Vyživovací povinnost

Maďarsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost mají primárně přímí předci a potomci vůči sobě navzájem, a to:

– rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti a dítě má vyživovací povinnost vůči rodiči,

– jestliže dítě, které má nárok na výživné, nemá rodiče, který by byl povinen výživné platit, vyživovací povinnost přechází na vzdálenější příbuzné,

– jestliže osoba, která má nárok na výživné, nemá děti, musí na ni platit výživné vzdálenější příbuzní (§ 4 čl. 196 odst. 1 až 4 občanského zákoníku).

Nezletilé osoby bez přímých příbuzných, kteří by měli povinnost platit výživné, musí být podporovány buď starším sourozencem, je-li tento starší sourozenec schopen vyživovací povinnost plnit, aniž by tím ohrozil schopnost živit sám sebe, svého manžela nebo partnera, který s ním žije ve společné domácnosti, a své závislé přímé příbuzné (§ 4:197 občanského zákoníku).

Manželé, kteří žijí spolu v domácnosti, jsou povinni podporovat závislé nezletilé děti druhého z manželů (nevlastní děti) žijící v domácnosti, které druhý z manželů přivedl do společné domácnosti se souhlasem manžela poskytujícího podporu (§4:198 odst. 1 občanského zákoníku).

Nevlastní děti mají vyživovací povinnost vůči svému nevlastnímu rodiči, který je závislý na výživném, pokud tento nevlastní rodič je delší dobu vyživoval (§4:199 odst. 1 občanského zákoníku).

Děti v pěstounské péči mají vyživovací povinnost vůči osobě, která se o ně delší dobu starala ve vlastní domácnosti, aniž by za to požadovala finanční náhradu a není biologickým, adoptivním či nevlastním rodičem, tj. vůči pěstounovi (§4:199 odst. 2 občanského zákoníku).

Výživné může požadovat jeden z manželů od druhého z manželů v případě rozluky nebo od bývalého manžela v případě rozvodu, jestliže není schopen si sám obstarat obživu a tuto neschopnost si sám nezavinil (§4:29 odst. 1 občanského zákoníku).

V případě rozluky může bývalý partner, který není schopen si sám obstarat obživu a tuto neschopnost si sám nezavinil, požadovat výživné od druhého z bývalých partnerů, jestliže vztah trval déle než rok a narodilo se z něj dítě (§4:86 odst. 1 občanského zákoníku).

Existují dva druhy „výživného“: věcné nebo peněžité výživné (příspěvek na výživu).

V případě nezletilé osoby vyživovací povinnost znamená, že rodič dítěte je oprávněn a povinen pečovat o své dítě v rodině, vychovávat je a zajistit mu podmínky pro tělesný, kognitivní, emoční a morální rozvoj, tedy zejména bydlení, stravu a oblečení a přístup ke vzdělávání a zdravotní péči.

Rodič, který pečuje o dítě a žije s ním ve stejné domácnosti, uspokojuje potřeby dítěte v naturáliích, zatímco rodič, který žije odděleně (nebo ve stejné domácnosti, ale nepřispívá na obživu dítěte), o dítě pečuje především tak, že platí peněžité výživné.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Všechny nezletilé osoby (ve věku do 18 let) mají v případě potřeby nárok na výživné, přičemž zákon stanoví domněnku potřeby. Nárok na výživné mají rovněž děti ve věku do 20 let, pokud studují.

Děti v produktivním věku (od 18 let výše), které se dále vzdělávají, mají nárok na výživné bez ohledu na to, zda je potřebují, jestliže výživné požadují proto, aby mohly po rozumnou dobu pokračovat ve studiu. O svém úmyslu studovat musí děti rodiče neprodleně informovat (§4:220 odst. 1 občanského zákoníku).

Studium může zahrnovat jakýkoli kurz nebo odbornou přípravu, které jsou nutné k získání kvalifikace v rámci přípravy na zaměstnání, studium v bakalářském nebo magisterském programu na vysoké škole nebo vyšší odborné vzdělávání, jde-li o studium soustavné.

V mimořádných a zdůvodněných případech mohou být rodiče povinni poskytovat výživné na dítě ve věku 25 let či vyšším (§4:220 odst. 5 občanského zákoníku).

Rodiče však nemají vyživovací povinnost vůči dospělému dítěti, které studuje, jestliže se má za to, že si dítě výživné nezaslouží, vlastní vinou neplní své vzdělávací povinnosti a neskládá zkoušky, nebo pokud by poskytování výživného ohrozilo schopnost rodičů obstarávat si vlastní obživu nebo obživu pro své nezletilé děti. Má se také za to, že dospělé dítě si nezaslouží výživné, jestliže bez oprávněného důvodu neudržuje žádné vztahy s rodičem, který má povinnost je podporovat (§4:220 odst. 3 a 4 občanského zákoníku).

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Pokud jde o částku a formu výživného, platí v první řadě dohoda mezi osobou oprávněnou a povinnou (v případě výživného na dítě se jedná o rodiče). Jestliže se takovéto dohody nepodaří dosáhnout, oprávněná osoba může navrhnout, aby o výživném rozhodl soud. Jestliže se na výživném nedohodnou rodiče, určí o výživném na dítě soud.

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě může žalobu podat poručnický orgán, a v případě dlužného výživného na rodiče může se souhlasem tohoto rodiče žalobu podat příslušný okresní úřad. Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu, která má nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost.

Rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné, může požádat poručnický orgán o zálohu na výživné, jestliže výživné za nejméně posledních předchozích šest měsíců nebylo možné vymoci.

Žádost musí uvádět, že neexistují žádné důvody pro odmítnutí zálohové platby, a musí obsahovat důvody a skutečnosti, na nichž se žádost zakládá.

K žádosti musí být přiloženy tyto dokumenty: příslušné prohlášení o příjmu, vykonatelné rozhodnutí soudu, jímž se stanoví výživné na dítě, popřípadě dokument, který potvrzuje zápis do denního studia, a zprávu ne starší šesti měsíců od zahájení exekučního řízení, v níž se uvádí, že bylo pozastaveno exekuční řízení, nebo dokument dokládající, že bylo zahájeno řízení s cílem vymoci dlužnou částku výživného.

Poručnický orgán se musí ujistit, že výživné skutečně bylo dočasně – po dobu alespoň šesti měsíců před podáním žádosti – nevymahatelné.

Zálohu na výživné lze vyplatit, pokud osoba, která má nárok na výživné, požádala o exekuci výživného stanoveného soudním rozhodnutím a srážky ze mzdy, jiného pravidelného příjmu či majetku povinné osoby nebyly úspěšné nebo byly pozastaveny, nebo pokud částečná částka, která byla zaplacena, nebo vymožena nepřesahuje 50 % stanoveného výživného.

V případě potřeby si poručnický orgán od soudu nebo nezávislého exekutora vyžádá informace o výsledku exekučního řízení zahájeného navrhovatelem. Poručnický orgán si od zaměstnavatele vyžádá informace o exekuci, je-li to nezbytné k objasnění skutečností.

V oznámení o zahájení řízení poručnický orgán vyzve povinnou osobu, aby výživné neprodleně uhradila, a vydá za tímto účelem usnesení.

Poručnický orgán oznámí své rozhodnutí zaměstnavateli povinné osoby, soudu provádějícímu výkon rozhodnutí, nezávislému soudnímu exekutorovi, státnímu zastupitelství příslušnému podle bydliště oprávněné a povinné osoby, notáři příslušnému podle bydliště povinné osoby, daňovému orgánu a krajskému úřadu v Budapešti nebo krajské samosprávě, které poskytují zálohu na výživné.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Ano, o zálohu na výživné od poručnického orgánu může požádat rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné.

Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu, která má nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost.

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě může žalobu podat poručnický orgán a v případě dlužného výživného na rodiče může se souhlasem tohoto rodiče žalobu podat příslušný okresní úřad.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Na základě obecných pravidel příslušnosti jurisdikci mají soudy v místě pobytu odpůrce (povinné osoby).

Jestliže není k dispozici adresa bydliště v Maďarsku, řídí se příslušnost místem pobytu odpůrce. Není-li místo pobytu odpůrce známo nebo nachází-li se v zahraničí, použije se místo jeho posledního pobytu v Maďarsku. Jestliže místo pobytu nelze určit nebo pokud odpůrce žádné neměl, stanoví se příslušnost na základě bydliště navrhovatele nebo, není-li k dispozici, místa jeho pobytu.

Jestliže se místo zaměstnání a pobytu odpůrce nenacházejí v téže oblasti, soud na žádost odpůrce podanou nejpozději během prvního jednání ve věci postoupí věc soudu, který je příslušný podle místa zaměstnání odpůrce, a tento soud povede jednání a ve věci rozhodne (§ 29 občanského soudního řádu).

Žalobu, jejímž cílem je získat výživné, lze podat také k soudu, který je příslušný podle místa pobytu navrhovatele (§ 34:1 občanského soudního řádu).

Místní příslušnost soudu lze zjistit na této internetové stránce.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Navrhovatel nemusí k předložení věci soudu využít zprostředkovatele. Navrhovatel může věc předložit soudu přímo, aniž by musel využít právního zástupce (viz odpovědi na otázky č. 3, 4 a 5).

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Pokud nejsou strany zákonem, přímo či obecně použitelným právním předpisem Evropské unie nebo mezinárodní dohodou osvobozeny od úhrady nákladů řízení, mají bez ohledu na příjem a finanční situaci nárok na odklad úhrady nákladů řízení o stanovení výživného, a to včetně nákladů na vymáhání výživného od subjektu, který vyplácí mzdu povinné osobě, nebo od jiné osoby, nákladů na řízení o zrušení či změně výše výživného, ukončení nebo omezení řízení o výkonu rozhodnutí ve věci výživného a v případě přeshraničního sporu na získání osobních údajů povinné osoby.

V případě odkladu úhrady nákladů řízení:

a) stát uhradí náklady řízení (náklady na svědky a znalce, tlumočníka, správce a advokáta, náklady soudního přelíčení a ohledání na místě atd.) s výjimkou nákladů, na které se odklad nevztahuje, a tudíž je daná strana musí uhradit předem;

b) straně je přiznán odklad úhrady soudního poplatků.

Také cizinci mají nárok na odklad úhrady nákladů řízení, a to i v případě, že nebyla uzavřena žádná mezinárodní dohoda či zajištěna vzájemnost.

Pokud soud v případě odkladu úhrady nákladů řízení nařídí některé straně, aby nesla náklady řízení, musí tato strana proplatit státu veškeré náklady, které stát předem uhradil, a všechny soudní poplatky.

Poplatek za řízení činí 6 %, nejméně však 15 000 HUF a nejvýše 1 500 000 HUF. V případě řízení o pohledávkách výživného tvoří základ poplatku výživné, které dosud nebylo zaplaceno, zohlední se však nanejvýš výživné za dvanáct měsíců.

Jestliže strana nemá dostatečné finanční prostředky k úhradě nákladů řízení, může soud požádat o přiznání právní pomoci (osvobození od nákladů řízení).

Aby se usnadnil výkon práv fyzických osob, mohou být fyzické osoby včetně vedlejších účastníků řízení, které vzhledem ke svému příjmu či finanční situaci nejsou schopny nést náklady řízení, od platby těchto nákladů zcela či částečně osvobozeny, pokud o to požádají.

Jestliže příjem strany (mzda, důchod či jiné pravidelné finanční plnění) nepřesahuje stávající minimální částku důchodu stanovenou podle počtu let strávených v aktivním zaměstnání a strana kromě obvyklého nezbytného vybavení domácnosti, vestavěného zařízení a nábytku nevlastní žádný majetek, může být od nákladů řízení osvobozena. Bez zkoumání příjmu a finanční situace jsou od platby nákladů řízení vždy osvobozeny strany, které mají nárok na dávky pro osoby v produktivním věku, nebo osoby žijící v jedné domácnosti s blízkým příbuzným, který má nárok na dávky poskytované osobám v produktivním věku.

Osvobození od nákladů řízení zahrnuje tyto úlevy:

a) osvobození od úhrady soudních poplatků;

b) osvobození od předběžné platby nákladů vzniklých během řízení (náklady na svědky a znalce, tlumočníka, správce a advokáta, náklady soudního líčení a ohledání na místě atd.), a nestanoví-li zákon jinak;

c) osvobození od povinnosti složit zálohu na náklady řízení;

d) žádost o schválení zastupování advokátem, povolují-li to právní předpisy.

O osvobození od nákladů řízení rozhoduje na žádost soud, který rovněž rozhoduje o případném o odnětí tohoto osvobození.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Jestliže rodiče nedosáhnou dohody, rozhoduje o výživném soud.

Při určování částky výživného je nutné zohlednit následující faktory:

a) odůvodněné potřeby dítěte (pravidelné výdaje nutné k pokrytí nákladů na obživu dítěte, zdravotní péči, výchovu a vzdělávání);

b) příjmy a finanční situace obou rodičů;

c) další děti, které žijí s rodiči v jedné domácnosti (vlastní děti, děti nevlastní nebo děti v pěstounské péči), a děti, vůči nimž mají rodiče vyživovací povinnost;

d) vlastní příjem dítěte; a

e) dávky a příspěvky na dítě a rodinu, sociální služby a dávky sociálního zabezpečení, které jsou poskytovány na dítě a na rodiče, který dítě vychovává (§4:218 odst. 2 občanského zákoníku).

Výživné musí být placeno jako pevně stanovená částka. Soud může rozhodnout, že výživné, které se má platit, se jednou ročně automaticky upraví na základě nárůstu indexu spotřebitelských cen, každoročně zveřejňovaného maďarským ústředním statistickým úřadem, a to od 1. ledna následujícího roku (§4:207 občanského zákoníku). Výživné na dítě bývá obecně stanoveno na úrovni 15–25 % průměrného příjmu osoby, která má povinnost výživné platit. Obecně je při určování průměrného příjmu osoby povinné platit výživné nutné zohlednit celkový celoroční příjem této osoby v roce, který předcházel zahájení řízení o výživném (§4:218 odst. 4 občanského zákoníku).

Jestliže se změní dohoda stran nebo okolnosti, které tvoří základ rozhodnutí soudu o výši výživného, a pokud by takováto změna ohrozila důležitý zákonem chráněný zájem některé ze stran v případě, že by tato strana měla nadále platit výživné za stejných podmínek, může tato strana požádat o změnu výše výživného nebo podmínek jeho platby. O změnu dohodnuté výše výživného nesmí požádat strana, která měla změnu své situace předvídat, když dohodu o výživném uzavírala, nebo strana, která za tuto změnu nese osobní odpovědnost.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Povinná osoba musí výživné platit osobě oprávněné, a to pravidelně (např. měsíčně) a předem.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže povinná osoba neplatí výživné dobrovolně, může oprávněná osoba předložit svoji pohledávku soudu a soud může nařídit exekuci. Pohledávku na výživném, která je starší než šest měsíců, lze zpětně vymáhat, jestliže oprávněná osoba může řádně zdůvodnit, proč návrh na výkon rozhodnutí podala pozdě. Pohledávky na výživném, které jsou starší než tři roky, u soudu vymáhat nelze (§4:208 odst. 3 občanského zákoníku).

V případě neuhrazeného výživného na nezletilé dítě se na soud může obrátit poručnický orgán a v případě dlužného výživného na rodiče se se souhlasem tohoto rodiče může na soud obrátit příslušný okresní úřad (§4:208 odst. 1 občanského zákoníku).

Příbuzní, kteří mají vyživovací povinnost a poskytují výživné na osobu mající nárok na výživné, nebo o tuto osobu pečují, mohou z vlastního podnětu podat žalobu na jiné strany, které mají vyživovací povinnost (§4:208 odst. 2 občanského zákoníku).

V rozhodnutí, jímž se povinnost platit výživné ukládá osobě pobírající mzdu, soud na žádost oprávněné osoby vyzve přímo zaměstnavatele, aby částku uvedenou v rozhodnutí srážel ze mzdy a platil ji oprávněné osobě.

Pokud soud nestanoví přímou povinnost, ale strana později podá návrh na exekuci na základě rozsudku soudu nebo dohody stran schválené rozhodnutím soudu, soud vydá exekuční příkaz na srážky ze mzdy, pokud tyto srážky stačí k pokrytí dotčené částky.

Sražená částka nesmí přesáhnout 50 % mzdy zaměstnance. Z příspěvku v nezaměstnanosti (dávka v nezaměstnanosti, dávka v nezaměstnanosti před důchodem, doplněk příjmu a dávka pro osoby, které hledají zaměstnání) lze na výživné odečíst nanejvýš 33%.

Jestliže povinná osoba nemá žádný pravidelný příjem nebo pokud částka, která má být sražena z jejího příjmu, nestačí k pokrytí dlužné částky, nařídí soud exekuci. V takovém případě se exekuce v souladu podle právních předpisů vztahuje nejen na mzdu, ale také na další majetek.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Informace o postupech při výkonu rozhodnutí (exekuci) naleznete na těchto webových stránkách.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Viz odpověď na otázku č. 10 výše.

Rodič nebo jiný zákonný zástupce dítěte, které má nárok na výživné, může požádat poručnický orgán o zálohu na výživné, jestliže výživné za nejméně posledních předchozích šest měsíců nebylo možné vymoci.

V oznámení o zahájení řízení poručnický orgán vyzve povinnou osobu, aby výživné neprodleně uhradila, a vydá za tímto účelem usnesení.

Poručnický orgán oznámí své rozhodnutí zaměstnavateli povinné osoby, vykonávacímu soudu, nezávislému soudnímu exekutorovi, státnímu zastupitelství příslušnému podle bydliště oprávněné a povinné osoby, notáři příslušnému podle bydliště povinné osoby, daňovému orgánu a krajskému úřadu v Budapešti nebo krajské samosprávě, které poskytují zálohu na výživné.

Neplacení výživného je trestným činem. Ten, kdo vlastní vinou neplní svoji zákonnou vyživovací povinnost, která je stanovena vykonatelným úředním rozhodnutím, bude odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Ano (viz otázku č. 3).

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Maďarské ministerstvo spravedlnosti poskytuje na vyžádání pomoc navrhovatelům žijícím v Maďarsku, a to podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 a mezinárodních dohod, přičemž udržuje soustavný kontakt s ústředním orgánem odpovídajícím za záležitosti týkající se výživného v dotčeném jiném členském státě. Navrhovatel může požádat, aby bylo rozhodnutí o platbě výživného vydané maďarským soudem vykonáno v zahraničí, a jestliže takové rozhodnutí neexistuje, aby byla v zahraničí stanovena vyživovací povinnost nebo aby bylo výživné, které má být placeno v zahraničí, zvýšeno. Příjemcem formální žádosti není ministerstvo spravedlnosti, nýbrž okresní soud určený na základě místa pobytu, bydliště nebo místa zaměstnání navrhovatele, nebo okresní soud, který v prvním stupni vynesl rozhodnutí, o jehož výkon se žádá. K podání žádosti nebo k řízení v zahraničí není nutné být zastoupen advokátem. Straně, která nemá právního zástupce, může s podáním žádosti pomoci soud. Soud předá žádost a požadované přílohy ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti zašle překlad žádosti ústřednímu orgánu, který odpovídá za záležitosti týkající se výživného v jiném členském státě. Ústřední orgán přijme opatření nutná k zahájení řízení vůči povinné osobě. Ministerstvo spravedlnosti navrhovatele o vývoji řízení soustavně informuje, a to na základě informací obdržených ze zahraničí.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ministerstvo spravedlnosti, oddělení mezinárodního práva soukromého (Igazságügyi Minisztérium, Nemzetközi Magánjogi Főosztály)

adresa: 1051 Budapest, Nádor utca 22.

poštovní adresa: 1357 Budapešť, Pf. 2

tel.: +36 1 795-5397, +36 1 795-3188

fax.: +36 (1) 550-3946

e-mail: nmfo@im.gov.hu

web: http://igazsagugyiinformaciok.kormany.hu/nemzetkozi-gyermekelviteli-es-tartasdijjal-kapcsolatos-ugyek

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Nikoli, žádost musí být podána prostřednictvím ústředního orgánu odpovědného za záležitosti týkající se výživného v členském státě, v němž má navrhovatel bydliště.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Přehled ústředních orgánů členských států naleznete zde.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

-

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Na základě přijaté žádosti se ministerstvo spravedlnosti obrátí na příslušný útvar, který poskytuje právní pomoc, a požádá jej, aby navrhovateli žijícímu v zahraničí přidělil advokáta. Ve věcech uvedených v článku 46 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 je zaručeno plné osvobození od nákladů řízení a stát uhradí také poplatky advokátka právní zastoupení. Ve věcech uvedených v článku 47 mají strany podle maďarského práva nárok na odklad úhrady nákladů řízení. Podle příslušných ustanovení stát hradí náklady řízení (např. soudní poplatky, odměnu advokáta) předem bez ohledu na finanční situaci dotčené strany, jestliže je však strana neúspěšná, soud jí může nařídit, aby náklady uhradila. Jestliže navrhovatel prokáže, že má vzhledem ke své finanční situaci podle maďarského práva nárok na plné osobní osvobození od úhrady nákladů řízení, nebude muset náklady uhradit ani v případě, že nebude mít ve věci úspěch.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Uplatňování nařízení o výživném v Maďarsku je upraveno zákonem LXVII z roku 2011.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 15/01/2024

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.