

Jeden z manželů nebo oba společně mohou požádat o rozvod manželství. Za jistých podmínek musí rozvodu manželství předcházet doba na rozmyšlenou v délce šesti měsíců. Je tomu tak v případě, že
V některých výjimečných případech mají však i manželé přes výše uvedené nárok na rozvod manželství bez doby na rozmyšlenou. Je tomu tak v případě, pokud manželé žijí po dobu dvou let odděleně. Jeden z manželů má rovněž nárok na rozvod manželství bez doby na rozmyšlenou, pokud je pravděpodobné, že byl k uzavření sňatku přinucen nebo uzavřel sňatek před dosažením 18 let věku bez souhlasu oprávněného orgánu. Bylo-li manželství uzavřeno mezi blízkými příbuznými nebo bylo-li manželství uzavřeno osobou, jejíž předchozí manželství nebo registrované partnerství nezaniklo, má kterýkoliv z manželů nárok na rozvod manželství bez předcházející doby na rozmyšlenou.
Manžel nebo manželka má vždy právo na vydání rozsudku o rozvodu manželství a pro takový rozsudek se nemusí odvolávat na žádné zvláštní důvody.
Pokud jeden z manželů přijal příjmení druhého z manželů, má právo vzít si zpět příjmení, které měl naposledy za svobodna.
Po rozvodu manželství musí být majetek rozdělen mezi manžele. Základním pravidlem je, že majetek se dělí rovným dílem. Důvod rozvodu manželství nemá pro rozdělení majetku manželů žádný význam.
Po rozvodu manželství zůstávají děti automaticky nadále v péči obou rodičů. Tato společná péče však může být zrušena rozhodnutím soudu:
Pokud oba manželé žádají o zrušení společné péče, musí tak soud učinit.
Za výživu dítěte odpovídají oba rodiče. Rodič, který s dítětem nebydlí, plní svou vyživovací povinnost placením výživného na dítě druhému z rodičů.
Po rozvodu manželů za svou obživu odpovídá každý z manželů sám. Výjimky platí pouze v některých zvláštních situacích, mj. pokud je pro jednoho z manželů obtížné živit se sám poté, co došlo k zániku dlouhotrvajícího manželství, nebo pokud existují jiné závažné důvody.
Ve švédském právu není upravena rozluka.
Ve švédském právu není upravena rozluka.
Ve švédském právu není upravena rozluka.
Ve švédském právu není upraveno prohlášení manželství za neplatné. Manželství může zaniknout buď smrtí jednoho z manželů, nebo soudním rozsudkem o rozvodu manželství.
Ve švédském právu není upraveno prohlášení manželství za neplatné.
Ve švédském právu není upraveno prohlášení manželství za neplatné.
O zániku manželství rozvodem může rozhodnout pouze soud. Existují však alternativní způsoby řešení různých otázek, které se mohou objevit v souvislosti s rozvodem manželství.
Manželům může být poskytnuto tzv. rodinné poradenství, jehož cílem je řešit konflikty v partnerském soužití. Takovým způsobem se může manželům dostat pomoci s řešením problémů a konfliktů, aby mohli v manželství pokračovat. Pokud již došlo k odloučení, může rodinné poradenství namísto toho přispět k utlumení konfliktu a umožnit dospělým společně fungovat v roli rodičů. Rodinné poradenství je poskytováno veřejnými orgány (obcemi), církevními orgány a dále jednotlivci. Obce mají povinnost zajistit rodinné poradenství každému, kdo o ně požádá.
Manželé mají rovněž nárok na tzv. rozhovory o spolupráci. Tyto rozhovory nejsou zaměřeny na vztahy mezi dospělými, ale na děti. Rozhovory o spolupráci mají v první řadě za cíl dosáhnout jednoty v otázkách péče, bydlení a styku s dětmi. Rozhovory o spolupráci probíhají pod vedením odborníka. Obce mají povinnost zajistit rozhovory o spolupráci každému, kdo o ně požádá.
Pokud chtějí manželé dosáhnout změny v otázce péče, bydlení a styku se svými společnými dětmi, mohou o tom uzavřít dohodu. Dohodu musí schválit orgán sociální péče.
Ve švédském právu není upravena rozluka nebo prohlášení manželství za neplatné.
Prvním předpokladem pro návrh na rozvod podaný na švédský soud je to, aby byl švédský soud příslušný. Tak je tomu samozřejmě v případě, že jsou oba manželé švédskými občany a bydlí ve Švédsku. Ale švédský soud je příslušný i v následujících případech:
Pokud je doloženo, že švédský soud je příslušný pro projednání otázky rozvodu manželství, projedná věc švédský okresní soud (tingsrätt), v jehož obvodu má jeden z manželů bydliště. Pokud nikdo z nich nemá bydliště ve Švédsku, projedná věc Okresní soud ve Stockholmu (Stockholms tingsrätt).
Návrh na rozvod manželství může být soudu podán dvěma různými způsoby. Pokud rozvod manželství chtějí oba manželé, mohou podat společný návrh. Ale pokud se chce rozvést pouze jeden z nich, musí ten z manželů, kdo si přeje rozvod manželství, podat okresnímu soudu žalobu. V obou případech je nutné připojit výpisy z evidence obyvatel obou manželů. O výpis z evidence obyvatel lze požádat u Švédského daňového úřadu (Skatteverket).
V záležitostech týkajících se rozvodu manželství a s tím souvisejících otázek je právní pomoc přidělována, pouze pokud pro ni existují zvláštní důvody.
Ve švédském právu není upravena rozluka nebo prohlášení manželství za neplatné.
Ano, proti rozsudku o rozvodu manželství se lze odvolat.
Podle nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 [PLEASE PROVIDE LINK] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 (Nařízení Brusel II) musí být rozsudek sdělený v členském státě uznán v ostatních členských státech, aniž by bylo zapotřebí použít zvláštního řízení. Existují však určité důvody pro odepření uznání.
Hlavním pravidlem v Nařízení Brusel II je tedy to, že rozsudek o rozvodu manželství nebo rozluce či prohlášení manželství za neplatné vynesený v jiném členském státě má být automaticky postaven na roveň odpovídajícího švédského rozhodnutí a nabýt stejných právních účinků. I když tedy nařízení vychází z principu automatického uznání, je možné, aby dotčená osoba napadla uznání zahraničního rozsudku ve Švédsku. Žádost se podává Vrchnímu soudu pro Svealand (Svea hovrätt), který v tomto stádiu zaujme postoj k žádosti bez vyslechnutí protistrany.
Pro využití možnosti v Nařízení Brusel II napadnout uznání zahraničního rozsudku ve Švédsku (viz otázka 14 výše), je nutno obrátit se na Vrchní soud pro Svealand (Svea hovrätt) [PLEASE PROVIDE LINK TO QUESTION 14 ABOVE]. Pokud Vrchní soud pro Svealand v takovém řízení určil, že předmětný rozsudek má být ve Švédsku uznán, může protistrana požadovat změnu tohoto rozhodnutí. Žádost o změnu se podává Vrchnímu soudu pro Svealand, který v dalším řízení vyslechne obě procesní strany. Proti rozhodnutí Vrchního soudu pro Svealand ve věci žádosti o změnu se lze následně odvolat k Nejvyššímu soudu (Högsta domstolen).
Žádost o rozvod manželství projednávaná švédským soudem je vždy přezkoumávána podle švédského práva (zásada lex fori).
V některých případech se však bere ohled i na obsah zahraničního práva. To platí v následujících případech:
Je nutno zdůraznit, že i v případech, kterých se oba body týkají, jde tedy o čisté využití švédského práva, avšak s jistou ochranou proti tomu, aby byl vynesen rozsudek o rozvodu manželství podle švédského práva v případech, kdy mají manželé slabou vazbu na Švédsko a proti rozvedu manželství existují závažné důvody.
Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.
Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.