Platební neschopnost

Itálie
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

Insolvenční řízení se může vést proti podnikatelským subjektům (fyzickým i právnickým osobám) za předpokladu, že splňují jednu z těchto podmínek:

a) ve třech letech před podáním návrhu na prohlášení úpadku nebo dohodu s věřiteli (jejich aktiva (majetek) činila nejméně 300 000,00 EUR;

b) ve třech letech před podáním návrhu na prohlášení úpadku nebo dohodu s věřiteli jejich hrubé roční příjmy činily nejméně 200 000,00 EUR;

c) celkový dluh (k datu podání návrhu na prohlášení úpadku nebo dohodu s věřiteli) činí nejméně 500 000,00 EUR (bez ohledu na datum, kdy vznikl).

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

a) insolvenční řízení vyžaduje, aby podnik byl v platební neschopnosti; o jeho zahájení může požádat:

– dlužník

– věřitel

– státní zástupce

b) dohoda s věřiteli (concordato preventivo) vyžaduje, aby byl podnik v obtížné situaci (tj. pociťoval finanční potíže, které nejsou dost závažné na to, aby způsobily platební neschopnost); o dohodu může požádat pouze dlužník.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

Veškerý majetek tvoří součást majetkové podstaty, s následujícími výjimkami:

1) výlučně osobní majetek a práva;

2) výživné, mzdy, důchody a platy a to, co osoby v platební neschopnosti vydělávají v práci v v mezích částky nezbytné pro obživu dlužníka a jeho rodiny;

3) příjem z majetku dětí osoby v platební neschopnosti, který má tato osoba k dispozici ze zákona, prostředky ve fondech vyčleněných pro potřeby rodiny (fondo patrimoniale) a příjem z nich, s výjimkou případů stanovených v článku 170 občanského zákoníku;

4) položky, které nelze ze zákona obstavit.

Majetková podstata zahrnuje i veškerá aktiva, která dlužník v úpadku získá po zahájení řízení, nezahrnuje však závazky vzniklé za účelem nabytí a udržení těchto aktiv.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

Likvidátor (insolvenční správce) má pravomoc/povinnost majetek spravovat, prodat a rozdělit výtěžek mezi věřitele.

Insolvenční správce může dlužníka v úpadku požádat o sdělení informací a dlužník může napadnout opatření přijatá správcem a soudem ustanoveným správcem, avšak pouze pokud byla opatření přijata v rozporu se zákonem (nikoli tedy pouze z důvodů osobního prospěchu).

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

Každý, kdo je povinen uhradit finanční částku insolvenčnímu správci, může svůj závazek započíst proti pohledávce (controcredito) v témže řízení, pouze však v případě, že obě položky (závazek i pohledávka) vznikly před zahájením řízení.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

Insolvenční správce může rozhodnout, zda by měly smlouvy platné v okamžiku zahájení řízení nadále platit, nebo zda by měly být ukončeny.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

Věřitelé mohou po zahájení insolvenčního řízení podat žalobu pouze v případě, že tak neučiní insolvenční správce, tj. pokud (vědomě nebo jen z nedbalosti) takovou žalobu nepodá.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

V soudních řízení, která věřitel zahájil proti osobě, u níž byl následně prohlášen úpadek, může pokračovat pouze insolvenční správce.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

Výbor věřitelů je složen ze tří nebo pěti věřitelů a má významné pravomoci, neboť:

– schvaluje transakce, dohody, upuštění od žalob, uznání práv třetích stran, zrušení hypoték, vrácení záruk, uvolnění dluhopisů, přijetí dědictví a darů a veškeré další akty podléhající zvláštní správě,

– podává návrh soudu na výměnu insolvenčního správce,

– schvaluje plán likvidace,

– povoluje insolvenčnímu správci, aby převzal platné smlouvy k datu prohlášení úpadku,

– podílí se na činnosti v rámci soupisu majetku dlužníka v úpadku,

– má přístup ke všem dokumentům, které souvisejí s řízením,

– povoluje insolvenčnímu správci, aby vyňal z majetkové podstaty jedno nebo více aktiv nebo upustil od likvidace takového aktiva, jestliže je likvidace zjevně nevýhodná,

– podává soudem ustanovenému správci návrh na pozastavení prodeje majetku.

Kromě výše uvedených aktivních správních pravomocí vyslovuje výbor věřitelů stanoviska k opatřením, která přijme soudem ustanovený správce nebo soud, jmenovitě:

– povolení pro zajištěné věřitele prodat aktiva držená jako zajištění,

– povolení pro soudem ustanoveného správce, aby dočasně pokračoval v činnosti společnosti (pokračování činnosti musí schválit výbor věřitelů),

– povolení pro soudem ustanoveného správce, aby podnik pronajal (pronájem musí schválit výbor věřitelů).

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

Insolvenční správce může (s výhradou předchozího povolení):

– pokračovat v činnosti společnosti,

– pronajmout podnik,

- prodat veškerý majetek, aby rozdělil výtěžek mezi věřitele,

– rozhodnout, že nebudou prodána aktiva s nízkou hodnotou.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

Kterýkoli věřitel může podat soudu návrh na prohlášení úpadku dlužníka. Není nezbytné, aby měl věřitel exekuční titul; důležitá existence listinných důkazů k pohledávce.

Všichni věřitelé (tedy i ti, kteří podali návrh na prohlášení úpadku a bylo jim vyhověno) musí požádat o uznání svých pohledávek po zahájení insolvenčního řízení.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

Věřitelé mohou své pohledávky přihlašovat bez právního zastoupení.

Jejich přihlášky musí obsahovat listinné důkazy pohledávky a musí být podány elektronicky (pomocí certifikované elektronické pošty).

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

Výtěžek z prodeje majetku se rozdělí mezi všechny věřitele podle pořadí přednosti. Zákon přiznává přednostní práva mnoha pohledávkám (hypotéky, cenné papíry, obecné nebo zvláštní přednostní pohledávky) týkající se některých nebo všech aktiv.

Pokud (jak se téměř vždy stává) není výtěžek z prodeje dostatečný k uspokojení všech pohledávek, rozdělí se nikoli poměrně k výši pohledávky, ale podle pořadí přednosti, které stanoví občanský zákoník.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

Insolvenční řízení skončí, jestliže:

– nebyly přihlášeny žádné pohledávky,

– byly uspokojeny všechny pohledávky,

– byl rozdělen veškerý výtěžek z prodeje majetku,

– je zjištěno, že neexistuje žádný majetek k prodeji či jiné příjmy.

Po skončení insolvenčního řízení získává dlužník v úpadku znovu způsobilost k samostatným právním úkonům týkajícím se majetku a může nabývat majetek bez vědomí insolvenčního správce.

Řízení o dohodě s věřiteli končí schválením dohody mezi dlužníkem a věřiteli, pokud však dohoda vyžaduje prodej aktiv (concordato liquidatorio), končí řízení až v okamžiku, kdy jsou aktiva prodána a výtěžek rozdělen mezi věřitele.

Po schválení dohody s věřiteli je dlužník zproštěn všech svých dluhů.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

Po skončení insolvenčního řízení mohou věřitelé podat žalobu na dlužníka za účelem vymožení zbývající dlužné pohledávky (tj. části pohledávky, kterou insolvenční správce neuspokojil), pokud neproběhlo oddlužení, v takovém případě nemohou věřitelé od dlužníka v úpadku požadovat nic.

Po schválení dohody s věřiteli nemohou věřitelé od dlužníka požadovat nic. Jestliže však dlužník nesplní své závazky, mohou věřitelé požádat o vypovězení dohody; žádost musí být podána do jednoho roku.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Náklady insolvenčního řízení se hradí z výtěžku z prodeje majetku.

Pokud žádný majetek neexistuje, nese výdaje insolvenčního správce stát.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

Právní úkony dlužníka v úpadku před zahájením insolvenčního řízení lze zrušit, pokud byly provedeny v určité lhůtě (jednoho roku nebo šest měsíců) před zahájením řízení.

Právní úkony, které dlužník v úpadku provedl po zahájení insolvenčního řízení, jsou neplatné.

Úkony zvláštní správy provedené během doby platnosti dohody s věřiteli a bez povolení soudu jsou neplatné.

Poslední aktualizace: 29/10/2018

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.