Rozvod a rozluka

Lucembursko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Jaké jsou podmínky pro dosažení rozvodu?

Lucemburské právo zná dva způsoby rozvodu, totiž rozvod po vzájemné dohodě a rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.

  • Rozvod po vzájemné dohodě

O rozvod po vzájemné dohodě mohou požádat manželé společně, pokud se dohodnou na ukončení manželství a jeho následcích.

Mají-li manželé společný majetek, musí notář provést soupis tohoto majetku a ocenit jej. Následně si manželé vypořádají zcela svobodně svá příslušná práva ohledně předmětného majetku. Není-li však žádný majetek k soupisu, není zásah notáře vyžadován.

Manželé se musí rovněž dohodnout na svém bydlišti během rozvodového řízení, na poměrech svých dětí během řízení a po tomto řízení, na příspěvku každého z nich na výchovu a výživu dětí před rozvodem a po rozvodu a konečně na částce případného výživného, kterou má zaplatit jeden z manželů druhému manželovi během řízení a po rozhodnutí o rozvodu. Tato dohoda musí mít písemnou formu a musí být vyhotovena advokátem, nebo notářem. Dohoda musí být schválena soudem, který ověří, zda chrání vyšší zájem dětí a zda zjevně nepřiměřeně nepoškozuje zájmy jednoho z manželů. Schválená dohoda je nedílnou součástí rozvodového rozsudku.

  • Rozvod z důvodu nepravitelného rozvratu manželských vztahů

O rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů může požádat jeden z manželů, nebo o něj mohou požádat oba manželé společně, existuje-li dohoda, pokud jde o princip rozvodu, ale nikoliv o všech jeho následcích.

Nenapravitelný rozvrat stanoví dohoda manželů, pokud jde o princip rozvodu, nebo návrh jednoho z manželů, který trvá i po době k uvážení, jež není delší než tři měsíce a již lze jednou obnovit.

2 Jaké jsou důvody k rozvodu?

Lucemburské právo zná dva způsoby rozvodu, totiž rozvod po vzájemné dohodě a rozvod z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.

3 Jaké jsou právní důsledky rozvodu s ohledem na:

3.1 osobní vztahy mezi manželi (například užívání příjmení)

Manželství je zrušeno rozhodnutím o rozvodu. Příslušné povinnosti, to znamená závazky věrnosti, podpory a pomoci, zanikají.

Lucemburský zákon stanoví, že žádný občan nebude moci mít jiné příjmení ani jiné křestní jméno než jména, které jsou uvedena v jeho rodném listu: osoby, které by je přestaly užívat, je musí znovu přijmout. Změna občanskoprávního stavu, například z důvodu manželství, nemá tedy za následek změnu příjmení jednoho z manželů. Nedochází k nabytí práva nosit příjmení svého manžela. K užívání svého příjmení musí manžel dát svůj souhlas.

Lucemburské soudy měly příležitost rozhodnout o důsledku rozvodu na používané příjmení:

Rozvedená manželka může dále používat příjmení svého bývalého manžela jen s jeho svolením, jež je kdykoli odvolatelné. Vzhledem k tomu, že právo bývalého manžela bránit užívání svého příjmení závisí na jeho uvážení, nepřísluší soudním orgánům, aby povolily rozvedené manželce, a to ani z důvodu potřeb jejího povolání, aby dále nosila po neomezenou dobu manželovo příjmení v případě jeho námitek. Soud jí však může s ohledem na proslulost, kterou manželka získala ve svém povolání s manželovým příjmením, a s cílem zabránit hospodářské škodě, poskytnout lhůtu, aby mohla seznámit své zákazníky se svým vlastním příjmením. – Soudní dvůr 24. května 2006, Pasicrisie 33, s. 258

3.2 rozdělení jmění manželů

  • Rozhodnutí o rozvodu nařizuje ukončení a vyřešení majetkoprávních poměrů manželů. Neexistuje-li manželská smlouva, vztahuje se na manžele zákonný režim, to znamená, že se společné jmění zužuje na nabytý majetek. Rozvod ruší společné jmění. Během rozdělení majetku je třeba odlišit dvě důležité etapy:
    • v první etapě si každý z manželů bere zpět majetek, který nikdy nebyl součástí společného jmění, pokud existuje ve věcné podobě, jinak majetková práva, která z něj vznikla,
    • ve druhé etapě je řešen aktivní a pasivní majetek tvořící společné jmění. Na jméno každého z manželů se vystaví účet pro vypořádání, kde se uvedou jemu dlužné částky ze společného jmění a jím dlužné částky do společného jmění.
  • Pokud byl manžel odsouzen pravomocným rozhodnutím za trestný čin uvedený v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 398, 399, 400, 401, 401a, 402, 403, 404, 405 a 409 trestního zákoníku (Code pénal) (výtržnictví, znásilnění, úmyslné ublížení na zdraví, vražda a úmyslné ublížení na zdraví, neúkladná vražda, úkladná vražda, úmyslné usmrcení dítěte a otrava) spáchaný během manželství vůči druhému manželovi nebo dítěti žijícímu v téže domácnosti nebo za pokus trestného činu uvedeného v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 401, 403, 404 a 405 trestního zákoníku vůči stejným osobám během manželství, ztrácí na žádost druhého manžela, majetkové nároky, které mu tento druhý manžel poskytl. Naopak nevinný manžel si ponechává nároky, které mu byly poskytnuty, a to i když tyto nároky měly být vzájemné a tato podmínka nebyla splněna.
  • Pokud manžel opustil svou profesní činnost nebo ji omezil během manželství, může zpětně doplatit důchodové pojištění u všeobecného systému důchodového pojištění podle podmínek a kritérií, která upřesňují zákony použitelné v občanskoprávní oblasti a v oblasti sociálního zabezpečení. Za tímto účelem může navrhnout před rozvodovým rozsudkem za podmínky, že v době návrhu nepřekročil věk šedesáti pěti let, aby soud, který rozhoduje o rozvodu, vypočítal „referenční částku“, která se zakládá na rozdílu mezi příslušnými příjmy manželů v době, kdy došlo k opuštění profesní činnosti nebo k jejímu omezení. Pravidla výpočtu této částky jsou určena velkovévodským nařízením ze dne 11. září 2018 o výpočtu referenční částky a platebních podmínkách a náhradě částek uvedených v článku 252 občanského zákoníku (Code civil). Za účelem zpětného doplacení má manžel, který opustil či omezil svou činnost, pohledávku vůči druhého manželovi ve výši padesáti procent referenční částky vzatou v úvahu z aktiv tvořených společným jměním nebo spoluvlastnictvím, která jsou k dispozici po vypořádání pasiv. Částka rovnocenná této pohledávce jde na účet manžela věřitele.

3.3 nezletilé děti manželů

Rozvod rodičů v zásadě nemění podmínky výkonu rodičovské odpovědnosti, která je dále vykonávána společně oběma rodiči. Musejí i nadále přijímat společně každé důležité rozhodnutí týkající se života dítěte (péče, výchovy, školní docházky, atd.).

Pouze pokud to vyžaduje nejlepší zájem dítěte, svěří soud výkon rodičovské odpovědnosti jen jednomu z obou rodičů. V tomto případě rodič určený k výkonu rodičovské odpovědnosti sám přijímá rozhodnutí týkající se dítěte. Avšak druhému rodiči je ponecháno právo, aby byl o nich informován a dohlížel na péči o dítě a na jeho výchovu. S výjimkou závažných důvodů má rovněž právo na styk s dítětem a na jeho ubytování. Takže v případě rozchodu rodičů musí každý z nich udržovat osobní vztahy s dítětem a respektovat jeho pouta s druhým rodičem.

V případě rozvodu musí rodiče dále přispívat společně na náklady na péči a výchovu dítěte, neexistuje-li soudní nařízená úprava. Tento příspěvek má formu výživného a nezaniká automaticky, jakmile se dítě stane zletilým. Může být placeno přímo zletilému dítěti a je přezkoumatelné v závislosti na potřebách dítěte a na vývoji příjmů a výdajů každého z rodičů.

Pokud jde o místo pobytu dítěte, mohou nastat dva případy (mimo výjimečný případ, kdy soud rozhodne o svěření dítěte třetí osobě):

  • místo pobytu dítěte je určeno v bydlišti jednoho z rodičů. V tomto případě má druhý rodič právo na styk s dítětem a na jeho ubytování, ledaže tomu tak nemůže být ze závažných důvodů,
  • nebo je místo pobytu stanoveno střídavě v bydlišti každého z rodičů, v daném případě soud ověřuje, zda je střídavý pobyt skutečně v zájmu dítěte. Střídavý pobyt neukládá nezbytně přesně rovnostranné rozdělení doby pobytu dítěte v bydlišti každého z rodičů.

Pokud se rodiče dohodnou na podmínkách výkonu rodičovské odpovědnosti, bydlišti a místě pobytu dítěte, právu na styk s dítětem a jeho ubytování, jakož i na příspěvku na péči o dítě a na jeho výchovu, mohou předložit tuto dohodu soudu v rámci rozvodového řízení. Soud ji může zohlednit ve svém rozsudku, pokud má za to, že dohoda dostatečně chrání zájem dítěte a že souhlas manželů byl poskytnut svobodně.

Rozvod rodičů nezbavuje děti výhod, které by jim jinak byly poskytnuty. V tomto ohledu mají zcela stejné postavení jako děti nerozvedených rodičů.

3.4 vyživovací povinnosti vůči druhému z manželů?

Soud může uložit jednomu z manželů povinnost platit výživné druhému z manželů. Výživné je stanoveno podle potřeb manžela, kterému je vypláceno, a v rámci možností druhého z manželů je platit. V případě dohody manželů může soud rozhodnout, že výživné je uhrazeno formou jednorázové platby, jejíž výši a platební podmínky stanoví.

Při určení potřeb a možností přispívat na výživu bere soud v úvahu skutečnosti, které zahrnují:

1.° věk a zdravotní stav manželů;

2.° dobu trvání manželství;

3.° dobu už věnovanou nebo dobu, již bude třeba věnovat, výchově dětí;

4.° jejich kvalifikaci a jejich profesní postavení se zřetelem k pracovnímu trhu;

5.° jejich připravenost získat nové zaměstnání;

6.° jejich stávající a předvídatelné nároky;

7.° jejich majetek jak v aktivech, tak z hlediska příjmů po vyřešení majetkových poměrů.

Doba poskytnutí výživného nemůže být delší než doba trvání manželství, ledaže v daném případě existují

výjimečné okolnosti.

Výživné, není-li placeno ve formě jednorázové platby, je přezkoumatelné a zrušitelné.

Pokud byl manžel odsouzen pravomocným rozhodnutím za trestný čin uvedený v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 398, 399, 400, 401, 401a, 402, 403, 404, 405 a 409 trestního zákoníku (výtržnictví, znásilnění, úmyslné ublížení na zdraví, vražda a úmyslné ublížení na zdraví, neúkladná vražda, úkladná vražda, úmyslné usmrcení dítěte a otrava) spáchaný během manželství vůči druhému manželovi nebo dítěti žijícímu v téže domácnosti nebo za pokus trestného činu uvedeného v článcích 372, 375, 376, 377, 393, 394, 396, 397, 401, 403, 404 a 405 trestního zákoníku vůči stejným osobám během manželství, ztrácí na žádost druhého manžela jakýkoli nárok na výživné.

4 Co se v praxi rozumí právním pojmem „rozluka“?

Rozluka uvolňuje manželství, ale neruší je. Ukončuje povinnost společného soužití, ale ponechává v platnosti mezi manžely povinnost věrnosti a povinnost podpory.

5 Jaké jsou podmínky rozluky?

Podmínky rozluky jsou totožné s podmínkami rozvodu z nenapravitelného rozvratu manželských vztahů.

6 Jaké jsou právní důsledky rozluky?

Rozluka s sebou nese vždy oddělení majetku. Pokud rozluka trvá tři roky, může každý z manželů podat u soudu návrh na rozvod. Soud rozhodne o rozvodu, pokud druhý z manželů bezprostředně nesouhlasí s ukončením rozluky.

7 Co se v praxi rozumí pojmem „prohlášení manželství za neplatné“?

Prohlášení manželství za neplatné znamená zrušení manželství od samého počátku soudním rozhodnutím. Jinak řečeno, takové manželství nikdy neexistovalo.

8 Jaké jsou podmínky pro prohlášení manželství za neplatné?

Existuje několik podmínek pro prohlášení manželství za neplatné:

  • manželství bylo uzavřeno bez svobodného souhlasu manželů; To je případ, kdy došlo k nátlaku nebo k omylu ohledně podstatné charakteristiky osoby,
  • manželství bylo uzavřeno bez souhlasu rodičů (nebo povolení soudu), pokud jeden z manželů byl v době sňatku nezletilý,
  • bigamie: tj., kdy jeden z manželů uzavřel sňatek zároveň s více osobami,
  • manželé mají určitý stupeň příbuzenství,
  • manželství je účelové, aby došlo k získání výhody ve věcech povolení k pobytu,
  • formální podmínky pro manželství nejsou splněny; sňatek, který nebyl uzavřen veřejně, sňatek uzavřený před nepříslušným matričním orgánem.

9 Jaké jsou právní důsledky prohlášení manželství za neplatné?

Manželství prohlášené za neplatné má důsledky (teorie putativního manželství):

  • vůči oběma manželům, pokud uzavřeli sňatek v dobré víře,
  • vůči manželovi, který je v dobré víře,
  • vůči dítěti, které vzešlo z tohoto manželství, i když oba manželé jednali ve zlé víře.

Naopak manželství prohlášené za neplatné nemá nikdy právní důsledky vůči manželovi, který jednal ve zlé víře.

10 Existují alternativní mimosoudní prostředky umožňující řešit otázky týkající se rozvodu bez nutnosti obracet se na soud?

Ve Velkovévodství může být manželství zrušeno pouze soudním rozhodnutím, nikdy prostřednictvím alternativních mimosoudních prostředků či na základě mediace. Naopak, co se týče otázek týkajících se likvidace a rozdělení společného jmění a spoluvlastnictví, vyživovacích povinností a příspěvků na manželské výdaje, povinnosti péče o děti a výkonu rodičovské odpovědnosti, se lze využít rodinnou mediaci.

11 Kam mám podat svůj návrh na rozvod/rozluku osob/prohlášení manželství za neplatné? Jaké náležitosti musí být splněny a jaké dokumenty by měly být přiloženy k žádosti?

Kam mám podat svůj návrh

  • Návrh na rozvod nebo na rozluku se podává obvodnímu soudu (le tribunal d'arrondissement), v jehož obvodu mají manželé své společné bydliště nebo, nemají-li společné bydliště, pak soudu, v jehož obvodu má bydliště žalovaný účastník nebo, v případě rozvodu po vzájemné dohodě, jeden z účastníků s výhradou dodržení pravidel stanovených v nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000.
  • Návrh na prohlášení manželství za neplatné se podává obvodnímu soudu (le tribunal d'arrondissement), v jehož obvodu mají manželé své společné bydliště nebo, nemají-li společné bydliště, pak soudu, v jehož obvodu má bydliště rodič, se kterým pobývají obvykle nezletilé děti, v případě společného výkonu rodičovské odpovědnosti, nebo v jehož obvodu se nachází bydliště rodiče, který vykonává sám tuto odpovědnost, nebo v ostatních případech obvodnímu soudu v místě, kde pobývá ten, kdo nedal podnět k řízení. V případě společné žádosti je příslušným obvodní soud dle volby účastníků v místě, kde bydlí jeden či druhý účastník. Tato pravidla se uplatňují s výhradou dodržení pravidel stanovených ve výše uvedeném nařízení (ES) č. 2201/2003.

Návrhy projednává „soudce v rodinných věcech“ (juge aux affaires familiales).

Náležitosti, které musí být splněny, a dokumenty, které musí být přiloženy

  • Co se týče rozvodu po vzájemné dohodě, je třeba odlišit několik etap řízení: pokud existuje majetek, který má být rozdělen, musí manželé nechat provést jeho soupis a nechat notářem ocenit veškerý svůj movitý a nemovitý majetku. Manželé si vypořádají zcela svobodně svá příslušná práva ohledně předmětného majetku. Mimoto musí v rámci dohody ustanovit určitý počet bodů, a to místo pobytu manželů během řízení, péči o děti a majetek dětí, právo na styk s dítětem, příspěvek manželů na výživu a výchovu dětí, jakož i na případné výživné, které má zaplatit jeden z manželů druhému manželovi. Tato dohoda musí být vyhotovena advokátem, nebo notářem.

    Pak se oba dva manželé obrátí společným návrhem na soud. Neplatí povinné právní zastoupení advokátem.

Návrh (žaloba – la requête) obsahuje:

1.° datum;

2.° příjmení, jména, povolání a bydliště manželů;

3.° data a místa narození manželů;

4.° označení totožnosti společných dětí;

5.° předmět návrhu;

6.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.

Kromě výše uvedené dohody musí být k žalobě připojeny tyto doklady:

1.° výpis z oddacího listu;

2.° výpis z rodných listů manželů;

3.° výpis z rodných listů společných dětí;

4.° doklad potvrzující státní příslušnost manželů;

5.° případně dohoda o určení rozhodného práva pro rozvod manželů na základě článku 5 nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením; Manželé také budou moci zvolit rozhodné právo pro rozvod na základě článku 5 nařízení (EU) č. 1259/2010 a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením v dohodě při rozvodu uzavřené po vzájemné dohodě;

6.° jiný doklad, který manželé mají v úmyslu použít.

Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.

  • V případě rozvodu z důvodu nenapravitelného rozvratu manželských vztahů nebo rozluky je povinností se obrátit na advokáta. Žaloba se podává v soudní kanceláři obvodního soudu.

Návrh (žaloba – la requête) obsahuje:

1.° datum;

2.° příjmení, jména, povolání a bydliště manželů;

3.° data a místa narození manželů;

4.° označení totožnosti společných dětí;

5.° předmět návrhu;

6.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.

Žaloba může také obsahovat návrhy týkající se předběžných opatření ohledně osoby, výživného a majetku jak manželů, tak dětí.

K žalobě je třeba připojit tyto doklady:

1.° výpis z oddacího listu;

2.° výpis z rodných listů manželů, eventuálně žalobce;

3.° výpis z rodných listů společných dětí;

4.° doklad potvrzující státní příslušnost manželů, popřípadě žalobce;

5.° případně dohodu o určení rozhodného práva pro rozvod manželů na základě článku 5 nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky a podle náležitostí stanovených uvedeným nařízením;

6.° případně návrh řešení důsledků rozvodu, u nichž mezi manžely existuje shoda;

7.° případně kopii rozhodnutí o odsouzení jednoho z manželů za jeden z trestných činů uvedený výše v bodech 3.2 a 3.4;

8.° jiný doklad, který žalobce nebo žalobci má (mají) v úmyslu použít.

Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.

  • V případě návrhu na prohlášení manželství za neplatné se v soudní kanceláři soudu předloží žaloba, přičemž neplatí povinnost právního zastoupení advokátem. Žaloba obsahuje:

1.° datum;

2.° příjmení, jména a bydliště účastníků;

3.° data a místa narození účastníků;

5.° předmět návrhu;

6.° stručné shrnutí skutečností a žalobních důvodů.

Listiny a dokumenty přiložené k žalobě, jež účastníci mají v úmyslu použít, musí být případně ověřeny, pokud je vystavil zahraniční veřejný orgán.

12 Je možno získat právní pomoc na pokrytí nákladů spojených s řízením?

Osoby, jejichž příjmy nejsou považovány za dostatečné podle lucemburského zákona, mohou využít právní pomoci. Za tímto účelem musí vyplnit dotazník, který je dostupný u Advokátní komory v Lucemburku, a zaslat jej předsedovi místně příslušné advokátní komory, jenž o nároku rozhodne.

Právní pomoc se vztahuje na veškeré náklady spojené se žalobami, řízeními nebo jednáními, pro které byla poskytnuta. Vztahuje se zejména na soudní a registrační poplatky, soudní výlohy, odměny advokátů, poplatky a výdaje soudního vykonavatele, výdaje a odměny notářů, výdaje znalců a znalečné, svědečné, tlumočné, poplatky za potvrzení o právu dané země, cestovní výdaje, poplatky a náklady za formality při zápisech, hypotékách a zástavách, jakož i na náklady na oznámení v novinách, je-li třeba.

13 Je možné podat proti rozhodnutí o rozvodu manželství/rozluce/prohlášení manželství za neplatné opravný prostředek?

Ve Velkovévodství je možné podat odvolání (l'appel) proti takovémuto rozhodnutí. Lhůta k odvolání je v zásadě 40 dnů, ale tato lhůta může být prodloužena, pokud odvolatel bydlí v zahraničí. Odvolacím soudním orgánem je Nejvyšší soudní dvůr (la Cour supérieure de justice).

14 Co musím udělat pro to, aby rozhodnutí o rozvodu/rozluce/prohlášení manželství za neplatné, které vynesl soud v jiném členském státě, bylo uznáno v tomto členském státě?

Rozhodnutí o rozvodu / rozluce / prohlášení manželství za neplatné vynesené soudem v jiné zemi Evropské unie využívá zásady uznání ze zákona v Lucemburském velkovévodství na základě nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000. To znamená, že uznání rozhodnutí nepodléhá žádnému řízení.

Aktualizace matričních dokumentů ve Velkovévodství v důsledku pravomocného rozhodnutí vydaného soudem ve státě Evropské unie je rovněž stanovena, aniž by bylo vyžadováno jakékoli předběžné řízení. Rozhodnutí soudu, který rozhodl o rozvodu, musí být uvedeno na okraji oddacího listu a rodných listů manželů. Pokud bylo manželství uzavřeno v zahraničí, musí být rozhodnutí soudu zapsáno do matričních záznamů v obci, kde byl zapsán oddací list, není-li tomu tak, pak do matričních záznamů ve městě Lucemburku, a uvedeno navíc na okraji rodných listů každého z manželů.

15 Na který soud bych se měl obrátit, pokud chci rozporovat uznání rozhodnutí o rozvodu/rozluce/zrušení manželství vynesenému v jiném členském státě? Jaké řízení se v těchto případech použije?

Každý dotčený účastník může požádat prostřednictvím žaloby předsedu obvodního soudu, aby vydal rozhodnutí o odepření uznání rozhodnutí o rozvodu / rozluce / prohlášení manželství za neplatné vydané v jiné zemi Evropské unie.

Předseda obvodního soudu neprodleně rozhodne, aniž by osoba, proti níž je odepření uznání navrhováno, mohla v této etapě řízení předložit své vyjádření. Žaloba může být přijata pouze z těchto důvodů:

  • zjevný rozpor s veřejným pořádkem,
  • nedodržení práv na obhajobu,
  • neslučitelnost s rozhodnutím vydaným v souvisejícím řízení.

Jedna i druhá stran může podat opravný prostředek (le recours) proti rozhodnutí předsedy obvodního soudu k odvolacímu soudu (la Cour d'appel). Opravný prostředek se projednává v souladu s předpisy upravujícími sporná řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu může být předmětem dovolání ke kasačnímu soudu (la Cour de cassation).

16 Právo, kterého státu se použije na rozvodové řízení mezi manželi, kteří nežijí v tomto členském státu nebo kteří mají rozdílná státní občanství?

Lucemburské velkovévodství uplatňuje nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, toto nařízení se použije od 21. června 2012 mezi Belgií, Bulharskem, Německem, Španělskem, Estonskem (od 11. února 2018), Francií, Řeckem (od 29. července 2015), Itálií, Lotyšskem, Litvou (od 22. května 2014), Lucemburskem, Maďarskem, Maltou, Rakouskem, Portugalskem, Rumunskem a Slovinskem a stanoví, že se manželé mohou dohodnout, že si pro rozvod a rozluku zvolí rozhodné právo, jedná-li se o některé z následujících práv:

  • právo státu, v němž mají manželé v době uzavření dohody obvyklé bydliště nebo
  • právo státu, v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud zde v době uzavření dohody jeden z nich ještě bydlí nebo
  • právo státu, jehož je jeden z manželů v době uzavření dohody státním příslušníkem nebo
  • právo místa soudu.

Na základě téhož nařízení v případě, že nedojde k volbě podle předchozího odstavce, řídí se rozvod a rozluka právem státu:

  • v němž mají manželé obvyklé bydliště v okamžiku zahájení řízení u soudu; nebo popřípadě,
  • v němž měli manželé poslední obvyklé bydliště, pokud k ukončení pobytu nedošlo dříve než rok před zahájením řízení u soudu a jeden z manželů v tomto státě pobývá ještě v okamžiku zahájení řízení u soudu; nebo popřípadě,
  • jehož státní příslušnost mají oba manželé v okamžiku zahájení řízení u soudu; nebo popřípadě,
  • u jehož soudu bylo zahájeno řízení.

Pokud se nepoužije nařízení (EU) č. 1259/2010, řídí se rozvod a rozluka v lucemburském právu:

  • vnitrostátním právem manželů, pokud mají stejnou státní příslušnost,
  • právem skutečného bydliště, pokud mají rozdílné státní příslušnosti,
  • právem místa soudu, pokud manželé rozdílné státní příslušnosti nemají společné skutečné bydliště.

Související odkazy

Brožura: Le divorce au Grand-Duché de Luxembourg (rozvod v Lucembursku);

LEGILUX;

Portál spravedlnosti.

 

Tyto internetové stránky jsou součástí portálu Vaše Evropa.

Velice uvítáme jakoukoli zpětnou vazbu ohledně užitečnosti poskytnutých informací.

Your-Europe

Poslední aktualizace: 17/12/2020

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.