Platební neschopnost

Švédsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

ÚVOD

Ve Švédsku umožňuje nařízení o insolvenčním řízení (insolvensforördning) konkurs, reorganizaci podniku a restrukturalizaci dluhu. Níže jsou stručně objasněny některé aspekty švédských předpisů upravujících tato řízení podle čl. 86 odst. 1 revidovaného nařízení o insolvenčním řízení. Tento popis nemá být úplný.

KONKURS

Obecné informace

Konkurs (konkurs) představuje formu obecného vymáhání pohledávek, kdy všichni věřitelé dlužníka nuceně převezmou společně veškerý majetek dlužníka za účelem uhrazení příslušných pohledávek. Během konkursního řízení tvoří majetek majetkovou podstatu (konkursbo), která je spravována ve prospěch věřitelů. Majetkovou podstatu spravuje jeden či více insolvenčních správců (konkursförvaltare). Jediným úkolem insolvenčního správce je správa majetkové podstaty. Návrh na prohlášení konkursu je posouzen, rozhodnutí o prohlášení konkursu je přijato a samotné konkursní řízení je vedeno u okresního soudu (tingsrätt). Během konkursního řízení rozhoduje soud o řadě otázek: určuje, jak bude například rozdělen majetek nebo zda musí být dluhy prokázány. U soudu se provádějí i další kroky, například výkon přísahy, kdy dlužník potvrzuje soupis majetku. Na správce dohlíží exekuční orgán (Kronofogdemyndigheten).

REORGANIZACE PODNIKU

Obecné informace

Podnikateli, který má platební problémy, může být soudním rozhodnutím povoleno provedení zvláštního řízení za účelem reorganizace jeho podniku (företagsrekonstruktion). Soud ustanoví správce při reorganizaci podniku (rekonstruktör), který prověří, zda mohou některé či veškeré činnosti dlužníka pokračovat, a pokud ano, jak a zda existují vhodné podmínky k tomu, aby dlužník dosáhl s věřiteli finančního vypořádání (uppgörelse) nebo vyrovnání (ackord). Při plnění svých povinností musí správce při reorganizaci podniku jednat tak, aby bylo zajištěno, že nejsou opomíjeny zájmy věřitelů. Rozhodnutí o reorganizaci podniku formálně neomezuje kontrolu dlužníka nad jeho majetkem.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Obecné informace

Restrukturalizace dluhu (skuldsanering) zbavuje dlužníka zcela nebo částečně povinnosti uhradit dluhy, kterých se restrukturalizace týká. Od listopadu 2016 existují ve Švédsku dva druhy restrukturalizace dluhu: restrukturalizace dluhu (skuldsanering) podle zákona o restrukturalizaci dluhu (skuldsaneringslagen) a restrukturalizace dluhů z podnikání (Fskuldsanering) podle zákona o restrukturalizaci dluhů z podnikání (skuldsaneringslagen för företagare). Níže jsou vysvětleny oba druhy.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

KONKURS

Konkursní řízení může být zahájeno s ohledem na právnické i fyzické osoby (včetně fyzických osob, které nevykonávají podnikatelskou činnost).

REORGANIZACE PODNIKU

Řízení o reorganizaci podniku může být zahájeno s ohledem na právnické i fyzické osoby, je-li dotyčná osoba podnikatelem. Některé právnické osoby jsou ze zákona vyloučeny, například banky, společnosti působící na úvěrovém trhu, pojišťovny a obchodníci s cennými papíry.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Restrukturalizaci dluhu lze povolit fyzickým osobám (včetně fyzických osob, které vykonávají soukromou podnikatelskou činnost (enskild näringsverksamhet)).

Návrhy na restrukturalizaci dluhu projednává v prvním stupni exekuční orgán.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Restrukturalizaci dluhů z podnikání lze povolit fyzické osobě, která je:

1. podnikatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud dluhové zatížení vyplývá většinou z této činnosti;

2. podnikatelem vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud dluhy vyplývající z této činnosti lze řádně splatit, nebo je-li neschopnost splácet tyto dluhy pouze dočasná, nebo

3. rodinným příslušníkem podnikatele, pokud dluhové zatížení tohoto rodinného příslušníka vyplývá většinou z podnikatelské činnosti podnikatele.

„Rodinným příslušníkem“ (närstående) se rozumí manžel/manželka, druh/družka, rodič, sourozenec nebo dítě či děti manžela/manželky nebo druha/družky.

Návrhy na restrukturalizaci dluhů z podnikání projednává v prvním stupni exekuční orgán.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

KONKURS

Aby bylo možno zahájit konkursní řízení, musí být dlužník v platební neschopnosti. „Platební neschopností“ (obestånd, insolvens) se rozumí skutečnost, že dlužník není schopen řádně splácet své dluhy a jeho platební neschopnost není pouze dočasná. Prohlášení dlužníka o tom, že je v úpadku, bude uznáno, neexistuje-li zvláštní důvod k tomu, proč tak neučinit. Souběžně s tím existují určitá pravidla, jimiž se řídí domněnka pro prokázání platební neschopnosti. Musí se například mít za to, že dlužník je v úpadku, není-li prokázán opak, pokud bylo zahájeno exekuční řízení podle kapitoly 4 exekučního řádu (utsökningsbalken), jež vedlo k zjištění, že během šesti měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu neměl dlužník dostatečný majetek, aby mohl plně uhradit pohledávku, která je vymáhána. Totéž platí v případě prohlášení dlužníka, že pozastavil platby.

Návrh na prohlášení konkursu může podat dlužník nebo věřitel.

Existují-li pravděpodobné důvody pro schválení návrhu na prohlášení konkursu a je-li důvod pro domněnku, že by se dlužník mohl určitého majetku zbavit, může soud nařídit obstavení (kvarstad) majetku dlužníka do doby posouzení návrhu. Soud může uložit rovněž zákaz cestování.

Okresní soud musí rozhodnutí o prohlášení konkursu neprodleně zveřejnit. Rozhodnutí nabývá účinku okamžitě a dlužník ztrácí kontrolu nad svým majetkem, jakmile je rozhodnutí oznámeno, existuje však určitá ochrana legitimních očekávání třetích osob. Viz rovněž informace uvedené v oddíle „Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?“

Proti rozhodnutí okresního soudu o prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu lze podat opravný prostředek vyššímu soudu.

REORGANIZACE PODNIKU

Návrh na reorganizaci podniku může podat dlužník nebo věřitel. Rozhodnutí o povolení reorganizace podniku lze vydat pouze tehdy, lze-li uznat, že dlužník nemůže splatit dluhy, které nabyly splatnosti, nebo že je brzy nebude schopen splácet. Rozhodnutí o povolení reorganizace podniku nelze přijmout, neexistují-li přiměřené důvody pro předpoklad, že lze dosáhnout cíle reorganizace podniku. Návrh podaný věřitelem je možno schválit pouze se souhlasem dlužníka.

Pokud se návrh dlužníka považuje za přípustný, musí jej soud neprodleně posoudit, ledaže byl návrh dlužníka podán po návrhu věřitele a soud rozhodl, že za účelem jeho posouzení je nutné soudní jednání. Jestliže se návrh věřitele pokládá za přípustný, musí soud stanovit datum soudního jednání za účelem jeho posouzení. Soudní jednání se musí konat do dvou týdnů ode dne podání návrhu soudu. Může se konat později, existují-li k tomu zvláštní důvody, nejpozději však do šesti týdnů.

Je-li návrh schválen, musí soud současně ustanovit správce při reorganizaci podniku. Existují-li k tomu zvláštní důvody, může být ustanoven více než jeden správce při reorganizaci podniku. Do jednoho týdne od vydání rozhodnutí o povolení reorganizace musí správce při reorganizaci podniku vyrozumět o rozhodnutí všechny známé věřitele. Rozhodnutí o reorganizaci podniku platí okamžitě, nestanoví-li soud jinak.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Návrh na restrukturalizaci dluhu může podat dlužník. Není-li návrh zamítnut jako nepřípustný či nepodložený, je co nejdříve přijato rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu. Návrh lze zamítnout jako nepodložený například tehdy, pokud z návrhu či jiné dostupné zprávy vyplývá, že nejsou splněny podmínky pro restrukturalizaci dluhu.

Restrukturalizaci dluhu lze povolit, pokud:

1. dlužníkem je fyzická osoba, jejíž hlavní zájmy jsou soustředěny ve Švédsku;

2. dlužník není schopen splácet řádně své dluhy a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu lze mít za to, že tato platební neschopnost bude v blízké budoucnosti pokračovat (musí se mít za to, že dlužník je v úpadku), a

3. je opodstatněné tak učinit vzhledem k osobní a finanční situaci dlužníka.

Platí tato omezení:

1. restrukturalizaci dluhu nelze povolit, vztahuje-li se na dlužníka zákaz činnosti (näringsförbud);

2. je-li dlužník podnikatelem, lze restrukturalizaci dluhu povolit pouze tehdy, je-li možné snadno prověřit finanční situaci podniku, a

3. pokud byla dlužníkovi již dříve povolena restrukturalizace dluhu, lze novou restrukturalizaci dluhu povolit pouze tehdy, existují-li k tomu zvláštní důvody.

Je-li rozhodnuto o zahájení restrukturalizace dluhu, musí být neprodleně zveřejněno oznámení za tímto účelem v úředním věstníku, Post‑ och Inrikes Tidningar. Do jednoho týdne od zveřejnění musí být oznámení zasláno rovněž známým věřitelům. V těchto oznámeních musí být věřitelé mimo jiné vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči dlužníkovi, obvykle písemně do jednoho měsíce ode dne zveřejnění, s uvedením údajů o pohledávkách a jakýchkoli jiných informací, které jsou důležité pro posouzení daného případu, a údajů o účtu, na nějž se mají během restrukturalizace provádět platby.

Proti rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu lze do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí podat opravný prostředek.

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu není možné zabavit majetek (utmätning) za účelem vymáhání pohledávek, které vznikly před vydáním tohoto rozhodnutí, dokud nebylo o restrukturalizaci dluhu vydáno pravomocné rozhodnutí. To se však nevztahuje na pohledávky, jichž se restrukturalizace netýká. Neplatí to ani v případě, kdy na základě opravného prostředku soud na žádost věřitele rozhodne, že by zabavení mělo být povoleno.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Návrh na restrukturalizaci dluhů z podnikání může podat dlužník. Není-li návrh zamítnut jako nepřípustný či nepodložený, je co nejdříve přijato rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhů z podnikání. Návrh lze zamítnout jako nepodložený například tehdy, pokud z návrhu či jiné dostupné zprávy vyplývá, že nejsou splněny podmínky pro restrukturalizaci dluhů z podnikání.

Restrukturalizaci dluhů z podnikání lze povolit, pokud:

1. hlavní zájmy dlužníka jsou soustředěny ve Švédsku;

2. dlužník není schopen splácet řádně své dluhy a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu lze mít za to, že tato platební neschopnost bude v blízké budoucnosti pokračovat (musí se mít za to, že dlužník je v úpadku), a

3. je opodstatněné tak učinit vzhledem k osobní a finanční situaci dlužníka.

Platí tato omezení:

1. restrukturalizaci dluhů z podnikání nelze povolit, vztahuje-li se na dlužníka zákaz činnosti;

2. restrukturalizaci dluhů z podnikání nelze povolit, je-li dlužník podnikatelem, který vykonává nebo vykonával svou činnost nezodpovědně;

3. restrukturalizaci dluhů z podnikání nelze povolit, má-li dlužník čtvrtletní zálohu na platbu ve výši méně než jedné sedminy vyměřovacího základu (prisbasbeloppet) stanoveného v § 6 a § 7 kapitoly 2 zákona o sociálním zabezpečení (socialförsäkringsbalken) (v roce 2016 přibližně 6 300 SEK), a

4. pokud byla dlužníkovi již dříve povolena restrukturalizace dluhu, lze novou restrukturalizaci dluhu povolit pouze tehdy, existují-li k tomu zvláštní důvody.

Je-li vydáno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhů z podnikání, musí být neprodleně zveřejněno oznámení za tímto účelem v úředním věstníku, Post‑ och Inrikes Tidningar. Do jednoho týdne od zveřejnění musí být oznámení zasláno rovněž známým věřitelům. V těchto oznámeních musí být věřitelé mimo jiné vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči dlužníkovi, obvykle písemně do jednoho měsíce ode dne zveřejnění, s uvedením údajů o pohledávkách a jakýchkoli jiných informací, které jsou důležité pro posouzení daného případu, a údajů o účtu, na nějž se mají během restrukturalizace dluhů z podnikání provádět platby.

Proti rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhů z podnikání lze do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí podat opravný prostředek.

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu není možné zabavit majetek s ohledem na pohledávky, které vznikly před vydáním tohoto rozhodnutí, dokud nebylo o restrukturalizaci dluhů z podnikání vydáno pravomocné rozhodnutí. To se však nevztahuje na pohledávky, jichž se restrukturalizace netýká. Neplatí to ani v případě, kdy na základě opravného prostředku soud na žádost věřitele rozhodne, že by zabavení mělo být povoleno.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

KONKURS

Není-li ve zvláštních pravidlech pro výjimky s ohledem na právní úkony dlužníka či jakékoli třetí osoby učiněné neprodleně po vydání rozhodnutí o zahájení konkursního řízení stanoveno jinak, zahrnuje majetková podstata veškerý majetek, který dlužníkovi náležel v době zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu nebo který dlužník získá během konkursního řízení a který lze použít za účelem uspokojení pohledávek. Zahrnut je rovněž majetek, který lze do majetkové podstaty přidat prostřednictvím vymáhání pohledávek. V případě fyzických osob platí zvláštní pravidla, která se vztahují na mzdy a jiný majetek, jenž dlužník potřebuje ke svému živobytí. Dlužník si může určitou část tohoto majetku ponechat.

REORGANIZACE PODNIKU

Správce při reorganizaci podniku musí do jednoho týdne ode dne vydání rozhodnutí vyrozumět všechny známé věřitele o rozhodnutí o reorganizaci podniku. K oznámení musí být připojen mimo jiné předběžný soupis majetku dlužníka a jeho závazků. Z toho vyplývá, že se toto řízení vztahuje na veškerý majetek. Je však třeba zdůraznit, že reorganizace podniku může skončit veřejným vyrovnáním s věřiteli, toto však není povinné.

Pohledávky na základě dohody uzavřené s dlužníkem během řízení o reorganizaci podniku se souhlasem správce při reorganizaci podniku mají obecnou prioritu (allmän förmånsrätt). Příkladem takovéto dohody může být dohoda týkající se financování podniku, která je uzavřena během reorganizace se souhlasem správce při reorganizaci podniku.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Rozhodnutí, kterým se schvaluje restrukturalizace dluhu, musí stanovit splátkový kalendář. Splátkový kalendář trvá pět let, neexistují-li závažné důvody pro stanovení kratší doby trvání. Platnost splátkového kalendáře začíná běžet od dne vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace. Dlužník však začíná provádět platby ode dne vydání rozhodnutí o zahájení řízení a doba, po kterou platilo rozhodnutí o zahájení řízení, musí být obvykle odečtena od doby trvání splátkového kalendáře.

Částka, kterou má dlužník platit, je stanovena tak, aby se restrukturalizace dluhu vztahovala na veškerý majetek a příjmy dlužníka po odečtení částky, která musí být ponechána na živobytí dlužníka a jeho rodiny. Rovněž může být určitá částka ponechána pro uhrazení pohledávek, na které se restrukturalizace dluhu nevztahuje.

Pokud se po vydání rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu finanční situace dlužníka v důsledku nepředvídaných okolností významně zlepší, mohou věřitelé a dlužník požádat o přehodnocení rozhodnutí.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

V řízení o restrukturalizaci dluhů z podnikání je nutno stanovit splátkový kalendář. Doba trvání splátkového kalendáře činí tři roky. Platnost splátkového kalendáře začíná běžet ode dne vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace. Dlužník však začíná provádět platby ode dne vydání rozhodnutí o zahájení řízení a doba, po kterou platilo rozhodnutí o zahájení řízení, musí být obvykle odečtena od doby trvání splátkového kalendáře.

Částka, kterou má dlužník platit, je stanovena tak, aby se restrukturalizace dluhů z podnikání vztahovala na veškerý majetek a příjmy dlužníka po odečtení částky, která musí být ponechána na živobytí dlužníka a jeho rodiny. S ohledem na uhrazení pohledávky, na kterou se restrukturalizace dluhů z podnikání nevztahuje, lze rovněž učinit výhradu.

Pokud se po vydání rozhodnutí o restrukturalizaci dluhů z podnikání finanční situace dlužníka významně zlepší, mohou věřitelé a dlužník požádat o přehodnocení rozhodnutí.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

KONKURS

Jakmile bylo oznámeno rozhodnutí o prohlášení konkursu, ztrácí dlužník kontrolu nad veškerým majetkem patřícím do majetkové podstaty. Dlužník nesmí uzavírat závazky, které by mohly být uplatněny během konkursního řízení. Existují určité výjimky. Během konkursního řízení zastupuje majetkovou podstatu insolvenční správce. Insolvenční správce je ustanoven okresním soudem a musí mít zvláštní znalosti a zkušenosti, které jsou zapotřebí pro plnění tohoto úkolu, a musí být vhodný pro daný úkol v ostatních ohledech. Insolvenčním správcem nelze ustanovit osobu, která je zaměstnancem soudu. Osobu nelze ustanovit insolvenčním správcem v případě existence střetu zájmů.

REORGANIZACE PODNIKU

Správce při reorganizaci podniku musí mít zvláštní znalosti a zkušenosti, které jsou zapotřebí pro plnění tohoto úkolu, musí mít důvěru věřitelů a musí být vhodný pro daný úkol v ostatních ohledech.

Správce při reorganizaci podniku přezkoumá finanční situaci dlužníka a po konzultaci s dlužníkem vypracuje plán, který objasňuje, jak má být dosaženo cílů reorganizace. Plán je nutno předložit soudu a věřitelům. Správce při reorganizaci podniku může využít pomoci odborníka.

Dlužník musí správci při reorganizaci podniku poskytnout veškeré informace týkající se jeho finanční situace, které jsou důležité pro restrukturalizaci podniku. Dlužník se musí řídit pokyny správce při reorganizaci podniku, pokud jde o způsob řízení podniku. Existují určité právní úkony, které dlužník nemůže bez souhlasu správce při reorganizaci podniku provést. K těmto úkonům patří uhrazení dluhů, které vznikly před vydáním rozhodnutí, přijímání nových závazků a převedení nebo zastavení majetku, který má pro činnost dlužníka zásadní význam. Pokud však dlužník tyto povinnosti nesplní, je dotyčný právní úkon i nadále platný.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Insolvenční správce není ustanoven. Během restrukturalizace dluhu si dlužník ponechává kontrolu nad svým majetkem.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Insolvenční správce není ustanoven. Během restrukturalizace dluhu si dlužník ponechává kontrolu nad svým majetkem.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

KONKURS

Věřitel, jenž má pohledávku vůči dlužníkovi, kterou lze uplatnit během konkursního řízení, může tuto pohledávku započítat proti pohledávce, kterou má dlužník vůči věřiteli v době oznámení rozhodnutí o prohlášení konkursu. To neplatí, pokud bylo vzhledem k povaze dotyčných pohledávek započtení pohledávek v rámci konkursního řízení vyloučeno. Pro tyto podmíněné pohledávky platí zvláštní pravidla. Existují rovněž výjimky týkající se mimo jiné nedávno nabytých pohledávek (které do velké míry odpovídají ustanovením o vrácení do majetkové podstaty).

Co se týká finančních trhů, existují zvláštní ustanovení za tím účelem, že se s ohledem na majetkovou podstatu a věřitele použijí dohody o vzájemném započtení a obdobná ujednání týkající se mimo jiné finančních nástrojů.

REORGANIZACE PODNIKU

Každý, kdo má v době podání návrhu na reorganizaci podniku pohledávku vůči dlužníkovi, může tuto pohledávku započítat proti pohledávce, kterou má v té době dlužník vůči věřiteli, i když dotyčná pohledávka není dosud splatná. Toto neplatí, pokud bylo započtení vyloučeno vzhledem k povaze dotyčných pohledávek či jinak podle ustanovení zákona o reorganizaci podniků. Existují rovněž výjimky týkající se nedávno nabytých pohledávek (které do velké míry odpovídají ustanovením o vrácení do majetkové podstaty).

Co se týká finančních trhů, existují zvláštní ustanovení za tím účelem, že se s ohledem na majetkovou podstatu a věřitele, na jejichž pohledávky se vztahuje veřejné vyrovnání s věřiteli, použijí dohody o vzájemném započtení a obdobná ujednání týkající se mimo jiné finančních nástrojů.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

S ohledem na započtení pohledávek neexistují zvláštní pravidla.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

S ohledem na započtení pohledávek neexistují zvláštní pravidla.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

KONKURS

Zákon o konkursu neobsahuje obecná pravidla ohledně toho, zda je majetková podstata vázána dohodami, které uzavřel dlužník. Majetková podstata představuje v zásadě nezávislou právnickou osobu a nenese odpovědnost za závazky, které mohou z takovéto dohody vyplývat. Majetková podstata může rozhodnout o splnění dohod uzavřených dlužníkem, pokud to přispěje k likvidaci majetkové podstaty. To bude obvykle podmíněno souhlasem protistrany.

Zvláštní ustanovení jsou obsažena v jiných právních předpisech, například v zákoně o prodeji (köplagen) a v zákoně o obchodování s finančními nástroji (lagen om handel med finansiella instrument). Podle zákona o prodeji se majetková podstata může rozhodnout, že dohodu splní, pokud byl na jednu ze stran prohlášen konkurs. Protistrana může majetkovou podstatu požádat, aby ji včas informoval o tom, zda hodlá dohodu splnit.

REORGANIZACE PODNIKU

Pokud měla protistrana dlužníka před vydáním rozhodnutí o reorganizaci podniku právo zrušit dohodu vzhledem k vzniklému či možnému sporu týkajícímu se plateb či plnění v některém jiném ohledu, nemůže protistrana dohodu zrušit z důvodu tohoto sporu poté, co bylo rozhodnutí přijato, pokud dlužník požádá včas a se souhlasem správce při reorganizaci podniku o splnění dotyčné dohody. Na žádost protistrany musí dlužník dotyčnou protistranu vyrozumět včas o tom, zda má být dohoda splněna. Má-li být dohoda splněna, existují zvláštní pravidla upravující způsob jejího plnění. V zákoně o prodeji jsou obsažena rovněž zvláštní ustanovení a existují zvláštní pravidla upravující záležitosti, jako jsou pracovní smlouvy a finanční nástroje.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Pokud jde o účinek restrukturalizace dluhu na probíhající smlouvu, neexistují žádná zvláštní pravidla.

Viz rovněž oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Pokud jde o účinek restrukturalizace dluhů z podnikání na probíhající smlouvu, neexistují žádná zvláštní pravidla.

Viz rovněž oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

KONKURS

Jakmile bylo oznámeno rozhodnutí o prohlášení konkursu, nelze majetek náležející do majetkové podstaty obvykle zabavit (utmäta) za účelem vymáhání pohledávek vůči dlužníkovi. To platí automaticky, jakmile bylo konkursní řízení zahájeno. Existují určité výjimky, které se vztahují na pohledávky s určitou úrovní priority. Zabavení (utmätning), k němuž dojde v rozporu s tímto zákazem, je neplatné. Majetek lze bez ohledu na konkursní řízení zabavit tehdy, existuje-li s ohledem na dotyčný majetek zástavní právo (panträtt) za účelem uspokojení pohledávky.

Došlo-li k zabavení před oznámením rozhodnutí o prohlášení konkursu, může výkon zpravidla pokračovat bez ohledu na konkursní řízení. Existují určité výjimky.

REORGANIZACE PODNIKU

Během probíhající reorganizace podniku nelze podle exekučního řádu provést zabavení ani jiné exekuční opatření vůči dlužníkovi. Existují výjimky, například v případě, má-li věřitel zástavní právo nebo zadržovací právo (retentionsrätt) za účelem uspokojení pohledávky. Podle zákona o leasingových smlouvách mezi podnikateli (lagen (1978:599) om avbetalningsköp mellan näringsidkare m.fl.) nelze pomoc poskytnout. Během reorganizace podniku nelze přijímat rozhodnutí o obstavení (kvarstad) nebo zajištění (betalningssäkring).

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu není možné zabavit majetek za účelem vymáhání pohledávek, které vznikly před vydáním tohoto rozhodnutí, dokud nebylo o restrukturalizaci dluhu vydáno pravomocné rozhodnutí. To se však nevztahuje na pohledávky, jichž se restrukturalizace netýká. Neplatí to ani v případě, kdy na základě opravného prostředku soud na žádost věřitele rozhodne, že by zabavení mělo být povoleno.

Návrh na restrukturalizaci dluhu zaniká, pokud byl na dlužníka prohlášen konkurs.

Je-li přípustné uvážení návrhu na jednání o veřejném vyrovnání s věřiteli poté, co dlužník požádal o restrukturalizaci dluhu, musí být řízení o restrukturalizaci dluhu pozastaveno. Je-li vyrovnání potvrzeno, návrh na restrukturalizaci dluhu zaniká.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhů z podnikání není možné zabavit majetek za účelem vymáhání pohledávek, které vznikly před vydáním tohoto rozhodnutí, dokud nebylo o restrukturalizaci dluhů z podnikání vydáno pravomocné rozhodnutí. To se však nevztahuje na pohledávky, jichž se restrukturalizace netýká. Neplatí to ani v případě, kdy na základě opravného prostředku soud na žádost věřitele rozhodne, že by zabavení mělo být povoleno.

Návrh na restrukturalizaci dluhů z podnikání zaniká, pokud byl na dlužníka prohlášen konkurs.

Je-li přípustné uvážení návrhu na jednání o veřejném vyrovnání s věřiteli poté, co dlužník požádal o restrukturalizaci dluhů z podnikání, musí být řízení o restrukturalizaci dluhu pozastaveno. Je-li vyrovnání potvrzeno, návrh na restrukturalizaci dluhů z podnikání zaniká.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

KONKURS

Probíhá-li mezi dlužníkem a třetí stranou soudní řízení týkající se majetku, který náleží do majetkové podstaty, může se majetková podstata účastnit řízení na místě dlužníka. Pokud majetková podstata nezaujme místo dlužníka, má se za to, že majetek do majetkové podstaty nespadá. Bylo-li zahájeno proti dlužníkovi řízení za účelem uspokojení pohledávky, kterou lze uplatnit v konkursním řízení, může se majetková podstata připojit k soudnímu řízení na straně dlužníka. S ohledem na toto řízení existují další ustanovení.

REORGANIZACE PODNIKU

Vymáhání pohledávek je během reorganizace podniku v zásadě zakázáno, to však nebrání pokračování a ukončení probíhajícího soudního řízení mezi dlužníkem a třetí stranou.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Viz oddíl „Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli?“

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Viz oddíl „Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli?“

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

KONKURS

Věřitelé nehrají v konkursním řízení žádnou formální úlohu. Insolvenční správce musí konzultovat s věřiteli, kteří jsou obzvláště dotčeni, pokud tomu nic nebrání. Věřitel je rovněž oprávněn obdržet od insolvenčního správce informace a zúčastnit se například složení přísahy. Věřitel může požádat o ustanovení dohlížitele (granskningsman), který sleduje správu majetkové podstaty jménem věřitele.

REORGANIZACE PODNIKU

Pokud soud rozhodne ve prospěch reorganizace podniku, musí stanovit datum schůze věřitelů, která se koná u soudu. Schůze se musí uskutečnit do tří týdnů ode dne vydání rozhodnutí o reorganizaci podniku, nebo případně v delší lhůtě, je-li to nevyhnutelné.

Na schůzi věřitelů mohou věřitelé vyslovit své názory ohledně pokračování reorganizace podniku. Pokud o to věřitel požádá, může soud ustanovit z řad věřitelů věřitelský výbor. Výbor sestává nejvýše ze tří členů. V některých případech budou rovněž zaměstnanci oprávněni jmenovat svého zástupce jako dodatečného člena výboru. Soud může ustanovit další členy, existují-li k tomu zvláštní důvody. Správce při reorganizaci podniku musí konzultovat věřitelský výbor ohledně důležitých záležitostí, pokud tomu nic nebrání.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Viz oddíl „Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?“

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

KONKURS

Během konkursního řízení tvoří majetek majetkovou podstatu, která je spravována ve prospěch věřitelů (viz výše). Majetkovou podstatu spravuje jeden či více insolvenčních správců. Majetek v majetkové podstatě musí být zpravidla pokud možno co nejrychleji prodán. Pokud dlužník provozoval podnik, může insolvenční správce za určitých podmínek zachovat jeho činnost, která je vykonávána jménem majetkové podstaty.

REORGANIZACE PODNIKU

Během reorganizace podniku neztrácí dlužník kontrolu nad svým majetkem.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Insolvenční správce není ustanoven.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Insolvenční správce není ustanoven.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

KONKURS

Švédská konkursní řízení lze rozdělit do dvou kategorií, a to konkurs bez prokázání dluhů (bevakning) a konkurs s prokázáním dluhů. Není-li stanoveno jinak, není nutné dluhy prokázat. Důvodem je skutečnost, že věřitelé bez přednostní pohledávky v případě konkursu obvykle nic nezískají. Okresní soud může na žádost insolvenčního správce rozhodnout o tom, že dluhy je nutno prokázat. Tak je tomu v případě, lze-li předpokládat, že v rámci rozdělení majetku během konkursního řízení obdrží určitou platbu i nepřednostní pohledávky. Je-li rozhodnuto, že by se mělo uskutečnit řízení za účelem prokázání dluhů, musí být pohledávky, které lze v konkursním řízení uplatnit, zpravidla prokázány, aby věřitel obdržel při rozdělení majetku nějakou platbu. Je nutno prokázat rovněž přednostní nárok. Má-li však věřitel s ohledem na daný majetek zástavní či zadržovací právo, není nutné dluh prokázat, aby měl věřitel nárok na platbu z dotyčného majetku.

Skutečnost, že dlužník ztrácí kontrolu nad svým majetkem, znamená, že dlužník nemůže přijímat závazky, které by bylo možno uplatnit během konkursního řízení. Pokud po zahájení konkursního řízení dlužník přijme nebo převezme závazky, nelze tyto závazky během konkursního řízení zpravidla prokázat. Podle ustálené judikatury může dlužník v některých případech převzít kontrolu nad určitým majetkem, pokud se insolvenční správce výslovně vzdá nároku na tento majetek.

Majetková podstata, kterou zastupuje insolvenční správce, může přebírat práva a povinnosti, například uzavřením dohody. Toto vede k pohledávkám za samotnou majetkovou podstatou (massafordringar). Pohledávky za majetkovou podstatou mají v zásadě přednost před běžnými pohledávkami v konkursním řízení (konkursfordringar). Odměna insolvenčního správce a jiné podobné pohledávky (nazývané náklady konkursního řízení, konkurskostnader) však musí být uhrazeny z majetkové podstaty dříve než ostatní pohledávky za majetkovou podstatou. Nelze-li náklady konkursního řízení uhradit z majetkové podstaty, musí je obvykle zaplatit stát. Pohledávky v konkursním řízení jsou v zásadě uspokojeny až poté, co byly uhrazeny náklady konkursního řízení a pohledávky za majetkovou podstatou.

REORGANIZACE PODNIKU

Pro přihlašování pohledávek v případě reorganizace podniku neexistují žádná zvláštní pravidla. V případě reorganizace podniku však může soud na žádost dlužníka rozhodnout o tom, že povolí jednání o veřejném vyrovnání s věřiteli (offentligt ackord). Věřitel musí své pohledávky případně přihlásit v rámci jednání o vyrovnání (viz níže). Jednání o vyrovnání se účastní pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly před podáním návrhu na reorganizaci podniku. Těchto jednání se však neúčastní všichni věřitelé: věřitel, jehož pohledávku lze uspokojit započtením, nebo věřitel s přednostní pohledávkou se například jednání neúčastní. Správce při reorganizaci podniku vypracuje soupis majetku v majetkové podstatě a závazků. Má-li určitá osoba pohledávku, která nebyla v soupisu majetkové podstaty uvedena nebo která se objevila v mezičase, a chce-li se účastnit jednání o vyrovnání, měla by pohledávku přihlásit písemně u správce při reorganizaci podniku nejpozději jeden týden před konáním schůze věřitelů.

Pohledávky na základě dohod, které dlužník uzavřel se souhlasem správce při reorganizaci podniku během reorganizace podniku, mají obecnou prioritu.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Restrukturalizace dluhu zahrnuje v zásadě veškeré peněžité pohledávky vůči dlužníkovi, které vznikly přede dnem, k němuž bylo oznámeno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace. Věřitelé by proto měli přihlásit veškeré pohledávky, které vznikly přede dnem vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace a které jsou zahrnuty do restrukturalizace dluhu, jelikož v opačném případě hrozí, že dlužník bude zbaven povinnosti uhradit dotyčné dluhy (viz oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“).

Restrukturalizace dluhu se však nevztahuje na:

1. pohledávku na výživné v rodině za předpokladu, že nárok oprávněné osoby na výživné nepřevzal úřad sociálního pojištění (Försäkringskassan) nebo cizí veřejný subjekt;

2. pohledávku, s ohledem na niž má věřitel zástavní právo či jiný přednostní nárok podle § 6 nebo § 7 zákona o přednosti (förmånsrattslagen (1970:979)), nebo zadržovací právo, je-li zajištění dostatečné, aby umožňovalo uspokojení pohledávky;

3. pohledávku, s ohledem na niž věřitel získal přednostní nárok podle § 8 zákona o přednosti před oznámením rozhodnutí o zahájení restrukturalizace ve vztahu k majetku, z něhož má být pohledávka uspokojena;

4. pohledávku, která není dosud splatná a která je podmíněna tím, že věřitel poskytne protiplnění, nebo

5. spornou pohledávku.

Je-li pohledávka podmíněná, nemá-li stanovenou částku či není-li dosud splatná, může být rozhodnuto o tom, že do restrukturalizace dluhu nespadá. Pokud lze mít za to, že pohledávka je neopodstatněná, je nutno rozhodnout o tom, že se na ni restrukturalizace dluhu nebude vztahovat.

Pohledávky, které vznikly po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace, nejsou do restrukturalizace dluhu zahrnuty.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Restrukturalizace dluhů z podnikání zahrnuje v zásadě veškeré peněžité pohledávky vůči dlužníkovi, které vznikly přede dnem, k němuž bylo oznámeno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace. Věřitelé by proto měli přihlásit veškeré pohledávky, které vznikly přede dnem vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace a které jsou zahrnuty do restrukturalizace dluhů z podnikání, jelikož v opačném případě hrozí, že dlužník bude zbaven povinnosti uhradit dotyčné dluhy (viz oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“).

Restrukturalizace dluhů z podnikání se však nevztahuje na:

1. pohledávku na výživné v rodině za předpokladu, že nárok oprávněné osoby na výživné nepřevzal úřad sociálního pojištění nebo cizí veřejný subjekt;

2. pohledávku, s ohledem na niž má věřitel přednostní nárok podle § 5 zákona o přednosti (1970:979)), je-li zajištění dostatečné, aby umožňovalo uspokojení pohledávky;

3. pohledávku, s ohledem na niž má věřitel zástavní právo či jiný přednostní nárok podle § 6 nebo § 7 zákona o přednosti, nebo zadržovací právo, pokud je zajištění dostatečné, aby umožňovalo uspokojení pohledávky;

4. pohledávku, s ohledem na niž věřitel získal přednostní nárok podle § 8 zákona o přednosti před oznámením rozhodnutí o zahájení restrukturalizace ve vztahu k majetku, z něhož má být pohledávka uspokojena;

5. pohledávku, která není dosud splatná a která je podmíněna tím, že věřitel poskytne protiplnění, nebo

6. spornou pohledávku.

Je-li pohledávka podmíněná, nemá-li stanovenou částku či není-li dosud splatná, může být rozhodnuto o tom, že pohledávka do restrukturalizace dluhů z podnikání nespadá. Pokud lze mít za to, že pohledávka je neopodstatněná, je nutno rozhodnout o tom, že se na ni restrukturalizace dluhů z podnikání nebude vztahovat.

Pohledávky, které vznikly po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace, nejsou do restrukturalizace dluhů z podnikání zahrnuty.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

KONKURS

Během konkursního řízení lze obecně uplatnit pouze pohledávky, které vznikly před oznámením rozhodnutí o prohlášení konkursu. Pohledávku lze během konkursního řízení uplatnit i tehdy, je-li podmíněná nebo není-li dosud splatná.

V případech, kdy se dluhy neprokazují, neexistují pravidla, která by vyžadovala, aby věřitel svou pohledávku určitým způsobem přihlásil. V případě konkursního řízení bez prokazování dluhů musí insolvenční správce z vlastního podnětu zajistit, aby přednostní pohledávky obdržely při rozdělení majetku patřičný podíl. Věřiteli v zásadě nic nebrání v tom, aby před konečným termínem pro podání námitek proti navrhovanému rozdělení majetku svou pohledávku uplatnil neurčitě.

Lze-li předpokládat, že majetek postačuje k uhrazení pohledávek věřitelů, kteří nemají přednostní postavení, musí být dluhy prokázány (viz výše informace o prokázání dluhů). Pokud okresní soud rozhodne, že je nutno dluhy prokázat, stanoví lhůtu v délce čtyř až deseti týdnů pro předložení důkazů. Rozhodnutí požadující prokázání dluhů je zveřejněno. Věřitelé musí své pohledávky předložit písemně ve stanovené lhůtě. Má-li věřitel s ohledem na majetek zástavní či zadržovací právo, nemusí v rámci tohoto řízení předložit důkaz o dluhu, aby dosáhl uhrazení pohledávky z majetku. Pokud byly dluhy prokázány a věřitel chce přihlásit svou pohledávku nebo uplatnit zástavní právo po uplynutí lhůty pro předložení důkazů, může předložit důkaz ex post (efterbevakning). To je třeba učinit nejpozději ke dni, k němuž insolvenční správce stanoví navrhované rozdělení majetku, jinými slovy před podáním návrhu soudu a jeho zveřejněním. Jestliže věřitel svou pohledávku nedoloží, ztrácí možnost získat platbu z majetku, jehož se rozhodnutí o rozdělení majetku týká. Poté může věřitel v zásadě získat úhradu své pohledávky pouze tehdy, jsou-li k dispozici nové prostředky (rozdělení majetku ex post, efterutdelning).

REORGANIZACE PODNIKU

Jak bylo uvedeno výše, v případě reorganizace podniku nemají věřitelé obecnou povinnost přihlásit své pohledávky, věřitel však musí své pohledávky případně přihlásit v rámci probíhajících jednání o vyrovnání. Správce při reorganizaci podniku musí vyhotovit plán reorganizace podniku. Plán obvykle prokazuje, jak lze vyřešit finanční situaci podniku dlužníka a jakým způsobem se mají zlepšit jeho provozní výsledky. Obsah plánu však lze přizpůsobit okolnostem jednotlivého případu.

V určitých situacích může v rámci reorganizace podniku dojít k veřejnému vyrovnání s věřiteli. Žádost o jednání o vyrovnání podává dlužník.

Žádost o jednání o vyrovnání musí obsahovat návrh na vyrovnání, v němž se uvádí, kolik dlužník nabízí formou platby a kdy se má platba uskutečnit, a to, zda bylo s ohledem na vyrovnání poskytnuto zajištění, a pokud ano, co zahrnuje. Musí být připojen soupis majetku v majetkové podstatě a závazků.

Považuje-li se žádost o jednání o vyrovnání za přípustnou, musí soud neprodleně vydat rozhodnutí, kterým se jednání o vyrovnání povoluje. Soud musí současně stanovit datum schůze věřitelů, která se uskuteční u soudu, zaslat předvolání na tuto schůzi a své rozhodnutí zveřejnit.

Dlužník, správce při reorganizaci podniku a věřitelé mají možnost podat námitku vůči pohledávce, jíž se má vyrovnání týkat. Existují zvláštní pravidla upravující možnost účastnit se jednání o vyrovnání na základě pohledávky, která není zahrnuta v soupisu majetkové podstaty.

Jednání o vyrovnání se mohou zúčastnit pouze věřitelé, jejichž pohledávky vznikly před podáním návrhu na reorganizaci podniku. Věřitelé, jejichž pohledávky mohou být uspokojeny započtením, nebo věřitelé s přednostními pohledávkami se jednání neúčastní. Věřitelé, kteří by v případě konkursu měli nárok platbu až po ostatních věřitelích, se jednání rovněž neúčastní, ledaže s tím ostatní věřitelé účastnící se jednání souhlasí.

Na žádost kteréhokoli věřitele musí dlužník na schůzi věřitelů soupis majetkové podstaty stvrdit přísahou.

Věřitelé na schůzi věřitelů hlasují o navrhovaném vyrovnání. Návrh na vyrovnání, který uspokojuje nejméně 50 % celkové výše pohledávek, se považuje za schválený věřiteli, pokud s ním souhlasí tři pětiny hlasujících věřitelů, jejichž pohledávky představují tři pětiny celkové výše pohledávek s hlasovacími právy. Je-li tento procentní podíl nižší, je návrh na vyrovnání schválen, pokud s ním souhlasí tři čtvrtiny hlasujících věřitelů, jejichž pohledávky představují tři čtvrtiny celkové výše pohledávek s hlasovacími právy.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Je-li vydáno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhu, musí být neprodleně zveřejněno oznámení za tímto účelem v úředním věstníku, Post‑ och Inrikes Tidningar. Do jednoho týdne od zveřejnění musí být oznámení zasláno rovněž známým věřitelům. V těchto oznámeních musí být věřitelé mimo jiné vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči dlužníkovi, obvykle písemně do jednoho měsíce ode dne zveřejnění, s uvedením údajů o pohledávkách a jakýchkoli jiných informací, které jsou důležité pro posouzení daného případu, a údajů o účtu, na nějž se mají během restrukturalizace provádět platby.

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace je po získání dostatečných informací vypracován návrh na restrukturalizaci dluhu. Tento návrh je zaslán všem známým věřitelům, jejichž pohledávek se návrh týká, spolu s výzvou, aby v určité lhůtě podali své připomínky. Jestliže věřitel připomínky nepodá, nebrání to vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace dluhu.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Je-li vydáno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace dluhů z podnikání, musí být neprodleně zveřejněno oznámení za tímto účelem v úředním věstníku, Post‑ och Inrikes Tidningar. Do jednoho týdne od zveřejnění musí být oznámení zasláno rovněž známým věřitelům. V těchto oznámeních musí být věřitelé mimo jiné vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči dlužníkovi, obvykle písemně do jednoho měsíce ode dne zveřejnění, s uvedením údajů o pohledávkách a jakýchkoli jiných informací, které jsou důležité pro posouzení daného případu, a údajů o účtu, na nějž se mají během restrukturalizace provádět platby.

Po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace je po získání dostatečných informací vypracován návrh na restrukturalizaci dluhů z podnikání. Tento návrh je zaslán všem známým věřitelům, jejichž pohledávek se návrh týká, spolu s výzvou, aby v určité lhůtě podali své připomínky. Jestliže věřitel připomínky nepodá, nebrání to vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace dluhů z podnikání.

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

KONKURS

Jestliže majetek v majetkové podstatě nepostačuje k uhrazení nákladů konkursního řízení a pohledávek za majetkovou podstatou, musí být konkurs odepsán (viz výše informace o nákladech konkursního řízení a pohledávkách za majetkovou podstatou). Je-li konkurs odepsán (avskrivas), nedochází v zásadě k rozdělení majetku věřitelům.

Není-li konkurs odepsán, jsou věřitelům rozděleny peněžní prostředky v majetkové podstatě, které nejsou použity k uhrazení nákladů konkursního řízení a pohledávek za majetkovou podstatou. Toto rozdělení majetku musí být v zásadě v souladu s ustanoveními zákona o přednosti.

Zákon o přednosti upravuje vzájemné nároky věřitelů na obdržení platby v případě konkursu. S ohledem na zákon o přednosti lze poskytnout níže uvedené souhrnné informace.

Priorita ve vztahu k platbě je konkrétní nebo obecná. Konkrétní priorita se týká určitého majetku (příkladem je zástavní právo, zadržovací právo nebo hypotéka (inteckning) na nemovitosti). Obecná priorita se týká veškerého majetku zahrnutého v majetkové podstatě dlužníka (jako jsou náklady vynaložené věřiteli na prohlášení konkursu na dlužníka a odměna správce při reorganizaci podniku, pokud dotyčnému konkursu předcházela reorganizace podniku). Konkrétní priorita má přednost před celkovou prioritou. Pohledávky, které nemají prioritu, mají vzájemně stejná práva. V dohodě lze stanovit, že věřitel má nárok na platbu až poté, co byli uspokojeni všichni ostatní věřitelé (podřízená pohledávka, efterställd fordran).

Priorita je zachována i tehdy, je-li pohledávka převedena či zabavena nebo přejde-li jinak na jinou stranu.

Jedná-li se o pohledávku s konkrétní prioritou ve vztahu k určitému majetku, dotyčný majetek však k uspokojení pohledávky nepostačuje, zachází se se zbytkem jako s pohledávkou, která nemá prioritu.

REORGANIZACE PODNIKU

V případě reorganizace podniku k rozdělení majetku nedochází, není-li schváleno veřejné vyrovnání s věřiteli.

V rámci veřejného vyrovnání může být stanoveno, že pohledávky budou sníženy a uhrazeny zvláštním způsobem. Vyrovnání musí všem věřitelům přiznávat stejná práva a přinejmenším 25 % z celkové výše pohledávek, není-li všemi známými věřiteli, jichž se bude vyrovnání týkat, schválen nižší procentní podíl nebo neexistují-li zvláštní důvody pro schválení nižšího procentního podílu. Stanovené minimální rozdělení majetku musí být vyplaceno do jednoho roku od schválení vyrovnání, pokud všichni známí věřitelé nesouhlasí s delší platební lhůtou. V rámci vyrovnání může být rovněž stanoveno, že dlužníkovi je povolen pouze odklad plateb nebo jiná zvláštní úleva.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Veškeré pohledávky, jichž se restrukturalizace dluhu týká, mají stejná práva. Pohledávce však lze se souhlasem dotyčného věřitele přiznat méně příznivá práva nebo může být uhrazena před ostatními pohledávkami, je-li částka, která je dostupná pro rozdělení, nízká a je vhodné tak učinit vzhledem k rozsahu dluhů a jiným okolnostem.

Ustanovení upravující pohledávky jsou obsažena v rozhodnutí o povolení restrukturalizace dluhu.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Veškeré pohledávky, jichž se restrukturalizace dluhů z podnikání týká, mají stejná práva. Pohledávce však lze se souhlasem dotyčného věřitele přiznat méně příznivá práva nebo může být uhrazena před ostatními pohledávkami, je-li částka, která je dostupná pro rozdělení, nízká a je vhodné tak učinit vzhledem k rozsahu dluhů a jiným okolnostem.

Ustanovení upravující pohledávky jsou obsažena v rozhodnutí o povolení restrukturalizace dluhu.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

KONKURS

Pokud dlužník souhlasí se zaplacením svých dluhů nebo pokud dosáhl jiné dohody s věřiteli (dobrovolná dohoda, frivillig uppgörelse), musí okresní soud rozhodnout o ukončení konkursního řízení. V případě konkursního řízení s prokázáním dluhů může být konkursní řízení ukončeno rovněž rozhodnutím, kterým se schvaluje vyrovnání (ackord i konkurs). V ostatních případech je konkursní řízení ukončeno odepsáním (avskrivning, nepostačuje-li majetek k uhrazení nákladů konkursního řízení a pohledávek za majetkovou podstatou), nebo rozdělením majetku věřitelům.

Konkursní řízení nezbavuje fyzickou osobu povinnosti uhradit své dluhy (pravidla pro restrukturalizaci dluhu se liší). Dluhy, které nebyly uhrazeny, proto zůstávají po konkursu zachovány (nikoli však v případě, že se jich týká dobrovolná dohoda nebo vyrovnání s věřiteli).

Právnická osoba je po konkursním řízení zrušena (ustanovení, která toto upravují, jsou obsažena v právních předpisech týkajících se možnosti založit sdružení). To znamená, že po konkursním řízení nemohou věřitelé v zásadě uplatnit neuhrazené pohledávky vůči právnické osobě.

REORGANIZACE PODNIKU

Je-li schváleno veřejné vyrovnání, je pro všechny věřitele, známé i neznámé, kteří měli právo účastnit se jednání o vyrovnání, závazné. Věřitel, který by v případě konkursu měl nárok na platbu po ostatních věřitelích, ztrácí nárok na platbu od dlužníka, ledaže jsou po vyrovnání v plné výši uspokojeni všichni věřitelé, kteří byli oprávněni účastnit se jednání o vyrovnání. Věřitel s přednostním postavením ve vztahu k určitému majetku je vázán vyrovnáním s ohledem na částky, které nelze z tohoto majetku vyjmout.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu zbavuje dlužníka povinnosti uhradit dluhy, jichž se restrukturalizace týká, jelikož dojde k jejich snížení. Restrukturalizace dluhu zbavuje dlužníka rovněž povinnosti uhradit neznámé dluhy v daném případě, ledaže se jedná o dluhy, které nemohou být do restrukturalizace dluhu zahrnuty.

Restrukturalizace dluhu znamená, že zaniká nárok na úroky nebo sankce vztahující se na neuhrazenou pohledávku, která je zahrnuta do restrukturalizace, s ohledem na dobu po dni, k němuž bylo oznámeno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace.

Restrukturalizace dluhu nemá dopad na práva věřitele ve vztahu k ručiteli či jakékoli jiné osobě, která kromě dlužníka odpovídá za dotyčný dluh.

Rozhodnutí, kterým se schvaluje restrukturalizace dluhu, musí stanovit splátkový kalendář. Splátkový kalendář trvá pět let, neexistují-li závažné důvody pro stanovení kratší doby trvání. Platnost splátkového kalendáře začíná běžet od dne vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace. Bylo-li stanoveno datum skončení platnosti splátkového kalendáře, odečte se od doby trvání splátkového kalendáře obvykle doba platnosti rozhodnutí o zahájení řízení, ledaže vzhledem k opatřením dlužníka po vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace existují důvody pro odečtení kratší doby.

V určitých případech může být rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu pozměněno či zrušeno. Na žádost věřitele, jehož pohledávky se restrukturalizace dluhu týká, může být rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu zrušeno, nebo v případech uvedených v bodech 6 a 7 pozměněno, pokud:

1. dlužník jednal vůči věřiteli nečestně;

2. dlužník úmyslně mařil konkursní řízení nebo exekuční opatření;

3. dlužník tajně zvýhodnil určitého věřitele s cílem ovlivnit rozhodnutí týkající se restrukturalizace dluhu;

4. dlužník záměrně uvedl v návrhu na restrukturalizaci dluhu či v jiné fázi řízení nesprávné informace na úkor věřitele;

5. dlužník poskytl nesprávné informace vedoucí k rozhodnutí orgánu veřejné moci ve vztahu k daním či poplatkům zahrnutým do restrukturalizace dluhu nebo informace neposkytl, ačkoliv byl o to požádán, což mělo za následek přijetí chybného rozhodnutí, či nevydání rozhodnutí;

6. dlužník nedodržuje splátkový kalendář a odchylky od něj jsou významné nebo

7. finanční situace dlužníka se po rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu významně zlepšila, a to v důsledku okolností, jež nebylo možno v době vydání rozhodnutí předvídat.

V případech uvedených v bodě 7 musí být návrh podán do pěti let ode dne vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace nebo v případě, má-li platnost splátkového kalendáře skončit později, nejpozději ke dni skončení splátkového kalendáře. Je-li rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu pozměněno, může být doba trvání splátkového kalendáře stanovena nejvýše na sedm let.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Rozhodnutí o restrukturalizaci dluhů z podnikání zbavuje dlužníka povinnosti uhradit dluhy, jichž se restrukturalizace týká, jelikož dojde k jejich snížení. Restrukturalizace zbavuje dlužníka rovněž povinnosti uhradit neznámé dluhy v daném případě, ledaže se jedná o dluhy, které nemohou být do restrukturalizace dluhů z podnikání zahrnuty.

Restrukturalizace dluhů z podnikání znamená, že zaniká nárok na úroky nebo sankce vztahující se na neuhrazenou pohledávku, která je zahrnuta do restrukturalizace, s ohledem na dobu po dni, k němuž bylo oznámeno rozhodnutí o zahájení restrukturalizace.

Restrukturalizace dluhu nemá dopad na práva věřitele ve vztahu k ručiteli či jakékoli jiné osobě, která kromě dlužníka odpovídá za dotyčný dluh.

Rozhodnutí, kterým se schvaluje restrukturalizace dluhů z podnikání, musí stanovit splátkový kalendář. Doba trvání splátkového kalendáře činí tři roky. Jeho platnost začíná běžet od dne vydání rozhodnutí o schválení restrukturalizace.

V určitých případech může být rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu pozměněno či zrušeno. Na žádost věřitele, jehož pohledávky se restrukturalizace dluhu týká, může být rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu zrušeno, nebo v případech uvedených v bodech 6 a 7 pozměněno, pokud:

1. dlužník jednal vůči věřiteli nečestně;

2. dlužník úmyslně mařil konkursní řízení nebo exekuční opatření;

3. dlužník tajně zvýhodnil určitého věřitele s cílem ovlivnit rozhodnutí týkající se restrukturalizace dluhu;

4. dlužník záměrně uvedl v návrhu na restrukturalizaci dluhu či v jiné fázi řízení nesprávné informace na úkor věřitele;

5. dlužník poskytl nesprávné informace vedoucí k rozhodnutí orgánu veřejné moci ve vztahu k daním či poplatkům zahrnutým do restrukturalizace dluhů z podnikání nebo informace neposkytl, ačkoliv byl o to požádán, což mělo za následek přijetí chybného rozhodnutí, či nevydání rozhodnutí;

6. dlužník nedodržuje splátkový kalendář a odchylky od něj jsou významné nebo

7. finanční situace dlužníka se po vydání rozhodnutí o restrukturalizaci dluhu významně zlepšila.

V případech uvedených v bodě 7 musí být návrh podán do tří let ode dne vydání rozhodnutí o zahájení restrukturalizace nebo v případě, má-li platnost splátkového kalendář skončit později, nejpozději ke dni skončení splátkového kalendáře. Je-li rozhodnutí o restrukturalizaci dluhů z podnikání pozměněno, může být doba trvání splátkového kalendáře stanovena nejvýše na pět let.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

KONKURS

Jak bylo uvedeno výše, konkursní řízení nezbavuje fyzickou osobu povinnosti uhradit své dluhy, zatímco právnické osoby jsou po konkursu zrušeny.

Pokud jsou po konkursu k dispozici zdroje pro rozdělení, existuje ustanovení o rozdělení majetku ex post.

REORGANIZACE PODNIKU

Co se týká účinku veřejného vyrovnání s věřiteli, viz výše. Pokud nebylo veřejné vyrovnání schváleno a dlužník nedosáhl dobrovolné dohody či jiného ujednání s věřiteli, zůstávají pohledávky, které nebyly na konci reorganizace podniku uhrazeny, zachovány.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

V určitých případech může věřitel restrukturalizaci dluhu znovu posoudit poté, co dlužník splnil splátkový kalendář. Viz oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

V určitých případech může věřitel restrukturalizaci dluhů z podnikání znovu posoudit poté, co dlužník splnil splátkový kalendář. Viz oddíl „Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky?“

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

KONKURS

Odměna insolvenčního správce a jiné podobné pohledávky (náklady konkursního řízení) a ostatní pohledávky za majetkovou podstatou musí být uhrazeny z majetkové podstaty před rozdělením majetku věřitelům. Náklady konkursního řízení mají přednost před ostatními pohledávkami za majetkovou podstatou. Pokud nemohou být uhrazeny z majetkové podstaty, hradí náklady na konkursní řízení obvykle stát.

REORGANIZACE PODNIKU

Správce při reorganizaci podniku (a případně dohlížitel) má nárok na náhradu za svou práci a za výdaje vynaložené při plnění svého úkolu. Odměna nemůže být vyšší než to, co se pokládá za přiměřenou náhradu za plnění tohoto úkolu. Na žádost správce při reorganizaci podniku nebo dlužníka posoudí soud nárok správce při reorganizaci podniku na náhradu. O toto posouzení může požádat také věřitel, jehož pohledávky se týká vyrovnání, a to do doby, než je vyrovnání provedeno. Soudní náklady a náhradu pro správce při reorganizaci podniku a dohlížitele musí zaplatit dlužník.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Během restrukturalizace dluhu dlužník obvykle provádí platby exekučnímu orgánu, který poté předává peněžní prostředky věřitelům. Exekuční orgán vybírá od dlužníka roční poplatek za správu jeho plateb.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Během restrukturalizace dluhu dlužník obvykle provádí platby exekučnímu orgánu, který poté předává peněžní prostředky věřitelům. Exekuční orgán vybírá od dlužníka roční poplatek za správu jeho plateb.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

KONKURS

Pravidla týkající se vrácení do majetkové podstaty (återvinning till konkursbo) jsou stanovena v zákoně o konkursu. Referenčním dnem pro výpočet lhůt stanovených v pravidlech pro vrácení je obvykle den před podáním návrhu na prohlášení konkursu.

Úkon lze napadnout (går åter), pokud nepřiměřeně zvýhodnil určitého věřitele před ostatními, nebo pokud byli věřitelé připraveni o majetek dlužníka, nebo pokud se dluhy dlužníka zvýšily a pokud byl dlužník v úpadku nebo se dostal do úpadku v důsledku samotného řízení či v důsledku řízení ve spojení s jinými faktory a třetí strana věděla nebo měla vědět, že dlužník je v úpadku a jaké byly okolnosti, které vedly k vadě daného právního úkonu. Má se za to, že rodinní příslušníci dlužníka měli informace uvedené v první větě, nejsou-li k dispozici přesvědčivé důkazy, které prokazují, že tomu tak nebylo a že tyto informace nemohli mít. Byl-li úkon proveden více než pět let před referenčním dnem, lze jej napadnout pouze tehdy, jestliže se týkal jednoho z rodinných příslušníků dlužníka.

Uhrazení dluhu později než tři měsíce před referenčním dnem jiným způsobem, než jsou obvyklé platební prostředky, nebo předem či ve výši, která značně zhoršila finanční situaci dlužníka, je možné napadnout, ledaže je lze za daných okolností považovat za běžné. Jestliže se platba pro jednoho z rodinných příslušníků dlužníka uskutečnila před tímto dnem, avšak později než dva roky před referenčním dnem, lze ji napadnout, ledaže je prokázáno, že dlužník nebyl v úpadku a nedostal se do úpadku v důsledku dotyčného úkonu.

Existují zvláštní pravidla, která upravují záležitosti, jako jsou dary, sdílení domácnosti a mzdy. Z pravidel týkajících se vrácení jsou vyňaty určité platby pro stát, například odvody daně.

Insolvenční správce může usilovat o vrácení podáním žaloby u obecných soudů nebo vznesením námitky vůči dluhům, které jsou prokazovány během konkursního řízení. Pokud se insolvenční správce rozhodne, že o vrácení nebude usilovat, a neexistuje smírné řešení, může o vrácení usilovat věřitel podáním žaloby u obecných soudů.

V případě vrácení se majetek, který dlužník zcizil, vrací do majetkové podstaty.

REORGANIZACE PODNIKU

Jakmile bylo oznámeno rozhodnutí o reorganizaci podniku, použijí se ustanovení zákona o konkursu týkající se vrácení v rámci konkursního řízení, pokud bylo s věřiteli uzavřeno veřejné vyrovnání (viz oddíl o konkursním řízení).

Je-li požadováno vrácení v souvislosti s přednostním nárokem nebo platbou dosaženou prostřednictvím zabavení, může soud rozhodnout o tom, že exekuční řízení nebude do dalšího oznámení pokračovat.

Žalobu na vrácení podává správce při reorganizaci podniku nebo věřitel, jehož pohledávky by se veřejné vyrovnání týkalo. Žalobu je nutno podat před konáním schůze věřitelů a konečné rozhodnutí nelze vydat, dokud nebylo rozhodnuto o otázce veřejného vyrovnání. Věřitel, který chce podat žalobu, musí vyrozumět správce při reorganizaci podniku. Jestliže se tak nestalo, nebude věřitelův případ projednán.

Pokud reorganizace podniku skončí, aniž by bylo dosaženo veřejného vyrovnání, a na dlužníka není prohlášen konkurs po podání návrhu do tří týdnů ode dne, k němuž řízení o reorganizaci podniku skončilo, musí být podaný návrh na vrácení zamítnut.

Po uhrazení nákladů žalobce připadnou výnosy plynoucí z vrácení věřitelům, jichž se veřejné vyrovnání týká. Žalovaný, který v důsledku žaloby žalobce může mít pohledávku vůči dlužníkovi, se může na základě této pohledávky účastnit jednání o vyrovnání a má nárok na odečtení částky, která mu má být uhrazena při rozdělení majetku, od částky, kterou by jinak zaplatil.

Na žádost věřitele, jehož se veřejné vyrovnání týká, nebo dlužníka může soud, u něhož probíhá řízení o vrácení, nařídit, aby byla na majetek, který má věřiteli připadnout podle předchozí věty, uvalena zvláštní správa (särskild förväntning). Majetek, na nějž byla uvalena tato zvláštní správa, lze zabavit pouze tehdy, bylo-li vyrovnání zrušeno.

RESTRUKTURALIZACE DLUHU

Ohledně vrácení neexistují žádná zvláštní pravidla.

RESTRUKTURALIZACE DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ PODLE ZÁKONA O RESTRUKTURALIZACI DLUHŮ Z PODNIKÁNÍ

Ohledně vrácení neexistují žádná zvláštní pravidla.

Poslední aktualizace: 19/02/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.