Upozorňujeme, že výchozí francouzština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
K dispozici jsou již tyto aktualizované překlady
Swipe to change

Vyživovací povinnost

Lucembursko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Pravidlo, podle nějž „výživné nemá sloužit k pokrytí minulých nároků“, znamená, že výživné má pokrýt současné a budoucí potřeby a nemá být použito k úhradě minulých výdajů. Toto pravidlo zakládá vyvratitelnou právní domněnku. To znamená, že pravidlo lze opomenout, jestliže oprávněná osoba předloží důkaz, že náklady, které jí v souvislosti s obživou vznikly, byly nevyhnutelné, že nezůstala nečinná nebo že nebyla schopna jednat.

Výživné nelze započíst, jestliže pohledávka, vůči níž má být započteno, není také pohledávka na výživném.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Navrhovatel musí uplatnit nárok na výživné u smírčího soudu (Justice de Paix). Jestliže nárok na výživné souvisí s řízením o rozvodu nebo rozluce, rozhodne o nároku na výživné okresní soud (Tribunal d'arrondissement), který rovněž rozhoduje o návrhu na rozvod nebo rozluku.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

V případech tutelle (poručnictví) nebo curatelle (opatrovnictví) může poručník (tuteur) nebo opatrovník (curateur) podat návrh jménem rodiče nebo nezletilého dítěte.

Rodiče, kteří mají v péči nezletilé dítě, mohou podat návrh jménem tohoto dítěte.

Nezletilé dítě nemá právní subjektivitu ani způsobilost k tomu, aby návrh podalo samo.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Žalobu na placení výživného nebo jeho změnu může navrhovatel (žalobce) dle vlastního uvážení podat k soudu v místě svého trvalého bydliště nebo k soudu v místě trvalého bydliště odpůrce (žalovaného).

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

V případě, že věc nesouvisí s řízením o rozvodu nebo rozluce, se navrhovatel může podat žalobu smírčímu soudu, která musí být protistraně doručena prostřednictvím soudního vykonavatele. Není povinné právní zastoupení advokátem.

Jestliže je nárok na výživné uplatněn v rámci řízení o rozvodu nebo rozluce, je třeba podat žalobu k okresnímu soudu, která musí být protistraně doručena prostřednictvím soudního vykonavatele. V tomto případě platí povinné právní zastoupení advokátem.

V každém případě musí navrhovatel předložit soudci veškeré dokumenty, které dokládají, jaké má potřeby, např. platební výkazy, prohlášení o nezdanitelnosti, osvědčení o nezaměstnanosti nebo osvědčení, kterým se potvrzuje dlouhodobé onemocnění, doklad o nájmu, závislých dětech, výživném a nákladech na vzdělávání, půjčkách atd.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Mezi náklady soudního řízení patří soudní výlohy a soudní poplatky. Straně, která je ve věci neúspěšná, může být nařízeno, aby tyto náklady (zcela nebo zčásti) uhradila. Rovněž může být nutné uhradit odměnu advokáta.

Osobám, jejichž příjem je podle lucemburského práva nedostatečný, může být poskytnuta právní pomoc. Pro obdržení pomoci je nutné vyplnit dotazník, který lze získat na ústředním oddělení pro sociální práci, a zaslat jej předsedovi územně příslušné advokátní komory, jenž rozhodne, zda o přiznání či nepřiznání právní pomoci.

Právní pomoc pokrývá všechny náklady související se soudními řízeními, úkony nebo žalobami, na něž je poskytnuta. Zahrnuje například soudní poplatek a náklady na registraci, odměny úředníků, advokátů a soudních vykonavatelů, výdaje a poplatky u notáře, výdaje a poplatky za znalce, výdaje na svědky, odměny překladatelů a tlumočníků, poplatky související s osvědčením cizího práva (certificats de coutume), cestovní výdaje, poplatky týkající se formalit pro zápis, hypotéky a břemena a v nezbytných případech i náklady na zveřejnění v tisku.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

  • Druh výživného

V průběhu řízení a po rozhodnutí o rozvodu nebo rozluce mívá výživné nejčastěji formu měsíční platby. Může však mít také formu jednorázové platby, tvořené buď peněžní částkou, nebo věcným plněním.

Pokud jde o výživné na dítě (platby na výživu dítěte a na jeho vzdělávání), může mít výživné formu měsíční platby nebo přímé úhrady všech či některých nákladů, které dítěti vznikají. Je třeba poznamenat, že může mít také formu užívacího práva nebo práva na bydlení.

Jestliže osoba povinná prokáže, že není schopna platit výživné, může jí soud nařídit, aby u sebe oprávněnou osobu ubytovala a zajišťovala jí stravu a starala se o ni.

  • Posouzení výživného

Žádné referenční stupnice neexistují. Výše výživného se vypočítá na základě finančních možností povinné osoby a podle potřeb osoby oprávněné.

  • Indexace

Aby bylo možné přizpůsobit výživné změnám životních nákladů, může soudce, a to dokonce i z moci úřední, rozhodnout o tom, že výživné bude spojeno s indexem podle zákonné úpravy.

  • Změna výše výživného

V případě, že se změní okolnosti, lze vyživovací povinnost zvýšit nebo snížit, nebo dokonce zrušit. Jestliže se strany nedohodnou, rozhodne o zrušení, zvýšení či snížení výživného soud.

Zásada úpravy výživného v závislosti na potřebách oprávněné osoby a finančních možnostech osoby povinné je zásadou veřejného zájmu. Tato zásada znamená, že soudce má pravomoc změnit částku výživného, na níž se strany dohodly. Toto pravidlo se uplatní nejen v případě změny situace oprávněné osoby a osoby povinné, ale také v případě, že k žádné změně nedojde a soudce má za to, že částka není dostačující nebo je naopak nadměrná.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Během řízení a po rozhodnutí o rozvodu nebo rozluce se výživné vyplácí oprávněnému manželovi.

Výživné na dítě (na výživu a vzdělávání dítěte) platí jeden z rodičů buď druhému rodiči, nebo osobě, které bylo dítě svěřeno do péče. Jestliže dítě dosáhlo dospělosti, soudce může rozhodnout, že tyto platby budou zcela či zčásti vypláceny dítěti, nebo se na takovém uspořádání mohou dohodnout sami rodiče.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Oprávněná osoba má k dispozici různé prostředky, s jejichž pomocí může povinnou osobu, která se zdráhá platit výživné, k platbě přimět.

Občanské právo

Oprávněná osoba má několik možností:

  • může požádat soud o nařízení srážek z příjmů bývalého manžela, včetně důchodů a rent a jakýchkoli dalších částek splatných třetími stranami, a to v poměru a za podmínek stanovených soudem, aniž by tím byla dotčena práva třetích stran. Toto rozhodnutí lze v případě, že se změní okolnosti, upravit,
  • může požádat o běžná exekuční opatření, jako je obstavení (např. bankovního účtu), obstavení movitého majetku (automobilu, šperků atd.) či obstavení nemovitého majetku (domu, pozemku atd.).

Trestní právo

Oprávněná osoba může podat trestní oznámení kvůli těmto trestným činům:

  • opuštění rodiny, které lze potrestat odnětím svobody v délce jednoho měsíce až jednoho roku a peněžitým trestem v rozmezí od 251 do 2 500 EUR, nebo pouze jedním z těchto trestů (§ 391a trestního zákoníku (Code pénal)). V tomto případě se předpokládá, že povinná osoba se vyhýbá plnění všech nebo některých vyživovacích povinností vůči oprávněné osobě, které jí byly uloženy zákonem, a to buď tím, že odmítá tyto požadavky splnit, přestože je plnit může, nebo protože je není schopna splnit kvůli vlastnímu zavinění.

To je případ vyživovacích povinností rodičů vůči jejich dětem, manželů vůči sobě navzájem a adoptivních rodičů vůči osvojeným dětem. Skutková podstata trestného činu rovněž pokrývá příkaz k platbě odškodného za fyzickou nebo emocionální újmu způsobenou rozvratem manželství.

Stíhání trestného činu předchází úřední výzva (interpellation) povinné osobě, kterou ji předá policejní úředník Lucemburského velkovévodství. Jestliže není známo bydliště povinné osoby, úřední výzva se nevyžaduje.

  • Podvodnou platební neschopnost lze potrestat odnětím svobody v délce šesti měsíců až tří let a peněžitým trestem v rozmezí od 500 do 12 500 EUR, nebo pouze jedním z těchto trestů (§ 391b trestního zákoníku). V tomto případě se předpokládá, že povinná osoba před tím, než soud vydal rozhodnutí, způsobila a dále prohlubovala svoji platební neschopnost, a to buď tím, že zvyšovala své závazky, nebo snižovala svá aktiva, popřípadě ukryla část svého majetku, aby se vyhnula výkonu rozhodnutí vydaného občanskoprávním soudem ve věci týkající se výživného.

Podle § 391b trestního zákoníku jsou rozhodnutí soudu a dohody schválené soudem, které se týkají povinnosti poskytovat platby, peněžitou pomoc nebo příspěvky na náklady spojené s manželstvím, jakož i výživné stanovené v dohodách, uzavřených na základě vzájemné dohody ještě před rozvodem, rovnocenné takovému rozhodnutí.

Třetí odstavec se nevztahuje na trestný čin uvedený v § 391b trestního zákoníku.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Na žaloby na výplatu nedoplatků na opakujících a doživotních se rentách a výživném se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Na návrh oprávněné osoby může Národní fond solidarity (Fonds national de solidarité) vymáhat výživné, které je splatné jednomu z manželů, předkovi nebo potomkovi. Pokud jde o částky výživného, které má vymáhat, vstupuje fond do práv a záruk svědčících oprávněné osoby. Jakmile jsou vymáhané částky oznámeny povinné osobě, musí povinná osoba tyto částky zaplatit předsedovi Národního fondu solidarity.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Národní fond solidarity může za určitých podmínek platit výživné místo povinné osoby. Žádost o platbu musí oprávněná osoba nebo její právní zástupce předat předsedovi Národního fondu solidarity.

Předseda nebo jeho zástupce tuto žádost přijme, pokud oprávněná osoba prokáže, že:

a)      má úřední bydliště v Lucembursku a daná osoba nebo její právní zástupce zde žili po dobu pěti let;

b)      výživné bylo stanoveno soudním rozhodnutím, které je vykonatelné v Lucemburském velkovévodství;

c)      celkového nebo částečného získání výživného nebylo možné dosáhnout účinným uplatněním exekučního opatření podle soukromého práva;

d)     se nachází v obtížné ekonomické situaci.

Není-li splněna podmínka c), je žádost přijata, pokud se exekuční opatření jeví neúspěšná nebo pokud povinná osoba žije v zahraničí. Případný spor ve věci rozhoduje smírčí soudce (juge de paix) v místě, v němž má bydliště oprávněná osoba, a návrhy k němu lze podávat do 40 dnů poté, co bylo oznámeno rozhodnutí předsedy.

Oprávněné osoby mohou ipso iure obdržet právní pomoc. Od okamžiku přijetí žádosti až do ukončení plateb ze strany fondu nesmí oprávněná osoba učinit vůči osobě povinné žádný úkon, aby od ní získala výživné.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Podle Newyorské úmluvy ze dne 20. června 1956 a nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností se může navrhovatel, který má bydliště v Lucembursku, obrátit s žádostí o získání výživného na nejvyššího státního zástupce (Procureur Général d'Etat).

Nejvyšší státní zástupce jakožto ústřední orgán předá žádost a přiložené písemnosti ústřednímu orgánu v zemi, v níž má bydliště povinná osoba, aby tento ústřední orgán mohl navrhovateli pomoci získat platbu dlužného výživného.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Osoba, která má nárok na výživné, podá žádost odesílajícímu orgánu, tedy nejvyššímu státnímu zástupci, za použití některého z formulářů stanovených v nařízení (ES) č. 4/2009.

Procureur Général d’Etat

Cité Judiciaire
Bâtiment CR
L-2080 Luxembourg

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Navrhovatel, který má bydliště v jiné zemi než v Lucembursku, se musí s žádostí obrátit na ústřední orgán v zemi, v níž má bydliště. Nemůže se obrátit přímo na lucemburskou organizaci nebo ministerstvo.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Nepoužije se.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

V případě návrhů v souladu s nařízením se právní pomoc poskytuje zcela bezplatně osobám ve věku do 21 let, které mají nárok na výživné, a to bez ohledu na ustanovení vnitrostátního práva.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Aby mohl ústřední orgán poskytovat pomoc podle § 51 nařízení o výživném, Lucembursko dne 3. srpna 2011 přijalo zákon o uplatňování tohoto nařízení, spolu s velkovévodským nařízením ze dne 3. srpna 2011, kterým se provádějí § 2 a 3 zmíněného zákona (Mémorial A č. 175 ze dne 12. srpna 2011).

Uvedená právní ustanovení umožňují nejvyššímu státnímu zástupci přímý přístup k některým databázím.

Související odkazy

Legilux

Poslední aktualizace: 09/05/2017

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.

Zpětná vazba

Formulář níže můžete použít k zaslání vašich připomínek týkajících se nové podoby portálu

.