The European Small Claims procedure is designed to simplify and speed up cross-border claims of up to €5000.
The European Small Claims Procedure is available to litigants as an alternative to the procedures existing under the laws of the Member States. A judgment given in the European Small Claims Procedure is recognized and enforceable in another Member State without the need for a declaration of enforceability and without any possibility of opposing its recognition.
Standard forms have been drawn up for the Small Claims procedure and are available here in all languages. To start the procedure, "Form A" must be filled in. Any relevant supporting documents, such as receipts, invoices, etc. should be attached to the form.
Form A must be sent to the court that has the jurisdiction. Once the court receives the application form it must fill in its part of the "Answer Form". Within 14 days of receiving the application form, the court should serve a copy of it, along with the Answer Form, on the defendant. The defendant has 30 days to reply, by filling in his or her part of the Answer Form. The court must send a copy of any reply to the plaintiff within 14 days.
Within 30 days of receiving the defendant's answer (if any) the court must either give a judgment on the small claim, or request further details in writing from either party, or summon the parties to an oral hearing. If there is an oral hearing, it is not necessary to be represented by a lawyer and if the court has appropriate equipment the hearing should be carried out through videoconference or teleconference.
With the certificate issued by the court (which might need to be translated into the language of the other Member State), and a copy of the judgment, the judgment is enforceable in all the other Member States of the European Union, without any further formalities. The only reason that enforcement in another Member State can be refused is if it is irreconcilable with another judgment in the other Member State between the same parties. Enforcement takes place in accordance with the national rules and procedures of the Member State where the judgment is being enforced.
Related links
Regulation (EC) No 861/2007 - consolidated text of 14 June 2017 (1740 Kb)
A Guide for Users to the European Small Claims Procedure (1699 Kb)
Practice Guide for the Application of the European Small Claims Procedure (2237 Kb)
Infographic for consumers (102 Kb)
Leaflet for legal professionals (553 Kb)
Leaflet for businesses (237 Kb)
Web toolkit – information on a European Small Claims Procedure
Please select the relevant country's flag to obtain detailed national information.
This page is maintained by the European Commission. The information on this page does not necessarily reflect the official position of the European Commission. The Commission accepts no responsibility or liability whatsoever with regard to any information or data contained or referred to in this document. Please refer to the legal notice with regard to copyright rules for European pages.
V belgických právních předpisech není zavedeno žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Existuje pouze něco jako „zkrácené řízení o vydání platebního rozkazu“. Viz samostatný soubor.
Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Používá se běžný postup, který je však velmi jednoduchý.
Běžný postup je popsán níže:
V zásadě se nejedná o žádné zjednodušení, ačkoli některé žaloby se nepodávají formou předvolání, ale spíše dvoustranným návrhem stran (viz články 1034a až 1034e soudního řádu (Gerechtelijk Weboek)). Příkladem sporu, který zahrnuje dvoustranný návrh, je spor týkající se nájemného. Článek 1344a soudního řádu stanoví, že s výhradou ustanovení nájemní smlouvy může být každá žaloba týkající se pronájmu věci podána formou písemného návrhu v soudní kanceláři smírčího soudce.
Právní předpisy týkající se zkráceného řízení o vydání platebního rozkazu: internetové stránky Federální veřejné služby pro spravedlnost:
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích. Ode dne 1. 1. 2009 uplatňují bulharské soudy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Tato řízení jsou vedena u oblastních soudů, přičemž v případě záležitostí, jimiž se nařízení (ES) č. 861/2007 výslovně nezabývá, jsou použitelná obecná pravidla občanského soudního řádu.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Bulharský občanský soudní řád nestanoví zvláštní řízení o drobných nárocích.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Samostatné řízení o drobných nárocích v České republice neexistuje. Kategorie bagatelních sporů (tj. výše finančního plnění) je zohledněna pouze u odvolacího řízení a u dovolacího řízení.
Podle znění § 202 odst. 2 občanského soudního řádu není odvolání přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
Proti rozsudku pro uznání a pro zmeškání tedy odvolání podat lze, byť jimi bylo rozhodnuto o částce nižší než 10 000 Kč.
Podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není přípustné dovolání proti rozsudkům a usnesením, v nichž dovoláním napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Ve vztahu k bagatelnímu řízení neexistují žádné speciální formuláře.
Soudy mají dle občanského soudního řádu povinnost poskytovat účastníkům poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Zákon tedy pro konkrétní procesní situaci stanoví, jakého poučení se účastníku v dané situaci má od soudu dostat.
Předkládání, hodnocení i získávání důkazů ve sporech, jakékoli finanční částky, které se občanské soudní řízení týká, je ovládáno stejnými pravidly.
Zákon pro řízení o bagatelních nárocích nestanoví žádné výjimky, co do způsobu vedení řízení.
Obsah rozhodnutí se pro bagatelní věci nijak neodlišuje.
Pro náhradu nákladů se uplatní obecná pravidla občanského soudního řízení.
Jak je již uvedeno výše, odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Samostatné řízení o drobných nárocích není v rámci občanského soudního řádu stanoveno. Existuje nicméně zvláštní procesní ustanovení § 495a občanského soudního řádu, které umožňuje zkrácené řízení. Na základě tohoto ustanovení může soud po náležitém uvážení v případě, že hodnota nároku nepřevyšuje 600 EUR, postupovat využít zkrácené řízení. Žádné další omezení použitelnosti tohoto řízení (například že by se vztahovalo pouze na určité druhy sporných věcí) občanský soudní řád neobsahuje.
Jak bylo řečeno výše, je na uvážení soudu, zda bude postupovat pomocí zkráceného řízení a využije některé z jeho možností. Soud nicméně není povinen vést zkrácené řízení, může tedy i v případech, kdy je hodnota nároku nižší než 600 EUR, postupovat obvyklým postupem.
Rozhodnutí soudu, jak bude řízení vést, nemohou účastníci řízení napadnout. Mohou pouze žádat o nařízení jednání.
Nepoužívají se žádné zvláštní formuláře.
Pomoc se řídí obecnými pravidly. Usnadnění řízení spočívá totiž pouze ve volbě jednoduššího postupu. Účastníkům řízení, které nezastupuje advokát, je proto v otázkách procesního práva poskytována pomoc týmž způsobem jako těm účastníkům, které advokát zastupuje. V Německu je v rámci řízení před okresními soudy například přípustné, aby žaloba byla sdělena ústně a zaprotokolována v podatelně. Právě tak má i účastník zastoupený advokátem možnost podat vysvětlení nikoli prostřednictvím svého advokáta, nýbrž přímo do protokolu.
To, jestli účastníka řízení zastupuje, nebo nezastupuje advokát, nemění v zásadě nic na způsobu a rozsahu povinností soudu podávat vysvětlení a informace. Soud má ze zákona povinnost podávat informace a vysvětlení týkající řízení, a to z hlediska právního i věcného.
Soud může využívat i za jiných okolností neobvyklé způsoby shromažďování důkazů. Na rozdíl od jiných typů řízení, kdy se uplatňuje zásada přímosti, tzn. vyslýchání svědků, znalců či účastníků řízení před soudem za přítomnosti účastníků řízení, může soud v rámci zkráceném řízení nařídit zejména telefonické či písemné dotazování svědků, znalců a účastníků řízení.
Řízení probíhající výhradně písemnou formou je možné. Na žádost některého z účastníků řízení musí ovšem být nařízení jednání.
Rozsudek má ve srovnání s obvyklým řízením jednodušší formu. Souvisí to s tím, že proti rozsudkům o hodnotě nároku do výše 600 EUR nelze v zásadě podat opravný prostředek.
Nemusí například obsahovat vylíčení skutkového stavu. Nemusí v něm být ani vyloženy důvody rozhodnutí, pokud na nich účastníci řízení netrvají nebo pokud je jejich podstatný obsah uveden v protokolu. Z důvodu požadavků mezinárodního právního styku nelze ovšem od odůvodnění rozsudku vypustit v situaci, kdy lze očekávat, že má být rozsudek vykonán v zahraničí ve smyslu § 313a odst. 4 občanského soudního řádu.
Pokud bylo výjimečně povoleno odvolání, řídí se forma rozsudku obecnými pravidly.
Náhrada nákladů řízení nepodléhá žádným omezením, vztahují se na ni obecná pravidla.
Možnost použít opravné prostředky je v případě rozsudků o nárokované hodnotě do výše 600 EUR v zásadě vyloučena. Ve výjimečných případech je použití těchto prostředků možné za předpokladu, že je soud prvního stupně v rozsudku připustí s ohledem na závažnost věci nebo s ohledem na to, že rozvoj práva či zajištění jednotné judikatury vyžadují, aby rozhodl odvolací soud.
Jestliže odvolání není připuštěno a soud prvního stupně porušil právo účastníků sporu na slyšení způsobem, který mohl mít zásadní vliv na výsledek řízení, obnoví se na základě stížnosti účastníka, v jehož neprospěch bylo původně rozhodnuto, řízení u soudu prvního stupně. Pokud soud námitce nevyhoví, má účastník sporu jedinou možnost, a to podat ústavní stížnost u Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Procesní řád pro projednávání občanských věcí u estonských soudů je stanoven v občanském soudním řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik (TsMS)). Pokud se projednává občanská věc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pravidla stanovená v občanském soudním řádu pro zjednodušené řízení se uplatní v rozsahu, v jakém není zjednodušené řízení upraveno nařízením. Věci může podle nařízení projednávat okresní soud (maakohus) příslušný na základě své jurisdikce. Podle § 405 občanského soudního řádu, který upravuje zjednodušené řízení, soudy projednávají spory ve zjednodušeném řízení podle zjednodušených pravidel podle svého přiměřeného uvážení a pouze s ohledem na obecné procesní zásady stanovené v řádu.
Pokud se projednává občanská věc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, pravidla stanovená v občanském soudním řádu pro zjednodušené řízení se uplatní v rozsahu, v jakém není zjednodušené řízení upraveno uvedeným nařízením.
Pravidla zjednodušeného řízení lze použít ve vnitrostátních případech, které se týkají majetkových nároků, jejichž hodnota nepřesahuje částku, která činí v případě hlavního nároku 2 000 EUR a v případě hlavního nároku společně s vedlejšími nároky 4 000 EUR.
Podle § 405 odst. 3 občanského soudního řádu mohou soudy projednávat věci podle zjednodušených pravidel, aniž by musely ohledně této skutečnosti vynést samostatné rozhodnutí. Soudy projednávají žaloby na základě zjednodušených pravidel podle svého přiměřeného uvážení pouze s ohledem na obecné procesní zásady. Ve zjednodušeném řízení soud ručí za to, že jsou dodržena základní práva a svobody a základní procesní práva účastníků řízení a že účastníci řízení jsou vyslechnuti, pokud o to požádají. Není nutné za tímto účelem nařizovat soudní jednání. Účastníci řízení však musí být vyrozuměni o svém právu být soudem vyslechnuti. Soudy mohou řízení zjednodušit, ale nejsou povinny tak učinit.
Při projednávání žaloby ve zjednodušeném řízení může soud:
– provést zápis o procesních úkonech pouze v rozsahu, v jakém jej soud považuje za nezbytný, a neumožnit podání připomínek k zápisu,
– stanovit lhůtu, která se liší od lhůty stanovené právními předpisy,
– uznat osoby nespecifikované právními předpisy jako smluvní zástupce účastníků řízení,
– odchýlit se od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na předkládání a provádění důkazů, a uznat jako důkaz i jiné důkazní prostředky, jež nejsou v zákoně upraveny, včetně prohlášení účastníka řízení, které není učiněno pod přísahou,
– odchýlit se od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na doručování procesních písemností a na písemnosti, které mají být předloženy účastníkům řízení, s výjimkou doručení žaloby žalovanému,
– upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání,
– provádět důkazy z vlastního podnětu,
– vynést rozsudek v dané věci bez popisné části a odůvodnění,
– prohlásit rozhodnutí přijaté v dané věci za okamžitě vykonatelné i v jiných případech, než jsou stanoveny v právních předpisech, nebo bez zajištění stanoveného právními předpisy.
Návrh na zahájení evropského řízení o drobných nárocích lze k soudu podat v elektronické podobě nebo poštou. Návrh v elektronické podobě lze podat prostřednictvím informačního systému vytvořeného pro tento účel (E-toimik (systém elektronického podání), https://www.e-toimik.ee/). Pro podání návrhu prostřednictvím systému elektronického podání se lze do systému přihlásit a systém používat pouze za pomoci estonského průkazu totožnosti. Elektronický návrh lze k soudu podat rovněž e-mailem. Kontaktní údaje estonských soudů jsou dostupné na internetových stránkách soudů na adrese https://www.kohus.ee.
Návrh musí podepsat jeho odesílatel. Elektronicky podaný návrh musí být digitálně podepsán odesílatelem nebo předložen jakýmkoli jiným obdobně zabezpečeným způsobem, který umožňuje identifikaci odesílatele. Elektronický návrh může být rovněž podán faxem nebo v jiné podobě, kterou lze reprodukovat písemně, a to za předpokladu, že je soudu neprodleně doručen originál písemného dokumentu. V případě podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu musí být originál opravného prostředku podán do deseti dní.
Soud může považovat návrh nebo jinou procesní písemnost, jež účastník řízení předloží e-mailem, za dostatečné, i když nesplňují požadavek digitálního podpisu, za předpokladu, že soud nemá pochybnosti o totožnosti odesílatele a odeslání písemnosti, zejména pokud byly písemnosti s digitálním podpisem z téže e-mailové adresy soudu zaslány již dříve v rámci řízení týkajícího se téže věci stejným účastníkem řízení nebo pokud soud souhlasil, že návrhy nebo jiné písemnosti mohou být předloženy rovněž takovýmto způsobem.
Akceptace uvedená v čl. 13 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, může být sdělena elektronicky prostřednictvím elektronického informačního systému pro elektronická podání (https://www.e-toimik.ee/) nebo e-mailem nebo faxem v souladu s výše uvedenými podmínkami. Tato akceptace může být soudu rovněž podána společně s návrhem na zahájení evropského řízení o drobných nárocích.
Procesní písemnosti musí být doručeny advokátům, notářům, exekutorům, správcům konkursní podstaty a státním nebo místním vládním agenturám elektronicky prostřednictvím informačního systému vytvořeného pro tento účel. Jejich doručení jakýmkoli jiným způsobem je přípustné, pouze je-li to odůvodněné. V rámci zjednodušeného řízení se lze od formálních požadavků týkajících se doručování procesních písemností odchýlit; tato možnost by však měla být zvažována s opatrností. Od pravidel týkajících se doručování procesních písemností se nelze odchýlit při doručování žaloby žalovanému a soudních rozhodnutí účastníkům řízení.
Sazba státního poplatku se určuje na základě hodnoty občanské věci, která se vypočte s přihlédnutím k peněžité částce, jejíž úhrada je požadována. Při výpočtu hodnoty občanské věci musí být výše vedlejších nároků připočtena k výši hlavního nároku. Pokud je v evropském řízení o drobných nárocích uplatňován nárok na penále za pozdní platbu, ale v okamžiku předložení návrhu není penále dosud splatné, výše penále odpovídající částce splatné za jeden rok musí být připočtena k této částce vypočtené ke dni podání návrhu. Sazba státního poplatku se určuje na základě konečné vypočtené částky (hodnota občanské věci) a podle tabulky obsažené v příloze 1 zákona o státních poplatcích (riigilõivuseadus) v souladu s § 59 odst. 1 tohoto zákona.
Při podání opravného prostředku bude státní poplatek splatný ve stejné výši jako při podání prvotního návrhu na zahájení evropského řízení o drobných nárocích okresnímu soudu, s přihlédnutím k rozsahu opravného prostředku. Při podání opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí k oblastnímu soudu (ringkonnakohus) musí být uhrazen státní poplatek ve výši 50 EUR. Při podání kasačního opravného prostředku nebo opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí k Nejvyššímu soudu (Riigikohus) je splatná kasační jistota. Kasační jistota, která má být uhrazena s ohledem na kasační opravný prostředek, představuje jedno procento hodnoty občanské věci, s přihlédnutím k rozsahu opravného prostředku; avšak jistota nesmí být méně než 100 EUR nebo více než 3 000 EUR. Kasační jistota splatná při podání opravného prostředku proti soudnímu rozhodnutí činí 50 EUR.
Státní poplatky a kasační jistoty z důvodu úkonů, které mají být provedeny v rámci soudních věcí, musí být uhrazeny na tyto bankovní účty Ministerstva financí:
SEB Bank – číslo účtu EE571010220229377229 (SWIFT: EEUHEE2X)
Swedbank – číslo účtu EE062200221059223099 (SWIFT: HABAEE2X)
Luminor Bank – číslo účtu EE221700017003510302 (SWIFT: NDEAEE2X)
Pokud není rozsudek, který byl vynesen v rámci evropského řízení o drobných nárocích a již nabyl účinnosti, dobrovolně splněn, musí se osoba, která chce přistoupit k nucenému výkonu rozsudku, obrátit na exekutora, aby zahájil vykonávací řízení.
Podle čl. 21 odst. 2 písm. b) bude rozsudek vynesený v soudních sporech vedených podle uvedeného nařízení v Estonsku vykonatelný, pokud je vynesen v estonštině nebo angličtině nebo pokud je k osvědčení připojen překlad do estonštiny nebo angličtiny. Pokud se podává opravný prostředek proti rozsudku vynesenému v evropském řízení o drobných nárocích, oblastní soud, k němuž se opravný prostředek podává, přijme opatření uvedená v článku 23 nařízení. Pokud je vynesen rozsudek pro zmeškání a je podán návrh na jeho zrušení podle § 415 občanského soudního řádu, musí být žádost o opatření předložena soudu, který návrh projednává.
Pokud dosud nebyl podán žádný opravný prostředek, opatření uvedená v článku 23 uvedeného nařízení přijme soud, který rozhodnutí vynesl. Opatření stanovená v čl. 23 písm. c) nařízení mohou být přijata okresním soudem, v jehož jurisdikci vykonávací řízení je nebo by mělo být vedeno.
V případech uvedených v oddíle 46 exekučního řádu (täitemenetluse seadustik) může vykonávací řízení kromě soudu zastavit také exekutor, který řízení vede.
Neexistují žádné standardní formuláře používané pro zjednodušené řízení na celostátní úrovni.
Pokud se osoba soudního řízení účastní prostřednictvím smluvního zástupce, musí zástupce obecně mít minimálně magisterské vzdělání v oboru práva uznané státem, odpovídající kvalifikaci ve smyslu § 28 odst. 22 školského zákona Estonské republiky (Eesti Vabariigi haridusseadus) nebo odpovídající zahraniční kvalifikaci. Ve zjednodušeném řízení však může soud umožnit osobě nesplňující uvedené požadavky na vzdělání, která je však podle mínění soudu kompetentní zastupovat jinou osobu před soudem, aby vystupovala jako zástupce. Zvláštní pravidla týkající se zjednodušeného řízení se použijí pouze pro spory v prvním stupni u okresních soudů. Smluvní zástupce, kterého okresní soud akceptuje, který však nesplňuje požadavky na vzdělání, nemůže provádět žádné procesní úkony u oblastního soudu ani u Nejvyššího soudu.
Účast zástupce v určité věci nebrání účastníkovi řízení s aktivní legitimací v občanskoprávním řízení, aby se věci účastnil osobně. Jednání a znalosti zástupce se považují za rovnocenné jednání a znalostem účastníka řízení.
Pokud soud shledá, že fyzická osoba, která je účastníkem řízení, není bez pomoci advokáta schopna sama chránit svá práva nebo že její základní zájmy nemusejí být bez pomoci advokáta dostatečně chráněny, soud této osobě vysvětlí možnost získat státní právní pomoc.
Právní pomoc se poskytuje podle pravidel týkajících se procesní pomoci stanovených v občanském soudním řádu (§ 180 a násl.) a postupem stanoveným v zákoně o státní právní pomoci (riigi õigusabi seadus). Státní právní pomoc se poskytuje na základě žádosti dané osoby.
Státní právní pomoc se poskytuje fyzické osobě, která má v době podání žádosti o státní pomoc bydliště v Estonské republice nebo v jiném členském státě EU nebo která je občanem Estonské republiky nebo jiného členského státu EU. Bydliště se určuje na základě článku 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Ostatním fyzickým osobám se právní pomoc poskytuje pouze v případě, že to vyplývá z mezinárodního závazku, který je pro Estonsko závazný.
Žádost o státní právní pomoc jako součást soudního řízení v občanské věci se předkládá soudu, u něhož se daná věc projednává, nebo soudu, který by byl k projednávání dané věci příslušný.
Fyzická osoba má nárok na státní právní pomoc, pokud není schopna hradit příslušné právní služby z důvodu své finanční situace v době, kdy právní pomoc požaduje, nebo pokud je schopna za právní služby zaplatit pouze částečně nebo ve splátkách nebo pokud jí její finanční situace neumožňuje, aby po zaplacení nákladů na právní služby měla dostatek prostředků na základní životní potřeby.
Fyzické osobě nebude poskytnuta právní pomoc v těchto případech:
(1) nepředpokládá se, že procesní náklady překročí dvojnásobek průměrného měsíčního příjmu osoby žádající o právní pomoc za poslední čtyři měsíce před podáním žádosti po odečtení jakýchkoli daní a povinných plateb pojistného, částek stanovených ke splnění vyživovací povinnosti vyplývající ze zákona a přiměřených výdajů na bydlení a dopravu;
(2) osoba žádající o právní pomoc je schopna pokrýt procesní náklady ze stávajícího majetku, který lze bez závažnějších problémů prodat a vůči kterému lze podle zákona vznést platební nárok;
(3) řízení se týká ekonomické nebo profesní činnosti osoby požadující procesní pomoc a netýká se jejích práv, která nejsou spojena s její ekonomickou nebo profesní činností. Toto se nevztahuje na poskytování procesní pomoci fyzickým osobám v podobě částečného nebo úplného osvobození od úhrady státního poplatku za to, že se osoba obrátí na soud nebo podá opravný prostředek, pokud se řízení týká ekonomické nebo profesní činnosti osoby požadující procesní pomoc a nesouvisejí s jejími právy, která nejsou spojena s její ekonomickou nebo profesní činností.
Ve zjednodušeném řízení se může soud odchýlit od ustanovení právních předpisů, která se týkají formálních požadavků na předkládání a provádění důkazů, a uznat jako důkaz i jiné důkazní prostředky, jež nejsou v zákoně upraveny (například prohlášení účastníka řízení, které není učiněno pod přísahou). Na rozdíl od běžného řízení může ve zjednodušeném řízení soud provádět důkazy rovněž z vlastního podnětu. Musí však být zajištěno, aby úkony soudu nemohly ovlivnit rovnost stran před soudem. Skutečnosti, ohledně kterých soud provádí důkazy, musí být soudu známy předem.
Pravidla dokazování jsou stanovena v kapitole 25 občanského soudního řádu. V řízení musí každý účastník řízení prokázat skutečnosti, na nichž se zakládají jeho nároky a tvrzení, nestanoví-li právní předpisy jinak. Strany mohou souhlasit s tím, že si důkazní břemeno rozdělí odlišně od ustanovení zákona, a mohou se dohodnout na povaze důkazů, kterými může být určitá skutečnost prokázána, nestanoví-li právní předpisy jinak. Důkazy předkládají účastníci řízení. Soud může účastníkům řízení navrhnout, aby předložili další důkazy. Chce-li některý účastník řízení předložit důkazy, avšak není schopen tak učinit, může tento účastník řízení požádat, aby důkazy provedl soud. Účastník řízení, který předloží důkazy nebo žádá o provedení důkazů, musí doložit, které skutečnosti rozhodné pro danou věc chce předložením důkazů nebo žádostí o provedení důkazů prokázat. Žádost o provedení důkazů musí rovněž uvádět jakékoli informace, které dokazování umožní. V přípravném řízení soud stanoví účastníkům řízení lhůtu pro předložení důkazů nebo pro podání žádosti o provedení důkazů. Pokud je žádost účastníka řízení o provedení důkazů zamítnuta kvůli tomu, že účastník řízení bez ohledu na žádost soudu předem neuhradil náklady spojené s dokazováním, nebude mít účastník řízení právo o provedení důkazů požádat později, pokud by vyhovění žádosti vedlo k odročení jednání v dané věci.
Pokud musí být důkazy provedeny mimo místní příslušnost soudu, který danou věc projednává, může tento soud na základě žádosti nařídit provedení procesního úkonu soudem, v jehož místní příslušnosti mohou být důkazy provedeny. Postupuje se v souladu s pravidly stanovenými pro provedení požadovaného procesního úkonu. Účastníci řízení jsou vyrozuměni o místu a čase provedení procesního úkonu; nepřítomnost účastníka řízení však nebrání tomu, aby bylo žádosti vyhověno. Záznamy o procesních úkonech a důkazech provedených v souladu s žádostí se neprodleně zašlou soudu, který danou věc projednává. Pokud během dokazování soudem, který vede řízení na základě žádosti, vznikne spor, který nemůže tento soud řešit, avšak pokračování v dokazování závisí na rozhodnutí sporu, spor vyřeší soud projednávající hlavní věc. Jestliže soud při vyřizování žádosti zjistí, že by v zájmu lepšího rozhodnutí věci bylo vhodné, aby důkazy provedl jiný soud, postoupí žádost v tomto smyslu jinému soudu a vyrozumí o tom účastníky řízení.
Důkazy provedené v cizím státě podle právních předpisů tohoto státu lze u civilních soudů v Estonsku použít, pokud procesní úkony provedené za účelem získání důkazů nejsou v rozporu se zásadami estonského občanskoprávního řízení. Senát soudu, který požádal o dokazování podle nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, nebo pověřený soudce může být v souladu s uvedeným nařízením přítomen a účastnit se dokazování, které provádí soud cizího státu. Účastníci řízení, jejich zástupci a znalci se mohou dokazování zúčastnit ve stejném rozsahu, v jakém se mohou účastnit dokazování v Estonsku. Senát soudu, který v dané věci rozhoduje, pověřený soudce nebo znalec ustanovený soudem se mohou účastnit dokazování prováděného přímo estonským soudem v jiném členském státě EU, a to v souladu s čl. 17 odst. 3 nařízení.
Pokud musí být dokazování provedeno jinde než v některém z členských států EU, soud požádá, aby bylo dokazování provedeno prostřednictvím příslušného orgánu podle Úmluvy o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských nebo obchodních. Soud může provést dokazování v cizím státě rovněž prostřednictvím velvyslance Estonské republiky v tomto státě nebo příslušného konzulárního úředníka, pokud to právní předpisy cizího státu nezakazují.
Účastník řízení, který předložil důkazy nebo požádal o provedení důkazů, může upustit od dokazování nebo důkazy stáhnout pouze se souhlasem protistrany, nestanoví-li právní předpisy jinak.
Věc může být v rámci zjednodušeného řízení přezkoumána písemně. Soud pak ručí za to, že jsou dodržena základní práva a svobody a základní procesní práva účastníků řízení a že účastníci řízení jsou vyslechnuti, pokud o to požádají. Není nutné za tímto účelem nařizovat soudní jednání. Soud může upustit od písemného přípravného řízení nebo soudního jednání.
Rozsudek sestává z úvodu, výroku, popisné části a odůvodnění.
V úvodu rozsudku se uvádí:
Popisná část rozsudku uvádí, stručně a v logickém pořadí, relevantní obsah předložených nároků a uvedených tvrzení, předložených protinároků a poskytnutých důkazů ve vztahu k těmto nárokům.
Odůvodnění rozsudku uvádí skutečnosti zjištěné soudem, závěry vyvozené na jejich základě, důkazy, z nichž závěry soudu vycházejí, a zákony, které soud uplatnil. V rozsudku musí soud uvést své důvody, proč nesouhlasí se skutečnostmi uvedenými žalobcem nebo žalovaným. Soud musí v rozsudku analyzovat všechny důkazy. Pokud soud některé důkazy nezohlední, musí to v rozsudku odůvodnit. Pokud je některému z alternativních nároků vyhověno, zamítnutí jiného alternativního nároku nemusí být odůvodněno.
Ve zjednodušeném řízení může soud vynést rozsudek bez zahrnutí popisné části a odůvodnění nebo může v odůvodnění pouze uvést právní důvody a důkazy, z nichž závěry soudu vycházejí.
V závěru rozsudku soud jasně a jednoznačně rozhodne o nárocích účastníků a o jakýchkoli požadavcích účastníků, které doposud nebyly vyřešeny, jakož i o jakýchkoli záležitostech souvisejících s opatřeními ve věci žaloby, která byla uplatněna. Závěr musí být jasně srozumitelný a vykonatelný, a to i bez zbývajícího textu rozsudku.
Závěr rovněž stanoví postup a lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozsudku a mimo jiné určí soud, ke kterému by měl být opravný prostředek podán, a odkáže na skutečnost, že pokud nebude v podání opravného prostředku požadováno přezkoumání věci v rámci soudního jednání, může být opravný prostředek přezkoumán v písemném řízení. Rozsudek pro zmeškání stanoví právo podat návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání. V závěru se rovněž vysvětlí, že pokud by účastník řízení podávající opravný prostředek chtěl požádat o procesní pomoc v souvislosti s podáním opravného prostředku (např. osvobození od úhrady státního poplatku za podání opravného prostředku), musí být proveden příslušný procesní úkon, tj. podán opravný prostředek, ve lhůtě pro podání opravného prostředku, aby byly splněny lhůty daného řízení.
Obecné zásady:
Rozdělení procesních nákladů je uvedeno v konečném znění. Výše nákladů se určí podle pravidel týkajících se určení procesních nákladů buď v konečném rozhodnutí ve věci samé, nebo v samostatném rozhodnutí, které je vyneseno poté, co konečné rozhodnutí ve věci samé nabude účinnosti.
V rozsudku vyneseném ve věci projednávané ve zjednodušeném řízení může okresní soud uvést, že připouští podání opravného prostředku proti rozsudku. Okresní soud tuto možnost připustí, pokud je podle jeho názoru rozhodnutí odvolacího soudu nezbytné pro účely získání stanoviska odvolacího soudu k určitému právnímu ustanovení. Připuštění opravného prostředku není nutné v rozsudku odůvodnit.
V závěru rozsudku vyneseného ve zjednodušeném řízení soud rovněž stanoví postup a lhůtu pro podání opravného prostředku. Oblastní soud může projednat podaný opravný prostředek ve zjednodušeném řízení bez ohledu na to, zda okresní soud připustil podání opravného prostředku, a opravný prostředek může být podán bez ohledu na přivolení okresního soudu. Pokud okresní soud podání opravného prostředku nepovolil, oblastní soud může opravný prostředek projednat, pokud by rozsudek vynesený okresním soudem mohl být ovlivněn zjevnou chybnou při uplatňování právních předpisů nebo zjišťování skutečností. Oblastní soud však může odmítnout projednání opravného prostředku nízké hodnoty, ale pouze v případě, že rozhodnutí okresního soudu je pravděpodobně správné a další projednávání věci v řízení o opravném prostředku by pouze znamenalo zbytečné náklady, a to z hlediska času i finančních prostředků. Oblastní soud nesmí opravný prostředek odmítnout pouze z toho důvodu, že ve věci bylo rozhodnuto ve zjednodušeném řízení. Účastník řízení nebo vedlejší účastník řízení s nezávislým nárokem může podat opravný prostředek proti rozsudku vynesenému soudem prvního stupně v evropském řízení o drobných nárocích k oblastnímu soudu příslušnému podle okresního soudu, který rozsudek, proti němuž se podává opravný prostředek, vynesl. Vedlejší účastník bez nezávislého nároku může opravný prostředek podat, pokud není v rozporu s opravným prostředkem žalobce nebo žalovaného, na jejichž podporu se vedlejší účastník řízení účastní. Pro vedlejšího účastníka platí stejná lhůta pro podání opravného prostředku nebo provedení jiných procesních úkonů jako pro žalobce nebo žalovaného, na jejichž podporu se vedlejší účastník řízení účastní.
Opravný prostředek nelze podat, pokud obě strany sporu předložily soudu návrh, kterým se svého práva na podání opravného prostředku vzdávají.
Opravný prostředek lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozsudku účastníkovi řízení podávajícímu opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců ode dne zveřejnění rozsudku soudu prvního stupně.
Je-li během lhůty pro podání opravného prostředku v dané věci vynesen doplňující rozsudek, lhůta pro podání opravného prostředku proti původnímu rozsudku začne rovněž běžet znovu ode dne doručení doplňujícího rozsudku. Je-li rozsudek vynesený bez popisné části nebo odůvodnění doplněn o vypuštěnou část, lhůta pro podání opravného prostředku začne běžet znovu ode dne doručení úplného rozsudku.
Lhůta pro podání opravného prostředku může být zkrácena nebo prodloužena až na pět měsíců ode dne zveřejnění rozsudku, pokud účastníci řízení dosáhnou odpovídající dohody a soud o tom informují.
V opravném prostředku je pouze možné konstatovat, že rozsudek soudu prvního stupně je založen na porušení určité právní normy, nebo uvést, že na základě okolností a důkazů, které musí být v řízení o opravném prostředku vzaty v úvahu, by měl být vynesen jiný rozsudek, než jaký vynesl soud prvního stupně.
V opravném prostředku se mimo jiné uvedou tyto informace: (1) název soudu, který vynesl rozsudek, proti němuž se opravný prostředek podává, datum rozsudku a číslo občanské věci; (2) jasně vyjádřený požadavek účastníka řízení podávajícího opravný prostředek, který určí rozsah, v jakém se rozsudek soudu prvního stupně napadá, a uvede rozhodnutí, jaké účastník řízení podávající opravný prostředek od oblastního soudu požaduje; (3) odůvodnění opravného prostředku; (4) čas doručení rozsudku, proti němuž se opravný prostředek podává.
V odůvodnění opravného prostředku musí být uvedeny tyto informace: (1) právní norma, kterou soud prvního stupně porušil v rozsudku nebo při vynášení rozsudku, nebo skutečnost, kterou soud prvního stupně stanovil nesprávně nebo nedostatečně; (2) odůvodnění porušení právní normy nebo nesprávného nebo nedostatečného stanovení skutečnosti; (3) odkaz na důkazy, které chce účastník řízení podávající opravný prostředek předložit na důkaz každé konstatované skutečnosti.
Listinné důkazy, které nebyly předloženy soudu prvního stupně a jejichž přijetí soudem účastník řízení podávající opravný prostředek požaduje, se připojí k opravnému prostředku. Pokud jsou jako důvod podání opravného prostředku uvedeny nové skutečnosti a důkazy, musí opravný prostředek uvádět důvod, proč tyto skutečnosti a důkazy nebyly předloženy soudu prvního stupně.
Pokud by účastník řízení podávající opravný prostředek chtěl, aby soud vyslechl svědka nebo získal prohlášení účastníka řízení pod přísahou nebo zajistil znalecký posudek nebo znaleckou prohlídku, musí to být v opravném prostředku uvedeno společně s odůvodněním. V takovém případě musí být v opravném prostředku uvedeny jména a adresy svědků nebo znalců a jejich kontaktní čísla, jsou-li známa.
Pokud si účastník řízení předkládající opravný prostředek přeje, aby věc byla projednávána během soudního jednání, musí to uvést v opravném prostředku. Jinak se předpokládá, že účastník řízení podávající opravný prostředek souhlasí s rozhodnutím věci v rámci písemného řízení.
Pokud soud vynesl rozsudek bez popisné části nebo odůvodnění, musí být okresní soud do deseti dní od doručení rozsudku informován o úmyslu podat proti rozsudku opravný prostředek. Soud pak doplní vypuštěné části rozsudku v rámci písemného řízení. Pokud se do rozsudku doplní vypuštěné části, lhůta pro podání opravného prostředku začne běžet znovu ode dne doručení doplňujícího rozsudku. Účastník řízení podávající opravný prostředek může podat opravný prostředek proti rozsudku okresního soudu k Nejvyššímu soudu, pokud oblastní soud podstatným způsobem porušil určité ustanovení procesního práva nebo nesprávně uplatnil hmotné právo. Vedlejší účastník bez nezávislého nároku může podat kasační opravný prostředek za podmínek stanovených v občanském soudním řádu.
Kasační opravný prostředek nelze podat, pokud obě strany sporu předložily soudu návrh, kterým se svého práva na podání opravného prostředku vzdávají.
Lhůta pro podání kasačního opravného prostředku činí 30 dní ode dne doručení rozsudku účastníkovi řízení podávajícímu kasační opravný prostředek, nejpozději však do pěti měsíců ode dne zveřejnění rozsudku oblastním soudem.
Aby bylo možné požadovat přezkum rozsudku podle § 18, musí být návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání podán k okresnímu soudu, který návrh projednával. Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání je třeba podat k okresnímu soudu, který rozsudek pro zmeškání vynesl, do 30 dní ode dne doručení tohoto rozsudku. Pokud se rozsudek pro zmeškání doručuje veřejným oznámením, může být návrh na jeho zrušení podán do 30 dní ode dne, kdy se žalovaný o rozsudku pro zmeškání nebo o vykonávacím řízení zahájeném za účelem výkonu rozsudku pro zmeškání dozvěděl.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, takovéto řízení podle irského práva existuje jako alternativní způsob uplatňování drobných nároků v občanských věcech [viz Pravidla okresních soudů (řízení o drobných nárocích) z let 1997 a 1999]. Jedná se o službu poskytovanou kancelářemi okresních soudů (District Court), která je určena pro levné řešení spotřebitelských nároků bez zapojení advokáta. Řízení týkající se drobných nároků (tj. určitých nároků do maximální výše 2 000 EUR) lze rovněž zahájit přes internet.
Mezi druhy nároků, na něž se vztahuje řízení o drobných nárocích, patří:
i) nárok týkající se zboží nebo služeb zakoupených pro soukromé účely od osoby, která je prodává v rámci své podnikatelské činnosti (spotřebitelské nároky);
ii) nárok týkající se menší škody na majetku (avšak s vyloučením škody na zdraví);
iii) nárok týkající se nevrácení kauce v případě určitých druhů pronajímaného majetku. Například prázdninový dům nebo pokoj/byt v prostorách, kde bydlí i vlastník, za předpokladu, že nárok nepřesáhne 2 000 EUR.
Nároky týkající pronajímatele/nájemce nebo pronajímaného ubytování, na které se nevztahuje řízení o drobných nárocích, mohou být předloženy Radě pro pronájem soukromých bytových prostor: Private Residential Tenancies Board, 2nd Floor, O‘Connell Bridge House, D‘Oliver Street, Dublin 2. Internetová stránka: https://www.rtb.ie.
Z řízení o drobných nárocích jsou vyloučeny nároky vyplývající z(e):
i) smlouvy o koupi najaté věci;
ii) porušení leasingové smlouvy;
iii) dluhů.
Aby mohl spotřebitel využít tohoto řízení, musí zboží nebo služby zakoupit pro soukromé účely od osoby, která je prodává v rámci své podnikatelské činnosti. Od ledna 2010 může řízení využít také jeden podnikatelský subjekt vůči jinému podnikatelskému subjektu. Drobnými nároky se zabývá úředník okresního soudu označovaný jako Small Claims Registrar. Pokud je to možné, soudní úředník pro drobné nároky vyjedná dohodu mezi stranami bez nutnosti soudního projednání. Pokud nelze záležitost vyřešit dohodou, uvedený úředník předloží nárok okresnímu soudu k projednání.
Žalobce si musí být jistý jménem a adresou osoby nebo společnosti, vůči které chce svůj nárok vznést. Pokud se jedná o společnost, musí použít přesnou obchodní firmu. Tyto údaje musí být přesné, aby mohl nejvyšší úředník v hrabství (sheriff) vykonat soudní příkaz (soudní rozhodnutí).
Pokud soudní úředník pro drobné nároky obdrží oznámení od žalovaného, který nárok zpochybní nebo vznese protinárok, soudní úředník kontaktuje žalobce a poskytne mu kopii odpovědi nebo reakce žalovaného na nárok. Soudní úředník může obě strany vyslechnout a jednat s nimi ve snaze dosáhnout dohody.
Pokud žalovaný nárok uzná, musí kancelář soudního úředníka informovat tak, že zašle zpět formulář Oznámení o přijetí odpovědnosti. Pokud žalovaný nereaguje, nárok se automaticky považuje za nezpochybněný. Okresní soud pak vydá příkaz ve prospěch žalobce (aniž by se žalobce musel dostavit před soud) na žalovanou částku a nařídí její uhrazení v krátké přesně stanovené lhůtě.
Soudní úředník pro drobné nároky poskytne žalobci formulář žádosti, nebo lze tento formulář stáhnout z internetové stránky soudní služby na adrese https://www.courts.ie.
Jelikož účelem řízení o drobných nárocích je levně řešit spotřebitelské nároky bez zapojení advokáta, nejsou obecně právní pomoc nebo poradenství pro tento druh nároků nezbytné.
Pokud se záležitost dostane před soud, strany se musí dostavit k jednání okresního soudu. Věc bude projednávána veřejně v rámci běžného zasedání okresního soudu. Po vyvolání věci soudní úředník povolá žalobce na svědeckou lavici k podání výpovědi. Výpověď musí být poskytnuta pod přísahou nebo na základě čestného prohlášení a žalovaný může provést křížový výslech žalobce ohledně záležitostí týkajících se nároku. Žalovaný bude mít rovněž příležitost vypovídat. Každý svědek může být podroben křížovému výslechu protistranou nebo jejím právním zástupcem, je-li přítomen. Strany mají rovněž právo předvolat svědky nebo předložit výpovědi svědků, ale nemohou požadovat náhradu nákladů s tím spojených, neboť toto řízení nebylo koncipováno tak, aby pokrylo takovéto výdaje, ale jeho účelem je umožnit relativně nenákladné soudní řešení drobných nároků.
Pokud soudní úředník pro drobné nároky záležitost nevyřeší, pak musí v den soudního jednání žalobce předložit listinné důkazy dokládající daný nárok, například jakékoli související dopisy, stvrzenky nebo faktury. Kromě toho budou mít obě strany příležitost ústně vypovídat a mohou být vyslechnuty protistranou.
Pokud žalobce uspěje, okresní soud pak v jeho prospěch vydá příkaz na žalovanou částku a nařídí její uhrazení v krátké přesně stanovené lhůtě.
Strany sice mohou vyžít služeb právního zástupce, nemají však nárok na náhradu nákladů s tím spojených druhou stranou, a to ani v případě, že při projednávání uspějí. Podstatou řízení o drobných nárocích je umožnit předložení nároku bez nutnosti právního zastoupení.
Žalobce a žalovaný mají právo podat opravný prostředek proti příkazu okresního soudu k obvodnímu soudu (Circuit Court). Obvodní soud může přiznat náhradu nákladů, ale záleží na rozhodnutí jednotlivých soudců obvodního soudu.
https://www.courts.ie/small-claims
http://www.citizensinformation.ie/en/justice/courts_system/small_claims_court.html
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Existuje v Řecku řízení o drobných nárocích (tj. zvláštní řízení, které je v porovnání s běžným řízením procesně zjednodušené a které se použije ve věcech týkajících se nároků s hodnotou pod určitou peněžní částku nebo u určitých typů sporů bez ohledu na peněžní částku)?
Občanský soudní řád obsahuje zvláštní ustanovení zabývající se drobnými nároky (kapitola XIII § 466–472).
Zvláštní ustanovení o drobných nárocích se použijí v těchto případech: 1. spadá-li předmět sporu do pravomoci okresního civilního soudu (eirinodikeío) a týká-li se nároků nebo práv k movitým věcem či vlastnictví movitých věcí, jejichž hodnota nepřesahuje 5 000,00 EUR; nebo 2. přesahuje-li hodnota předmětu sporu 5 000,00 EUR tehdy, prohlásí-li žalobce, že v rámci vypořádání nároku nebo práva, jež jsou předmětem žaloby, přijme částku nepřesahující 5 000,00 EUR. V tomto případě bude žalovanému, který neměl ve věci úspěch, nařízeno, aby uspokojil nárok nebo právo, jež jsou předmětem žaloby, nebo aby uhradil odhadovanou hodnotu, kterou soud schválí.
Řízení je povinné.
Soud ani strany sporu nemohou místo zvláštního řízení o drobných nárocích použít běžné řízení.
Formuláře nejsou k dispozici.
Je účastníkům řízení, které nezastupuje právník, poskytnuta pomoc ohledně procesních záležitostí (např. ze strany soudního úředníka nebo soudce)? Pokud ano, v jakém rozsahu?
Účastníci řízení mohou soudu jednat bez právního zastoupení. Účastníka řízení může zastupovat rovněž jeho manžel/manželka, příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii, pokrevní příbuzný až ve druhém stupni nebo příbuzný z manželovy/manželčiny strany až ve druhém stupni či placený zaměstnanec v jeho zaměstnání. Vždy se má za to, že manžel/manželka může jednat jménem druhého manžela a může ustanovit jiné zástupce. Žádný předpis neukládá v těchto případech soudnímu úředníkovi nebo soudci povinnost poskytnout pomoc účastníkům řízení či jejich zástupcům, kteří nejsou právníky.
Jsou určitá pravidla týkající se provádění důkazů v porovnání s běžným řízením zjednodušena? Pokud ano, která a v jakém rozsahu?
Při projednávání drobných nároků v rámci zvláštního řízení o drobných nárocích se mohou soudci okresního civilního soudu odchýlit od běžných procesních pravidel: mohou vzít v potaz důkazy, které nesplňují zákonné požadavky, a při zjišťování skutečností mohou podle svého uvážení použít postup, který se jim za daných okolností zdá nejbezpečnější, nejrychlejší a nejméně nákladný.
Žalobu lze podat písemně na podatelně okresního civilního soudu, nebo ústně před soudcem okresního civilního soudu, přičemž v tomto případě se vyhotoví zápis. Žaloba musí obsahovat: a) přesný popis skutečností, které dokládají nárok v souladu s právními předpisy a které odůvodňují podání žaloby žalobce na žalovaného; b) přesný popis předmětu sporu; c) konkrétní formu žalobního petitu a d) veškeré dostupné formy důkazů.
Rozhodnutí jsou vydávána ústně během veřejného jednání soudu, obvykle ihned po projednání, dokud soud stále zasedá a předtím, než soudce přikročí k další věci. Rozhodnutí není stranám doručeno, je-li v soudním protokolu potvrzeno, že rozhodnutí bylo vydáno v přítomnosti obou stran nebo osob, které jednají jménem žalobce.
Náklady se nehradí.
Proti rozhodnutím o drobných nárocích se nelze odvolat.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, nároky do výše 6 000 eur vyžadují nařízení jednání. Tím není dotčeno případné uplatnění evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 v případech, kdy jsou k tomu splněny podmínky.
Jednání v případě nároků do výše 6 000 eur.
Prostřednictvím žaloby podané písemně.
Závazné vzorové formuláře neexistují. V případě nároků do výše 2 000 eur však podatelny jednotlivých úseků soudu nabízejí tištěný formulář, pro žalující stranu pro podání žaloby a pro žalovanou stranu pro vyplnění odpovědi.
Tyto formuláře lze stáhnout z internetových stránek Consejo General del Poder Judicial.
U nároků převyšujících 2 000 eur je podmínkou účast advokáta (abogado) a procesního zástupce (procurador) a bez tohoto zastoupení nelze nárok vymáhat ani na něj podat žalobní odpověď.
Jestliže žalovaný nepodá žalobní odpověď, nárok z jeho strany není považován za uznaný, ale pouze za nenapadený a řízení pokračuje.
Žalobci se mohou k ústnímu jednání dostavit osobně, pokud však výše nároku přesahuje 2 000 eur, je povinná účast advokáta a procesního zástupce.
Není-li žalobce na jednání zastoupen advokátem, procesním zástupcem ani se nedostaví osobně, pokud toto zastoupení není nutné, považuje se žaloba za staženou. Má-li však na tom žalovaný legitimní zájem, může požádat o pokračování řízení a vynesení pravomocného rozsudku ve věci samé.
Jestliže se nedostaví žalovaný, řízení pokračuje.
Dokazování se řídí obecnými pravidly: přípustný je jakýkoli druh důkazů a důkazy si lze vyžádat a předložit před jednáním.
Žaloba a žalobní odpověď mají písemnou formu. Procesní otázky se vyřeší při soudním jednání. Důkazy jsou poskytnuty ústně a v zásadě také během jednání.
Rozhodnutí obsahuje odůvodnění a je vydáno písemně, a to ve stejné formě jako v ostatních řízeních.
Je-li povinná účast advokáta a procesního zástupce a je-li nařízena náhrada nákladů, mohou být straně sporu, v jejíž prospěch byla náhrada nákladů nařízena, uhrazeny náklady řízení, a to po posouzení a za předpokladu, že u každého účastníka sporu, jemuž bylo vydáno rozhodnutí, nepřesáhnou třetinu částky, která byla předmětem řízení.
Pokud účastník sporu, jemuž byla přiznána náhrada nákladů, žije mimo místo konání soudního jednání, mohou mu být uhrazeny náklady na procesního zástupce, a to i v případě, není-li účast procesního zástupce povinná.
Proti rozhodnutí se lze odvolat, je-li sporná částka vyšší než 3 000 eur. Odvolání se podává témuž soudu, a to písemně a ve lhůtě 20 dnů.
K projednání odvolání je příslušný provinční soud (Audiencia Provincial) rozhodující samosoudcem. Proti rozhodnutí tohoto soudu nelze podat další opravný prostředek, v některých autonomních oblastech s vlastním právem občanským však byl proti tomuto rozhodnutí umožněn kasační opravný prostředek.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Řízení o drobných nárocích lze zahájit podáním návrhu místním soudům (chambres de proximité des tribunaux judiciaires) a soudcům pro spory v oblasti ochrany (juges des contentieux de la protection) v souladu s článkem 756 a následujícími články občanského soudního řádu.
Řízení je ústní, účastníci řízení však mohou předložit písemné závěry, pokud si to přejí.
V návrhu se může uvést, že žalobce souhlasí s řízením bez jednání (článek 757 občanského soudního řádu). Článek 828 občanského soudního řádu účastníkům řízení rovněž umožňuje vyslovit v kterékoli fázi řízení souhlas s tím, aby se řízení uskutečnilo bez jednání. Toto řízení bez jednání je v platnosti od 1. ledna 2020 a bylo inspirováno evropským řízením o drobných nárocích.
Soudní tajemník předvolá účastníky řízení k jednání doporučeným dopisem s doručenkou. Pokud žalovaný tento dopis neobdrží, může soudce žalobce požádat, aby jej nechal doručit soudním vykonavatelem (huissier de justice).
Soudnímu řízení musí podle volby jeho účastníků předcházet pokus o smír za účasti smírce, pokus o mediaci nebo pokus o participativní řízení, jinak může soudce z vlastního podnětu rozhodnout o nepřípustnosti návrhu.
Právní zastoupení není povinné. Účastníky řízení může zastupovat jejich manžel/manželka, druh/družka, osoba, se kterou uzavřeli občanský pakt solidarity, rodiče nebo příbuzní v přímé či vedlejší linii a osoby, které jim poskytují služby.
Nárok nesmí přesahovat 5 000 EUR a musí spadat do příslušnosti místního soudu nebo soudce pro spory v oblasti ochrany.
Existuje formulář pro předložení věci soudu.
Formulář CERFA č. 11764*08 je k dispozici na internetových stránkách francouzské vlády, u všech přijímacích služeb pro účastníky řízení (Services d'Accueil Unique du Justiciable) a na adrese www.justice.fr.
Vzhledem k tomu, že se jedná o zjednodušené řízení, které se vztahuje na částky nepřesahující 5 000 EUR, a že strany jsou vyslechnuty soudem, pokud se nedohodnou na řízení bez ústního jednání, není v právních předpisech stanovena žádná právní pomoc. Účastníci řízení mohou nicméně využít pomoci advokáta nebo jím mohou být zastoupeni, a to i poté, co požádali o právní pomoc.
Pravidla týkající se dokazování jsou podobná pravidlům vztahujícím se na běžná řízení.
Vyjma případů, kdy se účastníci dohodnou na řízení bez jednání, neexistuje v rámci takovýchto řízení na návrh postup probíhající výhradně písemnou formou.
Pravidla vztahující se na rozsudek jsou tatáž jako pravidla, která se použijí v rámci běžného řízení.
Pravidla, která se použijí, jsou stejná jako u ostatních řízení. Jelikož však toto řízení v zásadě nevyžaduje ustanovení advokáta nebo právní zastoupení, náklady s ním spojené jsou nižší.
Z důvodu hodnoty nároku je možnost odvolání vyloučena. Proti rozhodnutí lze podat pouze odpor (jestliže žalovaný neobdržel předvolání k soudnímu jednání) nebo kasační opravný prostředek (pokud žalovaný obdržel předvolání).
Související odkazy
Internetové stránky ministerstva spravedlnosti (Ministère de la Justice)
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V Chorvatské republice se vymáhání drobných nároků řídí ustanoveními článků 457–467a občanského soudního řádu (Zakon o parničnom postupku) (Narodne Novine (NN; Úřední věstník Chorvatské republiky) č. 53/91, 91/92, 112/99, 129/00, 88/01, 117/03, 88/05, 2/07, 84/08, 96/08, 123/08, 57/11, 25/13, 89/14 a 70/19, dále jen ZPP), zatímco evropské řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, se řídí články 507o–507ž ZPP.
Drobné nároky u městských soudů (općinski sudovi) jsou nároky nepřesahující 10 000 HRK.
Drobné nároky u obchodních soudů (trgovački sudovi) jsou nároky nepřesahující 50 000 HRK.
Řízení o drobných nárocích jsou taktéž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale kde žalobce souhlasil, že namísto toho obdrží částku nepřevyšující 10 000 HRK (městské soudy) nebo 50 000 HRK (obchodní soudy) na uspokojení nároku.
Řízení o drobných nárocích jsou taktéž řízení, v nichž se nárok netýká peněz, ale převodu movitých věcí, jejichž hodnota uvedená v žalobě nepřesahuje 10 000 HRK (městské soudy) nebo 50 000 HRK (obchodní soudy).
Podle současné úpravy evropského řízení o drobných nárocích se nařízení č. 861/2007 použije, pokud hodnota nároku nepřesáhne 2 000 EUR v době, kdy žalobní formulář obdrží soud s příslušností, a to bez veškerých úroků, nákladů a poplatků.
Řízení o drobných nárocích probíhá před místním nebo obchodním soudem podle pravidel věcné příslušnosti uvedených v článcích 34 a 34b ZPP. Řízení o drobných nárocích se zahajuje podáním žaloby k příslušnému soudu, tj. podáním návrhu na nařízení výkonu založeného na veřejné listině k notáři, pokud přípustná námitka proti nařízení výkonu rozhodnutí byla učiněna včas.
Formuláře, jiné žaloby či prohlášení se podávají v písemné podobě, faxem či e-mailem a použijí se pouze pro účely evropského řízení o drobných nárocích podle nařízení č. 861/2007.
Neexistují žádné jiné předepsané formuláře pro účely zahájení řízení o drobných nárocích.
ZPP neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o právní pomoci v řízení o drobných nárocích. V řízení o drobných nárocích může žalobce zastupovat advokát.
Pokud byla splněna ustanovení zákona o bezplatné právní pomoci (Zakon o besplatnoj pravnoj pomoći) (NN č.143/13 a 98/19), mají sporné strany nárok na právní pomoc.
Informace o bezplatné právní pomoci v Chorvatsku lze nalézt na této internetové stránce: https://pravosudje.gov.hr/besplatna-pravna-pomoc/6184.
V řízení o drobných nárocích musí strany uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládají, nejpozději při podání žaloby nebo obrany, a dále musí předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.
V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí navrhovatel uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení rozhodnutí, kterým se platební rozkaz ruší.
V řízení o drobných nárocích v souvislosti s námitkou (odporem) proti platebnímu rozkazu musí odpůrce uvést všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá, a předložit veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností ve lhůtě 15 dnů od obdržení podání, v němž navrhovatel předkládá všechny skutečnosti, na nichž svůj nárok zakládá.
Strany mohou během předběžného projednání žaloby uvádět nové skutečnosti a předkládat nové důkazy, pouze pokud je bez vlastního přičinění nemohly uvést nebo předložit v rámci žaloby či obrany nebo v podáních učiněných podle výše uvedených ustanovení, v nichž se uvádí všechny skutečnosti, na nichž se nárok zakládá, a předkládají veškeré důkazy potřebné k podložení uvedených skutečností.
Nové skutečnosti uvedené ani důkazy předložené stranami během předběžného projednání žaloby, které jsou předloženy v rozporu s výše uvedeným ustanovením, nebude brát soud v úvahu.
Obecná ustanovení ZPP se týkají dokazování. Důkazy mohou tedy v řízení o drobných nárocích zahrnovat ohledání, dokumenty, svědecké výpovědi, odborné posudky vyžádané soudem, důkazy předložené stranami, a soud rozhoduje o tom, které z předložených důkazů se použijí k prokázání skutečností.
Více informací o dokazování naleznete v části nazvané „Dokazování – Chorvatsko“ (Izvođenje dokaza – Republika Hrvatska).
Řízení o drobných nárocích probíhá písemně.
V řízení o drobných nárocích je žaloba vždy doručena odpůrci, aby tato strana měla příležitost předložit své připomínky, a předvolání k soudu za účelem obrany informuje strany o tom, že se bude mít za to, že žalobce svoji žalobu stáhl, pokud se nedostaví na první soudní jednání, že v tomto řízení musí strany uvést všechny skutečnosti nejpozději při podání žaloby nebo obrany, že během předběžného projednání žaloby nelze uvádět žádné nové skutečnosti ani předkládat žádné nové důkazy s výjimkou případů uvedených v čl. 461a odst. 6 ZPP (pokud bylo stranám bez jejich vlastního zapříčinění znemožněno uvést některé skutečnosti nebo předložit důkazy v podáních uvedených v čl. 461a odst. 3 a 4 ZPP), a že dokončí předběžné projednání a nařídí přelíčení na předběžném projednání s výjimkou případů, kdy to není možné ze zvláštních důvodů věci, jak je uvedeno v čl. 461a odst. 6 ZPP, a že proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat pouze z důvodu podstatných porušení ustanovení o občanskoprávním řízení uvedených v čl. 354 odst. 2 ZPP (s výjimkou bodu 3 daného odstavce), kterými jsou:
• bod č. 1 – pokud se rozsudku účastnil soudce, který byl vyloučen pro podjatost podle zákona (čl. 71 odst. 1 body 1–6 ZPP) nebo který byl vyloučen na základě usnesení soudu, nebo osoba, která neměla status soudce,
• bod č. 2 – pokud bylo učiněno rozhodnutí o žalobě ve sporu, který nespadá do příslušnosti soudu (článek 16 ZPP),
• bod č. 4 – pokud v rozporu se zákonem ZPP soud založil své rozhodnutí na nepřípustných úkonech učiněných stranami (čl. 3 odst. 3 ZPP),
• bod č. 5 – pokud v rozporu se zákonem ZPP soud vynesl rozsudek na základě uznání nároku, rozsudek založený na prominutí nároku, rozsudek pro zmeškání nebo rozsudek bez soudního řízení,
• bod č. 6 – pokud z důvodu protiprávního jednání a zejména z důvodu nedoručení (soudních písemností) kterákoli strana nedostala příležitost být vyslechnuta soudem,
• bod 7 – pokud v rozporu se zákonem ZPP soud odmítl žádost strany o použití jejího jazyka nebo písma v řízení a o vedení řízení v jejím jazyce a strana se z těchto důvodů odvolala;
• bod č. 8 – pokud se osoba, která nemůže být účastníkem řízení, řízení účastnila buď jako žalobce, nebo jako žalovaný, nebo pokud právnická osoba nebyla zastupována jako strana oprávněnou osobou, nebo pokud nezpůsobilá strana nebyla zastoupena právním zástupcem, nebo pokud právní zástupce nebo zmocněnec neměli nezbytné oprávnění vést spor nebo učinit určité úkony v řízení, pokud vedení sporu nebo určité úkony v řízení nebyly schváleny dodatečně,
• bod č. 9 – pokud bylo učiněno rozhodnutí o nároku, ohledně nějž již probíhal soudní spor nebo ohledně nějž již byl vynesen rozsudek s právními účinky, nebo pokud již bylo dosaženo soudního smíru nebo dohody, která má podle zvláštních předpisů vlastnosti soudního smíru,
• bod č. 10 – pokud byla v rozporu se zákonem z přelíčení vyloučena veřejnost,
• bod č. 11 – pokud má rozsudek vady, kvůli nimž jej nelze prozkoumat, a zejména pokud je výrok rozsudku nesrozumitelný, pokud si výrok vzájemně odporuje nebo pokud odporuje odůvodnění rozsudku nebo pokud rozsudek nemá vůbec žádné odůvodnění, nebo pokud neuvádí důvody pro rozhodné skutečnosti nebo pokud těmto důvodům chybí zřejmost nebo si odporují, nebo pokud existuje rozpor ohledně rozhodných skutečností mezi tím, co je uvedeno v odůvodnění rozsudku ohledně obsahu dokumentů nebo záznamů týkajících se výpovědí poskytnutých v průběhu řízení, samotnými skutečnými dokumenty a záznamy,
• bod 12 – pokud rozsudek překročil nárok;
• bod 13 – pokud bylo rozhodnuto o nároku, který nebyl uplatněn v zákonné lhůtě, tj. měl byl odmítnut jako nepřípustný (čl. 282 odst. 1 ZPP);
• bod 14 – pokud nebylo přistoupeno k zákonem stanovenému alternativnímu řešení sporů před soudním projednáním, tj. nárok měl být odmítnut.
Pokud má strana dočasné nebo trvalé bydliště mimo Chorvatskou republiku a její adresa je známá, soudní písemnosti se doručují v souladu s pravidly závaznými v Chorvatské republice a v souladu s právními předpisy EU, zejména s ohledem na postup uvedený v článku 13 nařízení (ES) č. 861/2007.
Poněvadž neexistují žádná zvláštní ustanovení o obsahu rozsudku v řízení o drobných nárocích, použijí se obecná ustanovení zákona ZPP, tj. článku 338 ZPP, který uvádí, že písemné znění rozsudku musí obsahovat formální úvod, výrok a odůvodnění.
Formální úvod rozsudku musí obsahovat: informaci o tom, že se rozsudek vynáší jménem Chorvatské republiky, název soudu, jméno a příjmení samosoudce nebo předsedajícího soudce, soudce zpravodaje a členů senátu, jméno a příjmení, titul, název, identifikační číslo a místo bydliště nebo sídlo stran, jejich právních zástupců a zmocněnců, stručné uvedení předmětu sporu, datum ukončení jednání, označení stran, jejich právních zástupců a zmocněnců, kteří se zúčastnili přelíčení, a datum vynesení rozsudku.
Výrok rozsudku musí obsahovat rozhodnutí soudu ohledně přijetí nebo odmítnutí konkrétních nároků ve věci samé a sekundárních nároků, stejně jako rozhodnutí ohledně existence nebo neexistence nároku předloženého k vypořádání (článek 333 ZPP).
V odůvodnění soud stručně tvrzení a nároky stran, skutečnosti, které uvedly, a důkazy, na nichž jsou tyto nároky založeny. Dále soud uvede, které z těchto skutečností jsou prokázány, proč a jak byly prokázány a zda byly prokázány provedením důkazů, jaké důkazy byly předloženy a proč a jak byly posouzeny. Soud zejména uvede, která ustanovení hmotného práva byla použita v rozhodnutí o nárocích stran, a v případě potřeby uvede také svůj postoj ke stanovisku stran o právních důvodech sporu a k jakýmkoliv návrhům nebo námitkám, které soud neodůvodnil v rozhodnutích, která učinil v průběhu řízení.
Odůvodnění v případě rozsudku pro zmeškání, rozsudku založeného na přiznání nároku nebo rozsudku založeného na prominutí nároku uvádí pouze důvody pro vynesení těchto rozsudků.
Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o drobných nárocích je založeno na obecných ustanoveních zákona ZPP, přičemž strana, která spor zcela prohraje, je povinna nahradit náklady druhé strany, případně i jejího vedlejšího účastníka.
Pokud je strana v řízení částečně úspěšná, soud nejprve určí procentní podíl úspěchu každé strany a následně odečte procentní podíl úspěchu méně úspěšné strany od procentního podílu úspěchu úspěšnější strany, poté určí částku zvláštních a celkových nákladů úspěšnější strany sporu, které byly nezbytné pro řádné vedení sporu, poté nařídí nahradit protistraně část celkových nákladů, která odpovídá podílu zbývajícímu při zohlednění podílu na úspěchu ve věci. Podíl úspěchu ve věci se posuzuje na základě přiznaného nároku, přičemž se rovněž přihlíží k úspěchu při dokazování nároku.
Bez ohledu na výše uvedené může soud nařídit každé straně nahradit zvláštní náklady protistrany na základě článku 156 ZPP, který uvádí, že strana sporu je povinna bez ohledu na výsledek věci nahradit náklady protistrany, které jsou výsledkem jejího vlastního pochybení nebo událostí, kterými utrpěla.
Pokud mají strany zhruba stejný podíl úspěchu ve věci, může soud nařídit, že každá strana ponese své vlastní náklady, nebo nařídit jedné straně nahradit druhé straně pouze zvláštní náklady podle článku 156 ZPP.
Soud může rozhodnout, že jedna strana má nahradit veškeré náklady, které vzniknou protistraně nebo jejímu vedlejšímu účastníku, pokud protistrana neuspěla pouze v relativně nepodstatné části svého nároku a u této části nevznikly samostatné náklady.
Bez ohledu na úspěch ve věci musí strana nahradit jakékoliv náklady protistrany, které vznikly jejím zaviněním nebo způsobením.
Opravné prostředky se řídí obecnými ustanoveními ZPP. Podle těchto ustanovení mohou v řízení o drobných nárocích strany podat odvolání proti rozsudku nebo rozhodnutí v prvním stupni, a to do 15 dnů od doručení přepisu rozsudku nebo rozhodnutí.
Rozsudek nebo rozhodnutí, kterým se uzavírá řízení o drobných nárocích, lze napadnout pouze z důvodu chybné aplikace hmotného práva nebo zásadního porušení ustanovení o občanském procesu uvedených v čl. 354 odst. 2 ZPP, s výjimkou porušení uvedených v bodě 3 daného odstavce.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Neexistuje žádné zvláštní řízení o drobných nárocích. Drobné nároky projednává smírčí soudce (giudice di pace).
Řízení u smírčího soudce jsou zpravidla co nejjednodušší (články 316–318 občanského soudního řádu).
Smírčí soudci jsou příslušní pro spory týkajících se movitých věcí s hodnotou do 5 000 EUR, nestanoví-li zákon výslovně jinak.
Smírčí soudce projednává rovněž žaloby na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel, pokud nárokovaná částka nepřesahuje 20 000 EUR.
Bez ohledu na hodnotu sporu projednává smírčí soudce všechny věci týkající se:
Zákonem č. 57 ze dne 28. dubna 2016 pověřil italský parlament vládu, aby zahájila reformu čestného soudnictví (magistratura onoraria). Rozšíří se i příslušnost čestných soudců, pokud jde o hodnotu sporů, a to z 5 000 na 30 000 (třicet tisíc), respektive 50 000 (padesát tisíc) v souvislosti s žalobami na náhradu škody způsobené provozem motorových vozidel a plavidel. Přenesení věcné příslušnosti dosud nevstoupilo v platnost, a proto nejsou nová pravidla ještě použitelná.
Žaloby podané smírčímu soudci začínají předvoláním (citazione) k nařízenému soudnímu jednání. Žalobu lze podat rovněž ústně, přičemž v tomto případě ji soudce zaznamená v písemnosti, kterou žalobce doručí žalovanému společně s předvoláním k nařízenému soudnímu jednání (článek 316 občanského soudního řádu). V žalobě je nutno uvést soud a účastníky řízení, žalobní důvody a předmět sporu a čeho se žalobce domáhá. Lhůta mezi dnem doručení předvolání a dnem dostavení se k soudu je v porovnání s řízením u tribunálu (tribunale) poloviční, činí tedy 45 dní (článek 318 občanského soudního řádu). Během prvního jednání smírčí soudce účastníky řízení podle svého uvážení vyslechne a pokusí se o usmíření: je-li toto úspěšné, je smír zaprotokolován. Není-li pokus o smír úspěšný, smírčí soudce účastníky řízení požádá, aby přesně popsali skutečnosti, které dokládají jejich tvrzení, obhajobu a námitky, a aby předložili doklady a jiné důkazy. Pokud se to vzhledem k chování účastníků řízení během prvního jednání jeví jako nezbytné, naplánuje smírčí soudce pouze jedno další jednání, aby bylo možno předložit a provést další důkazy. Písemnosti předložené účastníky řízení mohou být zařazeny do spisu, v němž jsou ponechány, dokud není v dané věci rozhodnuto.
Nejsou předepsány žádné formuláře.
Pokud hodnota předmětu sporu nepřesahuje 1 100 EUR, mohou se účastníci řízení zastupovat u smírčího soudce sami (článek 82 občanského soudního řádu; viz informační list „Jak postupovat“).
Ve všech ostatních případech musí být účastníci řízení zastoupení advokátem. Smírčí soudce však může na základě povahy a rozsahu dané věci určitému účastníku řízení dovolit, aby jednal jako sporná strana vystupující bez právního zástupce, a to na základě ústní žádosti účastníka řízení či jiného způsobu.
Soudce ověří, zda účastníci řízení učinili všechny úkony, které se vyžadují s ohledem na jejich vystupování před soudem, a v případě potřeby je požádá, aby doplnili nebo upravili písemnosti, které soud pokládá za neúplné.
Pokud soudce zjistí nedostatky ve zmocnění uděleném advokátovi, stanoví lhůtu, v níž musí být nedostatky napraveny. Je-li nedostatek odstraněn ve stanovené lhůtě, považuje se návrh za opravený a jeho hmotněprávní a procesní účinky platí ode dne jeho prvního oznámení (článek 182 občanského soudního řádu).
Pravidla o dokazování jsou stejná jako v řízení u tribunálu (viz informační list „Dokazování“).
Neexistují žádné předpisy upravující čistě písemné řízení, jelikož smírčí soudci jsou povinni účastníky řízení vyslechnout a pokusit se nalézt smírné řešení.
Obecně platí běžná pravidla platná v případě běžného řízení.
Podle návrhu reformy by čestný soudce mohl rozhodovat „na základě ekvity“ (sentenze di equità, podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 2 500 EUR.
Tutéž možnost má nyní smírčí soudce ve sporech s hodnotou nepřesahující 1 100,00 EUR.
Existují nějaká omezení týkající se náhrady nákladů? Pokud ano, jaká?
Rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů jsou přijímána podle běžných pravidel, kdy náklady musí uhradit účastník řízení, v jehož neprospěch bylo rozhodnuto. Každý účastník řízení však může nést své vlastní náklady, pokud neuspěje ani jeden z nich, nebo z jiného oprávněného důvodu.
V roce 2006 se změnila pravidla pro napadení rozsudků vydaných na základě ekvity (sentenze di equità, podle úvahy soudce) ve sporech s hodnotou nepřesahující 1 100 EUR: proti těmto rozsudkům lze nyní podat opravný prostředek pouze tehdy, došlo-li k porušení procesního práva, ústavního práva nebo práva Společenství či zásad upravujících předmět sporu.
To se vztahuje na všechny rozsudky vynesené ode dne 2. března 2006 (článek 27 legislativního nařízení č. 2006/40).
Proti rozsudkům vydaným na základě ekvity před tímto dnem lze podat opravný prostředek kasačnímu soudu (v zákonných lhůtách), a to z důvodu porušení ústavního práva, práva Společenství nebo procesního práva, porušení zásad upravujících podstatu předmětu sporu nebo nedostatečného odůvodnění v původním rozsudku. Rozsudky smírčího soudce týkající se správních pokut lze napadnout pouze mimořádnými opravnými prostředky u kasačního soudu.
Proti všem ostatním rozsudkům smírčího soudce lze podat opravný prostředek u odvolacího soudu.
Viz informační listy o soudním systému, příslušnosti soudů a o tom, jak postupovat.
Občanský soudní řád
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V kyperském právním systému neexistuje zvláštní řízení o drobných nárocích kromě řízení stanoveného v nařízení č. 861/2007, k jehož provádění bylo přijato procesní nařízení.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V Lotyšsku existují zvláštní řízení pro drobné nároky, u nichž jde o zaplacení peněžní částky či výživného a celková částka nároku nepřevyšuje 2 100 EUR.
Řízení o drobných nárocích je upraveno hlavou 30.3: oddíly 250.18 – 250.27 a hlavou 54.1: oddíly 449.1–449.12 občanského soudního řádu.
Řízení o drobných nárocích se vztahuje pouze na nároky, u nichž jde o zaplacení peněžní částky a výživného (oddíl 35(1)(1) a (3) občanského soudního řádu).
V řízení o drobných nárocích nesmí jistina dluhu nebo celkové platby v případě, že jde zpětné vymáhání výživného, přesáhnout 2 100 EUR v den uplatnění nároku u soudu. V případě nároků týkajících se vymáhání výživného platí strop pro celkovou výši plateb samostatně pro každé dítě a celkovou částkou je celková částka, která má být uhrazena během jednoho roku.
Ustanovení vnitrostátních právních předpisů, která upravují drobné nároky, se nevztahují na řízení o drobných nárocích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, výjimkou jsou věci, ve kterých jde o postup odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně. Na nároky týkající se vymáhání výživného v přeshraničních záležitostech v rámci Evropské unie se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností.
Státní poplatek (valsts nodeva), který má být za žalobní návrh uhrazen, činí 15 % vymáhané částky, nejméně však 71,41 EUR. V případě nároků týkajících se vymáhání výživného na dítě nebo rodiče se státní poplatek hradit nemusí.
Při rozhodování o drobných nárocích postupuje soud až na určité výjimky stanovené pro řízení o drobných nárocích podle obecného občanskoprávního řízení. Soud začne věc projednávat na základě písemné žaloby.
Soud nebude podanou žalobu projednávat, jestliže žaloba nesplňuje požadavky stanovené v oddílu 250.20 občanského soudního řádu, tedy jestliže žalobce nepoužil vzor pro uplatňování drobných nároků nebo pokud neuvedl, zda žádá nařízení soudního jednání ve věci.
V takovém případě soud přijme odůvodněné rozhodnutí, že ve věci neučiní žádné úkony a žalobu zašle zpět žalobci a stanoví lhůtu pro napravení nedostatků. Tato lhůta nesmí být kratší než 20 dnů ode dne odeslání rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudce se lze odvolat do 10 dnů, nebo do 15 dnů, jestliže se bydliště dané osoby nachází mimo Lotyšsko.
Žaloba a žalobní odpověď žalovaného musejí být vyhotoveny na formulářích stanovených nařízením vlády (Ministru kabinets) č. 783 ze dne 11. října 2011 o formulářích pro drobné nároky. Přílohy nařízení obsahují tyto formuláře pro drobné nároky:
Nařízení je dostupné na portálu úředního věstníku pro právní předpisy, Latvijas Vēstnesis: https://tiesas.lv.
Kromě údajů o žalobci a žalovaném je třeba ve formuláři pro drobný nárok uvést také tyto informace:
Občanský soudní řád neobsahuje žádná zvláštní ustanovení o právní pomoci ve věci drobných nároků. Ve věci týkající se drobného nároku může být osoba zastupována.
Jestliže si žalobce přeje, aby jeho zájmy u soudu zastupovala jiná osoba, a žalobu podává právní zástupce, musí žalobní návrh obsahovat jméno a příjmení právního zástupce, jeho osobní identifikační číslo a adresu pro korespondenci se soudem nebo, v případě, že právním zástupcem je právnická osoba, její registrační číslo a sídlo. Zástupcem v občanskoprávním řízení může být jakákoli fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let, není v poručnictví a nevztahuje se na ni žádné z omezení popsaných v § 84 občanského soudního řádu. Pokud má jiná osoba vystupovat u soudu jako právní zástupce, musí k tomu být pověřena dotčeným účastníkem plnou mocí ověřenou notářem. Plnou moc lze udělit ústně před soudem, což bude zaprotokolováno. Osoba jednající jménem právnické osoby musí mít písemnou plnou moc nebo listiny, které potvrzují, že je oprávněn jednat jménem právnickou osoby bez zvláštního pověření. Je-li právním zástupcem advokát, musí být zastupování potvrzeno žádostí o právní zastupování, a má-li advokát jednat jménem některého z účastníků, musí být k žalobnímu návrhu přiložena plná moc (v tomto případě nemusí být podepsána notářem). Je-li určitá osoba zastupována, soudu předkládá a podepisuje nezbytné listiny právní zástupce, který jedná jménem dané osoby v souladu s plnou mocí.
Dokazování se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řádu. V řízení o drobných nárocích proto důkazy mohou mít formu výpovědí účastníků řízení, výpovědí svědků, písemných důkazů nebo znaleckých posudků.
Soudce zahájí řízení o drobných nárocích na základě písemné žaloby. Žalovanému je zaslána kopie žaloby a přiložených písemností a formulář pro žalobní odpověď: případnou žalobní odpověď je nutné doručit ve lhůtě 30 dnů. Soud rovněž informuje žalovaného o tom, že pokud nezašle žádnou žalobní odpověď, nezabrání to soudu ve vynesení rozsudku v dané věci, a že žalovaný může požádat, aby byla věc projednána v řádném soudním jednání. Soud při zasílání písemností objasní účastníkům, jaká jsou jejich procesní práva, informuje je o složení soudu, který má věc projednávat, a vysvětlí jim, jak může účastník vznést námitku proti soudci. Občanský soudní řád přiznává účastníkům řízení procesní práva týkající se přípravy věci k soudnímu řízení a účastníci mohou tato práva uplatnit nejpozději sedm dnů před datem, kdy má být daná věc rozhodována.
Žalovaný může předložit svou žalobní odpověď na formuláři schváleném vládou. Použije se jeden z formulářů uvedených v příloze vládního nařízení č. 783 ze dne 11. října 2011 o formulářích pro drobné nároky (formulář je k dispozici na lotyšském soudním portálu: http://likumi.lv/doc.php?id=237849). Žalobní odpověď musí obsahovat tyto informace:
Žalovaný je oprávněn vznést protinárok (podat vzájemnou žalobu), a to do 30 dnů ode dne, kdy byla žalovanému zaslána žaloba, pokud: 1) je možné vzájemné započtení nároků; 2) uznání protinároku by soudu znemožnilo zcela či zčásti uznat nárok v počáteční žalobě; 3) protinárok a počáteční žaloba vzájemně souvisejí a záležitost by bylo možné vyřešit rychleji a správněji, budou-li projednávány společně. Věc bude posouzena v souladu s řízením o drobných nárocích, jestliže i protinárok představuje drobný nárok, tzn. nepřesahuje přípustný strop a je odpovídajícím způsobem formulována.
Pokud částka vymáhaná vzájemnou žalobou přesahuje strop pro drobné nároky nebo pokud ve vzájemné žalobě nejde o zpětné získání peněz či výživného, soud danou věc posoudí v běžném řízení.
Pokud strany sporu nepožádají o to, aby bylo nařízeno jednání ve věci, a soud nemá za to, že je jednání nutné, rozhoduje se o drobných nárocích v písemném řízení a stranám sporu je dostatečně v předstihu oznámeno datum, kdy mohou na sekretariátu soudu získat vyhotovení rozsudku. Toto datum bude pak považováno za datum vyhotovení plného rozsudku.
Soud věc rozhodne při jednání v řádném řízení, jestliže o to kterákoli ze stran sporu požádá nebo má-li soud za to přesvědčen, že soudní jednání je nezbytné.
Pokud se bydliště či místo pobytu určité osoby nenachází v Lotyšsku a je známa její adresa, soudní písemnosti se doručí v souladu s mezinárodními právními předpisy, které jsou pro Lotyšsko závazné, a právními předpisy Evropské unie, a zejména s postupem podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích.
Soud vynese rozsudek tak, že bezprostředně po písemném vyhotovení rozsudku předá jeho kopii účastníkům řízení.
Kopii rozsudku lze zaslat poštou nebo, je-li to možné, jiným způsobem v souladu s postupy pro doručování soudních písemností stanovenými v občanském soudním řádu. Kopie rozsudku se musí zaslat bezprostředně po datu, kdy je vyhotoven plný rozsudek. Na lhůty nemá vliv datum, kdy je rozsudek doručen.
Rozsudek ve věci drobných nároků musí splňovat obecná ustanovení občanského soudního řádu, která se týkají obsahu rozsudků. Rozsudek sestává ze čtyř částí:
Účastníci řízení se mohou proti rozsudku o drobném nároku odvolat z jakýchkoli odvolacích důvodů, jejichž výčet obsahuje občanský soudní řád.
Na drobné nároky se vztahují obecná pravidla placení nákladů řízení.
Při vynesení rozsudku soud nařídí neúspěšné straně sporu, aby úspěšné straně sporu nahradila veškeré náklady řízení. Je-li žalobě vyhověno pouze zčásti, žalovanému bude nařízeno, aby nahradil náklady řízení žalobce v poměru k uznaným nárokům, a žalobce bude muset uhradit náklady řízení žalovaného v poměru k nárokům, které byly zamítnuty. Není možné získat náhradu státního poplatku (valsts nodeva) za vedlejší námitku (blakus sūdzība) proti rozhodnutí soudu, nebo v případě rozsudku pro zmeškání, za návrh o jeho zrušení a nové řízení v dané věci.
Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, musí nahradit náklady řízení vzniklé žalovanému. V takovém případě žalovaný nehradí náklady řízení zaplacené žalobcem, pokud však žalobce žalobu vezme zpět, protože žalovaný nárok dobrovolně uspokojil po podání žaloby, soud může na žádost žalobce nařídit žalovanému, aby žalobci nahradil náklady řízení.
Obdobně pokud věc zůstane nerozhodnuta, soud může na žádost žalovaného nařídit žalobci, aby žalovanému nahradil náklady řízení.
Je-li žalobce od soudních nákladů osvobozen, může být žalovanému nařízeno, aby nahradil náklady řízení státu v poměru k části žaloby, které bylo vyhověno.
Proti rozsudku soudu prvního stupně lze podat odvolání (apelācija), pokud:
Pokud bylo o drobném nároku rozhodnuto bez soudního jednání, plyne lhůta pro odvolání proti rozsudku ode dne vyhotovení rozsudku.
Kromě náležitostí uvedených v občanském soudním řádu musí odvolání, kterým se rozsudek napadá, obsahovat rovněž tyto údaje:
Soudce soudu prvního stupně rozhodne o tom, zda je odvolání přípustné: pokud odvolání nesplňuje požadavky občanského soudního řádu nebo pokud nebyly k odvolání přiloženy všechny nezbytné kopie nebo pokud nebyly v případech, kdy to bylo vyžadováno, předloženy řádně ověřené překlady odvolání a kopií všech přiložených písemností, soudce stanoví lhůtu, v níž musí být nedostatky napraveny.
Jsou-li nedostatky napraveny ve stanovené lhůtě, má se za to, že odvolání bylo podáno v den, kdy bylo doručeno. V opačném případě se má za to, že nikdy podáno nebylo, a vrátí se odvolateli.
Odvolání, které není podepsané nebo nebylo podáno osobou, jež je k jeho podání řádně oprávněna, nebo za nějž nebyl zaplacen státní poplatek, nebude přijato a vrátí se odvolateli. Rozhodnutí, jímž se odmítá přijetí odvolání, nelze napadnout.
Poté, co se soudce odvolacího soudu přesvědčí, že byly dodrženy postupy pro podání odvolání, přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a to do 30 dnů od obdržení odvolání; v některých případech přijímá toto rozhodnutí senát tři soudců.
Pokud existuje alespoň jeden z možných odvolacích důvodů, soudce přijme rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům, přičemž uvede lhůtu pro podání písemných vyjádření.
Pokud se soudce, jenž byl jmenován, aby přijal rozhodnutí o odvolání, domnívá, že odvolací řízení nemělo být zahájeno, rozhodne o této otázce senát tří soudců.
Jestliže alespoň jeden ze tří soudců zastává názor, že existuje alespoň jeden z možných důvodů pro zahájení odvolacího řízení, soudci přijmou rozhodnutí, jímž zahájí odvolací řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům.
Pokud soudci jednomyslně shledají, že neexistuje žádný důvod pro zahájení odvolacího řízení, přijmou rozhodnutí o odmítnutí odvolacího řízení, a neprodleně toto rozhodnutí oznámí účastníkům. Toto rozhodnutí má formu usnesení (rezolūcija) a nelze je napadnout.
Do 20 dnů ode dne, kdy odvolací soud oznámí účastníků, že odvolací řízení bylo zahájeno, mohou účastníci předložit písemná vyjádření k odvolání, přičemž tato vyjádření předloží v počtu vyhotovení odpovídajícímu počtu účastníků.
Od oznámení o zahájení odvolacího řízení má účastník 20 dnů na to, aby předložit své vyjádření. Soud po obdržení vyjádření jej zašle ostatním účastníkům.
Odvolání ve věcech drobných nároků se zpravidla rozhoduje bez nařízení soudního jednání; účastníkům je včas oznámeno datum, kdy bude možné získat na sekretariátu soudu vyhotovení rozsudku, a jsou informovány o složení soudu a svých právech podat námitku vůči soudci. Má se za to, že rozsudek byl vyhotoven v den, kdy lze na sekretariátu soudu získat jeho kopii. Pokud to však soud považuje za nezbytné, lze v odvolacím řízení o drobném nároku nařídit soudní jednání.
Proti rozsudku odvolacího soudu nelze podat dovolání a rozsudek nabývá právní moci okamžikem, kdy je vynesen, nebo v případě, že rozhodování probíhá bez nařízení soudního jednání, dnem, kdy je rozsudek vyhotoven.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Vnitrostátní řízení o drobných nárocích je upraveno v části IV kapitole XXIV občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas) Litevské republiky.
Evropské drobné nároky jsou řešeny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, a věci týkající se evropských drobných nároků jsou projednávány podle obecných pravidel řízení pro řešení sporů s výjimkami stanovenými v zákoně Litevské republiky, kterým se provádějí právní předpisy Evropské unie a mezinárodní právní předpisy upravující občanskoprávní řízení (Civilinį procesą reglamentuojančių Europos Sąjungos ir tarptautinės teisės aktų įgyvendinimo įstatymas).
Vnitrostátní řízení o drobných nárocích a evropské řízení o drobných nárocích se vztahuje na peněžité nároky nepřesahující 2 000 EUR.
Evropské řízení o drobných nárocích se vztahuje na občanskoprávní nároky nepřesahující 2 000 EUR. Řízení se nevztahuje na věci týkající se: statusu nebo způsobilosti fyzických osob k právům a právním úkonům; majetkových práv vyplývajících z manželského vztahu, vyživovacích povinností, závětí a dědění; úpadku, řízení o likvidaci společností v platební neschopnosti či jiných právnických osob, sociálního zabezpečení, arbitráže, pracovního práva, nájmu nemovitostí s výjimkou žalob týkajících se peněžitých nároků a porušení práva na soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy.
Řízení je použitelné od 1. ledna 2009. Věci týkající se evropských drobných nároků projednávají okresní soudy podle pravidel pro určení místní příslušnosti, která jsou stanovena v občanském soudním řádu Litevské republiky, tj. okresní nebo městské soudy.
V případech uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 861/2007 musí soud žalobce/žalovaného informovat o tom, že žalobu / vzájemnou žalobu může podat nejpozději do 14 dnů poté, co obdrží oznámení soudu, v souladu s požadavky stanovenými v občanském soudním řádu Litevské republiky. Nepodá-li žalobce/žalovaný soudu řádně vyhotovenou žalobu / vzájemnou žalobu ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku, má se za to, že žaloba nebyla podána a podle rozhodnutí soudu je vrácena žalobci/žalovanému. Proti tomuto rozhodnutí lze podat samostatný opravný prostředek.
Formuláře jsou poskytovány soudy a jsou k dispozici na portálu elektronických služeb litevských soudů.
Není povinné právní zastoupení. Soudy poskytují pomoc při vyplňování formulářů, neradí však ohledně skutkové podstaty věci. V čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 861/2007 se stanoví, že stranám řízení je poskytována praktická pomoc a informace, a to ze strany subjektů, které zajišťují základní státem garantovanou službu právní pomoci.
Dokazování se řídí částí II kapitolou XIII občanského soudního řádu.
Ve vnitrostátním řízení o drobných nárocích může soud, který danou věc projednává, sám rozhodnout o formě a postupu projednávání. Ústní jednání se může konat v případě, požádá-li o to alespoň jedna strana. V rámci písemného řízení nejsou osoby zúčastněné na řízení předvolány k soudu a neúčastní se soudního jednání. Osoby zúčastněné na řízení jsou o písemném řízení vyrozuměny podle čl. 133 odst. 3 občanského soudního řádu. Je-li skutková podstata věci projednávána v písemném řízení, jsou údaje o datu, čase a místě konání soudního jednání a o složení soudu oznámeny na zvláštní internetové stránce nejméně sedm dnů přede dnem konání jednání, s výjimkou případů stanovených v občanském soudním řádu, kdy jsou strany vyrozuměny jinak. Zmíněné informace poskytuje rovněž podatelna soudu.
V rámci vnitrostátního řízení o drobných nárocích musí mít rozhodnutí soudu úvodní a normativní část a obsahovat stručné odůvodnění.
V případě drobných nároků se účtuje soudní poplatek (žyminis mokestis) ve výši stanovené v čl. 80 odst. 1 bodu 6 občanského soudního řádu Litevské republiky. Jeho výše činí 1/4 poplatku účtovaného za nárok, avšak nejméně 10 EUR.
V článku 29 zákona je stanoveno, že proti rozhodnutím litevských soudů vydaným v rámci evropského řízení o drobných nárocích lze podat odvolání. Odvolací řízení je upraveno v článcích 301 až 333 litevského občanského soudního řádu. Podle čl. 307 odst. 1 občanského soudního řádu lze v případě, že pro odvolání existují důvody, odvolání podat do 30 dnů ode dne vynesení soudního rozhodnutí.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Kromě evropského řízení o drobných nárocích stanoveného v nařízení (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007 existuje v lucemburském právním řádu zjednodušené řízení o vymáhání pohledávek do výše 15 000 EUR jistiny (bez úroků a nákladů), které je označováno jako „platební rozkaz“ (ordonnance de paiement).
V rámci řízení o vydání platebního rozkazu lze vymáhat veškeré peněžité pohledávky do výše 15 000 EUR pod podmínkou, že má dlužník bydliště v Lucemburském velkovévodství.
Věřitel nemusí uvedeného řízení o vydání platebního rozkazu využít. Může se rovněž obrátit na smírčí soud prostřednictvím žaloby (citation en justice).
Jedním z rozdílů mezi řízením o vydání platebního rozkazu u smírčího soudu a řízením o vydání platebního rozkazu, které je vedeno na základě návrhu podaného okresnímu soudu, mimo jiné je, že řízení u smírčího soudu může vyústit ve vynesení plného rozsudku (jugement), zatímco řízení u okresního soudu je v každém případě ukončeno pouze vydáním platebního rozkazu (ordonnance).
Návrh na vydání platebního rozkazu se podává podatelně smírčího soudu, a to prostým ústním nebo písemným prohlášením.
Návrh musí obsahovat jména, příjmení, povolání a bydliště či místa pobytu žalobce i žalovaného, jakož i okolnosti vzniku pohledávky a její výši, jinak je neplatný. Musí v něm být rovněž vznesen návrh na vydání podmíněného platebního rozkazu.
Věřitel musí přiložit nebo poskytnout veškeré dokumenty, které mohou prokázat existenci a výši pohledávky a její opodstatněnost.
Ze srovnání zmíněných znění vyplývá, že mírnější požadavky na odůvodnění platí pro návrhy ke smírčímu soudu, v nichž postačí uvést pouze výši pohledávky a okolnosti jejího vzniku.
Dané znění neukládá soudním doručovatelům ani soudům žádné povinnosti týkající se poskytování pomoci účastníkům řízení.
Použijí se pravidla dokazování civilního procesu. Viz téma „Dokazování – Lucembursko“.
Pokud dlužník pohledávku rozporuje a věřitel hodlá pokračovat v řízení, věc musí být povinně projednána na veřejném zasedání.
Rozsudky vydávané v řízeních o vydání platebního rozkazu se řídí týmiž pravidly a zásadami jako rozsudky vydávané v běžném řízení.
Podle lucemburského práva se účastníkovi řízení, který neměl ve věci úspěch, běžně uloží povinnost hradit související náklady. Povinnost hradit náklady řízení se ukládá všem účastníkům řízení, kteří neměli ve věci úspěch, ledaže by soud úhradu veškerých nákladů, nebo jen jejich části nařídil zvláštním a odůvodněným rozhodnutím. Pokud účastníkovi řízení, který měl ve věci úspěch, vznikly v souvislosti s řízením určité náklady, může jejich úhradu na protistraně vymáhat.
Na rozdíl od praxe obvyklé v jiných státech nebývá pravidlem hradit náklady na právní zastoupení. Lucemburské právo stanoví, že „náklady řízení“, které jsou uvedeny v článku 238 nového občanského soudního řádu (Nouveau Code de procédure civile), pokrývají náklady na soudního vykonavatele a na znalce, jakož i náhrady případně vyplácené svědkům, náklady na tlumočení atd., nikoliv však náklady na právní zastoupení.
Účastníkovi řízení, který měl ve věci úspěch, může soudce přiznat náhradu určenou ke kompenzaci nákladů vzniklých v souvislosti s řízením, mezi něž patří i náklady na právní zastoupení. Tak je tomu zejména v případě, kdy se jeví jako nespravedlivé, aby musel jeden účastník řízení nést náklady, jež vynaložil a jež nejsou zahrnuty do nákladů řízení. V takovém případě může soudce uložit druhému účastníkovi řízení platbu částky, kterou stanoví.
Je třeba zmínit, že rozhodnutí o tom, zda přiznat, či nepřiznat náhradu nákladů řízení je ponecháno na úvaze soudce, stejně tak jako určení jejich výše.
Pokud jde o vydání platebního rozkazu, použijí se pravidla obecného práva. Proti rozsudkům smírčího soudu lze podat odvolání pouze v případě, že hodnota sporu přesahuje částku 2 000 EUR.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Kromě řízení stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (a § 598 až 602 zákona CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu, který upravuje všechny záležitosti, jež nejsou upraveny uvedeným nařízením) nestanovilo platné maďarské právo ode dne 1. ledna 2018 žádné zvláštní řízení pro drobné nároky. Drobné nároky se řídily zákonem III z roku 1952 o občanském soudním řádu; tento zákon byl však nahrazen zákonem CXXX z roku 2016 o občanském soudním řádu, s účinností ode dne 1. ledna 2018. To znamená, že ode dne 1. ledna 2018 nejsou v maďarském občanském právu specifická pravidla platná pro drobné nároky. V důsledku toho se pro vymáhání drobných nároků používají všeobecná pravidla. Avšak řízení zahájená před 1. lednem 2018 se vedou v souladu s předchozím zákonem III z roku 1952 o občanském soudním řádu. Následující se tudíž týkají pouze probíhajících řízení, jež byla zahájena před 1. lednem 2018.
Řízení o drobných nárocích lze uplatnit při řízeních o vymáhání pohledávek, jejichž hodnota nepřevyšuje 1 milion HUF, které se staly předmětem sporu v návaznosti na odpor proti platebnímu rozkazu nebo které vyplývají z řízení o vydání platebního rozkazu, tj. když
a) návrh na vydání platebního rozkazu zamítne notář ex officio a navrhovatel následně podá soudní žalobu, aby vymáhal pohledávku;
b) řízení o platebním rozkazu zastaví notář a navrhovatel následně podá soudní žalobu, aby vymáhal pohledávku.
Toto řízení používají okresní soudy (járásbíróság).
Neexistuje žádný žalobní formulář pro podání návrhu na zahájení řízení, avšak pro řízení o platebním rozkazu, které takovým návrhům předchází – a které spadá do působnosti notářů – existuje formulář, který je k dispozici na domovské internetové stránce maďarské komory notářů a v notářských kancelářích.
V tomto případě je poskytována pomoc. Aby bylo prosazování práv umožněno i fyzickým osobám, jejichž příjmy a finanční situace jim neumožňují nést náklady řízení, jsou tyto osoby na základě vlastní žádosti od těchto nákladů zcela nebo zčásti osvobozeny. Podle zákona o poplatcích mohou mít strany sporu rovněž nárok na úlevu na soudních poplatcích (osvobození od poplatků nebo právo na odložení povinnosti jejich zaplacení) a osoby v hmotné nouzi mají v souladu s ustanoveními zákona o právní pomoci v případě potřeby rovněž nárok na právního zástupce nebo advokáta, aby se mohly účinné domáhat svých práv.
V řízeních zahájených v důsledku odporu podanému proti platebnímu rozkazu vyrozumí soud žalovaného o skutečnostech a důkazech předložených žalobcem nejpozději v předvolání k jednání. Strana sporu může předložit důkazy nejpozději v první den jednání. Výjimkou z tohoto pravidla je, že strana sporu může předložit důkazy kdykoli během řízení v případě, že s tím druhá strana souhlasí nebo pokud se daná strana v předložených důkazech dovolává skutečností nebo důkazů, pravomocných soudních rozhodnutí nebo jiných správních rozhodnutí, o nichž se z důvodů, které nebyly na její straně, dozvěděla až po uplynutí standardní lhůty stanovené pro předložení důkazů, případně o nichž byla z důvodů, které nebyly na její straně, informována až po uplynutí této lhůty, a pokud tato strana dostatečně toto tvrzení doloží.
Pokud je provedena změna žalobního návrhu nebo je předložen protinávrh, může strana sporu předložit příslušné důkazy při provedení této změny / podání tohoto protinávrhu, zatímco v případě odporu proti nároku na započtení mohou být důkazy týkající se nároku na započtení předloženy současně s podáním odporu. Soud musí odmítnout veškeré důkazy předložené v rozporu s těmito ustanoveními. Ve všech ostatních ohledech platí obecná pravidla dokazování.
Soud vede rovněž ústní jednání ve věci.
Obsah rozsudku se řídí obecně platnými předpisy s tím, že účastníkům řízení musí být po vydání výroku poskytnuty informace o náležitostech odvolání a o právních důsledcích nedodržení těchto náležitostí.
Obecně se uplatní zásada, že „neúspěšná strana sporu platí“.
Možnost odvolání je v řadě ohledů omezena; nejdůležitějším z těchto omezení je, že odvolání lze podat pouze z důvodu závažného porušení procesních pravidel v prvním stupni nebo nesprávného uplatnění hmotného práva. Tato obecná pravidla platí pro podání odvolání a pro lhůtu stanovenou pro jejich podání, přičemž odvolání se podává k soudu, který vydal rozsudek v prvním stupni, ve lhůtě 15 dnů od doručení rozsudku, a bude jej posuzovat příslušný krajský soud (törvényszék).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Zvláštní řízení pro drobné nároky upravuje kapitola 380 Sbírky zákonů Malty (zákon o soudu pro drobné nároky) a sekundární právní předpisy 380.01, 380.02 a 380.03.
Tento soud [Tribunal għal Talbiet Żgħar] má příslušnost pouze k rozhodování o peněžních nárocích, které nepřesahují 5 000 EUR.
Řízení začíná v momentě, kdy žalující vyplní nezbytný formulář, podá jej do kanceláře soudu (podatelny), zaplatí poplatek a požádá soud, aby žalovanému žalobu doručil. Žalovaný má následně osmnáct dnů ode dne, kdy mu byla žaloba doručena, na předložení odpovědi. Je možné rovněž uplatnit protinárok. Pokud se žalovaný domnívá, že by nárok žalobce měla uhradit jiná osoba, měl by tuto osobu uvést. Vedoucí podatelny poté účastníkům řízení oznámí datum a čas nařízeného jednání. Samosoudce vede řízení u soudu tak, aby odpovídalo pravidlům obecné spravedlnosti. Zajistí, aby byla věc projednána a rozhodnuta co nejrychleji, v den jednání, a aby jednání proběhlo pouze během jednoho zasedání. Shromáždí informace jakýmkoli způsobem, který považuje za vhodný, a pokud mu shromážděné důkazy postačují k tomu, aby v dané věci učinil závěr, není vázán pravidly důkazní síly ani pravidly týkajícími se důkazů založených na pověstech. Pokud je to možné, zdrží se toho, aby jmenoval znalce, kteří by předložili znalecké posudky. Má stejné pravomoci jako smírčí soudce působící u smírčího soudu v oblasti občanskoprávních věcí a zejména má právo předvolávat svědky a brát je pod přísahu.
Účastník podávající žalobu vyplní příslušný formulář nacházející se v první příloze sekundárního právního předpisu 380.01 (Small Claims Tribunal Rules). Žalovaný také vyplní formulář, který je též možno nalézt v první příloze výše uvedeného právního předpisu.
Účastníkům řízení může pomáhat jakákoli osoba – nemusí jít nutně o advokáta nebo právního zmocněnce.
Účastníci řízení mohou předkládat důkazy ústně, ve formě písemností nebo oběma způsoby. Svědek může být předvolán nejpozději tři dny před datem, kdy má svědčit – tedy dostavit se v konkrétní den a hodinu k soudu, aby předložil důkazy nebo písemnosti. Pokud se řádně předvolaný svědek nedostaví na jednání soudu, může soud jej soud nechat zadržet a předvést na jednání konané v jiný den.
Žaloba a protinárok se předkládají písemně. Důkazy mohou mít písemnou podobu. Dostavit se k soudu je však nutné v den jím stanovený.
Soudce ve svém rozhodnutí uvede podrobně hlavní důvody, na kterých své rozhodnutí založil. Uvede v něm také, jak rozhodl o nákladech.
V každém rozsudku soudce určí náklady, které účastníci ponesou. Účastník řízení, který neměl ve věci úspěch, musí uhradit náklady účastníka řízení, který měl ve věci úspěch, ledaže zvláštní okolnosti odůvodňují odchýlit se od této zásady. Náklady se omezují na skutečné přímé výdaje spojené s danou věcí, které vznikly účastníku, jemuž byly přiznány. V případě bezdůvodné nebo šikanózní žaloby může soud žalujícímu uložit, aby žalovanému zaplatil pokutu, která nejméně 250 EUR a nejvýše 1.250 EUR a která je občanskoprávním dluhem.
Odvolání proti rozhodnutí soudu se podává do podatelny odvolacího soudu v jeho nižší příslušnosti do dvaceti dnů od data, kdy samosoudce vynesl rozhodnutí.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Obvyklým řízením v případě drobných nároků je řízení s předvoláním k ústnímu jednání u místního úseku okresního soudu (sector kanton van de rechtbank). Jedná se o běžné řízení s předvoláním s procesním zjednodušením. Pokud řízení probíhá u místního úseku, nemáte povinnost najmout si advokáta a můžete se zastupovat sami.
V přeshraničních věcech v rámci EU lze využít i evropské řízení o drobných nárocích. Evropské řízení o drobných nárocích lze využít v případě, kdy vám peníze dluží:
V nizozemském právním řádu existuje zákon, kterým se provádí nařízení o evropském řízení o drobných nárocích (zákon ze dne 29. května 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích).
Místní úsek projednává:
Místní úsek mimoto rozhoduje ve věcech týkajících se pracovního práva, nájmu, spotřebitelských nákupů a spotřebitelských úvěrů, odvolání proti dopravním pokutám a méně závažným přestupkům. Dále má pak na starosti věci týkající se správy, opatrovnictví, poručenství a zamítnutí či přijetí dědictví. Další informace o řízeních s předvoláním k místnímu úseku okresního soudu naleznete zde.
Místní úsek projednává také věci týkající se evropských drobných nároků. Maximální hodnota pro evropské řízení o drobných nárocích je nařízením (ES) č. 861/2007 stanovena na 5 000 EUR.
U místního úseku neplatí žádné zvláštní řízení. Pravidla pro řízení s předvoláním v zásadě platí pro okresní soud i jeho místní úsek. Důležitý rozdíl spočívá v tom, že ve věcech projednávaných místním úsekem mohou strany předložit svou věc samy, zatímco v ostatních případech (u okresního soudu) je musí zastupovat advokát. Viz dále odpověď na otázku 1.4. U místního úseku mimoto věci projednává samosoudce, tj. soudce, který ve věci rozhoduje sám.
Na evropské drobné nároky se vztahují pravidla týkající se sporného řízení.
Řízení u místního úseku je obvykle zahájeno předvoláním (žalobním návrhem). Nejdůležitějším údajem v předvolání je žalobní nárok (samotná žaloba) a jeho důvody (skutkové okolnosti a práva, na nichž se žalobní nárok zakládá).
K několika málo zvláštnostem řízení u místního úseku okresního soudu patří toto:
Žaloba v rámci evropského řízení o drobných nárocích se podává na formuláři A. Žalobu je nutno podat příslušnému soudu.
Ve věcech projednávaných místním úsekem mohou účastníci předložit svou věc sami. To znamená, že právní zastoupení advokátem není povinné. Přípustná je i pomoc poskytnutá zplnomocněným zástupcem, kterým nemusí být advokát. Co se týká náhrady nákladů na právní pomoc advokáta, viz rovněž odpověď na otázku 1.8.
Také v evropském řízení nemusí být účastníci zastoupeni advokátem nebo právním poradcem.
Platí obvyklá pravidla dokazování. Podle nizozemských právních předpisů týkajících se dokazování posuzuje soudce předložené důkazy v zásadě dle svého uvážení. Dokazování v evropském řízení upravuje článek 9 výše zmíněného nařízení (ES) č. 861/2007.
Existují národní procesní pravidla pro řízení u místních úseků (Landelijk Procesreglement voor rolzaken kanton). Písemná podání lze předložit podatelně okresního soudu před stanoveným datem jednání soudu, avšak rovněž během jednání. Vyjádření a odpovědi lze v řízení u místního úseku okresního soudu předkládat ústně. Evropské řízení je písemné, nicméně ústní jednání se může konat tehdy, považuje-li to soudce za nutné nebo požádají-li o to strany.
Rozhodnutí musí obsahovat:
Rozhodnutí je opatřeno podpisem soudce.
Je-li žaloba podána u místního úseku, mohou vzniknout tyto náklady: poplatek za registraci u soudu, náklady přiznané soudem a náklady na právní zastoupení.
Poplatek za registraci u soudu je splatný, jakmile je soudu podán návrh na zahájení řízení. Jeho výše závisí na povaze dané věci. V praxi vám váš advokát sdělí tuto částku předem a následně vám ji vyúčtuje. Soudce může straně, která ve sporu neuspěla, nařídit, aby uhradila náklady druhé strany. Neuspěla-li ve věci zcela žádná ze stran, hradí každá strana své vlastní náklady. Náklady přiznané soudem mohou zahrnovat nejen náklady na právní zastoupení, ale i náklady na svědky, znalce, cestovní výdaje a náklady na pobyt, náklady na pořízení výpisů a jiné mimosoudní náklady.
Podle nizozemských právních předpisů mohou méně majetné osoby někdy získat příspěvek na náklady právního zastoupení, tzv. právní pomoc. Subvencovaná právní pomoc však není možná u všech věcí projednávaných místními úseky okresních soudů. Je-li subvencovaná právní pomoc možná, nese účastník část nákladů právního zastoupení podle své finanční situace. Žádost o soubvencovanou právní pomoc podává advokát Radě pro právní pomoc (Raad voor rechtsbijstand). Postup upravuje zákon o právní pomoci (Wet op de Rechtsbijstand). Kapitola III A tohoto zákona stanoví pravidla týkající se poskytování právní pomoci v přeshraničních soudních sporech v EU.
Odvolání proti rozhodnutím místního úseku okresního soudu lze podat odvolacímu soudu. Odvolání je přípustné pouze tehdy, je-li hodnota nároku vyšší než 1 750 EUR. Odvolání lze podat do tří měsíců ode dne rozhodnutí. V evropském řízení o drobných nárocích není odvolání proti rozhodnutí místního úseku okresního soudu přípustné.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ve vnitrostátním rakouském právu neexistuje řízení o drobných nárocích ve vlastním slova smyslu Rakouský občanský soudní řád (Zivilprozessordnung) však stanoví pro řízení před okresními soudy (Bezirksgericht) v určitých věcech zjednodušené řízení nebo zvláštní procesní pravidla.
Některá z těchto zvláštních procesních pravidel se vztahují pouze na drobné nároky s hodnotou sporu nepřesahující částku 1 000 EUR (viz bod 1.5) nebo 2 700 EUR (viz bod 1.9).
Tato zvláštní úprava řízení o drobných nárocích má v rakouském procesním právu kogentní povahu, a strany se proto nemohou rozhodnout, že se od ní odchýlí.
Převedení takovéhoto sporu soudem nebo stranami do „řádného“ řízení je tudíž vyloučeno.
Jelikož v Rakousku neexistuje řízení o drobných nárocích jako takové, nejsou pro tato řízení k dispozici ani žádné speciální formuláře.
V případě, že hodnota sporu nepřesáhne částku 5 000 EUR, nemusí být strany povinně zastoupeny advokátem. Soudce je zásadně povinen poskytnout poučení účastníku, který není zastoupen advokátem, to znamená, že jej musí poučit o jeho procesních právech a povinnostech a o právních důsledcích jeho jednání a nečinnosti. Strany sporu bez právního zastoupení mají dále možnost, aby žaloby podaly ústně do protokolu u příslušného okresního soudu, resp. u soudu, v jehož obvodu má strana bydliště. V případě, že má písemné podaní účastníka, který není zastoupen advokátem, nějaké vady, musí mu soudce poskytnout odpovídající pokyny a vysvětlení. Soud však přitom nesmí v žádném případě porušit zásadu nestrannosti.
V případě nároků, jejichž hodnota nepřesahuje částku 1 000 EUR, nemusí soud přihlédnout k navrhovaným důkazům účastníka tehdy, pokud by úplné objasnění všech relevantních skutečností bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi. I v takovém případě však musí soudce rozhodnout podle svého nejlepšího vědomí a svědomí na základě závěrů, ke kterým dospěl v průběhu celého jednání, aniž by přitom jednal svévolně. Rozhodnutí soudu je možno nechat přezkoumat soudy vyššího stupně.
Čistě písemné řízení není podle rakouského práva přípustné. Například podle občanského soudního řádu nejsou v souladu se zásadou přímosti (sachlicher Unmittelbarkeitsgrundsatz: přímé důkazy o skutečnostech je třeba upřednostnit před nepřímým dokazováním) přípustné výpovědi svědků v písemné formě předložené jako listinný důkaz.
Podle rakouského občanského soudního řádu přináší veřejné (ústní) vyhlášení rozsudku zjednodušení, pokud jde o písemné vyhotovení rozsudku, a to nezávisle na hodnotě sporu. Pokud byl totiž rozsudek vyhlášen ústně za přítomnosti obou stran sporu a žádný z účastníků neoznámil včas podání opravného prostředku (odvolání), může soud vydat takzvané „zkrácené vyhotovení rozsudku“ (gekürzte Urteilsausfertigung), které se omezuje na hlavní důvody rozhodnutí.
Podle rakouského práva se náhrada nákladů v občanskoprávním řízení zásadně řídí zásadou úspěchu ve věci. Jak soudní poplatky, tak i odměna advokáta závisí velmi výrazně na hodnotě sporu. Nízká hodnota sporu s sebou zpravidla přináší i nízké soudní poplatky, resp. nízké odměny za zastupování. Tím, že jsou náklady stanoveny prostřednictvím tarifů (v zákonech nebo vyhláškách), je zátěž v podobě nákladů v drobných pohledávkách na nízké úrovni. Speciální úprava nákladů u těchto pohledávek však neexistuje.
V případě drobných nároků existuje podle rakouského práva omezení v možnosti podávání opravných prostředků. U nároků, jejichž výše nepřesahuje částku 2 700 EUR, je v prvním stupni odvolání přípustné pouze z důvodu nesprávného posouzení dané věci po stránce právní a z důvodu nicotnosti rozhodnutí (mimořádně závažné procesní pochybení). Podání opravného prostředku z důvodu jiných závažných procesních vad je vyloučeno. Odvolat se nelze rovněž z důvodu věcně nesprávných zjištění skutečností ze strany soudu prvního stupně (například na základě nesprávného posouzení důkazů). Jinak platí předpisy pro „řádné“ řízení.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V polském právním řádu existuje zjednodušené řízení. Toto řízení je upraveno v § 505 1 až § 50514 občanského soudního řádu (kodeks postępowania cywilnego).
Zjednodušené řízení zahrnuje zefektivnění a optimalizaci důkazního a odvolacího řízení urychlením a zjednodušením soudních řízení a zavedením přísnějších formálních požadavků vztahujících se na strany a uložením povinnosti stran jednat ukázněně.
Polský občanský soudní řád zahrnuje i evropské řízení o drobných nárocích. Toto řízení bylo zavedeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, s cílem zefektivnit a zjednodušit řízení v občanských a obchodních věcech. Nařízení se uplatňuje ve všech členských státech EU kromě Dánska. V polském právu bylo provedeno ustanoveními § 50521 až 50527a občanského soudního řádu.
Zjednodušené řízení se používá v níže uvedených případech, které spadají do pravomoci okresních soudů (sądy rejonowe):
Podle judikatury Nejvyššího soudu (Sąd Najwyższy) jsou nároky vyplývající z nesplnění či nedostatečného splnění závazku posouzeny v rámci zjednodušeného řízení v případě, že hodnota nároku nepřesahuje 20 000 PLN. Požaduje-li žalobce částku nižší než 20 000 PLN představující zbytek pohledávky, která již byla uspokojena a jejíž výše přesahovala 20 000 PLN, je tento nárok rovněž posouzen v rámci zjednodušeného řízení. Slovní spojení „ze smlouvy“ znamená, že nároky vyplývající z protiprávního jednání, bezdůvodného obohacení a existence vlastnictví věci, spoluvlastnictví nebo společenství práv či existence jiných majetkových práv, jejichž nabytí nebo výkon mají za následek platební povinnost, nemohou být projednány v rámci zjednodušeného řízení. V tomto řízení nemohou být projednány ani nároky vyplývající z jiných právních úkonů než smluv: jednostranných právních úkonů, jednatelství bez příkazu, zákonného podílu a závazků plynoucích ze správního rozhodnutí nebo přímo z právních předpisů.
Zjednodušené řízení lze použít ve věcech, jež se týkají fyzických osob a právnických osob nebo podniků, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Jako takové není použití řízení omezeno podle typu subjektu. To znamená, že v zjednodušeném řízení lze posoudit i pracovněprávní či ekonomické záležitosti.
Evropské řízení o drobných nárocích spadá do pravomoci okresních soudů a krajských soudů (sądy okręgowe) a soudních úředníků podle místní příslušnosti stanovené v občanském soudním řádu (§ 16 občanského soudního řádu ve spojení s jeho § 17 a § 50522).
Podle výše uvedené směrnice jsou drobnými nároky nároky v občanských a obchodních věcech (včetně spotřebitelských věcí) a věci, u kterých hodnota nároku bez úroků a nákladů nepřesahuje 5 000 EUR (v době, kdy příslušný soud obdrží žalobní formulář).
Podle § 5053 se jedna žaloba v rámci zjednodušeného řízení může týkat pouze jednoho nároku. Několik nároků lze spojit v jedné žalobě pouze tehdy, vyplývají-li z téže smlouvy nebo smlouvy téhož druhu. V případě nepřípustného spojení několika nároků v jedné žalobě nařídí předseda soudu vrácení žaloby podle § 1301 občanského soudního řádu po neúspěšné žádosti o odstranění této formální vady. Požaduje-li žalobce část nároku, bude daná věc posouzena v rámci zjednodušeného řízení tehdy, bylo-li by podle skutkových okolností předložených žalobcem toto řízení vhodné pro celý nárok. V rámci zjednodušeného řízení se nároky nemohou změnit. Vzájemné žaloby a započtení pohledávek jsou přípustné, pokud lze nároky posoudit v rámci zjednodušeného řízení. Přípustná není hlavní intervence, vedlejší intervence, přizvání třetích osob a změna stran.
Věci jsou projednávány v zjednodušeném řízení bez ohledu na přání stran, což znamená, že toto řízení je povinné.
Podle občanského soudního řádu (§ 5052 ve spojení s § 125 odst. 2) je nutno na oficiálních formulářích podat veškeré procesní písemnosti, včetně žalob, žalobních odpovědí, návrhů na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo písemností obsahujících důkazy předložené v zjednodušeném řízení.
Oficiální formuláře jsou k dispozici na obecních úřadech, podatelnách soudů a internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (http://bip.ms.gov.pl/pl/formularze ). Nepoužití požadovaného formuláře představuje formální vadu.
V obecných ustanoveních občanského soudního řádu (§ 130) je uvedeno, že je-li procesní písemnost, která měla být podána na oficiálním formuláři, předložena jiným způsobem, nebo nelze-li ji zpracovat kvůli nesplnění jiných formálních podmínek, předseda soudu dotyčnou stranu požádá, aby vady odstranila ve lhůtě jednoho týdne, a zašle procesní písemnost dotyčné straně. V žádosti o odstranění vad je nutno uvést všechny nedostatky, které byly v procesní písemnosti zjištěny. Pokud strana stanovenou lhůtu nedodrží, lhůta uplyne nebo procesní písemnost s vadami je předložena znovu, nařídí předseda soudu vrácení této písemnosti.
V rámci evropského řízení o drobných nárocích existují čtyři vzorové formuláře, které jsou připojeny jako přílohy výše uvedeného nařízení. Jedná se o tyto formuláře: žalobní formulář, žádost soudu o doplnění nebo opravu žalobního formuláře, odpovědní formulář a osvědčení o rozhodnutí vydaném v rámci evropského řízení o drobných nárocích.
V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Dospěje-li soud k závěru, že daná věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, bude tato věc posouzena v běžném řízení. Soud může předvolat svědky a jiné osoby způsobem, který považuje za nejúčelnější, aby se náklady zjednodušeného řízení snížily na minimum. V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056). V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056 občanského soudního řádu).
V zjednodušeném řízení se použije zásada koncentrace důkazů. Soud nevezme v potaz vyjádření a tvrzení stran a návrhy důkazů, které strany předloží po podání žaloby, vzájemné žaloby nebo návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání nebo po ukončení prvního jednání určeného k projednání dané věci (systém prekluze), ledaže strana prokáže, že je nemohla nebo nemusela předložit dříve (vlastní uvážení soudce). To má zjednodušené řízení urychlit. Dospěje-li soud k závěru, že přesvědčivé prokázání výše nároku není možné či je velmi obtížné, může po posouzení všech skutkových okolností věci v rozhodnutí určit příslušnou částku dle svého uvážení. Dospěje-li soud k závěru, že daná věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, bude tato věc posouzena v běžném řízení. Soud může předvolat svědky a jiné osoby způsobem, který považuje za nejúčelnější, aby se náklady zjednodušeného řízení snížily na minimum. V zájmu urychlení zjednodušeného řízení se nepovažují za přípustné znalecké posudky (§ 5056).
Zjednodušené řízení je zpravidla písemné. Většina návrhů stran by měla být podána na zvláštních oficiálních formulářích. Návrhy však lze v rámci zjednodušeného řízení podávat i ústně. Strana může požádat o odůvodnění rozhodnutí přímo po jeho vydání (§ 5058). Strana, která je přítomna na jednání, během něhož je rozhodnutí vydáno, se může vzdát svého práva na odvolání ve formě prohlášení učiněného po vydání rozhodnutí. Pokud se všechny způsobilé strany vzdají svého práva na odvolání, stává se rozhodnutí pravomocným a závazným.
Evropské řízení o drobných nárocích je písemné (§ 125 odst. 2 ve spojení s § 50521 občanského soudního řádu).
Dospěje-li soud k závěru, že věc je obzvláště složitá nebo že k jejímu vyřešení jsou zapotřebí zvláštní znalosti, může soud danou věc v souladu s § 5057 občanského soudního řádu posoudit v rámci běžného řízení. V tomto případě se neúčtuje zvláštní poplatek. Věc posoudí soud, který ji projednával dříve, a to v rámci jiného vhodného řízení, než je zjednodušené řízení. Soudní rozhodnutí podle § 5057 by mělo být vydáno během jednání jako rozhodnutí, proti němuž se nelze odvolat.
Žalobcům je účtován poplatek za podání žaloby v rámci zjednodušeného řízení stejně jako v případě běžného řízení. Poplatky za žaloby projednané v rámci zjednodušeného řízení se však řídí jinými pravidly, konkrétně § 28 zákona o soudních poplatcích (v občanských věcech) ze dne 28. července 2005. V tomto článku je stanoven paušální poplatek v závislosti na výši nároku nebo předmětu smlouvy. Za níže uvedené částky jsou účtovány tyto poplatky:
V rámci zjednodušeného řízení jsou náklady vyrovnány mezi stranami podle obecných pravidel stanovených v § 98 až § 110 občanského soudního řádu. Podle § 98 občanského soudního řádu musí strana, která neměla ve věci úspěch, na žádost uhradit druhé straně náklady spojené s výkonem práv a obhajobou. Soud přizná náhradu nákladů v každém rozhodnutí, kterým je v daném stupni věc uzavřena.
Proti rozhodnutím vydaným podle nařízení lze podat odvolání u odvolacího soudu. Pokud rozhodnutí vydal okresní soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu ke krajskému soudu, a pokud rozhodnutí vydal krajský soud, podává se odvolání prostřednictvím tohoto soudu odvolacímu soudu (sąd apelacyjny) (§ 367 a § 369 občanského soudního řádu ve spojení s jeho § 50526 a 50527).
Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení, vydá soud rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se může proti rozsudku pro zmeškání odvolat k soudu, který tento rozsudek vynesl. Žalovaný může v případě, je-li věc rozhodnuta v jeho neprospěch, podat odvolání podle obecných pravidel (§ 339 odst. 1, § 342 a § 344 odst. 1 občanského soudního řádu).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Pro věci týkající se drobných nároků existují ve vnitrostátním právu dva druhy zvláštního řízení (stanovené v nařízení s mocí zákona (Decreto-lei) č. 269/98):
Obě uvedená zvláštní řízení se použijí, jsou-li splněny následující požadavky:
Žalobce si může zvolit některý z postupů uvedených v odpovědi na otázku 1.
Ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy nemusí být žaloba ani žalobní odpověď předloženy na procesních dokumentech; jinými slovy, podání nemusí sestávat z očíslovaných článků. Pokud podání podává právní zástupce, musí být zaslána elektronicky na zvláštních formulářích, které pro tyto účely poskytuje systém počítačové podpory u soudů, ledaže by právní zástupce uvedl legitimní důvody, proč tento systém nevyužije. Pokud žalobu podávají samotné strany sporu, není tento zvláštní formulář vyžadován a žalobu lze soudu doručit doporučeným dopisem nebo faxem.
Platební rozkaz musí být podán na zvláštním formuláři, který se nachází na adrese https://www.citius.mj.pt/Portal/consultas/Injuncoes/Injuncoes.aspx. Použití tohoto formuláře je povinné bez ohledu na to, zda jej strana sporu podává přímo nebo prostřednictvím svého zástupce.
Pokud tento formulář platebního rozkazu podává právní zástupce, musí ho zaslat elektronicky prostřednictvím soudního počítačového systému (ledaže by právní zástupce uvedl legitimní důvody, proč tento systém nevyužije). Pokud formulář platebního rozkazu podává přímo strana sporu, může ho odevzdat v papírové podobě.
Systém právní pomoci se vztahuje na obě uvedená řízení (např. ustanovení právního zástupce, úhrada odměny právního zástupce, úhrada soudních poplatků a dalších souvisejících poplatků).
Ve zvláštním řízení týkajícím se splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smluv se dokazování provádí takto:
Platební rozkazy:
Pokud byl žalovaný vyrozuměn a platební rozkaz nenapadne, odehrává se celé řízení v písemné podobě.
U zvláštní žaloby na splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy platí, že pokud musí svědci předložit důkazy, mohou tak učinit písemně, pokud svou znalost daných skutečností získali v důsledku plnění svých povinností.
V takových případech svědek podá písemné, datované a podepsané svědectví s uvedením řízení, kterého se týká, skutečností, které jsou mu známy, a důvodů, proč má uvedený svědek tyto znalosti.
Ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy platí, že pokud se koná jednání, je rozsudek vynesen ústně a je nadiktován do zápisu se stručným odůvodněním.
Při potvrzení platebního rozkazu se nevydává rozhodnutí jako takové; soudní úředník pouze připojí doložku vykonatelnosti.
Náklady na právní zastoupení úspěšné strany nese strana, která neměla ve věci úspěch, a to odstupňovaně na základě toho, jak velká byla ztráta. Úspěšná strana by tak mohla získat úplnou nebo částečnou náhradu následujících nákladů: již uhrazené soudní poplatky; náklady, které dané straně vznikly v souvislosti s předložením důkazů, pokud si je tato strana sama nevyžádala nebo pokud tyto důkazy nebyly použity; odměna vyplacená soudnímu vykonavateli a výdaje, které tento soudní vykonavatel vynaložil (např. pokud soudní vykonavatel doručí žalovanému předvolání); odměna právního zástupce a výdaje vynaložené tímto právním zástupcem.
Částky, které mají být nahrazeny, musí být uvedeny ve vysvětlení. Toto vysvětlení musí zaslat strana, která má nárok na náhradu nákladů, jednak soudu, jednak straně, která neměla ve věci úspěch, a případně i soudnímu vykonavateli, a to do pěti dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabude právní moci.
Toto vysvětlení bude obsahovat následující informace:
Obecně platí, že náklady úspěšné strany hradí přímo strana, která neměla ve věci úspěch, pokud není zákonem stanoveno jinak.
Rozhodnutí vydaná ve zvláštním řízení o splnění peněžitých závazků vyplývajících ze smlouvy lze napadnout opravným prostředkem podaným u odvolacího soudu, pokud dotčená částka nepřesáhne 5 000 EUR a napadené rozhodnutí je pro žalobce nepříznivé ve vztahu k hodnotě vyšší než 2 500 EUR.
Touto formou se podává řádné odvolání. Existují také pravidla pro mimořádná odvolání, která se řídí vnitrostátními právními předpisy.
U platebního rozkazu se soudci předkládá stížnost na zamítnutí žádosti o platební rozkaz a na zamítnutí připojení doložky vykonatelnosti soudním úředníkem.
Nařízení s mocí zákona č. 269/98 ze dne 1. září 1998 je k dispozici na adrese http://www.pgdlisboa.pt/leis/lei_mostra_articulado.php?nid=574&tabela=leis
Portál ministerstva spravedlnosti Citius je k dispozici na adrese https://www.citius.mj.pt/.
Upozornění
Informace uvedené v tomto informativním přehledu nejsou pro kontaktní místo evropské justiční sítě pro občanské věci, soudy ani jiné subjekty a úřady závazné. Vždy je třeba používat platné znění právních předpisů, protože v nich mohly být provedeny změny, které dosud nebyly do tohoto informativního přehledu začleněny.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Toto řízení o drobných nárocích výslovně upravují ustanovení § 1026–§ 1033 nového občanského soudního řádu, který vstoupil v platnost dne 15. února 2013.
V § 1025 nového občanského soudního řádu je uvedeno, že hodnota nároku bez navýšení o úroky, náklady soudního řízení a jiné vedlejší příslušenství nesmí ke dni podání věci k soudu přesáhnout částku ve výši 10 000 RON.
Pokud jde o oblast působnosti (ratione materiae), řízení o drobných nárocích nelze použít v daňových, celních nebo správních věcech nebo s ohledem na odpovědnost státu za jednání či opomenutí při výkonu veřejné moci. Toto řízení se obdobně nevztahuje na nároky v souvislosti s manželským stavem nebo způsobilostí fyzických osob; majetkovými právy vyplývajícími z rodinných vztahů; dědictvím; platební neschopností, dohodami s věřiteli, řízením o likvidaci společností v platební neschopnosti a jiných právnických osob či jinými podobnými řízeními; sociálním zabezpečením; pracovním právem; nájmem nemovitostí s výjimkou řízení týkajících se dluhů a peněžních plateb; arbitráží; porušením práva na soukromí nebo osobnostních práv.
Podle nového občanského soudního řádu představuje řízení o drobných nárocích alternativní řízení. Žalobce může volit mezi řízením o drobných nárocích a běžným soudním řízením. Obrátí-li se žalobce na soud se žalobou, je tato projednána v běžném řízení, pokud žalobce nejpozději během prvního soudního jednání výslovně nepožádá o použití zvláštního řízení. Nelze-li žalobu projednat v rámci řízení o drobných nárocích, doručí soud žalobci oznámení v tomto smyslu, a pokud žalobce žalobu nestáhne, bude tato projednána v obecném řízení. Soudem příslušným k projednání žaloby v prvním stupni je okresní soud. Místní příslušnost je stanovena podle obecného práva.
Povinný vzorový formulář pro řízení o drobných nárocích je stanoven v nařízení ministra spravedlnosti č. 359/C ze dne 29. ledna 2013, kterým se schvalují formuláře používané v řízení o drobných nárocích podle § 1025 až 1032 zákona č. 134/2010 o občanském soudním řádu. Vzorovými formuláři jsou: žalobní formulář, žádost o doplnění nebo opravu žalobního formuláře a odpovědní formulář.
Pomoc je poskytována v mezích aktivní úlohy soudce, nikoli však konkrétně pro případy tohoto druhu řízení.
Soud může kromě podání stran připustit i jiné důkazy. Přípustné však nejsou důkazy, jejichž obstarání je v porovnání s hodnotou podané žaloby či vzájemné žaloby neúměrně nákladné.
V § 1028 a násl. nového občanského řádu se uvádí, že žalobce zahajuje řízení o drobných nárocích vyplněním žalobního formuláře a jeho podáním nebo zasláním příslušnému soudu poštou či jiným způsobem, který zajišťuje předání a potvrzení přijetí. Spolu s žalobním formulářem se podávají nebo zasílají i kopie podání, jež žalobce hodlá použít. Pokud informace poskytnuté žalobcem nejsou dostatečně jasné či přiměřené nebo pokud nebyl žalobní formulář vyplněn správně, soud žalobci umožní, aby formulář vyplnil či opravil nebo aby poskytl doplňkové informace či předložil dodatečné doklady, vyjma v případech, kdy je žaloba zjevně neopodstatněná či nepřípustná. Žaloba je zamítnuta, je-li zjevně neopodstatněná či nepřípustná. Pokud žalobce nevyplní žalobní formulář či jej nevyplní správně ve lhůtě stanovené soudem, je žaloba odmítnuta.
Řízení o drobných nárocích je písemné a je vedeno zcela neveřejně. Soud může stranám nařídit, aby se dostavily k soudu, pakliže se domnívá, že jejich přítomnost je nezbytná, nebo na žádost některé ze stran. Soud může tuto žádost zamítnout, má-li za to, že ústní projednání není vzhledem k okolnostem případu nutné. Důvody zamítnutí jsou sděleny písemně a nelze se proti nim odvolat.
Poté, co soud obdrží řádně vyplněný žalobní formulář, zašle žalovanému odpovědní formulář spolu s kopií žalobního formuláře a kopiemi podání žalobce. Žalovaný musí předložit řádně vyplněný odpovědní formulář a rovněž kopie dokumentů, které hodlá použít, do 30 dnů od doručení písemností. Žalovaný může odpovědět jinými vhodnými prostředky, aniž by použil odpovědní formulář. Soud doručí neprodleně kopie odpovědi žalovaného, případně vzájemné žaloby a podání žalovaného žalobci. Pokud žalovaný uplatnil protinárok (vzájemnou žalobu), musí žalobce předložit řádně vyplněný odpovědní formulář nebo odpověď jinými prostředky do 30 dnů ode dne doručení písemností. Protinárok, který nelze projednat v tomto řízení, bude oddělen a projednán v obecném řízení. Soud může strany požádat, aby poskytly další informace ve lhůtě stanovené za tímto účelem, která nesmí být delší než 30 dnů ode dne obdržení odpovědi žalovaného případně žalobce. Pokud soud stanovil stranám lhůtu pro dostavení se k soudu, musí jim být doručena soudní obsílka. Jestliže soud stanovil určitou lhůtu pro provedení procesního úkonu, vyrozumí dotčenou stranu o důsledcích nedodržení této lhůty.
Soud vydá rozhodnutí do 30 dnů ode dne obdržení veškerých potřebných informací nebo případně ode dne konání slyšení ve věci. Není-li obdržena odpověď dotčené strany ve stanovené lhůtě, vydá soud rozhodnutí týkající se hlavního nároku nebo protinároku podle dokumentů uvedených v soudním spisu. Rozhodnutí vydané soudem prvního stupně je vykonatelné po jeho vyhlášení a doručení stranám.
Ne.
V § 1031 nového občanského soudního řádu je stanoveno, že strana, která neměla ve věci úspěch, musí na žádost druhé strany uhradit náklady soudního řízení. Soud však straně, která měla ve věci úspěch, nepřizná úhradu zbytečných výdajů nebo výdajů, které jsou s ohledem na hodnotu nároku neúměrné.
Podle § 1032 nového občanského soudního řádu se lze proti rozhodnutí soudu do 30 dnů od jeho doručení odvolat k tribunálu. Existují-li k tomu důvody, může odvolací soud odložit vykonatelnost rozhodnutí při složení kauce ve výši 10 % hodnoty sporu. Rozhodnutí odvolacího soudu se doručuje stranám a stává se pravomocným.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Slovinské právní předpisy obsahují zvláštní řízení o drobných nárocích, které je upraveno v kapitole 30 občanského soudního řádu (Zakon o pravdnem postopku, ZPP).
Podle ustanovení ZPP je sporem o drobných nárocích spor, v němž peněžitý nárok nepřesahuje částku 2 000 EUR. V obchodních sporech je sporem o drobných nárocích spor, v němž peněžitý nárok nepřesahuje 4 000 EUR. Drobnými nároky jsou rovněž spory, v nichž se nejedná o peněžitý nárok, pokud žalobce v žalobě projeví ochotu přijmout k uspokojení nároku určitou peněžní částku nepřesahující 2 000 EUR (4 000 EUR v obchodních sporech), a spory, jejichž předmětem je předání movitých věcí, pokud částka uvedená žalobcem v žalobě nepřesahuje 2 000 EUR (4 000 EUR v obchodních sporech). V řízení o drobných nárocích se neprojednávají spory týkající se nemovitostí, spory týkající se autorského práva, spory týkající se ochrany či užívání vynálezů a ochranných známek nebo práva na užívání obchodního názvu, spory týkající se ochrany hospodářské soutěže nebo spory související s neoprávněným vstupem na cizí pozemek.
Použití řízení je objasněno v bodě 1.1. Řízení o drobných nárocích vede okresní soud (okrajno sodišče) vyjma obchodních sporů, o nichž rozhoduje krajský soud (okrožno sodišče).
Formuláře jsou vyhotoveny pouze pro řízení o drobných nárocích, které strana zahájí na základě veřejné listiny. Vyplněný formulář lze zaslat elektronickými prostředky na adresu https://evlozisce.sodisce.si/esodstvo/index.html. Zahrnuje řízení o výkonu rozhodnutí na základě veřejné listiny, které po podání řádně odůvodněné námitky pokračuje stejně jako u námitky proti platebnímu rozkazu. Žádné jiné formuláře, které by stranám usnadnily zahájit řízení v dané věci, nebyly pro řízení o drobných nárocích vytvořeny.
Podrobnější informace o možnostech podávání návrhů elektronickými prostředky jsou uvedeny v části „Automatické zpracování“.
Strany mohou požádat o bezplatnou právní pomoc, která jim je poskytnuta, pokud splňují podmínky stanovené v zákoně o bezplatné právní pomoci (Zakon o brezplačni pravni pomoči, ZBPP).
V řízení o drobných nárocích musí žalobce v žalobě uvést všechny rozhodné skutečnosti a předložit všechny důkazy. Žalovaný je povinen učinit totéž v žalobní odpovědi. Každá strana může poté předložit ještě jedno žalobní podání (návrhové žádání a žalobní odpověď). Skutečnosti a důkazy předložené k pozdějšímu datu nejsou brány v potaz. Lhůta pro podání návrhového žádání a žalobní odpovědi činí osm dnů.
Řízení o drobných nárocích je vedeno písemnými právními úkony. Soud může omezit dobu a rozsah důkazního řízení a vést toto řízení podle vlastního uvážení v zájmu nalezení rovnováhy mezi zajištěním náležité ochrany práv stran sporu a cílem urychlit řízení a omezit jeho náklady na minimum.
Rozsudek je v řízení o drobných nárocích vyhlášen ihned po skončení hlavního jednání. Písemný rozsudek musí obsahovat úvodní část, výrok, odůvodnění a poučení o zákonných právech. Soudce může vydat písemný rozsudek s úplným odůvodněním nebo rozsudek se zkráceným odůvodněním.
O nákladech řízení je rozhodnuto podle úspěchu jedné či druhé strany v řízení, tj. strana, v jejíž neprospěch bylo rozhodnuto, musí uhradit náklady druhé strany.
Strany mohou proti rozsudku soudu prvního stupně nebo usnesení o ukončení řízení o drobných nárocích podat do osmi dnů opravný prostředek. Rozsudek a usnesení lze napadnout pouze z důvodu vážného porušení ustanovení o občanském soudním řízení ve druhém odstavci článku 339 ZPP a porušení hmotného práva. V obchodních sporech může v řízení o drobných nárocích opravný prostředek proti rozsudku podat pouze strana, která oznámila svůj úmysl podat proti rozsudku odvolání. V případě sporů o drobných nárocích neexistuje přezkumné řízení a důvody, na jejichž základě lze povolit obnovu řízení, jsou omezené.
http://www.dz-rs.si/wps/portal/Home/deloDZ/zakonodaja/preciscenaBesedilaZakonov
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Pro drobné nároky neexistuje zvláštní řízení, tyto nároky se řídí obecnými ustanoveními o občanském soudním řízení. V případě nároků nepřevyšujících 2 000 EUR se jednání nenařizuje v případě, že se jedná pouze o jednoduché posouzení věci.
Řízení se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řízení.
Řízení začíná na návrh, obvyklým postupem jako při jakémkoli návrhu na zahájení řízení.
Zvláštní formuláře nejsou stanovené.
Pomoc je stranám sporu poskytována v souladu s obecnou povinností soudů poučit vždy strany o jejich procesních právech a povinnostech a o možnosti zvolit si advokáta nebo se obrátit na Centrum právní pomoci (Centrum právnej pomoci).
https://www.centrumpravnejpomoci.sk
Řízení se řídí obecnými ustanoveními občanského soudního řízení.
Ten je obvykle stejný jako u ostatních občanských soudních řízení.
Ten je obvykle stejný jako u ostatních občanských soudních řízení.
Ta je obvykle stejná jako u ostatních občanských soudních řízení.
Soud přizná straně náhradu nákladů řízení podle jejího úspěchu v dané věci. Pokud měla strana v dané věci úspěch pouze částečně, soud náhradu nákladů řízení rozdělí poměrně, případně rozhodne, že žádná ze stran nemá na náhradu nákladů řízení právo. Pokud jedna strana procesně zavinila zastavení řízení, přizná soud náhradu nákladů řízení druhé straně. Jestliže jedna strana zavinila náklady řízení, které by jinak nevznikly, soud přizná náhradu těchto nákladů druhé straně. Výjimečně soud náhradu nákladů řízení nepřizná, pokud k tomu existují zvláštní důvody.
Každá strana má možnost podat odvolání proti rozsudku obvyklým způsobem jako u ostatních občanských soudních řízení. Odvolání se podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Stávající finské právní předpisy neobsahují procesní postupy, které by záležely na výši nárokované peněžní částky. V závislosti na povaze věci však může být nařízena vhodná forma řízení. Věc projde všemi jednotlivými fázemi úplného soudního řízení, pouze pokud k tomu jsou důvody a pokud si to účastníci řízení přejí. Věc může například rozhodnout samosoudce, a to aniž by proběhlo ústní jednání, nebo může být rozhodnuta ve výlučně písemném řízení. Nesporné občanskoprávní věci používají zvláštní řízení. Nesporné nároky se řeší ve zjednodušeném řízení popsaném výše (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“ a „Automatizované zpracovávání – Finsko“).
Jak bylo uvedeno výše, peněžní hodnota nároku není podstatná. Forma řízení závisí na povaze dané věci.
Řízení v občanskoprávních věcech začíná podáním písemného návrhu k okresnímu soudu (käräjäoikeus). Návrh ve věci nesporných nároků lze rovněž podat elektronicky (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“).
Na vnitrostátní úrovni neexistují žádné standardní formuláře s výjimkou formuláře k oznámení záměru podat odvolání proti rozhodnutí okresního soudu. Některé okresní soudy si vytvořily vlastní formuláře na korespondenci různého druhu; jedná se obvykle o formuláře návrhů nebo odpovědí. Použití formulářů není povinné.
Návrh ve věci nesporných nároků lze podat prostřednictvím elektronického formuláře (viz oddíl „Řízení pro platební rozkaz – Finsko“).
S procesními úkony v případě potřeby poradí soudní podatelny.
Není-li nárok zpochybňován, není nutné dokazování. V případě, že celé řízení probíhá písemně, posuzují se pouze písemné důkazy. Neexistují žádná zvláštní ustanovení, která by stanovovala specifická pravidla provádění důkazů u drobných nároků.
Věc lze rozhodnout výlučně na základě písemných důkazů, aniž by se konalo ústní jednání. Nesporné věci se takto rozhodují vždy. Rozporovaný nárok lze rozhodnout výlučně na základě písemných důkazů, pouze pokud jeho povaha nevyžaduje jednání ve věci a pokud žádný z účastníků řízení proti použití písemného řízení nic nenamítá.
Žádná zvláštní ustanovení neupravují obsah rozsudků ve věcech drobných nároků.
Účastníkovi řízení, který spor prohraje, je zpravidla nařízeno zaplatit přiměřené náklady řízení, jež protistraně při provádění všech nezbytných úkonů v dané věci vznikly. U nesporných nároků a věcí, jejichž předmětem je nájemné za bytové prostory, byly ovšem stanoveny stropy týkající se částek, které mají být uhrazeny. V těchto případech se maximální výše nákladů, jejichž náhradu lze žalovanému uložit, stanoví podle tabulky.
Povaha věci nemá vliv na právo na odvolání. Odvolací řízení je ve všech věcech totožné. Ve stanovené lhůtě musí být podáno oznámení o záměru podat proti rozhodnutí okresního soudu odvolání; vlastní odvolání pak projednává odvolací soud (hovioikeus).
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ano, existuje zvláštní řízení pro drobné nároky.
Zvláštní řízení pro drobné nároky použije příslušný soud prvního stupně (okresní soud, tingsrätt) v případech, že žalobní nárok nepřesahuje určitou limitní hodnotu. Limitní hodnota činí v současné době (rok 2019) 23 250 SEK. Limitní hodnota není částka uvedená v zákoně, ale je spjata s tzv. základní cenovou hodnotou, což znamená, že limitní hodnota se vypočítává s ohledem na vývoj cen.
Možnost využití tohoto řízení není omezena na určité typy věcí, např. spotřebitelské spory. Použije se hledisko, zda se jedná o občanskoprávní spor a zda žalovaná částka nepřesahuje limitní hodnotu. Řízení nelze použít v otázce rodinných sporů.
Formulář žádosti o zahájení evropského řízení o drobných nárocích je k dispozici na internetových stránkách Národní správy soudů (Domstolsverket).
Pokud se obrátíte na okresní soud (tingsrätt), může vám tento soud pomoci se zahájením řízení. Státní úřady mají zákonem danou všeobecnou povinnost být nápomocné. Povinnost být nápomocný znamená, že můžete kontaktovat i telefonicky např. okresní soud a získat obecné rady o řízení a s tím souvisejících pravidlech. Kromě toho je předsedající soudce povinen v průběhu přípravy řízení ve věci dle povahy věci usilovat o to, aby se vyjasnily otázky sporu a aby účastníci uvedli, na co všechno se chtějí ve věci odvolat. V praxi soudce tuto povinnost plní doplňujícími otázkami a připomínkami.
Neexistují žádná zvláštní pravidla pro právní věci týkající se sporů o drobné nároky. Smějí tedy být předkládány jak ústní, tak listinné důkazy. Písemná svědecká prohlášení jsou povolena pouze v určitých zvláštních situacích. Více informací o pravidlech pro provádění důkazů v občanskoprávních sporech podle švédského práva se nachází zde.
Soud má možnost vynést rozsudek i pouze na základě písemného řízení. Možnost je využívána v těch případech, kdy není ústní projednání nutné s ohledem na zjištění ve věci, a ani ho žádný z účastníků nevyžaduje.
Neexistují žádná zvláštní pravidla pro obsah rozsudku v řízeních pro drobné nároky. Pro všechna občanskoprávní řízení, tedy rovněž pro rozsudky v řízeních pro drobné nároky, platí následující. Rozsudek musí být písemný a v jednotlivých částech obsahovat následující údaje: název soudu a čas a místo vynesení rozhodnutí, údaje o účastnících a zástupcích nebo asistentech, výrok rozsudku, tvrzení účastníků řízení a okolnosti, na kterých jsou založeny, a rovněž odůvodnění rozsudku s uvedením toho, co bylo ve věci dokázáno.
Zvláštní úprava nákladů je nejdůležitějším rysem řízení pro drobné nároky. Účastník řízení, který vyhraje, má nárok pouze na náhradu za jednu hodinu právního poradenství pro jedno řízení u každého stupně soudu, soudní poplatek za žalobní návrh, cestu a pobyt v souvislosti s jednáním, náklady na dokazování pomocí svědka a náklady na překlad listin. Náhrada nákladů bude přiznána, pokud náklad vznikl vítěznému účastníku řízení důvodně v souvislosti vymáhání svých práv. Náhrada nákladů na právní zastoupení přesahující jednu hodinu poradenství se tedy nepřiznává.
Proti rozsudku soudu nižšího stupně se lze odvolat k vyššímu soudu.
K přezkoumání rozsudku okresního soudu (tingsrätt) odvolacím soudem (hovrätt) je nutné připuštění odvolání. Odvolání bude připuštěno, pouze pokud má přezkum vyšším soudem význam pro výklad práva, existují důvody pro změnu závěru, ke kterému okresní soud došel, nebo existují jiné podstatné důvody pro přezkum v rámci odvolání. Účastník řízení, který se chce odvolat proti rozsudku okresního soudu, tak musí učinit písemně a odvolání musí dojít okresnímu soudu do tří týdnů ode dne vynesení rozsudku.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Je stanoven peněžní limit ve výši 10 000 GBP, není-li této hodnoty dosaženo, je k dispozici řízení o drobných nárocích. Sporná částka však není jediným faktorem, k němuž se přihlíží. Mezi další faktory patří druh nároku a množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Za určitých okolností mohou být jednoduché věci s hodnotou vyšší než 10 000 GBP projednány v rámci řízení o drobných nárocích, pokud s tím žalobce i žalovaný souhlasí.
Při rozhodování o tom, zda je věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích (Small Claims Track), nebo zda bude projednána v rámci běžného soudního řízení, přihlédne soudce kromě názoru žalobce a žalovaného i k těmto faktorům:
Při rozhodování o tom, zda by měla být věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, vezme soudce v úvahu množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Soudce bude mít na paměti, že tento postup by měl být dostatečně jednoduchý, aby lidé mohli provést řízení sami bez pomoci právníka, pokud si to přejí. Nárok by měl například vyžadovat jen minimální přípravu na konečné projednání. Věci projednávané v režimu řízení o drobných nárocích obvykle nezahrnují mnoho svědků nebo složitých právních otázek.
Je-li hodnota nároku nižší než 10 000 GBP, nárok se však týká náhrady újmy na zdraví, havarijního stavu obytných prostor a náhrady škody v souvislosti s tím, nebude věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, ledaže částky požadované v souvislosti s újmou na zdraví, havarijním stavem a náhradou škody nepřesahují 1 000 GBP.
Jsou-li v řízení o drobných nárocích projednávány nároky přesahující 10 000 GBP, platí jiná pravidla týkající se nákladů. V takových případech bude moci úspěšná strana požadovat od strany, která spor prohrála, náhradu nákladů, včetně odměny advokáta. Tyto náklady však nemohou být vyšší než náklady přiznané v případě, že by věc byla projednána ve zrychleném řízení (Fast Track). Další informace o nákladech budou uvedeny později. Více informací o různých režimech řízení je k dispozici na stránce „Jak postupovat“.
Ačkoli je většina věcí s hodnotou nároku do výše 10 000 GBP projednána v režimu řízení o drobných nárocích, neděje se tak automaticky. Při rozhodování o řízení, v jehož rámci bude věc projednána, vezme soudce v úvahu názory účastníků řízení. I když je sporná částka nižší než 10 000 GBP, může se soudce rozhodnout, že věc projedná v rámci běžného soudního řízení, a nikoli v řízení o drobných nárocích.
Je-li nárok popřen, je žalobci zaslána kopie žalobní odpovědi žalovaného a v případě sporné strany bez právního zastoupení kopie dotazníku – formulář 180. Informace, které strany v dotazníku uvedou, pomohou soudci rozhodnout o tom, který režim je v dané věci nejvhodnější. Pokud se žalobce domnívá, že by daná věc měla být projednána v řízení o drobných nárocích, měl by toto uvést v dotazníku. Ačkoli jsou názory žalobce a žalovaného zohledněny, je na soudci, aby rozhodl, kterému režimu bude věc přidělena.
Jak je uvedeno výše, soudce může rozhodnout o projednání věci s hodnotou nároku nižší než 10 000 GBP v rámci běžného řízení. Toto rozhodnutí je přijato na začátku řízení.
Pokud to soudce považuje za vhodné, může rozhodnout o převedení věci z režimu řízení o drobných nárocích do běžného řízení. Je-li žaloba přidělena do režimu řízení o drobných nárocích a následně převedena do jiného režimu, po převedení žaloby přestávají platit pravidla týkající se nákladů na řízení o drobných nárocích. Ode dne převedení platí pravidla týkající se nákladů na zrychlené řízení nebo komplexní řízení (Multi Track).
V řízení o drobných nárocích se používají zvláštní formuláře a jejich používání je povinné.
K zahájení řízení musí žalobce vyplnit formulář N1, který je k dispozici spolu s pokyny k vyplnění. Jakmile žalobce vyplní formulář, měl by vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud zašle kopii každému žalovanému. Více informací je k dispozici na stránce „Jak postupovat“.
Jak bylo uvedeno výše, je-li nárok popřen, zašle soud žalobci kopii žalobní odpovědi a v případě stran sporu bez právního zástupce zašle žalobci a žalovanému nebo žalovaným kopii formuláře N180 http://formfinder.hmctsformfinder.justice.gov.uk/n180-eng.pdf
Jestliže soudce rozhodne o přidělení věci do režimu řízení o drobných nárocích, zašle soud účastníkům řízení formulář N157 (oznámení o přidělení soudu pro drobné nároky), který obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.
Je-li sporná částka vyšší než 10 000 GBP, obě strany však souhlasily s tím, že věc bude projednána v rámci řízení o drobných nárocích, zašle soud formulář N160 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (se souhlasem stran)). Tento formulář rovněž obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.
Pokud soudce rozhodne, že věc může být projednána pouze na základě písemných důkazů a bez potřeby soudního jednání, zašle soud účastníkům řízení formulář N159 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (bez soudního jednání)). V tomto formuláři je stanoveno datum, do kdy musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas.
Pokud strana spor prohrála, nebyla však na dotyčném jednání přítomna nebo zastoupena, použije se k podání návrhu na zrušení rozsudku formulář N244 (oznámení návrhu).
Řízení o drobných nárocích má být jednoduché, aby osoby, které jednají bez zastoupení (tzv. strany sporu bez právního zastoupení), mohly řízení snadno pochopit. Je-li žalobce nebo žalovaný stranou sporu bez právního zastoupení, vezme soudce tuto skutečnost v úvahu a povede řízení takovým způsobem, aby mohla strana sporu bez právního zastoupení porozumět tomu, co se děje a co se od účastníků řízení z procesního hlediska vyžaduje.
Pokud se žalobce nebo žalovaný rozhodne, že nevyužije služeb právního zástupce, může jej na soudní jednání doprovázet někdo, kdo vystupuje jeho jménem. Tato osoba se nazývá „obecným zmocněncem“ a může to být kdokoli, koho si strana sporu zvolí, jako je manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce. Je-li to možné, neměl by obecný zmocněnec svědčit. Obecný zmocněnec se nemůže účastnit soudního jednání bez osoby, kterou zastupuje, ledaže si účastník řízení vyžádal od soudu povolení, aby jej obecný zmocněnec mohl zastupovat v jeho nepřítomnosti.
Poradenské agentury mohou mít potíže s uvolňováním zaměstnanců, kteří působí jako obecní zmocněnci při soudních jednáních, a proto je vhodné, aby je účastník řízení kontaktoval co nejdříve, pokud požaduje jejich pomoc. Poradenské agentury informují účastníky řízení o tom, zda mohou pomoc poskytnout, či nikoli. Někteří obecní zmocněnci mohou vyžadovat odměnu a strana sporu se musí ujistit, že přesně ví, kolik tato částka činí. Soudce může obecnému zmocněnci, který se nechová řádně, nařídit, aby soudní jednání opustil.
Účastník řízení odpovídá za uhrazení odměny obecného zmocněnce, kterého jmenuje, a to i v případě, má-li ve věci úspěch. Je proto třeba uvážit, zda má s ohledem na výši nároku smysl tyto náklady hradit. Obecní zmocněnci, kteří si za poskytnutí pomoci účtují poplatky, nemusí mimoto patřit k profesní organizaci, a není-li účastník řízení s jejich pomocí spokojen, neexistuje žádný regulační orgán nebo organizace, jimž by bylo možno podat stížnost.
Stranám sporu mohou být nápomocny rovněž poradna pro občany (Citizens' Advice Bureau) nebo střediska pro poskytování poradenství spotřebitelům.
Zahájit řízení lze i na internetu, a to prostřednictvím služby Money Claim Online. V rámci služby Money Claim Online existuje asistenční služba, je-li zapotřebí další pomoc.
Pro osoby se zdravotním postižením je k dispozici dodatečná pomoc. Má-li účastník řízení zdravotní postižení, jež mu ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na dotyčný soud, který může případně poskytnout další pomoc.
Řízení o drobných nárocích je mnohem neformálnější a neuplatňují se přísná pravidla dokazování. Řízení o drobných nárocích se vztahuje na jednodušší případy s nižšími částkami. Soud proto může při jednání použít postup, který považuje za spravedlivý. Soud nemusí vyžadovat svědectví pod přísahou a soudce se může rozhodnout, že omezí křížový výslech, pokud to považuje za vhodné. Soudce je však povinen své rozhodnutí o omezení křížového výslechu zdůvodnit. Soudce se může rozhodnout, že některému svědkovi nebo všem svědkům položí otázky předtím, než to umožní jiné osobě.
Má-li soudce za to, že věc může být vyřízena bez soudního jednání pouze na základě písemných důkazů, vyrozumí o tom strany sporu pomocí formuláře N159 (viz výše). V tomto oznámení je stanoveno datum, do kterého musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas. Jestliže žádná strana nevznese proti rozhodnutí soudce o nekonání soudního jednání námitku, může být věc projednána pouze na základě písemných dokladů.
V rozsudcích soudů v Anglii a Walesu je obvykle zaznamenáno pouze rozhodnutí soudce a případné příkazy vydané účastníkům řízení. Soudce je však povinen uvést hlavní důvody svého rozhodnutí, není-li rozsudek vynesen ústně s pořízením zvukového záznamu. Soudce může uvést své důvody stručně a jednoduše tak, jak to umožňuje povaha dané věci. Zpravidla může rozsudek vynést ústně během soudního jednání, později jej však může vyhotovit písemně, nebo jej vydat v jednání stanoveném za tímto účelem. Pokud soudce rozhodl ve věci bez soudního jednání, musí vyhotovit stručnou zprávu o důvodech a zaslat každému účastníkovi řízení její kopii.
S ohledem na náhradu nákladů existují určitá omezení. V současné době může strana, která měla ve věci úspěch, požadovat náhradu těchto nákladů:
Více informací je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti.
Pokud se strana, která neměla ve věci úspěch, chce proti rozhodnutí soudce odvolat, musí získat povolení tak učinit. Pokud se tato strana / účastník řízení účastní soudního jednání, na němž je rozhodnutí vydáno, může požádat soudce o toto svolení na konci jednání.
Účastník řízení, který chce podat odvolání, musí mít pro odvolání pádný důvod. Nemůže jednoduše vznést námitky proti rozhodnutí soudce, protože se domnívá, že bylo vydáno chybné rozhodnutí.
Chce-li účastník řízení podat odvolání, musí jednat rychle. Lhůta pro podání odvolání účastníkem řízení je omezená.
Pokud nebyla strana, která spor prohrála, přítomna ani zastoupena na jednání, může požádat o zrušení rozsudku vyneseného během tohoto soudního jednání a o obnovu řízení.
Tato strana musí podat žádost nejpozději do 14 dnů od obdržení rozsudku. Měla by soud požádat o formulář N244 (oznámení návrhu).
Soud stranám sdělí, kdy se musí dostavit k soudu za účelem projednání návrhu před soudcem.
Soudce návrhu na zrušení rozsudku vyhoví pouze v případě, že:
strana sporu / účastník řízení měl pádný důvod
a dotyčná strana má přiměřenou vyhlídku na úspěch při novém jednání.
Pokud je návrh účastníka řízení úspěšný a rozsudek je zrušen, určí soud datum nového jednání o nároku. V případě jednoduchého nároku může soudce rozhodnout, že věc bude projednána neprodleně po jednání o návrhu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
V Severním Irsku existuje řízení o drobných nárocích. Soudy pro drobné nároky mají za cíl umožnit rozhodování o určitých druzích drobných nároků neformálně v rámci obvodu soudu hrabství (County Court), obvykle bez nutnosti právního zastoupení.
Řízení o drobných nárocích lze obecně použít v případě, že peněžní částka nebo hodnota dotyčné věci nepřesahuje 3 000 GBP. Některé druhy nároků jsou však vyloučeny, například nároky v souvislosti s újmou na zdraví, křivým obviněním nebo pomluvou, odkazem nebo anuitou, vlastnictvím půdy, společným jměním manželů a dopravními nehodami.
Řízení je nepovinné a soudce má za určitých okolností pravomoc nařídit, aby byl návrh postoupen soudu hrabství.
Formuláře, které by měly být použity během řízení o drobných nárocích, obsahuje jednací řád soudů hrabství Severního Irska z roku 1981 [S.R.1981 č. 225]. Formuláře jsou stanoveny pro zahájení řízení, popření nároku a uznání závazku. Existuje rovněž formulář návrhu na vydání kontumačního rozsudku a formulář návrhu na zrušení rozsudku.
Řízení o drobných nárocích je koncipováno jako neformální. Při vyplňování nezbytných formulářů a při objasňování postupu mohou být nápomocni zaměstnanci soudu. Nemohou však poskytovat právní poradenství.
Stranám sporu mohou poskytnout pomoc i poradna pro občany nebo poradenská centra pro spotřebitele.
Má-li účastník řízení zdravotní postižení, které mu ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na úředníka služby pro klienty u dotyčného soudu, který může případně poskytnout další pomoc.
Soud pro drobné nároky je neformální a neuplatňují se přísná pravidla pro dokazování. Soud proto může použít při jednání jakýkoli postup, který považuje za spravedlivý. S výhradou případných právních námitek musí všechny strany souhlasit s tím, aby je soudce vyslechl pod přísahou.
Není-li věc předmětem sporu a jedná-li se o stanovenou částku, lze nárok vyřídit bez jednání pouze na základě písemných důkazů. Tento rozsudek je znám jako kontumační rozsudek.
Soudce obvykle vydá ústní rozhodnutí, které odůvodní. Může však rozhodnout o vydání písemného rozsudku.
Ohledně náhrady nákladů existují určitá omezení. V současné době může soudce nařídit uhrazení těchto nákladů:
Dopustila-li se některá ze stran nepřiměřeného jednání, může soudce uložit náhradu nákladů této straně. Pokud bylo řízení řádně zahájeno u soudu hrabství, může soudce rozhodnout o příslušných nákladech řízení.
Pokud byla strana, která neměla ve věci úspěch, na jednání přítomna nebo byla zastoupena, lze odvolání podat pouze tak, že soudce je požádán o odůvodnění rozhodnutí a vrchnímu soudu (High Court) je podána žádost, aby rozhodl, zda je rozhodnutí soudce z právního hlediska správné.
Jestliže nebyla strana, která neměla ve věci úspěch, na jednání přítomna, ani nebyla zastoupena a po vynesení rozhodnutí nebo rozsudku se obrátí na kancelář pro drobné nároky s tím, že návrh neobdržela nebo neměla dostatek času na odpověď nebo neodpověděla včas z jiného důvodu, bude jí doporučeno, aby podala návrh na zrušení tohoto rozhodnutí. Strana, která měla ve věci úspěch, obdrží kopii návrhu a bude vyzvána, aby písemně odpověděla do 14 dnů. Soudce poté, co posoudil návrh a případnou odpověď, může buď:
Stejně tak v případě, že pošta vrátí kanceláři pro drobné nároky dokumentaci strany, která neměla ve věci úspěch, a je zřejmé, že si tato strana nebyla vědoma podání žaloby, požádá soudní kancelář soudce, aby zrušil vydané rozhodnutí, a obrátí se na úspěšnou stranu, aby poskytla další informace, například novou adresu odpůrce.
Další informace týkající se postupů jsou uvedeny na internetových stránkách Soudní služby Severního Irska (Northern Ireland Courts and Tribunals Service).
Pomoc účastníkům řízení se zdravotním postižením
Některé soudní kanceláře určily úředníky poskytující služby klientům, kteří mohou být těmto osobám nápomocni. Pokud nemohou pomoci, může se účastník řízení se zdravotním postižením obrátit na informační středisko Soudní služby na telefonním čísle +44 300 200 7812.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Ve Skotsku existovalo u Sheriff Court do 28. listopadu 2016 řízení o drobných nárocích, což byl zjednodušený postup zabývající se peněžními nároky do výše 3 000 GBP.
Od 28. listopadu 2016 byla zavedena nová forma zjednodušeného řízení.
Jiný postup, tzv. „zkrácené řízení“, se týká nároků do výše 5 000 GBP a je poněkud složitější než zjednodušené řízení.
Zjednodušené řízení
Od 28. listopadu 2016 by měl každý, kdo uplatňuje nárok, jehož peněžní hodnota dosahuje nejvýše 5 000 GBP, a požaduje úhradu, dodání, navrácení vlastnictví movitých věcí nebo příkaz, aby někdo učinil konkrétní úkon, využít zjednodušené řízení.
Zjednodušené řízení je soudní řízení, jehož cílem je rychle, levně a neformálně vyřešit spory, u nichž peněžní hodnota nepřesahuje 5 000 GBP.
Žalobu podává žalobce u Sheriff Court. Strana, vůči níž je nárok uplatněn, se nazývá odpůrce. Konečné rozhodnutí o žalobě vydává soudce hrabství (Sheriff) nebo soudce pro zkrácená řízení (Summary Sheriff). Chcete-li využít zjednodušené řízení, nepotřebujete právního zástupce, pokud si to však přejete, můžete jeho služeb využít.
Další informace o zjednodušeném řízení jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service).
Zjednodušené řízení nahrazuje předchozí řízení o drobných nárocích. Nahrazuje rovněž zkrácené řízení, avšak pouze tehdy, týká-li se žaloby na zaplacení dlužné částky, dodání nebo navrácení vlastnictví movitých věcí nebo řízení, v nichž je někomu nařízeno, aby učinil konkrétní úkon.
Zkrácené řízení lze zahájit podáním žaloby na vydání (druh žaloby týkající se navrácení peněžní částky nebo majetku), na stanovení a uhrazení dlužné částky, navrácení vlastnictví nemovitého majetku, dodání a stanovení předběžného výživného. Pokud existuje jiný nárok na platbu, musí být nižší než 5 000 GBP.
Řízení, které je zahájeno buď jako zjednodušené řízení, nebo jako zkrácené řízení, se musí řídit soudním řádem, který je povinný. Soudní řád je k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.
Pro všechny fáze zjednodušeného a zkráceného řízení existují zvláštní formuláře, např. žalobní formulář / předvolání k soudu k zahájení řízení, formulář rozhodnutí / výpisu ze soudního rozhodnutí. Používání formulářů, které jsou stanoveny v pravidlech pro zjednodušené řízení z roku 2016 a v pravidlech pro zkrácené řízení z roku 2002, je povinné. Tyto formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.
Při vyplňování žalobního formuláře (formulář 3A) vám může pomoci kancelář soudního úředníka (Sheriff Clerk's Office) a pomoc nabízejí rovněž poradny, jako je poradna pro občany (Citizens Advice Bureau). Požadujete-li další informace o zjednodušeném řízení, obraťte se na Sheriff Court v místě žalobce.
Informace o Sheriff Courts ve Skotsku jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.
Jednání, respektive slyšení v rámci zjednodušeného řízení jsou neformální, pokud to umožňují okolnosti týkající se daného nároku. Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení objasní všechny použité právní pojmy nebo výrazy. Soudu je možné předložit dokumenty a další důkazy a jednoduchá pravidla stanoví postupy za tímto účelem včetně toho, co se zasílá buď žalobci, nebo odpůrci, a veškeré platné lhůty pro předložení dokumentů nebo jiných důkazů.
Není-li proti žalobě vznesena námitka, je řízení čistě písemné. Je-li však předložena obhajoba, může daná věc vyžadovat, aby soud nařídil jednání, nebo soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení může případně rozhodnout i bez slyšení.
Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení může rozhodnout rovněž o diskusi o vedení případu. Diskuse o vedení případu se koná v soudní síni či na jakémkoli jiném místě, o němž rozhodne soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení. Soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení rozhodne rovněž o tom, jak bude diskuse probíhat, například prostřednictvím videokonference, konference nebo v jiné stanovené formě.
Po skončení slyšení může soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení buď rozhodnout okamžitě, nebo si před vydáním rozhodnutí může vzít určitý čas na rozmyšlenou. Pokud si soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení vezme čas na rozmyšlenou, musí rozhodnutí vydat do 4 týdnů ode dne slyšení.
Je-li přijato rozhodnutí v přítomnosti stran, musí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení toto rozhodnutí odůvodnit. Jestliže si soudce vezme určitý čas na rozmyšlenou, je nutné vyhotovit zprávu, v níž jsou uvedeny důvody rozhodnutí.
Ve zjednodušeném řízení, kdy je hodnota nároku 300 GBP nebo nižší, není obvykle náhrada výdajů přiznána.
Je-li hodnota nároku vyšší než 300 GBP, nejvýše však 1 500 GBP, nesmí maximální výše nákladů, které soud může obvykle přiznat účastníku řízení, který měl ve věci úspěch, překročit 150 GBP.
Je-li hodnota vyšší než 1 500 GBP, avšak nejvýše 3 000 GBP, nesmí maximální výše nákladů, které soud může obvykle přiznat účastníku řízení, který měl ve věci úspěch, překročit 10 % hodnoty nároku.
U nároků, jejichž hodnota je v rozmezí od 3 001 GBP do 5 000 GBP, platí obdobně obecné pravidlo, že strana, která neměla ve věci úspěch, hradí náklady úspěšné straně. Pokud má jedna strana právního zástupce, mohou být tyto výdaje vyšší. Další informace o výdajích jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.
V případě zkráceného řízení neplatí stejná omezení a výši výdajů obvykle posoudí soudní úředník a poté ji schválí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení.
Proti rozhodnutí vydanému v rámci zjednodušeného řízení se lze odvolat. Odvolání k Sheriff Appeal Court musí být podáno prostřednictvím oznámení o odvolání na formuláři 16A u soudu, který se zabýval nárokem v rámci zjednodušeného řízení, a to ve lhůtě 4 týdnů ode dne, kdy soudní úředník zaslal straně, která měla ve věci úspěch, formulář rozhodnutí. Pro zkrácené řízení platí zvláštní ustanovení o odvolání a bližší informace jsou uvedeny na internetových stránkách Skotské soudní služby.
Není-li však v rámci zjednodušeného řízení nárok popřen, lze soudu podat návrh na zrušení rozhodnutí soudce hrabství nebo soudce pro zkrácená řízení. To lze provést za určitých okolností a návrh musí být podán na formuláři 13B. Další informace o postupu pro zrušení rozhodnutí jsou k dispozici na internetových stránkách Skotské soudní služby.
Internetové stránky Skotské soudní služby (Scottish Courts and Tribunals Service) obsahují pravidla pro běžné, zkrácené a zjednodušené řízení.
Soudce pro zkrácená řízení (Summary Sheriff)
Funkce soudce pro zkrácená řízení byla zavedena skotským zákonem o reformě soudů z roku 2014 (Courts Reform (Scotland) Act 2014). Další informace jsou uvedeny na internetových stránkách o soudnictví ve Skotsku.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.
Na Gibraltaru je pro drobné nároky příslušný Nejvyšší soud (Supreme Court) a toto řízení je známo rovněž jako řízení o drobných nárocích (Small Claims Track). Řízení o drobných nárocích je k dispozici v případě nároků splňujících peněžní prahovou hodnotu ve výši 10 000 GBP. Sporná částka však není jediným faktorem, k němuž se přihlíží. Mezi další faktory patří druh pohledávky a množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Za určitých okolností mohou být jednoduché případy s hodnotou vyšší než 10 000 GBP projednány v rámci řízení o drobných nárocích, pokud s tím žalobce i žalovaný souhlasí.
Při rozhodování o tom, zda je věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, nebo zda bude projednána v rámci běžného soudního řízení, přihlédne soudce kromě názoru žalobce a žalovaného i k těmto faktorům:
Při rozhodování o tom, zda by měla být věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, vezme soudce v úvahu množství a typ přípravných prací, jež jsou zapotřebí pro spravedlivé projednání dané věci. Soudce bude mít na paměti, že tento postup by měl být dostatečně jednoduchý, aby lidé mohli provést řízení sami bez pomoci právníka, pokud si to přejí. Nárok by měl například vyžadovat jen minimální přípravu na konečné slyšení. Věci projednávané v režimu řízení o drobných nárocích obvykle nezahrnují mnoho svědků nebo složitých právních otázek.
Je-li hodnota nároku nižší než 10 000 GBP, nárok se však týká náhrady újmy na zdraví, havarijního stavu obytných prostor a náhrady škody v souvislosti s tím, nebude věc přidělena do režimu řízení o drobných nárocích, ledaže částky požadované v souvislosti s újmou na zdraví, havarijním stavem a náhradou škody nepřesahují 1 000 GBP.
Jsou-li v řízení o drobných nárocích projednávány pohledávky s částkou vyšší než 10 000 GBP, platí jiná pravidla týkající se nákladů. V takových případech bude moci úspěšná strana požadovat od strany, která spor prohrála, náhradu nákladů, včetně odměny právního zástupce. Tyto náklady však nemohou být vyšší než náklady přiznané v případě, že by věc byla projednána ve zrychleném řízení (Fast Track). Další informace o nákladech budou uvedeny později.
Ačkoli je většina věcí s hodnotou nároku do výše 10 000 GBP projednána v režimu řízení o drobných nárocích, neděje se tak automaticky. Při rozhodování o postupu, v jehož rámci bude věc projednána, vezme soudce v úvahu názory účastníků řízení. I v případě, je-li sporná částka nižší než 10 000 GBP, může se soudce rozhodnout, že věc projedná v rámci běžného soudního řízení, a nikoli v řízení o drobných nárocích.
Je-li nárok napaden (nebo popřen), žalobci bude zaslána kopie žalobní odpovědi žalovaného. Strany budou muset rovněž vyplnit dotazník pro přidělení dané věci. Informace, které strany v dotazníku uvedou, pomohou soudci rozhodnout o tom, který režim je v dané věci nejvhodnější. Pokud se strany domnívají, že by věc měla být projednána jako drobný nárok v rámci řízení o drobných nárocích, měly by tuto skutečnost uvést v dotazníku. Ačkoli jsou názory žalobce a žalovaného zohledněny, je na soudci, aby rozhodl, kterému režimu bude věc přidělena.
Jak je uvedeno výše, soudce může rozhodnout o projednání věci s hodnotou nároku nižší než 10 000 GBP v rámci běžného řízení. Toto rozhodnutí je přijato na začátku řízení.
Pokud to soudce považuje za vhodné, může rozhodnout o převedení věci z režimu řízení o drobných nárocích do běžného řízení. Je-li žaloba přidělena do režimu řízení o drobných nárocích a následně převedena do jiného režimu, po převedení žaloby přestávají platit pravidla týkající se nákladů na řízení o drobných nárocích. Ode dne převedení platí pravidla týkající se nákladů na zrychlené řízení nebo komplexní řízení (Multi Track).
V řízení o drobných nárocích se používají zvláštní formuláře a jejich používání je povinné.
K zahájení řízení musí žalobce vyplnit formulář N1, který je k dispozici s pokyny k vyplnění jak pro žalobce, tak pro žalovaného. Jakmile žalobce formulář vyplní, měl by vyhotovit jednu kopii pro sebe, jednu pro soud a jednu pro každého žalovaného. Soud zašle kopii každému žalovanému. Další informace jsou k dispozici na internetové stránce Obrátit se na soud.
Jak již bylo uvedeno, je-li nárok popřen, zašle soud žalobci kopii žalobní odpovědi a oběma stranám dotazníky pro přidělení dané věci.
Jestliže soudce rozhodne o přidělení věci do režimu řízení o drobných nárocích, zašle soud účastníkům řízení formulář N157 (oznámení o přidělení soudu pro drobné nároky), který obsahuje informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.
Pokud je sporná částka vyšší než 10 000 GBP, obě strany však souhlasily s tím, že věc bude projednána v rámci řízení o drobných nárocích, zašle soud formulář N160 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (se souhlasem stran)). Tento formulář poskytuje rovněž informace o datu konání soudního jednání a o tom, jaké kroky je třeba učinit v rámci přípravy.
Pokud soudce rozhodne, že věc může být projednána pouze na základě písemných důkazů a bez potřeby soudního jednání, zašle soud účastníkům řízení formulář N159 (oznámení o přidělení do režimu řízení o drobných nárocích (bez soudního jednání)). V tomto formuláři je stanoveno datum, do kdy musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas.
Pokud strana spor prohrála, nebyla však na dotyčném jednání přítomna nebo zastoupena, použije se k podání návrhu na zrušení rozsudku formulář N244 (oznámení návrhu).
Řízení o drobných nárocích má být jednoduché, aby osoby, které se zastupují samy (tzv. strany sporu bez právního zastoupení), mohly řízení snadno pochopit. Je-li žalobce nebo žalovaný stranou sporu bez právního zastoupení, vezme soudce tuto skutečnost v úvahu a povede řízení takovým způsobem, aby mohla strana sporu bez právního zastoupení porozumět tomu, co se děje a co se od účastníků řízení z procesního hlediska vyžaduje.
Pokud se žalobce nebo žalovaný rozhodne, že nevyužije služeb právního zástupce, může jej na soudní jednání doprovázet někdo, kdo vystupuje jeho jménem. Tato osoba se nazývá „obecným zmocněncem“ a může to být kdokoli, koho si strana sporu zvolí, jako je manžel/manželka, příbuzný, přítel nebo poradce. Je-li to možné, neměl by obecný zmocněnec svědčit. Obecný zmocněnec se nemůže účastnit soudního jednání bez osoby, kterou zastupuje, ledaže si účastník řízení vyžádal od soudu povolení, aby jej obecný zmocněnec mohl zastupovat v jeho nepřítomnosti.
Poradenské agentury mohou mít potíže s uvolňováním zaměstnanců, kteří působí jako obecní zmocněnci při soudních jednáních, a proto je vhodné, aby je účastník řízení kontaktoval co nejdříve, pokud požaduje jejich pomoc. Poradenské agentury informují účastníky řízení o tom, zda mohou pomoc poskytnout, či nikoli. Někteří obecní zmocněnci mohou vyžadovat odměnu a strana sporu se musí ujistit, že přesně ví, kolik tato částka činí. Soudce může obecnému zmocněnci, který se nechová řádně, nařídit, aby soudní jednání opustil.
Účastník řízení odpovídá za uhrazení odměny obecného zmocněnce, kterého jmenuje, a to i v případě, má-li ve věci úspěch. Je proto třeba uvážit, zda má s ohledem na výši nároku smysl tyto náklady hradit. Obecní zmocněnci, kteří si za poskytnutí pomoci účtují poplatky, nemusí mimoto patřit k profesní organizaci, a není-li účastník řízení s jejich pomocí spokojen, neexistuje žádný regulační orgán nebo organizace, jimž by bylo možno podat stížnost.
Stranám sporu se zdravotním postižením je k dispozici dodatečná pomoc. Má-li účastník řízení zdravotní postižení, které ztěžuje podání žaloby nebo komunikaci, měl by se obrátit na dotyčný soud, který může případně poskytnout další pomoc.
Řízení o drobných nárocích je mnohem neformálnější a neuplatňují se přísná pravidla dokazování. Řízení o drobných nárocích se vztahuje na jednodušší případy s nižšími částkami. Soud proto může při jednání použít postup, který považuje za spravedlivý. Soud nemusí vyžadovat svědectví pod přísahou a soudce se může rozhodnout, že omezí křížový výslech, pokud to považuje za vhodné. Soudce je však povinen své rozhodnutí o omezení křížového výslechu zdůvodnit. Soudce se může rozhodnout, že některému svědkovi nebo všem svědkům položí otázky předtím, než to umožní jiné osobě.
Má-li soudce za to, že věc může být vyřízena bez soudního jednání pouze na základě písemných důkazů, vyrozumí o tom strany sporu pomocí formuláře N159 (viz výše). V tomto oznámení je stanoveno datum, do kterého musí žalobce nebo žalovaný soudu sdělit, zda má námitky proti rozhodnutí pouze na základě písemných důkazů. Pokud jedna ze stran vznese námitku, bude žaloba projednána během soudního jednání. Není-li obdržena žádná odpověď, může to soudce považovat za souhlas. Jestliže žádná strana nevznese proti rozhodnutí soudce o nekonání soudního jednání námitku, může být věc projednána pouze na základě písemných dokladů.
V rozsudcích gibraltarského soudu je obvykle zaznamenáno pouze rozhodnutí soudce a případné příkazy vydané účastníkům řízení. Soudce je však povinen uvést hlavní důvody svého rozhodnutí, není-li rozsudek vynesen ústně s pořízením zvukového záznamu. Soudce může uvést své důvody stručně a jednoduše tak, jak to umožňuje povaha dané věci. Zpravidla může rozsudek vynést ústně během soudního jednání, později jej však může vyhotovit písemně, nebo jej vydat v jednání stanoveném za tímto účelem. Pokud soudce rozhodl ve věci bez soudního jednání, musí vyhotovit stručnou zprávu o důvodech a zaslat každému účastníkovi řízení její kopii
S ohledem na náhradu nákladů existují určitá omezení. V současné době může strana, která měla ve věci úspěch, požadovat náhradu těchto nákladů:
Pokud se strana, která neměla ve věci úspěch, chce proti rozhodnutí soudce odvolat, musí získat povolení tak učinit. Pokud se tato strana / účastník řízení účastní soudního jednání, na němž je rozhodnutí vydáno, může požádat soudce o toto svolení na konci jednání.
Účastník řízení, který chce podat odvolání, musí mít pro odvolání pádné důvody. Nemůže jednoduše vznést námitky proti rozhodnutí soudce, protože se domnívá, že bylo vydáno chybné rozhodnutí.
Chce-li účastník řízení podat odvolání, musí jednat rychle. Lhůta pro podání odvolání účastníkem řízení je omezená.
Pokud nebyla strana, která spor prohrála, přítomna ani zastoupena na jednání, může požádat o zrušení rozsudku vyneseného během tohoto soudního jednání a o obnovu řízení.
Tato strana musí podat žádost nejpozději do 14 dnů od obdržení rozsudku. Za účelem podání žádosti by měla požádat soud o formulář 244 (oznámení návrhu).
Soud stranám sdělí, kdy se musí dostavit k soudu za účelem projednání návrhu před soudcem.
Soudce návrhu na zrušení rozsudku vyhoví pouze v případě, že:
strana sporu / účastník řízení měl pádný důvod
a dotyčná strana má přiměřenou vyhlídku na úspěch při novém jednání.
Pokud je návrh účastníka řízení úspěšný a rozsudek je zrušen, určí soud datum nového jednání o nároku. V případě jednoduchého nároku může soudce rozhodnout, že věc bude projednána neprodleně po jednání o návrhu.
Za originální verzi stránky (v jazyce daného členského státu) odpovídá příslušné kontaktní místo Evropské soudní sítě. Překlad pořídily útvary Evropské komise. Je možné, že změny, které v originální verzi případně provedly orgány daného členského státu, nebyly ještě do překladů zapracovány. ESS-O ani Evropská komise neodpovídá ani neručí za informace a data, které tento dokument obsahuje či na které odkazuje. Předpisy v oblasti autorských práv členských států odpovědných za tuto stránku naleznete v právním oznámení.