Platební neschopnost

Slovinsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

Insolvenční řízení a řízení o preventivní restrukturalizaci jsou stanovena v zákoně o finančních operacích, insolvenčním řízení a nucené likvidaci (Zakon o finančnem poslovanju, postopkih zaradi insolventnosti in prisilnem prenehanju) (dále jen „ZFPPIPP“).

I. INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

1. Řízení o finanční restrukturalizaci – reorganizaci

Řízení o nuceném vyrovnání může být zahájeno proti:

– právnické osobě zřízené jako obchodní společnost nebo družstvo, nestanoví-li zákon u konkrétní společnosti nebo družstva jinak vzhledem k činnosti, kterou vykonává,

– podnikateli nebo

– jakékoli jiné právnické osobě, stanoví-li tak zákon.

Řízení o nuceném vyrovnání obsahuje rovněž zvláštní pravidla pro nucené vyrovnání velké, střední nebo malé společnosti. Toto řízení nabízí širší výběr opatření týkajících se finanční restrukturalizace závazků dlužníka (například zajištěné pohledávky věřitelů).

Řízení o zjednodušeném nuceném vyrovnání je přípustné pouze proti společnosti, která se podle pravidel zákona o obchodních společnostech (Zakon o gospodarskih družbah) považuje za mikropodnik, nebo proti podnikateli, který splňuje kritéria týkající se mikropodniku nebo malého podniku.

2. Konkursní řízení

Konkursní řízení proti právnímu subjektu lze zahájit proti jakémukoli právnímu subjektu, nestanoví-li jinak zákon, který upravuje zvláštní právní formu nebo určitý typ právního subjektu nebo určitou právnickou osobu. Konkursní řízení proti společnosti zdravotně postižených je přípustné pouze se souhlasem slovinské vlády.

Osobní bankrot může být vyhlášen na majetek:

– podnikatele,

– fyzické osoby (lékaře, notáře, advokáta, zemědělce či jiné fyzické osoby, která není podnikatelem a která vykonává určitou činnost jako povolání), nebo

– spotřebitele.

Insolvenční řízení týkající se dědictví může být zahájeno s ohledem na majetek předluženého zůstavitele – zesnulé fyzické osoby.

II. PŘEDINSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ

Řízení o preventivní restrukturalizaci

Řízení o preventivní restrukturalizaci je přípustné pouze proti kapitálové společnosti, která se podle pravidel zákona o obchodních společnostech pokládá za velkou, střední nebo malou společnost.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

Insolvence

Hlavním požadavkem na zahájení insolvenčního řízení je existence podmínek insolvence. Insolvence je vymezena jako situace, kdy:

– dlužník je insolventní dlouhodobě, jelikož není schopen hradit své všechny závazky v době splatnosti, nebo

– dlužník se stal dlouhodobě insolventním, jelikož hodnota jeho majetku je nižší než souhrn jeho závazků (předlužení), nebo z toho důvodu, že ztráta kapitálové společnosti dlužníka spolu se ztrátou převedenou do běžného roku přesahuje polovinu základního kapitálu a ztráty nelze pokrýt z převedeného zisku nebo z rezerv.

Předběžné a hlavní insolvenční řízení

Insolvenční řízení zahrnuje „předběžné“ a „hlavní“ insolvenční řízení. Předběžné insolvenční řízení je zahájeno podáním návrhu na zahájení řízení (návrh na zahájení insolvenčního řízení). Během předběžného insolvenčního řízení rozhodne soud o podmínkách pro zahájení řízení. Hlavní řízení je zahájeno rozhodnutím, ve kterém soud rozhodne o zahájení insolvenčního řízení (zahájení insolvenčního řízení).

Účastníci předběžného a hlavního insolvenčního řízení

V předběžném řízení mohou procesní úkony provádět navrhovatel řízení, dlužník, proti němuž návrh na zahájení řízení směřuje, není-li dlužník navrhovatelem, a věřitel, který může prokázat, že je pravděpodobné, že má pohledávku vůči dlužníkovi, proti němuž byl podán návrh na zahájení řízení, pokud tento věřitel oznámí svůj záměr zúčastnit se předběžného řízení.

V hlavním insolvenčním řízení může procesní úkony provádět věřitel, který v řízení proti dlužníkovi v úpadku přihlásí pohledávku, a dlužník v úpadku (v případě nuceného vyrovnání, zjednodušeného nuceného vyrovnání a osobního bankrotu).

Zahájení a oznámení řízení

Téhož dne, kdy soud vydá rozhodnutí o zahájení řízení, zveřejní toto rozhodnutí na internetových stránkách používaných k zveřejňování soudních písemností, písemností účastníků a ostatních informací v rámci insolvenčního řízení. Soud informuje věřitele o zahájení řízení oznámením, které musí být zveřejněno téhož dne a ve stejném okamžiku, kdy zveřejní rozhodnutí o zahájení řízení. V tomto rozhodnutí zveřejní důležité informace o řízení. Právní důsledky zahájení řízení nastávají ke dni zveřejnění oznámení o zahájení konkursního řízení.

Navrhovatel řízení

Návrh na zahájení řízení o nuceném vyrovnání může podat pouze dlužník v úpadku nebo osobně odpovědný společník či akcionář společnosti dlužníka. Návrh na zahájení řízení o nuceném vyrovnání proti velké, střední nebo malé společnosti mohou podat rovněž věřitelé, kteří společně vlastní nejméně 20 % všech finančních pohledávek. Může se jednat například o banky, které se považují za náležitě informované subjekty a které mají potřebné informace, infrastrukturu a zaměstnance pro předložení plánu finanční restrukturalizace dlužníka v úpadku.

Řízení o nuceném vyrovnání se uskuteční se záměrem umožnit dlužníkovi v úpadku stát se v krátkodobém a dlouhodobém horizontu finančně solventním, a to provedením vhodných opatření v oblasti finanční restrukturalizace. Aby mohl dlužník během období nejistoty, kdy probíhá řízení o nuceném vyrovnání, normálně pokračovat v podnikání (a zajistit likviditu potřebnou pro běžné podnikatelské činnosti), není přípustný nucený prodej majetku dlužníka. Jako protiváha této „výhody“ a se záměrem zabránit dlužníkovi, aby ji zneužil, jsou jeho podnikatelské činnosti v průběhu řízení omezeny pouze na obvyklé činnosti.

Návrh na zahájení řízení o zjednodušeném nuceném vyrovnání může podat pouze dlužník v úpadku. V tomto řízení jsou předmětem restrukturalizace pouze nezajištěné běžné pohledávky. Zjednodušené nucené vyrovnání nemá vliv na přednostní nebo zajištěné pohledávky ani na pohledávky na daních a příspěvcích.

Návrh na zahájení konkursního řízení může podat dlužník, odpovědný společník či akcionář společnosti dlužníka, věřitel nebo Fond pro veřejné záruky, výživné a dávky pro zdravotně postižené osoby Republiky Slovinsko (Javni jamstveni, preživninski in invalidski sklad Republike Slovenije). Věřitel musí prokázat, že je pravděpodobné, že jeho pohledávka vůči dlužníkovi bude úspěšná a že dlužník je s úhradou pohledávky v prodlení o více jak dva měsíce. Fond pro veřejné záruky, výživné a dávky pro zdravotně postižené osoby Republiky Slovinsko musí prokázat pravděpodobnost toho, že existují pohledávky zaměstnanců vůči dlužníkovi v navrhovaném konkursním řízení a že dlužník je s úhradou těchto pohledávek v prodlení o více než dva měsíce.

Řízení o preventivní restrukturalizaci je vedeno s cílem umožnit dlužníkovi, který bude do jednoho roku pravděpodobně insolventní, provést určitá opatření k restrukturalizaci jeho finančních závazků a jiná opatření v oblasti finanční restrukturalizace, která jsou nezbytná k odstranění příčin možné insolvence, a to na základě dohody o finanční restrukturalizaci. Návrh na zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci může podat pouze dlužník. Návrh na zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci musí schválit věřitelé, kteří vlastní nejméně 30 % všech finančních pohledávek vůči dlužníkovi. Dlužník musí k návrhu připojit notářsky ověřenou kopii prohlášení věřitelů, že se zahájením řízení souhlasí.

Internetové stránky pro zveřejňování insolvenčních řízení

U všech insolvenčních řízení musí být na internetových stránkách pro zveřejňování insolvenčních řízení zveřejněny tyto údaje:

  • informace o jednotlivých řízeních o nuceném vyrovnání, konkursních řízeních, nucené likvidaci, zjednodušeném nuceném vyrovnání, preventivní restrukturalizaci a dědictví v insolvenci,
  • soudní rozhodnutí vydaná v řízení (kromě určitých zákonem stanovených výjimek),
  • oznámení o zahájení řízení, oznámení o datu jednání a jiná oznámení a žádosti o hlasování, které soud vydá v souladu se zákonem,
  • protokoly z jednání a zasedání věřitelského výboru,
  • zprávy insolvenčních správců a dlužníků v úpadku v případě řízení o nuceném vyrovnání,
  • seznam ověřených pohledávek,
  • podání stran v řízení a ostatní soudní písemnosti, které musí být podle ZFPPIPP zveřejněny, a
  • veškerá oznámení o veřejných dražbách v rámci konkursního řízení a výzvy k podání nabídek v souvislosti se zpeněžením majetkové podstaty.

Internetové stránky pro zveřejňování insolvenčních řízení spravuje Agentura Republiky Slovinsko pro veřejné právní záznamy a související služby (Agencija Republike Slovenije za javnopravne evidence in storitve; dále jen „AJPES“). Existuje nevyvratitelná právní domněnka, že účastníci insolvenčního řízení a všechny ostatní osoby se o soudních rozhodnutích, návrzích ostatních účastníků řízení a ostatních právních úkonech dozví do osmi dnů od jejich zveřejnění. Z tohoto důvodu jsou internetové stránky veřejné a bezplatné.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

Řízení o nuceném vyrovnání

Po zahájení řízení o nuceném vyrovnání musí dlužník zachovat svůj majetek. Může prodat pouze majetek, který není potřebný pro jeho podnikatelské činnosti, je-li prodej tohoto majetku stanoven jako opatření v oblasti finanční restrukturalizace v plánu finanční restrukturalizace. Po zahájení řízení o nuceném vyrovnání může dlužník přijímat půjčky pouze se souhlasem soudu a tyto půjčky jsou omezeny podle výše celkové hodnoty likvidních aktiv potřebných k financování obvyklých podnikatelských činností a k uhrazení nákladů řízení o nuceném vyrovnání.

Pohledávky, které vzniknou v souvislosti s financováním obvyklých podnikatelských činností dlužníka v rámci řízení o nuceném vyrovnání a v řízení o preventivní restrukturalizaci, jsou v rámci případného následného konkursního řízení uhrazeny z obecné majetkové podstaty před uhrazením přednostních pohledávek (tj. nákladů řízení).

Konkursní řízení

Majetková podstata dlužníka, který je právnickou osobou, zahrnuje majetek dlužníka v úpadku v době zahájení řízení, veškerý majetek získaný zpeněžením a správou majetkové podstaty a napadením právních úkonů dlužníka v úpadku a majetek získaný pokračováním podnikatelských činností, pokud dlužník v úpadku po zahájení konkursního řízení pokračuje v činnosti v souladu se ZFPPIPP. Majetková podstata zahrnuje rovněž majetek získaný podáním žalob na osobně odpovědné společníky nebo akcionáře společnosti dlužníka v úpadku, s výjimkou majetku, který je nezbytně nutný k uspokojení základních potřeb.

Majetková podstata dlužníka v osobním bankrotu zahrnuje veškerý majetek, který dlužník v úpadku získá během období ověřování do doby oddlužení nebo ukončení konkursního řízení. V rámci osobního bankrotu jsou z majetkové podstaty vyloučeny:

– věci (předměty osobní potřeby (oděvy, obuv atd.), vybavení domácnosti (nábytek, lednička, sporák, pračka atd.), které jsou pro dlužníka a členy jeho domácnosti nezbytně nutné, věci nezbytně nutné pro výkon pracovní činnosti dlužníka, odměny a ocenění, snubní prsten, osobní dopisy, ručně psané dokumenty a jiné osobní dokumenty (obrázky a fotografie rodinných příslušníků atd.) a

– pohledávky (pohledávky ze zákonného výživného, pohledávky z náhrady škody za tělesnou újmu na základě invalidního pojištění, pohledávky z finanční sociální pomoci atd.).

Majetková podstata v rámci osobního konkursu mimoto nezahrnuje výdělky dlužníka, které jsou nezbytné k zajištění minimálního sociálního příjmu (dlužník si ponechává nejméně 76 % minimální mzdy, a pokud dlužník podporuje rodinného příslušníka či jinou osobu, kterou musí podporovat ze zákona, částku stanovenou pro podporovanou osobu).

V rámci osobního bankrotu je dlužníkovi zaručen stejný minimální sociální příjem, jaký by obdržel v případě osobní exekuce.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

Pravomoc a úkoly soudu

K vedení insolvenčního řízení je příslušný okresní soud. V insolvenčním řízení rozhoduje samosoudce. K rozhodování o odvolání v rámci všech insolvenčních řízení je místně příslušný Vrchní soud v Lublani (Višje sodišče v Ljubljani).

Ustanovení insolvenčního správce a jeho pravomoci

Insolvenční správce vykonává pravomoci a plní úkoly v rámci insolvenčního řízení stanovené zákonem, aby chránil zájmy věřitelů. Insolvenční správce je ustanoven v řízení o nuceném vyrovnání a v konkursním řízení. Insolvenčního správce ustanoví soud rozhodnutím o zahájení insolvenčního řízení. V řízení o nuceném vyrovnání vedeném proti velkým, středním nebo malým společnostem ustanoví soud insolvenčního správce zvláštním rozhodnutím den poté, co obdržel návrh na zahájení řízení.

V řízení o nuceném vyrovnání dohlíží insolvenční správce na podnikatelské činnosti dlužníka. Za tímto účelem musí dlužník v úpadku poskytnout veškeré informace, které jsou nezbytné pro dohled, a umožnit kontrolu evidence podnikatelské činnosti a dokumentace. V tomto řízení je způsobilost dlužníka k právům a právním úkonům omezena. Po zahájení řízení může dlužník provádět pouze obvyklé (běžné) činnosti související s jeho podnikáním a plněním jeho závazků v souvislosti s podnikáním. Po zahájení řízení může dlužník nakládat se svým majetkem pouze v rozsahu, v jakém je to nezbytné k provádění obvyklých činností, a nesmí přijímat půjčky a úvěry, poskytovat záruky nebo ručení nebo uzavřít smlouvu či provést jiný úkon, který by vedl k nerovnému zacházení s věřiteli nebo bránil provedení finanční restrukturalizace. Po zahájení řízení o nuceném vyrovnání může dlužník kromě obvyklých smluv a s výhradou souhlasu soudu prodat majetek, který není zapotřebí k jeho podnikání, je-li prodej majetku stanoven jako opatření v oblasti finanční restrukturalizace v plánu finanční restrukturalizace. Dlužník může přijímat půjčky nebo úvěry, které jsou omezeny podle výše celkové hodnoty likvidních aktiv potřebných k financování obvyklých podnikatelských činnosti a k uhrazení nákladů řízení o nuceném vyrovnání. Soud rozhodne o udělení svého souhlasu na základě stanoviska insolvenčního správce nebo věřitelského výboru.

Jakmile bylo zahájeno konkursní řízení proti právnímu subjektu, jsou ukončeny pravomoci zástupců dlužníka, prokuristy a jiných osob, které jsou zmocněny k zastupování dlužníka, jakož i pravomoci vedení řídit činnosti dlužníka. Insolvenční správce získá pravomoc řídit činnosti dlužníka v úpadku během konkursního řízení v souladu s potřebami řízení a zastupovat dlužníka v případě:

  • procesních a jiných právních úkonů souvisejících s ověřením pohledávek a práv na oddělení a vyloučení,
  • procesních a jiných úkonů k napadení právních úkonů dlužníka v úpadku,
  • právních smluv a jiných úkonů, které jsou nezbytné k zpeněžení majetkové podstaty,
  • vzdání se určitého práva a výkonu jiných práv, která dlužník v úpadku získal jako právní důsledek zahájení konkursního řízení, a
  • jiných právních úkonů, které může dlužník v úpadku podle zákona provést.

Jakmile bylo zahájeno řízení o osobním bankrotu, je způsobilost dlužníka v úpadku k právům a právním úkonům omezena tím, že:

1. nemůže uzavírat smlouvy ani provádět jiné právní úkony nebo uskutečňovat jednání, jež zahrnují nakládání s majetkem zahrnutým do majetkové podstaty, a

2. nemůže bez souhlasu soudu:

  • přijímat půjčky nebo úvěry ani poskytovat záruky,
  • otevřít si bankovní účet či jiný peněžní účet nebo
  • odmítnout dědictví či jiná vlastnická práva.

Právní jednání nebo jiné právní úkony dlužníka v úpadku, jež jsou v rozporu s těmito pravidly, nemají právní účinek, ledaže druhá smluvní strana v době uskutečnění právního jednání nebo provedení právního úkonu, jejichž předmětem bylo nakládání s majetkem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, nevěděla a ani nemohla vědět, že proti dlužníkovi bylo zahájeno řízení o osobním bankrotu. Zpravidla se má za to (a důkazy o opaku nejsou přípustné), že druhá smluvní strana věděla, že proti dlužníkovi bylo zahájeno řízení o osobním bankrotu, pokud byla smlouva uzavřena či pokud se jiné právní jednání uskutečnilo více než osm dnů od zveřejnění oznámení o zahájení konkursního řízení na veřejných internetových stránkách pro zveřejňování insolvenčních řízení.

Řízení o preventivní restrukturalizaci se insolvenční správce neúčastní. V tomto řízení není způsobilost dlužníka k právům a právním úkonům omezena. Insolvenční správce se neúčastní ani řízení o zjednodušeném nuceném vyrovnání.

Oprávnění působit jako insolvenční správce

Funkci insolvenčního správce může vykonávat pouze osoba, která má platné oprávnění vydané ministrem příslušným pro právní záležitosti související s výkonem funkce insolvenčního správce v insolvenčním řízení a řízení o nuceném vyrovnání.

Ministr odpovědný za právní záležitosti vydá oprávnění působit jako insolvenční správce osobě, která splňuje tyto podmínky:

  • je státním příslušníkem Republiky Slovinsko nebo členského státu EU, členského státu EHP nebo členského státu OECD a má praktickou znalost slovinštiny,
  • je způsobilá k právům a právním úkonům a její celkový zdravotní stav je dobrý,
  • absolvovala alespoň první cyklus vysokoškolského vzdělávání nebo má srovnatelné vzdělání získané v zahraničí, které bylo nostrifikováno, uznáno nebo ověřeno v souladu se zákonem o ověření a uznávání vzdělání, nebo má oprávnění k plnění úkolů auditora či autorizovaného auditora,
  • má nejméně tříletou praxi související s odborným vzděláním,
  • má pojistku, která kryje její odpovědnost za škody ve výši nejméně 500 000 EUR ročně,
  • složila odbornou zkoušku potřebnou k tomu, aby mohla zastávat funkci insolvenčního správce,
  • jedná se o osobu, která má důvěru veřejnosti, pokud jde o výkon funkce insolvenčního správce,
  • předložila ministru odpovědnému za právní záležitosti prohlášení v tom smyslu, že bude svědomitě a odpovědně plnit svou úlohu insolvenčního správce a že v každém insolvenčním řízení, ve kterém bude ustanovena jako insolvenční správce, bude usilovat o rychlé ukončení řízení za co nejpříznivějších podmínek splacení pro věřitele.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

Započtení pohledávek po zahájení řízení o nuceném vyrovnání

Pokud po zahájení řízení o nuceném vyrovnání existuje pohledávka věřitele vůči dlužníkovi v úpadku a vzájemná pohledávka dlužníka v úpadku vůči tomuto věřiteli, považují se při zahájení řízení o nuceném vyrovnání pohledávky za započtené. Toto pravidlo se vztahuje i na nepeněžité pohledávky a pohledávky, které nejsou v době zahájení řízení o nuceném vyrovnání dosud splatné. Zahájení řízení o nuceném vyrovnání nemá vliv na zajištěné a přednostní pohledávky a práva na vyloučení. V insolvenčním řízení vedeném proti velkým, středním nebo malým společnostem mohou být zajištěné pohledávky předmětem finanční restrukturalizace.

Započtení pohledávek po zahájení konkursního řízení

Pokud po zahájení konkursního řízení existuje pohledávka věřitele vůči dlužníkovi v úpadku a vzájemná pohledávka dlužníka v úpadku vůči tomuto věřiteli, považují se při zahájení konkursního řízení pohledávky za započtené. Toto pravidlo se vztahuje i na nepeněžité pohledávky a pohledávky, které nejsou v době zahájení konkursního řízení dosud splatné. Věřitel nepřihlašuje v konkursním řízení svou pohledávku vůči dlužníkovi, musí však do tří měsíců od zveřejnění oznámení o zahájení konkursního řízení vyrozumět o započtení insolvenčního správce. Pokud věřitel insolvenčního správce o započtení neinformuje, je věřitel povinen uhradit dlužníkovi v úpadku náklady a jiné ztráty, které dlužník v úpadku utrpí v důsledku opomenutí věřitele. Je-li pohledávka věřitele vůči dlužníkovi v úpadku podmíněná, dojde k započtení tehdy, požaduje-li započtení věřitel a souhlasí-li soud se započtením.

Pohledávka vůči věřiteli v konkursním řízení, která vznikla před zahájením konkursního řízení, nebo kterou získal nový věřitel před zahájením konkursního řízení na základě postoupení od předchozího věřitele, nemůže být započtena proti vzájemné pohledávce dlužníka v úpadku vůči novému věřiteli, pokud tato pohledávka vznikla před zahájením konkursního řízení.

Pohledávka vůči věřiteli v konkursním řízení, která vznikla před zahájením konkursního řízení, nemůže být započtena proti vzájemné pohledávce dlužníka v úpadku vůči tomuto věřiteli, vznikla-li tato pohledávka po zahájení konkursního řízení.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

Platnost příkazů dlužníka k uskutečnění právního jednání či provedení jiného právního úkonu skončí, pokud je dlužník vydal před zahájením konkursního řízení. Po zahájení konkursního řízení nesmí poskytovatel platebních služeb provést žádné platby z peněžních prostředků dlužníka v úpadku, na nějž se vztahuje rozhodnutí o exekuci nebo nuceném vyrovnání. Platnost nabídek dlužníka v úpadku podaných před zahájením konkursního řízení skončí, vyjma případů, kdy adresát nabídku přijal před zahájením konkursního řízení.

Insolvenční správce může po zahájení konkursního řízení ukončit nájemní a leasingové smlouvy, pokud tyto smlouvy dlužník v úpadku uzavřel před zahájením konkursního řízení, a to s jednoměsíční výpovědní lhůtou, bez ohledu na obecné právní předpisy a podmínky smlouvy. Pokud dlužník v úpadku smlouvu ukončí sám, začíná výpovědní lhůta běžet poslední den měsíce, ve kterém druhá smluvní strana obdržela od dlužníka v úpadku výpověď, a končí poslední den následujícího měsíce. Druhá smluvní strana má nárok na náhradu škody ze strany dlužníka v úpadku, která vznikla v důsledku uplatnění jeho práva na ukončení smlouvy v rozporu s obecnými předpisy. Pohledávku na náhradu škody je nutno přihlásit v konkursním řízení a tato pohledávka je uhrazena z majetkové podstaty, kterou lze rozdělit, podle právních předpisů o uhrazení pohledávek věřitelů.

Zahájení konkursního řízení nemá vliv na dohodu o vyrovnání ani na způsobilou finanční smlouvu, na kterou se vztahují pravidla stanovená v dohodě o vyrovnání. Pokud po vypořádání vzájemných práv a povinností v souladu s pravidly stanovenými v dohodě o vyrovnání vznikne čistá peněžitá pohledávka druhé smluvní strany vůči dlužníkovi v úpadku, musí druhá smluvní strana přihlásit pohledávku v konkursním řízení a pohledávka je uhrazena z majetkové podstaty, kterou lze rozdělit, v souladu právními předpisy o uhrazení pohledávek věřitelů.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

Nepřípustnost exekuce a zástavy

Po zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi v úpadku zákon obvykle nepřipouští vydání rozhodnutí o exekuci nebo zástavě, nestanoví-li zákon jinak.

Po zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci proti dlužníkovi není přípustné vydání rozhodnutí o exekuci nebo zástavě finanční pohledávky, která je předmětem preventivní restrukturalizace.

Ukončení zahájeného řízení o exekuci nebo zástavě

Řízení o exekuci nebo zástavě, které bylo zahájeno vůči dlužníkovi v úpadku před zahájením řízení o nuceném vyrovnání, je po zahájení posledně uvedeného řízení ukončeno a může pokračovat pouze na základě rozhodnutí soudu, u něhož probíhá řízení o nuceném vyrovnání, které je podle zákona základem pro pokračování řízení o exekuci nebo zástavě.

Zahájení konkursního řízení má pro řízení o exekuci nebo zástavě, které bylo zahájeno proti dlužníkovi v úpadku před zahájením konkursního řízení, níže uvedené právní důsledky:

  • pokud v řízení o exekuci nebo zástavě movitého či nemovitého majetku nezískal věřitel před zahájením konkursního řízení právo na oddělení, je po zahájení konkursního řízení řízení o exekuci nebo zástavě přerušeno,
  • pokud v řízení o exekuci nebo zástavě movitého či nemovitého majetku získal věřitel před zahájením konkursního řízení právo na oddělení a pokud před zahájením konkursního řízení dosud nedošlo k prodeji majetku, jehož se právo na oddělení týká, je po zahájení konkursního řízení řízení o exekuci nebo zástavě přerušeno,
  • pokud věřitel v řízení o exekuci získá před zahájením konkursního řízení právo na oddělení a pokud před zahájením konkursního řízení došlo k prodeji majetku, jehož se právo na oddělení týká, v řízení o exekuci, nemá zahájení konkursního řízení na řízení o exekuci vliv, a
  • řízení o zajištění pohledávky prostřednictvím předběžného nebo prozatímního opatření je po zahájení konkursního řízení přerušeno a veškeré úkony učiněné v rámci tohoto řízení jsou zrušeny.

Řízení o exekuci nebo zástavě, jež bylo zahájeno proti dlužníkovi před zahájením řízení o preventivní restrukturalizaci za účelem exekuce nebo zajištění finanční pohledávky, která je předmětem preventivní restrukturalizace, je po zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci ukončeno. Exekuční soud rozhodne o ukončení řízení o exekuci nebo zástavě na návrh dlužníka.

Zásada konsolidace konkursního řízení

Věřitel může přihlásit svou pohledávku za účelem splnění závazku, který vyplynul ze vztahu s dlužníkem v úpadku, do zahájení konkursního řízení pouze v konkursním řízení vedeném proti tomuto dlužníkovi a v souladu s pravidly řízení (pravidla týkající se přihlašování a ověřování pohledávek, pokyny k soudnímu řízení (podání žaloby) týkajícímu se sporných pohledávek atd.).

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

Podal-li věřitel žalobu na určení pohledávky před zahájením konkursního řízení, je soudní řízení podle pravidel občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku) přerušeno. Věřitel, který podal žalobu před zahájením konkursního řízení, musí svou pohledávku přihlásit v konkursním řízení.

Ke dni zveřejnění rozhodnutí o ověření pohledávek skončí důvody pro přerušení soudního řízení v důsledku konkursního řízení. Je-li pohledávka věřitele uznána, jeho právní zájem na řízení týkajícím se této pohledávky končí a řízení je zastaveno. Věřiteli je vyplacen stejný přiměřený podíl jako ostatním věřitelům, jejichž nezajištěné běžné pohledávky byly v konkursním řízení uznány.

Pokud insolvenční správce pohledávku věřitele v konkursním řízení popře, musí věřitel podat návrh na pokračování přerušeného řízení do jednoho měsíce poté, co bylo zveřejněno rozhodnutí o ověření pohledávek. V tomto případě musí věřitel v žalobě požadovat pouze zjištění existence pohledávky. Pokud pohledávku věřitele popřel jiný věřitel, musí věřitel rozšířit svou žalobu tak, aby zahrnovala i věřitele, které pohledávku popřel, jako nového žalovaného, a to do jednoho měsíce poté, co bylo zveřejněno rozhodnutí o ověření pohledávek. Byla-li pohledávka určena v soudním řízení, je věřiteli vyplacen stejný přiměřený podíl jako ostatním věřitelům, jejichž nezajištěné běžné pohledávky byly v konkursním řízení uznány.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

V hlavním insolvenčním řízením může procesní úkony provádět jakýkoli věřitel v řízení, jehož účelem je určení pohledávky vůči dlužníkovi v úpadku. Každý věřitel (jako účastník) má v insolvenčním řízení obvykle právo podat odvolání proti jakémukoli soudnímu rozhodnutí, vyjma případů, kdy zákon stanoví, že odvolání proti určitému rozhodnutí mohou podat pouze někteří účastníci. Odvolání je nutno podat do 15 dnů. Patnáctidenní lhůta pro osoby, jimž musí být podle ZFPPIPP rozhodnutí doručeno, začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí; u ostatních osob začíná patnáctidenní lhůta běžet ode dne zveřejnění rozhodnutí.

V insolvenčním řízení může věřitel provádět procesní úkony rovněž prostřednictvím věřitelského výboru, který je jakožto orgán věřitelů oprávněn provádět zákonem stanovené procesní úkony na účet všech věřitelů, kteří jsou účastníky řízení. Věřitelský výbor je ustanoven v řízení o nuceném vyrovnání; v konkursním řízení je ustanoven pouze tehdy, pokud o to věřitelé požádají.

Řízení o nuceném vyrovnání

Věřitelský výbor

V řízení o nuceném vyrovnání ustanoví soud věřitelský výbor, který je za účelem výkonu svých práv a pravomocí oprávněn kontrolovat evidenci podnikatelské činnosti dlužníka (tj. kontrola činností a finanční situace dlužníka) na ochranu zájmů věřitelů a k předkládání návrhů a stanovisek, jež jsou zapotřebí k ochraně věřitelů v řízení. V řízení o nuceném vyrovnání může věřitelský výbor za účelem finanční restrukturalizace dlužníka v úpadku za určitých zákonných podmínek přijmout rozhodnutí o navýšení základního kapitálu vložením hotovosti nebo příspěvků formou věcného plnění, které jsou předmětem pohledávek věřitelů vůči dlužníkovi v úpadku.

Legislativní změny, které byly provedeny na konci roku 2013 s cílem usnadnit účinnou finanční restrukturalizaci velkých a středních společností, obsahovaly zvláštní pravidla pro nucené vyrovnání vztahující se na společnosti, jež významně posílí postavení věřitelů. Na základě legislativní změny přijaté v roce 2016 se pravidla tohoto řízení používají i v případě malých společností. Pro náležité plnění úkolů insolvenčního správce v řízení o nuceném vyrovnání jsou zapotřebí větší zkušenosti a odborná příprava, a z tohoto důvodu se při ustanovení správce nepoužije pravidlo o ustanovení podle automatického pořadí a soud místo toho vybere správce dle svého uvážení. Pokud věřitelé sami navrhnou zahájení řízení o nuceném vyrovnání proti dlužníkovi v úpadku v souladu s novým právním předpisem, ustanoví soud insolvenčního správce podle návrhu navrhovatelů. Podle nového systému může věřitelský výbor jmenovat rovněž zástupce věřitelů. To věřitelskému výboru umožňuje sledovat účinněji činnost společnosti dlužníka a řídící procesy při provádění opatření v oblasti finanční restrukturalizace, která spadají do jeho pravomoci (např. opatření k restrukturalizaci podniku za účelem optimalizace jeho nákladů nebo zvýšení efektivnosti podniku). Pravomoci věřitelského výboru byly dále rozšířeny tak, aby zahrnovaly možnost věřitelského výboru pozměnit plán finanční restrukturalizace.

Opravné prostředky, které má k dispozici jednotlivý věřitel v řízení o nuceném vyrovnání

Každý věřitel nebo insolvenční správce může podat námitku proti řízení o nuceném vyrovnání:

  • pokud dlužník není v platební neschopnosti a může uhradit veškeré své závazky v plné výši a včas,
  • pokud dlužník v úpadku může splnit své závazky z větší části či v kratším čase, než se předpokládá v návrhu na nucené vyrovnání,
  • není-li pravděpodobné, že provedení plánu finanční restrukturalizace umožní dlužníkovi dosáhnout platební schopnosti v krátkodobém či dlouhodobém horizontu,
  • není-li pravděpodobné, že věřitelé budou mít po potvrzení nuceného vyrovnání, jak je navrhl dlužník, příznivější podmínky pro uhrazení jejich pohledávek než v případě, že by bylo zahájeno konkursní řízení, nebo
  • pokud dlužník v úpadku jedná v rozporu s pravidly omezujícími jeho podnikání během řízení o nuceném vyrovnání nebo pokud je o více než 15 dnů v prodlení s výplatou mezd zaměstnanců v minimální výši či odvodem daní a příspěvků, které musí dlužník vypočítat a uhradit současně s výplatou mezd zaměstnanců.

Každý věřitel, jehož se týká potvrzené nucené vyrovnání, může soud požádat o zrušení potvrzeného nuceného vyrovnání, může-li dlužník v úpadku uhradit pohledávku věřitele v plné výši. Žaloba na určení odporovatelné pohledávky musí být podána do šesti měsíců poté, co uplynula lhůta pro její uhrazení, jak je stanoveno v potvrzeném nuceném vyrovnání. Každý věřitel, jehož se týká potvrzené nucené vyrovnání, může soud požádat o zrušení potvrzeného nuceného vyrovnání, pokud ho bylo dosaženo podvodem. Žalobu na určení odporovatelné pohledávky je nutno podat do dvou let poté, co rozhodnutí potvrzující nucené vyrovnání nabylo právní moci.

Konkursní řízení

Věřitelský výbor

V konkursním řízení je věřitelský výbor oprávněn kontrolovat veškerou dokumentaci, kterou má k dispozici insolvenční správce v konkursním řízení, a nahlížet do veškeré dokumentace týkající se řízení, kterou musí insolvenční správce vést. V konkursním řízení může věřitelský výbor:

  • vydat stanovisko k provádění potřebných podnikatelských činností dlužníka v úpadku,
  • udělit souhlas pokračováním podnikatelských činností dlužníka v úpadku,
  • vydat stanovisko k navrhovanému plánu insolvenčního správce týkajícímu se průběhu konkursního řízení,
  • vydat stanovisko k rozhodnutí o prodeji majetku,
  • udělit souhlas v případě, je-li vyvolávací nebo minimální cena nižší než polovina hodnoty majetku stanovené na základě likvidační hodnoty,
  • vydat stanovisko k odhadu insolvenčního správce ohledně nákladů konkursního řízení a jeho změně a
  • vydat stanovisko k ukončení konkursního řízení.

V řízení o zjednodušeném nuceném vyrovnání a preventivní restrukturalizaci není věřitelský výbor ustanoven.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

V konkursním řízení je insolvenční správce právním zástupcem dlužníka v úpadku a jako takový je oprávněn spravovat a zpeněžit majetkovou podstatu.

Insolvenční správce spravuje majetkovou podstatu zejména pronájmem majetku dlužníka v úpadku a zvýšením peněžních prostředků dlužníka v úpadku. Insolvenční správce může uzavírat rovněž soudní či mimosoudní vyrovnání, k čemuž potřebuje stanovisko věřitelského výboru a souhlas soudu. Po zahájení konkursního řízení lze majetek dlužníka v úpadku pronajmout pouze tehdy, pokud to nezpozdí prodej majetku. Nájemní nebo leasingovou smlouvu lze uzavřít pouze s určitou dobou trvání, nejdéle však na jeden rok. Se souhlasem soudu může insolvenční správce zřídit přednostní kupní právo vztahující se na majetek, který je předmětem nájmu, ve prospěch nájemce.

Insolvenční správce je vázán právními předpisy, pokud jde o investování peněžních prostředků dlužníka v úpadku. Peněžní prostředky lze investovat pouze do dluhových cenných papírů vydaných Republikou Slovinsko či jiným členským státem EU, Evropskou centrální bankou, slovinskou centrální bankou (Banka Slovenije) nebo centrální bankou jiného členského státu EU nebo do dluhových cenných papírů (vyjma podřízených cenných papírů), které vydala banka, jež má sídlo v Republice Slovinsko, nebo úvěrová instituce se sídlem v jiném členském státě EU. Hotovostní vklady lze provádět pouze u banky, která má sídlo v Republice Slovinsko, nebo u úvěrové instituce se sídlem v jiném členském státě EU.

V rámci zpeněžení může insolvenční správce prodat majetek dlužníka v úpadku, vymáhat jeho pohledávky či provést jakýkoli jiný právní úkon k uplatnění jeho vlastnických práv. Smlouvu o prodeji majetku dlužníka v úpadku lze uzavřít na základě veřejné dražby nebo závazné výzvy k podání nabídek. Pouze výjimečně lze smlouvu uzavřít na základě přímých jednání s kupujícím. Prodej začíná (prvním) rozhodnutím soudu o prodeji. Soud vydá rozhodnutí o prodeji na návrh insolvenčního správce a na základě stanoviska věřitelského výboru. Je-li prodán majetek, s ohledem na nějž má oddělený věřitel právo na přednostní splacení (zřízené zástavní právo), vyžaduje se rovněž stanovisko tohoto odděleného věřitele. V rozhodnutí, ve kterém soud poprvé rozhodne o prodeji určitého majetku, soud rozhodne rovněž o:

1. způsobu prodeje;

2. vyvolávací ceně ve veřejné dražbě nebo minimální ceně v závazné výzvě k podání nabídek a

3. výši jistoty.

Není-li veřejná dražba nebo výzva k podání nabídek na koupi určitého majetku na základě prvního rozhodnutí o prodeji úspěšná, může soud v následném rozhodnutí o prodeji:

1. buď:

– znovu rozhodnout o tom, že se prodej má uskutečnit formou veřejné dražby nebo závazné výzvy k podání nabídek, a

– stanovit nižší vyvolávací nebo minimální cenu než v prvním rozhodnutí, nebo

2. rozhodnout o zveřejnění nezávazné výzvy k podání nabídek na koupi na základě přímých jednání.

Soud stanoví minimální cenu v řízení o schválení závazných nabídek na základě stanovené hodnoty majetku. V prvním rozhodnutí o prodeji nesmí být minimální cena nižší než polovina hodnoty majetku, která byla stanovena na základě jeho likvidační hodnoty. V následném rozhodnutí o prodeji může soud stanovit vyvolávací nebo minimální cenu, která je nižší než polovina hodnoty majetku, která byla určena podle jeho likvidační hodnoty, udělí-li věřitelský výbor nebo oddělený věřitel potřebný souhlas.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

V konkursním řízení musí věřitelé přihlásit své pohledávky vůči dlužníkovi v úpadku, které vznikly před zahájením konkursního řízení, s výjimkou pohledávek, které není podle zákona nutné přihlásit. Věřitel, který odpovídá za závazek dlužníka v úpadku jako společně a nerozdílně odpovědný společný dlužník, ručitel nebo zástavce, musí přihlásit v konkursním řízení svou potenciální regresní pohledávku, která před zahájením konkursního řízení dosud nevznikla, s odkladnou podmínkou, že věřitel získá regresní pohledávku vůči dlužníkovi v úpadku na základě uhrazení pohledávky po zahájení konkursního řízení. Pokud za uhrazení pohledávky věřitele odpovídají společně a nerozdílně další společní dlužníci nebo ručitelé kromě dlužníka v úpadku, může věřitel v konkursním řízení přihlásit pohledávku v plné výši a požádat o její určení do doby, než je plně splacena, s vyvazovací podmínkou, která je splněna, pokud pohledávku věřitele uhradí jiný společně a nerozdílně odpovědný společný dlužník nebo ručitel. Zmešká-li věřitel lhůtu pro přihlášení pohledávky, jeho pohledávka vůči dlužníkovi v úpadku zaniká a soud pozdní přihlášku pohledávky zamítne.

V konkursním řízení není nutné přihlásit přednostní pohledávky týkající se výplaty mezd a mzdových náhrad zaměstnanců, jejichž práce je kvůli zahájení konkursního řízení nepotřebná, za dobu od zahájení konkursního řízení do uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek, a odstupného pro zaměstnance, jejichž pracovní smlouvy insolvenční správce ukončil, jelikož jejich práce se kvůli zahájení konkursního řízení nebo v průběhu tohoto řízení stala nepotřebnou. Nepřihlašují se ani určité pohledávky týkající se výpočtu a odvodu daní.

Je-li pohledávka zajištěna právem na oddělení, musí věřitel tuto zajištěnou pohledávku přihlásit v konkursním řízení, přičemž přihlásí rovněž právo na oddělení. Je-li dle situace na začátku konkursního řízení zapsáno vlastnické právo dlužníka v úpadku k nemovitosti a toto vlastnické právo je omezeno zapsaným zástavním právem nebo maximálním zástavním právem, jehož zápis byl účinný před zahájením konkursního řízení, má se za to, že zástavní právo nebo maximální zástavní právo a příslušná pohledávka byly v konkursním řízení zaregistrovány včas.

Věřitelé musejí přihlásit svá práva na vyloučení, která vznikla před zahájením konkursního řízení, do tří měsíců ode dne zveřejnění oznámení o zahájení konkursního řízení. Jestliže věřitel zmešká lhůtu pro přihlášení práva na vyloučení, platnost tohoto práva nezanikne. Pokud insolvenční správce prodá majetek, na nějž se vztahuje nepřihlášené právo na vyloučení, věřitel, který má právo na vyloučení, toto právo ztrácí, může však požádat o vyplacení peněžních prostředků, které byly získány prodejem tohoto majetku, po odečtení nákladů na prodej. Věřitel, který má právo na vyloučení, není oprávněn požadovat náhradu škody. Věřitel ztratí právo na vyloučení a právo na vyplacení peněžních prostředků, pokud nepřihlásí toto právo do doby zveřejnění plánu na první rozdělení obecné majetkové podstaty.

Závazky dlužníka v úpadku, které vzniknou po zahájení konkursního řízení, se (s určitými výjimkami) považují za náklady řízení. Jsou rozděleny na:

– běžné náklady (například platy a jiné náhrady pro strany poskytující služby nezbytné pro konkursní řízení, včetně daní a příspěvků, které má dlužník vypočítat a uhradit společně s těmito platbami, náklady správce; náklady na elektřinu, vodu, vytápění, telefon a jiné náklady související s užíváním podnikatelských prostor pro účely konkursního řízení, pojistné za pojištění majetku v majetkové podstatě, náklady na publikace, právní náklady dlužníka v úpadku v souvislosti s popřením pohledávek, náklady na účetní, administrativní a jiné služby potřebné v rámci konkursního řízení atd.) a

– příležitostné náklady (uhrazení pohledávek věřitelů, které vzniknou během řízení o nuceném vyrovnání, plnění závazků na základě vzájemně neplněných dvoustranných smluv, splnění závazků k provedení neodkladných právních úkonů a zachování činnosti, náklady na ocenění majetku a jiné úkony v souvislosti s prodejem atd.).

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

Přihlášením pohledávky získává věřitel právo činit procesní úkony v hlavním insolvenčním řízení. Pohledávky je nutno přihlásit ve stanovené lhůtě. Přihlašují se pouze pohledávky, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení.

V řízení o nuceném vyrovnání se přihlášení a ověření pohledávek uskutečňuje zejména za účelem posouzení procesní legitimace věřitele k hlasování o nuceném vyrovnání. Pohledávky je nutno předložit do 30 dnů ode dne, k němuž bylo zveřejněno oznámení o zahájení řízení na internetových stránkách Agentury Republiky Slovinsko pro veřejné právní záznamy a související služby (AJPES). Nepřihlášení pohledávky či její pozdní přihlášení nemá za následek ztrátu samotné pohledávky pro věřitele, nýbrž ztrátu hlasovacího práva.

V konkursním řízení představuje přihlášení a ověření pohledávek základ pro rozhodnutí o rozdělení majetkové podstaty. V těchto řízeních musí věřitelé přihlásit své pohledávky do tří měsíců ode dne, k němuž bylo zveřejněno oznámení o zahájení konkursního řízení na internetových stránkách agentury AJPES.

V rámci osobního bankrotu věřitel o pohledávku nepřijde, pokud byla přihlášena po stanovené lhůtě, insolvenční správce ji však zařadí na seznam dodatečných pohledávek.

Věřitel, na něhož byla podána žaloba k napadení právního jednání dlužníka v úpadku, musí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení žaloby přihlásit v konkursním řízení svou pohledávku jako podmíněnou pohledávku, která vznikne, bude-li žalobě vyhověno v pravomocném rozhodnutí. Věřitel musí přihlásit svou pohledávku na náhradu škody z důvodu ukončení nájemní smlouvy nebo vzájemně nesplněné smlouvy insolvenčním správcem do jednoho měsíce ode dne, kdy od dlužníka v úpadku obdržel prohlášení o uplatnění jeho práva na ukončení smlouvy nebo odstoupení od smlouvy.

Obsah pohledávky

Přihláška pohledávky v insolvenčním řízení musí obsahovat:

1. částku uznanou jako pohledávka v řízení a

2. popis skutkových okolností, na nichž se zakládá oprávněnost pohledávky, a důkazy k jejich doložení, včetně předložené dokumentace.

Přihláška pohledávky v konkursním řízení musí obsahovat rovněž údaje o bankovním účtu pro uhrazení pohledávky. Pokud věřitel zahájil soudní či jiné řízení před zahájením konkursního řízení, musí obsahovat rovněž informace o soudu nebo jiném příslušném orgánu, u něhož se řízení koná, a číslo jednací spisu.

Žádost o ověření pohledávky musí obsahovat:

1. výši jistiny pohledávky;

2. v případě, že věřitel v insolvenčním řízení požaduje navíc k jistině i úroky: kapitalizovanou částku úroků vypočítanou za období ode dne splatnosti do dne zahájení insolvenčního řízení; v případě přednostních pohledávek insolvenčního správce: vypočítanou kapitalizovanou částku úroků;

3. pokud věřitel v insolvenčním řízení požaduje kromě jistiny i uhrazení výdajů vynaložených na vymáhání pohledávky u soudu či v jiném řízení zahájeném před zahájením insolvenčního řízení: výši těchto nákladů;

4. pokud věřitel požaduje určení pohledávky jako přednostní pohledávky: výslovný návrh, aby se pohledávka považovala při rozdělení majetkové podstaty za přednostní pohledávku, a

5. pokud věřitel požaduje určení pohledávky jako podmíněné: výslovný popis okolností vzniku, což znamená splnění odkladné nebo vyvazovací podmínky, s níž pohledávka souvisí.

V insolvenčním řízení může věřitel prostřednictvím jedné přihlášky předložit více pohledávek.

Postup ověření pohledávek

Postup ověření pohledávek má tři fáze:

1. Vyjádření insolvenčního správce k předloženým pohledávkám

Insolvenční správce vydá prohlášení o uznání či popření pohledávek, a to vyhotovením základního seznamu ověřených pohledávek (osnovni seznam preizkušenih terjatev). V tomto seznamu správce u každé pohledávky uvede, zda je uznána, či popřena. Soud zveřejní tento seznam na internetových stránkách používaných k zveřejňování insolvenčních řízení. Věřitelé mohou vznést námitku kvůli vadám přihlášených pohledávek v základním seznamu do 15 dnů od zveřejnění podáním námitky proti základnímu seznamu (ugovor proti osnovnem seznamu). Je-li námitka věřitele oprávněná, musí insolvenční správce vydat opravu základního seznamu.

2. Vyjádření věřitele k přihlášeným pohledávkám ostatních věřitelů

Každý věřitel, který v řízení včas přihlásil svou pohledávku, může vznést námitky proti pohledávkám ostatních věřitelů, a to podáním námitky popírající určitou pohledávku (ugovor o prerekanju terjatve). Věřitel musí podat námitku popírající pohledávku v řízení o nuceném vyrovnání do 15 dnů a v konkursním řízení do jednoho měsíce od zveřejnění základního seznamu ověřených pohledávek. V řízení o osobním bankrotu a v řízení o nuceném vyrovnání může takovouto námitku vznést i dlužník v úpadku jakožto účastník řízení. Insolvenční správce zaznamená prohlášení věřitelů a dlužníka k sporným pohledávkám v doplněném seznamu ověřených pohledávek (dopolnjeni seznam preizkušenih terjatev). Případné vady související s podanou námitkou jsou uplatněny v námitce proti doplněnému seznamu.

3. Soudní rozhodnutí o ověření pohledávek

Soud rozhodne o ověření pohledávek rozhodnutím o ověření pohledávek (sklep o preizkusu terjatev). Na základě tohoto rozhodnutí vyhotoví insolvenční správce konečný seznam ověřených pohledávek (končni seznam preizkušenih terjatev), který soud zveřejní spolu s rozhodnutím o ověření pohledávek.

V rozhodnutí o ověření pohledávek soud rozhodne o námitkách, o ověřených a sporných pohledávkách a o pohledávkách, které budou pravděpodobně prokázány, a o tom, kdo musí zahájit jiné řízení (tj. podat žalobu) k určení pohledávky. Lhůta pro podání žaloby činí jeden měsíc.

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

Majetkovou podstatou je majetek dlužníka v úpadku, který je zpeněžen za účelem uhrazení nákladů řízení a pohledávek věřitelů. Zákon rozlišuje mezi „majetkovou podstatou“ a „zvláštní majetkovou podstatou“. Zvláštní majetkovou podstatou je majetek, na nějž se vztahuje právo na oddělení, nebo peněžní prostředky získané zcizením tohoto majetku. S ohledem na veškerý majetek, na nějž se vztahuje právo na oddělení, je nutné stanovit samostatnou majetkovou podstatu a spravovat tento majetek odděleně od majetku, který je součástí obecné majetkové podstaty, a majetku náležejícího do jiných zvláštních majetkových podstat.

Zpeněžená část majetkové podstaty představuje majetkovou podstatu, kterou lze rozdělit, a je určena k uhrazení pohledávek věřitelů. Obecnou majetkovou podstatu, kterou lze rozdělit, představují peněžní prostředky získané zpeněžením obecné majetkové podstaty po odečtení nákladů konkursního řízení. Zvláštní majetkovou podstatu, kterou lze rozdělit, představují peněžní prostředky získané zpeněžením zvláštní majetkové podstaty po odečtení nákladů na její zpeněžení.

Co se týká přednostní úhrady v konkursním řízení, pohledávky věřitelů, které vznikly před zahájením řízení, jsou rozděleny takto:

  • zajištěné pohledávky, jejichž uhrazení je zajištěno právem na oddělení, které zahrnuje právo na přednostní úhradu pohledávky ze zvláštního majetku, a
  • nezajištěné pohledávky, v jejichž rámci jsou uhrazeny nejprve přednostní pohledávky, poté běžné pohledávky, za nimiž následují podřízené pohledávky a nakonec práva společnosti.

Zajištěnými pohledávkami jsou pohledávky, jejichž uhrazení je zajištěno právem na oddělení. Právo na oddělení je právo, které zahrnuje nárok na přednostní uhrazení pohledávky ze zvláštního majetku. Nejběžnějším právem na oddělení je zástavní právo. V konkursním řízení jsou zajištěné pohledávky uhrazeny přednostně z peněžních prostředků získaných prodejem majetku, na nějž se vztahovalo právo na oddělení.

Nezajištěnými pohledávkami jsou pohledávky, jejichž uhrazení není zajištěno právem na oddělení. Tyto pohledávky jsou podřízeny zaplacení zajištěných pohledávek, pokud jde o uhrazení z majetku, na nějž se vztahovalo právo na oddělení. Úhrady ze zbývajícího majetku jsou provedeny v tomto pořadí: 1. přednostní pohledávky, 2. běžné pohledávky a 3. podřízené pohledávky.

  • Přednostními pohledávkami jsou (nezajištěné) pohledávky, které je nutno ze zákona uhradit přednostně, před uhrazením běžných (nezajištěných) pohledávek (např. mzdy a mzdové náhrady za posledních šest měsíců před zahájením insolvenčního řízení, odstupné pro zaměstnance, neuhrazené příspěvky atd.). Je-li konkursní řízení zahájeno z toho důvodu, že řízení o nuceném vyrovnání nebylo úspěšné, mají pohledávky, které vznikly během řízení o nuceném narovnání, absolutní přednost a jsou uhrazeny před přednostními pohledávkami.
  • Běžnými pohledávkami jsou nezajištěné pohledávky, které nejsou přednostní ani podřízené.
  • Podřízenými pohledávkami jsou nezajištěné pohledávky, které jsou uhrazeny teprve po zaplacení všech nezajištěných pohledávek vůči dlužníkovi na základě právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem v případě úpadku dlužníka. Při nuceném vyrovnání mohou být podřízené pohledávky přeměněny na vlastnický podíl. Nejsou-li převedeny jako příspěvek formou věcného plnění, má potvrzené nucené vyrovnání za následek jejich zrušení.

Práva společnosti (akcie nebo obchodní podíly) nemají charakter (právní povahu) závazku a přiznávají společníkům nebo akcionářům nárok na poměrnou část zbývající části majetkové podstaty.

Před provedením plateb věřitelům je z majetkové podstaty vyňata částka potřebná k uhrazení nákladů konkursního řízení (majetková podstata, kterou lze rozdělit). Věřitelé jsou vyplaceni v tomto pořadí: oddělení věřitelé s pohledávkou zajištěnou právem na oddělení (např. zástavním právem) jsou vyplaceni předně z majetku, na nějž se zajištění vztahovalo (zvláštní majetková podstata, kterou lze rozdělit). Věřitelé s pohledávkami na základě smluv či jiných právních jednání, jež dlužník v úpadku uskutečnil v období od zahájení řízení o nuceném vyrovnání do zahájení konkursního řízení v souladu s pravidly omezujícími podnikání v rámci řízení o nuceném vyrovnání, která jsou stanovena v zákoně, jsou vyplaceni předně z obecné majetkové podstaty, kterou lze rozdělit. Poté jsou vyplaceni věřitelé s přednostními pohledávkami (zaměstnanci) a nakonec ostatní věřitelé – věřitelé s nezajištěnými běžnými pohledávkami a věřitelé s podřízenými pohledávkami. Případná zbývající část zpeněženého majetku je rozdělena mezi společníky nebo akcionáře.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

Řízení o nuceném vyrovnání

Nucené vyrovnání, které bylo schváleno hlasováním věřitelů, musí potvrdit rovněž soud. V rozhodnutí o potvrzení nuceného vyrovnání soud:

1. rozhodne, zda nucené vyrovnání potvrdí, či nikoli;

2. stanoví obsah potvrzeného vyrovnání uvedením:

– procentního podílu pro uhrazení pohledávek věřitelů,

– lhůt pro jejich uhrazení a

– úrokové sazby u pohledávek věřitelů v období od zahájení řízení o nuceném vyrovnání do konce lhůty pro jejich uhrazení;

3. rozhodne o tom, které pohledávky byly v řízení o nuceném vyrovnání ověřeny, a

4. nařídí dlužníkovi, aby uhradil pohledávky věřitelů, které byly ověřeny v řízení o nuceném vyrovnání, v poměru, ve lhůtách a s úrokovými sazbami stanovenými v potvrzeném nuceném vyrovnání.

V řízení se použije pravidlo absolutní přednosti. Provedení finanční restrukturalizace podniku dlužníka v rámci řízení o nuceném vyrovnání znamená, že:

  • společníci nebo akcionáři společnosti dlužníka si mohou ponechat pouze tu část základního kapitálu dlužníka, která odpovídá zbytku majetku dlužníka, který by obdrželi, pokud by proti dlužníkovi bylo zahájeno konkursní řízení,
  • věřitelům musí být přiznány příznivější podmínky pro uhrazení jejich pohledávek než v případě, že by proti dlužníkovi bylo zahájeno konkursní řízení, s přihlédnutím k přednostnímu pořadí a ostatním pravidlům týkajícím se uhrazení přednostních, běžných a podřízených pohledávek a zajištěných pohledávek v konkursním řízení, a
  • jsou zachovány činnosti dlužníka nebo jejich životaschopná část.

Finanční restrukturalizaci provádí dlužník, který věřitele požádá, aby souhlasili se snížením svých běžných pohledávek či s odkladem platby. Dlužník musí všem věřitelům nabídnout stejný procentní podíl úhrady jejich běžných pohledávek, stejné lhůty splatnosti a stejnou úrokovou sazbu od zahájení řízení o nuceném vyrovnání do skončení lhůty pro jejich uhrazení. Je-li dlužníkem kapitálová společnost, může dlužník věřitele požádat, aby:

  • schválili snížení svých běžných pohledávek a odklad jejich splatnosti, nebo
  • převedli pohledávky na dlužníka jako příspěvek formou věcného plnění na základě navýšení základního kapitálu dlužníka (kapitalizace pohledávky).

Nucené vyrovnání nemá vliv na přednostní pohledávky ani na práva na vyloučení. Podřízené pohledávky jsou zrušeny. Zajištěné pohledávky lze v rámci nuceného vyrovnání restrukturalizovat pouze dobrovolně. V řízení o nuceném vyrovnání týkajícím se velkých, středních nebo malých společností mohou být zajištěné pohledávky restrukturalizovány odkladem splatnosti nebo snížením úrokové sazby v tom smyslu, že se rozhodnutí 75% většiny vztahuje i na ty věřitele, kteří mají právo na oddělení a kteří pro nucené vyrovnání nehlasovali. V těchto řízeních je jako opatření v oblasti finanční restrukturalizace možné vynětí životaschopné části podniku dlužníka a její převedení na jinou společnost (vyčlenění). Přípustná je i restrukturalizace práv na oddělení a jejich sloučení do společného práva na oddělení (zapotřebí je 85% většina).

Konkursní řízení proti právnické osobě

Konkursní řízení je vedeno se záměrem zpeněžit majetkovou podstatu a vyplatit věřitele. Smlouvu o prodeji majetku dlužníka v úpadku lze zpravidla uzavřít na základě veřejné dražby nebo závazné výzvy k podání nabídek. V rámci veřejné dražby lze vyvolávací cenu zvýšit nebo snížit. V konkursním řízení lze podnikání nebo činnost společnosti zachovat prodejem společnosti ve veřejné dražbě jako obchodní jednotky nebo prodejem jejích životaschopných částí (prodej podniku za předpokladu jeho trvání).

Před provedením plateb věřitelům je z majetkové podstaty vyňata částka potřebná k uhrazení nákladů konkursního řízení. Věřitelé jsou vyplaceni v tomto pořadí: oddělení věřitelé s pohledávkou zajištěnou právem na oddělení (např. zástavním právem) jsou vyplaceni předně z majetku, na nějž se zajištění vztahovalo; poté jsou vyplaceni věřitelé s pohledávkami na základě smluv či jiných právních jednání, jež dlužník v úpadku uskutečnil v období od zahájení řízení o nuceném vyrovnání do zahájení konkursního řízení v souladu s pravidly omezujícími podnikání v rámci řízení o nuceném vyrovnání, která jsou stanovena v zákoně; poté jsou vyplaceni věřitelé s přednostními pohledávkami (zaměstnanci) a posléze ostatní věřitelé – věřitelé s nezajištěnými běžnými pohledávkami a věřitelé s podřízenými pohledávkami. Případná zbývající část zpeněženého majetku je rozdělena mezi společníky nebo akcionáře.

Osobní bankrot

Stejně jako v konkursním řízení týkajícím se právních subjektů je i řízení o osobním bankrotu vedeno za účelem poměrného a současného uhrazení pohledávek věřitelů. Věřitelé jsou proto vyplaceni z majetku dlužníka poměrně a současně. Majetková podstata zahrnuje veškerý majetek předlužené osoby na začátku řízení o osobním bankrotu, není-li tento z exekuce vyloučen podle zákona o vymáhání a zabezpečení nároků (Zakon o izvršbi in zavarovanju). Jelikož fyzická osoba na rozdíl od právnické osoby nepřestane na konci konkursního řízení existovat, pohledávky věřitelů, které nebyly v tomto řízení uhrazeny, nezanikají. Na rozdíl od pohledávek věřitelů v konkursním řízení týkajícím se právního subjektu není v řízení o osobním bankrotu exekuce pohledávek po skončení tohoto řízení ukončena. Rozhodnutí o ukončení řízení o osobním bankrotu, které obsahuje seznam neuhrazených uznaných pohledávek, umožňuje neuspokojeným věřitelům tyto pohledávky vymáhat.

Za účelem oddlužení je dlužníkovi v úpadku umožněno podat před vydáním rozhodnutí o ukončení řízení o osobním bankrotu návrh, ve kterém požádá o osvobození od závazků, které vznikly před zahájením řízení o osobním bankrotu a jež nebudou v rámci tohoto řízení uhrazeny. Podá-li dlužník v úpadku návrh na oddlužení a skončilo-li řízení o oddlužení po uplynutí lhůty pro ověření úspěšně, je zbaven části svých závazků, které by jinak mohly být na základě rozhodnutí o ukončení řízení o osobním bankrotu vymáhány, a právo věřitelů vymáhat je u soudu tudíž zaniká.

I v případě, je-li oddlužení pro dlužníka příznivé, nezbavuje dlužníka těchto závazků:

1. přednostní práva zaměstnanců;

2. pohledávky vůči dlužníkovi v úpadku založené na zákonném výživném, náhradě škody v důsledku omezení základních činností nebo omezené schopnosti pracovat či nemožnosti pracovat a náhrada ušlého výživného z důvodu úmrtí osoby, která je měla poskytovat;

3. pohledávky v souvislosti s peněžními sankcemi nebo vrácením peněžní výhody získané trestným činem, jak bylo rozhodnuto v rámci trestního řízení;

4. pohledávky v souvislosti s podmíněným odsouzením, jež je podmíněno vrácením peněžní výhody získané trestným činem nebo náhradou škody způsobené trestným činem;

5. pohledávky související s pokutami nebo vrácením peněžní výhody získané přestupkem, jak bylo rozhodnuto v rámci přestupkového řízení;

6. pohledávky v souvislosti s vrácením nelegálně získaného majetku a

7. pohledávky související s poskytnutím náhrady škody způsobené úmyslně nebo hrubou nedbalostí.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

Řízení o nuceném vyrovnání je ukončeno konečným rozhodnutím soudu, které nucené vyrovnání potvrzuje.

Každý věřitel, jehož pohledávky se týká potvrzené nucené vyrovnání, může soud požádat o zrušení potvrzeného nuceného vyrovnání, může-li dlužník v úpadku uhradit běžné pohledávky těchto věřitelů z velké části nebo v plné výši. Žaloba na určení odporovatelné pohledávky musí být podána do šesti měsíců poté, co uplynula lhůta pro uhrazení pohledávky, jak je stanoveno v potvrzeném nuceném vyrovnání.

Každý věřitel, jehož se týká potvrzené nucené vyrovnání, může soud požádat o zrušení potvrzeného nuceného vyrovnání, pokud ho bylo dosaženo podvodem.

Žalobu na určení odporovatelné pohledávky je nutno podat do dvou let poté, co rozhodnutí potvrzující nucené vyrovnání nabylo právní moci.

K rozhodnutí o žalobě je příslušný soud, který vydal rozhodnutí potvrzující nucené vyrovnání.

V rozhodnutí, kterým soud potvrzené nucené vyrovnání zruší, může soud dlužníkovi nařídit, aby uhradil nesplacenou část pohledávek, jichž se týkalo potvrzené nucené vyrovnání, ve lhůtě stanovené soudem, která nesmí být delší než jeden rok ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci.

Ukončení konkursního řízení proti právnické osobě

Konkursní řízení proti právnické osobě je ukončeno rozhodnutím o ukončení konkursního řízení. Soud toto rozhodnutí vydá na základě konečné zprávy insolvenčního správce, která je vyhotovena poté, co insolvenční správce provedl všechny zákonem stanovené úkony, a na základě stanoviska věřitelského výboru. Insolvenční správce musí soudu předložit závěrečnou zprávu do jednoho měsíce od provedení konečného rozdělení.

Je-li zjištěn majetek náležející dlužníkovi v úpadku poté, co soud vydal rozhodnutí o ukončení konkursního řízení, může být konkursní řízení proti dlužníkovi zahájeno s ohledem na později zjištěný majetek, a to na žádost věřitele, který byl oprávněn provádět procesní úkony v konkursním řízení proti dlužníkovi a jehož právo účastnit se řízení nezaniklo před skončením konkursního řízení, nebo na žádost společníka či akcionáře společnosti dlužníka v úpadku.

Ukončení osobního bankrotu

Osobní bankrot je ukončen rozhodnutím o ukončení řízení o osobním bankrotu.

Bylo-li v rámci osobního bankrotu schváleno oddlužení dlužníka, může každý věřitel, jehož pohledávky se týká konečné rozhodnutí o oddlužení, soud požádat, aby oddlužení, které je předmětem rozhodnutí, zrušil, pokud dlužník docílil rozhodnutí o oddlužení zatajením informací či předložením nepravdivých informací o svém majetku či prostřednictvím jiného podvodu. Žalobu je nutno podat do tří let poté, co rozhodnutí o oddlužení nabylo právní moci (článek 411 ZFPPIPP). Věřitelé, kteří poté, co rozhodnutí o oddlužení nabylo právní moci, zjistí majetek dlužníka, který dlužník vlastnil (a zatajil) před schválením oddlužení, mohou rovněž požádat o zrušení oddlužení podáním návrhu na zahájení konkursního řízení s ohledem na tento majetek. V tomto případě není nutno podat žalobu na zrušení oddlužení ve tříleté lhůtě.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Každý věřitel musí uhradit své vlastní náklady na účast v insolvenčním řízení.

V řízení o nuceném vyrovnání, které bylo zahájeno na návrh dlužníka, hradí náklady řízení a jiné výdaje dlužník.

V řízení o nuceném vyrovnání vedeném proti velkým, středním nebo malým společnostem, které bylo zahájeno na návrh věřitelů, hradí počáteční náklady řízení navrhovatel řízení. V těchto řízeních hradí navrhovatel rovněž náklady na odměnu insolvenčního správce. Dlužník, proti němuž bylo řízení zahájeno, hradí náklady vynaložené na tyto platby:

– na základě smluv uzavřených se způsobilými právními a finančními poradci ohledně právních a finančních služeb, které jsou nezbytné při přípravě zprávy o finanční situaci a činnostech dlužníka, plánu finanční restrukturalizace a jiných dokumentů, jež je nutno předložit jako součást návrhu na nucené vyrovnání,

– na základě smlouvy s auditorem o auditu zprávy o finanční situaci a činnostech dlužníka a

– na základě smlouvy s autorizovaným odhadcem o přezkumu plánu finanční restrukturalizace.

V konkursním řízení jsou náklady řízení a výdaje vynaložené během řízení zaúčtovány na vrub majetkové podstaty před uhrazením pohledávek z majetkové podstaty, kterou lze rozdělit. Pokud návrh na zahájení konkursního řízení podá věřitel, musí věřitel složit jistotu na uhrazení počátečních nákladů konkursního řízení, přičemž si ponechává právo na vrácení zálohy vyplacené podle pravidel týkajících se hrazení nákladů konkursního řízení.

V řízení o preventivní restrukturalizaci musí dlužník uhradit poměrný podíl nákladů věřitelů, kteří se účastnili řízení, jež jsou podle obecně uznávané obchodní praxe obvykle hrazeny dlužníkem. Dlužník a věřitelé se dohodnou na náhradě těchto nákladů v dohodě o finanční restrukturalizaci.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

Podmínky odporovatelnosti

Věřitelé a insolvenční správce mohou napadnout jakýkoli právní úkon dlužníka. Žaloba nebo námitka se podává vůči osobě, v jejíž prospěch byl odporovatelný úkon proveden.

Napadnout lze jakýkoli právní úkon (včetně opomenutí), který vedl k nestejné či nižší úhradě pohledávek věřitelů v konkursním řízení nebo k zvýhodnění určitého věřitele (poskytnutím výhod věřitelům, na něž se odkazuje jako na objektivní prvek odporovatelnosti). Při napadení úkonu musí navrhovatel prokázat, že strana, v jejíž prospěch byl odporovatelný úkon proveden, si byla nebo měla být vědoma špatné finanční situace dlužníka (subjektivní prvek odporovatelnosti). Zákon stanoví právní domněnku ohledně toho, kdy se má za to, že je tato podmínka splněna, a případy, kdy právní úkony nelze napadnout. Zákon stanoví podrobně rovněž obsah návrhu a způsob, jak odporovatelnost uplatnit.

Období, ve kterém mohly být odporovatelé úkony provedeny

Právními úkony, jež lze v konkursním řízení napadnout, jsou úkony, které byly provedeny v období od posledního roku před podáním návrhu na zahájení konkursního řízení do jeho zahájení. Bezúplatný právní úkon (nebo právní úkony s nepřiměřeně nízkou protihodnotou) lze napadnout, pokud k nim došlo v období začínajícím 36 měsíců před podáním návrhu na zahájení konkursního řízení a končícím jeho zahájením. Žaloba na odporovatelnost musí být podána do 12 měsíců poté, co rozhodnutí o zahájení konkursního řízení nabylo právní moci.

Které úkony nelze napadnout

Není možné napadnout právní úkony, které dlužník v úpadku provedl během řízení o nuceném vyrovnání v souladu s právními předpisy vztahujícími se na výkon podnikatelské činnosti dlužníka v rámci řízení; právní úkony, které dlužník v úpadku provedl za účelem uhrazení pohledávek dlužníků v poměru, ve lhůtách a s úrokovými sazbami stanovenými v potvrzeném nuceném vyrovnání, a proplacení směnek nebo šeků, pokud druhá strana musela obdržet platbu, aby dlužník v úpadku neztratil nárok na vymáhání vůči jiné osobě zavázané ze směnky nebo šeku.

Napadnout nelze ani právní úkony, které dlužník provedl za účelem uhrazení pohledávek věřitelů či splnění jiných závazků v souladu s potvrzenou dohodou o finanční restrukturalizaci.

Zvláštní znaky osobního bankrotu

Lhůta pro odporovatelnost u bezúplatných právních úkonů nebo právních úkonů, které dlužník v úpadku provedl ve prospěch úzce propojených osob, činí v případě osobního bankrotu pět let. Toto pravidlo se vztahuje na smlouvy s úzce propojenými fyzickými osobami, jakož i právnickými osobami, které jsou propojeny s dlužníkem v úpadku nebo úzce propojenými fyzickými osobami. Jedná se o právnické osoby, v nichž dlužník v úpadku nebo osoby úzce propojené s dlužníkem vlastní jednotlivě nebo společně nejméně 25 % upsaného kapitálu, nebo mají 25 % hlasovacích práv nebo právo ustanovit a odvolat osoby zmocněné k zastupování právnické osoby, nebo osoby, které jsou oprávněny zastupovat právnickou osobu nebo ve prospěch společností s nimi spojených.

Poslední aktualizace: 23/05/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.