Upozorňujeme, že výchozí chorvatština verze této stránky byla v nedávné době aktualizována. Na překladu do jazyka, ve kterém se vám stránka právě zobrazuje, zatím pracujeme.
Swipe to change

Vyživovací povinnost

Chorvatsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Výživné je povinností a právem rodičů a dětí, manželů a mimomanželských partnerů, přímých příbuzných a nevlastních dětí a nevlastních rodičů, stanoví-li tak zákon o rodině (Obiteljski zakon). Tyto osoby přispívají na vzájemnou výživu podle svých možností a potřeb vyživované osoby na základě podmínek a způsobem stanoveným v uvedeném zákoně.

Nezletilé dítě musejí vyživovat v první řadě rodiče. Práceschopného rodiče nelze od vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti osvobodit. Nepodporuje-li nezletilé dítě rodič, musí ho vyživovat prarodiče rodiče. Nevlastní rodič musí podporovat nevlastní nezletilé dítě, pokud dítě nemůže dosáhnout plnění vyživovací povinnosti od svého rodiče.

Nejvýše do věku dvaceti šesti let však musí rodiče vyživovat své plnoleté dítě, které navštěvuje střední či vysokou školu nebo se účastní odborné přípravy v souladu se zvláštními předpisy, nebo které se účastní základního nebo středoškolského vzdělávání dospělých a které si soustavně a řádně plní své povinnosti.

Rodiče jsou povinni vyživovat své plnoleté dítě, které ukončilo uvedené vzdělávání, ale nemůže si najít zaměstnání, po dobu jednoho roku od ukončení vzdělávání, nedosáhlo-li dítě dvaceti šesti let věku. Vyživovací povinnost vůči plnoletému dítěti skončí před uplynutím jednoho roku od ukončení vzdělávání, pokud dítě dosáhne dvaceti šesti let věku.

Rodiče musí vyživovat plnoleté dítě, které není schopno pracovat kvůli závažné a trvalé nemoci nebo zdravotnímu postižení, a to po celou dobu trvání takovéto nezpůsobilosti.

Plnoleté dítě je povinné vyživovat rodiče, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku. Plnoleté nevlastní dítě má vyživovací povinnost vůči nevlastnímu rodiči, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku, pokud tento živil nevlastní dítě nebo o ně pečoval dlouhou dobu. Plnoletý vnuk/vnučka má vyživovací povinnost vůči prarodiči, který není schopen pracovat a nemá dostatečné prostředky k obživě nebo není schopen takové prostředky získat z vlastního majetku, pokud tento živil vnuka/vnučku nebo o ně pečoval dlouhou dobu.

Manžel, který nemá dostatečné prostředky k obživě, nebo není schopen tyto prostředky získat z vlastního majetku a zároveň není schopen pracovat nebo nemůže najít zaměstnání, má nárok na výživné od druhého manžela, má-li tento manžel dostatečné prostředky a možnosti k poskytování výživného. Pravidla týkající se výživného mezi manželi se použijí obdobně na výživu mimomanželských partnerů po dobu trvání mimomanželského svazku.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Povinnost vyživovat nezletilé dítě mají v první řadě rodiče. Pokud nezletilé dítě nevyživuje rodič, mají vyživovací povinnost prarodiče ze strany tohoto rodiče. Nevlastní rodič je povinný vyživovat nevlastní nezletilé dítě, nemůže-li nevlastní dítě získat plnění vyživovací povinnosti od svého rodiče.

Nejvýše do věku dvaceti šesti let však musí rodiče vyživovat své plnoleté dítě, které navštěvuje střední či vysokou školu nebo se účastní odborné přípravy v souladu se zvláštními předpisy, nebo které se účastní základního nebo středoškolského vzdělávání dospělých a které si soustavně a řádně plní své povinnosti.

Rodiče jsou povinni vyživovat své plnoleté dítě, které ukončilo uvedené vzdělávání, ale nemůže si najít zaměstnání, po dobu jednoho roku od ukončení vzdělávání, nedosáhlo-li dítě dvaceti šesti let věku. Vyživovací povinnost vůči plnoletému dítěti skončí před uplynutím jednoho roku od ukončení vzdělávání, pokud dítě dosáhne dvaceti šesti let věku.

Rodiče musí vyživovat plnoleté dítě, které není schopno pracovat kvůli závažné a trvalé nemoci nebo zdravotnímu postižení, a to po celou dobu trvání takovéto nezpůsobilosti.

Plnoletým se rozumí osoba, která dosáhla osmnácti let věku.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Je třeba obrátit se na orgán péče o dítě a na soud.

Výživné může být upraveno v rámci povinného poradenství. Povinné poradenství je poskytováno před zahájením řízení o rozvod manželství, pokud spolu manželé mají nezletilé dítě, a před zahájením jiného soudního řízení týkajícího se rodičovské péče a osobních vztahů s dítětem. Ustanovení zákona o rodině týkající se povinného poradenství před zahájením řízení o rozvod manželství v případě společného nezletilého dítěte se vztahují i na povinné poradenství před zahájením řízení týkajícího se rodičovské péče a osobních vztahů s dítětem v případě rozluky rodičů dítěte. Povinné poradenství je iniciováno podáním žádosti orgánu péče o dítě jednou ze stran. Pokud se rodiče nedohodli plánu společné rodičovské péče, orgán péče o dítě jim doporučí, aby se pokusili dosáhnout dohody v rámci rodinné mediace, a to v souladu s ustanoveními zákona o rodině.

Výživné může být dohodnuto prostřednictvím rodinné mediace, v jejímž rámci se strany pokusí vyřešit rodinné spory dohodou s pomocí rodinných mediátorů. Rodinní příslušníci se účastní rodinné mediace dobrovolně a před zahájením řízení o rozvod manželství je nutné se zúčastnit pouze první schůzky v rámci rodinné mediace. Hlavním účelem rodinné mediace je rozhodnout o společné rodičovské péči a jiných opatřeních týkajících se dítěte. Plán společné rodičovské péče nebo jiných opatření vyhotovený během rodinné mediace je vykonatelný, pokud jej na žádost stran schválí soud v mimosoudním řízení. Rodinná mediace se může konat nezávisle na soudním řízení, před jeho zahájením, v jeho průběhu či po jeho skončení.

Výše výživného, jež musí platit rodič, s nímž dítě nežije, může být upravena i v plánu společné rodičovské péče, který mohou rodiče vyhotovit sami během povinného poradenství, jakož i v rámci rodinné mediace. Je-li plán společné rodičovské péče předložen soudu v mimosoudním řízení k ověření, stane se potom v souladu se zákonem o rodině vykonatelným.

Dítě může uplatnit nárok na výživné ve zjednodušeném mimosoudním řízení o určení výživného. Účastníky tohoto řízení jsou dítě a rodič, který s dítětem nežije. Dítě v řízení o výživném zastupuje rodič, který s dítětem žije. Soudem příslušným v zjednodušeném řízení ve věcech výživného může být kromě soudu s obecnou místní příslušností i soud, v jehož obvodu má dítě bydliště nebo pobyt.

Soudní rozhodnutí o nárocích na výživné jsou v souladu se zákonem o rodině přijímána v manželských sporech, ve věcech týkajících se určení mateřství nebo otcovství a ve věcech týkajících se rodičovské péče.

V případě rozvodu mohou manželé uzavřít dohodu o výživném, ve které se stanoví výši výživného, způsob plnění vyživovací povinnosti a doba jejího trvání. Manželé mohou uzavřít dohodu o výživném písemně a předložit ji soudu ke schválení v mimosoudním řízení, čím se tato stává vykonatelnou.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Účastníky řízení o výživném na dítě jsou dítě a osoba, která má podle zákona o rodině vůči tomuto dítěti vyživovací povinnost. Dítě zastupuje rodič, který s dítětem žije. Pokud s tím rodič, se kterým dítě žije, souhlasí, zastupuje dítě v řízení o výživném orgán péče o dítě. Kromě orgánu péče o dítě může v řízení konat i nadále také rodič, který s dítětem žije. V případě rozporu úkonů učiněných orgánem péče o dítě a úkonů rodiče, který s dítětem žije, zohlední soud veškeré okolnosti, a zejména blaho dítěte, a posoudí, zda se vezmou v úvahu úkony orgánu péče o dítě, nebo úkony rodiče dítěte.

Orgán péče o dítě musí jednat jménem dítěte a zahájit a vést řízení o výživném nebo o zvýšení výšky výživného v případě, že rodič, se kterým dítě žije, toto právo neodůvodněně neuplatnil po dobu více než tří let ode dne, kdy dítě dotyčné právo nabylo. Orgán péče o dítě zastupuje dítě v řízení o výživném v případě, je-li dítě svěřeno do péče jiné fyzické nebo právnické osoby. V těchto případech nejsou rodiče dítěte oprávněni jednat v řízení jménem dítěte spolu s orgánem péče o dítě.

Podle ustanovení zákona o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku) může účastníka řízení jako zmocněnec zastupovat pouze advokát, nestanoví-li zákon jinak. Účastník může být zastupován přímým pokrevním příbuzným, bratrem, sestrou nebo manželem, kteří vystupují v postavení faktického právního zástupce, jestliže jsou plně svéprávní a nevykonávají právní praxi soustavně a nezákonně.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Ve sporech týkajících se zákonné vyživovací povinnosti, v nichž je navrhovatelem osoba požadující výživné, je příslušný (kromě soudu s obecnou místní příslušností) rovněž i soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo trvalý pobyt. Je-li ve sporech týkajících se výživného ze zákona s mezinárodním prvkem příslušný chorvatský soud, jelikož navrhovatel má bydliště v Chorvatsku, je místně příslušný soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště. Je-li příslušný chorvatský soud, jelikož odpůrce má v Chorvatsku majetek, z něhož by bylo možno výživné uhradit, je místně příslušný soud, v jehož obvodu se tento majetek nachází.

Ke schválení plánu společné rodičovské péče je příslušný soud, který je místně příslušný v řízení týkajícím se dítěte.

Ke schválení dohody o výživném na dítě je příslušný soud, který je místně příslušný v řízení týkajícím se dítěte.

Ke schválení dohody o výživném na manžela je příslušný soud, v jehož obvodu mají manželé společné bydliště. Nemají-li manželé společné bydliště, je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. Je-li ke schválení dohody o výživném na manžela příslušný chorvatský soud, jelikož manželé měli poslední společné bydliště v Chorvatsku, je příslušný soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště.

Příslušný k vydání rozhodnutí ve zjednodušeném řízení o výživném je kromě soudu s obecnou místní příslušností soud v místě bydliště nebo trvalého pobytu dítěte.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Podle § 89a zákona o občanském právu procesním mohou strany návrh na zahájené řízení podat osobně nebo prostřednictvím svého právního zástupce, soud však může stranu zastupovanou právním zástupcem vyzvat, aby se k soudu dostavila osobně a učinila prohlášení o skutečnostech, které mají být v soudním sporu stanoveny. Stranu smí jako právní zástupce zastupovat pouze advokát, pokud zákon nestanoví jinak. Podle § 89a odst. 3 smí být strana zastupována přímým pokrevním příbuzným, bratrem, sestrou nebo manželem, kteří v podstatě vystupují v postavení právního zástupce, jestliže jsou plně svéprávní a nevykonávají právní praxi soustavně a nezákonně.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Podle § 1 zákona o soudních poplatcích (Zakon o sudskim pristojbama) se za každé řízení vedené u soudu musí hradit soudní poplatky. Výše poplatku je stanovena v sazebníku soudních poplatků.

Ustanovení § 16 zákona o soudních poplatcích stanoví, že děti jako strany řízení o výživném nebo řízení o nárocích vyplývajících z vyživovací povinnosti jsou od soudních poplatků osvobozeny.

Podle § 172 zákona o občanském právu procesním se způsob, jakým má být uplatněno právo na osvobození od soudních poplatků a právo na odbornou právní pomoc, jakož i podmínky výkonu těchto práv, stanoví v samostatném právním aktu, kterým se upravuje bezplatná právní pomoc. Ustanovení § 176 stanoví, že pokud strana uplatňuje právo na osvobození od soudních poplatků na základě zvláštního předpisu o právní pomoci a soud v průběhu řízení stanoví, že tato strana je schopna soudní náklady nebo poplatky nést, soud o tom okamžitě uvědomí příslušný orgán veřejné moci.

Zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) vymezuje účel, příjemce a druhy bezplatné právní pomoci, poskytovatele právní pomoci, podmínky a postupy poskytování právní pomoci, přeshraniční právní pomoc, financování právní pomoci a dohled nad prováděním tohoto zákona. Zákon o bezplatné právní pomoci se nepoužije, pokud se právní pomoc poskytovala v souladu se zvláštními předpisy.

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výživné se vždy stanoví jako konkrétní peněžní částka.

Rodič, se kterým dítě žije, se podílí na vyživovací povinnosti k dítěti zajišťováním každodenní péče o dítě, zatímco rodič, který s dítětem nežije, plní vyživovací povinnost k dítěti uspokojováním materiálních potřeb dítěte ve formě finanční podpory.

Celkové materiální potřeby dítěte určené soudem v průběhu soudního řízení se týkají nákladů na bydlení, stravu, oblečení, hygienu, výchovu, vzdělávání, zdravotní péči a jiných podobných nákladů souvisejících s dítětem. Celkové materiální potřeby dítěte jsou stanoveny podle životní úrovně rodiče, který má povinnost platit výživné.

Dítě může mít větší materiální potřeby, potřebuje-li vzhledem ke svému zdravotnímu stavu trvalou intenzivní péči, což musí být při stanovení výše výživného v občanském soudním řízení vzato v úvahu.

Celkové možnosti rodiče, který je povinným k výživnému, jež soud určí v občanském soudním řízení, souvisejí s příjmy a finanční situací rodiče, který má povinnost platit výživné, v době stanovení výše výživného.

Jednou ročně, nejpozději však do 1. dubna daného roku, určí ministr pověřený sociálním zabezpečením minimální peněžní částky měsíčního výživného na nezletilé dítě, které představují minimální výši celkových materiálních potřeb v Chorvatské republice a které má platit rodič, jenž s dítětem nežije.

Minimální částky se stanoví jako procentní podíl průměrné čisté měsíční mzdy zaměstnance právnické osoby v Chorvatské republice za předchozí rok, a to následujícím způsobem:

  1. na dítě ve věku do 6 let 17 % průměrné mzdy,
  2. na dítě ve věku od 7 do 12 let 20 % průměrné mzdy a
  3. na dítě ve věku od 13 do 18 let 22 % průměrné mzdy.

Odchylně může být stanovena i nižší částka výživného na dítě, nesmí být však nižší než polovina zákonného minima, a to v případě:

  1. musí-li povinný k výživnému živit dvě či více dětí, nebo
  2. přispívá-li dítě na svou výživu z vlastních příjmů.

Jednou ročně, nejpozději však do 1. dubna běžného roku, vypracuje ministr pověřený sociálním zabezpečením tabulky týkající se průměrných potřeb nezletilého dítěte podle věku dítěte, příjmů rodiče povinného platit výživné podle platových tříd a průměrných životních nákladů v Chorvatské republice.

Povinná osoba a osoba oprávněná k výživnému může soud požádat, aby zvýšil nebo snížil částku výživného, rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti nebo změnil způsob výživného stanoveného předchozím vykonatelným titulem, jestliže se změní okolnosti.

Nároky na výživné nepodléhají v Chorvatské republice indexaci.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné je hrazeno způsobem a osobě stanovené rozhodnutím soudu.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Jestliže osoba povinná k placení výživného výživné dobrovolně neplatí, je zahájeno a vedeno vykonávací řízení.

Výkon rozhodnutí ve věci výživného na dítě srážkou ze mzdy nebo jiného pravidelného příjmu a přikázáním pohledávky na účtu má přednost před výkonem rozhodnutí u jiných nároků, a to bez ohledu na to, kdy vznikly.

Osoba povinná k placení výživného může vyjádřit souhlas v zápisu ze soudního jednání nebo ve zvláštní notářsky ověřené listině, ve které je stanovena výše mzdy, důchodu či podobného peněžního příjmu, která může být zcela nebo částečně obstavena k uspokojení pohledávky předložené oprávněným z výživného, a skutečnost, že se platby provádějí přímo ve prospěch oprávněného z výživného, jak je stanoveno v této listině. Tato listina se vystavuje v jedné kopii a má právní účinek pravomocného exekučního příkazu.

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Rodič, který s nezletilým dítětem nežije a který neplní svou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti, musí dítěti nahradit dlužné výživné, které se vypočítává ode dne stanovení nároku na výživné až do doby podání žaloby. Nároky dítěte vůči rodiči, který neplní svou vyživovací povinnost k dítěti, podléhají promlčecí lhůtě v délce pěti let ode dne, kdy tato povinnost vznikla.

Podle § 226 zákona o občanskoprávních závazcích (Zakon o obveznim odnosima) podléhají nároky týkající se pravidelných plateb splatných ročně nebo v kratších intervalech, bez ohledu na to, zda se jedná o dodatečné nároky, jako jsou úroky, nebo nároky, v nichž je samo právo vyčerpáno, například pohledávky výživného, tříleté promlčecí lhůtě, která začíná plynout dne, kdy je každá z plateb splatná.

Podle § 233 zákona o občanskoprávních závazcích podléhají nároky stanovené pravomocným soudním rozhodnutím, rozhodnutím jiného příslušného orgánu veřejné moci, soudním smírem, jehož bylo dosaženo u soudu nebo jiného příslušného orgánu, nebo notářským zápisem desetileté promlčecí lhůtě, a to včetně pohledávek, u nichž zákon stanoví kratší promlčecí lhůtu.

Podle § 235 zákona o občanskoprávních závazcích se mezi rodiči a dětmi nezačne promlčecí lhůta uplatňovat do doby ukončení rodičovských práv.

Podle § 172 zákona o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon) nelze výkonem rozhodnutí postihnout tento majetek: zákonné výživné, náhrada za zhoršený zdravotní stav nebo sníženou či ztracenou pracovní způsobilost nebo náhrada za výživné nevyplacené v důsledku smrti oprávněné osoby, dávky v případě tělesného postižení poskytované v souladu s předpisy o invalidním pojištění, sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti, přídavky na dítě, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, stipendia a podpory pro studenty, odměny placené vězňům za vykonanou práci (vyjma pohledávek týkajících se zákonného výživného a pohledávek za účelem náhrady škody způsobené trestným činem, jehož se vězeň dopustil), odměny, dávky v mateřství a rodičovství, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, jiný příjem, který je podle zvláštních předpisů osvobozen od výkonu rozhodnutí.

Podle § 173 zákona o výkonu rozhodnutí existují tato omezení:

1. Při výkonu rozhodnutí na mzdu povinné osoby je od výkonu osvobozena částka rovnající se dvěma třetinám průměrné čisté mzdy v Chorvatské republice. Pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení pohledávky na zákonné výživné nebo pohledávky, která má být náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti a náhradou za výživné nevyplacené v důsledku smrti povinné osoby, je z výkonu rozhodnutí vyloučena polovina průměrné čisté mzdy v Chorvatsku, s výjimkou případů, kdy se výkon rozhodnutí provádí v souvislosti s výživným na dítě. V tomto případě je z výkonu vyloučena částka rovnající se jedné čtvrtině průměrné čisté mzdy (v případě zaměstnanců právnických osob v Chorvatsku za předchozí rok).

2. Pokud povinná osoba pobírá mzdu, která je nižší než průměrná čistá mzda v Chorvatsku, je z výkonu rozhodnutí vyloučena částka rovnající se dvěma třetinám mzdy. Pokud se výkon rozhodnutí provádí za účelem uspokojení zákonné pohledávky na výživném nebo pohledávky, která má být náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti t a náhradou za výživné nevyplacené v důsledku smrti povinné osoby, je příslušnou částkou polovina čisté mzdy vyplácené povinné osobě.

3. Pojmem „průměrná čistá mzda“ ve smyslu odstavce 1 tohoto článku se rozumí průměrná částka vyplácená jako měsíční čistá mzda osobě zaměstnané právnickou osobou v Chorvatsku v období od ledna do srpna běžného roku, kterou určuje chorvatský statistický úřad (Državni zavod za statistiku) a která se zveřejňuje v Úředním věstníku Chorvatské republiky (Narodne novine, NN) nejpozději 31. prosince daného roku. Částka stanovená tímto způsobem je použitelná v následujícím roce.

4. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku se vztahují také na výkon rozhodnutí vůči náhradám vyplaceným místo mzdy, náhradám za zkrácenou pracovní dobu, náhradám za sníženou mzdu, důchodu, požitkům vojenských zaměstnanců a požitkům, které pobírají osoby ve vojenské záloze, nebo jakémukoliv jinému pravidelnému peněžitému příjmu vyplácenému civilním a vojenským zaměstnancům, který je předmětem výkonu rozhodnutí, s výjimkou příjmu uvedeného v odstavcích 5 a 6 tohoto článku.

5. Srážky z příjmu, který pobírají postižené osoby jako peněžitou dávku za tělesné postižení nebo jako dávku ve stavu závislosti, lze provádět pouze za účelem uspokojení pohledávky na zákonné výživné nebo pohledávky, která je náhradou za škodu vzniklou v důsledku zhoršeného zdravotního stavu nebo omezení či ztráty pracovní způsobilosti a náhradou za ztrátu výživného v důsledku úmrtí povinné osoby. V takovém případě lze výkonem rozhodnutí postihnout polovinu takového příjmu.

6. Výkon formou srážek z příjmu pobíraného v rámci smlouvy o životním pojištění a platbě důchodu a příjmu obdrženého v rámci smlouvy o životním pojištění lze provádět pouze z části příjmu, která přesahuje částku základu použitou k výpočtu částky podpory k pokrytí životních nákladů.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Orgán péče o dítě musí vést záznamy všech rozhodnutí a soudních smírů týkajících se výživného na nezletilé dítě.

Pokud orgán péče o dítě obdrží pravomocné soudní rozhodnutí nebo soudní smír týkající se výživného na dítě, musí zaslat rodiči, se kterým dítě žije, a rodiči, který má platit výživné, či jiné osobě uvedené v § 288 zákona o rodině, která musí platit výživné na základě soudního rozhodnutí nebo soudního smíru, písemné oznámení o jejich právech a povinnostech.

V tomto oznámení sdělí orgán péče o dítě rodiči, s nímž dítě žije, toto:

  1. upozorní rodiče, že musí orgán péče o dítě informovat v případě, že osoba povinná k výživnému neplní řádně a zcela svou vyživovací povinnost, a
  2. stanoví podmínky, za nichž má dítě nárok na předběžné výživné podle zvláštních předpisů upravujících předběžné výživné.

V oznámení orgán péče o dítě upozorní rodiče, který musí platit výživné, či jinou osobu uvedenou v § 288 zákona o rodině, která musí platit výživné na základě soudního rozhodnutí nebo soudního smíru, na toto:

  1. že na povinného k výživnému, který neplní své vyživovací povinnosti, podá do patnácti dnů ode dne, kdy se doví, že vyživovací povinnost není plněna řádně a zcela, trestní oznámení a
  2. že Chorvatská republika je oprávněna vymáhat částky předběžného výživného, které byly vyplaceny podle zvláštního předpisu upravujícího předběžné výživné.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Obdrží-li orgán péče o dítě pravomocné soudní rozhodnutí nebo soudní smír týkající se výživného na dítě, musí informovat rodiče, s nímž dítě žije, o podmínkách, za nichž má dítě nárok na předběžné výživné podle zvláštního předpisu upravujícího předběžné výživné. Podle podmínek stanovených v zákoně o předběžném výživném (Zakon o privremenom uzdržavanju), Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne Novine, NN; č. 92/14), má nárok na předběžné výživné dítě, které je chorvatským státním příslušníkem a má bydliště v Chorvatsku. Podle uvedeného zákona se dítětem rozumí osoba, která dosud nedosáhla osmnácti let věku a která má být vyživována rodičem na základě vykonatelného rozhodnutí.

Dítě má nárok na předběžné výživné v případě, že rodič, který s dítětem nežije, neplní zcela nebo částečně svou vyživovací povinnost, a pokud se zdá být pravděpodobné, že prarodiče ze strany tohoto rodiče nepřispívají na výživu dítěte alespoň částkou stanovenou v zákoně jako výše předběžného výživného.

Nárok na předběžné výživné trvá, dokud osoba povinná k výživnému neobnoví placení výživného alespoň ve výši stanovené v zákoně jako výše předběžného výživného.

Dítě má nárok na předběžné výživné po maximální dobu tří let.

Předběžné výživné je stanoveno ve výši 50 % minimálního zákonného výživného. Předběžné výživné nemůže činit více než částka výživného stanovená exekučním příkazem.

Placením částky předběžného výživného zaujímá Chorvatská republika právní postavení dítěte a je na ni přechází právo požadovat výživné ve výši uhrazeného předběžného výživného a případně další související práva. V řízení o vymáhání pohledávky podle § 25 uvedeného zákona zastupuje Chorvatskou republiku příslušné státní zastupitelství.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano. Podle zákona, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, je ústředním orgánem při provádění nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ministerstvo příslušné pro sociální zabezpečení.

Subjekty odpovědnými podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 jsou soudy a orgány péče o dítě v souladu se stanovenou oblastí působností a pravomocí těchto subjektů.

Má-li strana, která usiluje o vymáhání výživného, místo pobytu v Chorvatsku a povinná osoba má bydliště v jiném členském státě, může tato strana požádat o pomoc Ministerstvo demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky, které je určeno jako ústřední orgán Chorvatské republiky.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Mohou se obrátit na ústřední orgán a subjekty příslušné jednat v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

Kontaktní údaje ústředního orgánu:

Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku

Trg Nevenke Topalušić 1

10 000 Záhřeb

Internetové stránky: http://www.mspm.hr/

E-mail: ministarstvo@mdomsp.hr

Tel. č.: +385 1 555 7111

Fax: + 385 1 555 7222

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Nikoli. Článek 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 stanoví, že pokud má povinný místo pobytu na území Chorvatské republiky, měl by se návrh zaslat ústřednímu orgánu Chorvatské republiky prostřednictvím ústředního orgánu státu, ve kterém má navrhovatel místo pobytu, a to podle článku 55 nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Ústřední orgán státu, ve kterém má navrhovatel místo pobytu, zašle návrh Ministerstvu demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky, které je ústředním orgánem Chorvatské republiky při provádění nařízení Rady (ES) č. 4/2009.

Kontaktní údaje ústředního orgánu:

Ministarstvo za demografiju, obitelj, mlade i socijalnu politiku

Trg Nevenke Topalušić 1

10 000 Záhřeb

Internetové stránky: http://mdomsp.gov.hr/

E-mail: ministarstvo@mdomsp.hr

Tel. č.: +385 1 555 7111

Fax: + 385 1 555 7222

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Nepoužitelné.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Navrhovatel se obrátí na ústřední orgán členského státu a právní pomoc je poskytnuta na území, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 4/2009, v souladu s články 44 až 47, a v případě potřeby se použije zákon o bezplatné právní pomoci.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Byl přijat zákon, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, Úřední věstník Chorvatské republiky (Narodne Novine, NN; č. 127/2013), a Ministerstvo demografie, rodiny, mládeže a sociální politiky bylo určeno jako ústřední orgán při provádění nařízení Rady č. 4/2009.

Další informace viz:

1. zákon o rodině (Obiteljski zakon, NN č. 103/15)

2. zákon o výkonu rozhodnutí (Ovršni zakon, NN č. 112/12, 25/13, 93/14)

3. zákon o kolizi norem (Zakon o rješavanju sukoba zakona s propisima drugih zemalja u određenim odnosima, NN č. 53/91, 88/01)

4. zákon o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći, NN č. 143/2013)

5. zákon, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (NN č. 127/2013)

6. zákon o občanském právu procesním (Zakon o parničnom postupku, NN č. 53/91, 91/92, 58/93, 112/99, 88/01, 117/03, 88/05, 02/07, 84/08, 123/08, 57/11, 148/11, 25/13, 89/14)

7. zákon o předběžném výživném (Zakon o privremenom uzdržavanju, NN č. 92/14)

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 16/12/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.