V oblasti občanskoprávní budou podle práva EU pokračovat probíhající řízení a řízení zahájená před koncem přechodného období. Portál e-Justice bude na základě vzájemné dohody se Spojeným královstvím uchovávat příslušné informace týkající se Spojeného království do konce roku 2024.

Platební neschopnost

Anglie a Wales
Obsah zajišťuje
European Judicial Network
Evropská soudní síť (občanské a obchodní věci)

1 Proti komu lze zahájit insolvenční řízení?

  • Insolvenční řízení může být zahájeno proti fyzickým osobám, podnikům a různým právnickým osobám a osobním společnostem.
  • Řízení lze zahájit proti kterékoli osobě, která má dluh a která žije v Anglii a Walesu, žila v Anglii a Walesu v posledních třech letech nebo zde vykonávala podnikatelskou činnost, nebo je přítomna v Anglii a Walesu v den podání návrhu na prohlášení konkurzu. Minimální věk není stanoven. Kromě případů, kdy bylo nejprve získáno soudní rozhodnutí ohledně dluhu, platí minimální výše dluhu pro věřitele, kteří požadují likvidaci společnosti (750 GBP) nebo vyhlášení úpadku fyzické osoby (5 000 GBP).

2 Jaké jsou podmínky pro zahájení insolvenčního řízení?

  • Mezi druhy insolvenčního řízení v případě společností patří likvidace (dobrovolná nebo na základě soudního rozhodnutí), nucená správa (která může vést k záchraně/reorganizaci nebo k likvidaci), konkurzní správa nebo dobrovolné vyrovnání.
  • V případě fyzických osob zahrnují druhy insolvenčního řízení úpadek (na návrh věřitele, nebo na žádost dotyčné fyzické osoby), oddlužení nebo dobrovolné vyrovnání.
  • Návrh na likvidaci společnosti (nucená likvidace) nebo na uvalení nucené správy může soudu podat kterýkoli nezajištěný věřitel, včetně věřitelů z veřejného sektoru.
  • O likvidaci může rozhodnout samotná dlužnická společnost (dobrovolná likvidace). Dlužnická společnost může rovněž podat soudu návrh na likvidaci.
  • Soud může kdykoli po podání návrhu na likvidaci společnosti jmenovat dočasného likvidátora (liquidator). Takové jmenování se zpravidla provádí za účelem ochrany majetku společnosti před zahájením likvidačního řízení. Pravomoci dočasného likvidátora jsou stanoveny v usnesení soudu o jeho jmenování.
  • Společnost nebo její ředitelé či držitel pohyblivého zástavního práva mohou ustanovit nuceného správce (administrator). Tato jmenování se provádějí mimo soud.
  • K uvalení nucené správy musí být společnost v platební neschopnosti nebo je pravděpodobné, že se tak stane.
  • Nucená likvidace může být odůvodněna tím, že společnost není schopna splácet své dluhy, což dokládá nesplněná zákonná žádost o zaplacení nebo nedodržení soudního rozhodnutí. Soud může být rovněž požádán, aby nařídil likvidaci společnosti z toho důvodu, že je to oprávněné a spravedlivé.
  • Držitelé pohyblivého zástavního práva mohou za účelem získání dlužných finančních prostředků jmenovat konkurzní správce (administrative receiver).
  • Po svém jmenování musí úředník o platební neschopnosti informovat všechny věřitele. V případě platební neschopnosti společnosti musí být informován správce obchodního rejstříku, který aktualizuje údaje o společnosti, jež lze bezplatně vyhledat on-line.
  • Dobrovolné vyrovnání může v případě společnosti navrhnout samotná společnost nebo úředník v rámci likvidace nebo nucené správy, pokud již bylo zahájeno některé z těchto řízení. V případě fyzických osob může dobrovolné vyrovnání navrhnout dotyčná fyzická osoba a je přípustné jak před zahájením konkurzního řízení, tak i posléze.
  • Všechna dobrovolná vyrovnání schvalují věřitelé formou hlasování, v jehož rámci musí s vyrovnáním souhlasit 75 % hlasujících. Neuplatňuje se minimální výše dluhu a neexistuje žádný test platební neschopnosti. Návrh věřitelů musí být předložen prostřednictvím pověřené osoby, která se v případě schválení návrhu stává dohlížitelem. Oprávněná osoba může jednat, jakmile dlužník předloží návrh.
  • Usnesení o úpadku se obvykle vydává na návrh věřitele nebo samotného dlužníka. Na základě usnesení je jmenován správce (trustee), který může jednat neprodleně.
  • V případě návrhu věřitele je návrh podán soudu a vztahuje se na něj minimální dluh ve výši 5 000 GBP, ačkoli dva nebo více věřitelů může předložit společný návrh, přičemž v tomto případě se dlužné částky sčítají. Pohledávka musí být nezajištěná. V návrhu musí být prokázáno, že dlužník není schopen dluh splatit, což musí být doloženo nesplněnou zákonnou žádostí o zaplacení nebo nedodržením soudního rozhodnutí.
  • V případě návrhu dlužníka je návrh předložen rozhodci, což je osoba jmenovaná vládou. Minimální výše dluhu se neuplatní, dlužník však nesmí být schopen splácet své dluhy. Soud se návrhem nijak nezabývá a nesmí být projednáván žádný jiný návrh na vyhlášení úpadku. Rozhodce musí návrh posoudit, a pokud jsou splněny podmínky, vydá usnesení. Na základě vydaného usnesení o úpadku je ustanoven správce, který může jednat neprodleně.
  • Pokud návrh na prohlášení konkurzu podal věřitel, může soud před projednáním tohoto návrhu ustanovit dočasného správce na ochranu majetku dlužníka, který byl určen jako potenciálně ohrožený. Soud ve většině případů vydá konkrétní pokyny, pokud jde o působnost dočasného správce, může však udělit obecnější pravomoc k okamžitému převzetí majetku dlužníka.
  • Fyzická osoba může požádat o vydání rozhodnutí o oddlužení prostřednictvím pověřené osoby, pokud není schopna splácet své dluhy, dluží svým věřitelům 20 000 GBP nebo méně, má majetek v hodnotě nejvýše 1 000 GBP (bez přiměřeného automobilu) a má přebytek příjmů nižší než 50 GBP měsíčně. Správce konkurzní podstaty (official receiver) rozhodne o tom, zda by mělo být vydáno rozhodnutí o oddlužení, a pokud ano, je s ohledem na dluhy dotyčné osoby stanovena doba dočasného zastavení splátek dluhů (moratorium) (obvykle 12 měsíců), během níž nemohou věřitelé podniknout žádné kroky k vymáhání či zpětnému získání dlužných částek. Po uplynutí této lhůty jsou dluhy až na některé výjimky zrušeny.

3 Jaký majetek tvoří majetkovou podstatu? Jak se nakládá s majetkem, který dlužník nabyl nebo na něj přešel po zahájení insolvenčního řízení?

  • V případě platební neschopnosti společností je předmětem insolvenčního řízení veškerý majetek ve vlastnictví dotyčné společnosti nacházející se kdekoli na světě. Pojem „majetek“ je v právních předpisech definován velmi široce.
  • V rámci nucené správy mají jako náklady přednost veškeré získané prostředky k financování řízení.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání se v návrhu uvede, jak má být naloženo s majetkem, a věřitelé mají možnost toto uvážit před hlasováním o přijetí návrhu.
  • V případě úpadku je veškerý majetek ve vlastnictví fyzické osoby v úpadku, který se nachází kdekoli na světě, převeden s určitými výjimkami na správce. Součástí majetkové podstaty není majetek, který je nezbytný k uspokojení potřeb domácnosti dotyčné fyzické osoby nebo k výkonu pracovní činnosti či živnosti. To může zahrnovat i motorové vozidlo. Jestliže se správce domnívá, že hodnota tohoto majetku je vyšší než cena přiměřené náhrady, může správce majetek prodat a poskytnout takovouto náhradu. Do majetkové podstaty není zahrnut ani majetek, který fyzická osoba v úpadku spravuje pro někoho jiného.
  • Součástí majetkové podstaty nejsou příjmy fyzické osoby v úpadku, správce však může s touto osobou uzavřít dohodu, že část případného přebytku příjmů po zohlednění přiměřených potřeb domácnosti bude zaplacena do majetkové podstaty ve prospěch věřitelů. Není-li dosaženo dohody s dotyčnou osobou, může správce podat soudu návrh na vydání rozhodnutí za tímto účelem.
  • Správce může požadovat, aby byl do majetkové podstaty zařazen majetek ve vlastnictví fyzické osoby, dokud není konkurzní řízení zastaveno.
  • Je trestným činem, pokud fyzická osoba v úpadku neoznámí svému správci majetek, který je součástí majetkové podstaty, nebo si vypůjčí peníze či jinak získá úvěr ve výši více než 500 GBP, aniž by věřitele informovala o úpadkovém řízení.

4 Jaké pravomoci má dlužník a jaké insolvenční správce?

  • Úředníky v rámci insolvence musí být licencovaní insolvenční správci (insolvency practitioner) nebo správci konkurzní podstaty (viz níže). Licence může vydávat pouze profesní organizace, kterou k tomu zmocní vláda. Osoba, která jedná jako insolvenční správce v případě, že k tomu nemá povolení, se dopouští trestného činu a může jí být uložena pokuta či trest odnětí svobody.
  • K získání licence musí žadatel složit zkoušky a absolvovat určitý počet hodin praxe v oblasti insolvenční správy.
  • Insolvenčním správcem musí být fyzická osoba.
  • Odměna insolvenčního správce jednajícího jako úředník je stanovena dohodou s věřiteli. Insolvenční správce se může obrátit na soud, není-li schopen dohodnout se s věřiteli na tom, co považuje za přiměřenou odměnu. Rovněž věřitelé se mohou obrátit na soud, pokud považují odměnu za nadměrnou.
  • Majetek, který je předmětem likvidace nebo nucené správy, je pod kontrolou insolvenčního správce.
  • Všechny případy platební neschopnosti jsou pod obecnou kontrolou soudu a dotčené strany, včetně insolvenčního správce, se mohou obrátit na soud, pakliže se domnívají, že jejich zájmy byly nespravedlivě poškozeny.
  • V případě dobrovolného vyrovnání může dlužník nakládat s majetkem, pokud to nevede k porušení podmínek dohody s věřiteli.
  • V případě úpadku je majetek převeden na správce a fyzická osoba v úpadku s ním nemůže nakládat. To se nevztahuje na majetek, který je z majetkové podstaty vyloučen, nebo majetek, který fyzická osoba získá po zahájení řízení, ledaže fyzická osoba nabude vlastnictví k tomuto majetku před oddlužením a správce o něj požádá. Kromě možnosti správce požadovat nabytý majetek není správa majetkové podstaty ze strany správce zproštěním fyzické osoby závazků a zastavením konkurzního řízení dotčena.
  • Správcem konkurzní podstaty je statutární úředník jmenovaný státním tajemníkem. Může jednat jako úředník v případě nucené likvidace nebo konkurzu. Odměna konkurzního správce není stanovena věřiteli, nýbrž zákonem.

5 Za jakých podmínek lze uplatnit započtení pohledávek?

  • Započtení pohledávek se může uskutečnit v rámci likvidace, nucené správy a konkurzu.
  • Započtení pohledávek zahrnuje vzájemné transakce ke dni vzniku platební neschopnosti.
  • Čistá částka představuje buď majetek v majetkové podstatě, nebo případně dluh vůči věřiteli.
  • Strany nemohou uzavřít smlouvu o započtení pohledávek.

6 Jaké účinky má insolvenční řízení na probíhající smlouvy, jichž je dlužník smluvní stranou?

  • Likvidátor nebo správce může odstoupit od nerentabilní smlouvy, ukončit podíl osoby v insolvenci na takové smlouvě nebo odpovědnost za ni (protistrana může v insolvenčním řízení požadovat náhradu za ztráty/škody způsobené v důsledku platební neschopnosti). Není-li naopak smlouva v případě platební neschopnosti ukončena, může soud nařídit plnění povinností vyplývajících ze smlouvy.
  • Poskytování určitých dodávek, jako jsou veřejné služby, komunikační služby a služby IT, které jsou považovány za „základní“, může v případě insolvence pokračovat, aniž by bylo nutné uhradit případné nedoplatky existující v době zahájení insolvenčního řízení.
  • Kromě těchto základních dodávek mohou ostatní dodavatelé v případě platební neschopnosti smlouvu ukončit, pokud to smlouva umožňuje. Neuhrazené zboží nebo služby představují pohledávku v insolvenčním řízení.
  • Dobrovolným vyrovnáním nejsou probíhající smlouvy přímo dotčeny, ačkoli by v rámci návrhu musely být uváženy.

7 Jaké účinky má insolvenční řízení na řízení zahájená jednotlivými věřiteli (s výjimkou probíhajících soudních řízení)?

  • Likvidace a nucená správa znamenají moratorium. Po zahájení řízení nelze na společnost podat žalobu bez souhlasu úředníka nebo svolení soudu.
  • V rámci dobrovolného vyrovnání nemůže věřitel vázaný touto dohodou podniknout právní kroky k vymáhání dluhu, neboť je vázán přijatou dohodou. Po schválení by mohl věřitel takové opatření přijmout v případě neplacení.
  • Zajištění věřitelé nejsou dobrovolným vyrovnáním vázáni automaticky.
  • Pokud byl podán návrh na prohlášení konkurzu nebo pokud samotný dlužník podal návrh na vyhlášení úpadku, může soud přerušit probíhající soudní řízení proti osobě nebo majetku dlužníka nebo umožnit jeho pokračování za podmínek, jež soud považuje za vhodné. Věřitel fyzické osoby v úpadku nesmí zahájit řízení proti osobě nebo majetku dotyčné osoby bez svolení soudu, dokud není dotyčná osoba zproštěna závazků a konkurzní řízení zastaveno.
  • Má-li dlužník v úmyslu předložit svým věřitelům návrh na dobrovolné vyrovnání, může on sám, nebo pokud se jej týká konkurzní řízení, správce či správce konkurzní podstaty podat soudu návrh na vydání předběžného příkazu. To má za následek, že soud může přerušit řízení proti osobě nebo majetku dlužníka a zabránit zahájení takovéhoto řízení. Předběžný příkaz rovněž zabraňuje podání návrhu na vydání usnesení o úpadku dlužníka.

8 Jaké účinky má insolvenční řízení na pokračování soudních řízení, které probíhají v okamžiku zahájení insolvenčního řízení?

  • Likvidace a nucená správa znamenají moratorium. Bez souhlasu úředníka nebo svolení soudu nemohou řízení, která probíhají ke dni zahájení insolvenčního řízení, pokračovat.
  • Nezajištěný věřitel v probíhajícím řízení po schválení dobrovolného vyrovnání nemůže v tomto řízení pokračovat, jelikož je vázán podmínkami dobrovolného vyrovnání bez ohledu na to, zda pro ně hlasoval, či nikoli. Zajištění věřitelé nejsou vázáni podmínkami dobrovolného vyrovnání, pokud se k tomu nerozhodnou.

9 Jaké jsou hlavní rysy účasti věřitelů na insolvenčním řízení?

  • Věřitelé se účastní insolvenčního řízení prostřednictvím schůzí věřitelů a jiných rozhodovacích procesů. Mohou rovněž zřídit výbor a zvolit jeho členy. Jiní úředníci než správci konkurzní podstaty musí informovat věřitele o pokroku v dané věci v závislosti na řízení co 6 nebo 12 měsíců.
  • Rozhodnutí mohou zahrnovat jmenování nebo odvolání úředníka, dohodu o odměně úředníka, zřízení výboru, posouzení návrhu na dobrovolné vyrovnání či jakékoli jiné rozhodnutí, o němž úředník rozhodne, že vyžaduje účast věřitelů.

10 Jakým způsobem může insolvenční správce používat majetek v majetkové podstatě nebo s ním nakládat?

  • Návrh na dobrovolné vyrovnání může stanovit, že s majetkem dlužníka nakládá dohlížitel.
  • V případě úpadku je majetek svěřen správci při jeho jmenování, aniž by bylo nutné postoupení, přidělení nebo převod. Povinností správce je majetek fyzické osoby v úpadku převzít, prodat a rozdělit výtěžek z prodeje věřitelům.
  • Majetek, který je předmětem likvidace nebo nucené správy, je pod kontrolou insolvenčního správce.

11 Jaké pohledávky mají být přihlášeny za majetkovou podstatou dlužníka a jak se nakládá s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení?

  • V případě platební neschopnosti společností lze v insolvenčním řízení uplatnit všechny dluhy, závazky nebo mimosmluvní odpovědnost společnosti vzniklé před zahájením insolvenčního řízení, včetně podmíněných pohledávek. Uplatnit lze i pohledávky splatné v budoucnu, tyto jsou však diskontovány na současné hodnoty.
  • Závazky vyplývající z určitých trestných činů (jako je obchodování s drogami) nejsou v rámci nucené správy či likvidace prokazatelné.
  • Závazky vzniklé po zahájení řízení jsou považovány za „náklady“. Ty podléhají vlastnímu pořadí plateb, všechny však musí být uhrazeny před tím, než mohou být peněžní prostředky rozděleny věřitelům.
  • Návrh na dobrovolné vyrovnání musí zahrnovat úplné zveřejnění závazků dlužníka nebo společnosti a stanoví, jak mají být věřitelé vyplaceni. Dluhy dlužníka nebo společnosti vzniklé po schválení návrhu nelze v insolvenčním řízení uplatnit, neexistuje-li zvláštní ustanovení za tímto účelem.
  • V konkurzním řízení lze uplatnit pohledávky splatné ke dni vydání usnesení o úpadku nebo splatné v budoucnu v důsledku závazku přijatého před úpadkem. V konkurzním řízení nelze uplatnit pokuty, studentské půjčky, nedoplatky dlužných částek v rámci řízení v rodinných věcech a dlužné částky vyplývající z příkazů ke konfiskaci.

12 Jaká pravidla platí pro přihlašování, přezkum a uznávání pohledávek?

  • Věřitelé mohou předložit pohledávku (důkaz o dluhu) v kterékoli fázi řízení. Pohledávka musí být přihlášena, aby mohl věřitel hlasovat v jakémkoli rozhodovacím postupu nebo obdržet peněžní prostředky při rozdělení.
  • V rámci nucené správy, likvidace nebo konkurzu, kdy je zamýšleno rozdělení, se úředník obrátí písemně na všechny věřitele, kteří musí dosud své nároky prokázat, sdělí jim, že dojde k rozdělení, a vyzve je, aby přihlásili své pohledávky, a stanoví konečný termín pro jejich přihlášení, aby mohly být zahrnuty do rozdělení. Úředník se může zabývat pohledávkami předloženými po tomto datu, není však povinen tak učinit.
  • Pokud věřitel nepřihlásí pohledávku včas, nemůže to rozdělení narušit.
  • V případě dobrovolného vyrovnání je požadavek na předložení důkazu úředníkovi splněn písemným oznámením pohledávky.

https://www.gov.uk/government/publications/proof-of-debt-insolvency-form-425

https://www.gov.uk/government/publications/proof-of-debt-insolvency-form-637

13 Jaká pravidla platí pro rozdělování výtěžku? Jaké je pořadí pohledávek a práv věřitelů?

  • Přednost při rozdělení mají
  1. držitelé pevného zástavního práva (zástavní právo k fixním aktivům)
  2. náklady insolvenčního řízení
  3. přednostní pohledávky (viz níže)
  4. stanovená část (pouze v případě platební neschopnosti společnosti)
  5. držitelé pohyblivého zástavního práva
  6. nezajištění věřitelé
  7. akcionáři (pouze v případě platební neschopnosti společnosti).
  • Některé pohledávky vyplývající z pracovního poměru jsou považovány za přednostní, včetně některých pohledávek v rámci důchodového systému.
  • Předepsanou část představují účelově vázané finanční prostředky získané z aktiv s pohyblivým zástavním právem, které jsou poskytnuty nezajištěným věřitelům (nejvýše 600 000 GBP).
  • Podle zákona nejsou žádné pohledávky podřízené vyjma v konkurzním řízení, kdy se dluh vůči osobě, která byla v den úpadku manželem/manželkou nebo partnerem/partnerkou fyzické osoby v úpadku, řadí za dluhy vůči ostatním věřitelům spolu s úroky z těchto pohledávek.
  • Pokud dluh dlužníka vyrovná třetí osoba, má tato třetí osoba v insolvenčním řízení postoupenou pohledávku.

14 Jaké jsou podmínky pro skončení insolvenčního řízení a jeho účinky (zejména vyrovnáním)?

  • V rámci dobrovolného vyrovnání schválí věřitelé návrhy předložené dlužníkem nebo společností v případě, že pro návrh hlasuje 75 % podle hodnoty pohledávek. Jakmile věřitelé návrh schválí, je tento proveden za účasti insolvenčního správce jakožto dohlížitele. To nevyžaduje schválení ze strany soudu, ačkoli dohlížitel musí soudu podat zprávu, pokud byl vydán předběžný příkaz. Kterákoli strana může podat soudu návrh na přezkum rozhodnutí věřitelů o schválení návrhu z důvodu věcné nesrovnalosti. Dohodou jsou vázáni všichni nezajištění věřitelé.
  • Pokud dlužník nebo společnost po schválení podmínky dobrovolného vyrovnání neplní, může dohlížitel podat návrh na prohlášení konkurzu či likvidaci.
  • U plánů reorganizace není schválení soudem nutné, poškozená strana se však může obrátit na soud, pokud se domnívá, že došlo ke zbytečnému poškození jejích zájmů.
  • Pro ukončení a uzavření všech insolvenčních řízení existují podrobná procesní pravidla.

15 Jaká práva mají věřitelé po skončení insolvenčního řízení?

  • Na všechna řízení se vztahují podrobná pravidla pro skončení řízení.
  • Věřitelé mohou po ukončení řízení požadovat finanční prostředky, které jim byly rozděleny, nebyly však převedeny (tyto finanční prostředky jsou v držení vlády).
  • V rámci dobrovolného vyrovnání je v návrhu věřitelům nabídnuto splacení určité částky za každou dlužnou libru. Je-li návrh přijat, jsou věřitelé povinni tuto platbu přijmout v plné výši, takže po ukončení řízení nelze uplatnit žádnou část tohoto dluhu.
  • V případě konkurzního řízení při ukončení řízení dluhy zanikají, kromě dluhů, které nejsou součástí řízení.

16 Kdo ponese náklady vzniklé v insolvenčním řízení?

Existuje jednoznačné pořadí plateb z prostředků získaných prodejem majetku. Před vrácením finančních prostředků věřitelům musí být z výtěžku z prodeje uhrazeny veškeré náklady.

17 Jaká pravidla platí pro neplatnost, odporovatelnost nebo neúčinnost právních jednání poškozujících společný zájem věřitelů?

  • Jestliže osoba v insolvenci v rámci formálního insolvenčního řízení upřednostnila určitého věřitele (tj. vyplatila jej přednostně před ostatními věřiteli) nebo pokud uskutečnila transakci s podhodnocenou cenou (tj. prodala něco za cenu nižší, než je hodnota dané věci), může úředník usilovat o to, aby příjemce vrátil ztracené finanční prostředky do majetkové podstaty.
  • Na návrh úředníka v rámci konkurzu, likvidace nebo nucené správy může soud jakýkoli druh transakce zrušit a nařídit, aby příjemce obnovil stav, jaký by existoval v případě, že by k transakci nedošlo.
  • Žádosti o zrušení přednostních plateb se musí týkat transakcí, k nimž došlo během posledních šesti měsíců před ustanovením nuceného správce, zahájením likvidace nebo podáním návrhu na prohlášení konkurzu nebo vyhlášení úpadku, nebo dvou let v případě přednostní platby pro společníka.
  • Žádosti o zrušení transakcí s podhodnocenou cenou se musí týkat transakcí provedených v průběhu dvou let před touto událostí, nebo v případě konkurzního řízení v období pěti let za předpokladu, že daná osoba byla v té době v platební neschopnosti nebo se v důsledku transakce dostala do platební neschopnosti.
  • V řízení o nucené správě, likvidaci, konkurzu nebo dobrovolném vyrovnání může úředník podat soudu návrh na vydání rozhodnutí o zrušení transakce, která poškodila věřitele. Takovou žádost může podat také oběť transakce, a to se svolením soudu.
  • V řízení o nucené správě a likvidaci může úředník podat rovněž žalobu o náhradu škody na kteréhokoli ředitele společnosti, který se s vědomím platební neschopnosti podílel na obchodování, jež způsobilo věřitelům další ztráty, podvodném obchodování nebo zneužití úřední moci (žaloby na zneužití úřední moci může podat i správce konkurzní podstaty nebo věřitel či účastník).
  • Je-li soudu podán návrh na likvidaci nebo prohlášení konkurzu, je jakékoli nakládání s majetkem po podání návrhu neplatné, pokud soud nerozhodne jinak.
Poslední aktualizace: 22/06/2021

Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.