V oblasti občanskoprávní budou podle práva EU pokračovat probíhající řízení a řízení zahájená před koncem přechodného období. Portál e-Justice bude na základě vzájemné dohody se Spojeným královstvím uchovávat příslušné informace týkající se Spojeného království do konce roku 2024.

Platební neschopnost

Severní Irsko
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

  • Insolvenční řízení může být zahájeno proti fyzickým osobám, osobním společnostem a podnikům (zapsaným nebo nezapsaným).
  • Řízení lze zahájit proti kterékoli osobě, která má dluh ve výši nejméně 5 000 GBP a která žije v Severním Irsku, žila v Severním Irsku v posledních třech letech nebo zde vykonávala podnikatelskou činnost, nebo je přítomna v Severním Irsku v den podání návrhu na prohlášení konkurzu. Minimální věk není stanoven.

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

  • V Severním Irsku může být platební neschopnost společností řešena buď formou likvidace (dobrovolné, nebo na základě rozhodnutí vrchního soudu (High Court)), nebo reorganizace (dobrovolné vyrovnání nebo nucená správa). Nucená správa může být využita jako předchůdce likvidačního řízení.
  • Návrh na likvidaci společnosti (nucená likvidace) nebo uvalení nucené správy mohou soudu podat všichni věřitelé (soukromí i veřejní).
  • O likvidaci může rozhodnout samotná dlužnická společnost (dobrovolná likvidace, která může být buď solventní, nebo insolventní, přičemž solventnost se posuzuje podle schopnosti splatit všechny dluhy během 12 měsíců). Dlužnická společnost může rovněž podat soudu návrh na likvidaci.
  • Ministerstvo hospodářství může podat soudu návrh na likvidaci společnosti, je-li to ve veřejném zájmu. Tyto společnosti nemusí být insolventní.
  • Soud může kdykoli po podání návrhu (kteroukoli stranou) na nucenou likvidaci společnosti jmenovat dočasného likvidátora (liquidator). Takové jmenování se zpravidla provádí za účelem ochrany majetku společnosti před zahájením likvidačního řízení. Pravomoci dočasného likvidátora jsou stanoveny v usnesení soudu o jeho jmenování.
  • Společnost nebo její ředitelé či držitel pohyblivého zástavního práva mohou ustanovit nuceného správce (administrator) (tato jmenování se provádějí mimo soud).
  • K uvalení nucené správy musí být společnost v platební neschopnosti nebo je pravděpodobné, že se tak stane. V judikatuře je stanoveno, že výraz „pravděpodobně“ v tomto smyslu znamená, že je pravděpodobnější, že se tak stane, než nestane.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání ze strany společnosti nemusí být tato společnost v platební neschopnosti, aby tak mohla učinit.
  • Nucená likvidace může být odůvodněna tím, že společnost není schopna splácet své dluhy (platební neschopnost), což dokládá nesplněná zákonná žádost o zaplacení nebo nedodržení soudního rozhodnutí. Soud může nařídit likvidaci společnosti z toho důvodu, že je to oprávněné a spravedlivé.
  • Úředník může jednat, jakmile je řízení zahájeno (rozhodnutí společnosti o likvidaci; soudní rozhodnutí o nucené správě nebo likvidaci nebo podání oznámení o ustanovení nuceného správce soudu (jenž nebyl jmenován na základě soudního rozhodnutí)).
  • Dobrovolné vyrovnání může navrhnout společnost. Nemusí být v platební neschopnosti, aby tak mohla učinit. Dobrovolné vyrovnání může navrhnout rovněž úředník v rámci likvidace nebo nucené správy (pokud již bylo zahájeno některé z těchto řízení).
  • K dostupným insolvenčním řízením týkajícím se fyzických osob patří dobrovolné vyrovnání, oddlužení a úpadek (na návrh věřitele, nebo dotyčné fyzické osoby).
  • Dobrovolné vyrovnání navrhuje dlužník a schvalují je věřitelé formou hlasování, v jehož rámci musí s vyrovnáním souhlasit 75 % hlasujících podle hodnoty pohledávek. Neuplatňuje se minimální výše dluhu a neexistuje žádný test platební neschopnosti. Návrh musí být předložen prostřednictvím pověřené osoby, která se v případě schválení návrhu věřiteli stává dohlížitelem. Oprávněná osoba může jednat, jakmile dlužník předloží návrh. Dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob může být navrženo v době, kdy proti dlužníkovi probíhá konkurzní řízení, a úpadek může být zrušen, je-li návrh přijat věřiteli. Dobrovolné vyrovnání, které bylo při hlasování věřiteli schváleno, je závazné pro všechny věřitele.
  • Návrhy na oddlužení podává správci konkurzní podstaty (official receiver) elektronicky dlužník prostřednictvím pověřené osoby. Soud se na zahájení řízení nepodílí. Dlužník musí mít dluhy nepřesahující 20 000 GBP, majetek nižší než 1 000 GBP (kromě přiměřeného motorového vozidla) a přebytek příjmů ve výši 50 GBP měsíčně nebo méně. Dlužníka se nesmí týkat jiné insolvenční řízení a během předchozích dvou let nesmí uskutečnit transakce, které znevýhodnily věřitele. Správce konkurzní podstaty je povinen o návrhu rozhodnout, jakmile jej obdrží, a může tudíž jednat od tohoto okamžiku.
  • Usnesení o úpadku lze vydat na návrh věřitele nebo samotného dlužníka. Po vydání usnesení se správce konkurzní podstaty stává insolvenčním správcem a spravuje majetkovou podstatu. Posléze může být ustanoven správce (trustee), který může jednat okamžitě po jmenování.
  • V případě návrhu věřitele je návrh podán soudu a vztahuje se na něj minimální dluh ve výši 5 000 GBP, ačkoli dva nebo více věřitelů může předložit společný návrh, přičemž v tomto případě se dlužné částky sčítají. Pohledávka musí být nezajištěná. V návrhu musí být prokázáno, že dlužník není schopen dluh splatit, což musí být doloženo nesplněnou zákonnou žádostí o zaplacení nebo nedodržením soudního rozhodnutí.
  • Rovněž návrhy dlužníka se předkládají soudu. Minimální výše dluhu se neuplatní, dlužník však nesmí být schopen splácet své dluhy.
  • Byl-li podán návrh na prohlášení konkurzu, může soud před projednáním tohoto návrhu ustanovit dočasného správce na ochranu majetku dlužníka, který byl určen jako potenciálně ohrožený. Soud ve většině případů vydá konkrétní pokyny, pokud jde o působnost dočasného správce, může však udělit obecnější pravomoc k okamžitému převzetí majetku dlužníka. Dočasným správcem může být jmenován pouze správce konkurzní podstaty.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

  • V případě platební neschopnosti společností je předmětem insolvenčního řízení veškerý majetek ve vlastnictví dotyčné společnosti nacházející se kdekoli na světě. Pojem „majetek“ je v právních předpisech definován velmi široce.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání v případě fyzických osob se v návrhu uvede, jak má být naloženo s majetkem, a věřitelé mají možnost toto uvážit před hlasováním o přijetí návrhu.
  • V případě oddlužení činí hodnota majetku 1 000 GBP nebo méně (s vyloučením přiměřeného vozidla) a tento majetek je i nadále svěřen dlužníkovi.
  • V případě úpadku je veškerý majetek ve vlastnictví fyzické osoby v úpadku, který se nachází kdekoli na světě, převeden s určitými výjimkami na správce. Součástí majetkové podstaty není majetek, který je nezbytný k uspokojení potřeb domácnosti dotyčné fyzické osoby nebo k výkonu pracovní činnosti či živnosti. To může zahrnovat i motorové vozidlo. Jestliže se správce domnívá, že hodnota tohoto majetku je vyšší než cena přiměřené náhrady, může správce majetek prodat a poskytnout takovouto náhradu. Do majetkové podstaty není zahrnut ani majetek, který fyzická osoba v úpadku spravuje pro někoho jiného.
  • Součástí majetkové podstaty nejsou příjmy fyzické osoby v úpadku, správce však může s touto osobou uzavřít dohodu, že část případného přebytku příjmů po zohlednění přiměřených potřeb domácnosti bude zaplacena do konkurzní podstaty ve prospěch věřitelů. Není-li dosaženo dohody s dotyčnou osobou, může správce podat soudu návrh na vydání rozhodnutí za tímto účelem.
  • Správce může požadovat, aby byl do majetkové podstaty zařazen majetek ve vlastnictví fyzické osoby, dokud není konkurzní řízení zastaveno.
  • Je trestným činem, pokud si fyzická osoba v úpadku vypůjčí peníze či jinak získá úvěr ve výši více než 500 GBP, aniž by věřitele informovala o konkurzním řízení.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

  • Kromě správce konkurzní podstaty musí být úředníky licencovaní insolvenční správci (insolvency practitioner). Licence může vydávat pouze profesní organizace, kterou k tomu zmocní ministerstvo. Osoba, která jedná jako insolvenční správce v případě, že k tomu nemá povolení, se dopouští trestného činu a může jí být uložena pokuta či trest odnětí svobody.
  • K získání licence musí žadatel složit zkoušky a musí absolvovat určitý počet hodin praxe v oblasti insolvenční správy.
  • Insolvenčním správcem musí být fyzická osoba.
  • Odměnu insolvenčního správce jednajícího jako úředník stanoví věřitelé. Insolvenční správce se může obrátit na soud, pokud se domnívá, že základ odměňování stanovený věřiteli není dostatečný. Věřitelé se mohou obrátit na soud, pokud považují odměnu za nadměrnou.
  • Všechny případy platební neschopnosti jsou pod obecnou kontrolou soudu a dotčené strany (včetně insolvenčního správce) se mohou obrátit na soud se žádostí o vydání pokynů.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání v případě fyzických osob může dlužník nakládat se svým majetkem, pokud to nevede k porušení podmínek dohody s věřiteli.
  • V případě oddlužení není majetek převeden na úředníka.
  • V případě úpadku je majetek převeden na správce a fyzická osoba v úpadku s ním nemůže nakládat. To se nevztahuje na majetek, který je z majetkové podstaty vyloučen, nebo majetek, který fyzická osoba získá po zahájení řízení, ledaže fyzická osoba nabude vlastnictví k tomuto majetku před oddlužením a správce o něj požádá. Kromě možnosti správce požadovat nabytý majetek není tato situace dotčena zproštěním fyzické osoby závazků a zastavením konkurzního řízení.
  • Správcem konkurzní podstaty je statutární úředník jmenovaný ministerstvem. Může jednat jako úředník v případě nucené likvidace nebo konkurzu. Odměna konkurzního správce není stanovena věřiteli; je financován podle zákonem stanoveného vzorce v podobě procentního podílu prodaného/rozděleného majetku.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

  • Právní předpisy Severního Irska stanoví, že k započtení dochází v rámci likvidace, nucené správy a konkurzu.
  • Započtení pohledávek zahrnuje vzájemné transakce ke dni vzniku platební neschopnosti.
  • Čistá částka představuje buď majetek (účetní pohledávka) v majetkové podstatě, nebo závazek.
  • Strany nemohou uzavřít smlouvu o započtení pohledávek.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

  • Likvidátor nebo správce může odstoupit od nerentabilní smlouvy, ukončit podíl osoby v insolvenci na takové smlouvě nebo odpovědnost za ni (protistrana může v insolvenčním řízení požadovat náhradu za ztráty/škody způsobené v důsledku platební neschopnosti).
  • V případě platební neschopnosti společností není insolvenční správce povinen plnit smlouvy uzavřené osobou v insolvenci.
  • V případě platební neschopnosti společností a úpadku může poskytování určitých dodávek (veřejné služby a komunikační služby, které jsou považovány za „základní“) pokračovat, aniž by bylo nutné uhradit případné nedoplatky existující v době zahájení insolvenčního řízení.
  • Kromě těchto základních dodávek (viz výše) mohou ostatní dodavatelé v případě platební neschopnosti smlouvu ukončit (pokud to smlouva umožňuje). Neuhrazené zboží nebo služby představují pohledávku v insolvenčním řízení.
  • Řízením o dobrovolném vyrovnání v případě fyzických osob nebo oddlužení nejsou probíhající smlouvy přímo dotčeny, ačkoli by v rámci návrhu na dobrovolné vyrovnání musely být uváženy, a může to znamenat, že fyzická osoba nesplňuje kritéria pro oddlužení.
  • V případě úpadku může správce odstoupit od nerentabilních smluv. Není-li naopak smlouva v případě platební neschopnosti ukončena, může soud nařídit plnění povinností vyplývajících ze smlouvy.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

  • Likvidace a nucená správa znamenají moratorium. Po zahájení řízení nelze na společnost podat žalobu bez souhlasu úředníka nebo svolení soudu.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání v případě společností nemůže věřitel vázaný touto dohodou podniknout právní kroky k vymáhání dluhu (neboť je vázán přijatou dohodou). Po schválení by mohl věřitel takové opatření přijmout v případě neplacení.
  • Po podání návrhu na prohlášení konkurzu může soud přerušit probíhající soudní řízení proti osobě nebo majetku dlužníka nebo umožnit jeho pokračování za podmínek, jež soud považuje za vhodné. Věřitel fyzické osoby v úpadku nesmí zahájit řízení proti osobě nebo majetku dotyčné osoby bez svolení soudu, dokud není dotyčná osoba zproštěna závazků a konkurzní řízení zastaveno.
  • Má-li dlužník v úmyslu předložit svým věřitelům návrh na dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob, může on sám (nebo pokud se jej týká konkurzní řízení, správce či správce konkurzní podstaty) podat soudu návrh na vydání předběžného příkazu. To má za následek, že soud může přerušit řízení proti osobě nebo majetku dlužníka a zabránit zahájení takovéhoto řízení. Předběžný příkaz rovněž zabraňuje podání návrhu na vydání usnesení o úpadku dlužníka. Návrh na dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob zahrnuje způsob, jakým má být naloženo s probíhajícím řízením, a to, zda jím v případě schválení budou vázáni všichni věřitelé.
  • Vydání rozhodnutí o oddlužení brání věřitelům v podání žaloby na dlužníka v souvislosti s jejich dluhem.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

  • Likvidace a nucená správa znamenají moratorium. Bez souhlasu úředníka nebo svolení soudu nemohou řízení, která probíhají ke dni zahájení insolvenčního řízení, pokračovat.
  • Věřitel v probíhajícím řízení po schválení dobrovolného vyrovnání v případě společností nebo fyzických osob nemůže v tomto řízení pokračovat, jelikož je vázán podmínkami dobrovolného vyrovnání (bez ohledu na to, zda pro ně hlasoval, či nikoli).
  • Věřitelé se účastní insolvenčního řízení prostřednictvím schůzí věřitelů a jiných rozhodovacích procesů. Mohou rovněž zřídit výbor a zvolit jeho členy. Jiní úředníci než správci konkurzní podstaty musí věřitele pravidelně (v závislosti na řízení co 6 nebo 12 měsíců) informovat o pokroku v dané věci.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

  • Věřitelé se účastní insolvenčního řízení prostřednictvím schůzí věřitelů a jiných rozhodovacích procesů. Mohou rovněž zřídit výbor a zvolit jeho členy. Jiní úředníci než správci konkurzní podstaty musí věřitele pravidelně (v závislosti na řízení co 6 nebo 12 měsíců) informovat o pokroku v dané věci a v případě konkurzu a likvidace musí být uspořádána konečná schůze věřitelů za účelem podání zprávy o vedení insolvenčního řízení.
  • Rozhodnutí mohou zahrnovat jmenování nebo odvolání úředníka, dohodu o odměně úředníka, zřízení výboru, posouzení návrhu na dobrovolné vyrovnání či jakékoli jiné rozhodnutí, o němž úředník rozhodne, že vyžaduje účast věřitelů.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

  • Návrh na dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob může stanovit, že s majetkem dlužníka nakládá dohlížitel.
  • V případě oddlužení je majetek z řízení vyloučen, správce konkurzní podstaty však může provádět šetření týkající se chování a majetku dlužníka.
  • V případě úpadku je majetek svěřen správci při jeho jmenování, aniž by bylo nutné postoupení, přidělení nebo převod. Povinností správce je majetek fyzické osoby v úpadku převzít, prodat a rozdělit výtěžek z prodeje věřitelům.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

  • V případě platební neschopnosti společností lze v insolvenčním řízení uplatnit všechny dluhy / závazky / mimosmluvní odpovědnost společnosti vzniklé před zahájením insolvenčního řízení. Uplatnit lze i pohledávky splatné v budoucnu, tyto jsou však diskontovány na současné hodnoty.
  • Závazky vyplývající z určitých trestných činů (jako je obchodování s drogami) nejsou v rámci nucené správy či likvidace prokazatelné.
  • Závazky vzniklé po zahájení řízení jsou považovány za „náklady“. Ty podléhají vlastnímu pořadí plateb, všechny však musí být uhrazeny před tím, než mohou být peněžní prostředky rozděleny věřitelům.
  • Návrh na dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob musí zahrnovat úplné zveřejnění závazků dlužníka a stanoví, jak mají být věřitelé vyplaceni. Dluhy vzniklé po schválení návrhu nelze v insolvenčním řízení uplatnit, neexistuje-li zvláštní ustanovení za tímto účelem.
  • Některé dluhy nejsou součástí řízení o oddlužení a dlužník je musí uhradit. Patří mezi ně pokuty, nezaplacené televizní koncesionářské poplatky, studentské půjčky a zajištěné pohledávky. V řízení o oddlužení věřitelé pohledávky nepřihlašují, jelikož nedochází k rozdělení majetku.
  • V konkurzním řízení lze uplatnit pohledávky splatné ke dni vydání usnesení o úpadku nebo splatné v budoucnu v důsledku závazku přijatého před úpadkem. V konkurzním řízení nelze uplatnit pokuty, studentské půjčky, nedoplatky dlužných částek v rámci řízení v rodinných věcech a dlužné částky vyplývající z příkazů ke konfiskaci.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

  • Věřitelé mohou předložit pohledávku (důkaz o dluhu) v kterékoli fázi řízení. Pohledávka musí být přihlášena, aby mohl věřitel hlasovat na schůzi (nebo v jakémkoli rozhodovacím postupu) nebo obdržet peněžní prostředky při rozdělení.
  • V rámci nucené správy, likvidace nebo konkurzu, kdy je zamýšleno rozdělení, se úředník obrátí písemně na všechny věřitele, kteří musí dosud své nároky prokázat, sdělí jim, že dojde k rozdělení, a vyzve je, aby přihlásili své pohledávky, a stanoví konečný termín pro jejich přihlášení, aby mohly být zahrnuty do rozdělení. Úředník se může zabývat pohledávkami předloženými po tomto datu, není však povinen tak učinit.
  • V případě likvidace na základě soudního rozhodnutí existuje standardní formulář, který je nutno předložit za účelem prokázání dluhů. Žádný jiný postup nemá standardní formu, právní rámec pro jiné postupy však stanoví, co musí být zahrnuto do důkazu pro účely rozdělení.
  • Pokud věřitel nepřihlásí pohledávku včas, nemůže to rozdělení narušit.
  • V případě dobrovolného vyrovnání je požadavek na předložení důkazu úředníkovi splněn písemným oznámením pohledávky.

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

  • Některé pohledávky vyplývající z pracovního poměru jsou považovány za přednostní a jsou splatné po uhrazení nákladů řízení, avšak před uspokojením pohledávek věřitelů s pohyblivým zástavním právem a nezajištěných věřitelů.
  • Podle zákona nejsou žádné pohledávky podřízené vyjma v konkurzním řízení, kdy se dluh vůči osobě, která byla v den úpadku manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou fyzické osoby v úpadku, řadí za dluhy vůči ostatním věřitelům spolu s úroky z těchto pohledávek.
  • Pokud dluh dlužníka vyrovná třetí osoba, má tato třetí osoba v insolvenčním řízení postoupenou pohledávku.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

  • Věřitelé schválí návrhy předložené dlužníkem (v případě dobrovolného vyrovnání ze strany společnosti – schválení > 75 % podle hodnoty) nebo insolvenčním správcem (nucená správa, prostá většina, nebo souhlas všech zajištěných věřitelů a většiny přednostních věřitelů v případech, kdy se nepovažuje za pravděpodobné navrácení peněžních prostředků nezajištěným věřitelům).
  • V rámci dobrovolného vyrovnání v případě fyzických osob jsou po jeho schválení dohodou vázáni všichni nezajištění věřitelé v okamžiku podání návrhů.
  • U plánů reorganizace není schválení soudem nutné, poškozená strana se však může obrátit na soud, pokud se domnívá, že došlo ke zbytečnému poškození jejích zájmů.
  • Pro ukončení/uzavření všech insolvenčních řízení týkajících se společností existují podrobná procesní pravidla, to jak v případě likvidace, tak reorganizace.
  • Jakmile věřitelé návrh na dobrovolné vyrovnání v případě fyzických osob schválí, je tento proveden za účasti insolvenčního správce jakožto dohlížitele. To nevyžaduje schválení ze strany soudu, ačkoli dohlížitel musí soudu oznámit výsledek schůze, která se konala za účelem schválení návrhu. Kterákoli strana může podat soudu návrh na přezkum rozhodnutí věřitelů o schválení návrhu z důvodu věcné nesrovnalosti.
  • Pokud dlužník po schválení podmínky dobrovolného vyrovnání v případě fyzických osob neplní, může dohlížitel podat návrh na prohlášení konkurzu.
  • V případě oddlužení dluhy zanikají po uplynutí 12 měsíců od vydání rozhodnutí. Na tomto procesu se nepodílí soud.
  • V případě úpadku musí správce před svým propuštěním zaslat věřitelům závěrečnou zprávu. Není-li správcem správce konkurzní podstaty, musí svolat závěrečnou schůzi věřitelů, na níž mohou věřitelé podat námitku proti jeho propuštění. Pokud k tomu dojde, musí správce požádat o propuštění ministerstvo, v opačném případě je správce zproštěn funkce, jakmile informuje správce obchodního rejstříku o konání závěrečné schůze.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

  • Věřitelé mohou po ukončení řízení požadovat finanční prostředky, které jim byly rozděleny (nebyly však převedeny) (tyto finanční prostředky jsou v držení ministerstva).
  • Právní předpisy Severního Irska stanoví, že řízení skončí v okamžiku, kdy je úředník propuštěn.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání v případě fyzických osob je v návrhu věřitelům nabídnuto splacení určité částky za každou dlužnou libru. Je-li návrh přijat, jsou věřitelé povinni tuto platbu přijmout v plné výši, takže po ukončení řízení nelze uplatnit žádnou část tohoto dluhu.
  • V případě konkurzního řízení a řízení o oddlužení při ukončení řízení dluhy zanikají, kromě dluhů, které nejsou součástí řízení.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

  • Právní předpisy Severního Irska stanoví jednoznačné pořadí plateb z prostředků získaných prodejem majetku. Před vrácením finančních prostředků věřitelům musí být (z výtěžku z prodeje) uhrazeny veškeré náklady.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

  • Jestliže osoba v insolvenci v rámci formálního insolvenčního řízení upřednostnila určitého věřitele (tj. vyplatila jej přednostně před ostatními věřiteli) nebo pokud uskutečnila transakci s podhodnocenou cenou (tj. prodala něco za cenu nižší, než je hodnota dané věci), může úředník podat na příjemce žalobu.
  • Na návrh úředníka v rámci konkurzu, likvidace nebo nucené správy může soud jakýkoli druh transakce zrušit a nařídit, aby příjemce obnovil stav, jaký by existoval v případě, že by k transakci nedošlo.
  • Žádosti o zrušení přednostních plateb se musí týkat transakcí, k nimž došlo během posledních šesti měsíců před ustanovením nuceného správce, zahájením likvidace nebo podáním návrhu na prohlášení konkurzu, nebo dvou let v případě přednostní platby pro společníka.
  • Žádosti o zrušení transakcí s podhodnocenou cenou se musí týkat transakcí provedených v průběhu dvou let před touto událostí, nebo v případě konkurzního řízení v období pěti let za předpokladu, že daná osoba byla v té době v platební neschopnosti nebo se v důsledku transakce dostala do platební neschopnosti.
  • V řízení o nucené správě, likvidaci, konkurzu nebo dobrovolném vyrovnání může úředník podat soudu návrh na vydání rozhodnutí o zrušení transakce, která poškodila věřitele. Takovou žádost může podat také oběť transakce, a to se svolením soudu.
  • V řízení o nucené správě a likvidaci může úředník podat rovněž žalobu o náhradu škody na kteréhokoli ředitele společnosti, který se s vědomím platební neschopnosti podílel na obchodování, jež způsobilo věřitelům další ztráty, podvodném obchodování nebo zneužití úřední moci.
  • Je-li soudu podán návrh na likvidaci nebo prohlášení konkurzu, je jakékoli nakládání s majetkem po podání návrhu neplatné, pokud soud nerozhodne jinak.
Poslední aktualizace: 18/06/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.