Vyživovací povinnost

Bulharsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Co znamenají pojmy „výživné“ a „vyživovací povinnost“ v praxi? Které osoby musí platit výživné jiné osobě?

Vyživovací povinnost je povinnost jednoho rodinného příslušníka poskytovat jinému rodinnému příslušníkovi prostředky k obživě. Jde o zákonný institut, to znamená, že je stanovena obecně na základě zákona a podléhá určitým pravidlům – není tedy možné ji upravit dohodou mezi stranami. Jde o právo in personam a zaniká úmrtím oprávněné osoby.

Osoba má nárok na výživné pouze tehdy, není-li schopna pracovat a postrádá prostředky k obživě.

Výživné může požadovat oprávněná osoba od následujících osob a v následujícím pořadí: manžel nebo bývalý manžel, děti, rodiče, vnoučata a pravnoučata, sourozenci, prarodiče a příbuzní ve vzestupné linii. Jestliže osoba, která je první na řadě, není schopna výživné poskytovat, hradí výživné osoba, která je další v pořadí.

Je-li osoba povinna poskytovat výživné dalším osobám, výživné se platí v následujícím pořadí (přičemž jsou vyloučeny osoby, které jsou dále v seznamu): děti, manžel nebo bývalý manžel, rodiče, vnoučata a pravnoučata, sourozenci, prarodiče a příbuzní ve vzestupné linii.

V případě rozvodu má nárok na výživné pouze ten z manželů, který rozvod nezapříčinil.

2 Do jakého věku může dítě dostávat vyživovací příspěvek? Liší se pravidla pro výživné týkající se nezletilých od pravidel týkajících se dospělých?

Rodiče musí platit výživné na nezletilé děti mladší 18 let bez ohledu na to, zda jsou tyto děti schopny pracovat nebo mají vlastní prostředky k obživě. Na děti, které jsou starší 18 let, musí rodiče platit výživné, pokud děti nejsou schopny si samy obstarat živobytí z vlastního příjmu nebo majetku během řádného studia na střední škole (do 20 let) či vzdělávacím zařízení nebo vysoké škole (do 25 let), ale pouze v případě, že placení výživného nepůsobí rodičům mimořádné obtíže.

Dospělé osobě se výživné hradí pouze tehdy, je-li práceneschopná a nemá-li majetek pro svou obživu.

Výživné na bývalého manžela se platí nejdéle po dobu tří let od ukončení manželství, pokud se strany nedohodly na delším období, a vyživovací povinnost zaniká, jestliže se ten z manželů, který výživné pobírá, znovu ožení či provdá. Soud může tuto lhůtu prodloužit, pokud se osoba oprávněná k výživnému nachází v obzvláštní nouzi a povinný k výživnému může výživné platit, aniž by mu to způsobilo zvláštní potíže.

Každá osoba může požádat o výživné nejen s okamžitým účinkem, nýbrž také zpětně, a to za dobu až jednoho roku před podáním návrhu.

3 Měl bych se s žádostí o výživné obrátit na příslušný orgán nebo na soud? Jaké jsou hlavní prvky tohoto postupu?

Nárok na výživné se uplatňuje u soudu, a to bez ohledu na jeho povahu, výši výživného, osobu, která o výživné žádá, a osobu, od níž se placení výživného požaduje. Věcně příslušným je okresní soud (rajonen sad). Místně příslušným je soud v místě bydliště navrhovatele nebo odpůrce; navrhovatel si může vybrat soud, který mu vyhovuje. Použije se postup podle občanského soudního řádu. Samostatný návrh na výživné se projednává ve zrychleném řízení, tj. v kratší lhůtě.

4 Je možné podat žádost jménem příbuzného (pokud ano, jakého stupně) nebo jménem dítěte?

Nárok na výživné pro nezletilé osoby uplatňuje rodič s rodičovskou odpovědností nebo opatrovník.

Nárok na výživné pro nezletilé osoby ve věku od 14 do 18 let podává dítě samo, a to s vědomím a souhlasem rodiče s rodičovskou odpovědností nebo opatrovníka.

5 Jestliže mám v úmyslu podat žalobu, jak zjistím, který soud je příslušný?

Soud s mezinárodní příslušností se určí podle pravidel stanovených v zákoně o mezinárodním právu soukromém (KMChP), dvoustranných mezinárodních smlouvách nebo nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností, je-li použitelné.

Podle zákona o mezinárodním právu soukromém jsou v případě, je-li nárok na výživné uplatněn v rámci řízení ve věcech manželských, k určení nároku na výživné a vypořádání návrhů týkajících se manželství příslušné bulharské soudy, jestliže je jeden z manželů bulharským státním příslušníkem nebo má v Bulharsku obvyklé bydliště. Věci týkající se výživného na bývalého manžela projednávají soudy, které jsou příslušné pro rozvodové řízení. Bulharské soudy jsou příslušné ve věcech týkajících se výživného, pokud má odpůrce obvyklé bydliště v Bulharsku, pokud je navrhovatel bulharským státním příslušníkem nebo má obvyklé bydliště v Bulharsku.

Ve výše uvedených případech je rozhodné bulharské právo, jak je uvedeno níže v otázkách 18, 19 a 20.

Je-li stanoveno, že bulharský soud má mezinárodní příslušnost, je věcně příslušný okresní soud. Místně příslušným je soud v místě bydliště navrhovatele nebo odpůrce; navrhovatel si může vybrat soud, který mu vyhovuje.

6 Musím jako žalobce podat žalobu skrze nějakého prostředníka (např. advokáta, ústředního nebo místního orgánu atd.)? Pokud ne, jaké postupy se použijí?

Nárok na výživné se uplatňuje u soudu, a to bez ohledu na jeho povahu, výši výživného, osobu, která o výživné žádá, a osobu, od níž se placení výživného požaduje. Právní zastoupení není povinné.

7 Musím platit poplatky za podání žaloby? Pokud ano, o jakou částku se bude přibližně jednat? Jsou-li mé finanční prostředky nedostačující, může mi být poskytnuta právní pomoc k úhradě nákladů řízení?

Navrhovatelé ve věcech týkajících se výživného jsou osvobození od soudních poplatků. Je-li výživné přiznáno, soud nařídí odpůrci, aby uhradil soudní poplatky a náklady vzniklé navrhovateli v průběhu řízení.

Soudní poplatky se účtují pouze v případech, kdy je navrhovatelem osoba, která dluží výživné a požaduje snížení jeho částky.

Právní zastoupení není ve věcech týkajících se výživného povinné.

Strany řízení mohou získat právní pomoc za podmínek obvyklých pro její poskytování. Tyto podmínky jsou stanoveny v zákoně o právní pomoci (Zakon za Pravnata Pomošt).

8 Jaký druh výživného soud pravděpodobně přizná? Jak se výše výživného vypočítá? Může být rozhodnutí soudu přezkoumáno, pokud se životní náklady nebo rodinné poměry změní? Pokud ano, jak (např. prostřednictvím systému automatické indexace)?

Výše výživného se určuje podle potřeb osoby, která na něj má nárok, a možností osoby, která je má platit. Minimální částka výživného, kterou platí rodič na nezletilé dítě, se rovná čtvrtině minimální mzdy stanovené Radou ministrů (pro rok 2019 činí minimální výše výživného na nezletilé dítě 140 BGN). Výši výživného určí soud podle potřeb dítěte a prostředků rodiče.

Na žádost rodiče může soud stanovit doplatek výživného k uspokojení mimořádných potřeb dítěte, a to do výše, kterou je rodič schopen poskytovat bez zvláštních obtíží. Na žádost stran lze rozhodnutí o stanovení výživného změnit nebo zrušit, dojde-li ke změně okolností. K jakékoli změně musí rovněž dojít prostřednictvím soudů.

Výživné se platí měsíčně. Ze zpožděných plateb se platí zákonný úrok.

9 Jak a komu bude výživné vypláceno?

Výživné se platí osobně osobě, která na ně má nárok. V případě nezletilých ve věku od 14 do 18 let se platí přímo jim, ale s vědomím a souhlasem rodiče s rodičovskou odpovědností.

Výživné na děti ve věku do 14 let se platí prostřednictvím rodiče s rodičovskou odpovědností nebo opatrovníka.

10 Neplatí-li dotčená osoba (dlužník) výživné dobrovolně, jaké kroky je možné učinit, aby byla k placení přinucena?

Výživné se platí měsíčně. Ze zpožděných plateb se platí zákonný úrok.

Soudní rozhodnutí, která vstoupila v platnost, lze vykonat za podmínek a prostřednictvím řízení podle občanského soudního řádu (Graždanski Procesualen Kodeks).

Neplacení výživného představuje trestný čin v případech stanovených v § 183 trestního zákoníku (Nakazatelen kodeks).

11 Popište prosím stručně případná omezení týkající se výkonu rozhodnutí, zejména pravidla ochrany dlužníka a promlčecí a prekluzivní lhůty ve vašem systému výkonu rozhodnutí.

Výkon rozhodnutí provádí státní nebo soukromý soudní vykonavatel podle volby oprávněné osoby.

Státní soudní vykonavatelé pracují pro vykonavatelskou službu okresního soudu (rajonen sad) a jejich místní působnost se shoduje s místní příslušností soudu.

Soukromí soudní vykonavatelé působí v rámci zeměpisné příslušnosti příslušného krajského soudu (okražen sad).

Podle § 149 zákona o rodině lze se zpětnou účinností požadovat výživné nejdéle za dobu jednoho roku před podáním návrhu. Jakmile je v soudním rozhodnutí stanovena existence a výše vyživovací povinnosti, platí tato povinnost do doby, než zanikne podle obecných pravidel vztahujících se na zánik závazku: § 110 až § 120 zákona o smluvních závazkových vztazích (Zakon za zadalzhenijata i dogovorite).

Viz výkon rozhodnutí.

12 Existuje nějaká organizace nebo orgán, které mi mohou pomoci při vymáhání výživného?

Zákon o ochraně dětí (Zakon za Zakrila na Deteto) vymezuje řadu ochranných opatření včetně informování dětí a rodičů o jejich právech a povinnostech a zaručení právní pomoci ze strany státu. Podle § 15 zákona o ochraně dětí mají děti nárok na právní pomoc a na opravné prostředky ve všech řízeních, která se dotýkají jejich práv nebo zájmů. Právní pomoc poskytuje Národní úřad pro právní pomoc.

Zákon o advokacii (Zakon za Advokaturata) výslovně stanoví, že bezplatnou právní pomoc a podporu osobám, které mají nárok na výživné, mohou poskytovat bulharští advokáti a advokáti z EU. Je-li v takovém případě nařízeno protistraně, aby uhradila náklady spojené s řízením, může advokát požadovat odměnu, kterou určí soud.

13 Mohou (vládní nebo soukromé) organizace zaplatit namísto dlužníka zálohu odpovídající plné výši výživného nebo jeho části?

Je-li v řízení o výkonu rozhodnutí zjištěno, že osoba, která dluží výživné, nemá žádné příjmy a nevlastní žádný majetek, platí výživné za povinnou osobu stát za podmínek a podle postupů stanovených v nařízení vydaném Radou ministrů. V takovémto případě hradí stát částku výživného stanovenou v soudním rozhodnutí do limitu stanoveného každoročně v zákoně o státním rozpočtu Bulharské republiky (Zakon za darzhavnija bjudžet na Republika Balgaria).

V rámci sociální pomoci pečuje stát o potřebné osoby, jestliže podle zákona není nikdo jiný povinen nebo schopen poskytovat výživné.

14 Pokud se nacházím v tomto členském státě a dlužník má bydliště v jiné zemi:

14.1 Může mi pomoci orgán nebo soukromá organizace v tomto členském státě?

Ano, postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Bulharská republika je rovněž stranou smluv o vzájemné pomoci s řadou zemí včetně několika zemí, které nejsou členskými státy EU. Ústředním orgánem je podle těchto smluv ministerstvo spravedlnosti a z této pozice poskytuje pomoc na návrhy členů veřejnosti.

14.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit?

Ústředním orgánem je ministerstvo spravedlnosti, které lze kontaktovat na této adrese:

Ministerstvo spravedlnosti
Ul. Slavyanska 1

1040 Sofie
Bulharsko
Tel.: (+359 2) 92 37 555
Fax: (+359 2) 987 0098
Kontaktní osoba:

Е_Gyurova@justice.government.bg

M_Parvanova@justice.government.bg

15 Pokud se nacházím v jiné zemi a dlužník v tomto členském státě?

15.1 Mohu svou žádost adresovat přímo orgánu nebo soukromé organizaci v tomto členském státě?

Ano, postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Nachází-li se navrhovatel v zemi, s níž Bulharská republika uzavřela smlouvu o vzájemné právní pomoci, může navrhovatel požádat o pomoc ministerstvo spravedlnosti, které je podle této smlouvy ústředním orgánem.

15.2 Pokud ano, jak se mohu na takový orgán nebo soukromou organizaci obrátit a jaká pomoc mi může být poskytnuta?

Postupem podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností nebo postupem stanoveným v příslušné smlouvě o vzájemné právní pomoci.

Kontaktní údaje ministerstva spravedlnosti jakožto ústředního orgánu jsou uvedeny výše.

16 Je tento členský stát vázán Haagským protokolem z roku 2007?

Ano, Bulharská republika je vázána Haagským protokolem z roku 2007.

17 Pokud tento členský stát není vázán Haagským protokolem z roku 2007, jaké právo bude použitelné pro pohledávku výživného podle pravidel mezinárodního práva soukromého? Jaká jsou příslušná pravidla mezinárodního práva soukromého?

Viz odpověď výše.

18 Jaká pravidla upravují přístup ke spravedlnosti v přeshraničních věcech v rámci EU podle struktury kapitoly V nařízení o vyživovací povinnosti?

Použitelná ustanovení jsou uvedena v nařízení Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností a v § 627a až § 627c občanského soudního řádu (v platnosti od 18. června 2011).

Je-li rozhodnutí vydáno v členském státě, který je vázán Haagským protokolem z roku 2007, návrh na výkon rozhodnutí na základě písemností uvedených v článku 20 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 se podává ke krajskému soudu v místě trvalého bydliště povinné osoby nebo v místě výkonu povinnosti. Odmítnutí nebo odložení výkonu ve smyslu článku 41 nařízení Rady (ES) č. 4/2009 nařizuje krajský soud.

Návrh na prohlášení rozhodnutí či jiného aktu vydaného v členském státě EU, který není vázán Haagským protokolem z roku 2007, za vykonatelné se podává ke krajskému soudu v místě trvalého bydliště povinné osoby nebo v místě výkonu povinnosti. Kopie návrhu k doručení povinné osobě se nepředkládá. Soud přezkoumá návrh neveřejně. V rozhodnutí, kterým se návrhu vyhovuje, soud stanoví lhůtu pro odvolání podle čl. 32 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 4/2009. Prozatímní výkon rozhodnutí není možný. V rozhodnutí, kterým se návrhu vyhovuje, soud rovněž vynese rozhodnutí o prozatímních a preventivních opatřeních, o která se žádá. Takové rozhodnutí má povahu rozsudku. Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek ze skutkových nebo právních důvodů k odvolacímu soudu v Sofii (Sofijski apelativen sad), a to za podmínek a prostřednictvím postupů stanovených v článku 32 nařízení Rady (ES) č. 4/2009. Proti rozhodnutí odvolacího soudu v Sofii se lze odvolat pouze z právních důvodů k Nejvyššímu kasačnímu soudu.

19 Jaká opatření přijal členský stát, aby zajistil, že ústřední orgány plní činnosti popsané v článku 51 nařízení o vyživovací povinnosti?

Byly provedeny změny v počtu a struktuře zaměstnanců ředitelství pro mezinárodní právní ochranu dětí a mezinárodní osvojení, mezi jehož úkoly patří činnosti, které byly ministerstvu spravedlnosti jakožto ústřednímu orgánu přiděleny nařízením Rady (ES) č. 4/2009 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností. Tomuto ředitelství byla svěřena pravomoc k tomu, aby při zpracovávání návrhů týkajících se vyživovacích povinností podle nařízení Rady (ES) č. 4/2009 podávaných členskými státy EU navázalo styky s Generálním ředitelstvím civilních registračních a správních služeb (GRAO) při ministerstvu pro regionální rozvoj a veřejné práce, Státní agenturou pro příjmy a Národním úřadem pro právní pomoc.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 17/12/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.