213119

 

section.oz@gdansk.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Gliwicach

ul. Kościuszki 15

44-100 Gliwice

32 3380052

32 3380102

oz@gliwice.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Gorzowie Wielkopolskim

ul. Mieszka I 33

66-400 Gorzów Wielkopolski

95 7256718

95 7202807

95 7256790

msamolak@gorzow-wlkp.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Jeleniej Górze

ul. Wojska Polskiego 56

58-500 Jelenia Góra

75 6415113

75 6415113

oz@jelenia-gora.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Kaliszu

al. Wolności 13

62-800 Kalisz

62 7657700

62 7574936

administracja2@kalisz.so.gov.pl

administracja@kalisz.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Katowicach

ul. Francuska 38

40-028 Katowice

32 6070183

32 6070498

32 6070184

32 6070211

 

obrot_zagraniczny@katowice.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Kielcach

ul. Seminaryjska 12 a

25-372 Kielce

41 3402320

41 3402320

41 3402320

41 3402320

oz@kielce.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Koninie

ul. Energetyka 5

62-510 Konin

63 2451443

63 2423022 +172

63 2426569

 

oz@konin.so.gov.pl

administracja@konin.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Koszalinie

ul. Waryńskiego 7

75-541 Koszalin

94 3428750

94 3428897

administracja@koszalin.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Krakowie

ul. Przy Rondzie 7

31-547 Kraków

12 6195697

12 6195241

12 6195648

12 6195648

12 6195373

oz@krakow.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Krośnie

ul. Sienkiewicza 12

38-400 Krosno

13 4373671

13 4373673

Obrot.zagr@krosno.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Legnicy

ul. Złotoryjska 40

59-220 Legnica

76 7225936

76 7225936

76 7225912

oz@legnica.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Lublinie

ul. Krakowskie Przedmieście 43

20-076 Lublin

81 4601004

 

81 4601004

mstec@so.lublin.gov.pl

mzarzeczny@so.lublin.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Łomży

ul. Dworna 16

18-400 Łomża

86 2163807

 

86 2166753

sekretariat@lomza.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Łodzi

pl. Dąbrowskiego 5

90-921 Łódź

42 6778799

42 6778978

oz@lodz.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Nowym Sączu

ul. Pijarska 3

33-300 Nowy Sącz

18 4482145

 

alimenty@nowy-sacz.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy w Olsztynie

Ul. Dąbrowszczaków 44A 10-001 Olsztyn

89 5216049

89 5216160

oz@olsztyn.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Opolu

pl. Daszyńskiego 1

45-064 Opole

77 5418134

 

Obrot.zagr@opole.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Ostrołęce

ul. Gomulickiego 5

07-410 Ostrołęka

29 7650130

 

29 7650181

sekretariat@ostroleka.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Piotrkowie Trybunalskim

ul. Słowackiego 5

97-300 Piotrków Trybunalski

44 6494121

44 6494159

44 6478919

administracja@piotrkow-tryb.so.gov.pl

biblioteka@piotrkow-tryb.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Płocku

pl. Narutowicza 4

09-404 Płock

24 2697220

24 2697220

24 2697364

24 2625253

so.plock.oz@plock.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Poznaniu

al. Marcinkowskiego 32

61-745 Poznań

61 8566205

61 8528751

opzagr@poznan.so.gov.pl

Sąd Okręgowy w Przemyślu

ul. Konarskiego 6

37 - 700 Przemyśl

16 6761336

16 6761353

 

m.telega@przemysl.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Radomiu

ul. Marszałka

J. Piłsudskiego 10

26-600 Radom

48 3680288

 

48 3680287

wizytacje@radom.so.gov.pl

wizytacja@radom.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Rzeszowie

pl. Śreniawitów 3

35-959 Rzeszów

17 8756394

17 8756349

e.czudec@rzeszow.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Siedlcach

ul. Sądowa 2

08-110 Siedlce

25 6407846

 

25 6407812

poczta@siedlce.so.gov.pl

 

 

Sąd Okręgowy

w Sieradzu

al. Zwycięstwa 1

98-200 Sieradz

43 8266650

43 8266607

43 8271287

43 8271014

sekretariat@sieradz.so.gov.pl

administracja@sieradz.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Słupsku

ul. Zamenhofa 7

76-200 Słupsk

59 8469422

59 8469424

 

59 8469424

 

rzecznik.prasowy@slupsk.so.gov.pl

poczta@slupsk.so.gov.pl

administracja@slupsk.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Suwałkach

ul. Waryńskiego 45

16-400 Suwałki

87 5631213

87 5631303

oz@suwalki.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Szczecinie

ul. Kaszubska 42

70-952 Szczecin

91 4830147

91 4830170

91 4830170

 

91 4830170

91 4830170

91 4830170

 

administracyjny@szczecin.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Świdnicy

pl. Grunwaldzki 14

58-100 Świdnica

74 8518 287

 

71 8518270

 

sekretarz@swidnica.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Tarnobrzegu

ul. Sienkiewicza 27

39-400 Tarnobrzeg

15 8234880+425

 

rojek@tarnobrzeg.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Tarnowie

ul. J. Dąbrowskiego 27

33-100 Tarnów

14 6887409

 

sad_okregowy@tarnow.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

w Toruniu

ul. Piekary 51

87-100 Toruń

56 6105609

 

oz@so.torun.pl

Sąd Okręgowy

w Warszawie

al. Solidarności 127

00-951 Warszawa

22 6544443

22 6544411

karcz.19wiz@warszawa.gov.pl

a.kowalczyk@warszawa.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

Warszawa-Praga w Warszawie

al. Solidarności 127

00-951 Warszawa

22 4404040

22 4401066

oz@warszawapraga.so.gov.pl

Sąd Okręgowy

we Włocławku

ul. Wojska Polskiego 22

87-800 Włocławek

54 4120353

54 4118575

oz@wloclawek.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

we Wrocławiu

ul. Sądowa 1

50-950 Wrocław

71 3704391

71 3704391

oz@wroclaw.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Zamościu

ul. Akademicka 1

22-400 Zamość

84 6382970

84 6393 359

84 6382970

84 6393359

prezes@zamosc.so.gov.pl

 

Sąd Okręgowy

w Zielonej Górze

pl. Słowiański 1

65-958 Zielona Góra

68 3220221

68 3220193

oz@zielona-gora.so.gov.pl


15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ustanovení § 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností nevyžadují, aby návrhy byly činěny prostřednictvím ústředního orgánu členského státu, v němž má navrhovatel bydliště. Návrhy lze zasílat přímo příslušnému polskému soudu (jsou tím splněny formální požadavky stanovené v kapitolách IV a VI nařízení a v občanském soudním řádu).

Údaje o odesílajících agenturách jsou k dispozici na této adrese:

http://bip.ms.gov.pl/pl/ministerstwo/wspolpraca-miedzynarodowa/alimenty/

Odesílající orgány v zahraničí uvedené v prohlášeních, která jsou přiložena k nařízení, poskytují osobám majícím nárok na výživné všechny nezbytné informace, pomáhají jim vyplnit požadované dokumenty, kontrolují, zda je návrh formálně správný, a odesílají jej do zahraničí.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Jestliže soud přiznal výživné a věc spadá do působnosti nařízení (ES) č. 4/2009, může navrhovatel, který má bydliště v zahraničí, využít postup stanovený v uvedeném nařízení a obrátit se na příslušnou odesílající orgán v zemi, v níž má bydliště, nebo podat k příslušnému soudu návrh na prohlášení zahraničního rozhodnutí za vykonatelné. Návrhy na exekuci se podávají úřadu jakéhokoli soudního exekutora.

Jestliže Polsko a země, v níž má navrhovatel bydliště, jsou stranami úmluvy nebo dvoustranné dohody o uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech týkajících se výživného, poskytuje se taková pomoc v rozsahu stanoveném v takové dohodě. Dvoustranné dohody zpravidla stanoví, že návrh má být podán přímo polskému soudu, nebo že má být návrh tomuto soudu podán prostřednictvím soudu v zemi, která rozhodnutí vydala. V posledně jmenovaném případě jsou návrhy předávány prostřednictvím ústředních orgánů, a to nejčastěji prostřednictvím ministerstva spravedlnosti nebo orgánů, na které se vztahuje Newyorská úmluva:

http://treaties.un.org/doc/Publication/MTDSG/Volume%20II/Chapter%20XX/XX-1.en.pdf

Údaje o soudech jsou k dispozici na této adrese:

http://bip.ms.gov.pl/pl/rejestry-i-ewidencje/lista-sadow-powszechnych/

a údaje o soudních exekutorech zde: http://komornik.pl/

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, od 18. června 2011.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužije se.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Rozhodnými pravidly v Polsku jsou ustanovení zákona ze dne 17. prosince 2004 o právu na pomoc v občanskoprávních řízeních vedených v členských státech Evropské unie (Věstník zákonů 2005, č. 10, položka 67, ve znění pozdějších předpisů) a směrnice Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech (Úř. věst. L 26/41, 31.1.2003, s. 90). Ta doplňují ustanovení občanského soudního řádu a zákona o soudních poplatcích v občanskoprávních věcech. Strana, která usiluje o získání zvláštní formy pomoci (např. jmenování advokáta, překlad dokumentů, úhradu cestovních nákladů), by o této skutečnosti měla jasně informovat soud, a to za použití formuláře EU (https://e-justice.europa.eu/content_legal_aid_forms-157-pl.do) nebo polského formuláře (http://ms.gov.pl/pl/dzialalnosc/broszury-i-publikacje/obywatel-w-postepowaniu-cywilnym/).

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Dne 28. dubna 2011 byl přijat zákon, kterým se mění občanský soudní řád a další zákony (Věstník zákonů 2011, č. 129, položka 735), podle nějž může polský ústřední orgán nařídit orgánu, který je příslušný pro povinnou osobu, aby vedl šetření ve věci výživného. Jestliže nelze povinnou osobu nebo účastníka nalézt, ministerstvo spravedlnosti konzultuje ústřední a místní rejstříky a evidence, aby bylo možné určit, který soud nebo soudní exekutor je příslušný, nebo aby poskytlo odpověď na žádost o provedení konkrétních opatření. V současnosti nejsou plánovány žádné změny zákonných základů, financování a zaměstnanců ústředního orgánu s cílem zaručit výkon činností popsaných v § 51.

Poslední aktualizace: 04/10/2016

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.